Kořenová zelenina – jakou jíst pro vaše dokonalé zdraví?

Snad všichni jsme v mládí o rodičů slyšeli, že musíme jíst mrkev, abychom měli zdravé oči. Pozitivní vliv mrkve na lidský zrak je prokázaný. Tato kořenová zelenina pomáhá lidskému tělu mnohem více. Měla by být pravidelnou součástí jídelníčku, jíst se může každý den. Čím je pro lidské tělo tak přínosná a jaký je její obsah vitamínů, minerálů a dalších tělu prospěšných látek?

Hlavní složkou v mrkvi, která je pro lidské tělo velmi důležitá, je betakaroten  (provitamín A). Tento antioxidant pomáhá lidskému tělu hned v několika oblastech.

Reklama

Co je betakaroten?

Betakaroten je přírodní antioxidant obsažený v mrkvi. Dodává mrkvi její charakteristickou načervenalou barvu. V lidském těle pomáhá zlepšovat zrak, celkovou imunitu, pomáhá při regeneraci a dokonce působí i jako prevence proti rakovině. Zlepšuje růst vlasů, nehtů i hojení ran. Zejména v létě pak pomáhá pokožce dosáhnout dokonalého opálení.

Věděli jste, že mrkev je jedním z mála druhů zeleniny, které jsou zdravější tepelně upravené, nežli syrové. V syrové mrkvi je sice velké množství betakarotenu, ale tělo dokáže vstřebat asi jen 3% celkového množství. Vlivem tepelné úpravy se zlepšuje schopnost vstřebávat tyto látky a mrkev je pro lidské tělo mnohem přínosnější.

Každý den – od mládí až do důchodu

U většiny potravin, i těch zdravých, se nedoporučuje každodenní konzumace. Zejména proto, že vždy obsahují alespoň jednu látku, která by se v lidském těle neměla objevovat v nadbytečném množství. U mrkve se rozhodně nemusíte bát, že byste při její každodenní konzumaci tělu nějak ublížili. Právě naopak. Každodenní konzumace je přímo doporučována.

Různě upraveno mrkev mohou jíst lidé všech věkových kategorií. Už i kojencům se dají připravovat mrkvové kašičky i smoothie z mrkve.

Kořenová zelenina – jakou jíst pro vaše dokonalé zdraví?

Další prospěšné látky obsažené v mrkvi

Betakaroten není jedinou tělu prospěšnou látkou v mrkvi. Kromě něj se ve velkém množství v mrkvi objevují také vitamíny C a D. Při detailním zkoumání bychom v mrkvi našli i kyselinu listovou, biotin, kyselinu pantetonovou, draslík, sodík, hořčík, měď a jiné.

Mrkev v kuchyni

Mrkev může mít v kuchyni desítky způsobů využití. V syrové porobě se dá využívat do salátů – zeleninových i těstovinových. Nejčastěji se upravuje vařením v páře nebo ve vodě, dušením nebo pečením. Díky své jemně nasládlé chuti má mrkev schopnost zjemnit jídla. Velmi často se mrkev v poslední době využívá také na smoothie – přírodní šťávy z rozmixovaného ovoce a zeleniny.

Kořenová zelenina – jakou jíst pro vaše dokonalé zdraví?

Recept na mrkvové smoothie

  • ½ červené řepy
  • 2 lžíce slunečnicových semínek

Vše dohromady rozmixujte a je hotovo. Podívejte se i na další RECEPTY NA SMOOTHIE.

Kedlubna není obyčejná zelenina. Mile vás překvapí

V regálech obchodů a na stáncích tržišť zcela jistě zaujmou nejprve takové druhy ovoce a zeleniny, které lákají barvou a tvarem (třeba exotické ovoce či zelenina). Kedlubna je v této společnosti spíše takovou Popelkou. Málokdo přitom tuší, co vše obsahuje a jaké výjimečné účinky má tato zelenina na lidský organismus.

Kedlubna, nebo kedluben? A co určuje barvu?

Kedlubna je totiž plná látek, které našemu zdraví prospívají v mnoha ohledech, a stává se také vynikajícím doplňkem jídelníčku při redukčních dietách. Pojďme se tedy blíže seznámit s tímto často nedoceněným darem přírody a podívejme se, jak nám jeho konzumace může prospět.

Na začátku každého seznamování by mělo být představení. Takže jak je to správně? Kedlubna? Kedluben? Obojí. Volba, zda použijete ženský či mužský rod, je pouze na vás. Kedlubnové bulvy jsou nadzemní částí stonku rostliny, nevznikají tedy z květů ani z listů.

Mají elipsovitý, kulatý anebo lehce zploštělý tvar. Obsah antokyanů, což jsou ve vodě rozpustné pigmenty patřící ke flavonoidům (rostlinná barviva s antioxidačními účinky), určuje barvu kedlubny. Setkat se můžeme s různými odstíny bílé, modrofialové a zelené barvy.

Základní dělení je však na bílé a modré odrůdy, které se dále rozlišují na rané a pozdní.

Zázrak ze zahrádky

Pokud si zakoupíme kedlubny, děláme to ve většině případů hlavně pro jejich chuť. Ale to je pouhý zlomek toho, co nám tato zelenina může nabídnout. Má v sobě například řadu vitamínů. Především se jedná o vitamíny skupiny B, provitamín A (karoten) a vitamíny K, E a C. Toho obsahuje takové množství, že jedna středně velká bulva dokáže pokrýt denní potřebu u dospělého člověka.

Galerie: Vitamíny v potravinách

Kromě vitamínů je kedlubna nesmírně bohatá také na minerální látky. Najdeme v ní draslík, vápník, železo, zinek, fosfor, hořčík, sodík, chlór, měď, jód, mangan, selen i sloučeniny síry.

Aby toho nebylo málo (což by skutečně nebylo ani tehdy, pokud by tím výčet zdraví prospěšných složek skončil), obsahují kedlubny i cholagogum. Tato látka podporuje vylučování žluči a napomáhá tak rychlejšímu vyprazdňování žlučníku. Hořčičné oleje neboli isothiokyanáty pak mají preventivní protinádorové účinky.

Bulva kedlubny je rovněž plná éterických olejů, na které by si však měli dát pozor lidé trpící záněty trávicího traktu, zejména žaludeční sliznice a dvanáctníku. Nesmíme zapomenout ani na vlákninu. Kedlubna ji obsahuje v obou formách, rozpustné i nerozpustné. Rozpustná se podílí na snižování cholesterolu v krvi a nerozpustná udržuje správnou peristaltiku střev.

Jak kedlubna ovlivňuje zdraví

Jestliže je tato zelenina s fialovou anebo zelenavou bulvou tak nabitá různými prospěšnými látkami, jakým způsobem tedy působí na zdraví? Rozhodně díky vysokému obsahu vitamínů a minerálů podporuje a zvyšuje imunitu organismu, dodává energii a velice kladný vliv má i na vzhled, konkrétně na zpevnění pokožky, nehtů i vlasů.

Kořenová zelenina – jakou jíst pro vaše dokonalé zdraví?
Autor: Pixabay.com / utroja0, podle licence: Public domain

Posiluje také buněčný metabolismus, srdce i celý oběhový systém, díky obsahu draslíku odvodňuje. Látky obsažené v kedlubnách mají vliv také na regulaci hladiny hormonů, a mohou se dokonce podílet na úpravě nepravidelností menstruačního cyklu.

Pravidelnou konzumací kedluben můžeme pozitivně ovlivnit hladinu cholesterolu v krvi a díky tomu přispět ke zdraví cévního systému. Jsou doporučovány i u lidí, trpících cukrovkou a hypoglykémií. Kedlubny se postarají i o vaše střeva, kde díky obsahu síry působí antibakteriálně a vláknina podpoří jejich pravidelné vyprazdňování.

Budete mít zájem:  Aminokyselina prolin – na co je dobrá a jaké má účinky na zdraví?

Pokud trpíte stresem a cítíte se unaveni hektickým tempem současného života, nemusíte hned sahat po antidepresivech. Zkuste každý den sníst jednu bulvu této výjimečné zeleniny. Podle rad léčitelů je totiž skvělým prostředkem k udržení psychické svěžesti a dobré nálady.

Další dobrou zprávou je, že kedlubna patří k alergicky bezpečným zeleninám a navíc je vhodná i pro malé děti zhruba od půl roku věku.

