Koronavirus a domácí násilí: opatření skončila, volání o pomoc stále přibývá

„Je potřeba si uvědomit, že v druhé vlně koronaviru už spoustě domácností opravdu dochází peníze a spoustu lidí přišlo o práci už na jaře a jsou dlouho doma,“ přibližuje situaci advokátka specializující se na rodinné právo Lucie Hrdá.

Podotkla, že roli hraje i doba, po kterou jsou páry zavřené spolu doma. Už nejde jen o první tři nebo čtyři měsíce a úlevu nemuselo poskytnou ani léto, pokud oběť neměla kam odejít. „Nepředpokládám, že by se situace obětí nějak zlepšila. Jsou přesně tam, kde byly,“ dodává.

Karanténa s sebou nese eskalaci již existujícího napětí i podle organizace Bílý kruh bezpečí. „Často se v hovorech jedná o klienty, jejichž vztah se nuceným soužitím a stresem z nákazy zhoršil, již existující problémy se prohloubily,“ popsala Lucie Albrechtová.

Strach z nákazy je podle ní častou záminkou k izolaci partnerky či partnera a zdrojem šikany. Často se podle ní objevuje například argument: „Ohrožuješ nás, nedáváš dostatečně pozor…“

Koronavirus a domácí násilí: opatření skončila, volání o pomoc stále přibývá

Zatímco počet hovorů jako takových se Bílému kruhu nezměnil, proměnila se však jejich délka a hloubka. Psychologická podpora je také podle Albrechtové častější zakázkou než dříve, hovory jsou silně emočně zabarvené.

Nárůst počtu klientek eviduje za období pandemie organizace ProFem, která pomáhá obětem domácího a sexuálního násilí. V červnu zaznamenala padesátiprocentní nárůst v porovnání s květnem. „Přibližně stejný počet klientek kontaktoval naše služby i v průběhu letních měsíců,“ potvrzuje Dana Pokorná.

V září pak došlo k dalšímu růstu počtu klientek asi o dvacet procent. Obdobná čísla se opakují i v říjnu. „Naše služba je nyní dlouhodobě na stoprocentní kapacitě,“ dodala Pokorná.

Zvýšení výskytu a vyhrocení domácího násilí dokazují statistiky z jara. Nouzový stav totiž přináší zvýšení psychické zátěže a stresu pro všechny lidi v jedné domácnosti.

„Karanténa může být důvodem eskalace domácího násilí, které je charakteristické opakovaným a dlouhodobým ponižováním lidské důstojnosti. A nemusí jít vždycky automaticky jen o muže,“ popsala psychoterapeutka Stanislava Ševčíková.

Policie se potýká s nedostatkem personálu

Obětem, které se během lockdownu ocitly ve svízelných situacích, se často nedostane adekvátní a hlavně konzistentní pomoci. „Situace obětí se často vyhodnocuje na každém místě jinak,“ uvádí se ve výzkumu Blanky Nyklové ze Sociologického ústavu Akademie věd a Dany Moree z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

Ten začal již na jaře v době nouzového stavu a v první fázi se zaměřil na data od neziskových organizací. Už výsledky v první jarní fázi naznačily velkou latenci domácího násilí a zároveň nekonzistenci v řešení jednotlivých případů ze strany institucí, jako jsou policie, orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), intervenční centra a další pomáhající organizace.

Proto se na ně a na fungování systému výzkumnice zaměřily v druhé fázi.

Dobrou zprávou je, že jednotlivé složky systému dokážou i za stávajících podmínek obětem pomáhat, pokud dobře využijí možnosti, které jim legislativa dává. Nicméně stále přetrvává mnoho mezer, jimiž oběti domácího násilí často propadávají.

Z rozhovorů s policisty a policistkami vyplývá, že se policie mnohde potýká s nedostatkem kvalifikovaného personálu. V řadě případů je to zejména nedostatek zkušeností, co komplikuje schopnost policistů vyhodnotit na místě, zda jde o domácí násilí či ojedinělý incident.

Ukazuje se, že násilí je lépe podchyceno tam, kde policie zůstane s rodinou ve styku a zapojí do monitorování či řešení situace další složky.

Chybí místa v azylových domech

Zároveň se potvrdila potřeba zřízení dalších míst v azylových domech a jejich celková adaptace na krizovou situaci. Mnohde totiž docházelo k omezování služeb.

Funguje institut vykázání, který obvykle trvá jen deset dní, přičemž se může prodloužit na dobu šesti měsíců.

„Otázka je, zda nezvážit toto prodloužení po dobu, kdy víme, že bude krizová situace, lidé budou bez peněz a bude to pro ně komplikované,“ míní Hrdá.

Kamenem úrazu zůstává také přestupkové řízení. U něj totiž řada případů domácího násilí končí, neboť komise, jež přestupky vyhodnocují, nemají potřebné kompetence k posouzení spáchaného násilí a jeho následků.

„Postihy, které mohou uložit, navíc demotivují i deprimují oběti či jejich děti, které se odhodlaly celou situaci řešit, a naopak mohou posílit osoby, které se násilí dopouštějí,“ uvádějí výzkumnice.

„V naší praxi se můžeme setkat s tím, že co OSPOD, to jiný názor na ochranu dítěte. Záleží to na tom, zda je laxní nebo proaktivní. To platí i pro policisty – máme špatné policisty i dobré policisty, špatné soudce a dobré soudce, stejně jako v každém jiném povolání,“ vysvětluje Hrdá.

„Pokud tam sedí někdo vyhořelý, koho domácí násilí nezajímá nebo je to pro něj příliš komplikované či je přepracovaný, neposkytuje oběti empatickou pomoc,“ popsala.

Často se podle ní také stává, že oběti nejsou seznámeny se svými právy, nebo je ve své situaci nedokážou obsáhnout a pochopit. Například neví, že mají nárok na advokáta zadarmo, není jim nabídnut od státu. Případně se neustanoví předběžné opatření, které by zakazovalo agresorovi oběť kontaktovat, aby nedocházelo k ovlivňování svědků.

Výzkum také potvrdil, že fyzické násilí s viditelnými důsledky je pouhou špičkou ledovce domácího násilí.

Daleko častěji totiž jde o opakující se dlouhodobou kombinaci psychického, fyzického, sexuálního i ekonomického násilí a manipulace.

Zejména v období pandemie tak násilné osoby mohou oběť ještě snadněji manipulovat a kontrolovat, a to právě v důsledku omezení pohybu a sociálních kontaktů oběti.

Je potřeba podpora státu

V krátkodobém horizontu by měl stát podle Hrdé udělat na pomoc obětem několik věcí.

„První z nich je veřejná podpora obětí a týraných a zneužívaných dětí. Tak jako se to stalo jinde, i u nás by měli vystoupit čelní představitelé státu, policie a justice a veřejně sdělit obětem, ať se nebojí volat na linku 158,“ míní Hrdá a připomíná, že domácí násilí je závažný trestný čin, ne bagatelní věc, která by mohla být policií odsunuta.

„Měli by ujistit oběti, že pachatelé budou vykázání. Ne jako v první vlně, kdy je nemohli vykázat, protože neměli kam jít. Mohli by přispívat podobně jako v cizině na ubytování pro oběti, které potřebují odejít od pachatele i s dětmi,“ doplňuje.

Zřídit by se podle ní měla také stanoviště s vyškoleným personálem, který by podával pomoc obětem, když by použily kódové slovo. V Anglii byla taková místa v lékárnách nebo drogeriích, tedy v obchodech, které se nezavírají a kam může oběť přijít i sama. Tuto pomoc zavedli například ve Francii.

Lockdown posílil mezi Čechy domácí násilí. Jmenný seznam téměř 200 obětí dojímá sociální sítě

Irena, 47 let, z Olomoucka. Opilý manžel ji zavraždil, napadl ji pěstmi, dupal po ní. Dagmar, 27 let zastřelená manželem ze žárlivosti, Daniela, 43 let, ubitá 57 ranami, které ji nožem zasadil manžel.

Takových jmen a mrazivě stručných popisů konce jejich životů obsahuje seznam českých obětí domácího násilí téměř dvě stovky. Domácího násilí v době pandemie koronaviru přitom stále přibývá. Stejně tak roste i počet volajících o pomoc.

Krizové linky zaznamenávají dvojnásobek počtu volání.

„Domácího násilí v době pandemie koronaviru bohužel přibývá, stejně tak se zvýšil i počet hovorů na krizových linkách,“ potvrdila smutný trend pro CNN Prima NEWS statutární zástupkyně a socioterapeutka Zdena Prokopová z Centra Rosa. Počet týraných žen, které se Centru Rosa ozvaly, se podle ní zvýšil o 50 až 60 procent.

K tématu

Ani v době koronavirové tak nepřerušili možnost osobních a sociálně terapeutických konzultací v Informačním a poradenském centru. Klientky je mohou kontaktovat přes krizovou linku, Skype, chat či prostřednictvím dotazů na e-mailovou poradnu.

Volejte z bezpečného místa, nesmí vás slyšet násilník

„Zvýšil se počet hovorů na krizových linkách, ale i na konzultacích především přes Skype či chat. V současné době má skoro každý mobilní telefon, lze volat i přes aplikaci WhatsApp,“ dodala. Na klientky pak apelují, aby volaly z bezpečného místa. „Je důležité, aby nikdy u volání nebyl násilný partner. Doporučujeme volat třeba v době procházky či cestou na nákup,“ sdělila.

Ačkoliv se rapidně zvýšil počet žen vyhledávajících pomoc, zájem o azylové domy není tak vehementní. „Řada obětí hledá nejprve pomoc v širší rodině. Tam je žena ale velmi ohrožena. Doporučujeme proto co nejdříve odejít do bezpečného utajeného azylového domu a z bezpečí svou situaci řešit, což v rámci rodiny nelze vždy zajistit,“ popsala.

Seznam, který sevře srdce

Centrum Rosa jako výstrahu, že domácí násilí je problém skutečně závažný a není radno ho podceňovat, zveřejnilo dech beroucí seznam žen, které zavraždili jejich partneři. Za posledních dvacet let se obětmi domácího násilí stalo 195 žen z České republiky.

Tyto ženy zemřely rukou svého partnera za posledních 20 let. Domácí násilí je skutečné. Má jména a pozůstalé.
† Irena,…

V koronakrizi rostlo domácí násilí. Hodně zasáhlo děti

Děti častěji volaly na linky důvěry kvůli domácímu násilí a obtěžování na internetu (ilustrační snímek).

Bez krizových linek pomoci by se Česko v době nouzového stavu neobešlo. Do problémů se totiž dostali i lidé, kteří takovou pomoc dosud nikdy vyhledat nepotřebovali.

Česko se v polovině března zastavilo, rodiny se podle pokynů vlády uzavřely ve svých domovech a kromě toho, že se řada lidí dostala do ekonomických problémů, přibylo také psychických potíží a domácího násilí.

Nyní je hotová analýza pracovní skupiny Rady vlády pro duševní zdraví a ta ukázala, že telefonní a chatové konzultace na krizových linkách několikanásobně stouply.

Třeba Linka seniorů Elpida zaznamenala až 3,5krát vyšší počet telefonátů než normálně. Stejně tak enormně vzrostl zájem o konzultaci na Lince pomoci obětem (+40 %), Lince první psychické pomoci (+120 %) nebo Modré lince (+100 %).

Budete mít zájem: Vitamíny Na Ženské Orgány?

„Určitě to byly desetitisíce lidí, kteří volali. Změnilo se přitom i složení klientů. Před koronakrizí volali třeba lidé s potížemi v oblasti duševního zdraví nebo senioři.

Během nouzového stavu ale hledaly pomoc i rodiny, které dosud žádný ekonomický nebo sociální problém neměly,“ říká psycholog a autor analýzy Štěpán Vymětal z Ministerstva vnitra, který je zároveň členem Stálého výboru pro psychologii krizí, katastrof a traumatu EFPA.

Psycholog říká, že na linky se obraceli i rodiče, kteří potřebovali poradit s domácím vzděláváním svých dětí.

„Ta poptávka byla evidentní a enormní. Zvýraznila se potřeba pomoci u klientů seniorních, osamělých a lidí s chronickým tělesným nebo duševním onemocněním,“ dodává Vymětal.

Pražská linka důvěry řešila například 3 280 volání, Linka bezpečí pak 19 815 hovorů. Většina telefonických kontaktů přitom trvala v průměru 30 minut.

Pražská linka důvěry – 3 280 volání,
Linka první psychické pomoci – 2 534,
Modrá linka – 2 150,

Linka bezpečí – 19 815,
Anténa – 1 000,
Linka seniorů – 4 540,

Linka první psychické pomoci MZ – 2 123.

Nápor na krizové linky přitom nepřišel hned v první fázi nouzového stavu. Pokud už se lidé na operátory obraceli, pak s obavami, úzkostmi anebo s obecnými dotazy. Během března totiž Češi potřebovali především informace ke karanténě a nemoci jako takové. Velký zájem byl o informační linku 1212 Ministerstva vnitra. Ta zaznamenala od 20. března do 31. května 22 tisíc hovorů.

Prodlužování karantény ale vedlo k tomu, že se změnilo téma hovorů. Objevily se výchovné problémy, osobní krize i zhoršování psychického stavu, včetně závislostí nebo sebevražedných úmyslů. S rozvolňovacími opatřeními pak potíže vyvrcholily. A to od ekonomických a existenčních dopadů přes únavu a vyčerpání po konflikty a násilí ve vztazích.

„V prvním měsíci nouzového stavu například Lince bezpečí počet volání nijak zvlášť nenarostl, ale čísla vylétla až při rozvolňování. To lze přisoudit například tomu, že oběti domácího násilí nemohou volat, když jsou s pachatelem zavřené doma,“ vysvětluje Vymětal s tím, že to se změnilo až při uvolnění omezení pohybu osob a s návratem zaměstnanců do práce.

Linky důvěry přitom nápor volajících musely zvládat za přísných hygienických pravidel, a tedy i v omezeném personálním složení.

Linka bezpečí byla přetížená už před koronavirem, avšak v době nouzového stavu musela omezit počet pracovníků ve směně ze sedmi na pět. Počet hovorů se ale nesnížil. Navíc linka ještě posílila kapacitu u chatu, kde se zvýšil zájem o 40 procent.

„Je pravděpodobné, že děti mohly mít v době nouzového stavu více soukromí a možností právě při použití tohoto způsobu komunikace,“ dodává psycholog Vymětal.

Právě u dětí a dospívajících se výrazně změnily důvody hovorů, a to především kvůli tomu, že nechodili do školy a nesetkávali se se svými vrstevníky. Místo toho mladiství volali ohledně tělesného a psychického týrání (nárůst o 32 %), neshod v rodině a domácího násilí (+31 %) nebo potíží na internetu (+23 %), ať už kvůli obtěžování cizí osobou, sextingu nebo online vztahům.

Ani s nouzovým stavem nápor telefonátů neskončil. Řada problémů, zvlášť těch ekonomických, teprve podle odborníků na domácnosti dopadne, stejně tak třeba potíže se závislostmi.

„Potřeba pomoci narostla, udržela se a zřejmě trvá i po konci nouzového stavu, i když tenhle časový úsek už analýza nepostihuje. Je tak nutné počítat s tím, že poptávka zůstane vysoká. A to třeba i v rámci lokálních ohnisek,“ dodává Vymětal.

Senioři, osaměle žijící osoby, osoby žijící v kolektivních zařízeních (ústavy, domovy sociální péče, věznice apod.

), děti, sociálně slabí (osoby bez příjmu, rodiny s jedním příjmem, lidé bez domova), osoby bez internetu, lidé s chronickým onemocněním (duševním či tělesným), lidé s disabilitou (sluchové, zrakové, pohybové, mentální znevýhodnění), menšiny a cizinci a občané (uvázlí) v zahraničí.

Hlavní krizové linky spadají pod Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pokud mají tyto služby nápor volajících i do budoucna zvládnout, potřebují nutně nejen finanční zabezpečení, ale také jednotnou odbornou podporu a koordinaci těchto služeb.

Domácí násilí

Před 22 hodinamiAngelina Jolie je zřejmě připravena bojovat všemi zbraněmi o to, aby dostala děti do výhradní péče. To vše v době, kdy její rozvod s Bradem Pittem směřuje k soudu. Herečka měla už kdysi obvinit svého exmanžela, že v roce 2016 na palubě soukromého letadla napadl syna Maddoxe. Pitt to ale vždy vehementně popíral, píše deník The Sun. Teď bude tato kauza zřejmě opět jedním z témat.

Před 1 dnemTo, že jsou spolu lidé během pandemie častěji zavření v jedné domácnosti a zažívají více stresu, nahrává domácímu násilí. Podle výzkumu Fakulty humanitních studií a Sociologického ústavu Akademie věd je trend nárůstu jasně patrný. Proto mějte oči otevřené a dejte si pozor na konkrétní gesto. Můžete zachránit život.
Před 3 dnyNezáleží na tom, jestli jste sebevědomá, krásná či úspěšná. I královna krásy může podlehnout manipulativním sklonům a stát se tak obětí domácího násilí. Spoluzakladatelka neziskové organizace Neodkládej to, z. s., která se této problematice věnuje, je toho příkladem.
Před 4 dnyJak pomoci obětem fyzického i psychického násilí se zaměstnavatelé dozví v chystaném projektu s názvem Akademie proti domácímu násilí. Za iniciativou, která se má naplno rozběhnout už letos na jaře, stojí firmy Vodafone, Avon a Ikea ve spolupráci s organizací ROSA – Centrum pro ženy.

Před 7 dnyDo boje za ochranu obětí domácího násilí se v Polsku pustila teprve sedmnáctiletá studentka střední školy Krystyna Paszko. Její fiktivní e-shop nabízí řadu kosmetických produktů, jejichž objednáním si oběti mohou nenápadně přivolat pomoc.
Před 10 dnyKrystyna Paszko, teprve sedmnáctiletá středoškolačka z Polska, spustila během první vlny pandemie koronaviru falešný e-shop, který nabízí pomocnou ruku obětem domácího násilí.
Před 10 dnyDomácí násilí přestává být jako téma tabu a obzvlášť v souvislosti s pandemií, rozvojem home office, jakož i s omezenými možnostmi cestování a pohybu rezonuje ve veřejné debatě čím dál víc. Ale stejně jako domácí násilí ovlivňuje život obětí a jejich bližních v soukromí, ovlivňuje i jejich přístup k práci i to, jak se chovají ke svým kolegům.

Před 11 dnyKoronavirová epidemie dopadá víc na ženy než na muže. Přibylo víc nezaměstnaných žen než mužů. Ženy obvykle zůstaly doma s dětmi po uzavření škol. Víc je případů domácího násilí, kde valnou většinu obětí tvoří ženy. Na tiskové konferenci to dnes při příležitosti Mezinárodního dne žen (MDŽ) řekla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO). Vláda by měla dnes projednávat novou strategii rovnosti žen a mužů do roku 2030. Dokument obsahuje čtyři stovky opatření ke srovnání podmínek pro obě pohlaví.
Před 11 dnyPočet obětí domácího násilí se v době pandemie zvýšil až o polovinu. Přispívá k tomu stres, lockdown i špatně fungující systém pomoci. Nikdo z vládních představitelů se tématu násilí zatím nechopil.
Před 11 dnyVelký speciál Aktuálně.cz, ve kterém promluvili oběti domácího násilí, výzkumníci i odborníci ze strany policie, práva a neziskových organizací.

Před 11 dnyVelký speciál Aktuálně.cz, ve kterém promluvili oběti domácího násilí, výzkumníci i odborníci ze strany policie, práva a neziskových organizací.
Před 14 dnyPřípad, kdy ani rozchod partnerů neřeší násilné chování jednoho z nich a domácí násilí pokračuje formou stalkingu, přibývá. Je vhodné zajistit dostatek důkazů a obrátit se včas o pomoc na intervenční centrum. Do Intervenčního centra Respondeo, které má pobočky v Brandýse nad Labem, Nymburce, Kolíně a Mladé Boleslavi, se dostala kupříkladu Eva, která dlouho nevěnovala pozornost stupňujícím se agresivním projevům manžela.
Před 15 dnyNarodila se v Bratislavě, ale žije v Praze. A za svou práci sbírá filmová ocenění nejen v Evropě. Slovenská režisérka Mira Fornay (43) k nim může přidat tuto sobotu další, Českého lva za scénář a režii.

Před 15 dnySpisovatel a publicista Milan Hloušek (*1978) stál u založení Českého novinářského klubu, jehož byl zvolen i předsedou. V letech 2011-13 získal mezinárodní ocenění v novinářských soutěžích Visegrad Local Press Awards a PL-CZ Local Press Awards. Dnes je obdobně úspěšný na poli beletrie a po románech Letní dny bez konce (2017) či Andělé usínají v New Yorku (2018) zveřejnil prózu ve čtvrtletníku Sententias (4/2019). Je spoluautorem publikace S komiksem o domácím násilí a stalkingu i autorem dalších povídek a roku 2020 navíc debutoval na poli poezie sbírkou Půlnoc ve skladu básní. Vedle motivu domácího násilí, kterým ponejvíce trpívají ženy a děti, se jeho práce mimovolně vracejí ke kouzlu cestování. Se samozřejmostí se jeho hrdinové i hrdinky pohybují nikoli pouze naší vlastí, ale Evropou jako takovou. Zrodili se ale v Kraslicích na Sokolovsku, kde autor žije.
Před 21 dnyMladá, úspěšná s finančním zázemím i spolehlivým sociálním kapitálem, přesto se stala obětí domácího násilí. Zpěvačka FKA twigs promluvila o svém trýznivém vztahu s hercem Shiou LaBoeuf. Proč se to rozhodla řešit veřejně a co chce změnit?
Před 24 dnyNejistota i strach může v dnešní napjaté době vyvolat nejednu hádku. Kolikrát to ale přeroste v něco mnohem horšího. Urážky a ponižování střídá kontrola zpráv či emailů a mnohdy to i skončí fyzickým napadením. Jedni z těch, kteří poskytují terapie pro násilné osoby je i Diakonie Českobratrské církve evangelické. Podle té vyhledává pomoc čím dál více mužů, kteří se potýkají s násilím ze strany partnerky.

Před 26 dnyNěkdy Klokánek nezachrání jenom děti, ale i jejich rodiče. V případě pěti dětí, které přišly společně, se mu podařilo otevřít jejich matce oči. Ta si teprve poté, co děti ztratila, uvědomila, že by se svým životem měla něco udělat.
Před 27 dny„Snažím se, aby mi věci z natáčení nezasahovaly do soukromí,“ říká herečka Dana Morávková (49). Když se ale jako Zdena v Ordinaci v růžové zahradě potýkala s domácím násilím, téma ji pohltilo. „Některým samoživitelkám, které mi napsaly vlastní zkušenosti, jsem se alespoň snažila zprostředkovat finanční pomoc,“ přiznává.
Před 27 dny„Být doma každý den po celých čtyřiadvaceti hodin s tím mým, s nímž už jsem sedmadvacet let a s kterým bydlíme v garsonce, asi bych ho po třech dnech společného soužití zabila,“ svěřila se mi před pár dny trafikantka, kterou jsem viděl prvně v životě. Myslela to, jak doufám, obrazně, nicméně loňská data Diakonie, která je jedním z nejvýznamnějších tuzemských poskytovatelů sociálních služeb, potvrzují trend rostoucího ženského násilí na mužích.

Před 1 měsícemObvykle se soudí, že domácí násilí a týrání je hlavně fyzického rázu a oběti si z něj odnášejí modřiny a zlomeniny. Zranění duše při psychickém týrání vidět nejsou, a možná i proto je tak obtížné z toxického a zraňujícího vztahu vystoupit. Zvlášť když vás manipulátor dostane do stavu, kdy už nevěříte ani sama sobě.
Před 1 měsícemK prudkému nárustu domácího násilí došlo v Česku během koronavirové epidemie. Navíc oběti mají nyní ztíženou možnost od násilníka odejít.
Před 1 měsícemPoptávka po službách organizací, které pomáhají obětem domácího násilí, za nouzového stavu v první vlně epidemie vzrostla o 30 až 40 procent. Nyní je ve srovnání s předcovidovou dobou vyšší až o polovinu. Systém pomoci ohroženým a obětem není v republice jednotný. Řeší se také hlavně fyzické výpady se zjevnými následky, ne psychické či sexuální násilí. Ukázal to výzkum, jehož výsledky dnes na tiskové konferenci představily jeho autorky Blanka Nyklová ze sociologického ústavu Akademie věd ČR a Dana Moree z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

Před 1 měsícem“V každé třídě najdeme zhruba dva tři žáky ohrožené domácím násilím, zoufalým rodinným zázemím nebo děti s vážnými duševními problémy,“ varuje apel.
Před 1 měsícemV Česku loni ubylo vykázání z domova kvůli domácímu násilí. Policie k tomuto opatření přikročila v 1170 případech. Je jich o 89 méně než před rokem. Loňský počet je nejnižší za posledních deset let. Vyplývá to ze statistik, které zpracovává organizace Bílý kruh bezpečí (BKB). Podle loňského výzkumu nebyl za nouzového stavu postup policistů všude jednotný a často místo vykázání nabádali ke smíření. Řada organizací upozorňovala na to, že v době nařízených omezení může výpadů za dveřmi domovů přibývat. Podle BKB v první vlně epidemie exploze domácího násilí nenastala, ve druhé vlně se ale situace mění a dopady jsou výraznější.
Před 1 měsícemCovid a ani s ním spojená karanténa příliš neovlivnila počet případů domácího násilí. I když jsou lidé více spolu doma, podle odborníků to zvládají a například v Ostravě vykázali policisté kvůli násilí ze společného obydlí dokonce méně osob, než o rok dříve.

Před 1 měsícemOficiální prameny připouští, že v jedné ze sovětských vesmírných lodí došlo k výraznému konfliktu mezi kosmonauty. Velitel dokonce vyhrožoval podřízenému použitím pistole. To by ovšem znamenalo rychlý konec pro oba.
Před 1 měsícemNeuvěřitelná smůla i štěstí zároveň potkalo Britku Samanthu Jones (55), která se vyhnula i trestu smrti. Domácí násilí je špatné, ale mnoho žen ho dokáže skrýt a přetrpět. Někdy je ale důležité říct si dost a jednat. Samantha se však v obraně rozhodla pro dost závažnější čin a poté, co na ni manžel znovu zaútočil, jej ubodala k smrti. V půlce února bude propuštěna z vězení, ačkoliv zabila svého muže.
Před 1 měsícemModelka Romana Pavelková (36) sama domácím násilím prošla, a proto založila nadační fond, který bojuje za zdravé vztahy a šťastné rodiny. „Snažíme se pomáhat týraným osobám, hlavně ženám a dětem. Aktuálně se zaměřujeme hlavně na osvětu, protože nemám na to, abych mohla ty lidi finančně zaštítit, ale můžu jim poradit,“ vysvětlovala Super.cz Romana, která se fondu věnuje ve svém volném čase.

Před 1 měsícemNová láska ve vás vzbouzí takové pocity blaženosti a euforie, že proto často, obzvláště na začátku vztahu, můžete svůj vysněný protějšek vidět přes růžové brýle. Mnoho lidí trpí duševní nerovnováhou, poruchami osobnosti a různými mindráky.
Před 1 měsícemPod peticí je podepsaná Ing. Mariana Čapková, ale celý text vychází z platformy koroNERV-20. Ten se pokouší apelovat na vládu v době pandemie koronaviru, aby se školství věnovala nejvyšší priorita. Na základě vědeckých poznatků se v jejich textu, který má aktuálně přes šest tisíc podpisů, objevují i srozumitelné požadavky. Jaké problémy podle nich vznikají díky distanční výuce a zavřeným školám?
Před 1 měsícemPříběh se špatným koncem se odehrál koncem prosince 2020 v mexické nemocnici Las Margaritas v městečku Pueble. Po nedávné hospitalizaci zde zemřela oběť domácího násilí a zneužívání, sedmiletá dívenka jménem Yatziri.

Před 1 měsícemDnes je Janovi dvacet dva let, bydlí s přítelkyní a k rodičům občas zajede na návštěvu. Nikdy jim neřekl, co kdysi viděl. Ale dodnes mu to nahání husí kůži a myslí na to, kdykoli se s rodiči potká.
Před 1 měsícemMožná jste už párkrát zaznamenali příběh dvojice, v němž hubený muž miluje svou extrémně obézní ženu a rád jí dopřává spoustu jídla. Možná vás ale nenapadlo, že může jít o jednu z forem domácího násilí. To totiž nezahrnuje jen facky, bití a viditelné slovní ponižování.
Před 1 měsícemMinisérie České televize o Boženě Němcové zaujala učitele. Někteří se ji chystají využít ve výuce, jiné znejišťuje, jestli v seriálu není příliš sexu. „Respektovala bych, že tvůrci označili seriál jako vhodný pro diváky od patnácti let, ale v osmé nebo deváté třídě už by ho asi pustit šlo,“ říká gymnaziální učitelka literární výchovy Eva Marková.

Před 1 měsícemDomácí násilí nemusí být na první pohled vidět. To ale neznamená, že neexistuje. V České republice zažilo některou z forem psychického násilí 47 % žen, 21 % žen má přímou zkušenost s fyzickým či sexuálně motivovaným násilím ze strany partnera. Aktuálně situaci ještě zhoršuje častější pobyt doma v důsledku opatření proti koronaviru – počet žádostí o pomoc se u některých neziskových organizací zvýšil oproti loňskému roku zhruba o 40 %.
Před 1 měsícem

Budete mít zájem: Kyselina lipoová (alfa-lipoová) a její účinky na zdraví – na co je dobrá?

Mnoho z nás bylo v průběhu nouzového stavu nuceno zůstat doma se svými partnery, dětmi, rodiči nebo spolubydlícími.

Jistě jste si všimli mnoha článků na téma partnerské krize a co dělat, abychom se po návratu k normálu nechtěli rozvádět.

Určité věci, byť maličkosti, nám u druhého partnera (či jiného blízkého v domácnosti) začaly lézt krkem a nebylo možné odskočit si s kamarády na kafe nebo pivo a trochu upustit páru.

Někteří však zažívali mnohem horší situace – byl jim zamezen přístup k internetu, telefonu nebo financím, byli po celou dobu doma ponižováni, biti, týráni nebo nuceni poslouchat, jak je ubližováno někomu jinému.

Co se dozvíte v článku

Podmínky nouzového stavu jsou živnou půdou pro domácí násilí.

„Pokud bylo agresorovi a jeho oběti v době nouzového stavu zamezeno chodit do zaměstnání, věnovat se běžným aktivitám nebo opouštět bydliště z důvodu karantény, je zde jistě větší riziko, že při dlouhodobém, takřka neustálém vzájemném kontaktu stoupá riziko napadení,“ říká Blanka Ráčková, případová manažerka z Bílého kruhu bezpečí.

Oběti v době nouzového stavu rovněž měly menší možnost vyhledat pomoc nebo si zjistit informace o domácím násilí. Důvodů je hned několik – oběť byla pod neustálým dohledem agresora v domácnosti, neměla přístup například k internetu nebo telefonu.

Sociální služby a neziskové organizace, jejichž činností je pomáhat obětem domácího násilí a poskytovat o této problematice informace, v době nouzového stavu musely omezit svou činnost – služby byly poskytovány pouze na dálku (telefonicky, e-mailem, případně online přes různé aplikace), zastavil se příjem osob do azylových domů pro osoby v krizi, některé organizace byly nuceny svou činnost v době krizové situace úplně zastavit.

Samotné organizace se v začátcích nouzového stavu samy potýkaly s problémy, jak zajistit a koordinovat své služby s ohledem na různá opatření vlády. Například společnost Acorus, stejně jako mnoho dalších organizací a firem, nedostatek ochranných pomůcek (například roušek) řešila samovýrobou.

„Přenastavili jsme služby poradny tak, aby byly dostupné co největšímu počtu klientek i v době omezení osobních kontaktů,“ vysvětluje situaci Jaroslava Chaloupková, ředitelka Acorusu.

Tato organizace nabízí několik služeb pro osoby ohrožené domácím násilím, mezi nimi je i jeden „krizový pokoj“ v azylovém domě. Tento pokoj slouží jako pomoc vyhrazená pro ženu s maximálně třemi dětmi v akutní krizové situaci.

Krizový pokoj musel však v době nouzového stavu sloužit jako místo určené pro případnou izolaci, a nemohl tak být využíván ke svému účelu.

Nárůst počtu telefonů od obětí domácího násilí

Přestože některé organizace v době nouzového stavu nezaregistrovaly zvýšený počet hovorů (důvodem může být omezení některých dalších služeb), Linka pomoci obětem Bílého kruhu bezpečí zaznamenala nárůst nových případů o pětatřicet procent oproti stejnému období v minulém roce. Tento nárůst může znamenat nejen větší výskyt domácího násilí (následkem vzrůstajícího stresu a konfliktů mezi partnery), ale může signalizovat i větší snahu obětí řešit tyto problémy.

Nárůst počtu hovorů se netýká jen nových zájemců o službu, takzvaných „prvokontaktů“, ale i osob, které již dříve služby daných organizací využily.

Pandemií se zesílily a vystupňovaly stávající problémy – odtržení od blízkých osob, nemožnost docházet k psychologovi, nutnost stýkat se s bývalým partnerem při jeho návštěvě dítěte (z důvodu pozastavení poskytování služby asistovaného setkávání jinou organizací) a podobně.

A co je možná zarážející – nárůst stále nekončí, ani po ukončení nouzového stavu.

Opatření skončila, volání o pomoc stále přibývá

Jaroslava Chaloupková z Acorusu popisuje aktuální zkušenosti: „Evidujeme velký nárůst poptávky jak po poradenství, tak po pobytových službách, hlavně po ukončení nouzového stavu – až o pětasedmdesát procent více prvokontaktů na nonstop lince.“

Důvodem tak vysokého nárůstu může být rozvinutí agresivního chování jedince pod velkým stresem vůči oběti, která se rozhodla po ukončení nouzového stavu svou situaci okamžitě řešit.
Další možností je podle odborníků zvyšující se intenzita a četnost agrese nebo manipulace agresora vůči oběti, která se až nyní odhodlala požádat o pomoc.

Budete mít zájem: Zablokovaná Krční Páteř Psychosomatika?

TIP: Jak přežít s psychopatem v karanténě. Vyzkoušejte KVÍZ: Poznáte psychopata?

Zvyšující se počet případů a situace nahrávající domácímu násilí zapříčinily, že se tato problematika opět dostala více do povědomí české veřejnosti. Zaměřil se na ni také výzkum Sociologického ústavu AV ČR a Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy ve spolupráci s neziskovými organizacemi.

Téměř dvouměsíční výzkum Domácí násilí za COVID-19: Když z pasti není úniku (a pomoc funguje jen někdy) ukázal, že „fyzické násilí s viditelnými důsledky je pouhou špičkou ledovce domácího násilí.

Daleko častěji se jedná o opakující se dlouhodobou kombinaci psychického, fyzického, sexuálního i ekonomického násilí a manipulace,“ jak uvádí v tiskové zprávě Blanka Nyklová, odborná pracovnice Sociologického ústavu AV ČR.

Nouzový stav ukázal na určité mezery v poskytování pomoci obětem různých forem násilí, hlavně ze strany státních institucí, jako jsou policie, soudy a orgány sociálně-právní ochrany dětí.

Například institut vykázání agresora (policie má právo vykázat agresora z jeho obydlí na dobu deseti dnů, předpokládá-li se možnost dalšího útoku vůči oběti), nástroj prevence domácího násilí, vzhledem k opatřením nebylo možné leckdy použít.

Orgány často kontraproduktivně vyzývaly pouze ke smíru. Pokud již byl institut vykázání použit, bylo nutné potenciálnímu pachateli najít krizové lůžko, aby byla dodržena nařízení vlády.

Bohužel, pokud chtěla oběť odejít od agresora (mnohdy i s dětmi) a sehnat krizové ubytovaní, aniž by porušila nařízení vlády (zákaz návštěv mimo určených výjimek), byla situace mnohem složitější.

Nové formy pomoci

Závěrem lze říci, že koronavirus sice ukázal mezery v českém systému pomoci obětem domácího násilí, ale současně objevil i další metody pomoci – například chatové nebo skypové poradenství. Informace najdete na stránkách organizací nabízejících pomoc.

Neziskových organizací nabízející informace a služby pro oběti domácího násilí je v České republice několik, například tyto:

Acorus

acorus.cz
nonstop linka: 283 892 772

Bílý kruh bezpečí

bkb.cz
linka pomoci obětem: 116 006

Intervenční centrum pro osoby ohrožené domácím násilím

intervencnicentrum.cz
tel.: 281 911 883, 734 510 292

Persefona

persefona.cz
tel.: 737 834 345, 545 245 996

proFem

profem.cz
tel.: 608 222 277

Rosa – Centrum pro ženy

rosacentrum.cz
SOS linka: 602 246 102

Pandemie v Česku „zacvičila“ s domácím násilím: Víc obětí žádá o pomoc

Jak zahýbala pandemie covidu-19, ukázal výzkum autorek Blanky Nyklové ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR a Dany Moree z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

Systém pomoci ohroženým a obětem není v republice jednotný. Řeší se také hlavně fyzické výpady se zjevnými následky, ne psychické či sexuální násilí.

„Během pandemie jsme zaznamenaly nárůst intenzity a poptávek po službách. Nárůst trvá dosud. Pomoc ohroženým osobám je nekonzistentní.

Přístup se liší člověk od člověka,“ uvedla Nyklová. Podle ní problém představuje i to, že citlivost na násilí je snížená. „Je to brzda včasného řešení.

Pokud se násilí nebere vážně, prodleva trvá až několik let,“ dodala Nyklová.

Už třetí nouzový stav v Česku

Česko je v nouzovém stavu potřetí. Poprvé trval loni od 12. března do 17. května. Instituce měly omezený provoz, sociální služby nemohly fungovat.

Organizace posílily krizové linky a poradenství online. Podruhé nouzový stav vláda vyhlásila 5. října, skončil 14. února. Plynule na něj ode dneška navázal další nouzový stav.

Sociální služby teď fungují s hygienickými omezeními.

Kvalitativní výzkum měl tři fáze. Nejdřív autorky od půlky dubna do konce června zkoumaly 71 případů, které v terénních denících popsaly sociální pracovnice.

Využily také rozhovory s 11 dlouhodobými klientkami organizací a s devíti pracovníky, kteří se obětem věnovali. Ve třetím loňském čtvrtletí se zapojili pracovníci a pracovnice policie, odborů ochrany dětí, neziskových organizací, intervenčních center či terapeuti.

Poslední etapa od poloviny září do začátku listopadu se zaměřila na soudce, soudkyně, právníky a právničky.

Nátlak kvůli dětem

V téměř polovině sledovaných případů oběti s násilnou osobou už nežily. Nátlak ale pokračoval, a to hlavně kvůli předávání dětí. Řada osob, které léta výpady snášely, se rozhodla po skončení jarního nouzového stavu vyhledat pomoc. Na organizace se začaly obracet nově i cizinky v Česku a Češky, které žijí v zahraničí.

„Pokoušíme se představit si systém jako síť, která by měla pomoci situaci řešit. Některá oka v síti jsou velká a oběti propadnou nebo pomoc není adekvátní,“ uvedla Moree.

Spolupráce policie, sociálních pracovníků a center se liší

Podle zjištění fungují tři modely spolupráce policie, sociálních pracovníků a intervenčních center. Nejčastější je model „člověk od člověka“. Záleží tak na tom, na koho oběť narazí. Další model označily autorky sloganem „v zásadě to funguje“.

Aktéři mluví o dobré spolupráci, neshodnou se ale na tom, zda se jedná o domácí násilí a má se vykazovat z domova. Třetí variantu pak popisuje heslo „radši ji tam nepošlu“.

Oběť se pak například několikrát obrátí na policejní služebnu, která ji odmítne, nebo si jí nikdo nevšímá v azylovém domě.

K vykázání se podle Moree přikročí jen v malé části případů. Odsoudí se zhruba jeden ze 300 pachatelů a výsledkem bývá obvykle podmínka, popsala Moree.

Podle doporučení by se systém měl přizpůsobit potřebám ohrožených osob a obětí a jejich dětí. Definice domácího násilí by se měla rozšířit tak, aby se účinně daly řešit i případy psychického a sexuálního násilí. Potřeba je návod jednotného postupu i školení pracovníků. Výsledky dostane vládní výbor pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách.

Co nás podle Bílého kruhu bezpečí zatím pandemie naučila o domácím násilí?

Především to, že zavřené dveře ani covidový stres nevedou automaticky k domácímu násilí v partnerských vztazích, kde doposud žádné domácí násilí neprobíhalo.
Opatření spjatá s covidovou pandemii dopadají na rodinný a partnerský život a mohou vést k vzájemným partnerským konfliktům a krizím.
Společné starosti a krizové situace mohou ovšem rodiny také stmelit, a to tam, kde nejsou vztahy narušené, komunikace funguje a partneři jsou schopni se respektovat, tolerovat a podporovat.
Dosavadní zkušenosti z pandemie také ukazují, že „domácí násilí s covidem“ zhoršuje situaci jeho obětí v druhé vlně pandemie. Přináší rizika zejména pro oběti týrání, tedy závažných podob domácího násilí, kde se k fyzickému a psychickému násilí přidává i extrémní kontrolování.

Malý počet vykázání, spíše smíření

Podle loňského výzkumu nebyl za nouzového stavu postup policistů všude jednotný a často místo vykázání nabádali ke smíření.

Řada organizací upozorňovala na to, že v době nařízených omezení může výpadů za dveřmi domovů přibývat.

Podle Bílého kruhu bezpečí (BKB) v první vlně epidemie exploze domácího násilí nenastala, ve druhé vlně se ale situace mění a dopady jsou výraznější.

Při vykázání násilné osoby poskytují pomoc obětem intervenční centra. Podle BKB v první vlně epidemie Asociace pracovníků intervenčních center ČR mapovala situaci 375 klientů, podle výsledků se tehdy domácí násilí výrazně nerozšířilo a nezesílilo.

Loni od začátku března do konce května bylo vykázání 311. Rok před tím policie vykazovala z bytu za stejnou dobu 326krát.

Od loňského října do konce roku evidovala asociace 268 případů, předminulý rok za stejnou dobu 344. Vykázání meziročně výrazně ubylo třeba ve Středočeském, Moravskoslezském či Ústeckém kraji a na Vysočině.

Víc případů naopak bylo v Jihomoravském, Královéhradeckém, Plzeňském a Libereckém kraji.

Vykázání se v Česku na ochranu ohrožených používá od roku 2007. Vůbec nejvíc jich bylo v roce 2011, a to 1430. Nejméně případů bylo v prvních letech po zavedení opatření. V roce 2008 jich BKB zaznamenal 679. Loňský počet je nejnižší za posledních deset let. Víc než pětinu listopadových případů v minulém roce tvořila opakovaná vykázání, z květnových to byla téměř čtvrtina.

Počet klientů v poradnách poroste

„První vlna pandemie sice zavřela dveře domácností, nicméně tento stav ke vzniku domácího násilí nestačí. Zavřené dveře vytváří prostor pro stresy a konflikty, ale lidé reagují různě a od stresu nevede přímá linka k domácímu násilí,“ sdělila ČTK organizace BKB. Podotkla, že násilí propuká tehdy, když je někdo z partnerů násilník, manipulátor a tyran.

V první vlně podle BKB převládal strach z nového viru a soudržnost, ve druhé ale už hrozba neznámého vyprchala, panuje únava a víc se může prosadit povaha násilníků.

„Ve druhé vlně se může předchozí týrání rychle vrátit do starých kolejí anebo nabrat ještě na větších obrátkách,“ upozornil BKB. Poukazuje na dlouhodobý stres kvůli domácí práci a výuce, nedostatku relaxace a kontaktů či finanční a existenční nejistotě.

Dodává, že vyhledání pomoci navíc znemožňuje neustálá přítomnost násilného člověka.

„Pro rok 2021 lze očekávat nárůst klientely především v poradnách pro oběti domácího násilí, v azylových domech a na dalších místech pomoci,“ uvedla organizace.

Podle ní výraznější dopady násilí ve druhé vlně naznačují lednové poznatky z linky pomoci 116 006, poraden BKB a intervenčního centra v Ostravě. Linka přijala v lednu 591 volání. Téměř polovina z nich se týkala dlouhodobého násilí.

Podle BKB volající přimělo obrátit se na pomoc právě zhoršování situace.