Komáři – potenciální přenašeči viru Zika, jsou v Evropě, říká odborník

Vyskytují se komáři – potencionální vektoři (přenašeči) – viru Zika v Evropě? „Ano, vyskytují,“ uvádí František Rettich, vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci Státního zdravotního ústavu (SZÚ):

Komár tropický

Aedes (Stegomyia) aegypti (prokázaný přenašeč viru Zika) se nyní vyskytuje na portugalské Madeiře (hluboko v Atlantiku), kam byl reintrodukován v polovině prvního desetiletí tohoto století (a kde způsobil v roce 2012 závažnou epidemii horečky Dengue s dvěma tisíci nemocných). Dále se vyskytuje v jihovýchodním Rusku na východním pobřeží Azovského moře a na severovýchodním pobřeží Černého moře, také v Gruzii. Nedávno byl zavlečen i do Nizozemí.

V první polovině minulého století se Aedes aegyti vyskytoval prakticky ve všech středomořských státech a velkých přístavech, kde byl později buď eradikován, nebo bez známé příčiny vymizel (v roce 1927 způsobil v Řecku rozsáhlou epidemii horečky Dengue s mnoha tisící onemocnělých).

Tygří komár

Blízký příbuzný komára Ae. aegypti – Aedes (Stegomyia) albopictus – zvaný tygří komár, je velmi podezřelý z přenosu viru Zika. Jeho úloha v přenosu viru Zika je velmi pravděpodobná. Ae. albopictus je tzv.

invazivní, exotický druh původem z jihovýchodní Asie a byl do jižní Evropy zavlečen ke konci druhé poloviny minulého století. V mnohých středomořských státech se pevně usadil tak, že jeho eradikace je zde již nemožná (Itálie, Katalánsko, Řecko, Chorvatsko ale i jižní Švýcarsko).

V roce 2007 v italské Ravenně způsobil epidemii virové horečky Chikungunya s téměř třemi sty nemocnými.

Ae. albopictus se epizodně objevil i u Mikulova a u Košic, ale na usazení zde nenašel vhodné podmínky.

Problém pro evropské země s výskytem výše uvedených druhů komárů (a přenosem viru Zika) by mohl nastat při návratu návštěvníků ze zemí Jižní Ameriky, zvláště z Brazilie (z karnevalu a hlavně z Olympijských her v Riu) domů.

Likvidace komárů a rizika

Likvidace těchto dvou druhů komárů je obtížná.

Jejich larvy se původně v tropech vyvíjely pouze ve stromových dutinách zaplavených dešťovou vodou (tree hole species), po introdukci do zemí mírného pásma (Evropa, USA) komár k rozmnožování zvolil jiné biotopy, jako jsou vázy s vodou na zahradách nebo na hřbitovech, ve vodě v pohozených pneumatikách, ale i v prázdných plechovkách zaplněných dešťovou vodou, v kanálech.

Další druhy rodu Aedes schopné přenášet virus Zika jako Ae. furcifer, Ae. africanus, Ae.apicoargenteus, Ae.luteocephalus, Ae.dalzieli v Evropě nežijí.

Problém pro evropské země s hojným výskytem Aedes albopictus by podle názoru autora tohoto příspěvku mohl nastat při masivním návratu turistů nakažených ZIKA virem vracejících se ze zemí Jižní Ameriky (po OH v Riu de Janeiru v srpnu 2016) a Karibiku.

Současně se zkoumá schopnost evropských populací komárů Ae. albopictus přenést ZIKA virus autochtonně i na území Evropy. Toto je klíčová otázka. V zimních měsících není Ae.

albopictus v Evropě aktivní (takže nebezpečí přenosu viru Zika nehrozí), přezimuje totiž ve stadiu vajíček. Situace by se podle autora příspěvku mohla změnit s příchodem teplého počasí a výskytem komárů Ae.

albopictus a návratem turistů nakažených ZIKV.

O první odhad rizika epidemie v Evropě způsobené ZIKA virem v oblastech s usídleným komárem Ae. albopictus se pokusili Guzzetta a kol., 2016, a to pro provincie Belluno a Trentino v severní Itálii (v oblasti kolem 46 °severní šířky).

Brali v úvahu pouze přenos komářím bodnutím, nikoli jiné možnosti přenosu (viz níže), a použili specifické epidemiologické parametry a následující poněkud složitou rovnici R0 = k2 pV pH g (lV / (mv­ (lV + mV)) (V/H), kde R je základní reprodukční číslo ZIKV, k – počet bodnutí člověka komáry za den, pV – citlivost vektora, pH – citlivost člověka k infekci, g – infekční perioda (ve dnech), lV – počet dní inkubace v komárech, mV – smrtnost komárů, H – hustota obyvatelstva, V – četnost samic komárů. Odhadli, že R0  je ve většině scénářů (scenarios) systematicky pod epidemickým prahem (R0

Zika virus – Wikipedie

Zika virus Baltimorova klasifikace virů Skupina

IV (ssRNA viry s pozitivní polaritou) Vědecká klasifikace Realm

Riboviria Říše

Orthornavirae Kmen

Kitrinoviricota Třída

Flasuviricetes Řád

Amarillovirales Čeleď

Flaviviridae Rod

Flavivirus Druh

Zika virus Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zika virus[1][2] (zkráceně ZIKV,[2] česky virus Zika[3] či virus zika[4]) je virus patřící do čeledi Flaviviridae, který je přenášen komáry egyptskými. Způsobuje horečku zika, která se kromě vysokých teplot projevuje také vyrážkou a bolestí hlavy i kloubů.[5] Vysoké riziko představuje pro těhotné ženy, jejichž dětem může způsobit těžkou vývojovou poruchu mikrocefalii.[6]

Přenos viru

Přenašeč

Virus šíří komár egyptský a přenos je také možný z komára na jeho vajíčko. V laboratorních podmínkách bylo nakaženo průměrně jedno z 290 vajíček.[7]

Přenos mezi lidmi

Původně se uvádělo, že virus Zika není mezi lidmi nakažlivý.[6] V únoru 2016 ale BBC uvedla, že se virus přenáší mezi lidmi pohlavním stykem.[8] Dle amerických vědců virus přežívá v lidském spermatu, čímž se z nakažených mužů stávají přenašeči tohoto onemocnění.[9]

Krátce poté brazilští zdravotníci potvrdili také přenos viru prostřednictvím krevní transfúze.[10] Aktivní virus byl objeven také ve vzorcích moči a slin.[11]

Ohledně šíření viru se vyskytlo také několik nepravdivých informací. Server Osel.cz zveřejnil aprílový článek o tom, že mezi toxoplasmózou a virem zika může být vazba.[12]

Prevence

Proti onemocnění neexistuje lék, brazilská vláda usiluje o urychlený vývoj vakcíny. Jedinou prevencí proto zůstává ochrana před komářím bodnutím. Armáda a zdravotníci likvidují stojaté vody, v nichž se komáři množí.

[13] Vědci doporučují v postižených oblastech nemít doma žádné nádoby s vodou, protože se tam vyskytují larvy a vajíčka přenašečů. Vyvíjejí také pesticidy, jež by vyhubily komáry i vajíčka, na která je virus přenosný v jednom z 290 případů.

To se sice zdá jako nízké číslo, ale v reálných vysokých počtech komárů to představuje riziko, že pokud by byly vymýceni dospělí komáři, nezamezilo by to dalšímu šíření onemocnění.[7]

Projevy nakažení

Aedes aegypti, přenašeč viru

Inkubační doba

Inkubační doba u viru zika činí 3–12 dní, přičemž 80 % postižených nevykazuje žádné symptomy.[14]

Diagnóza

Pokud člověk v poslední době cestoval do zemí zasažených virovou infekcí Zika, je doporučeno po návratu navštívit lékaře, který provede krevní testy pro vyloučení nákazy.

I když u více než poloviny nakažených se nemusí projevit žádné příznaky, mezi popsané příznaky patří horečka, bolest kloubů či svalů a zánět spojivek. Tyto příznaky jsou společné s horečkami dengue a chikungunya.

Příznaky jsou obvykle velmi mírné a do týdne odezní.[15]

Následky nakažení

Výskyt přenašeče, komára Aedes aegypti ve světě. Modrá barva: nevyskytuje se

Horečka zika

Virus způsobuje horečku zika, která se kromě vysokých teplot projevuje také vyrážkou a bolestí hlavy i kloubů.[5] Horečka zika obvykle nevyžaduje hospitalizaci v nemocnici.[15]

Mikrocefalie

Virus zika způsobuje vážné poruchy plodu včetně mikrocefalie, která se projevuje zakrněním nebo předčasným ukončením růstu mozku.

[16] Zatímco v roce 2014 se v Brazílii s touto vadou narodilo 150 dětí, o rok později jich bylo 2 700.[5] V některých částech Brazílie byl v této souvislosti vyhlášen výjimečný stav.

Párům, plánujícím narození potomka, lékaři doporučují odložení početí.[6][17]

Již nejméně pět dětí kvůli viru v Brazílii zemřelo.[13]

Guillainův-Barrého syndrom

Podle Světové zdravotnické organizace může virus zika způsobit také vzácný Guillainův-Barrého syndrom. Toto neurologické onemocnění působí u dospělých dočasné ochrnutí.[7]

Rozšíření ve světě

Virus byl poprvé objeven v roce 1947 u opic v pralese Zika nedaleko Entebbe v Ugandě.[18][19] První případy nákazy člověka byly hlášeny o sedm let později v Nigérii roku 1954. Pravděpodobně po roce 1945 virus migroval do Jihovýchodní Asie.

V roce 2006 byl rozluštěn genetický kód viru. První velká epidemie způsobená virem Zika byla monitorována v Mikronésii, kde v dubnu až květnu 2007 onemocnělo 185 lidí.

Několik desítek dalších lidí tvrdilo, že prodělali nemoc s podobnými příznaky, avšak v jejich krvi nebyly zjištěny protilátky. Nebyla tehdy pozorována žádná úmrtí.[19] Ještě na počátku roku 2014 bylo hlášeno okolo 250 nových případů nákazy, zejména v Africe a v Asii.

Ovšem podle odborníků mohlo být toto nízké číslo způsobeno tím, že u většiny ostatních případů došlo k záměně s horečkou Dengue a dalšími virovými nákazami, které mají podobné příznaky.[20]

Výskyt Zika viru v ČR

Viroložka Hana Zelená v září 2016 uvedla, že se v České republice nacházelo 12 lidí nakažených virem Zika a 8 lidí s nákazou proběhlou v minulosti.[21] V listopadu roku 2016 se počet mírně zvýšil, a to o 4 lidi nakažené virem Zika a 7 lidí s nákazou proběhlou v minulosti.[22]

Budete mít zájem:  Priznaky Nadoru Na Mozku?

Americká epidemie

Podrobnější informace naleznete v článku Epidemie viru zika v Americe (2015-2016).

V roce 2015 se začal virus dramaticky šířit především v jiho- a středoamerických státech. V roce 2016 už byl zjištěn ve více než dvaceti zemích, např.

Brazílie, Kolumbie[23], Ekvádor, Paraguay, Panama, Mexiko.

[6] Přední američtí lékaři se obávali, že má virus pandemický explozivní potenciál a Světová zdravotnická organizace odhadovala, že v následujících několika letech může být nakaženo 3 až 4 miliony lidí.[24]

Globální stav nouze

V únoru 2016 vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) globální stav nouze, který stáhla v listopadu téhož roku s tím, že už nákaza nepředstavuje ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu.[25] Stěžejní v boji s ní přitom bude výzkum.[26]

  • Výskyt viru Zika ve světě k roku 2012

  • Výskyt viru Zika ve světě k roku 2016

  • Výskyt viru Zika v Latinské Americe k roku 2016

Následky epidemie

V Brazílii byl největší výskyt zaznamenán na severovýchodě země. Případy nákazy se však objevily i na jihovýchodním pobřeží, kde se nachází bývalé hlavní město země Rio de Janeiro, v němž se v srpnu 2016 konaly letní olympijské hry.

Brazílie tak v souvislosti s hrami zahájila v únoru 2016 masivní kampaň proti komárům a proti šíření viru a navýšila výdaje ministerstva zdravotnictví. Po celé zemi rozeslala příručky, jak se bránit nákaze, do postižených oblastí plánovala 13.

února vyslat 220 000 vojáků, aby ten den obcházeli domácnosti a rozdávali pesticidy a moskytiéry.[27]

Kvůli rekordně silnému kurzu dolaru chtělo mnoho Američanů strávit prázdniny v Jižní Americe. V lednu 2016 ale v souvislosti s dramaticky se šířící nákazou začali měnit plány a cesty odkládat nebo rušit.[24]

Reference

  1. ICTV Taxonomy History for Zika [online]. International Committee on Taxonomy of Viruses [cit. 2016-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b CALISHER, H. Charles; GOULD, A. Ernest. The Flaviviruses: Structure, replication and evolution [online]. Elsevier, 2003 [cit. 2016-02-18]. S. 14. Dostupné online. 
  3. ↑ RETTICH, František.

    Virus Zika – přenos – komáři [online]. Státní zdravotní ústav [cit. 2016-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 

  4. ↑ MACHALA, Ladislav. Máme se bát viru zika? [online]. Vesmír, 2016-02-02 [cit. 2016-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-06. 
  5. ↑ a b c ČTK. Brazilské zdravotnictví krachuje, vrásky mu dělá i komáří virus zika. Aktuálně.

    cz [online]. 2015-12-25. Dostupné online. 

  6. ↑ a b c d Virus zika se dál šíří po Jižní Americe. Vyhněte se těhotenství, radí vlády. iDNES.cz [online]. 2016-1-23. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c OČENÁŠKOVÁ, Adéla. Svět se viru zika jen tak nezbaví. Dospělí komáři ho přenášejí i na svá vajíčka. Aktuálně.cz [online]. 2016-08-30 [cit. 2016-08-31]. Dostupné online.

     

  8. Zika virus infection 'through sex' reported in US [online]. 2. února 2016 [cit. 2016-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ MÁNERT, Oldřich. Ziky by se měli bát hlavně muži, míní vědci. Virus přežije ve spermiích [online]. iDNES.cz [cit. 2016-02-18]. Dostupné online. 
  10. ↑ BĚLKA, Michal; Reuters. Zika se přenáší i krví.

    Postřelený Brazilec se nakazil při transfuzi [online]. iDNES.cz, 2016-02-04 [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. (česky) 

  11. ↑ GALLAGHER, James. Active Zika found in saliva and urine [online]. BBC, 2016-02-05 [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ http://www.osel.cz/8779-prekvapivy-zvrat-v-kauze-viru-zika-vinikem-mohou-byt-zombie-toxoplazmy.html Apríl – Překvapivý zvrat v kauze viru zika: Viníkem mohou být zombie toxoplazmy!
  13. ↑ a b V Brazílii se narodily tisíce dětí se zakrnělou hlavou, může za to virus. iDNES.cz [online]. 2016-1-21. Dostupné online. 
  14. ↑ Zika-Virus: Wann Sie zum Arzt gehen sollten. Kurier.at. 2016-02-01. Dostupné online [cit. 2016-11-20]. 
  15. ↑ a b www.anamneza.cz [online]. www.anamneza.cz [cit. 2016-02-25]. Dostupné online. 
  16. ↑ Virus zika může za mikrocefalii, potvrdili vědci. Novinky.cz [online]. 2016-04-13 [cit. 2016-04-13]. Dostupné online. 
  17. ↑ Odložte těhotenství, radí lékaři Brazilkám. Komáři mohou poškodit plod. iDNES.cz [online]. 2015-12-26. Dostupné online. 
  18. ↑ ZIKA-VIRUS. WHO: BIS ZU VIER MILLIONEN ZIKA-INFIZIERTE. DW.COM [online]. DW.COM [cit. 2016-01-31]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b Zika Virus Outbreak on Yap Island, Federated States of Micronesia. The New England Journal of Medicine [online]. 11.6.2009 [cit. 2016-02-05]. Dostupné online. DOI:10.1056/NEJMoa0805715. (anglicky) 
  20. ↑ BOŠTÍKOVÁ, Vanda. Novinky ve vakcinologii. Vakcinologie [online]. 2. 5. 2014 [cit. 2016-02-06]. S. 36. Dostupné online. 
  21. ↑ Světový stav nouze kvůli viru zika trvá. Horizont ČT24 [online]. Česká televize, 2016-09-07 [cit. 2016-09-08]. K přehrání videa je třeba mít nainstalovaný Flash Player. Dostupné online. 
  22. ↑ ČTK. U 16 Čechů našli lékaři virus zika, olympionici z Brazílie mezi nimi nejsou. Rozhlas.cz. 2016-11-06. Dostupné online [cit. 2016-11-20]. 
  23. Virem zika se nakazilo v Kolumbii přes 20 tisíc lidí, vláda očekává další [online]. iDNES.cz [cit. 2016-01-31]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b Virus zika nakazí až čtyři miliony lidí, odhaduje WHO. Američané mění prázdninové plány. Aktuálně.cz [online]. 2016-01-28 [cit. 2016-02-04]. Dostupné online. 
  25. ↑ Zika už není celosvětovou hrozbou, rozhodla WHO. Zrušila stav nouze. iDNES.cz [online]. 2016-11-18 [cit. 2016-11-20]. Dostupné online. 
  26. ↑ WHO už se ziky tolik nebojí, bojuje však dále. ČT24.cz [online]. 2016-11-19 [cit. 2016-11-19]. Dostupné online. 
  27. ↑ Brazílie tiskne katalogy s radami, jak se bránit viru zika. Proti komárům vyšle i armádu. Aktuálně.cz [online]. 2016-01-28 [cit. 2016-02-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Slovníkové heslo zika ve Wikislovníku
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu zika virus na Wikimedia Commons
  • Zika Virus Fact Sheet, World Health Organization (anglicky)
  • Zika Virus Centers for Disease Control and Prevention (anglicky)
  • PŘEHLEDNĚ: Virus zika v otázkách a odpovědích, Český rozhlas, 28. ledna 2016
  • PROFIL: Základní údaje o viru zika, který se šíří v Latinské Americe, ČTK, 26. ledna 2016

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
Portály: Medicína

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zika_virus&oldid=18537028“

KOMENTÁŘ: Na komáří frontě klid. Nepříteli olympiády je zima

Na olympiádě už jsme zažili ledasco. Zácpy k uzoufání. Chaos a zmatky. Bláznivé šoféry, z nichž jeden s autobusem v plné rychlosti najel na retardér a nebohý fotograf vyletěl ze sedačky tak, že si málem zlomil ruku. Řízenou explozi opuštěného batohu u basketbalové haly, za což pořadatelé schytali kritiku, neboť arénu nenechali vyklidit.

Ale virus zika mlčí. Zatím.

Snad právě u něj nejvíc platí: obezřetnost ano, panika ne. Někdo komárům prostě „chutná“ víc, a tak zatímco mě bzučící bestie víceméně ignorují, pár kolegů poštípaly. Ale obecně jich je málo.

Zvlášť na to, že jsme v tropech. Jenže nikoli díky organizátorům, spíš jim navzdory. Plně chápu, proč celou čtvrtinu z brazilských nakažených virem zika hlásili přímo z Ria.

Hned u olympijského parku se od jezera Jacarepaguá šíří kyselý zápach a po setmění hladina přímo jiskří, jak nad ní tancuje hmyz. Stojaté vody je všude dost, i u našeho bydlení rákosí kryje někdejší močál.

Pro komáry královské podmínky.

Ale počasí je drtí. V Riu je nyní v lepším případě babí léto. Často krásné, o tom žádná, ale se vším všudy; v ranních autobusech se rosí okna, jak do přes noc zchladlých skel začíná pražit slunce. Kolikrát už z šedého nebe pršelo a pršelo a do toho dul vítr. Večerní plážový volejbal na Copacabaně si žádal bytelnou bundu. Případný růst teplot by to mohl změnit, ale nikoli radikálně.

Mluvčí olympiády Mario Andrada řekl, že i přes příznivé podmínky „nelze nic ponechat náhodě“, a tak kolem budov projíždějí vozy šířící dým. Všem je připomínáno, že si nejvíce pomohou repelenty a chráněným (či žádným) sexem, neboť i ten potenciálně může virus zika přenášet. Kdo chce mít jistotu, má si po návratu nechat odebrat krev.

Okolo nákazy je dál spousta záhad. Zpanikařily hlavně hvězdy golfu a tenisu včetně Tomáše Berdycha – dost možná je vylekala spíš nepřítomnost finančních odměn a bodů do žebříčků, nicméně uvést jako omluvu obavy o zdraví je teoreticky neprůstřelné. Ale prakticky? Vždyť i bořič sportovních mýtů a rekordů Michael Phelps pronesl: „Zika nám starosti nedělá.“

Proč by neměla? Třeba proto, že v průběhu fotbalového mistrovství světa v roce 2014 se v Brazílii zrovna množily případy epidemie krvácivé horečky dengue, potenciálně mnohonásobně větší hrozby. Nakazili se TŘI z účastníků – nikdo v Riu, všichni v Belo Horizonte ve vnitrozemí. Do země přitom kvůli fotbalu přijelo zhruba milion nadšenců.

Americký lékař Peter Hotez, specialista na tropickou medicínu z Texasu, to přiblížil následovně: „Netvrdím, že je riziko nulové, ale Rio je aktuálně jistě jedním z nejbezpečnějších míst západní hemisféry. Pravděpodobně bezpečnější než Miami.“

Prestižní vědecký magazín Lancet vypočetl následující: nejhorší scénář pracuje s počtem 3,2 nakaženého zikou na 100 tisíc lidí, pravděpodobnější udává 1,8 nakaženého na milion lidí.

Připomněl, že chřipka zabije přes 30 tisíc Američanů ročně. Že účastníci a návštěvníci olympiády tvoří naprosto mizivý zlomek z těch, kdo po celém světě cestují do oblastí s hrozbou ziky.

Konkrétně méně než 0,25 procenta.

A tak zatím platí: na komáří frontě klid. Snad vydrží.

Drancování přírody způsobí další pandemie, varuje přední britský expert

Koronavirus, který letos způsobil celosvětovou pandemii, má svůj přírodní původ v tělech netopýrů. V souvislosti s rozšířením nemoci covid-19, na kterou na planetě zemřelo skoro půl milionu lidí, vědci varují, že s postupující klimatickou změnou může k podobným událostem docházet častěji. „Pandemií bude přibývat,“ varuje Matthew Baylis, zoolog a epidemiolog z University of Liverpool.

Proč dává smysl o pandemiích přemýšlet z pohledu klimatické změny? 

Protože mnoho pandemií pochází z patogenů (biologický původce nemoci, pozn. red.), které se nacházejí v tělech divoce žijících zvířat. Když se ohlédneme na posledních 20 let, SARS, MERS, ptačí chřipka nebo virus zika, všechna tahle onemocnění se potenciálně mohla stát pandemiemi, jako je ta koronavirová. A všechny tyhle nemoci pocházely od divoce žijících zvířat.

Divoká zvířata zkrátka hrají klíčovou roli. Klimatická změna je hlavní příčinou ničení jejich životního prostředí. Společně s tím, jak ještě navíc divokým zvířatům omezujeme prostor k životu, zvyšujeme sami také pravděpodobnost přenosu jejich virů. Takže pojítkem mezi změnou klimatu a pandemiemi je naše vlastní ničení životního prostředí. 

Takže to v podstatě znamená, že když my svou činností nějak měníme nebo ohrožujeme místa, kde tahle divoká zvířata žijí, nutíme je přibližovat se víc k lidským obydlím? 

To je jedna z možností, existují přesně takové případy. Například virus Nipa, který se poprvé objevil v roce 1998 v Malajsii. Odlesnili tam část území, aby zvětšili prostor pro svoje prasečí farmy. Netopýři, kteří v těch lesích původně žili, se přestěhovali blíž k lidem. Jejich viry přešly nejdřív do prasat a později i do lidí. Stovky jich zemřelo. 

Když se podíváme na aktuální pandemii nemoci covid-19, vidíme i v jejím případě nějaké průniky s klimatickou změnou? 

O původu nového koronaviru toho zatím nevíme dost, abychom si mohli být úplně jistí, jak vznikl. Máme silné důkazy pro to, že pochází z netopýrů a že se rozšířil z trhu se živými zvířaty.

Jedna z hlavních otázek, spojená s klimatem, byla ale ta, jestli k jeho přenosu dochází snadněji v chladnějším počasí a podnebí, nebo ne.

To se například teď snažíme zjistit, jestli letní teploty jeho šíření zastavují. 

To by byl ale argument spíš pro klimatickou změnu, která obecně na planetě teploty zvyšuje. 

Je to složitější. Není jasné, jestli se nemoci dýchací soustavy, které typicky zažíváme v zimě, začnou po oteplení planety přenášet méně, nebo jestli se budou přenášet po celý rok.

Například v tropech to tak je. Takže se může změnit sezonnost těch nemocí, ale nemusí jich být nezbytně méně. Za současného tempa klimatické změny bude svět za 50 let mnohem teplejší a příroda dost jiná.

To bude velká výzva. 

Jeden z kurzů, který na Liverpoolské univerzitě vyučujete, se jmenuje „Co dál? Spouštěče šíření virových onemocnění“. Jaké jsou tyto spouštěče? 

Kromě klimatické změny a ničení životního prostředí sem určitě patří také globalizace. Zaprvé, lidé se po světě pohybují extrémně rychle. Do 48 hodin mohu být kdekoliv na světě, za dalších 48 zpátky, spolu s nějakými viry, které tam posbírali. Zadruhé, pohyb zboží, typický pro náš obchodem propojený svět, představuje riziko toho, že společně s výrobky převezeme také nákazu.

Máte nějaký příklad? 

Třeba nemoc, která teď způsobuje velké problémy ve většině Evropy, včetně České republiky, tedy africký mor prasat, se sem dostala na lodích se zbožím z jižní Afriky díky tomu, že se vyhazoval odpad na území Gruzie. Tohle se děje století, ale s tím, jak se svět zrychluje, se pravděpodobnost takových událostí také zvyšuje. 

Když mluvíme o geografii, koronavirus vznikl v Asii, stejně jako řada dalších onemocnění, která jste na začátku vyjmenoval. Ne v Evropě nebo Severní Americe. Proč? 

Určitě jsou případy, kdy se nové viry objevily v Evropě nebo Severní Americe, ale máte pravdu, že je to běžnější v tropickém prostředí. Myslím, že hlavním důvodem je velká rozmanitost druhů v tropických pásmech.

Je to jeden z nejjasněji viditelných vzorců: čím blíž jste rovníku, tím víc druhů tam žije: savců, ptáků, hmyzu, čehokoliv. No a každý takový druh má svoje viry.

Takže v tropech je víc virů, víc nových virů, které se mohou přenést na lidskou populaci. 

A proč zrovna Čína? Ta není nezbytně tropická. 

Asie má samozřejmě také velké lidské populace. Pokud žijí blízko sebe ve velkých městech, představuje to ideální podmínky pro šíření virů. Proto nepozorujeme rozšíření těch virů tak často v Africe. A divočina je tam také stále ještě lépe chráněná. 

No a když do toho zase zapojíme klimatickou změnu, napadají mě dvě věci, které může způsobit. Zaprvé, podle vědců klimatická změna zmenšuje biodiverzitu. Nezmenšil by se tím tedy i rezervoár možných pro lidi nebezpečných virů? 

Modely naznačují, že dopady klimatické změny budou v tropech velmi extrémní. Budou mnohem sušší, naopak může docházet k častějším záplavám. Způsobí to, že divoká zvířata si budou hledat nová místa k životu. Možná se tak dostanou do kontaktu s dalšími zvířaty, která nikdy předtím nepotkala, a budou tak 'své' viry předávat dalším hostitelům a potenciálně i lidem.

Už dnes pozorujeme, že se kvůli oteplení přesouvají z jihu na sever některé rostliny nebo třeba druhy hmyzu. Jaký to může mít vliv?

Zejména hmyz jakožto přenašeč nemocí představuje pro lidi i zvířata velké nebezpečí. Třeba tady v Británii máme komára, který ještě před 40 lety žil nanejvýš ve Středozemí.

Také do pevninské Evropy se tak dostávají případy západonilské horečky, která se rozšířila i v České republice.

A ve Francii je teď možné chytnout horečku Dengue (známá kvůli vysoké bolestivosti také jako jako horečka lámající kosti, pozn. red.). 

Když shrneme všechno, o čem jsme do teď mluvili, řekl byste, že za současného tempa klimatické změny budou virové pandemie, podobné té, co zažíváme nyní, stále častější? 

Myslím, že ano. Za posledních 20 let se na světě objevilo šest nebo sedm vážných onemocnění, tedy jedno zhruba každé tři roky. 

Takže už v těch posledních dvou desetiletích pozorujeme nárůst? 

Je zajímavé podívat se ještě víc do minulosti, měli jsme AIDS/HIV a chřipky. Ale od roku 1980 do roku 2000 mě napadají jen asi jedna nebo dvě nákazy, takže ten nárůst už je skutečně viditelný. Pokud nyní nic nezměníme, bude se ještě zrychlovat. 

V řadě případů může jejich výskyt zůstat geograficky omezený nebo budou pro lidi málo smrtelné, ale občas se mohou tyhle dva faktory spojit proti nám. Myslím, že to se bude stávat alespoň tak často, jako se to děje už nyní, nebo častěji. 

Jakými opatřeními tomu můžeme zkusit zabránit? 

Nemyslím si, že můžeme pokračovat v našem drancování životního prostředí a zároveň pohybování se po světě takovou rychlostí, jako to děláme nyní. Pokud ano, budeme mít pandemie. 

To zní jako dost náročný úkol. 

Samozřejmě, jsme svobodní lidé a rádi cestujeme. Ale myslím, že by létání po planetě mohlo být komplikovanější nebo dražší. Z mého pohledu se jako dobrý plán zdá například víc zdanit létání a zisky z takových daní investovat do ochrany přírodních prostředí. Bylo by to těžké, ale zároveň nikdo nechce zažít další pandemii, jako je ta současná. Takže možná to poslouží jako motivace. 

Video: Sněžka je nenávratně poškozena, vstupné do národního parku by bylo logické, říká Kašpar

17:30

Na vrchol Sněžky se už příroda nevrátí, nemůžeme stát za každým návštěvníkem, sám tam budu hlídat, říká Jakub Kašpar z KRNAP. | Video: DVTV, Emma Smetana

Zika

Země s hlášeným výskytem Zika infekce[1]

Zika je infekční onemocnění způsobené virem Zika, přenášené na člověka infikovanými komáry rodu Aedes egypti. Obvykle má mírný průběh, 80 % asymptomatický, ale objevilo se podezření, že při nákaze těhotné ženy způsobuje mikrocefalii dítěte a že by mohlo vyvolat syndrom Guillain-Barré. Virus se v současné době rychle šíří zejména po zemích Latinské Ameriky. Léčba je pouze symptomatická, očkování neexistuje.[1]

Původce[upravit | editovat zdroj]

Zika virus je jednovláknový RNA (jejich RNA má „antisense“ charakter, takže musí být přeložena do mRNA) virus z rodu Flaviviridae. Hlavním rezervoárem jsou pravděpodobně primáti.[1] Poprvé byl identifikován v Ugandě ve stejnojmenném lese v roce 1947 u primátů (Makak rhesus) a v roce 1952 u lidí.[2]

Přenos[upravit | editovat zdroj]

Zika virus je přenášen na člověka skrze bodnutí infikovaným komárem rodu Aedes egyypti. Tento druh komárů šíří také viry dengue a chikungunya. Komáři jsou aktivní především během dne, žijí v blízkosti lidí a kladou vajíčka do stojatých vod a jejich okolí. Jako jediný se může přenášet sexuálně.

Vzácně je možný přenos nákazy z těhotné nakažené krátce před porodem na novorozence. Spekuluje se o možném přechodu viru z těhotné ženy na plod v průběhu těhotenství. Přenos tohoto viru kojením zatím nebyl popsán.

Byl hlášen jeden případ možného přenosu krevní transfuzí a jeden případ možného přenosu sexuálním stykem.

Inkubační doba není známá, ale pravděpodobně se jedná o několik dnů až týden.
Infikovaný člověk je nakažlivý v prvním týdnu infekce, proto by se měl vyhýbat komářímu bodnutí, aby předešel dalšímu šíření nákazy.[1]

Výskyt[upravit | editovat zdroj]

Zika virus byl původně rozšířen v Africe, Jihovýchodní Asii a na Tichomořských ostrovech. V květnu 2015 se virus rozšířil v Brazílii, od té doby se šíří do dalších zemí.

Mezi země s aktivním výskytem Zika viru v současné době (leden 2016) patří: Barbados, Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Dominikánská republika, Ekvádor, El Salvador, Francouzská Guiana, Guadeloupe, Guatemala, Guyana, Haiti, Honduras, Martinique, Mexico, Panama, Paraguay, Puerto Rico, Saint Martin, Suriname, Panenské ostrovy, Venezuela; Samoa; Kapverdy.[1]

Příznaky[upravit | editovat zdroj]

Asi 1 z 5 nakažených onemocní Zika. Mezi nejčastější projevy patří horečka, makulopapulární exantém, bolest kloubů či konjunktivitida.

Mezi další příznaky patří bolesti svalů a bolesti hlavy. Obvykle se jedná o mírné příznaky, které trvají několik dní až týden. Závažný průběh je neobvyklý, fatální průběh je vzácný.

Příznaky Zika jsou podobné jako horečka dengue či chikungunya.[1]

V roce 2013 byly ve Francouzské Polynézii a v Brazílii hlášené případy syndromu Guillain-Barré u pacientů po pravděpodobné Zika infekci. V současnosti je v Brazílii vyšetřována souvislost mezi rozšířením Zika viru a vzestupem incidence novorozenců s mikrocefalií.[2][1]

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Diagnostika je založená na klinickém obraze a epidemiologické anamnéze — cestování do lokalit s výskytem infekce.
Metody PCR a využívá se sérologie. Nutno počítat se zkříženou reakci dengue nebo CHIKV či žlutou zimnicí.

V prvním týdnu po klinické manifestaci lze virus Zika prokázat v krevním séru pomocí RT-PCR (polymerázová řetězová reakce spojená s reverzní transkripcí).

Virově specifické IgM se typicky objevují koncem prvního týdne onemocnění. Zkřížená reakce s příbuznými flaviviry (např.

viry dengue a žluté zimnice) ztěžují diagnostiku, odlišení umožňuje detekce virově specifických neutralizačních protilátek.[1]

Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Diferenciální diagnostika je široká: horečka dengue, leptospiróza, malárie, rickettsióza, infekce streptokoky skupiny A, zarděnky, spalničky, onemocnění parvoviry, enteroviry, adenoviry a alfaviry (např. Chikungunya, Mayaro, Ross River, Barmah Forest, O’nyong-nyong a Sindbis viry).[1]

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Léčba je pouze symptomatická, tedy klidový režim, dostatek tekutin, analgetika, antipyretika. Do vyloučení horečky dengue není vhodné užívat aspirin a nesteroidní antirevmatika pro riziko krvácení.[1]

Prevence[upravit | editovat zdroj]

Neexistuje vakcína proti Zika viru. Jedinou možnou prevencí je předejít bodnutí komárem při cestování do zemí, kde se komáři vyskytují, tedy používání repelentů, moskytiér, nošení oblečení s dlouhými rukávy a dlouhými nohavicemi atd.[1]

Souhrnné video[upravit | editovat zdroj]

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

  • Flaviviry
  • Prevence a profylaxe tropických nemocí u cestovatelů

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

  • https://www.cdc.gov/zika/

Reference[upravit | editovat zdroj]

Zika

Horečka zika je virové onemocnění přenášené komáry. Virus zika byl poprvé objeven v r. 1947 v Ugandě. Do r. 2007 byly hlášeny pouze sporadické případy onemocnění lidí v Africe a Asii. V r. 2007 byla poprvé hlášena onemocnění z Mikronésie.

V následujících letech byly diagnostikovány případy onemocnění v jihovýchodní Asii a v západním Pacifiku. První větší epidemie proběhla v letech 2013–2014 ve Francouzské Polynésii. V r. 2015 byl virus zika poprvé identifikován také na západní polokouli, velký výskyt byl zaznamenán v Brazílii.

Od té doby je virus rozšířený v celé Jižní Americe. V současnosti virus zika cirkuluje na několika kontinentech.

Máte zájem o očkování a chcete příspěvek? Připravili jsme pro vás rychlý přehled příspěvků pojišťoven.

K nákaze dochází poštípáním infikovaným komárem hlavně v tropických oblastech. Jedná se o stejný typ komára, který přenáší horečku dengue, horečku chikungunya a žlutou zimnici. Pravděpodobný je i přenos nechráněným pohlavním stykem. Existuje podezření na možnost přenosu viru z matky na plod během těhotenství.

Zdroj nákazy

Zdrojem infekce jsou lidé a opice.

Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Inkubační doba je 3–12 dní, nejčastěji 2–7 dní.

Příznaky

Virus zika obvykle způsobuje mírné onemocnění, asi u 80 % lidí probíhá nemoc bezpříznakově. Mezi časté příznaky nemoci patří bolest hlavy, bolesti svalů a kloubů, horečka, vyrážka nebo zánět spojivek či únava.

Onemocnění představuje vysoké riziko pro těhotné ženy, protože infekce virem zika v těhotenství je spojena s postižením centrálního nervového systému u plodu.

Onemocnění těhotné ženy může mít vliv na vývoj plodu, novorozenci může způsobit mikrocefalii (menší hlavička oproti tělu dítěte) a poruchy vývoje mozku.

Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Proti viru zika neexistují v současné době žádné očkovací látky ani specifické léky.

Preventivně se doporučuje nosit oblečení s dlouhými rukávy a dlouhými nohavicemi, ubytovat se v rizikových oblastech v místech s klimatizací nebo se sítěmi na oknech a dveřích, které nedovolí komárům vniknout do místností, používat účinné repelenty a insekticidy proti hmyzu.

Dále se doporučuje ošetření oblečení, moskytiér a stanů vhodným přípravkem proti hmyzu, v noci používat nad postelí moskytiéry a sítě proti hmyzu. Těhotné ženy by neměly cestovat do rizikových oblastí.

Pokud byl v rizikové oblasti partner těhotné ženy, do konce gravidity by měli používat chráněný pohlavní styk s kondomem. Pro páry, které plánují početí, je doporučeno ponechání odstupu od posledního možného bodnutí komára v rizikové oblasti k otěhotnění alespoň 6 měsíců.

Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector