Kofein je stimulant centrální nervové soustavy, který denně využívají miliony lidí. Nachází se nejen v kávě, ale i v zeleném čaji, kakau, kolových nápojích a yerba maté. O kofeinu se mluví jako o nejpopulárnější droze na světě. Někteří tvrdí, že by se měla konzumace kofeinu omezovat, druzí zase apelují na jeho prospěšné účinky.
Skutečnost je taková, že pozitivní či negativní působení kofeinu závisí na jeho dávce a načasování (například před tréninkem může mít pozitivní efekt na výkon, naopak krátce před spaním může narušovat kvalitu spánku).
Kromě toho, jak působí kofein na lidský organismus, se v tomto článku dozvíte i to, jaká je jeho maximální denní dávka, co může nadměrný přísun kofeinu způsobit a kolik kofeinu se ukrývá v různých nápojích.
Účinky kofeinu na organismus
Kofein blokuje některé adenosinové receptory v mozku. Blokováním receptoru A1, který při aktivaci podporuje ospalost, může kofein naopak zvyšovat bdělost. Blokováním receptoru A2A kofein zvyšuje hladinu dopaminu, což má stimulační účinky a způsobuje zlepšení nálady.
1 Maximální koncentrace a účinek kofeinu nastává během 2 hodin (v tomto časovém okně se cítíme většinou nejvíce bdělí). Zatímco u receptoru A1 nejspíše nedochází ke snížení jeho senzitivity, receptor A2A může svou citlivost postupně ztrácet.
To je také důvod, proč dlouhodobí konzumenti kávy necítí to pravé „nabuzení“ ani po několika šálcích.
V několika studiích byl prokázán účinek kofeinu v dávce 400 – 600 mg na zvýšení síly.2,3,4,5,6 Po vyčerpávajícím tréninku může vést kofein v kombinaci se sacharidy i k výraznějšímu doplnění glykogenu, a tedy rychlejší regeneraci. Z toho mohou těžit nejvíce ti, kteří absolvují během dne vícefázový trénink.7 Kofein může také podporovat spalování tuku, a to dvěma odlišnými způsoby:
- zvýšeným termogenním účinkem (krátkodobý efekt)8
- mírným lipolytickým účinkem (dlouhodobý efekt)9
Poměrně dobře je objasněn účinek kofeinu na krevní tlak. Kofein zvyšuje krevní tlak zpravidla krátkodobě, přičemž tento účinek přetrvává až 4 hodiny.
Dostupné informace k dlouhodobému účinku kofeinu na zvyšování hladiny krevního tlaku jsou nejednotné, u zdravých osob pravděpodobně vede jen k malým změnám. Kofein také ovlivňuje spánek a jeho kvalitu.
Poločas rozpadu kofeinu v krvi je běžně 5 hodin (může se ale individuálně lišit podle aktivity CYP1A1/2). Mějte tedy na paměti, že pokud vypijete svůj poslední šálek kávy za den, budete mít pravděpodobně kofein v krvi ještě 10 hodin poté.
Káva i ostatní kofeinové nápoje dokážou zvyšovat sekreci kyselé žaludeční HCl. Nadprodukce HCl může dráždit žaludek a vést tak k jeho poškození. Na vině jsou ale především další látky obsažené v kofeinových nápojích, nikoliv samostatný kofein (ten má vliv na překyselení žaludku mnohem menší).
10 Důkazem toho je i porovnání bezkofeinové kávy s izolovaným kofeinem, kde měla bezkofeinová káva podstatně výraznější efekt na produkci HCl než izolovaný kofein.11 Negativní působení kofeinu bylo zaznamenáno u jícnu.
Podle jedné studie12 vedla dávka 3,5 mg kofeinu na 1 kg tělesné hmotnosti rozpuštěná ve 100 ml vody k poklesu tlaku jícnového svěrače a kontraktility distálního jícnu, což je známým rizikovým faktorem vzniku gastroezofageálního refluxu.