Chcete zhubnout? Můžete to zkusit s kedlubnou

Pokud jste se rozhodli zatočit s nadbytečnými kilogramy, kedlubna vám v boji s nimi může účinně pomoci. Patří totiž k těm potravinám, které jsou pro redukční dietu jako stvořené. Mají pouze cca 30 kcal (127 kJ) na 100 g v syrovém stavu a navíc ještě nízký glykemický index. Hladina cukru v krvi se po jejich konzumaci tedy zvyšuje jen velmi pomalu a málo.

Pokud si tedy dáte kedlubnu jako svačinu, budete se cítit poměrně dlouho sytí a nebudete mít potřebu se něčím „dojídat“. Nedostanete ani chuť na nic sladkého. Můžete si kedlubnu nakrájet a jen tak zakousnout anebo zkusit salát, třeba s ředkvičkami, celerem anebo mrkví. Vynikající lahůdkou je kedlubna, marinovaná v jablečném octě a olivovém oleji s kořením a podávaná s kozím sýrem.

Spousta receptů s kedlubnami existuje i v teplé kuchyni. Z kuchyně našich babiček známe kedlubnové zelí. To je zřejmě nejznámější úprava této zeleniny. Výborně se hodí k pečeným masům a vlastně jej lze využít všude tam, kde klasické bílé zelí.

Kedlubny se stejně jako například celer mohou obalovat v trojobalu a smažit, neobalené dusit se smetanou nebo česnekem, plnit mletým masem anebo třeba podusit s bílým vínem a podávat jako přílohu ke grilované rybě anebo steakům z bílého masa. Využít při vaření je možné také mladé kedlubnové listy.

Poslouží pro zpestření chuti nadrobno nasekané zejména do salátů anebo polévek. Obsahují dokonce ještě více vitamínu C a vápníku, než samotné bulvy.

Největší kedlubna pochází z bývalého Československa

Kedlubna je výjimečná také v další věci. V přírodě ji nenajdete, a to dokonce ani její původní, divoké formy. Byla totiž vyšlechtěna z brukve zelné.

Jejím původním domovem je nejspíše oblast okolo Středozemního moře, některé prameny uvádějí, že pochází z Tibetu. Každopádně si na kedlubnách pochutnávali už ve starověkém Římě, odkud tato košťálová zelenina zahájila vítězné tažení do Evropy.

Nyní se nejvíce pěstuje především ve střední a západní Evropě, hlavně v Německu.

Česká republika se na rozvoji pěstování kedluben podílela vyšlechtěním nové odrůdy. V roce 1978 představili čeští šlechtitelé zimní odrůdu Gigant, jejíž bulvy jsou největší ze všech známých odrůd a váží od tří do pěti kilogramů. Jako jediná odrůda kedlubny je vhodná pro dlouhodobé zimní uskladnění.

A jak skladovat ostatní odrůdy? Pokud jde o krátkodobé uskladnění, odstraníme listy i kořen a uložíme do chladu, ideálně do sklepa. Ten je také vhodný pro dlouhodobější skladování. V tomto případě se kedlubny i s kořenovým balem vloží do nádoby s vlhkým pískem.

Galerie: Kdy co roste

Chcete vědět, kdy co roste? Stáhněte si náš KALENDÁŘ ČESKÉHO OVOCE A ZELENINY a budete mít alespoň představu o tom, kdy se prodává česká zelenina a ovoce – ať už čerstvá, nebo ze skladu.

TUŘÍN: Jak vypěstovat nenáročnou zeleninu a udělat bramboráky

TUŘÍN: Jak vypěstovat dokonalou zeleninu a udělat bramboráky Tuřín, lidově kvaka, kolník či dumlík, je naprosto dokonalá kořenová zelenina. Snadno se pěstuje, výborně chutná a prospívá zdraví. Donedávna byl běžnou součástí jídelníčku, dnes je zeleninou opomíjenou, ale naštěstí ne úplně! V poslední době se zase vrací na výsluní a s tuřínem se můžeme setkat na zahradách, farmářských trzích i v obchodech. Víte, že směle dokáže nahradit na talíři brambory? Poradíme vám, jak tuhle zdravou, odolnou a nenáročnou zeleninu pěstovat, na jaké odrůdy vsadit a prozradíme, co s tuřínem dělat v kuchyni. Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

Tuřín brukev řepka tuřín (Brassica napus var. napobrassica) obsahuje množství manganu, draslíku, fosforu, hořčíku, vápníku, železa a zinku, je bohatý na vitaminy B, C, E, K. Nať tuřínu obsahuje obrovské množství vápníku, dále vitamín A, C, kyselinu listovou, minerály a vlákninu. Jedná se o zeleninu vhodnou při redukčních dietách a detoxikačních kúrách, protože je z zhruba 90 % tvořena vodou a plná vlákniny. Často se používá jako alternativa brambor; tuřín na rozdíl od brambor neobsahuje tolik sacharidů, které se rozpadají na jednoduché cukry, což je klíčové pro diabetiky. Tuřín čistí krev a zbavuje tělo kyseliny močové, a tak pomáhá při dně, dále odvodňuje organismus, zlepšuje peristaltiku střev. Šťáva z tuřínu je výborná při nachlazení a kašli. Vysoký obsah vápníku ho přímo předurčuje pro boj s osteoporózou, doporučuje se jíst při zlomeninách.

TUŘÍN, lidově kvaka, kolník či dumlík je naprosto dokonalá kořenová zelenina.

7 pravidel pěstování tuřínu

  1. Tuřín dobře snáší i těžší, vlhčí půdy, ale měly by být dobře zryté a zkypřené. Nejlépe se mu daří v podhorských oblastech, nesvědčí mu dlouhodobé sucho. Teplotně je nenáročnou zeleninou, snese bez problémů i teplotu –5 °C, krátkodobě i –10 °C.

  2. Tuřín nepěstujeme na záhonku, kde loni rostly ředkvičky, červená řepa nebo zelí a brokolice. Naopak po jahodách, dýních, bramborách, hrachu, fazolích a cuketách se mu bude dařit skvěle.
  3. Tuřín pěstujeme většinou z přímých výsevů, ale i z předpěstované sadby.

    Vegetační doba od výsadby je zhruba 90 dní, od výsevu 145–160 dní. Pro ranou sklizeň vyséváme semena na jaře v březnu až dubnu, pro podzimní v květnu a červnu.

  4. Semena vyséváme do řádků vzdálených od sebe zhruba 40 cm. Semínka sejeme řídce (můžeme je promíchat s pískem) a mělce, do hloubky maximálně 2 cm.

    Když mají rostliny 4–5 pravých lístků, vyjednotíme je na vzdálenost 25–30 cm. Nebo dáme do jednoho důlku 2 semínka. Pamatujeme na pravidelnou zálivku po výsevu, aby klíčky nezaschly. Můžeme použít netkanou textilii.

  5. Předpěstované sazenice vysazujeme na záhon v květnu či červnu do sponu 40 x 25 cm nebo 50 x 30cm.

     Po výsadbě záhon pokryjeme netkanou textilií, abychom je ochránili před dřepčíky.

  6. V době vegetace záhon s tuřínem pravidelně okopáváme, odplevelujeme a přiměřeně zaléváme. Dlouhodobější sucho tuřínu nesvědčí, ale pozor i na přemokření, aby kořeny nezačaly hnít.

    Půda okolo tuřínu mý být vlhká, proto se vyplatí záhony s tuřínem mulčovat, nejlépe slámou nebo posekanou trávou. Budeme-li průběžně mírně nahrnovat zeminu na bulvy, budou větší a šťavnatější.

  7. Tuřín hnojíme nejlépe dřevěným popelem – 1 kg rozmícháme ve 2 litrem vody.

    Tímto roztokem dostatečně pohnojíme záhon o velikosti asi 10 m2

TUŘÍN se často se používá jako alternativa brambor

Co  děláme špatně, když nám tuřín chřadne

Listy žloutnou a lepí

Tuřín napadly mšice – parazitický polokřídlý hmyz napadá hlavně mladé výhonky; vysává z nich šťávu a tím je oslabuje. Mšice vytvářejí početné kolonie na spodní straně listů, ty pak žloutnou a usychají. Ve finále to nedopadne dobře, protože nejen rostliny vysají, ale mohou na ně přenést různé choroby. Je nezbytné reagovat rychle.

