Koňské maso opět v obchodech. Víme kde

Koňské maso opět v obchodech. Víme kde

Zhruba před rokem vypukl v Evropě velký skandál s koňským masem, které v hotových jídlech nahrazovalo maso hovězí, aniž by se o tom zákazníci dozvěděli. Chtěli jsme se přesvědčit, jak je to s masnými výrobky rok poté – zda se vnich opět neobjeví nějaká utajená konina. Koupili jsme řadu hovězích konzerv, karbanátků, kebabů, hamburgrů či gulášů, vnichž by teoreticky mohlo být místo hovězího maso koňské, a nechali je prověřit ve Státním veterinárním ústavu v Praze.

Ani v jednom z třiadvaceti testovaných výrobků analýzy neprokázaly ani stopu koňské DNA.

Konina nebyla ani v mražených boloňských lasagních z Lucemburska, v nichž loni veterináři prokázali minimálně 60 procent koňského masa.

Státní veterinární správa v únoru a březnu loňského roku při velké kontrolní akci, která proběhla v celé Evropě, prověřila 165 výrobků. Koňské maso našla v deseti znich. Většinou pocházely ze zahraničí, přinejmenším suroviny pro jejich výrobu. Všechny výrobky byly staženy z trhu a viníkům byly uloženy pokuty.

„Za ‚koninu‘, tedy nedeklarované koňské maso, jsme uložili pokuty vcelkové výši něco přes čtyři miliony korun,“ uvádí tiskový mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. „S falšováním hovězího masa koňským jsme se do té doby unás nikdy nesetkali, šlo o evropskou aféru. Prakticky se vždy jednalo ofalšované výrobky cizího původu.“

Dozvíme se, odkud výrobek pochází?

Aféra s koňským masem ukázala to, co odborníci vědí, ale laici ani netuší – že výrobci masných produktů nakupují suroviny z mnoha různých zdrojů doslova po celém světě. Mnohdy ani sami nevědí, kde se narodilo, žilo a bylo poraženo zvíře, ze kterého jejich výrobky pocházejí.

Schéma, jež rozkrývá řetěz chovatelů koní, producentů koňského masa, obchodníků a distributorů až po výrobce hotových jídel, je tak rozsáhlé, že připomíná pavoučí síť. A trvalo několik měsíců, než se odpovědným úřadům podařilo dohledat dokumenty o původu masa, které spustilo koňskou aféru.

Dosledovatelnost původu potravin je přitom jedním ze základních požadavků jejich bezpečnosti. Na trh nesmí být uváděna potravina, která není bezpečná. A bezpečná je pouze tehdy, pokud je znám původ jednotlivých složek. Na tom není nic nového, první pravidla pro dosledovatelnost surovin byla nastavena už po aféře s nemocí šílených krav vroce 2002.

Právě u hovězího masa platí nejpřísnější předpisy pro označování původu. Na každém balíčku hovězího masa musí být uvedeno, odkud zvíře pochází.

Dnes všichni volají po tom, aby byla na potravinách uváděna země původu. Nikdo však zatím neřekl, jak to udělat při současné praxi, kdy se suroviny nakupují právě tam, kde je to cenově nejvýhodnější, tedy pokaždé jinde.

Koňská aféra měla jedno velké pozitivum. Spotřebitelům v Evropě došla trpělivost. Mají pocit, že klamání kolem potravin už bylo dost. A že je s tím třeba něco udělat. Bude zajímavé sledovat, jak se s tím Evropská komise vypořádá.

V TESTU bylo 30 výrobků

Do testu jsme přibrali i několik dalších produktů, u nichž jsme hledali i jiné druhy nedeklarovaného masa. Vepřové maso v hovězí konzervě nebo drůbeží ve vepřové pomazánce.

Celkově jsme tedy nechali analyzovat 30 různých masných výrobků, které by mohly obsahovat ještě jiné maso než to uvedené na etiketě.

Ani tady jsme „neuspěli“. Ani v jednom výrobku jsme nenašli maso, které by nebylo deklarováno na obale. Na údaje na obalech se tedy dá spolehnout. To je určitě příznivá zpráva pro spotřebitele.

Hovězí konzerva bývá málokdy jen hovězí

Při nákupu vzorků do testu jsme zjistili, že výrobci se nemusí uchylovat k podvodům. Klidně mohou přídavek levnějšího druhu masa na obale přiznat.

Běžně se na trhu setkáváme s konzervami s vepřovým masem, ve kterých je kromě vepřového i drůbeží, nejčastěji strojně oddělené, tedy separáty.

Nebo s hovězím ve vlastní šťávě, kde je část hovězího nahrazena drůbežím masem a vepřovými kůžemi.

Pokud je všechno přiznáno na obale, je všechno v pořádku, není to žádný podvod.

„Hovězí konzerva může obsahovat i maso drůbeží, strojně oddělené maso nebo vepřové kůže. Pokud jsou uvedeny ve složení, je spotřebitel o základních vlastnostech výrobku informován, nejde tedy o klamání,“ vysvětluje ředitel odboru kontroly, laboratoří a certifikace SZPI Jindřich Pokora.

Jedinou podmínkou, aby se konzerva mohla nazývat hovězí (nebo vepřová), je, že hovězího (vepřového) masa musí být minimálně 50 procent z podílu masa. Což se z etikety nedozvíte.

Koňské maso opět v obchodech. Víme kde

Rajčata nejlépe chutnají, když jsou dobře vyzrálá, ovšem to zase nebývají ve stavu, kdy snadno zvládají manipulaci a transport. Jedním z řešení je rajčata usušit. Nebo usušit a naložit do oleje.

Nezávislý spotřebitelský časopis dTest otestoval celkem 10 výrobků sušených rajčat v oleji.

Zjišťoval, jak lahodí lidskému jazyku a oku i zda se v nich nenacházejí nežádoucí látky například v podobě změkčovačů plastu nebo pesticidů.

Koňské maso opět v obchodech. Víme kdeKoňské maso opět v obchodech. Víme kde

Češi jsou největší milovníci máku na světě. Každý z nás ročně spořádá 430 gramů této zdravé „superpotraviny“, což nemá nikde jinde obdoby. O to závažnější je zjištění MF DNES, že semena máku jsou často plná morfinu a dalších alkaloidů.

Koňské maso opět v obchodech. Víme kdeKoňské maso opět v obchodech. Víme kde

Ideální chléb? Jen pšenice, žito, voda, kmín a sůl. Chutný chléb umí vyrobit i velká pekárna.
Pamětníci žehrají na kvalitu chleba a mladí si raději pečou doma vlastní. Je opravdu ten kupovaný tak špatný? Test DNES ukázal, že i v obchodě koupíte chutné a poctivé chleby.

Koňské maso opět v obchodech. Víme kdeKoňské maso opět v obchodech. Víme kde

Proteinová bomba na čtyři kousnutí.
Donedávna byly výsadou sportovců toužících po růstu svalů a k dostání byly jen v posilovnách. Dnes jsou jich plné obchody a kupuje je kdekdo. Tyčinky s proteinem se staly další stravovací modlou.

Koňské maso opět v obchodech. Víme kde

Originál je z buvolího mléka, Češi radši kravské.
Chcete-li doma ochutnat pravou Itálii, vyzkoušejte dražší, ale chuťově výraznější buvolí mozzarellu. Sýr z kravského mléka je fádnější, ale určitě vás v kuchyni nezklame.

koňské maso | iROZHLAS – spolehlivé zprávy

Firma Kovář plus neuspěla v sporu navazujícím na pokutu 2,28 milionu korun, jednu z nejvyšších, jaké kdy veterinární správa uložila. Dostala ji za to, že prodávala koňské maso označené za hovězí.

Evropský úřad Eurojust zasáhl proti síti obchodníků s koňským masem a v sedmi zemích zatkl 26 lidí. Podle policejních orgánů se zadržení podíleli na tom, že se v letech 2010 až 2013 dostalo k zákazníkům potenciálně závadné maso z celkem 4700 zvířat, které nebylo určeno ke konzumaci.

Nizozemský soud poslal na dva a půl roku do vězení šéfa jedné ze společností, které přimíchávaly levné koňské maso do hovězího. Kauza vyšla najevo před dvěma lety. Konina se tehdy našla v mražených polotovarech, které se dostaly i na český trh.

Výrobci možná budou muset povinně označovat původ masa ve zmrazených výrobcích. Zastánci takové možnosti to požadují v reakci na nedávný skandál s výskytem koňského masa ve zmrazených lasagních a dalších potravinách.

Rekordní pokutu udělila Státní veterinární správa v kauze nedeklarované koniny. Téměř 2,7 milionu korun má zaplatit výrobce ze Zlínského kraje. Rozhodnutí ale ještě není pravomocné, společnost se proti němu může odvolat.

Výskytu koňského masa v potravinách mají do budoucna zabránit vysoké pokuty. Podle Evropské komise to odradí podvodníky, kteří do zmrazených lasagní nebo masových kuliček dávali koninu namísto hovězího. Potraviny obsahující koňské maso se objevily i v Česku.

Tesco dostalo ve správním řízení od Státní zemědělské a potravinářské inspekce pokutu 650 tisíc korun za prodej lasagní s obsahem koňského masa. Na obalu bylo totiž uvedené jen maso hovězí.

Polské úřady žádají důkazy o tom, že závadné koňské maso objevené v Česku skutečně pocházelo z Polska. S tímto tvrzením přišla v úterý Státní veterinární správa, podle polských veterinářů je to ale předčasné. Česko tvrdí, že Polákům už důkazy zaslalo.

Majitel řeznictví v Ostravě, kde se našlo závadné koňské maso, tvrdí, že nepochybil. V zásilce z Polska objevila veterinární správa lék, který se nesmí dávat zvířatům určeným k lidské stravě. Část tohoto zboží se zřejmě už podařilo prodat zákazníkům.

Pro některé představuje koňské maso tabu, pro jiné vyhledávanou lahůdku. Většina zákazníků vnímá koninu v poslední době spíše negativně. Pro koňské klobásy pana Stoczka si ale jezdí lidé z celého Polska.

Salám Herkules vyrobený v Masně Studená pro řetězec Tesco neobsahoval koňské maso. Potvrdily to veterinární testy, které si nechal udělat vlastník podniku, potravinářská skupina Agrofert. Tesco přitom vzorky salámu před několika dny testovalo v Irsku a v Německu. Tamní laboratoře objevily stopové prvky koňského masa.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce zahájila s Tescem správní řízení kvůli lasagním, ve kterých se našlo koňské maso. Informovala o tom Česká televize. Výrobcem byla firma Nowaco, ale inspektoři rozhodli, že zodpovědný je ten, kdo výrobek prodává.

Po masových kuličkách IKEA stahuje v některých zemích také vídeňské párky. Rozbory i v nich potvrdily přítomnost koňské DNA. Týká se to Francie, Velké Británie, Španělska, Irska a Portugalska. V Česku IKEA tyto párky nikdy nenabízela.

Budete mít zájem:  Jablečný ocet na psoriázu – může nějak pomoci?

Aféra s koňským masem zneklidnila spotřebitele. Některé lidi sice otázka, zda nevědomky nepozřeli koňské maso, neznepokojuje, jiní s tím ale mají problém. Nejde jim přitom jen o etickou rovinu, strach mají i z toho, že pokud došlo k záměně kvůli nižší ceně koniny, maso mohlo být velmi nekvalitní.

Ve Francii zatím nepadlo rozhodnutí, jestli budou balíčky obsahující koňské maso poskytnuty humanitárním organizacím. Některé by to přivítaly, jiné ho odmítají. Koňské maso se ve Francii běžně konzumuje, podle řezníků je ale o poznání méně kvalitní než hovězí.

Čeští inspektoři odhalili další případy koňského masa v potravinách. Koninu obsahovaly oblíbené masové kuličky řetězce IKEA a hamburgery z Polska. Potvrdily to testy Státního veterinárního ústavu. Výrobky se k českým zákazníkům nedostaly. Do Česka se pravděpodobně dostala i čistá konina vydávaná za hovězí. Mělo jít o maso z Irska.

Potraviny s výskytem koňského masa nebude Česko rozdávat chudým. Zmrazená jídla, ve kterých je místo hovězího koňské maso, chce zlikvidovat. Českému rozhlasu to v Bruselu řekl ministr zemědělství Petr Bendl.

Aféra s koňským masem se dále rozrůstá, přesto jsou jsou místa a lidé, kteří na koninu nezanevřeli. Například ve středočeském Rožmitálu pod Třemšínem. Město bylo kdysi produkty z tohoto masa proslulé. Koňské karbanátky, guláš i párky tam vyráběl zhruba před třiceti lety místní řezník.

Kvůli aféře s koninou možná Evropa začne označovat hovězí maso ve zmrazených jídlech. O skandálu s výskytem koňského masa v předem připravených potravinách dnes budou v Bruselu jednat ministři zemědělství členských zemí Evropské unie. Zavedení tvrdších pravidel žádá Francie.

Podvody s koňským masem začínají dělat problémy tuzemským zpracovatelů masa a výrobcům uzenin. Jejich obchodní partneři po nich požadují písemné ujištění, že dávají do produktů jen ty suroviny, které do nich opravdu patří.

Veterinární inspektoři patrně objevili koňské maso v dalších dvou výrobcích. Jedná se o masové kuličky z hovězího a vepřového masa a mleté hovězí burgery, údajně z dovozu. V pondělí by výsledky měl potvrdit Státní veterinární ústav v Praze.

V Británii a Irsku mizí z regálů další tři výrobky, které mohou obsahovat stopy koňského masa. Jde o hotová jídla značky Birds Eye. Koninu našli v jejích chilli con carne v Belgii.

Zaměstnancům z opavské firmy Nowaco, kteří jsou zvyklí na mrazivé prostředí, je teď pořádně horko. Inspekce potvrdila, že v lasagních, které prodávají, je koňské maso. Auta proto dnes začala odvážet z prodejen lasagne zpátky do opavského skladu.

V Česku je možná další potravina s nedeklarovanou koninou. Mělo by jít o boloňské lasagne firmy Eismann původem z Lucemburska. Varování dostala Státní zemědělská a potravinářská inspekce z Německa. Výrobek u nás distribuuje společnost Eismann z Říčan.

Češi se koňského masa neštítí, ale nechtějí být podváděni. Tak reagují zákazníci na aféru s koninou, která zasáhla i tuzemský trh. Firma Nowaco už stahuje své výrobky z obchodů a shromažďuje je ve svých skladech. Jeden je například v Opavě.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce našla v deklarovaných hovězích lasagních firmy Nowaco koňské maso. Obchodnímu řetězci Tesco, kde se prodávaly, nařídila jejich okamžité stažení z prodeje.

Na mapě Evropy postupně přibývají další státy, které zasáhl skandál s koňským masem. Výrobci nepřiznali, že v některých masových produktech je podíl koniny, a na obal prostě napsali ’hovězí‘.

Koňské maso není zdravotně závadné, skandál se týká podvodu na zákaznících. Přesto konina příliš fanoušků za poslední měsíc nezískala. O to překvapivější efekt měl celý skandál v Rakousku.

Tamní zákazníci kupují koňské maso jako nikdy předtím – ze zvědavosti.

V Německu se každý den objevují nové nálezy koňského masa v potravinách. Politici podobně jako při předchozích potravinových skandálech volají po přísnějších kontrolách a trestech. Podle některých novinových komentářů jsou ale na vině i zákazníci, kteří požadují stále levnější potraviny.

Je koňské maso etické tabu? Víte, kde se dá v Ostravě koupit?

Formulář pro opuštění okresu. Kde ho najdete, kam ho budete potřebovat Jakub Malchárek

Ostrava /INFOGRAGIKA/ – Koňský salám nebyl nikdy běžnou potravinou. Kdo si dal práci, ho ale mohl v posledních desetiletích sehnat. Dnes přítomnost koňského masa v jídle budí rozruch po celé Evropě. Deník zjišťoval, jestli se dá koňské maso v Ostravě koupit.

Ilustrační foto | Foto: Deník/Karel Janeček

Kdysi nijak výjimečný pokrm, dnes spíše exotická pochoutka, na kterou existují protichůdné etické názory koňské maso. Počátkem osmdesátých let se dala konina v mnoha řeznictvích a uzenářstvích v Ostravě jednoduše pořídit, zato dneska se dá sehnat jen velice obtížně. Tedy pokud na ni zrovna nečekaně nenarazíte v balení hovězích lasagní.

„Lidé si odvykli jíst koňské maso a koně považují spíše za ušlechtilá zvířata. Navíc oproti hovězímu dobytku je koní neporovnatelně méně, takže sehnat koninu není vůbec jednoduché, i když na porážku jdou často vyřazení koně. Proto je koňské maso levnější než třeba hovězí, přestože je konina vzácnější,“ vysvětluje Štefan Privara z Těšínských jatek.

Nabídka i poptávka po koňském mase výrazně poklesla, je však stále dost lidí, kteří na něj nedají dopustit a koňské klobásky, čabajky i salámy si pravidelně dopřávají.

„Běžný člověk rozdíl mezi koňskou a obyčejnou klobáskou nepozná. Kupují si je spíše lidé fajnšmekři, kteří mají lehce odlišnou chuť koniny rádi.

Máme své pravidelné zákazníky, kteří si výrobky z koňského masa kupují.

To, že by ale k nám přišel člověk a ke kusu šunky přibral mimoděk i koňský salám, se nestává,“ míní Václav Krčmář, vedoucí řeznictví Pensam v Polance nad Odrou, které výrobky z koňského masa prodává.

Dodává, že párkrát do roka si u nich v řeznictví zákazníci objednají přímo kus syrového koňského masa, které se nejčastěji využívá na guláš, steaky nebo dušená líčka.

Názor gastronoma

Podle profesionálního gurmána Pavla Maurera bylo v Česku koňské maso tradičním pokrmem, často levnější variantou hovězích jídel. „Význam koní se ale během lidského vývoje posunul a dnes by jejich maso asi málokdo ochutnal. Myslím si, že bychom se na to ale neměli dívat xenofobně.

Například dvě třetiny světa mají na svém jídelníčku hmyz a tím, že jej nejíme, jsme pro ně exoty zase my,“ říká Deníku Pavel Maurer s tím, že ještě před 250 lety byl na denním jídelníčku Evropanů i pes. „Vyvíjí se kultura, zvyklosti, tradice i stravovací návyky.

Civilizace a otevřený trh nám poskytly jiné pokrmy, které koňské maso zkrátka vytlačily,“ dodává Maurer.

Koňské v. hovězí maso

  • >> Koňské maso má velmi podobné vlastnosti jako maso hovězí.
  • >> Je tmavší, má hrubší stavbu svalového vlákna.
  • >> Má vyšší obsah železa.
  • >> Obsahuje více svalového cukru je sladší.
  • >> Pro zpracování koňského masa existují přísné předpisy, aby se zabránilo falšování hovězích výrobků koňským masem, které je levnější.

>> Dříve se zpracovávalo maso z přestárlých, poraněných nebo i uhynulých koní, často se z něj vyráběly levné uzeniny. Proto je koňské maso i dnes vnímáno jako podřadné a nekvalitní.

Jarní seriál pro malé i velké zahradníky. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.

27.2.2013

  • Kvalita potravin v obchodech,
  • maso,
  • Ostrava,
  • potravina,
  • Evropa,
  • Česko,
  • Odra,
  • kultura,
  • hmyz,
  • noviny,
  • civilizace,
  • trh,
  • hovězí maso

PROGRAMÁTOŘI, SERVISNÍ TECHNICI, 30 000 Kč ŘÍDÍCÍ PRACOVNÍCI V OBLASTI SKLADOVÁNÍ (ZamK), 65 535 Kč Elektrikář – elektromontér, 30 000 Kč Nabízím práci pro partu, 150 Kč Ruční baliči, plniči a etiketovači, 15 000 Kč Všeobecná sestra, 33 000 Kč PEČOVATELÉ O KRMNÝ HMYZ (HPP, DPP), 18 000 Kč Údržbář areálu, 21 000 Kč + PODAT INZERÁT Volvo XC90 nové vozidlo, servisní knížka, v záruce Ford Focus první majitel, servisní knížka, koupeno v D Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v F, nehavarované Ford Focus první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Ford Mustang první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Kia Sportage nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ Ford Focus první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Ford C-Max první majitel, servisní knížka, koupeno v I, nehavarované + PRODAT AUTO

Koňské maso Rožmitál proslavilo, karbanátky z koniny se podávaly i na plesech

Aféra s koňským masem se dále rozrůstá, přesto jsou jsou místa a lidé, kteří na koninu nezanevřeli. Například ve středočeském Rožmitálu pod Třemšínem. Město bylo kdysi produkty z tohoto masa proslulé. Koňské karbanátky, guláš i párky tam vyráběl zhruba před třiceti lety místní řezník.

Rožmitál pod Třemšínem leží na jihozápadě Středočeského kraje. Žije tu 4500 lidí. Konina kdysi toto města proslavila.

„Tady bydlel pan Hálík, to bylo proslulé v celém okolí. Na plesech a všude se tady dělaly koňské karbanátky a takové speciality,“ vypráví na náměstí přímo před místním řeznictvím paní Růžena.

Na to, že koňské maso patřilo neodmyslitelně k Rožmitálu, je hrdá. Ona sama ho ale nikdy neochutnala. „Já bych to určitě nejedla, nechtěla bych to,“ říká. Kůň je pro ni posvátné zvíře.

Také prodavačka uzenin Jaroslava Trčková vzpomíná na věhlas uzenářských výrobků z koňského masa s nostalgií. „Lidi to měli moc rádi, pan Hálík to uměl. Lidi občas i chtějí tu koninu, je to nárazové, jednou za čas tu koninu někdo chce. Už jsme ji i prodávali a nevidím na koňském mase nic špatného,“ míní Trčková.

„Je to asi citová vazba k těm zvířatům, ale to záleží člověk od člověka. Guláš a karbanátky jsem sama ochutnala, není to opravdu špatné maso,“ tvrdí prodavačka.

Zájem o koninu se prý nemění

Zájem lidí o potraviny z koniny současná aféra prý neovlivňuje. Tvrdí to někteří středočeští výrobci uzenin. Například Masna Příbram dělá dva druhy koňského salámu. Poptávka po těchto produktech se podle jejího ředitele Tomáše Hroudy v posledních týdnech vůbec nezměnila.

„Vyrobíme kolem 20 tun těchto výrobků ročně, což je skutečně velice okrajové množství. Je to většinou dovozové maso, vozí se především z Itálie. Jelikož provozujeme i vlastní porážku, tak částečně je zdroj suroviny i z vlastní produkce, ale je to naprosto okrajové, je to spíše záležitost jednotlivých kusů za měsíc,“ uvádí Hrouda.

Podvody s koňským masem se však firmy Příbramská uzenina dotýkají. Obchodní partneři této společnosti požadují písemné ujištění, že dává do výrobků jen ty suroviny, které do nich opravdu patří.

„My skutečně jsme schopni dostát deklaracím a specifikacím výrobků, a to samozřejmě poskytujeme, protože i my sami víme, co zpracováváme. K žádným záměnám u nás v žádném případě nedochází. Koňské maso skutečně používáme pouze tam, kde je deklarováno,“ přesvědčuje ředitel příbramské firmy.

Zájem o koninu podle něj klesá pouze při srovnání několika předchozích let.

Související příspěvky

Konina se v Česku našla i v kuličkách pro řetězec IKEA a v hamburgerech z Polska

Evropa by kvůli skandálu s koninou mohla zpřísnit označování hovězího masa

Bendl: Česko nerozdá potraviny s koninou chudým, bude je likvidovat

Koňské maso zřejmě našli čeští inspektoři v dalších dvou výrobcích

Kvůli aféře s koňským masem stahují v Británii a Irsku z oběhu další výrobky „>Kvůli aféře s koňským masem stahují v Británii a Irsku z oběhu další výrobky

V Česku se údajně objevil další výrobek s koňským masem, jde opět o lasagne

Rakušané ve velkém nakupují koňské maso. Ze zvědavosti

Česká inspekce zjistila koňské maso v lasagních firmy Nowaco

Největší potravinářská firma přiznala koňské maso ve svých výrobcích

autoři: Pavel Pavlas , mka

Na zdravé konině jsem vyrostla, říká majitelka koňského řeznictví

Není zřejmě proslulejšího koňského řeznictví než to Čadilovo v Táboře. „Dokonce si k nám lidi chodívali i pro sádlo, které výborně fungovalo na různé ekzémy,“ říká Marie Čadilová, potomek rodu Čadilů, který výrobnu koňských produktů provozuje už 90 let.

„Už jen výjimečně se k nám dostane maso domácího původu, protože koní je u nás málo. Takže většinou kupujeme maso z Argentiny, kde se koně chovají volně jako skot, a má výbornou kvalitu. Občas se maso dováží i z Itálie, letos i z Rumunska,“ popisuje.

Ale i to domácí se podle ní tak přísně hlídá, že každý kus musí mít veterinární osvědčení. „Rozhodně si ale nepředstavujte, že je to maso z dostihových koní, jejich maso je při případné nehodě tak vystresované, že by nebylo poživatelné,“ říká.

Popularita táborské koniny spočívá v tom, že rodinný podnik dodnes vyrábí podle starých receptur. „V salámu musí být jen asi šedesát procent koniny, zbytek je hovězí nebo vepřové, jedině tak se vyladí chuť,“ říká.

Koninu nikdy prodávat nebudu, říká řezník

Na rozdíl od Marie Čadilové, která na konině vyrostla, však existuje velké množství lidí, kteří by ji nejedli. „Já koně miluji, proto koninu nejím a nikdy ji ani nebudu prodávat,“ tvrdí například proslulý pražský řezník František Kšána. Stejně rozdělené jsou i internetové diskuse pod články, kde se popisovaly letošní objevy nedeklarované koniny v různých mletých výrobcích.

Jedni se chvějí odporem, když by se měli dotknout masa z tak krásného zvířete, druzí se slzou v oku vzpomínají na dobu, kdy byla běžnou součástí jídelníčku. „Vzpomínám, jak máma chodila přes kopec pěšky na Harfu ke koňskému řezníkovi. Říkalo se tomu Konibar,“ vzpomíná pražský muzikant Milan Lejsek.

A učitel technologie Jiří Šimko ze Střední školy gastronomické a hotelové v Praze připomíná: „Kdysi jsem pracoval v restauraci, kde jsme koňské maso mívali na jídelníčku běžně.

Tehdy se dalo sehnat jen přední, takže jsme dělali guláš a karbanátky. Ono je přece jen trochu tužší, takže ideální úprava byla dušením a na mletiny.

Objednávali si to hlavně starší lidé, kteří si ještě vzpomínali na doby, kdy byla konina daleko běžnější.“

Pro někoho je koňské tabu, pro odborníky je ale zdravé

I podle rozdílných reakcí na koninu je vidět, jak je svět rozdělený.

Zatímco v anglosaských zemích je pojídání koňského masa v podstatě tabu, ve středomořských zemích je tento druh masa daleko běžnější, hlavně v Itálii a ve Španělsku, což jsou země, ze kterých se i často dováží.

Ostatně poslední kauza probudila i Francouze, kteří se daleko více začali pídit po konině a zvedli řezníkům tržby. Vzpomněli si na historii, kdy hlavně v dobách válek bylo maso poraněných nebo zabitých koní relativně snadno dostupným zdrojem živin.

„Na první pohled je zřejmé, že koňské maso je z čistě dietetického pohledu dokonce vhodnější než maso hovězí, protože obsahuje vyšší podíl bílkovin a podstatně nižší podíl tuků, zejména s nasycenými mastnými kyselinami.

Je také lepším zdrojem železa, mírně horším zdrojem zinku, další živiny jsou obsaženy ve srovnatelném množství nebo z hlediska obsahu nehrají příliš důležitou roli v celkovém dietárním přívodu,“ popisuje Jiří Ruprich ze Státního zdravotního ústavu.

Kuchyňské zpracování je velmi podobné jako u hovězího masa. Má tvrdší dlouhá vlákna. Vzhledem k tomu, že obsahuje více sacharidů, má nasládlejší chuť – s tím se musí počítat při kuchyňské přípravě. Maso hříbat do dvou let je ale jemné a lze ho srovnat s hovězím. Takže se hodí nejen na dušení a pečení, ale ze svíčkové nebo nízkého roštěnce připravíte i minutky.

Na konině si postavila svoji proslulost například belgická restaurace De Kuiper, kde se nabízejí steaky či tatarák, vše ze svíčkové. Zde vnímají každou zmínku o konině v médiích jako vítanou reklamu, protože lidé přicházejí ochutnat. Zato například v New Yorku v restauraci M. Wells Dinette byli pod tlakem veřejnosti přinuceni stáhnout koňské maso z jídelníčku.

Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 17. dubna 2013. Anketa je uzavřena.

Koňské považuji za delikatesu 2567 Ochutnal bych, ale nemůžu sehnat 1595 Nikdy bych to nevzal do pusy 489 Ochutnal jsem, ale nechutnalo mi to 116

Jíst se má všechno! Tak to prostě je a tečka

Hlášku, že jíst se má všechno, už jistě slyšel každý. Je to dobrá rada, logický argument v diskusích nebo jen suchá obhajoba vlastního ubohého stravování?

Pokaždé, když tuhle větu slyším, mám sto chutí odpovědět stejným stylem – když všechno, tak všechno: „Tak jez kameny“. Ještě jsem to nikomu neřekl a nechytejte mě, prosím, za slovo. Chci tu jen ukázat, jak je to s tím „jíst všechno“ (dodávám jídlo) a kdo se k tomu blíží více.

Tahle hláška zřejmě vznikla na základě doporučení jíst pestrou stravu. Proti tomu nelze nic namítat. Problém je, že se mnozí lidé živí stále tím samým, sklouzávají ke stereotypu.

Taky nic proti gustu každého, pokud mu to takto chutná, ale já prostě nechci jíst stále dokola bílou pšeničnou mouku, bílý řepný cukr aj., o chemii v jídle ani nemluvě. Prostě si vybírám.

Někteří si myslí, že sám sebe ochuzuju a jsou hrdí na to, že „oni jí všechno“. Tak se na to podívejme, kdo jí „všechno“, přesněji pestře.

V restauraci i v obchodě

Jistě, v restauraci či v obchodě může takový člověk, který „jí všechno“, sáhnout po čemkoli. Regály jsou plné chutí a barev, reklama mluví jasně. Ale buchta v různých tvarech bude vždycky jen buchta – z mouky a cukru.

„Čokoládová“ tyčinka bude mít taky spoustu variací, ale pořád to bude jen trocha čokolády, sója, cukr aj. A pečivo je na tom stejně, člověk si může vybrat z nepřeberného množství, ale pořád je to z drtivé většiny z pšenice.

Tedy tohle je pro některé pestrá strava, mají každý den volbu jiné formy toho samého „těsta“.

I gastronomická zařízení točí stále dokola tu samou nabídku. Když se podívám na menu restaurace nebo podnikové jídelny, vidím mouku, mouku s vývarem, maso = guláš s knedlíkem. Druhý den ta samá kombinace, ale jmenuje se to uzené s křenovou omáčkou a knedlíkem. Třetí den opět mouka a maso s názvem zapečené těstoviny.

Takhle bych mohl rozpitvávat různá jídla, budou lepší, horší, to je jasné, ale pořád v jídelním lístku u drtivé většiny z nich uvidíte vedle jejich názvu – 1,3,7. (Pokud to bude 6 nebo 12, přeskočte řádek.) Ona jednička znamená, že se v jídle vyskytují „obiloviny obsahující lepek – pšenice, žito, ječmen, oves, špalda, kamut nebo jejich hybridní odrůdy a výrobky z nich“.

Kde je ta žitná, ječná, ovesná, špaldová a kamutová mouka?

A co máte doma?

Malá sonda do domácích kuchyní. Kolik druhů mouky tam většinou najdeme? Vesměs tři, hladkou, polohrubou a hrubou. Možná ještě krupici. Proč se omezovat jen na jeden druh obiloviny, která nám dnes již prokazatelně škodí? A co taková mouka pohanková, jáhlová, amarantová, včelníková, kurakkanová, kokosová, konopná, mandlová, hrachová atd.?

Maso, bez kterého by se někteří (údajně) neobešli, se točí taky téměř jen kuřecí, vepřové, hovězí a rybí (výjimečně i krůtí). Bohužel při pohledu na většinu „meníček“ klesá tento počet na polovinu.

Sami víte, že nejvíce se u nás pojídá kuřecí a vepřové maso. Nemusíme zacházet do krajností jako koňské maso, holubi, žabí stehýnka nebo šneci. Kde jsou u nás dříve často chovaní králici, kachny, husy.

Když se mluví o skopovém mase, mám někdy pocit, že někteří marně pátrají v paměti, jak ten skop vypadá.

Dále opomíjíme jehněčí, kůzlečí a mnoho druhů divočiny, ryb a mořských plodů. A každý ví, že slepice není jediný pták, který snáší vejce. Přesto si drtivá většina lidí vystačí jen se slepičími vejci.

To samé lze aplikovat na zeleninu, ovoce aj. Snad tenhle stručný výčet toho pro některé nejdůležitějšího z potravin, tedy masa a mouky, stačí, aby si každý udělal obrázek o pestrosti svého stravování.

Zajímavé by bylo podívat se na používané oleje. Ty kvalitní lze označit za „výcuc“ toho nejlepšího z dané rostliny či stromu. Kolik druhů olejů znáte a kolik jich používáte? Znáte jistě olivový a kokosový olej. Slyšeli jste např.

o lněném, mandlovém, lískooříškovém, „cedrovém“(olej z oříšků cedru), arganovém aj. Hodně lidí je překvapeno, když slyší např. o mrkvovém nebo jahodovém oleji. Olej lze „dostat“ téměř z každé rostliny či stromu.

Víte jak a na co tyto doslova přírodní léky použít?

Kdo pak „jí všechno“, tedy opravdu pestře? Myslím, že odpověď na otázku v úvodu znáte. Je prostě dobré si říct, co to znamená „jíst všechno“, přemýšlet nad tím, co jíme a zajímat se o složení své stravy. Pak takovou bezduchou hlášku nebudeme potřebovat.

 Standa

Přechod na BARF u koček – Forbarf.cz

Pro začátek doporučujeme čerpat informace z internetových a diskuzních skupin o BARFování koček. Nejvíce zdrojů a informací je na internetu dostupných v anglickém jazyce. Ale i v Čechách se setkáte s řadou majitelů, kteří své kočky krmí syrovým masem a se kterými můžete diskutovat třeba na facebooku o případných problémech.

S některými opravdu tvrdohlavými kočkami může být přechod na BARF vzhledem k jejich povaze skutečně velice náročný. Na vině je jednak jejich přirozená vybíravost, jednak také fakt, že komerční krmiva jsou extrémně návyková především kvůli vysokému obsahu sacharidů. Také jsou plná dochucovadel a umělých aromat, a proto poté nebývá pro kočky „obyčejné maso“ tolik atraktivní.

Přechod na BARF u koťat

U koťat je většinou přechod na BARF mnohem jednodušší než u dospělé kočky.

Chcete-li tedy přejít s kotětem na syrovou potravu, jednoduše mu pro začátek nabídněte kus vykostěného masa – třeba kuřecí prsa. Ujistěte se, že je maso o něco teplejší než pokojová teplota.

Pak ponechte kotěti maso tak, aby si s ním mohlo hrát. Pokud jej nesní a vy víte, že má kotě hlad, zkuste maso třeba ochutit šťávou z tuňáka.

Krmte stejným masem v několika porcích denně do té doby, než si kotě zvykne. Pak zařaďte do jídelníčku další druh masa nebo pokračujte omasenými kostmi – pro začátek kuřecími nebo slepičími. Volte přitom spíše spodní měkčí kosti, můžete ale také zkusit třeba kuřecí krky nebo křidélka (letky).

Jakmile je kotě zvyklé jíst syrové maso a omasené kosti, přichází na řadu vnitřnosti. Pro první krmení zkuste trochu jater nebo srdce.

Pokud kotě vnitřnosti odmítá, zkuste trik se šťávou z tuňáka nebo kapkou lososového či jiného rybího oleje.

V případě, že i tak kotě vnitřnosti stále odmítá, zkuste játra nebo srdce rozsekat a promíchat s malým množstvím konzervovaného tuňáka – tuto směs by kotě už mělo snadno a bez problémů pozřít.

Další vnitřnosti, které můžete postupně zařazovat do jídelníčku svého koťátka, jsou kuřecí srdce, kuřecí játra, hovězí srdce, hovězí játra a hovězí ledviny. Z dalších druhů mas je vhodné králičí, krůtí, vepřové – vždy ideálně v podobě kusového masa, nikoliv mletin.

Můžete samozřejmě zkusit kočku krmit i celou myší nebo holátky, která jsou v přírodě skutečně přirozenou potravou koček (kočky bez problému myšku zbaští i s kožíškem).

Přechod u dospělé nebo staré kočky

Přechod se starší kočkou může, ale nemusí být problematický – v závislosti na tom, jak dlouho byla kočka krmena komerčními krmivy.

Postup je v podstatě stejný jako u kotěte – nabízejte své kočce malý kousek kuřecího masa jako pamlsek. Pokud jej vaše kočka přijme, zkuste jí v rámci jednoho dne začít servírovat oba druhy potravy – ráno porci masa, večer původní krmivo. Postupně pak zvyšujte poměr syrové stravy vůči komerčnímu krmivu.

Je dobré mít po ruce jednu nebo dvě plechovky tuňáka, makrely nebo lososa, které mohou kočce ze začátku maso chuťově zatraktivnit. Vždy ale mějte v zásobě původní krmivo jako rezervu – pro případ, že by kočka nejedla déle než 24 hodin. V tom případě je totiž třeba jí nabídnout takové krmivo, které neodmítne a sní, aby nehladověla. Další den pak zkuste opět nabízet syrovou potravu.

Pokud kočka maso odmítá zcela, i jako pamlsek, zkuste nejdříve přejít ze suchého krmiva na vlhké – kvalitní kapsičky a konzervy. Do nich pak postupně začněte přidávat syrové maso a jeho podíl v jedné porci pomalu zvyšujte.

Po kouscích například kuřete začněte zařazovat také omasené kosti. Ze začátku je můžete třeba rozdrtit kladivem, abyste kočce jejich zpracování trochu usnadnili. Pamatujte na to, že kosti jsou naprosto nezbytnou součástí syrové stravy.

Poskytují potřebné množství vápníku a stopových prvků, bez kterých se zdravý vývoj kočky neobejde. Současně jejich okusování udržuje chrup kočky v dobré kondici.

Kostní moučky, rozemleté skořápky ani výživové doplňky kosti plnohodnotně nezastoupí a nadto by neměly být používány dlouhodobě.

Co ale se situací, kdy některé kočky kosti striktně odmítají? V prvé řadě zkontrolujte, jestli kočka kosti neodmítá jen z toho důvodu, že je její chrup po předchozím přijímání komerční potravy poškozen či že odmítání kostí není jen důsledkem onemocnění zubů nebo dásní. Někteří chovatelé při přechodu na BARF používají také mleté směsi s kostmi. Bohužel mleté kosti nepomohou s udržením chrupu v dobré kondici a nadto mají mletiny nízký obsah taurinu, který je pro kočky nezbytně důležitý. Dlouhodobě tedy tento postup nedoporučujeme.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *