Kolonoskopie: jak probíhá vyšetření střev?

Využívá se k vyšetření střeva především při podezření na zánětlivé nebo nádorové onemocnění. Lékař posílá pacienta na kolonoskopii při dlouhotrvajících zažívacích potížích, zjištění krve ve stolici nebo při bolestech břicha. V rámci prevence mají pojištěnci ve věku 50 – 54 let jednou ročně na preventivní prohlídku, jejíž součástí je test na okultní krvácení. Od 55 let je test na krev ve stolici prováděn 1x za dva roky. Od 55 let mají pojištěnci nárok 1x za 10 let na kolonoskopické vyšetření.

Jak probíhá příprava na vyšetření?

Kolonoskopické vyšetření vyžaduje vyprázdnění tlustého střeva. Je nezbytné, aby pacient dbal pokynů lékaře a na kolonoskopii se řádně připravil tak, aby se vyvaroval bolestivým následkům. Pacient se na vyšetření připravuje již 7 dní před plánovaným vyšetřením.

Je nezbytné vysadit některé léky a 3 dny před vyšetřením omezit stravu, která obsahuje jádra, pecky a slupky. Je vhodné jíst pouze kašovitou nebo tekutou stravu. Den před plánovaným vyšetřením by pacient pouze přijímat tekutiny, případně samotný vývar.

Měl by pít hodně tekutin, nikoliv však mléko nebo džusy. Lékař může doporučit speciální roztok nebo projímadlo, které napomáhá vyčištění střev.

Pacient by měl počítat s tím, že se bude postupně vyprazdňovat, proto je vhodné, aby zůstal v domácím prostředí.

Jak vyšetření probíhá?

Správné provedení vyšetření vyžaduje vyprázdnění střev. Pacient se položí na vyšetřovací stůl a dostane injekci proti bolesti a na uklidnění. Pacient se položí obvykle na levý bok a lékař opatrně zavede ohebnou hadici do konečníku.

Přístroj umožňuje přenášet obraz a lékař může pečlivě vyšetřit sliznici. Během vyšetření může lékař pacienta požádat, aby změnil polohu nebo do střev zavede malé množství vzduchu, aby si usnadnil pozorování. Lékař po celou dobu vyšetření s pacientem komunikuje.

Během vyšetření může lékař odebrat vzorky tkáně nebo provádět drobné zákroky. Je nezbytné, aby pacient klidně ležel a dýchal. Vyšetření trvá přibližně 15 až 30 minut. V některých případech se provádí v celkové anestezii. Po vyšetření by měl pacient zůstat ještě alespoň půl hodiny v klidu.

Je vhodné, aby pacient přicházel v doprovodu s další osobu, neboť 24 hodin po zákroku by neměl sám řídit.

Kolonoskopie patří mezi dobře snášená a nenáročná vyšetření. I když během vyšetření může mít pacient nepříjemné pocity, nejedná se o bolestivé vyšetření.

Zdroj: foto-pixabay

Kolonoskopie se nemusíte bát. Jak vyšetření probíhá?

Poslal Vás lékař na kolonoskopické vyšetření a vy nevíte, co od něj můžete očekávat? Je třeba se vyšetření obávat? Jak dlouho to bude trvat? A k čemu to vlastně mohou být výsledky vyšetření dobré? V tomto článku jsme se snažili přinést vám odpověď na vaše otázky.

Kolonoskopie může být prováděna ambulantně, většinou je ale nutná jednodenní hospitalizace

K čemu je kolonoskopie dobrá?

Kolonoskopie je jednoduchá procedura, která lékaři umožní podívat se do vašich střev a diagnostikovat časně vážná onemocnění jako jsou střevní záněty nebo rakovina konečníku. Zároveň kolonoskopie umožňuje provádět i některé léčebné výkony.

Jde o pacienty celkem dobře snášené a nenáročné vyšetření, které může zachránit život a výrazně přispět ke správné léčbě některých onemocnění.

Jakou roli hraje kolonoskopie v léčbě střevních zánětů?

U střevních zánětů umožňuje kolonoskopie určit rozsah poškození, zjistit přítomnost komplikací a sledovat úspěšnost léčby. Kolonoskopie také předchází plánovaným operacím, po těchto operacích obvykle následuje kontrolní kolonoskopie.

Co je to biopsie?

Endoskopická vyšetření umožňují také provedení biopsie – odebrání vzorku tkáně, který je následně zaslán na histologický rozbor. Vyšetření umožňuje posoudit změny probíhající v tkáni a stav buněk. Tato klasifikace pomáhá při stanovení diagnózy i léčebné strategie.

Je nutná nějaká příprava?

Před kolonoskopií je nutné střevo vyprázdnit a zbavit zbytků stolice, je nutné, aby bylo opravdu čisté. Proto Vám před výkonem budou podána projímadla (laxativa), která způsobí silný průjem. Před výkonem bude nutné, abyste dne nebo dva byli pouze na tekuté dietě, která omezí tvorbu stolice.

Jak vyšetření probíhá?

Kolonoskopie může být prováděna ambulantně, většinou je ale nutná jednodenní hospitalizace. Před kolonoskopií vám budou podány léky, které Vás uklidní a sníží vnímání bolesti. Při proceduře je do tlustého střeva přes konečník zaveden ohebný kabel, který má na konci světelný zdroj a ve kterém vedou optická vlákna, která umožní přenášet obraz z nitra střeva na obrazovku.

Při zavedení kolonoskopu do konečníku možná pocítíte nutkání na stolici, které je zcela přirozené. Pokud ale tento pocit přetrvává, sdělte to lékaři, který Vám podá léky snižující svalové napětí. Přes konečník je kabel zaveden dále do esovité kličky, do vzestupného tračníku, dále pokračuje přes příčný tračník do sestupného tračníku.

Na konci celé procedury lékař opatrně vyjme kolonoskop. Kolonoskopie obvykle není bolestivá, ale pacient může mít během vyšetření mírně nepříjemné pocity.

Mám se obávat nějakých komplikací?

Kolonoskopie patří mezi velmi bezpečná vyšetření, která mohou včasnou diagnózou zachránit život. Existují však i možná rizika, o kterých byste měli vědět. Velmi zřídka je poraněna nebo dokonce protržena střevní stěna.

Pokud dojde k této nepříjemné komplikaci, bývá nutná operace, při které je střevní stěna zašita. Někdy nebývá střevo dostatečně čisté. V tomto případě je nutné kolonoskopii odložit.

Pokud je odebrán vzorek tkáně, může dojít k drobnému krvácení.

Co následuje po vyšetření?

Pravděpodobně budete propuštěn odpoledne po výkonu. Bude dobré, když Vás někdo doprovodí nebo odveze domů. V den výkonu je nutné odpočívat a být v klidu, dokud účinky sedace nevymizí. V případě, že Vás zastihnou kruté bolesti břicha, pocit napětí nebo pozorujte zvětšování břicha, vyhledejte okamžitě lékaře.

Pokud byl odebrán vzorek tkáně, lékař si s Vámi dohodne další návštěvu, na které Vám sdělí výsledky biopsie. U některých pacientů je nutné provádět kolonoskopii pravidelně, aby bylo jisté, zda se neobjevily další abnormality.

Koloskopie

Koloskopie neboli kolonoskopie je metoda vyšetření tlustého střeva, případně tenkého střeva, endoskopem (optický přístroj k vyšetřování tělních dutin a dutých orgánů).

Provádí se při podezření na hemoroidy, zánětlivé a nádorové onemocnění tlustého střeva.

Lékař může takto nejen diagnostikovat jakékoli známky zánětu, polypy nebo nádory, ale i odebírat vzorky tkání pro histologické vyšetření nebo provádět menší léčebné zákroky.

Kolonoskop

Kolonoskop

Kolonoskopie jako vyšetřovací metoda byla zavedena kolem roku 1970. Přístroje byly zprvu vybaveny vláknovou optikou.

Takový přístroj je tvořen ohebnou „hadicí“ se svazkem světlovodných vláken využívajících fyzikálního principu totální reflexe, dalším svazkem vláken k osvětlení jinak tmavého střeva a pracovním kanálem.

Na zevním konci je vybaven okulárem, ve kterém se obraz opět skládá, a mechanizmem k řízení ohybného konce přístroje.

V posledních dvaceti letech byly tyto přístroje nahrazeny videokolonoskopy, které jsou na vnitřním konci vybaveny CCD senzorem, který převádí optický signál na elektrický. Tento je následně digitálně zpracováván.

Vedle samotného kolonoskopu je součástí přístroje tzv. endoskopická věž s jednotkou ke zpracování obrazu, zdrojem světla, monitorem, záznamovým zařízením, odsávačkou, jednotkou k oplachu, případně dalším příslušenstvím.

Průběh vyšetření

Výkon kolonoskopie, vleže na boku

Protože tlusté střevo za normálních podmínek obsahuje tuhou stolici, je základním předpokladem k úspěšnému vyšetření jeho vyprázdnění. K tomu je nutno vypít dostatečné množství prázdnícího roztoku, obvykle den předem. V posledních letech se prosazuje dělená příprava s vypitím části roztoku ještě v den vyšetření brzy ráno (minimálně čtyři hodiny před vyšetřením). Takový režim vede k lepšímu vyčištění střeva [1]. Z používaných látek se jedná o makrogolové roztoky, fosfátové soli nebo kombinované přípravky s projímadly. Dále je nutno několik dní před vyšetřením vynechat potravu s obsahem nestravitelných rostlinných zbytků (slupky, jádra, zrníčka) a některé léky (zejména preparáty železa), které zhoršují vyprazdňování. Den před vyšetřením je možno jen pít tekutiny, případně v dopoledních hodinách konzumovat malé množství lehce stravitelné kašovité stravy. Je výhodou, pokud pacient takovou dietu dodržuje již dva až tři dny před vyšetřením.

Vyšetření je v současné době pro pacienta již dobře snesitelné. Standardem je injekční podání léků k celkovému zklidnění a utlumení bolesti před výkonem. Případně je možno vyšetření provést i v celkové anestezii. Zahajuje se většinou pohmatovým vyšetřením řitního kanálu a svěrače.

Přístroj se poté konečníkem zavádí postupně do celého tlustého střeva. Podle potřeby je většinou možno vyšetřit i konečnou část tenkého střeva, což je obvyklé místo výskytu střevních zánětů, zejména Crohnovy choroby.

Při vytahování se střevo podrobněji prohlíží, je možno odebírat vzorky tkáně k mikroskopickému vyšetření či provádět některé léčebné zákroky. Během vyšetření se monitorují fyzikální funkce vyšetřovaného (srdeční frekvence, okysličení krve, stav vědomí), úroveň bolesti.

Celková délka kolonoskopického vyšetření se může pohybovat od 15 minut do jedné hodiny. Ihned po zákroku se pacient dozví výsledek. Výsledky histologického vyšetření jsou známy zhruba za týden.

Po výkonu pacient obvykle zůstává nějakou dobu sledován na endoskopickém pracovišti. Vzhledem k podané premedikaci je nutné, aby měl pacient na cestu domů doprovod, ideálně odvoz osobním automobilem.

Sám vyšetřovaný po podání premedikace nesmí v ten den vykonávat činnosti vyžadující větší pozornost, zejména řízení motorového vozidla či obsluhu strojů.

Pokud je při vyšetření odstraňován polyp nebo prováděn jiný zákrok, je nutné dietní omezení i po výkonu. O přesném režimu nemocného informuje lékař.

Využití kolonoskopie

Diagnostická kolonoskopie

Vyšetření: standardní nález tlustého střeva

Slouží k vyšetření střeva při podezření na jeho nemoci, zvláště nádorová či zánětlivá. Provádí se při nejasných bolestech břicha, déletrvajících zažívacích potížích, známkách krvácení do stolice. Je součástí vyšetření u chudokrevnosti z neznámé příčiny, váhového úbytku nebo řady dalších příznaků, které jsou spojeny s nemocemi střeva. Vzhledem k vysokému výskytu rakoviny tlustého střeva a konečníku byl v České republice zaveden program screeningu kolorektálního karcinomu. Slouží k vyhledávání polypů nebo časných stádií rakoviny. Ke kolonoskopii se tak dostávají lidé, kteří měli pozitivní test na skryté krvácení do stolice, nebo se v rámci tohoto programu vyšetření provádí i u lidí nad 55 let zcela bez potíží, kteří se pro ně rozhodnou.

Dále je doporučováno vyšetřování nemocných bez příznaků, pokud jejich blízký pokrevní příbuzný měl zjištěnou rakovinu tlustého střeva, nebo u příslušníků rodin, v nichž se vyskytují případy vrozeného mnohočetného výskytu polypů (polypóza).
Řada nemocných podstupuje kolonoskopii opakovaně.

Tato kontrolní vyšetření je nutno provádět u osob, jimž byl odstraněn (i operačně) zhoubný nádor nebo nádorový polyp s cílem časné detekce opětovného výskytu. Rovněž u nemocných s delším trváním střevních zánětů (ulcerózní kolitidy nebo Crohnovy choroby) je doporučováno periodické vyšetřování.

Terapeutická (léčebná) kolonoskopie

V rámci kolonoskopie je možné provést některé menší léčebné zákroky na střevě. Část nemocných podstupujících takový zákrok by jinak byla nucena podstoupit operační výkon, který je obecně mnohem náročnější.

• endoskopická polypektomie nebo mukosektomie – odstranění slizničních výrůstků (polypů) zvláště tvořených nezhoubnými nádory (adenomové polypy), z nichž časem může vzniknout rakovina. Výkon se provádí pomocí kličky, kterou se zaškrtí krček polypu a při průchodu elektrického proudu kličkou se tkáň zahřívá a dojde k jejímu odříznutí. Pokud jde o plochý adenom, je nutné aplikovat po podslizniční vrstvy roztok, čímž se vytvoří puchýř a oddělí tak sliznice s adenomem od hlubších vrstev stěny. Takový puchýř je pak možno zachytit do kličky a snést.
• zástava krvácení – endoskopicky je možné ošetřit krvácející místo aplikací kovové svorky (klipu) nebo opichem místa s adrenalinem či tepelnou koagulací
• ošetření hemoroidů ligací – naložením gumových kroužků
• endoskopická dilatace stenóz – rozšíření zúženého místa opakovaným nafouknutím balónku

Komplikace koloskopie

Komplikace při koloskopii nejsou příliš časté, pohybují se hluboko pod jedno procento (v literatuře údaje 0,35 až 0,5 %) [2] Při léčebných výkonech jsou častější, ale i zde se riziko významných komplikací pohybuje pod jedno procento (cca 0,7 %).

[3]
Zvláště po odstranění polypu či odběru vzorků může dojít ke krvácení, jen vzácně intenzivnímu. Toto je možné ošetřit přímo při koloskopii. Opožděné krvácení se někdy vyskytuje i více než týden po odstranění polypu, si může vyžádat opakování koloskopie s ošetřením krvácejícího místa.

Závažnější komplikací je roztržení (perforace) stěny střeva, které si většinou vyžádá chirurgický operační zákrok. Její riziko je udáváno asi 0,09 % [3]. Po odstranění polypu pomocí elektrické kličky je možnou, byť vzácnou komplikací postpolypektomický syndrom.

Jedná se o termické poškození stěny střeva s jejím částečným odumřením. Léčí se obvykle vyloučením příjmu potravy, podáváním výživy nitrožilně (parenterální výživa) a antibiotiky.

Velmi vzácnými komplikacemi jsou roztržení sleziny, infarkt myokardu, komplikace související s anestezií, komplikace související s přípravou (dehydratace při intenzivních ztrátách tekutin, poškození ledvin některými přípravky – tzv. fosfátová nefropatie).

Alternativní vyšetření ke kolonoskopii

Pokud v některých případech není možné kolonoskopické vyšetření provést nebo pokud potřebujeme vyšetřit pouze poslední třetinu střeva, může lékař využít i jiné, alternativní metody ke kolonoskopii. Mezi ně patří irigografie, flexibilní sigmoideoskopie a virtuální kolonoskopie.

• Irigografie – je vlastně rentgenové vyšetření střeva prováděné poté, co pacient vypije kontrastní látku (obvykle síran barnatý, který se nevstřebává ze střev a je tudíž vhodnou volbou). Nevýhodou tohoto vyšetření je skutečnost, že menší abnormality se nemusí podařit zachytit a v případě zjištění problému je nutné provést vlastní zákrok s provedením kolonoskopie nebo jiné vhodné metody.
• Flexibilní sigmoideoskopie – Tato metoda se s výhodou používá v případě, kdy lékař potřebuje prozkoumat pouze poslední třetinu tlustého střeva (část zvanou colon sigmoideum – esovitý tračník). Používá se k tomu kratší a pružnější kolonoskop.
• Virtuální kolonoskopie – Virtuální kolonoskopie je moderní metoda, která využívá sledování sliznice tlustého střeva s pomocí CT snímků, kdy je obraz virtuálně rekonstruován (zatímco v klasické kolonoskopii je zobrazován přímo kamerou ve střevě). Pacientovi je do konečníku zavedena hadička, která do vyprázdněných střev vhání vzduch a nafukuje je, aby bylo možné dobře zobrazit střevní sliznici s pomocí CT snímků. Výhodou této metody je skutečnost, že umí zachytit polypy schované za záhyby a při správném provedení může být velmi přínosná. Naproti tomu hlavní nevýhodou této metody je radiační zátěž pro pacienta (kvůli CT) a také skutečnost, že virtuálně se jen obtížně zachycují přednádorové změny v časném stádiu, které jsou v klasické kolonoskopii většinou dobře vidět.

Reference

1. ↑ http://www.csgh.info/dwnld/gh_2012_6_470_474.pdf
2. ↑ J. A. Dominitz, et al., American Society for Gastrointestinal Endoscopy, ; „Complications of Colonsocopy“[nedostupný zdroj], Gastrointestinal Endoscopy, Vol 57, No. 4, 2003, pp. 441-445
3. ↑ a b Levin TR, Zhao W, Conell C, et al.. Complications of colonoscopy in an integrated health care delivery system. Ann. Intern. Med.. 2006, s. 880–6. Dostupné online. PMID 17179057. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kolonoskopie na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo kolonoskopie ve Wikislovníku
• Virtuální průvodce kolonoskopickým vyšetřením Archivováno 2. 6. 2008 na Wayback Machine
• Co je kolonoskopie
• Prevence rakoviny
• Kolonoskopie a její alternativy

Portály: Medicína

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Koloskopie&oldid=19592230“

Kolonoskopie

Kolonoskopie je endoskopické vyšetření tlustého střeva a konečníku. Provádí se pomocí zcela ohebné sondy (endoskopu) o průměru cca 11-13 mm.

Obraz je přenášen elektronicky, vyšetření trvá v průměru 30 minut a jeho trvání závisí na délce a tvaru střeva. Před vyšetřením je potřeba střevo očistit speciálním roztokem, který obdržíte spolu s návodem.

Nedodržení instrukcí může být příčinou nedostatečného přehledu a vyšetření pak bude nezbytné opakovat.

Doporučujeme 7 dní před vyšetřením nejíst potraviny s nestravitelnými složkami – ovoce a zelenina s pecičkami (hroznové víno, kiwi, papriky, apod.), celozrnné pečivo, atd. Minimálně 3-4 dny před vyšetřením je vhodná převážně dobře stravitelná dieta – rýže, těstoviny, bramborová kaše, jogurty.

V průběhu přípravy projímadlem den před vyšetřením vypijte navíc co nejvíce dalších tekutin.  Ráno v den vyšetření pijte čiré tekutiny – vodu, ovocné čaje apod. Čím lépe budete připraveni, tím rychleji bude vyšetření provedeno a tím lepší a přesnější bude nález z tohoto vyšetření.

  Ke každému kolonoskopickému vyšetření je potřeba donést výsledky krevního obrazu, včetně počtu krevních destiček a testů srážlivosti krve – Quickova času (INR) a APTT. Pozor výsledky nesmí být starší než 14 dní.

Tato vyšetření Vám zařídí lékař, který Vás na vyšetření doporučuje, nebo můžete odběry absolvovat před vyšetřením v naší gastroenterologické poradně.

Dlouhodobě užívané léky, zejména medikamenty ovlivňující srdeční činnost, krevní tlak či psychofarmaka doporučujeme nevysazovat a užít je ráno před vyšetřením.  Léky typu vitamínů lze bez problémů užít po vyšetření.

Pro kolonoskopické vyšetření je nutno vynechat nebo vhodně zaměnit léky, které ovlivňují srážlivost krve – warfarin, heparin. Léky obsahující kyselinu acetylsalicylovou  (Anopyrin, Acylpyrin, Godasal, apod.) je vhodné vynechat asi 3 – 5 dní před vyšetřením.

  Pokud berete léky ovlivňující srážlivost krve, vždy o tom informujte endoskopujícího lékaře před vyšetřením!

Vždy se poraďte s lékařem, který Vás na vyšetření doporučil o opatřeních těsně před výkonem, včetně případné úpravy užívání Vašich léků. Informujte sestru či ošetřujícího lékaře o případných alergických reakcích na léky, o závažných onemocněních, pro která jste léčen (a), např. ischemická choroba srdeční, cukrovka, epilepsie, průduškové astma, apod.

Těsně před vyšetřením se dle pokynů sestry převlečte do vhodného oděvu, který usnadní vyšetření. Vyjměte si zubní protézy, odložte šperky a hodinky do úschovy sestry. Těsně před výkonem Vám bude podána injekce se sedativem a analgetikem (lékem proti bolesti), která zamezí vnímání nepříjemných pocitů při vyšetření. Injekce může způsobovat ospalost.

Po této přípravě Vám v poloze na levém boku zavede lékař přístroj do konečníku. Postupně bude prohlédnuto celé tlusté střevo. V průběhu vyšetření je zpravidla potřeba změnit polohu pacienta – v tomto případě dbejte pokynů sestry, která Vám bude pomáhat při otáčení. Sestra při vyšetření napomáhá postupu endoskopu tlakem ruky na stěnu břišní.

Při průchodu střevními ohyby můžete někdy pociťovat nepříjemný tlak v břiše, který po překonání ohybu ustoupí. V této situaci se snažte pomalu dýchat, maximálně uvolnit břišní svalstvo a tak usnadnit průchod ohybem. Pokud si to povaha Vašeho onemocnění žádá, je někdy během vyšetření třeba odebrat bioptické vzorky nebo odstranit slizniční výrůstky (tzv.

polypy) ve střevě.

Je-li potřeba, je bezprostředně po kolonoskopii provedena anoskopie jako součást kompletního vyšetření tlustého střeva. Anoskopie je vyšetření konečníku pomocí anoskopu – krátkého neohebného přístroje.

Vlastní vyšetření trvá několik málo minut a ve většině případů je nebolestivé. Anoskop, na rozdíl od endoskopů, je dlouhý jen několik centimetrů, je širší a neohýbá se.

Anoskop umožnuje vyšetření konečníku přímým pohledem a pohledem do strany.

V našem zdravotnickém zařízení nabízíme možnost provedení anoskopie  sterilním kovovým anoskopem nebo plastovým anoskopem na jedno použití, který lze zakoupit bezprostředně před vyšetřením u sestry.

Po nekomplikovaném vyšetření pacienti zůstanou v čekárně nebo na odpočinkové místnosti 120 minut, po odeznění sedativního účinku injekce a se souhlasem lékaře mohou opustit ambulanci. V den podání injekce nelze řídit motorová vozidla a vykonávat činnosti, které vyžadují zvýšenou pozornost.

Pacientům doporučujeme, aby si k odchodu domů domluvili doprovod z okruhu svých blízkých.

Bezpečnost vyšetření je velmi vysoká, ale i při kolonoskopii může dojít k nečekaným komplikacím, které si mohou vyžádat přijetí do nemocnice, nebo i chirurgický výkon. Tyto komplikace jsou však v celosvětovém měřítku krajně vzácné.  Alternativou kolonoskopického vyšetření je RTG vyšetření s dvojím kontrastem – irigografie nebo CT kolografie.

Jejich rozlišovací schopnost je obecně nižší a navíc při těchto vyšetřeních nelze odebrat bioptické vzorky. Odmítnutím vyšetření riskujete, že bude přehlédnuto časné stadium nádorového onemocnění, nebo jiné onemocnění, jehož nedostatečná a pozdní léčba může vést ke zhoršení Vašeho stavu, nebo v krajním případě k ohrožení života.

  Zájmem lékařů je Vám pomoci. Lékař, který Vás na endoskopické vyšetření doporučuje, Vám vysvětlí podstatu lékařského výkonu (léčebného postupu) a seznámí Vás s možnými alternativami. Můžete mu položit doplňující otázky. Máte právo navrženou léčbu (vyšetření) odmítnout.

Pokud máte v souvislosti s endoskopickým vyšetřením jakékoli dotazy, neváhejte se s nimi obrátit na Vašeho lékaře.

Kolonoskopie je vyšetřovací metoda, při níž lékař pomocí ohebného endoskopického přístroje prohlíží vnitřek tlustého a části tenkého střeva. Aby bylo možno toto vyšetření provést, musí pacient zpravidla v předvečer vyšetření absolvovat tzv.

přípravu střeva, tedy jeho vyčištění pomocí projímavého roztoku. Díky přípravě je tlusté střevo při vyšetření čisté a žádná jeho část neunikne vyšetření.

V průběhu endoskopického vyšetření je endoskopický přístroj postupně zaváděn (zasouván) do hloubky tlustého střeva a poté obvykle i do malého úseku tenkého střeva.

Aby bylo možno dobře prohlédnout vnitřní povrch (sliznici) střeva, je kromě adekvátní přípravy nutné střevo distendovat (roztáhnout).

Tlusté i tenké střevo je totiž za normálního stavu kolabované (splasklé) a jeho vnitřek není přehledný. Proto lékař v průběhu vyšetření vhání (insufluje) pomocí speciální pumpy do dutiny (tzv.

lumen) tlustého a případně tenkého střeva pracovním kanálem endoskopu plyn, který střevo částečně nafoukne a umožní jeho vyšetření.

Při kolonoskopickém vyšetření je k insuflaci střeva běžně používán vzduch z místnosti. Insuflaci vzduchu do střeva vnímají různí pacienti různě, pro některé pacienty je tento děj spojen s nepříjemným pocitem nadýmání břicha až tlakové bolesti.

Z toho důvodu byl vyvinut modifikovaný postup vyšetření, při němž je do střeva místo běžného vzduchu vháněn oxid uhličitý (CO2), který je pro tento účel skladován ve speciální tlakové nádobě.

Rozsáhlé výzkumy prokázaly, že při použití CO2 pacienti pociťují významně méně nepříjemných pocitů ve smyslu tlaku až tlakové bolesti v břiše, vyžadují menší dávky uklidňujících prostředků a léků proti bolesti a též zotavení po výkonu trvá kratší dobu.

Naše endoskopické pracoviště je nově též vybaveno systémem, který umožňuje použití CO2 při kolonoskopickém vyšetření. Tuto alternativu vyšetření Vám nabízíme jako volitelnou.

Virtuální kolonoskopie

Vyšetření je určeno k detekci polypů a karcinomů tlustého střeva, zejména v případě, že je optická kolonoskopie neúplná, netolerovaná, kontraindikovaná, pacientem odmítaná.  Metoda není vhodná  pro hodnocení střevních zánětlivých onemocnění u pacientů se známým tumorem. Prozatím není zavedena jako screening kolorektálního karcinomu.

Tato metoda je spolehlivá pro záchyt větších polypů (nad 5mm) a karcinomů tlustého střeva.

Vyšetření se provádí pomocí CT přístroje, pacient je tedy vystaven rentgenovému záření. Nevýhodou je i nemožnost kurativního zákroku přímo ve střevě (odstranění polypu), jako je tomu u optické kolonoskopie. Není možné ani odebrání vzorku podezřelé tkáně pro histologické vyšetření. Narozdíl od této klasické metody však dokáže vyšetření virtuální kolonoskopií posoudit i okolní tkáně a orgány.

Při vyšteření na našem pracovišti nepodáváme kontrastní látku – to znamená, že i celé CT vyšetření břicha je pouze „nativní“ – zhodnocení dutiny břišní je tedy orientační. Výtěžnost vyšetření je výrazně závislá na dokonalé přípravě před vyšetřením.

Průběh vyšetření

Vyšetření probíhá v hypotonii (při relaxaci hladké svaloviny střevní stěny) – standardně se podává 1ml Buscopanu intravenózně.

Do střeva je aplikováno CO2 speciálním insuflačním setem. Přístroj vyhodnocuje množství aplikovaného plynu i intraluminální tlak – v rozmezí 6-25mmHg, při přetlaku dochází k automatické desuflaci.

Při vyšetření je vždy přítomen lékař, který dle topogramu posoudí, zda je insuflace optimální a zda je možno provézt akvizici.

Poté je provedeno vlastní CT vyšetření standardním způsobem, na zádech a na břiše.

Příprava pacienta

• Nutné léky užijte jako obvykle, zapijte trochou čisté vody.  Neomezujte příjem tekutin a ostatní bezezbytkové stravy.
• Důkladná příprava je NUTNÁ ke kvalitnímu průběhu a vyhodnocení vyšetření.
• 5 dnů před vyšetřením vysaďte potraviny s hrubými zbytky, hlavně zrnky a slupkami (rybíz, angrešt, hrozny, jahody, kiwi, meloun, rajčata + pečivo s hrubými zrny a mákem).
• 1 den před vyšetřením –  lehká snídaně (čaj, káva, minerálka, vyvarujte se mléka). Oběd – polévka (čistý vývar). V průběhu odpoledne popíjejte Fortrans (4 sáčky) následujícím postupem: 1 sáček rozpustit v 1 litru vody, popíjet 60 minut po doušcích, celkem tedy 4 sáčky = 4 litry = 4 hodiny popíjet.  Při potížích je možno po druhém a třetím litru udělat v popíjení 30 minut pauzu.
• Vyprázdnění probíhá v následujících 1-2 hodinách po požití Fortransu, pak již nejíst, můžete popíjet čiré nebo ochucené minerálky.
• V případě, že je příprava nekvalitní a nedostatečná, může dojít ke znehodnocení jednorázového materiálu zbytkovou stolicí a tímto k nedostatečnému rozvinutí tlustéhostřeva. Každý nově použitý materiál klient opět hradí.

Úhrada

Za vyšetření klient uhradí částku 600,-Kč, protože virtuální kolonoskopie je prováděna pomocí jednorázového materiálu a CO2. Cena za CO2 – 600 Kč, cena pro samoplátce 3500 Kč. 

Může kapslové vyšetření střev nahradit kolonoskopii? – VZP ČR

Dostala jsem dopis od VZP s informací, že mám absolvovat screeningové vyšetření na rakovinu střev. Ráda bych věděla, jestli se kolonoskopie dá udělat za pomoci spolknuté kapsle s kamerou. Četla jsem o tom a byla bych ochotná si připlatit, z normální kolonoskopie mám obavy.

Screeningové vyšetření zaměřené na odhalení rakoviny tlustého střeva a konečníku se běžně provádí testem na okultní (skryté) krvácení do stolice.

Kolonoskopie rozhodně není povinná jako metoda první volby! Screening kolorektálního karcinomu je stanoven takto: ve věku od 50 do 55 let se má provést test okultního krvácení do stolice (TOKS) jednou ročně, od 55 let jednou za dva roky.

Druhou variantou je, že se pojištěnec může rozhodnout pro kolonoskopii. V případě, že je nález při screeningové kolonoskopii v pořádku, vyšetření se opakuje až za 10 let.

Kolonoskopie má své nepopiratelné výhody, i proto byla do screeningu přidána jako možnost volby. Nejde jen o přímý pohled optikou kolonoskopu „do střeva“, který by jeho postižení odhalil.

Přináší navíc možnost zároveň odstranit případné polypy, odebrat vzorek tkáně na biopsii, vrátit se na podezřelé místo a znovu ho prohlédnout, zvětšit si zobrazení, dokonce i umožňuje očistit střevní stěnu tam, kde není dostatečně přehledná po provedené přípravě střeva projímadlem.

To všechno by vyšetření spolknutou kapslí s kamerou neumožňovalo. A pokud by odhalilo nějaké abnormality, bylo by nutné k dovyšetření podstoupit běžnou kolonoskopii.

Stejně se postupuje, když je třeba na základě výsledku testu zjistit příčinu krvácení do stolice. Krev ve stolici může být příznakem nádorového postižení střevní stěny nebo tzv.

prekancerózy, tedy chorobného stavu, který se může v nádor změnit, jindy se však jedná jen o krvácení z hemoroidů. K diagnostice se u pacientů s pozitivním TOKS používá kolonoskopické vyšetření tlustého střeva. Pokud se ho pacient obává, může si požádat o větší analgosedaci.

Kapslová kolonoskopie se v rámci screeningu kolorektálního karcinomu nepoužívá.

Samostatný výkon kapslové kolonoskopie jako takové není součástí platného Seznamu zdravotních výkonů a není hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

V Seznamu zdravotních výkonů je zařazen pouze výkon 15470 – Kapslová enteroskopie; který je za určitých okolností (medicínská indikace) a po schválení revizním lékařem plně hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

Jedná se však o vyšetření celé trávicí trubice se zaměřením na tenké (nikoli tlusté) střevo. Tenké střevo se totiž výrazně hůř vyšetřuje endoskopickými metodami, na rozdíl právě do střeva tlustého.

Vyšetření trávicího traktu za pomoci snímací kapsle se provádí jen na některých pracovištích, a pokud na něm trváte, můžete ho absolvovat jako samoplátce. Cena by se mohla pohybovat mezi 16 a 20 tisíci (její hlavní součástí je cena samotné kapsle).

Možnost „připlatit“ si na vyšetření obecně padla rozhodnutím Ústavního soudu, který zrušil celý princip tzv. nadstandardů jako neústavní.

Nicméně i do té doby bylo možno připlatit si na takovou péči jen u několika vyjmenovaných výkonů, přičemž kapslová kolonoskopie (enteroskopie) mezi ně nepatřila.

Jak probíhá vyšetření tlustého střeva kolonoskopií?

Podrobnosti o lékařské metodě kolonoskopie nám sdělil mluvčí a vedoucí tiskového oddělení  Všeobecné zdravotní pojišťovny Mgr. Oldřich Tichý.

Co je kolonoskopie?

Kolonoskopie umožňuje prohlídku konečníku a tlustého střeva. Kolonoskop je přístroj, který se skládá z ohebné hadice, optického aparátu, malých pracovních nástrojů, procesoru a obrazovky, na níž lékař vidí obraz střevní stěny. Při vyšetření lze bezbolestně odebrat vzorek tkáně nebo odstranit malé střevní nádorky, tzv. polypy.

Jak se na vyšetření připravit?

Pro úspěšné vyšetření je nezbytná dokonalá příprava pacienta, která spočívá ve vyprázdnění střev. Lékař vám jistě vysvětlí, jak máte před výkonem postupovat. Tři dny před vyšetřením se jí pouze kašovitá strava a den před vyšetřením jsou dovoleny pouze tekutiny.

Do večera byste měl vypít asi 4 litry tekutiny a užít přesnou dávku lékařem předepsaného projímadla. Musíte počítat s tím, že se budete opakovaně postupně vyprazdňovat; proto je vhodné být v domácím prostředí.

Den před vyšetřením užijte jen nejnutnější léky (pozor, léky na ředění krve je třeba vysadit po dohodě s ošetřujícím lékařem většinou už týden předem).

Je zákrok bolestivý a kdo vyšetření platí?

Kolonoskopie se provádí při současné aplikaci lokální anestezie a podání hypnotika (tlumícího léčivého přípravku).

Lokální anestetikum ani hypnotikum pacient nehradí, oba tyto přípravky jsou zahrnuty přímo do hodnoty zdravotního výkonu kolonoskopie, který je plně hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

Výjimečně se toto vyšetření provádí na základě indikace ošetřujícího lékaře v celkové anestezii (především u dětí nebo psychiatrických pacientů).

Pokud je lékařem indikováno provedení kolonoskopického vyšetření v celkové anestezii, je anestezie rovněž plně hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Neindikovaná anestezie (tj. pouze na přání pacienta, bez zdravotního důvodu) hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění není. Cenu, kterou byste musel zaplatit, by vám měl lékař předem sdělit.

Jaký je průběh vyšetření?

Před zákrokem dostanete injekci proti bolesti a na zklidnění. Položíte se na vyšetřovací stůl na levý bok a lékař vám opatrně zavede ohebnou hadici kolonoskopu do konečníku. Klidně při vyšetření dýchejte, nežvýkejte a nehýbejte se.

Lékař s vámi bude průběžně komunikovat a upozorňovat vás, co se bude dít dále (při postupu kolonoskopu střevem je např. potřeba pacienta někdy trochu naklonit apod.). Vyšetření trvá přibližně 15 až 20 minut.

Výsledek vám lékař oznámí ihned po výkonu, jen z odebraných vzorků tkáně budou nálezy zhruba za týden. Pokud vám byl odstraněn polyp, budete poučen o možných komplikacích, vhodné stravě a denním režimu pro následující dny.

 Po zákroku je pacient asi půl hodiny ponechán v klidu a pak je schopen odejít. Vzhledem k podaným injekcím by ale měl být vždy někým doprovázen.

Čtěte také: 
O léčbě a prevenci nemocí trávicího ústrojí – rozhovor s MUDr. Luďkem Hrdličkou 
Jak se daří vašim střevům?  – akce kampaně Rok prevence.
Za třicet let se ztrojnásobil výskyt rakoviny střev. Co s tím? – prevence rakoviny střev

Kolonoskopie – Gastroenterologická ambulance Brno, Zahradníkova

Kolonoskopie je endoskopická metoda používaná k diagnostice a někdy též léčbě chorob tlustého střeva.

Je nutná příprava ke kolonoskopii?

Ano, pečlivá, protože jen tak dosáhnete (vy a lékař) nejvyšší výtěžnosti vyšetření. Příprava spočívá v dokonalém vyprázdnění tlustého střeva (podrobně Vás poučí sestra, která Vám také vydá písemná návod).

• Tři dny před vyšetřením: jezte bezezbytkovou stravu (vynechte luštěniny, ovoce, zeleninu, celozrnné potraviny) a dočasně vysaďte léky obsahující železo (např. Ferronat, Aktiferrin, Sorbifer)
• Den před vyšetřením: lehká snídaně, k obědu pouze čirý bujón a dále již nebudete nic jíst, od 14hodin začnete postupně pít předepsané množství přípravného roztoku, který Vám způsobí průjem a vyčistí Vaše střevo, navíc se budete snažit vypít co nejvíce tekutin (čaj, vodu)
• V den vyšetření: opět nebudete nic jíst a vypijete zbývající množství přípravného roztoku, poslední tekutiny (stejně tak i ranní léky) ale nejpozději 2 hodiny před začátkem vyšetření
• Typy přípravných roztoků: Fortrans®, Moviprep®, Picoprep®, Eziclen® (o možnostech Vás opět poučí sestra)

Jak se kolonoskopie provádí?

Kolonoskopie se provádí pomocí ohebného přístroje s optickým systémem (endoskop). Vyšetření trvá v průměru 20 – 30 minut, v některých případech, zvláště u léčebných výkonů, déle.

Před vyšetřením Vám můžeme ke zklidnění podat buď nitrožilně zklidňující léky (midazolam) či inhalační anestezii (oxid dusný).

Poté se položíte na levý bok, během vyšetření pak můžete být požádáni, abyste změnili polohu – např. na záda či na pravý bok. Vyšetření začíná lékař zavedením endoskopu do konečníku a dále do celého tlustého střeva.

Aby byla zajištěna dobrá přehlednost stěn, bude Vám do střeva vháněn vzduch, který může způsobovat pocit tlaku v břiše.

Při kolonoskopii lze také provést biopsii, tedy cílený odběr vzorků tkáně z vyšetřované oblasti a její následné histologické vyšetření (pod mikroskopem), tento odběr vzorku je nebolestivý.

Jaké léčebné výkony lze při kolonoskopii provést?

Pokud bude třeba některý z následujících výkonů během kolonoskopie využít, lékař Vás o tom bude informovat.

• Polypektomie (snesení polypu = výčnělku střevní stěny)Tento zákrok se provádí speciální drátěnou kličkou a odporovým proudem. Po tomto výkonu je někdy nutné sledování za hospitalizace (pobyt v nemocnici). Komplikace tohoto zákroku jsou řídké, ale vyskytnout se mohou. Je to zejména perforace (protržení stěny) střeva, krvácení z místa polypektomie a ve zlomku procenta může dojít i k úmrtí. Další postup po polypektomii bude záviset na mikroskopickém rozboru polypu. Buď budete nadále trvale sledováni, nebo Vám může být nabídnuto i operační řešení.
• Stavění krváceníV případě krvácení do zažívacího traktu, jehož zdroj se nachází v tlustém střevě, je možné toto krvácení ošetřit opichem, založením kovové svorky nebo termokoagulačním ošetřením (tj. spálením tkáně pomocí vysokofrekvenčního elektrického proudu).
• Argon-plasma koagulace (APC) Toto je alternativní metoda pálení (koagulace) tkáně prostřednictvím proudu argonového plazmatu, užívaná při ošetřování krvácejících slizničních okrsků.

Jaké jsou možné komplikace kolonoskopie?

Při koloskopii se zřídka mohou vyskytnout komplikace – jako například krvácení či perforace (protržení stěny) střeva nebo alergická reakce na léky podané před vyšetřením. Tyto komplikace jsou vzácné, ale mohou si vyžádat neodkladnou léčbu, hospitalizaci nebo operaci.

Jaká jsou omezení a doporučení po skončení kolonoskopie?

Pokud byla provedena pouze diagnostická koloskopie bez podání uklidňující injekce, nejsou po vyšetření žádná omezení, je možno se ihned vrátit ke svému povolání/studiu.

Pokud je Vám podána uklidňující injekce, nesmíte v následujících 12 hodinách řídit automobil nebo vykonávat jiné rizikové činnosti vyžadující soustředění, udržení nepřetržité pozornosti nebo provádět rozhodnutí vyžadující bystrý úsudek.

Pokud je při koloskopii prováděn léčebný zákrok (polypektomie, stavění krvácení atd.) nebo dojde ke komplikaci vyšetření, řídí se další postup závažností zdravotního stavu a rozsahem provedených výkonů.

V takových případech může být nutná i hospitalizace (pobyt v nemocnici). Tyto situace jsou vždy posuzovány individuálně.

V případě i nekomplikované polypektomie budete poučeni o nutnosti dodržet omezení ve stravě a omezení fyzické aktivity v dalších dvou týdnech.

Existuje plnohodnotná alternativa kolonoskopie?

Plnohodnotná alternativa ke kolonoskopickému vyšetření neexistuje. Diagnostickou koloskopii je možno částečně nahradit rentgenovým vyšetřením (dvoj kontrastní irrigografie nebo virtuální CT-kolonografie). Nevýhodou těchto vyšetření je menší přesnost, spolehlivost a především nemožnost provést biopsii nebo léčebný zákrok.

Alternativou k terapeutické koloskopii (tj. koloskopii, při níž je prováděna polypektomie, stavění krvácení či jiný léčebný zákrok) je pouze otevřená břišní operace s nutností celkové narkózy a všemi jejími riziky včetně rizika úmrtí.

Ke stažení:

Informovaný souhlas

Chci se objednat