Kopřiva dvoudomá obsahuje kyselinu křemičitou, která pomáhá vítězit nad tímto hmyzem. Kolem 500 g čerstvě utržené kopřivy nebo zhruba 100 g sušené zalijeme 5 litry studené vody, zakryjeme a necháme 2 dny macerovat. Napadenou rostlinu roztokem postříkáme. Nebo použijeme tabákový postřik: 50 g tabáku smícháme s 1 l vody a asi 50 minut při mírné teplotě vaříme.

Potom odvar scedíme a zředíme s vodou v poměru 1 : 1.

TUŘÍN: nať obsahuje vápník, dále vitamín A, C, kyselinu listovou, minerály a vlákninu

Tuřín v kuchyni

Tuřín má svou zvláštní, mírně štiplavou chuť. Syrové se konzumují pouze mladé bulvy, ty větší jsou vhodné do polévek, omáček, pod maso, jako příloha a podobně. Za syrova je tuřín křehký a pikantní, podobně jako ředkvičky nebo kedlubny. Tuřín se dá zpracovat prakticky celý, včetně listů, které se používají jako špenát, ale jsou peprnější.

Menší bulvy můžeme nastrouhat a přidat do salátu nebo jen tak sníst. Tuřín se dá používat všude tam, kde jiná kořenová zelenina, především mrkev a červená řepa. Je zajímavou alternativou brambor. Můžeme ho nakládat nakyselo, použít do receptů jako brambory – fantastické jsou v bramborácích –, vařit, zapékat, plnit, upravovat jako zelí nebo kombinovat s masem, houbami i zeleninou.

Skvělý je tuřín pečený v troubě: tuřín oloupeme, nakrájíme na plátky, dáme na máslem vymazaný plech, osolíme, opepříme.

Výborné jsou tuřínové hranolky osmahnuté na oleji, dušený tuřín jako příloha k masu nebo tradiční podkrkonošská polévka dumlíkačka: osmahneme cibuli, přidáváme na kostičky nakrájený tuřín, brambory a mrkev, zalijeme vodou, přidáme celý pepř a nové koření a vaříme doměkka. Zahustíme máslovou jíškou, dosolíme.

TUŘÍN se dá používat všude tam, kde jiná kořenová zelenina; je zdravější alternativou brambor

Doporučené odrůdy pro pěstování tuřínu

Kvalita kořenů nových, moderních odrůd tuřínů zřejmě způsobila, že v dnešní době opomíjený tuřín zažívá stále se zvyšující oblibu.

Moderní odrůda Brora

Odrůda se sladkými chutnými a kvalitními bulvami s atraktivní tmavě fialovou slupkou a krémově bílou dužinou. Má lahodnou chuť a relativně nízký obsah sušiny. Lehce se vaří. Tato odrůda si už své místo na zahrádkách našla.

TUŘÍN: odrůda Brora s tmavě fialovou slupkou a krémově bílou dužinou

Lahodná odrůda Dalibor

Velmi chutná odrůda s lahodnou dužinou žluté barvy. Kulatá bulva je na temeni červená. Je vhodná pro přímý konzum, tepelnou úpravu i skladování. Vegetační doba od výsevu je 140 až 160 dní. Velmi vhodná pro pěstování ve vyšších polohách.

Atraktivní odrůda Magres

Odrůda tuřínu pro kuchyňské využití. Tvarově vyrovnaná bulva má atraktivní fialovou barvu a velmi dobrou skladovatelnost. Dužina je mírně tužší. Odrůda je vhodná pro jarní a časné letní výsevy. Je tolerantní k mrazu a odolná k plísni brukvovitých. Netrpí praskáním a měknutím kořenů.

TUŘÍN: odrůda Magres má atraktivní fialovou barvu, dužina je mírně tužší Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

Lifestyle magazín – Kořenová zelenina – kořeny pro vaše zdraví – Fithall.cz

Kořenová zelenina, jak už napovídá její název, se pěstuje především kvůli částem, které rostou pod zemí. Pod povrchem se nacházejí kořeny, hlízy i bulvy, jenž mají skvělé nutriční vlastnosti a dokonce také léčivé účinky. Na našem území patří mezi nejvíce rozšířené a nejstarší druhy zeleniny – a právě to je další důvod, proč ji jíst – je lokální, je naše.

ČTĚTE TAKÉ:

7 super dietních receptů na pečenou zeleninu

Vláknina pomáhá hubnout. 8 nejzajímavějších faktů o vláknině.

Propašujte zeleninu do celého dne

    Kořenová zelenina se i přes její pozitivní vliv na zdraví i linii neřadí mezi nejpopulárnější potraviny a to pravděpodobně kvůli tomu, že je náročnější na přípravu. Žijeme v rychlé době, kdy jsme zvyklí popadnout k jídlu z lednice to první, co uvidíme, nebo si přibrzdíme u okýnka rychlého občerstvení a během vteřiny dostaneme hotové jídlo až pod nos.    

  • Zkuste zpomalit a dopřejte vašemu tělu to nejlepší – připravte si kořenovou zeleninu na několik dní dopředu a uvidíte, že se po ní budete cítit výborně.
  • Přečtěte si o jejích nejznámějších zástupcích:

Mrkev – děti ji zbožňují a dospělí by měli také. Je sladká, výživná a má všestranné použití. Můžete ji upéct jako hranolky, přidat do bramborové kaše, uvařit nebo z ní připravit dort.

Údajně už jedna mrkvička denně kompenzuje negativní vliv smogu na naše zdraví, skrývá velké množství beta – karotenu, který pomáhá v prevenci proti rakovině plic, prostaty, děložního čípku, močového měchýře, tlustého střeva, jícnu i hrtanu.

Mrkev, jak je známo, působí kladně také na náš zrak, a to opět díky karotenoidům. V mrkvi najdete vápník, draslík, hořčík, fosfor i vitamín C.

V syrovém stavu má relativně nízký glykemický index (asi 35), nicméně u vařené tato hodnota stoupne až na 85, takže je dobré ji jíst společně se zdravými tuky a proteiny, aby celkový glykemický index klesl a inzulin se tak moc nevyplavoval.

Celer – z celeru tolik receptů jako z mrkve nevykouzlíme, nicméně i on stojí za pozornost. Můžeme ho krájet, strouhat do sladkých i slaných jídel, kombinovat s ovocem (jablky, ananasem), upéct ho jako chipsy nebo hranolky či přidat do bramborové kaše.

Celer bojuje proti vysokému krevnímu tlaku, uvolňují stěny cév a tím umožňují průtok krve. Obsahuje spoustu vitamínu C, vitamínů skupiny B, vápník, fosfor, zinek, draslík i železo. Pokud máte potíže se zvýšenou hladinou kyseliny močové v krvi, celeru se rozhodně nevyhýbejte.

Dietáři ho ocení díky zanedbatelné kalorické hodnotě.

Petržel – superpotravina mezi zeleninou se pyšní jedinečnou kombinací živin, jenž chrání proti rakovinovému bujení, funguje jako silný antioxidant a má asi 3 x víc vitamínu C než pomeranč. Jestliže jste zastánci detoxikačních kúr, petržel vám rozhodně nesmí chybět na denním menu. Pomáhá s odváděním přebytečné vody z těla a tím zabraňuje tvorbě otoků.

Řepačervená řepa je úžasná potravina, která si zaslouží samostatný článek. Najdete ho ZDE.

  1. Autor: Veronika Červenková

Zázračná kořenová zelenina: víte, která je nejoblíbenější a jak ji skladovat?

Mezi nejpoužívanější druhy kořenové zeleniny patří mrkev, petržel, ředkvičky, celer, tuřín, červená řepa, topinambury, ale třeba i křen nebo zázvor, které se pro svou štiplavost a vysoký obsah dráždivých látek používají jen v menším množství a spíše jako koření. Mezi kořenovou zeleninu se řadí i hojně konzumované brambory. Tato zelenina totiž představuje jedlou podzemní část rostliny, ať už se jedná o kořen v pravém slova smyslu, anebo oddenek či hlízy. 

Kořenová zelenina se obvykle sklízí na podzim. Velkou výhodou je, že kořeny mohou zůstat v zemi delší dobu a některé druhy jsou i výrazně odolné vůči mrazu. Sklízí se třeba až v polovině listopadu.

Jakmile rostlina odkvete, nejvíce vyživován je její kořen, který má v sobě spoustu vitaminů, minerálních a zdraví prospěšných látek. Také proto se kořenová zelenina s oblibou využívá na podzim a během zimy, kdy není čerstvá zelenina k mání.

My tak můžeme snadno doplnit do těla potřebnou výživu a dokonale se zahřát – třeba výbornou polévkou.

Pečená červená řepa místo porce masa

Obsahuje velké množství dobře vstřebatelného železa společně s vitaminem C a kyselinou listovou. Kromě toho jí nechybí ani spousta dalších cenných látek, včetně velkého množství vlákniny. Velmi prospěšná je čerstvá šťáva z červené řepy, ale řepu lze konzumovat na sto nejrůznějších způsobů, obdobně jako další druhy kořenové zeleniny. 

Skvělé je, že si ji snadno můžete vypěstovat na zahrádce. Sklízí se na podzim a skladuje se stejně jako mrkev nebo celer. Červená řepa tvoří základ polévky zvané boršč. Dá se dusit, vařit, zapékat nebo smažit. Ve vegetariánských pokrmech navíc často nahrazuje maso. Hodí se ale i do salátu: skvělý je např.

 salát s řepou, fetou a pomerančem od nutriční specialistky Terezy Havlínové, nebo pohankový salát s řepou. Pomocí červené řepy lze vykouzlit třeba i palačinky z červené řepypolévku z červené řepy nebo pomazánku z červené řepy.

  

Mrkev: dušená i jako základ bábovky

Mrkev obecná je dvouletá rostlina, kterou sázíme nejlépe na jaře, nejpozději však do června, aby ještě do podzimu stihly vyrůst dostatečně velké kořeny ke sklizni. Semínka mrkve je také možné sázet na podzim, vyklíčí a vyrostou pak další rok brzy zjara.

U raných odrůd můžeme první mladé mrkvičky sklízet již na jaře do osmi týdnů od vysazení. Nejpozději sklízíme mrkve na podzim před prvními mrazíky. Uskladnit si je pak můžete ve sklepě v bedně s pískem.

Teplota místnosti, ve které budete kořenovou zeleninu skladovat, by měla odpovídat teplotě v chladničce, tedy do 4 °C. 

Vypěstovat si můžete různé odrůdy mrkve, například žlutou mrkev, bílou nebo fialovou. Barevnost mrkve je určována množstvím rostlinných pigmentů, které daná odrůda obsahuje.

Mrkev obecná je bohatá na betakaroten a vlákninu. Patří k dietním potravinám a může být či je považovaná za vhodnou pro zdraví našich očí.

V mrkvi však také najdeme vitamin C, K, kyselinu pantotenovou, kyselinu listovou a železo. 

Snad nejznámějším pokrmem je dušená mrkvička, ale můžete si ji nastrouhat třeba i do vynikající bábovky či mrkvového koláče. Překvapením není ani mrkvový dort.

Jako kořenová zelenina je mrkev součástí snad každé výborné polévky – třeba v zimě vás může zahřát hustá mrkvová polévka se zázvoremPečená mrkev s cizrnou a citronem zase funguje jako hlavní chod.

Velice zdravá a chutná je také čerstvá šťáva z mrkve.  

Smažený celer s bramborami: variace známé klasiky

Celer je také velice oblíbenou kořenovou zeleninou, která bývá součástí mnoha polévek. Můžeme pěstovat listový, naťový (řapíkatý) nebo bulvový.

Nejznámější je bulva čili zdužnatělý kořen, který lze pokrájet do polévky nebo využít k přípravě mnoha zeleninových jídel. Využívají se ale také jeho listy. Celer má specifickou chuť a vůni, nemusí tedy každému vyhovovat, navíc se na celer někdy objevuje alergie.

Je potřeba ho sklízet před prvními mrazíky a uskladnit stejným způsobem jako mrkev, tedy ve sklepě v bedně s pískem. 

Celer je močopudný. Může pomoci s odstraňováním kyseliny močové a dalších usazenin z těla. K těmto účelům se může popíjet celerová šťáva, která je dobrá na detoxikaci trávicího a močového ústrojí.

Celer obsahuje velké množství vitaminů a minerálních látek, například ty ze skupiny B, ale také hořčík. Hodí se do salátu, polévek, omáček, ale třeba též jako hlavní jídlo – dá se totiž i usmažit jako řízek.

Vyzkoušet můžete také hovězí líčka s celerovým pyré

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector