Kolik masa bylo k výrobě použito, se dnes spotřebitel nedozví

Vimperský kulturní kalendář – ZDE

• Pranostiky na leden – ZDE

• Naše nabídka kulturních a společenských akcí na Vimpersku i jinde je ZDE

• LEDEN A ČESKÉ DĚJINY: Některé události, které měly v minulosti zásadní význam pro naši zemi a náš národ – ZDE

• KALENDÁRIUM KULTURNÍCH VÝROČÍ V ROCE 2020 – ZDE

• KAM DNES NA OBĚD? Co dobrého připravili kuchaři v hotelech a restauracích ve Vimperku a okolí? Vyberte si z nabídky – ZDE

Výběr z médií: nezaplacené pokuty v Praze, lepek v potravinách a lov přemnožených divočáků

Někteří řidiči v Praze se vyhýbají placení pokut za parkování v takzvaných modrých zónách. Podle MF Dnes spoléhají na to, že je městské části nebudou řešit.

Lepek je škodlivý pouze pro lidi s celiakií, vyřadit ho z jídelníčku zdravého člověka je neopodstatněné, informují Lidové noviny. Myslivci budou moct používat noktovizory a lovit více zvířat, píše Regionální deník.

Více ze se dozvíte ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál. CELÝ ČLÁNEK

Předpověď počasí

Sobota 18. ledna: Většinou zataženo, od západu občasný déšť, nad 700 m, postupně už nad 400 m sněžení nebo sníh s deštěm. Ráno v Čechách ojediněle i mrznoucí déšť.

Na východě sněžení i v nižších polohách. Odpoledne na západě ustávání srážek. Nejvyšší denní teploty -1 °C až 3 °C, v Čechách až 5 °C.

Mírný jihovýchodní vítr 2 až 5 m/s se bude od západu měnit na severozápadní

Neděle 19. ledna: Oblačno až zataženo, místy, k večeru postupně jen ojediněle, sněhové přeháňky nebo občasné sněžení, na horách a zpočátku i na východě srážky četnější. Přes den v polohách pod 300 m srážky smíšené nebo dešťové. Nejvyšší denní teploty 0 °C až 4 °C. Mírný severozápadní až severní vítr 2 až 5 m/s.

Zubní pohotovost o víkendu na Prachaticku

18. 1.	MUDr. Smolová	Žižkova 98, Vlachovo Březí	737 608 640
19. 1.	MUDr. Vágnerová	Nemocniční 204, Prachatice	797 993 281

Ošetření akutním pacientům poskytují vyjmenovaní lékaři ve svých ordinacích vždy od 08.00 do 10.00 hod.

Ve všední dny poskytuje zubní pohotovost Nemocnice v Českých Budějovicích od 16.30 do 21.30 hod, v sobotu, v neděli a o svátcích od 08.00 do 18.00 hod. v horním areálu nemocnice, pavilon C.

V Budějovicích se otevřelo nové mamocentrum, prevence rakoviny prsu je velmi důležitá

Největší jihočeské centrum pro vyšetření prsu vzniklo v Českých Budějovicích sloučením dvou dosavadních pracovišť. Pacientkám nabízí své služby v ulici Matice školské, v prostorách bývalé Polikliniky Jih. CELÝ ČLÁNEK

Soud poslal do vazby muže, který za jízdy střílel po autech

Příbramský soud poslal do vazby pětatřicetiletého řidiče z Prahy, kterého policie obvinila z pokusu o vraždu a obecného ohrožení. Muž za jízdy střílel na cisternu s pohonnými hmotami i po osobním autě. CELÝ ČLÁNEK

Výstraha Českého hydrometeorologického ústavu – pátek 17. ledna

Pravděpodobná tvorba ledovky při mrznoucím dešti. Více na www.chmi.cz

Výběr z médií: kosmické centrum, cizinci si chválí české mzdy nebo škola až v 9 hodin

V pátek se v českých médiích dočtete, že Letecký výzkumný ústav postaví kosmické centrum, píše deník E15. Podle Lidových novin by škola měla začínat až v devět hodin. Podle některých psychologů by to mohlo snížit počet případů deprese. Více si přečtěte ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál. CELÝ ČLÁNEK

Vnitřní užití esenciálních olejů? Lidé nemají rozum

V posledních letech se v České a Slovenské republice v návaznosti na katalogový prodej esenciálních olejů rozmáhá jejich vnitřní užívání. I aromaterapeutická veřejnost to ale vidí nerada, protože rady o jejich dávkování poskytují lidé, kteří nemají v této oblasti dostatečné vzdělání. CELÝ ČLÁNEK

Předpověď počasí

Pátek 17. ledna: Většinou zataženo nízkou oblačností, místy mlhy, i mrznoucí. Na horách místy, jinde jen ojediněle polojasno. Nejvyšší denní teploty 0 °C až 4 °C, v Čechách a ve Slezsku při zmenšené oblačnosti až 7 °C. Čerstvý jihovýchodní vítr 4 až 8 m/s, místy v nárazech 15 až 20 m/s, v západní polovině Čech a na severovýchodě Moravy a Slezska vítr slabý do 4 m/s.

Sobota 18. ledna: Většinou zataženo, od západu občasný déšť, nad 700 m, postupně už nad 400 m sněžení nebo sníh s deštěm. Na východě místy sněžení i v nižších polohách. Později na západě ustávání srážek. Nejvyšší denní teploty 1 °C až 5 °C.

Výběr z médií: cena bytů neklesne ani při rychlejší výstavbě, nová budova Národní knihovny i platy žen

Ve čtvrtek se v českých médiích dočtete, že ani snadnější výstavba nových bytů zlevnění nemovitostí nepřinese. Cenu totiž vyhánějí lidé kupující byty na investici. Píše to týdeník Ekonom.

Praha a ministerstvo kultury podle Hospodářských novin hledají místo pro novou budovu Národní knihovny. Ministr Lubomír Zaorálek (ČSSD) počítá s novou architektonickou soutěží.

Více si přečtěte ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál. CELÝ ČLÁNEK

Předpověď počasí

Čtvrtek 16. ledna: Zataženo až oblačno, během dne od západu v Čechách a ve Slezsku na většině území, na Moravě jen ojediněle, ubývání oblačnosti, místy až do vyjasnění.

Ojediněle, na Moravě místy mlhy, zpočátku i mrznoucí. Nejvyšší denní teploty 5 °C až 9 °C, na severovýchodě Čech a na Moravě kolem 3 °C.

Slabý proměnlivý, postupně východní až jihovýchodní vítr do 4 m/s.

Pátek 17. ledna: Většinou zataženo nízkou oblačností, místy mlhy, i mrznoucí. Na horách místy, jinde jen ojediněle polojasno. Nejvyšší denní teploty 0 °C až 4 °C, v Čechách a ve Slezsku místy až 7 °C. Na západě Čech slabý, jinde mírný jihovýchodní vítr 3 až 7 m/s.

Výběr z médií: kauza H-Sytem, zdražení alkoholu a cigaret i placení léčby dětí bez očkování

Ve středečních novinách se dočtete, že menší věřitelé H-Systemu nedostanou odškodnění z prodeje rekreačního areálu zakladatele firmy Petra Smetky, informuje Právo.

Lidové noviny se věnují zdražení alkoholu a cigaret. A Mf Dnes píše o placení léčby dětí, u kterých jejich rodiče odmítli povinné očkování. Více se dozvíte ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.

CELÝ ČLÁNEK

Kolik masa bylo k výrobě použito, se dnes spotřebitel nedozví

Spotřeba masa k výrobě masného produktu může být vyšší než jeho obsah v potravině. Značení šunek, salámů a dalších masných výrobků je pro zákazníky matoucí, často jsou ve skutečnosti kvalitnější, než si myslíme. CELÝ ČLÁNEK

Dva šumavské hotely vypouštěly odpadní vody nelegálně do potoků

Dvě pokuty ve výši bezmála 286 tisíc korun dostala od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) pražská společnost Gnosis. Při provozování dvou hotelů na Šumavě několikrát porušila vodní zákon na území druhé zóny národního parku. CELÝ ČLÁNEK

Temné tajemství profesora Přírodovědecké fakulty a bojovníka za Šumavu. Spolupráce s komunistickou rozvědkou

Profesor Pavel Kindlmann přednáší na ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. V médiích Kindlmann dnes často vystupuje především jako bojovník proti kůrovci na Šumavě. Méně známé jsou ovšem Kindlmannovy aktivity před rokem 1989.

Po známém psychiatrovi Cyrilu Höschlovi je totiž Kindlmann další veřejně známou osobností, kterou třicet let po revoluci dohání temná minulost. Ekonomickému deníku se podařilo dostat k části Kindlmannova svazku, který na něj vedla komunistická rozvědka.

CELÝ ČLÁNEK

OZNÁMENÍ

Oznamujeme občanům, že dne 21.1.2020 nebude možné z technických důvodů uhradit místní poplatek za komunální odpad platební kartou.

Město Vimperk

Předpověď počasí

Středa 15. ledna: Jasno až polojasno, na západě a severozápadě Čech přechodně oblačno. Ojediněle, na Moravě zpočátku na většině území, postupně místy zataženo nízkou oblačností nebo mlhy, zpočátku i mrznoucí.

Ráno a dopoledne ojediněle mrznoucí mrholení. Nejvyšší denní teploty 4 °C až 9 °C, při nízké oblačnosti nebo mlze -1 °C až +3 °C. Mírný jihovýchodní až jižní vítr 3 až 7 m/s, na severu a severovýchodě většinou čerstvý 4 až 8 m/s, místy s nárazy 15 až 20 m/s.

V západní polovině Čech většinou jen slabý vítr do 4 m/s.

Čtvrtek 16. ledna: Zataženo až oblačno, zpočátku ojediněle mlhy, i mrznoucí. Během dne od západu ubývání oblačnosti, hlavně v Čechách místy až do vyjasnění. Nejvyšší denní teploty 4 °C až 9 °C. Slabý proměnlivý, postupně východní až jihovýchodní vítr do 4 m/s.

Domácí úpravou vody si spíše uškodíte. Odborníci varují před podvodníky i špatnými vodními filtry

Většina obyvatel ČR má vodu z veřejných vodovodů, část ze soukromých studní. V obou skupinách se najdou lidé, kteří mají – někdy oprávněně – obavy o kvalitu vody. Specialisté varují před případy, kdy tuto obavu vzbuzují a podporují klamaví prodejci, i před laickými zásahy do složení pitné vody. CELÝ ČLÁNEK

Výběr z médií: topení v Česku, sociální pohřby a děti s poruchou spánku

V úterních novinách se dočtete, že bydlení si v Česku nemohou dovolit dostatečně vytopit necelá tři procenta obyvatel, píše deník E15. Tématem Mf Dnes jsou sociální pohřby. A podle Deníku se až tři tisíce dětí v Česku léčí s poruchou spánku. Více se dozvíte ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál. CELÝ ČLÁNEK

Předpověď počasí

Úterý 14. ledna: Polojasno až oblačno, místy, zejména na Moravě, zataženo nízkou oblačností nebo mlhy, zpočátku i mrznoucí.

Nejvyšší denní teploty 4 °C až 8 °C, v Pošumaví ojediněle až 10 °C, při déletrvající mlze nebo nízké oblačnosti kolem 1 °C.

Mírný jižní až jihovýchodní vítr 2 až 6 m/s, na severovýchodě čerstvý jihozápadní vítr 5 až 9 m/s, místy s nárazy kolem 15 m/s.

Středa 15. ledna: Jasno až polojasno, místy, zejména na Moravě, zataženo nízkou oblačností nebo mlhy, zpočátku i mrznoucí. Odpoledne na severozápadě a západě Čech částečné přibývání oblačnosti.

Nejvyšší denní teploty 4 °C až 9 °C, při nízké oblačnosti nebo mlze kolem 2 °C. Mírný jihovýchodní až jižní vítr 3 až 7 m/s, na horách na severu a severovýchodě místy s nárazy 15 až 20 m/s.

V západní polovině Čech většinou jen slabý proměnlivý vítr do 4 m/s.

Na Šumavě bylo slabé zemětřesení

Na Šumavě v Nové Hůrce mezi Prášily, Hartmanicemi a Železnou Rudou zaznamenali seismologové v neděli před polednem slabé zemětřesení. Otřesy s magnitudem o síle 1,8 stupně byly v tomto roce již druhé. Stejnou silou se země na jihu Čech třásla již 6. ledna. O otřesech informoval vedoucí Ústavu fyziky Země Masarykovy univerzity v Brně Petr Špaček. CELÝ ČLÁNEK

Výběr z médií: nenávistné komentáře na sociálních sítích, rychlejší stavba metra D a český pas pro cizince

V pondělních novinách se dočtete, že nenávisti na sociálních sítích stále přibývá. Tématu se věnuje Deník N. Praha chce podle deníku E15 významně zrychlit stavbu nové linky metra D. A získat český pas bude pro cizince obtížnější, píší Lidové noviny. Více se dozvíte ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál. CELÝ ČLÁNEK

Předpověď počasí

Pondělí 13. ledna: Oblačno až zataženo, ojediněle, na Moravě zpočátku místy, mlhy, i mrznoucí. Ojediněle slabý déšť nebo mrholení. Nejvyšší denní teploty 2 °C až 6 °C. Mírný jihozápadní vítr 2 až 5 m/s se bude měnit na jihovýchodní.

Úterý 14. ledna: Polojasno až oblačno, místy, zejména na Moravě, zataženo nízkou oblačností nebo mlhy. Nejvyšší denní teploty 4 °C až 8 °C, na Moravě místy kolem 1 °C. Mírný jižní až jihovýchodní vítr 2 až 6 m/s, na severovýchodě čerstvý jihozápadní vítr 5 až 9 m/s, místy s nárazy kolem 15 m/s.

Páter František Ferda: léčitel, jehož rady a recepty se cení i dnes

Pohnutý život mimořádného muže, který byl za totality devět let ve vězení, jej nepřipravil o hlubokou pokoru a víru v Boha. V rámci křesťanské služby nezištně pomáhal druhým a léčil nejrůznější lidské neduhy. Jeho léčebné metody na vlastní kůži poznali mnozí. Měl velký dar jasnovidnosti a každému svému pacientovi připravoval léčbu na míru. CELÝ ČLÁNEK

Již nejsou mezi námi

ČTĚTE ZDE

Právě jsme přišli na svět. Prohlédněte si čerstvě narozená miminka

ČTĚTE ZDE

Opilý řidič porušil snad všechny předpisy, prorazil plot a najel do domu

ČTĚTE ZDE

Mladá žena se ubránila znásilnění, pachatele kopla do rozkroku

ČTĚTE ZDE

Komentáře

komentářů

90’ ČT24: Kvalita masa na evropském trhu — Česká televize

masař: „Okamžitě zakázat veškerý dovoz masa a masných výrobků z Polska. Nebo se něčeho naše vláda, hygiena, veterina bojí ?!! Vůbec bych se neohlížel, co bude říkat Brusel. A kdyby něco, ať si maso z Polska objednají europoslanci.“

Zbyněk Semerád: „Vzhledem k tomu, že jsme členská země EU, postupujeme v souladu s legislativou, platnou v rámci EU.“

Václav K.: „Dobrý večer. Kde došlo k chybě v systému kontroly dováženého masa? Jestli takový mechanizmus existuje a je prováděn?“

Zbyněk Semerád: „K chybě v systému nedošlo. Princip je takový, že za nezávadnost zodpovídá producent a příjemce. Za jeden rok je třeba v případě hovězího masa nahlášeno 61 tisíc zásilek.

Kontroly prováděné námi jsou namátkově na základě analýzy rizika. Do této doby žádný výrazný podnět, že bychom měli se více zaměřit na hovězí maso, nebyl. Od okamžiku sdělení informace o závadném mase.

I když jsme byli ubezpečováni, že se nejedná o zásilku do ČR, jsme přijali nezbytná opatření.“

Jana: „Podvádí se i u nás, viz testy potravin. Proto se ptám, proč nejsou tyto prohřešky u výrobců více a citelněji trestány. Při ohrožení zdraví obyvatel i vězením?“

Zbyněk Semerád: „I u nás jsou postihováni. Postih musí být v souladu s legislativou. O tom, zda se jedná o trestný čin, nerozhodují dozorové orgány, ale orgány činné v trestním řízení, tj. soudy, státní zastupitel.“

Čestmír Polák: „Uvažuje se o zákazu používání separátu do potravin pro občany jako je tomu v zahraničí. Proč máme to /bláto/ v potravinách /kuřecí párky/ jíst, když to z hlediska norem není ani maso.“

Zbyněk Semerád: „Separát je legislativou přípustný, ale samozřejmě jsou vyráběny i kvalitnější výrobky. Ti výrobci zdůrazňují, že nebyl použit povolený separát, dávají pouze do výrobků maso, ale zakázaný není.“

Honza: „Velice by mě zajímalo, kolik takových zvěrstvech se vůbec neprovalí. Tohle vyplavalo jen náhodou. Co to je za zrůdy, kteří kvůli finančnímu zisku, dokáží ohrožovat lidi?“

Zbyněk Semerád: „Nevíme, kolik je těch zvěrstev, právě proto, že je to nelegální. V tomto případě je problematické to odhalit. Snaha je nastavit systémy tak, aby se minimalizovaly tyto případy, ale nikdy je nepůjde odstranit.“

Stanislav: „Co selhalo a kdo je vinen, že se k nám opět dostaly vadné potraviny z Polska? Není to poprvé – z Polska k nám byly dovážené vadné vejce, potraviny s technickou solí, závadné uzeniny a dnes i maso. Což ještě nebyla přijata potřebná opatřeni?“

Zbyněk Semerád: „Zatím, co víme, selhal chovatel, selhal provozovatel jatek, selhal výrobce. Bohužel pravděpodobně selhal i veterinární dozor, protože v tomto případě se nejedná o nic komplikovaného. Akorát pouze o dodržování legislativy všech zúčastněných.“

Stanislav: „Jakou cestou se k nám dostává vadné maso z Polska? Podílejí se nějak i naši dovozci na těchto podvodných polských „obchodech“, nebo byli jen podvedeni a obelháni? Jsou ty dodávky jen z jedněch jatek a nebo je jich více? Jak to řeší polská a česká policie?“

Zbyněk Semerád: „Podle dostupných informací se na tom naši dovozci nepodíleli a byli obelháni. Dále máme informaci z polské strany, že se to týká pouze jedněch jatek. V Polsku tuto záležitost šetří orgány veterinární správy i policie. V ČR se zatím nejedná o trestný čin, proto je to řešeno veterinární správou a SZPI.“

Eva: „Posypová sůl v potravinách, závadná vejce, kuřata s antibiotiky, 5x větší množství pesticidů v jablkách, závadné hovězí, to vše se našlo v polských potravinách. Jak je to možné? Stát EU a nemá žádné kontroly, že vše projde?“

Zbyněk Semerád: „Pravděpodobně je to dáno jednak vysokou produkcí všech zmíněných potravin, pravděpodobně ne úplně ideálně nastaveným systémem veterinárního dozoru, který dle dostupných informací má také nedostatek lidí, někdy i finančních prostředků.“

Petr: „Jsem z Nového Bydžova a přál bych si, aby místa (podniky) kam se nakažené maso dostalo byla zveřejněna.“

Zbyněk Semerád: „V tomto okamžiku jsou příjemci „oběťmi“ té kauzy, protože se na tom nijak nepodíleli.

Z dostupných informací, které jsme dnes byli schopni zjistit, ani u nich nic nenasvědčovalo, že by se mohlo jednat o závadné zboží, reakce podnikatele z Bydžova byla příkladná, že v okamžiku, kdy se dozvěděl o tom, že je zásilka závadná, tak se ji nesnažil prodat, ale okamžitě ji vrátil do Polska.“

Stanislav: „I když bylo původně oznámeno, źe se vadné maso z Polska do ČR nedostalo, dnes je už jasné, že ho k nám bylo dovezeno na 300kg. Z toho nebylo dohledáno 100kg, které mělo skončit ve stravovacích zařízeních a pravděpodobně je zkonzumováno. Jak je to možné ?“

Zbyněk Semerád: „Bylo to proto, že se dostalo maso k nám dříve, než jsme o tom byli informováni, ani příjemce neměl žádné indicie, které by vedly k tomu, že by měl maso vrátit nebo zlikvidovat.“

ze: „Jak se dozvíme, že maso je z Polska a v jiném státu bylo jen přebaleno? /Spolupráce v rámci EU/ Dá se původ spolehlivě dohledat?“

Zbyněk Semerád: „Hovězí maso je nejvíce značené z pohledu všech mas, protože na obalu musí být uvedeno země chovu, země porážky i země, kde bylo baleno.“

Eva: „Do budoucna, co můžete udělat pro ochranu spotřebitele, aby se k nám nedostávaly závadné potraviny z Polska?“

Zbyněk Semerád: „Závadné maso z Polska se k nám dostává v případě, že si ho náš odběratel objedná. Proto by měl být tlak na odběratele, aby objednávali z jiných zemí, a pokud možno, kupovali pouze české. Většinou v tom hraje roli cena. Nebo množství, které nejsme schopni vyprodukovat na našem území.“

SK: „Polské maso z nemocných krav se dostalo i do Česka – co bude ohledně tohoto problému ČR dělat?“

Zbyněk Semerád: „Provede veškerá šetření, která budou vést k zjišťování případně dalšího masa. A pokud je ještě někde toto maso ve skladech nebo u jakýchkoli prodejců, tak bude pozastaveno, odebráno k laboratornímu vyšetření v každém případě neškodně odstraněno, i v případě negativního výsledku.“

SK: „Jak důkladně se kontroluje maso, které míří na český trh?“

Zbyněk Semerád: „Kontroluje se namátkově, protože nelze zkontrolovat v žádném případě 100 procent, protože jenom za loňský rok v případě hovězího masa bylo nahlášeno 60 tisíc zásilek.“

Max: „Dobrý den, z jakého důvodu není možné zveřejnit provozovny, kde lze zakoupit zdravotně škodlivé maso. Nepřeváží v tomto případě zájem na ochraně veřejného zdraví? Děkuji“

Zbyněk Semerád: „Samozřejmě i toto zvažujeme. Ale podle informací, které máme, tak v tomto okamžiku pro nás jsou obětí toho skandálu polského. Jsme přesvědčeni, že jejich zveřejněním jejich podnikání skončí. Ale kdybychom zjistili jakékoli pochybení z jejich strany, nebo podíl, tak je neprodleně zveřejníme.“

Eva Krátká: „Jsem z Kostelce nad Labem a mohu se dovědět, do kterého obchodu nebo restaurace u nás bylo ono maso dodáno? Děkuji za odpověď.“

Zbyněk Semerád: „V pondělí začneme zjišťovat toto podrobněji. V případě, že se spotřebitel obrátí na veterinární správu, tak mu sdělíme, zda bylo dodáno či nebylo dodáno do jeho obchodu.“

Miroslav Sedláček: „Konkrétní dotaz: Dobrý večer, včera jsme koupili hovězí v Kostelci n. L., řeznictví U Matků – může jít o to závadné? Děkuji za informaci – Sedláček“

Zbyněk Semerád: „V tomto okamžiku nevím.“

MD: „Doporučujete spotřebiteli ČR dnes vyhýbat se i jiným masným produktům z Polska (polotovary, konzervy apod.) a to i z jiných druhů masa (vepřové, ryby ad.)?“

Zbyněk Semerád: „Samozřejmě, maso mohlo být využito i v jiných výrobcích, ne na našem území. Je jenom na rozhodnutí spotřebitele, zda si nevybere naprosto jiné maso a bude dál kupovat pravděpodobně levnější polské maso.“

Markéta: „Dobrý den, jak je možné, že se nemluví o zvířatech, která měla v této kauze, bohužel, tu nejvíc hlavní roli? Mluví se pouze o tom, kam se maso dostalo a kdo ho asi zkonzumoval. Kdo jsou lidé, kteří takto zacházeli s nemocnými zvířaty? Budou potrestáni?“

Zbyněk Semerád: „Mluvíme o mase, protože řešíme jeho dodávky do jiných členských zemí EU, včetně ČR. Samozřejmě, probíhá i diskuse ve vztahu k těm zvířatům. Jenom z těch záběrů je jasné, že se jedná o lidi, kteří ta zvířata týrali. Je na polské straně, aby je stíhala v souladu s legislativou.“

Kukačka: „Uzenina vyrobená podle norem z r.1977 je 2x dražší než stejný současný výrobek. Uzeniny solené posypovou solí z PL,teď zase zkažené maso.Co mají společného? V honbě za ziskem se z lidí, nejen v PL, stává dobytek!“

Zbyněk Semerád: „Před revolucí byl velice úzký sortiment, je pravdou, že se do výrobků dávalo buď kvalitní, nebo méně kvalitní maso z pohledu jejich výživové hodnoty. Dnes je výrobků obrovské množství. Snahou je nahrazovat drahé maso levným, tak, aby uzeniny a ostatní masné výrobky byly přístupné široké škále spotřebitelů.“

Emil Grünwald: „Není to selhání lidského faktoru, které se může stát kdekoliv? Není to opět účelová kampaň proti polským potravinám? Dosud se nestalo, že by Čech zemřel po požití polské potraviny, ale stalo se, že Polák zemřel po požití české potraviny (methanol).“

Zbyněk Semerád: „V každém případě je to vždy selhání lidského faktoru. Spíše jde o to, jestli je to individuální, nebo je to systémové.“

Standa: „Dobrý den. Jsem schopný nějakým způsobem rozklíčovat původ hovězího masa v již zpracovaném výrobku? Na uzenině je uvedeno pouze to, kde byl vyroben finální produkt, salám. V reportáži se mluví o nezpracovanem masu. Děkuji.“

Zbyněk Semerád: „Ne, nejste schopen. Označení je na úrovni masa, které může být, a polotovaru, tedy mletého, ale v případě výrobku by měla být uvedena pouze země původu.“

Helena: „Kde je možno maso zakoupené, zatím nesnědené, nechat prověřit? Děkuji.“

Zbyněk Semerád: „Maso je možné nechat prověřit např. ve státních veterinárních ústavech, které má Státní veterinární správa v Praze, Jihlavě a v Olomouci. A poté v soukromých laboratořích, které se na toto zaměřují. Ale je potřeba počítat s tím, že za vyšetření bude muset spotřebitel zaplatit. Cena se pohybuje od 1000 korun výše.“

jirka: „Jste si zcela jistí, že vepřové prodávané v maloobchodě i pod 60Kč/kg dovážené z Polska, Německa, Španělska apod. nemá nic společného s africkým morem resp. obdobnými akcemi vyžadujícimi nucenou porážku/vybíjení ve velkém? Ja mám pocit „trapné nejistoty““

Zbyněk Semerád: „Od loňského roku odebíráme vzorky ze zásilek vepřového masa ze zemí s výskytem afrického moru prasat. Do současné doby jsme vyšetřili více než 3000 vzorků, všechny byly negativní.“

Helena: „Koupila jsem 30.1.2019 v Praze 4 v řeznictví hovězí , půlku mám v mrazáku a půlku uvařené, zatím jsme nejedli. Řeznictví chráníte, ale ohrožujete zdraví konzumentů, kteří zatím maso nesnědli. Pan ministr říkal, že spotřebitel je na prvním místě.“

Zbyněk Semerád: „Můžete se svým dotazem obrátit na městskou veterinární správu v Praze, pokud uvedete relevantní údaje, tak vám sdělíme, zda do uvedeného řeznictví bylo dodáno maso z těch zásilek, o kterých se hovoří. Podrobné šetření bude zahájeno v pondělí.“

Suchardová: „Dobrý den, mám v lednici hovězí maso z Polska koupené dnes v Albertu v Praze-Arkadach. Je riziko,že je nakažené? Mám ho preventivně vyhodit a přijít tak o své peníze? Proč nechcete říci, jaké je konkrétní riziko?Proč má nést odpovědnost koncový zákazník?“

Zbyněk Semerád: „Kromě závadného masa je sem dodáváno i další maso z Polska.

Ale z kontrol, které provádíme, zase není důvod veškeré maso, které bylo zakoupeno, vyhazovat, nebo vracet, protože mnoho českých firem má nastaven vlastní systém kontroly. Určitě si v této době připravily svoje dodavatele.

V případě, že bychom zjistili pochybení a závadné maso, okamžitě bychom informovali zákazníka, tak jako už teď, na stránkách Státní veterinární správy nebo SZPI.“

Josef: „Stačí zveřejnit provozovny, které odebírají maso z Polska. Tím bychom podpořili domácí produkci a nikoho, tedy ani oběti podvodu, nezlikvidovali.“

Zbyněk Semerád: „Státní veterinární správa z hlediska zákona má možnost zveřejňovat společnosti, kde bylo zjištěno klamání spotřebitele nebo zdravotní závadnost, ale nemůže zveřejňovat seznamy obchodníků, protože by sama mohla čelit případnému soudnímu jednání, protože bychom mohli tímto narušit podnikatelské prostředí.“

Nováková R: „Zdravím. Jak je to s vepřovým masem, koupila jsem v Bille….je to bezpečné? Diky“

Zbyněk Semerád: „Všechny kontroly, které jsme provedli ve vztahu k vepřovému, jsou v současné době bez podezření a nálezů.“

Kolik masa bylo k výrobě použito, se dnes spotřebitel nedozví

Spotřebitelsky nejsledovanějším parametrem při nákupu výrobků z masa je celkem logicky procentuálně vyjádřený obsah masa v nakupovaném výrobku. Ne každý ale ví, že v praxi se k výrobě mnoha uzenin používá zhruba stejná hmotnost masa, jako je hmotnost samotného výsledného produktu.

Kolik masa výrobce použil? To nezjistíte

V někdejších normách se přitom množství masa k výrobě uvádělo. Poukazuje na to i série textů v posledním čísle Potravinářského zpravodaje, které dokonce uvádějí, že „v období končících cechů v polovině 19.

 století platila při výrobě uzenářských výrobků zásada, že váha hotového výrobku má být nižší než váha zpracovaného masa“.

Faktem je, že pokud by bylo možné spotřebitele o množství masa použitého k výrobě toho kterého produktu informovat, image minimálně některých uzenin a výrobků z masa by to výrazně vylepšilo.

Rozdíly jsou totiž značné – například podíl masa podle současného způsobu označování v salámu junior činí minimálně 40 procent, dle parametru „spotřeba masa k výrobě“, který zahrnuje všechny použité masné suroviny, by se ale mohlo uvádět až 90 procent. V případě ostravské klobásy dokonce normy stanovovaly množství masa k výrobě na úrovni 123 procent, stávající označení pojmem „obsah masa“ ale bývá 60 až 80 procent.

Kolik masných surovin bylo k výrobě uzenin použito, se dnes spotřebitel zkrátka nedozví, neboť to není povinně uváděný údaj na obalech potravin. Svým způsobem by to totiž byla zavádějící informace.

Údaje matou spotřebitele

Jednak tím, že by bylo některým spotřebitelům obtížné vysvětlit, že výsledný výrobek váží méně, než kolik základní suroviny bylo použito k jeho přípravě. Také ale proto, že zpracováním se mění váha původní suroviny, mimo jiné ztrátami vody nebo použitím dalších surovin, lehčích, než je poměrně těžké maso.

A kromě toho není maso jako maso, což se týká právě i změn různých partií masa při zpracování na konečný výrobek. Proto se již v celé EU používá od roku 2001 pojem „obsah masa“. A používá se i u nás, už od doby před vstupem do EU.

Snahy zabudovat do tuzemské legislativy opětovně pojem „spotřeba masa k výrobě“ jsou tak nereálné. Ale mnohé mohou docela dobře mást.

Paradoxy masné terminologie

Jak už bylo řečeno, není maso jako maso, a to i z pohledu definice tohoto pojmu.

Zatímco totiž při označování masných výrobků se do obsahu „masa“ smí započítat jen kosterní příčně pruhovaná svalovina splňující stanovený limit pro množství obsaženého tuku a pojivových tkání (a nepočítá se tam tedy například separát nebo droby), veterinární pojem maso zahrnuje „všechny poživatelné části těla jatečného zvířete“.

Tedy právě i vnitřnosti (droby), zmiňovaný separát (strojně oddělené maso), sádlo, lůj, kůži a podobně. Pojem „masný výrobek“ naproti tomu zahrnuje všechny produkty z oněch poživatelných částí, takže třeba vyškvařené sádlo je masným výrobkem, přestože může být zcela bez svaloviny („masa“).

Masná terminologie prostě není jednoduchá a její nesprávné použití může některé výrobky poškozovat a jiné zase zbytečně nadhodnocovat. Platí to ostatně i pro další měřitelný parametr kvality, tedy obsah živočišných bílkovin.

Dělení kvality podle podílu živočišných bílkovin

Obecně přitom platí, že jejich vyšší obsah znamená vyšší kvalitu. Jenže obsah bílkovin se stanovuje prostřednictvím obsahu dusíku a ten ve výchozí surovině kolísá, a to třeba i u libové vepřové kýty.

Příklad vepřové kýty je docela ilustrativní, neboť spotřebitel u této velmi libové suroviny očekává neustále stejný obsah bílkovin, také ale proto, že se tato surovina nejčastěji používá při výrobě šunek.

Ty se podle vyhlášky rozdělují do tří jakostních tříd, právě a především podle obsahu čistých svalových bílkovin.

Výrobci uvádějící příslušnou třídu jakosti či obsah bílkovin ale nechtějí riskovat pokuty od dozorových orgánů, a proto je obvyklou praxí, že deklarují raději obsah bílkovin nižší, než v příslušné surovině nebo výrobku ve skutečnosti je.

To vše v praxi znamená, že masné produkty mohou být a často jsou ve skutečnosti kvalitnější, než za jaké je spotřebitelská veřejnost považuje.

TIP: Nejhorší potraviny roku 2019

Označování potravin

Obal je v podstatě ring, v němž se střetává několik protichůdných zájmů.

Na jedné straně musí dávat zákazníkům pravdivé informace o kupovaném produktu a na druhé stojí stará obchodnická pravda, že obal prodává, a s ní spojená snaha zvýhodnit výrobek před konkurencí.

V tomto nelítostném zápasu musejí mít navrch zájmy spotřebitelů a platí, že etiketa slouží především pro jejich informování.

Základní povinné údaje na potravinách

• název potraviny
• seznam složek
• zvýraznění všech alergenních složek
• množství složek zvýrazněných v názvu, na obrázku nebo typických pro daný výrobek 
• čisté množství potraviny
• datum trvanlivosti nebo použitelnosti
• zvláštní podmínky uchování nebo podmínky použití
• adresa výrobce, prodejce nebo dovozce
• ve vybraných případech země původu
• návod k použití, je-li nutný
• obsah alkoholu u nápojů s více než 1,2 % alkoholu
• výživové údaje

„Biblí“ označování potravin je evropské nařízení č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Předpis byl vydán v roce 2011 a od prosince roku 2014 v celé Evropské unii sjednocuje okruh povinných údajů na balených potravinách a způsob, jakým mají být na obalu uvedeny.

Nezbytné údaje v českém jazyce musíme najít na každé balené potravině. Mohou být natištěny přímo na obalu nebo na pevně připojeném štítku. V každém případě se uvádí tak, aby je nikdo nemusel složitě hledat a mohl si je bez obtíží přečíst.

Proto se klade velký důraz na dostatečný kontrast písma a pozadí. Rovněž byla zavedena minimální velikost použitého písma. Ta se odvíjí od největší plochy obalu.

Pokud je větší než 80 cm2, musí být výška malých nízkých písmen, například „v“, „n“ nebo „x“, nejméně 1,2 mm, u obalů s menší plochou pak 0,9 mm.

Fair play

Informace o potravinách musejí být pravdivé a nesmějí zákazníky klamat ve složení potraviny, jejím původu, vlastnostech, způsobu výroby, trvanlivosti nebo množství. Za klamání se považuje jak záměrné uvedení nesprávných údajů, tak nedodržení deklarovaných hodnot, byť neúmyslné.

Také není dovoleno vychvalovat potravinu za něco, co je samozřejmé. Příkladem by mohl být nápis „bez konzervantů“ na bílém jogurtu. Ten totiž konzervanty vůbec obsahovat nesmí, tudíž se jejich nepřítomností nemůže ani chlubit.

Stejnými pravidly férovosti se řídí i všechny použité obrázky, ani ty nesmějí vyvolávat jakékoliv mylné dojmy.

Jak ti říkají?

Nejdůležitější a také nejzapeklitější je název výrobku. Na obalu běžně najdeme dva. První z nich je obchodní a jedná se o marketingové jméno nebo obchodní známku, například označení „Nutella“.

Druhým je takzvaný zákonný název, což je pojmenování, které potravině dává příslušná legislativa. Pokud potravina speciální zákonné jméno nemá, vytváří se na základě jejího popisu.

V případě zmíněné Nutelly je na boku sklenice popisné označení „pomazánka lískooříšková s kakaem“.

Volba správného zákonného nebo popisného názvu je klíčová. Výrobce se tím totiž buď zavazuje k určitým kvalitativním požadavkům, které na příslušně pojmenovanou potravinu kladou speciální předpisy, nebo se jim vyhýbá.

V našich testech jste mohli najít mnoho ukázek „šikovně“ zvolených jmen – například vepřové maso ve vlastní šťávě není totéž co vepřová konzerva. V prvním případě musí být obsah masa alespoň 70 %, ve druhém není minimální množství stanoveno.

Velký rozdíl je také mezi zákonným názvem „oříšková oplatka“ a popisným „oplatka s oříšky“. První musí obsahovat alespoň 2,5 % oříšků, u druhé spodní hranice neexistuje.

V řadě případů musí být název doplněn speciálními informacemi, například upozorněním na obsažená náhradní sladidla. Pouhé uvedení sladidel v seznamu složek nestačí. Podobně musí být spotřebitel upozorněn názvem „s přidanou vodou“, pokud masný výrobek v podobě kusu čerstvého masa nebo ryby obsahuje více než 5 % přidané vody.

Seznam složek

Přiznání použitých surovin považujeme dnes za samozřejmé, avšak ještě před 30 lety bychom složení na obalu hledali marně. Na začátku výčtu ingrediencí najdeme složky, které výrobce použil v největším množství, následující se uvádějí sestupně.

Toto řazení neplatí pro ingredience s nižším než 2% podílem, ty mohou být uvedeny v libovolném pořadí. Mezi složky potravin patří i přídatné látky.

Vlastní přídatná látka může být napsána pod svým názvem nebo E kódem a u každé se musí zároveň uvádět kategorie, do které patří, například emulgátor, sladidlo nebo zahušťovadlo.

Do seznamu se píší téměř všechny obsažené přísady. Pokud výrobce používá surovinu, která je sama složena z dalších složek, do seznamu finálního výrobku se musejí uvést i tyto „podsložky“.

To znamená, že do složení lahůdkového salátu nelze napsat pouze „majonéza“, ale musíme se dočíst, z čeho se skládá. Způsoby praktického provedení jsou dva.

Buď je možné za název majonézy uvést složky v závorce, nebo je lze uvést bez závorky jako složky celého výrobku a slovo majonéza ze složení zmizí.

Za ingredience se považují i jedlá střívka masných výrobků a jako taková se rovněž promítají ve složení. Naopak uzeniny v nejedlých střívkách musejí nést upozornění, že jejich obal není určen ke konzumaci.

O některých přísadách však lze beztrestně pomlčet. Pokud se do potraviny (kromě masných výrobků) přidává méně než 5 % vody, na obalu se to nedočteme. Stejně tak se nedozvíme o vodě použité pro obnovu sušených či koncentrovaných složek, což je typické například u džusů z koncentrátu.

Pojmenovávání ingrediencí je svázáno řadou pravidel. V případě rostlinných olejů se musí vždy uvést, z jaké konkrétní rostliny pochází, u částečně nebo plně ztužených tuků se uvádí i příslušný stupeň úpravy. Svůj zvláštní význam má i slovo „maso“.

Ve složení tento pojem zahrnuje pouze maso s omezeným obsahem tuku a šlach. A přísně se chrání pojmenování mléka, jogurtu, sýru, másla nebo smetany.

Smějí se použít jen pro pravé mléčné výrobky, nikoliv pro jejich náhražky, například sýry s rostlinným olejem.

tip dTestu Potraviny s nečitelnými etiketami nebo výrobky zcela bez českých etiket určitě nekupujte a vyhýbejte se i výrobkům s nečitelným nebo chybějícím datem trvanlivosti. Za nejvýznamnější lze považovat informace o složení.

Zde si kromě podílu důležitých složek můžete ohlídat i případné potravinové alergeny. Doporučujeme sledovat i skladovací podmínky.

Stává se, že místo v chladničce vyžadují i výrobky, které tak podle obalu nevypadají, například nepasterovaný džus v krabici nebo chlazená polévka v zavařovací sklenici.

Když výrobce v názvu, na obrázku či kdekoliv jinde na obalu zmíní některou z obsažených složek, musí v seznamu uvést i její podíl ve výrobku. Ten se uvádí v hmotnostních procentech a vyjadřuje, kolik suroviny se přidalo v okamžiku výroby. Pravidla však nejsou úplně jednoznačná a výrobcům se nabízí řada možností, jak nás vyzkoušet z matematiky.

Například u jahodového jogurtu se chce zákazník dočíst, jaký podíl jahod obsahuje finální výrobek. V ideálním případě se to z obalu dozví. Je však třeba mít se na pozoru, protože obsah jahod není totéž, co například „jahodový přípravek“.

V takovém případě je třeba zapojit znalost matematiky ze základní školy.

Když výrobce napíše, že jogurt obsahuje 20 % jahodového přípravku a v něm je 60 % jahod, musíme spočítat, kolik je 60 z 20 % (20×60/100), čímž dojdeme k 12% podílu v celém jogurtu.

Další háček číhá v konzervách. Pokud složení sardinek v tomatě deklaruje, že obsahuje 70 % ryb, říká se tím, kolik ryb se do konzervy vložilo při plnění.

Během záhřevu při konzervaci se však z ryb uvolňují tuk a voda, takže po otevření plechovky můžeme najít pevného masa výrazně méně.

Z hlediska označení je to však v pořádku, množství ve složení se vztahuje na okamžik výroby a nemusí být totožné s pevným obsahem hotového výrobku. Proto se někdy údaje o množství doplňují hvězdičkou s vysvětlením, že sterilace může způsobit úbytek hmotnosti.

V řadě případů hmotnost vstupních surovin převyšuje hmotnost výsledného výrobku. Typickým příkladem je sušený trvanlivý salám. Pokud by se obsah masa deklaroval v procentech, bylo by ho více než 100 %. Proto se v těchto případech namísto procent uvádějí gramy masa použité na výrobu 100 g produktu.

Alergikům na pomoc

Nařízení č. 1169/2011 přineslo i novou povinnost zvýrazňovat ve složení alergeny použité při výrobě. Oficiálně jde celkem o 14 látek a od prosince 2014 musí být přítomnost každé z nich patrná již při letmém pohledu. Výrobci to vyřešili různě, používají kapitálky, proložené písmo nebo alergeny podtrhávají.

Potravinové alergeny

• obiloviny obsahující lepek (pšenice, žito,ječmen, oves)
• korýši
• vejce
• ryby
• arašídy
• sójové boby
• mléko a laktóza
• mandle, lískové ořechy, vlašské ořechy, kešu ořechy, pekanové ořechy, para ořechy, pistácie, makadamové ořechy
• celer
• hořčice
• sezam
• oxid siřičitý
• vlčí bob (lupina)
• měkkýši

Řada firem navíc bere v potaz, že alergeny se do výrobku mohou vloudit neúmyslně. Například prachové částice mouky ve vzduchu se dostanou i do výrobku, který ji obsahovat nemá.

Množství těchto alergenů by mělo být velmi malé, ale výrobci si rádi kryjí záda a na obalech o potenciálním riziku dobrovolně informují, nejčastěji sdělením typu „výrobek může obsahovat stopy lepku“.

To máme chápat tak, že se mouka ani lepek záměrně nepřidávají, ale mohly by se v nepatrném množství v potravině objevit.

Bohužel žádný předpis zatím přesně neříká, kolik je „stopa“, a každý stát Evropské unie na věc nahlíží jinak.

V České republice se o stopě mluví tehdy, když laboratoř umí danou látku v potravině najít, ale protože jí je velmi málo, není schopna stanovit její množství.

V každém případě jsou informace o stopovém množství pro alergika velice nepříjemné, nedá se totiž obecně říct, zda mu uškodí, či nikoliv. Proto je nutné, aby každý věděl, jak moc citlivě reaguje, a podle toho se potenciálně rizikovým výrobkům vyhýbal.

Kolik toho vlastně je

Informace o hmotnosti nebo objemu výrobku se zdá být zcela jasná a jednoduchá. Logicky vzato by při převážení čistého obsahu měla váha ukázat číslo uvedené na obalu. Tak tomu ale nemusí být vždy.

České komoditní vyhlášky, které upravují podmínky výroby jednotlivých druhů potravin, totiž stanovují, o kolik nižší může skutečná hmotnost být.

Povolené záporné hmotnostní odchylky závisí na velikosti balení a zpravidla nepřesahují 10 % z deklarované hodnoty.

Pokud třeba u litrového oleje doma naměříte jen 990 ml, je to v pořádku, stejně tak může 200g sýr ve skutečnosti vážit jen 190 g. Výjimku však nedostaly všechny druhy potravin, například balené ovoce nebo chlazený hotový pokrm musí deklarovanou hmotnost dodržet. Podobný režim tolerovaných odchylek platí i pro výrobky (nejen potravinářské), pokud údaj o jejich množství provází symbol „℮“.

Vedle celkového objemu nebo hmotnosti se v určitých případech uvádí i hmotnost pevného podílu. Týká se to potravin prodávaných v nálevu.

I tady je pár záludných výjimek – za nálev se totiž nepovažuje třeba olej nebo tomatová omáčka, u sardinek v obou zmíněných úpravách se proto gramáž pevného masa psát nemusí.

A také pozor na to, že do hmotnosti pevného podílu se započítává veškerý netekutý obsah, například u nakládaných okurek i cibule a koření.

U koho si stěžovat?

Potraviny nelze uvádět na trh anonymně, ale pouze s adresou toho, kdo za ně zodpovídá. Není striktně dáno, že musí jít o výrobce, na obalu proto můžeme najít i adresu prodejce nebo dovozce. V každém případě to však musí být adresa podnikatele usazeného v Evropské unii.

Většina zákazníků se zajímá o zemi původu potravin. Tady je nutno upozornit, že sice jde o jeden z povinných údajů, ale na všech potravinách ho nenajdeme. V současné době se země původu musí uvádět u ovoce a zeleniny, masa, ryb, vajec, vína, medu, olivového oleje a chmelu.

Pro ostatní povinnost obecně neplatí. Nicméně pokud by ze způsobu prezentace jakékoliv potraviny mohl vzniknout dojem, že pochází odjinud než ve skutečnosti, musí se země původu zmínit.

Uvidíte-li slovenské slané tyčinky s italskou vlajkou na obalu, může to vypadat zvláštně, ale pokud je pravý původ tyčinek přiznán, je vše v pořádku.

Specialitou je nově zaváděné označení „česká potravina“. Od ledna příštího roku jej bude moci nést pouze výrobek vyprodukovaný v České republice s minimálně 75% podílem českých surovin. Mléko, víno nebo nezpracované potraviny budou muset být 100% tuzemskými produkty.

Do kdy to vydrží?

S výjimkou zvlášť vyjmenovaných potravin musí každý obal nést buď datum trvanlivosti, nebo použitelnosti. Mezi oběma daty jsou zásadní rozdíly.

Potraviny, které nemusejí mít datum trvanlivosti

• neupravované čerstvé ovoce a zelenina
• vína
• nápoje obsahující nejméně 10 % alkoholu
• pekařské výrobky, které mají být spotřebovány do 24 hodin od výroby
• ocet
• sůl
• cukr
• cukrovinky vyrobené téměř výhradně z ochucených nebo přibarvených cukrů
• žvýkačky

Přísnější je datum použitelnosti – „spotřebujte do“. Po jeho uplynutí se potravina již nepovažuje za bezpečnou, nesmí se prodávat a ani by se neměla konzumovat. Samotné datum se uvádí v pořadí den, měsíc a rok. V případě potravin s dobou použitelnosti kratší než tři měsíce se uvádí jen den a měsíc.

Druhou možností je datum trvanlivosti. Má trochu jiný význam, potravina může být bezpečná i po jeho uplynutí, dokonce je možné ji poté prodávat, pokud je ještě v pořádku.

V závislosti na formátu data se uvádí slovy „minimální trvanlivost do“ (den, měsíc rok) nebo „minimální trvanlivost do konce“ (měsíc, rok nebo pouze rok).

Pokud se datum uvádí bez konkrétního dne, považuje se za konec trvanlivosti poslední den uvedeného měsíce či roku.