V dnešní recenzi si představíme českou aplikaci Kalorické tabulky, která je dostupná pro platformy Android i iOS. V Microsoft Store je možné nalézt i verzi pro Windows 10 Mobile, avšak zdá se být, stejně jako OS samotný, dále aktivně nevyvíjena. Existuje samozřejmě také plně funkční webová verze.
Aplikace je určena všem lidem, kteří nějakým způsobem chtějí získat kontrolu nad tím, jak nakládají s energií. Nejčastější využití bude asi pro hubnutí tzv. „CICO“ (calories-in, calories-out) metodou, avšak používat ji lze i jako sportovní deníček. Své využití také najde u osob, jejichž zdravotní stav předpokládá dodržování diety s přesně definovaným množstvím jednotlivých složek výživy.
Jak již bylo řečeno, nejvíce lidí tuto aplikaci bude využívat zřejmě pro hubnutí. Proto se nejprve zaměřme na tento aspekt. Kalorické tabulky – podobně jako například jejich zahraniční konkurence MyFitnessPal – využívají základního předpokladu, že u zdravého člověka klíč ke spolehlivému a předvídatelnému hubnutí spočívá v důsledném počítání přijaté a vydané energie.
Hubnutí jsou jen čísla
V nastavení si můžete vybrat, jestli hodnoty chcete zadávat v kJ, nebo kcal. Princip je ale vždy stejný. Pokud chcete hubnout, musíte zkrátka přijímat méně energie, než vydáte. Rozdíl mezi oběma hodnotami pak určuje rychlost hubnutí, byť je samozřejmě třeba započítat určité krátkodobé výkyvy způsobené zejména měnící se hydratací organismu.
Kalorické tabulky – hubnutí a počítání kalorií
Cena:
zdarma
Autor: Dine4Fit, a.s.
Cena:
zdarma+
Pokud byste však chtěli tyto hodnoty počítat ručně, asi by vám to dalo spoustu práce a výsledek by byl značně nejistý. Zde však nastupují právě Kalorické tabulky, které vám vše usnadní.
(Ne)omezená databáze jídel
Jídelníček je samozřejmě základem, takže nejprve budeme mluvit o tom, jak funguje zapisování energie přijaté. Po kliknutí na záložku Jídelníček (popřípadě kartu Příjem) uvidíte nabídku denních chodů, tedy například oběd, svačina a podobně.
Dělení do jednotlivých kategorií pomáhá vám uvědomit si, v jaké části dne konzumujete nejvíce kaloricky náročné potraviny. Z hlediska samotného hubnutí však příležitost, při níž jste daný pokrm snědli, příliš nehraje roli.
Podstatné je, že jste přijali určitý objem energie.
U každé kategorie každopádně vidíte identické tlačítko „+“, pomocí něhož zahájíte samotný proces zápisu jídla. Jídla můžete vyhledávat pomocí textového pole, nebo přímo načíst příslušný čárový kód fotoaparátem telefonu. Načítání kódů je asi nejjednodušším způsobem, neboť vcelku spolehlivě najde skutečně ten správný pokrm. U domácích jídel však čárový kód zpravidla nemáte.
Položky v denním jídelníčku
Nabídka oblíbených aktivit
Nabídka oblíbených potravin
Databáze je však velmi bohatá, a proto si v ní téměř vždy konzumovaný pokrm najdete. Většinou tedy stačí upravit hmotnost (či množství) pokrmu a uložit ho. Kdybyste ale náhodou narazili na něco, co v databázi není, můžete vytvořit pokrm vlastní.
Ten uvidíte pouze vy a můžete si vybrat, jestli se spokojíte pouze se zápisem kalorické hodnoty, nebo přidáte i údaje o jednotlivých výživových složkách.
Pokud jde o jídlo, které podle vás v databázi chybí i dalším uživatelům, lze ho navrhnout ke schválení a zveřejnění.
Přístup k databázi je bohužel vázán na připojení k internetu. Pokud tedy budete mimo dosah Wi-Fi a nebudete mít k dispozici mobilní data, se zápisem budete muset počkat.
Databáze potravin je obrovská
Pokud nějaká potravina není v databázi, můžete ji navrhnout
Přidání jídla do denního jídelníčku je velmi rychlé
Mimochodem, pokud se bojíte, že budete na zápis jídel zapomínat, lze nastavit i automatické připomínání. Každý pracovní den v 7:00 tak třeba můžete obdržet notifikaci, ať zapíšete snídani. Nejčastěji konzumované potraviny si navíc můžete přidat do oblíbených a pak je do seznamu zadáváte jen na dvě kliknutí prstem.
A co pití?
Pití má na úvodní obrazovce oddělenou vlastní kategorii, kterou vývojáři nazvali Pitný režim. Pokud si z nějakého důvodu hlídáte i celkové množství vypitých tekutin, je to praktické. Jestliže vám však jde jen o energetické hodnoty, je to spíše trochu nešťastné řešení.
Vodu, čaj, černou kávu a podobné nápoje v podstatě smysl zadávat nemá, jejich energetická hodnota je nulová či zanedbatelná. Sladké limonády však určitě zapsat chcete a musíte tedy trochu neprakticky přepínat záložky. Lze to však naštěstí snadno obejít. Databáze jako takové totiž oddělené nejsou, a tak není problém při „logování“ večeře přidat v sekci Jídelníček třeba i kolu.
Aktivity nejsou jen sport
Jak funguje v aplikaci Kalorické tabulky zápis jídel, už víme, nyní se tak přesuňme k neméně důležité části, jíž je energie vydaná.
Pokud jste sportovci, hlavní položky zde budou zřejmě tvořit vaše výkony. Abyste však dokázali docílit kýženého výsledku, musíte zaznamenávat opravdu vše, i pokud většinu dne strávíte v kanceláři.
K tomu se dá přistupovat více způsoby, které si popíšeme za chvíli.
Nevyplněný denní jídelníček
Automaticky synchronizované aktivity
Nastavení vlastních cílů
Již při popisu jídelníčku jste si mohli na snímcích všimnout, že se část přijaté energie „ihned“ spotřebovává (a tedy odečítá) trávením. Aplikace výpočet energie spotřebované na trávení provádí jako 10 % z celkového objemu přijaté energie. Nejde samozřejmě o zcela přesný výpočet, ovšem ve většině případů by měl stačit. Pokud vám ale nevyhovuje, lze ho v Nastavení jídelníčku vypnout.
Energii pálíte i sezením
Když už jsme u konfigurace této části aplikace, vraťme se ke zmiňovaným způsobům zaznamenávání „nicnedělání“. V kolonce Váš denní výdej máte na výběr pět hodnot popisujících míru vaší každodenní aktivity. Pokud jste sportovec, můžete vybrat například Velmi aktivní. Jestliže raději trávíte dny u počítače či knih, vhodnou volbou bude položka Sedavý.
Čím aktivnější úroveň zvolíte, tím větší budete mít „kalorický rozpočet“, který vidíte na domovské obrazovce a vychází z vaší aktuální hmotnosti a nastaveného cíle. Kvůli hubnutí totiž potřebujete dosáhnout určitého kalorického deficitu, avšak je samozřejmě třeba zohlednit, že aktivní člověk může sníst poměrně hodně jídla a pořád tento cíl splnit.
Pokud nějaká potravina není v databázi, můžete ji navrhnout
V premium verzi se můžete inspirovat jídelníčky ostatních
Obrazovka s profilem uživatele
Naopak sedavější typy musí konzumaci jídel trochu omezit, což právě v aplikaci zohledníte výběrem vhodné položky z této nabídky. Pokud například od lékaře či výživového poradce víte přesnou hodnotu vašeho bazálního metabolismu, můžete ji v aplikaci také nastavit. To samozřejmě opět o něco zpřesní výpočty. Pokud ji neznáte, nevadí, použije se odhad na základě ostatních údajů o vašem těle.
Je však třeba připomenout, že určení míry denní aktivity nemůže být nikdy zcela přesné. Naprosté většině lidí asi stačit bude a nebudou mít problém s ním hubnout.
Pokud nicméně chcete mít výsledky co nejpřesnější, nebo dietu držíte ze zdravotních důvodů, zvolte místo úrovně aktivity volbu Dle vyplněných aktivit. S tou budete muset zaznamenávat nejen sportovní výkony, ale i veškeré ostatní činnosti.
V tomto „plně manuálním režimu“ tedy bude pro dosažení optimálních výsledků nutno zapisovat i sezení, řízení, spánek, a dokonce i obyčejné stání.
Propojení s chytrými hodinkami
Výše jsme se bavili zejména o zapisování pasivních činností, klíčové je však samozřejmě zaznamenat i konkrétní sportovní výkony. Postup je stejný jako při zápisu jídla, pouze tak činíte v kartě Aktivity. Jednoduše tedy opět vyhledáváním vyberete vhodnou sportovní aktivitu, nastavíte její trvání a potvrdíte.
Výpočet výživových hodnot
- Stanovení (výpočet) výživových hodnot za použití akreditovaných tabulek
- Stanovení nutričních hodnot analýzou s použitím laboratoře dle charakteru výrobku
Související odkazy:
Aplikace Nařízení (EU) 1169/2011 – uvádění výživových údajů
Nařízení 1169/2011 se pro značení potravin povinně používá od 13. 12. 2014, uvádění výživových údajů pak s dvouletým odkladem od 13. 12. 2016. Pokud jsou ale výživové údaje uváděny dobrovolně dříve, musí být v období mezi 13. 12. 2014 a 13. 12. 2016 již v souladu s články 30 a 35 Nařízení.
Přestože tedy informace o výživových hodnotách nebyly a zatím nejsou povinné, velká část potravin má na obalech již tyto údaje uvedeny v základní nebo rozšířené formě. Výživové (nutriční) hodnoty se však již dnes musí uvádět povinně, pokud je na obale výživové tvrzení (např. že potravina obsahuje konkrétní množství určité živiny).
Stávající a nové značení
Uvádění výživových údajů se do 13. 12. 2014 řídilo vyhláškou 450/2004 (ve znění vyhlášky 330/2009), která je v souladu s předpisy EU (dále jen „Vyhláška“).
Změny v uvádění výživových hodnot v porovnání se současnými předpisy:
- pořadí a výběr živin
- údaje o obsahu soli
- velikost písma
- zaokrouhlování hodnot
- povolené odchylky od deklarovaného množství
- uvádění GDA
Povinné výživové údaje podle Nařízení 1169/2011 obsahují informace:
- o energetické hodnotě (kJ i kcal) a
- o množství tuků, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli.
Zatímco nyní se uváděl obsah sodíku (byl doplňován o ekvivalent soli), nově se bude uvádět obsah soli, i když ve výrobku nemusí být vůbec obsažena a sodík jako přirozený zdroj bude pocházet pouze ze surovin.
Velikost písma
Nově je při označování potravin pro povinné údaje uvedena minimální velikost písma. Tato velikost je definována velikostí 1,2 mm písmene „x“ (příloha IV Nařízení). Protože výživové údaje jsou povinné, platí i pro ně minimální velikost písma. Živiny, které jsou v rámci výživových údajů uváděny dobrovolně, nemusí mít předepsanou velikost písma.
Jak získat výživové údaje?
Podle Nařízení, §31, odst. 4, je možné výživové údaje (obsah živin) uvádět na základě
- analýzy výrobce dané potraviny
- výpočtu s použitím známých nebo skutečných průměrných hodnot použitých složek, nebo
- výpočtu s použitím obecně zjištěných a přijímaných údajů
Laboratorní analýza
V případě laboratorní analýzy potraviny jsou údaje přesné pro konkrétní vzorek daného výrobku.
Mohou se lišit i výsledky získané z různých laboratoří
, a to vzhledem k tomu, že nejsou vždy používány stejné metody stanovení.Jak se budou lišit výsledky stanovení různých šarží stejného výrobku vyrobeného i z různých šarží surovin, bude záviset především na variabilitě obsahu živin v použitých surovinách a na jejich procentickém zastoupení v receptuře.
Aby byl pro nutriční údaje splněn požadavek na uvádění průměrné hodnoty, pak by bylo vhodné analyzovat:
- více vzorků stejného výrobku z různých šarží a různých období produkce, aby se zjistil rozsah, ve kterém se obsahy jednotlivých živin ve výrobku pohybují (to samozřejmě naráží na problém financování rozborů, které rozhodně nejsou levnou záležitostí),
- analyzovat směsný vzorek z různých šarží výrobku, v tomto případě jde o ekonomicky únosné řešení, ale nevede k získání informace o rozmezí, ve kterém se hodnoty pohybují, ale nepůjde o nahodilou informaci jako v případě stanovení pouze jednoho vzorku
Výpočet
Legislativa umožňuje uvádění výživových údajů i na základě výpočtu. Dříve byly údaje o výživových hodnotách potravin těžko dostupné a data byla omezeného rozsahu.
Nyní je díky internetu možné pracovat s daty jak tuzemskými, tak mezinárodními. Mimoto jsou data průběžně doplňována a aktualizována a obsahují mnoho nutrientů.
Navíc se na vypracování databází pracuje v rámci mezinárodní spolupráce, aby data měla co nejvíce jednotný způsob zpracování.
Pro výpočet jsou důležité především suroviny, které se použijí pro výpočet nutričních hodnot výrobku podle jeho recepturního složení. V případě směsí, které nejsou tepelně zpracovány (nedojde ke změně hmotnosti), není výpočet složitý.
U tepelně zpracovaných výrobků se musí vypočítat nutriční hodnoty v hotovém výrobku na 100 g. Při výpočtu se předpokládá, že dochází ke změně hmotnosti ztrátou nebo nasáknutím vody rovnoměrně v celém výrobku, nejsou uvažovány změny živin.
Přepočítávací faktory zohledňující ztráty během technologického zpracování by se použily pro vitamíny a minerální látky.
Ať budou výživové údaje na výrobku uvedeny na základě tabelovaných hodnot nebo podle výsledků analýzy konkrétního jednotlivého výrobku, budou při kontrolním stanovení nalezeny určité odchylky od deklarovaných hodnot. Samozřejmě uvedené hodnoty by měly být průměrné a měly by postihnout faktory, které se na variabilitě mohou podílet.
Jak již bylo řečeno, výživové údaje mohou být získány dvěma způsoby – analýzou nebo výpočtem. V případě analýzy by vzorek měl být reprezentativní, aby mohl být považován za průměrný, a to je mnohdy těžké splnit, protože i při dodržení všech postupů budou výrobky rozdílné. Takže ani analýza není zárukou toho, že údaje ve značení podle ní uvedené, budou vždy o výrobku přesně vypovídající.
Pokud bude prováděn výpočet, je pro něj nutné znát:
- recepturu výrobku,
- změny hmotnosti tepelným zpracováním
- výživové údaje použitých surovin (tabelované či od dodavatele)
Do povinného uvádění výživových hodnot na balených výrobcích zbývají necelé dva roky. I když je to poměrně dlouhá doba, mnoho výrobců čeká velké množství práce s tímto požadavkem spojené. Pro část výrobků to musí být řešeno s předstihem, protože někteří odběratelé vyžadují značení již dnes.
Koho se týká povinnost uvádění výpočet výživových hodnot na obalu výrobku?
prodejce zahrnuje: maloobchody: obchodní řetězce a nezávislý obchod, velkoobchody, e-shopy
Chcete se zeptat na více informací nebo objednat službu?
Napište nebo zavolejte:
Kolik to má kalorií? Údaj se začne uvádět i u piva, vína či kořalky
Jedenáct půllitrů desítky od Gambrinusu by měl být strop, pokud si člověk hlídá kalorie. Do dvoutisícové denní doporučené dávky se jich prostě více nevejde. Jenže – žádné jídlo k tomu. Milovníci vína by zase neměli vypít více než tři a půl lahve červeného, pokud si chtějí udržet linii.
Přesné údaje o tom, který alkohol má kolik kalorií, by se měly už brzy dostat ke spotřebitelům. Alkohol – přesněji nápoje s více než 1,2procentním obsahem alkoholu – měl totiž dosud mezi všemi potravinami výjimku. Jeho výrobci nemuseli uvádět, jakou má kalorickou hodnotu, ani po nich nikdo nechtěl publikování podrobnější nutriční tabulky s údaji o dalších složkách.
„Alkohol je energeticky velmi vydatný a nevidím důvod, proč by měl mít výjimku v označování oproti potravinám a nealkoholickým nápojům, kde je uvádění nutričních hodnot povinné,“ uvádí Hana Málková ze společnosti STOB zaměřující se na hubnutí.
Uvádět kalorie? Zbytečná zátěž
Přesně před rokem Evropská komise vyzvala výrobce alkoholických nápojů, aby předložili návrh, jak by si představovali informování spotřebitelů o kaloriích v jejich produktech. Letos v březnu se výrobci vyjádřili.
Majitelé pivovarů tyto informace zveřejňují. Většina z nich má už nyní na internetu dostupné kalorické a nutriční tabulky k různým druhům piva.
„V současné době najdete nutriční hodnoty téměř všech našich výrobků online a zároveň postupně začínáme uvádět vybrané nutriční informace na naše obaly, a to především kalorickou hodnotu výrobku,“ uvádí Jitka Němečková za Plzeňský Prazdroj. Od loňského roku uvádí nutriční hodnoty i Heineken.
ROZKLIKNĚTE pro zobrazení celé grafiky.
Naopak vinaři a lihovarníci zatím vyčkávají, myšlenka se jim příliš nelíbí. „Máme za to, že uvádění nutričních hodnot u vína je vcelku zbytečná zátěž pro výrobce a zákazníkům moc nepřinese. Hlavním důvodem je, že relevantním a smysluplným údajem je pouze energetická hodnota tvořená alkoholem a zbytkovým cukrem obsaženým ve víně,“ uvádí prezident Svazu vinařů Tibor Niytray.
Podobné argumenty proti prezentují rovněž lihovarníci. „Po požití alkoholu se vám rozproudí krev v žilách, zvýší tep a dojde k rychlejšímu vylučování tekutin, ať už klasickou cestou, nebo třeba pocením.
Dochází tak k rychlejšímu vstřebávání a veškerou energii z alkoholu nezískáte.
Tudíž uvádění nutriční či energetické hodnoty je zavádějící, chce se mi říct až nesmyslné,“ přidává se ředitel společnosti Fruko-Schulz Josef Nejedlý.
Všichni ostatní výrobci potravin však kalorie uvádět musí. Pouze nápoje s obsahem alkoholu nad 1,2 procenta mají zatím výjimku.
Na lahvi, nebo na webu
Jaký „bič“ tedy evropské asociace vinařů, pivovarníků a tvrdého alkoholu na sebe v návrhu pro Evropskou komisi upletly? Asociace výrobců podporují většinou tu verzi, díky níž vycházejí jejich produkty lépe. Pivaři a vinaři chtějí, aby se údaje v kaloriích uváděly na 100 mililitrů, jak je tomu obvykle u potravin a nealka. Producenti tvrdého alkoholu namítají, že takové množství je příliš.
„Je rozdíl vypít sto mililitrů lihoviny nebo vína či piva. V této kategorii jsme jednoznačně diskriminováni, a pokud budeme muset uvádět nutriční či energetickou hodnotu, tak ji uvedeme na servisní dávku, což v našem případě je 0,02 litru malá štamprle nebo 0,04 litru velká štamprle,“ říká Josef Nejedlý, šéf výrobce lihovin Fruko-Schulz.
 |
Ještě větší spory vyvolává otázka, kam s novými údaji. A výrobci jsou opět rozděleni. Zatímco pivovarníci se přizpůsobují a publikují je na lahvi i na webu, vinaři a lihovarníci by údaje nejradši zveřejňovali jen na internetu.
„Jednoznačně jsme za elektronické sdělení informace. Máme již tolik povinných údajů, které musíme uvádět na etiketě, že pro další tam již nezbývá moc místa,“ uvádí Nejedlý za Fruko-Schulz.
„Kompromisní a vstřícný návrh, který teď leží na stole v Bruselu, tedy uvádění průměrné energetické hodnoty a případně jiných položek alternativně buď na etiketě, nebo online hodnoty, považujeme za přijatelný,“ uvádí i Niytray za vinaře. Podle nich stačí informaci, že 100 mililitrů bílého vína má přibližně 80 kilokalorií a deci červeného 83 kilokalorií, uvádět hromadně na veřejně dostupném informačním místě.
Proti uvádění údajů pouze na internetu je Evropská spotřebitelská organizace. „Zákazníci se rozhodují o nákupu během sekund a je nerealistické očekávat, že věnují několik minut tomu, aby kontrolovali na internetu, kolik má víno nebo vodka kalorií,“ uvedla za spotřebitelskou organizaci její šéfka Monique Goyensová pro New Food Magazine.
U ostatních alkoholů si budou zákazníci muset počkat na verdikt Unie. „Evropská komise bude v dalších měsících posuzovat náš návrh. V něm předpokládáme dvouleté monitorovací období poskytovaných hodnot a získávání těchto údajů spotřebiteli. Následně by v březnu 2021 měla být vypracována finální zpráva a vytvořena závazná pravidla,“ uvádí Jaroslav Burkart za Unii výrobců a dovozců lihovin.
Kolik to má kalorií? Tabulka výživových hodnot bude nově povinná
Už skoro dva roky platí nařízení, které provozovatelům potravinářských podniků přineslo nemálo vrásek. Museli u svých jídel začít uvádět informaci o obsahu alergenních látek i u nebalených potravin.
Někteří hospodští se s tím popasovali po svém a na jídelních lístcích psali, že jejich pokrmy obsahují všechny alergeny, což inspekce dokázala ocenit. Ale po svém – pokutou. Od 13.
prosince letošního roku začne platit další část tohoto nařízení – a to sice povinnost uvádět i výživové údaje u potravin.
Nejen hubnoucí to budou mít snazší
Provozovatelé potravinářských podniků budou mít povinnost uvádět výživové údaje u potravin, které prodávají. Bude se jednat o uvádění energetické hodnoty, definované jak v kJ (kilojoulech), tak i v kcal (kilokaloriích), a o množství tuků, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli.
Už dnes na valné většině výrobků tyto údaje najdeme, ale každý výrobce si to tak nějak maloval po svém, teď jsou jasně nastavena pravidla pro pořadí uvedených složek i jednotný způsob zobrazení. Výživové hodnoty najdete jednotně v tabulce, pokud nebude dostatek místa, půjde o řazení lineární.
Tyto povinné údaje mohou být rozšířeny o informaci o obsahu vitaminů, minerálů nebo vlákniny, ale pouze v případě, že budou v potravině přítomny ve významném množství.
Další novinkou bude zákaz uvádění obsahu cholesterolu nebo omega-3 mastných kyselin. Markéta Deimelová, partnerka advokátní kanceláře Taylor Wessing Praha, k tomu uvádí: „Výživové údaje musí být uvedeny pro potraviny ve stavu, v němž jsou prodávány konečnému spotřebiteli.
Je-li to však vhodné, mohou být tyto údaje uvedeny pro potraviny ve stavu připraveném ke spotřebě, a to za předpokladu, že jsou připojeny podrobné pokyny pro přípravu ke spotřebě.
Takové uvedení výživových údajů se bude týkat například instantních jídel, u kterých by uvedení výživových údajů v nepřipraveném stavu nemělo význam.“
Na co se nebude vztahovat nové nařízení
Pro některé potraviny povinnost nést výživové hodnoty neplatí, výjimka se vztahuje např.
na nebalené potraviny (pekařské výrobky, pultový prodej krájených masných výrobků), v obchodě nakrájené a zabalené sýry, pokrmy ve stravovacích zařízeních, potraviny s malým obalem (největší plocha je menší než 25 cm2), nápoje s obsahem alkoholu nad 1,2 %, nezpracované potraviny (např. čerstvé maso, ovoce a zelenina), čaj, kávu, byliny a koření, sůl nebo žvýkačky.
Výživové údaje nebudou muset uvádět ani výrobci, kteří potraviny vyrábí v malém množství, tj. v množství, které je výrobcem dodávané přímo konečnému spotřebiteli nebo do místního maloobchodu, přičemž tento výrobce zaměstnává maximálně deset zaměstnanců nebo jeho roční obrat nepřekročí dvacet milionů korun.
Kalkulačka denního příjmu kalorií (bazální metabolismus)
Kalkulačka slouží k výpočtu nutného denního příjmu kilokalorií, abyste si udrželi stávající váhu nebo hubli. Do kalkulátoru stačí vložit jen váš věk, váhu, výšku, vybrat vaše pohlaví a nakonec zvolit, jak často se věnujete nějaké fyzické aktivitě. A stisknout tlačítko „Vypočítat“.
Pokud chcete hubnout, musíte s každým shozeným kilogramem vypočítat nové hodnoty.
Chci zhubnout, kolik mám denně přijímat kilokalorií?
Podle vědeckých výzkumů je 1 kilogram tuků roven 7 700 kilokaloriím. To znamená, že byste měli přijímat denně o 1 100 kilokalorií méně, abyste za týden shodili výše uvedený kilogram. Ovšem pozor, není to tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát.
Ve skutečnosti to takto totiž bohužel nefunguje.
Čím se člověk stává lehčím, tím méně kilokalorií spaluje (za jinak stejných podmínek). Množství jídla, které jste dříve snědli, abyste hubli, nyní stačí k udržení vaší váhy. Vaše tělo se stává efektivnější ve využívání energie a pálí tak méně tuků. Dostanete se tak do fáze, kdy bude další hubnutí velice problematické.
V této chvíli musíte nastartovat váš metabolismus. Jak na to? Existuje několik způsobů:
- Kardio cvičení
- Silový trénink
- Občas do jídelníčku zařadit „kalorické bomby“ (jídla bohatá na kalorie)
- Cyklování kalorií
Kardio trénink vs. posilování: Co je lepší pro hubnutí?
Brzy zjistíte, že čím blíže se dostáváte k vaší vysněné váze, tím náročnější je hubnutí. A jakmile začnete jíst zase „normálně“, váha se vrátí zpět nahoru.
Když hubnete, rozhodně se nesnažte přijímat o více než 1000 kilokalorií méně, než je hranice pro udržení váhy. Pokud to uděláte, vaše tělo se přepne do módu hladovění, jehož výsledkem je jojo efekt. Takže budete mít vaši starou váhu zpátky.
Příjem kilokalorií omezujte postupně, ne najednou. Když v jednu chvíli okradete tělo o větší množství kilokalorií (řekněme 500 a více), zpomalí se vám metabolismus.
Co se stane, když budete přijímat hodně málo kilokalorií?
- Začne se rozpouštět svalová hmota, z které bude tělo brát potřebnou energii.
- Zpomalí se vám metabolismus.
- Budete mít hlad, budete se cítit unavení a budete mít často špatnou náladu.
- Koledujete si o jojo efekt.
Minimální denní příjem kilokalorií
Jaký je minimální denní příjem kilokalorií, abyste mohli normálně žít? Na to bohužel neexistuje jednoduchá odpověď. Neexistuje jedna univerzální hodnota, která by seděla všem. Naše těla jsou unikátní.
Vaše tělo potřebuje jiné množství kilokalorií, než tělo vašeho manžela, manželky nebo vašich dětí. Navíc, každý se věnuje jiným sportům a jinak intenzivně. To je další faktor, na který je nutné brát ohled.
Jak vybrat hodnotu pro cvičení?
V první řadě si musíte uvědomit, že se jedná o zjednodušené modely. Cvičením je myšleno zvýšení tepové frekvence po dobu 20 minut. „3x týdně“ tedy znamená 20 minut zvýšené tepové frekvence 3 dny v týdnu. Pro někoho to může být rychlejší chůze, pro jiného pomalejší běhání.
Intenzivní cvičení znamená zvýšenou tepovou frekvenci po dobu 60 minut.
Abyste měli lepší představu o tom, kolik kilokalorií spálíte různými aktivitami, vyzkoušejte náš Kalkulátor spalování kalorií, který obsahuje více než 600 aktivit.
Povinné údaje na potravinách
Europoslanci loni rozhodli, že výčet povinných informací na obalech potravin musí být aktualizován, aby zveřejňované údaje držely krok s dobou. Aktualizace je v tomto případě skutečně na místě. Unijní pravidla pro označování potravin se totiž řídí předpisy z roku 1978.
Za více než tři desítky let, které mezitím uplynuly, se změnilo mnohé a mnohdy od základu se změnily i potravinářské technologie. Informace na obalech potravin na to však v řadě případů vůbec nereagují.
Strojně oddělené maso, přidaná voda nebo rozmrazované a opětovně zmrazované výrobky… To vše jsou dnes postupy pro potravináře běžné, pro nás spotřebitele však stále zahalené neproniknutelnou informační mlhou. Unijní nařízení by to mělo změnit.
Tyto a ještě mnohé další nové povinnosti ukládá potravinářům Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.
Příště snad bez lupy
Cílem unijního dokumentu je, aby spotřebitelé mohli při nákupu potravin uplatnit právo na „informovaný výběr“. Předpokladem pro to je, že informace budou srozumitelné a zároveň snadno k nalezení i k přečtení.
Nařízení ukládá, že povinné informace o potravině budou na viditelném místě a snadno čitelné, tedy nikoli skryté třeba v záhybu nebo pod obrázkem. Poprvé se také určuje, jak velké má být písmo, jímž jsou povinné údaje na etiketách vytištěny.
Výška malého písmene „x“ musí být nejméně 1,2 milimetru, a z toho vychází i velikost ostatních písmen povinného textu.
Součástí informovaného výběru, který má posílit postavení spotřebitelů a lépe chránit jejich zdraví, se mají stát také údaje o výživové hodnotě potravin. To například znamená, kolik obsahují kalorií, cukru, tuku, bílkovin nebo soli. Přítomnost kuchyňské soli v potravině nebude možné obcházet údajem o množství sodíku.
Unijní nařízení bylo schváleno loni v listopadu po vášnivých diskusích s producenty potravin, které trvaly tři a půl roku. Platit však začne až od 13. 12. 2014.
A výživové hodnoty se budou povinně uvádět až od 13. 12. 2016.
Výrobci dostali ještě další oddechový čas tím, že i po těchto termínech se bude moci doprodávat zboží se starým značením, pokud bylo dodáno do obchodů před účinností nařízení.
Místo se najde
Potravináři namítají, že pro nové povinné informace nebude na obalech dost místa. Ale Martin Štěpánek z odboru potravinářské výroby a legislativy Ministerstva zemědělství s tím nesouhlasí.
„Dvě třetiny obalu jsou pokryty nepovinnými údaji, které tam výrobci umísťují z vlastní iniciativy. Povinně zveřejňované informace zabírají jen třetinu obalu,“ uvedl s poukazem na průzkum ministerstva.
Pravdou je, že obaly potravin bývají pokryty celými romány, ba pohádkami, ale spotřebitelsky závažné informace se ztrácejí v záplavě jiného textu, nebo tam ani nejsou. Martin Štěpánek říká, že špatná čitelnost údajů je pro Ministerstvo zemědělství už dnes důvodem k neudělení národní značky kvality potravin KLASA.
Takovou závadou může být třeba i lesklé písmo na tmavém pozadí. dTest s obdobným problémem zápolil například při testu mléčných čokolád (dTest 1/2012), když byly informace o složení jednoho z výrobků vytištěny zlatým písmem na tmavě hnědém lesklém obalu. Text v češtině byl navíc skryt pod záhybem ve svaru obalové fólie.
Nekritizují jenom Češi, ale celá unie. „Nečitelné informace o produktu jsou jednou z hlavních příčin nespokojenosti s etiketami na potravinách,“ jak je doslova napsáno ve zmíněném unijním nařízení.
Čitelnost je pojata komplexně, včetně písma, jeho barvy a kontrastu. Povinné informace na potravině musí být umístěny tak, aby byly dobře viditelné.
Nesmějí být žádným způsobem skryty, zastřeny ani přerušeny jiným textem nebo vyobrazením či jiným zasahujícím materiálem. Ani od nich nesmí být odváděna pozornost.
Kalorie pod kontrolou Výživové údaje se u nás povinně uvádějí zatím pouze na kojenecké výživě a dietních potravinách, na veškeré potraviny se tato povinnost začne vztahovat až od 13. 12. 2016. Závazných údajů bude sedm. Především půjde o energetickou hodnotu vyjádřenou v kilojoulech (kJ) a kilokaloriích (kcal). Dále o množství tuků, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli. Bude se uvádět množství energie a živin ve 100 g nebo ve 100 ml dané potraviny, aby si spotřebitel mohl porovnat výrobky o různě velkých baleních. Nebude tedy dostačující, když výrobce uvede pouze údaje pro tzv. porci. Ani nebude možné místo obsahu soli deklarovat jen množství sodíku, jak to dnes někteří výrobci činí ve snaze zkreslit skutečnou slanost potraviny. Připomeňme, že celkový obsah soli lze vypočítat tím, že množství sodíku znásobíme koeficientem 2,5, ale to už potom potravina nevypadá tak dietně, jak se tváří. Je třeba podtrhnout, že údaje o energii a živinách se vztahují na potravinu ve stavu, v němž je prodávaná. Zda jsou deklarované údaje pravdivé, bude kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Inspekce tyto hodnoty občas namátkově ověřuje, pokud jsou na potravinách uvedeny. Čísla víceméně souhlasí, ale to do budoucna nestačí. Spotřebitel nesmí být klamán, protože řada lidí musí dodržovat speciální diety a obsahy různých živin bedlivě sledovat. Výrobce si buď nechá udělat analýzy svých produktů, nebo je odvodí z referenčních tabulek pro použité suroviny. Národní databáze složení potravin v Česku teprve vzniká. Vlastní databázi už mají například ve Velké Británii, Německu nebo Dánsku.
Stanovený seznam živin budou výrobci moci dobrovolně doplnit ještě o další, v tomto případě již nepovinné údaje. Například o obsah vlákniny, škrobu, mononenasycených či polynenasycených mastných kyselin a vitaminů nebo minerálních látek.
Výrobci také budou moci na potravině uvádět, kolik energie a živin v procentech její konzumace představuje z doporučené denní dávky potravin. Pro snadnější orientaci spotřebitele zároveň uvedou, kolik činí 100 % této hodnoty. Jde o tzv.
referenční hodnotu denního příjmu energie a živin, stanovenou pro průměrnou dospělou osobu. Tyto referenční hodnoty uvádíme v tabulce.
Potraviny s rodokmenem
Rozšíří se okruh potravin, u kterých bude nutné uvádět zemi jejich původu. Povinné je to prozatím u ovoce a zeleniny, olivového oleje, medu, ryb a hovězího masa. Nově tato povinnost bude platit také pro maso vepřové, skopové, kozí a drůbeží.
Obdobně jako u masa hovězího bychom se měli dočkat informací o místu narození hospodářského zvířete, místu jeho odchovu a porážky. Zveřejňovat by se také měla země původu mléka ve výrobcích, kde jeho podíl překračuje 50 %. Mlékárny ho běžně nakupují v různých zemích, takže není jasné, odkud je mléko třeba v jogurtech.
Nepovinně by zpracovatelé mohli uvádět, zda bylo zvíře před porážkou omráčeno, což je důležitá informace pro ty spotřebitele, kteří mají na srdci šetrné zacházení se zvířaty.
Země původu potraviny by se také měla uvádět v případech, kdy by opomenutí této informace mátlo spotřebitele a vytvářelo by v něm mylný dojem, že byla vyrobena jinde. Pro příklady netřeba chodit daleko. Máslo Pragolaktos pocházelo z Německa a Máslo Kunín z Francie, ačkoli jejich názvy navozovaly dojem, že pocházejí z České republiky.
Obdobným případem je zmrazená Mochovská zeleninová směs, vyrobená v Rakousku, nikoli v Mochově u Prahy, kde původně vznikla. Káva Jihlavanka už také není z Jihlavy, dělá se v Polsku, jak upozornil Jindřich Pokora ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
A když už jsme se dotkli mrazení – také v tomto případě se chystají novinky. U potravin, které prošly touto úpravou, se bude vedle data spotřeby/minimální trvanlivosti povinně uvádět datum zmrazení. Spotřebitel také musí být upozorněn, že potravina byla rozmrazena, dále zpracována a poté opět zmrazena, anebo že je prodávána po rozmrazení.
Upozornění, varování, zákazy Masné výrobky, masné polotovary a produkty rybolovu, jež mohou vyvolávat dojem, že jsou vyrobeny z jednoho celistvého kusu masa či ryby, avšak ve skutečnosti jsou tvořeny různými kusy spojenými jinými složkami, včetně přídatných látek a enzymů, budou muset být označovány údajem „ze spojovaných kousků masa“ a „ze spojovaných kousků rybího masa“. Povinným bude upozornění na přítomnost imitátů v potravinách, u kterých spotřebitel předpokládá, že jsou složeny z čistě přírodních surovin. Na přidanou vodu v kusu masa nebo ryby bude muset být spotřebitel upozorněn už v názvu potraviny, tedy nejen ve výčtu složek. Týká se to masných a rybích výrobků či polotovarů, které mají podobu krájeného masa, kusu masa, plátku či porce, anebo filé či celé ryby a bylo do nich přidáno více než 5 % vody (láku). Unijní nařízení také stanovuje, kolik tuku smí být v mletém masu. V čistě hovězím bude povoleno nejvýše 7 % tuku, v mletém vepřovém nejvýše 30 %.
'Bude zakázáno připisovat potravinám léčivé vlastnosti, to znamená opatřovat jejich obal informacemi, že mohou zabránit, zmírnit nebo vyléčit nějakou nemoc, ani na tyto vlastnosti odkazovat. Zákaz se ale nebude vztahovat na přírodní minerální vody a potraviny pro zvláštní výživu.