Těhotné, kojící ženy a kofein
Studie zabývající se účinkem kofeinu a jeho zdravotními dopady u těhotných a kojících žen jsou vzácné. Organismu těhotné ženy trvá déle, než se zbaví kofeinu, poločas rozpadu kofeinu se zvyšuje z průměrných 3 – 5 hodin až na 10,5 hodiny.
EFSA proto doporučuje těhotným a kojícím ženám konzumovat maximálně 200 mg kofeinu denně a při požívání kofeinových nápojů dodržovat velkou obezřetnost.
Některé studie uvádějí jako bezpečnou dávku dokonce 300 mg kofeinu za den,13,14 avšak vyšší dávky už mohou způsobovat nevolnost, zhoršení průběhu těhotenství a ve vážných případech vést i k potratu.
Děti a kofein
Kvůli nedostatku vědeckých poznatků není maximální dávka kofeinu u dětí přesně stanovena, přesto EFSA doporučuje nepřekračovat příjem 3 mg na 1 kg tělesné hmotnosti. Některé zdravotní organizace doporučují dokonce nižší hranici příjmu – 2,5 mg na 1 kg tělesné hmotnosti. Podle vládní agentury Health Canada by měla omezení vypadat takto:
- děti ve věku 4 – 6 let: maximálně 45 mg/den kofeinu
- děti ve věku 7 – 9 let: maximálně 62,5 mg/den kofeinu
- děti ve věku 10 – 12 let: maximálně 85 mg/den kofeinu
Ostatní organizace apelují na hlubší prozkoumání této problematiky, zejména pokud jde o obsah kofeinu v energetických nápojích. Existuje totiž přesvědčivá korelace mezi hladinou kofeinu v energetických nápojích a nepříznivými dopady na zdraví a bezpečnost dětí. Nejčastějšími projevy vysoké konzumace kofeinu u dětí jsou nesoustředěnost, nervozita, úzkost, podrážděnost a poruchy spánku.
Osoby s rizikem kardiovaskulárních chorob
Je vědecky prokázáno, že kofein může zvýšit krevní tlak po dobu 3 – 4 hodin od jeho konzumace (i když tento účinek klesá s pravidelným příjmem kofeinu).
U zdravých osob nevede příjem kofeinu v dávce 400 mg denně ke zvýšenému riziku kardiovaskulárních chorob,15 nicméně u osob s vysokým krevním tlakem nebo předchozími kardiovaskulárními incidenty je bezpečnost pravidelného příjmu kofeinu méně jistá.
Mírná konzumace kávy může být v pořádku, ale vždy je potřeba se předem poradit se svým lékařem.
Kofein není pouze káva
Kofein není pouze záležitostí kávy, ale i jiných nápojů. Na obrázku níže je uveden přehled všech kofeinových nápojů a to, jaké množství odpovídá maximální denní dávce kofeinu.
Ačkoliv se zdají být energetické nápoje co do obsahu kofeinu vhodnější, není jejich pravidelná konzumace z hlediska zdraví a vzniku obezity vhodná (energetické nápoje obsahují spoustu cukrů a jde o tekuté prázdné kalorie).
Zdroj dat: http://www.examine.com
Kolik kofeinu je už moc?
Dávka 15 mg kofeinu na 1 kg tělesné hmotnosti je pro tělo toxická a dávka 150 mg na 1 kg tělesné hmotnosti může být smrtelná. Pro člověka o hmotnosti 70 kg začíná toxická dávka na 1 g kofeinu a končí letální dávkou 10,5 g.
Tedy ano, kofein může být v nadměrném množství nebezpečný, ale uvedené dávky přesáhne pouze málokdo a dostat se na smrtelnou dávku je prakticky nemožné (rozhodně to ale nezkoušejte).
Jedním případem předávkování byla kauza na Northumbrijské univerzitě, kdy bylo dvěma studentům omylem podáno v rámci pokusu 30 g práškového kofeinu (to odpovídá zhruba 300 šálkům kávy) místo plánovaných 0,3 g kofeinu. Oba studenti sice přežili, ale museli být na delší dobu hospitalizováni.
16 Zvýšené opatrnosti byste měli dbát při používání práškového kofeinu, který se prodává jako výživový doplněk. Podle FDA totiž jedna čajová lžička čistého prášku kofeinu odpovídá množství kofeinu obsaženém v 28 šálcích kávy. V případě používání práškového kofeinu je pak mnohem snadnější se předávkovat.
Závěr
Protože nikdy není nic stoprocentně růžové ani černobílé, tak si na závěr shrneme pozitiva a negativa kofeinu a kávy, ať si uděláte vlastní obrázek.
Mezi pozitiva mírné konzumace kávy patří stimulační účinky na mozek, zvýšení sportovního výkonu (síly) a také přibližně o 18 % nižší riziko rakoviny prostaty, děložní sliznice, kůže a jater (tento účinek je přikládán antioxidantům obsaženým v kávě).
17 Některé přínosy kofeinu ve smyslu stimulačních účinků však bohužel ztrácejí častým dávkováním svůj efekt, což je důvod, proč někteří lidé kofein cyklují. Největším negativem kofeinu je jeho návykovost. Při vysokých dávkách kofeinu se mohou objevit bolesti hlavy, nespavost, nervozita, podrážděnost, bolesti hlavy a zrychlený tep.
Kofein vede ke zvýšení hladiny krevního tlaku, nicméně tento efekt je spíše akutní a u zdravých jedinců dochází z dlouhodobého hlediska pouze k minimálnímu nárůstu krevního tlaku. Kofein má diuretický účinek a je nutné myslet i na dostatečnou hydrataci. Pokud jde o konečný rozsudek, tak kofein může být dobrý sluha i zlý pán – záleží na jeho celkové dávce a načasování.
Použité zdroje: 1. Holtzman SG. CGS 15943, a nonxanthine adenosine receptor antagonist: effects on locomotor activity of nontolerant and caffeine-tolerant rats . Life Sci. (1991) 2. Pontifex KJ, et al. Effects of caffeine on repeated sprint ability, reactive agility time, sleep and next day performance . J Sports Med Phys Fitness. (2010) 3. Glaister M, et al.
Caffeine and sprinting performance: dose responses and efficacy . J Strength Cond Res. (2012) 4. Glaister M, et al. Caffeine supplementation and multiple sprint running performance . Med Sci Sports Exerc. (2008) 5. Duncan MJ, Oxford SW. The effect of caffeine ingestion on mood state and bench press performance to failure . J Strength Cond Res. (2011) 6.
Schneiker KT, et al. Effects of caffeine on prolonged intermittent-sprint ability in team-sport athletes . Med Sci Sports Exerc. (2006) EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition and Allergies (NDA). Safety of caffeine . EFSA Journal. (2015) 7. Pedersen DJ, et al.
High rates of muscle glycogen resynthesis after exhaustive exercise when carbohydrate is coingested with caffeine . J Appl Physiol (1985) 8. Astrup A, et al. Caffeine: a double-blind, placebo-controlled study of its thermogenic, metabolic, and cardiovascular effects in healthy volunteers . Am J Clin Nutr. (1990) 9. Acheson KJ, et al.
Metabolic effects of caffeine in humans: lipid oxidation or futile cycling? . Am J Clin Nutr. (2004) 10. Coffey RJ, et al. The acute effects of coffee and caffeine on human interdigestive exocrine pancreatic secretion. Pancreas. (1986) 11. Cohen S, Booth GH Jr. Gastric acid secretion and lower-esophageal-sphincter pressure in response to coffee and caffeine.
N Engl J Med. (1975) 12. Lohsiriwat S, Puengna N, Leelakusolvong S. Effect of caffeine on lower esophageal sphincter pressure in Thai healthy volunteers. Dis Esophagus. (2006) 13. Nawrot P, et al. Effects of caffeine on human health . Food Addit Contam. (2003) 14. Wikoff D, et al.
Systematic review of the potential adverse effects of caffeine consumption in healthy adults, pregnant women, adolescents, and children . Food Chem Toxicol. (2017) 15. http://www.examine.com/ 16. https://www.bbc.com/news/uk-england-tyne-38744307
17. Poole R, et al. Coffee consumption and health: umbrella review of meta-analyses of multiple health outcomes. BMJ. (2017)
Kolik kofeinu je v kávě a čaji a kdy byste měli ubrat?
Čaj a káva patří k nejoblíbenějším nápojům na světě. Jsou neodmyslitelnou součástí našeho ranního rituálu, odpoledního relaxu nebo způsobem, jak nakopnout koncentraci v kanceláři i na home officu. Kolik kávy denně můžete vypít a jaké množství kofeinu už pro vás může být nebezpečné?
Kofein přináší štěstí i úzkosti
Kofein je psychoaktivní stimulační látka, a jako takový je pravděpodobně nejrozšířenější drogou na světě. V lidském organismu totiž kofein funguje jako stimulátor centrální nervové soustavy. Brání vazbě látek, které způsobují pocit únavy, a dočasně vyvolává pocit bdělosti a energie.
Kofein nám tak může poskytnout řadu benefitů: Potlačuje a oddaluje únavu, zlepšuje koncentraci, zbystřuje myšlení a vyvolává pocit štěstí. Konzumace kávy na home officu tak snadno podpoří vaši pracovní morálku. Díky schopnosti kofeinu zvyšovat naši hladinu energie tuto látku vyhledávají také sportovci a fitness nadšenci, kterým pomáhá k vyšším výkonům.
Tip: Množství kofeinu v kávě vám dodalo tolik energie, že nevíte, co s ní? Využijte příležitosti a vyzkoušejte naše tipy, jak se naučit psát všemi deseti.
Konzumace kávy v kanceláři a diskuze s kolegy v kuchyňce možná patří k pravidelným rituálům vašeho pracovního dne. Velké množství kofeinu – a to především v případě, že ho konzumujete dlouhodobě – může způsobit celou řadu negativních účinků:
- úzkost,
- bolest hlavy,
- dlouhodobé poruchy spánku,
- dehydratace organismu,
- střevní potíže,
- studené ruce/nohy.
Kromě toho vám může příliš velké množství kofeinu způsobit nervozitu, zvýšenou potřebu močení, zarudnutí obličeje a někdy i halucinace.
Někteří lidé mohou neblahé účinky kofeinu pociťovat už při konzumaci 250 mg denně, nicméně bezpečná denní dávka pro běžného zdravého dospělého člověka je 400 mg kofeinu.
Neblahé pocity někdy mohou být způsobeny také nevhodným pracovním prostředím, zkuste proto kromě omezení kofeinu také 5 tipů pro zdravější kancelář.
Věděli jste, že: Maximální denní dávka kofeinu pro děti a dospívající by neměla přesáhnout 2,5-3 mg na kilo tělesné váhy dítěte. Vědci varují především před přílišnou konzumací energetických nápojů, jelikož kofein může mít neblahý vliv na zdraví dětí a mladých dospělých.
Kofein najdeme v celé řadě nápojů, proto byste měli sledovat, co všechno během dne vy i vaše děti pijete. Nejčastěji se s kofeinem setkáme v kávě a čaji.
Vedle kávových bobů a listů čajovníku se kofein přirozeně vyskytuje také v guaraně (právě tu často najdete v energetických nápojích), maté, kakau nebo fazolích.
Kofein najdeme i v plodech některých dalších rostlin, kde funguje jako přírodní pesticid a rostliny tak ochraňuje před určitými druhy hmyzu, který ochromuje a zabíjí.
Množství kofeinu v kávě a čaji – kolik šálků denně je bezpečné?
Kolik kofeinu je v kávě? Na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď. Obsah kofeinu v kávovém zrnu se liší podle druhu kávovníku, jednotlivých zrn i metody jejich zpracování. Obecně ale platí, že čím déle se kávová zrna praží, tím méně kofeinu obsahují, protože vysoká teplota kofein rozkládá.
Kolik kofeinu je ve vašem šálku
Výše uvedená čísla ukazují průměrné množství kofeinu v šálcích o objemu 250 ml. Stále přemýšlíte, kolik kofeinu denně je ještě v mezích? Pokud během dne vypijete kolem 2 litrů dalších bezkofeinových nápojů, můžete si bez obav vychutnat 3 až 5 šálků kávy nebo až 10 hrnků čaje denně.
Pokud se chcete vyhnout problémům s nespavostí, měli byste si svůj poslední hrnek kávy nebo silného čaje dát alespoň 4 až 6 hodin před spaním.
Věděli jste, že čaj obsahuje více kofeinu než káva? Pro přípravu čaje je ale potřeba mnohem menší množství čajových lístků než zrn pro přípravu kafe. Proto výsledný šálek kávy obsahuje více kofeinu než hrnek čaje.
Kolik kofeinu je příliš?
Množství kofeinu, které je vaše tělo schopné zpracovat, závisí také na vaší hmotnosti.
15 mg na kilo tělesné váhy se považuje za toxickou dávku (pro 70kilového člověka to je asi 7-10 hrnků kávy), 150 mg na kilo váhy už za dávku smrtelnou.
Aby však skutečně došlo ke smrtelnému nebezpečí, musel by dospělý člověk vypít mezi 50 až 100 šálky kávy najednou, což fyzicky není v lidských silách.
Kdy byste raději měli kofein vynechat
Podle některých studií konzumace kávy pomáhá snižovat riziko nemocí jako diabetes 2. typu nebo určité druhy rakoviny. Jsou však situace, kdy byste měli k nápojům s kofeinem přistupovat opatrně.
Nápoje s kofeinem by měly omezit těhotné a kojící ženy. Maximální denní množství kofeinu, které by nemělo ohrozit vývoj dítěte, je 200-300 mg. Kofein může interagovat také s některými léky, například s antibiotiky. Proto si vždy přečtěte příbalový leták a pokud si nejste jisti, uvařte si raději kávu bez kofeinu nebo ovocný čaj.
Ostražití byste měli být také v případě, že se léčíte se srdečním onemocněním, máte problémy s ledvinami nebo vysokým krevním tlakem.
Konzumace velkého množství kofeinu může způsobovat nespavost, v takovém případě zkuste kofein na chvíli vysadit, nebo si kávu a černý čaj vychutnávat pouze v první polovině dne.
Pokud stále váháte, kolik kávy denně můžete vypít, raději se poraďte se svým lékařem.
Abychom v zaměstnání mohli odvádět odpovídající výkon, je potřeba, abychom se v kanceláři cítili příjemné. Trávíme v ní koneckonců 8 hodin…
Přemýšleli jste někdy o tom, kolik času byste při práci ušetřili, kdybyste na klávesnici psali deseti prsty? V tomto článku vám prozradíme,…
Kojení a káva – vliv kofeinu na spánek malých dětí
22.12.2020 14:25
Milujete kávu, její vůni, chvilku zastavení ve shonu všedního dne? Je pro vás pár doušků tohoto nápoje nutnou vzpruhou ve dnech, kdy jste po probdělé noci s miminkem nevyspalá a unavená? Dobře víte, že pití kávy a nápojů s kofeinem má řadu výhod (zlepšení nálady a funkcí mozku, zvýšení metabolismu, zlepšení výkonu), a to je právě to, co teď potřebujete.
Obrázek: Vzácné zastavení během dne. Zdroj: Pixabay.com
Kojení a káva
Všichni víme, že káva zahání únavu, povzbuzuje náš organismus, abychom déle vydrželi, a má pozitivní účinky. Zároveň vám ale možná v hlavě bliká varovná kontrolka, která vám signalizuje, že káva a kojení k sobě nepatří, že kofein může ovlivnit i vaše malé miminko, a vy máte strach, abyste mu neublížila. Jak to tedy vlastně je?
Prochází kofein do mateřského mléka?
Mnoho matek se zajímá o to, zda je kofein bezpečný, když je dítě kojené. Studie prokázaly, že v mateřském mléce je obsaženo asi 1 % dávky kofeinu, kterou matka vypila. K tomu je třeba dodat, že i když se toto množství zdá malé, kojenci nedokážou kofein tak rychle zpracovat jako dospělí. Záleží proto na množství kávy a jiných kofeinových nápojů, které matka vypije.
Kofein se ze střeva dostává do krevního oběhu. Potom je zpracován játry na sloučeniny, které ovlivňují různé orgány a tělesné funkce. U zdravého dospělého zůstává kofein v těle tři až sedm hodin, u malého kojence s ještě nevyvinutými játry a ledvinami může vydržet až 65-130 hodin.
Novorozenci rozkládají kofein z mateřského mléka pomalejším tempem než starší děti, které by kávu mohly vypít třeba omylem samy. Z toho vyplývá, že se kofein může postupně v těle vašeho miminka hromadit.
Velmi tedy záleží na tom, jaké množství kávy při kojení si denně dopřejete.
Obrázek: Může si maminka dát kávu, když dítě spí? Zdroj: Pixabay.com
Kolik káv je bezpečných
Dobrá zpráva pro vás maminky je, že se nemusíte po dobu kojení úplně vzdávat svého oblíbeného nápoje. Kafe a kojení se totiž nevylučuje. Stále si můžete dát dva až tři šálky kávy (celkem až 300 mg kofeinu denně) bez výčitek svědomí. Podle výzkumů toto množství nezpůsobí vašemu děťátku žádnou újmu. Ale jak se říká – všeho s mírou.
Pití většího množství kávy může mít negativní dopad na matky i jejich děti. U dětí matek, které vypijí více než 300 mg kofeinu denně, se předpokládá, že mohou mít problémy se spánkem. Pokud matky pijí víc jak 10 káv denně, jejich děti v noci nespí a projevuje se u nich nervozita. Matky mohou pociťovat zvýšenou úzkost, bušení srdce nebo závratě.
Pokud se jako maminky obáváte, že kofein snižuje produkci mateřského mléka, můžeme vás uklidnit. Podle výzkumů se ukázalo, že mírná konzumace kávy při kojení může naopak množství mateřského mléka zvýšit.
Jak si připravit skvělou kávu
Lahodný šálek kávy jako z kavárny si nejlépe připravíte v kvalitním kávovaru a ještě si lépe pohlídáte množství kofeinu v jednom šálku než u turka nebo rozpustné kávy (jedna dávka espressa má asi 63 mg).
Pokud ho ještě doma nemáte, tak je k jeho pořízení mateřská dovolená ta nejvhodnější doba.
Změnil se váš životní rytmus a styl, nepijete kávu v práci, asi ani nechodíte každý den do kavárny, na druhou stranu možná teď chodí jiné maminky na návštěvu k vám a rády si s nimi vypijete svůj šálek.
Jaký kávovar vybrat
Na trhu je dnes už velké množství kávovarů v různé kvalitě a ceně. Jako ženy na mateřské dovolené oceníte nejspíš typy, které jsou nenáročné na obsluhu a údržbu:
Kapslový kávovar
Pokud nepijete kávu denně a nejste vášnivý milovník kávy, je kapslový kávovar pro vás to pravé. Nadchne vás svými přednostmi a příjemnou cenou.
Je malý, takže se vejde do každé kuchyně, jeho obsluha a údržba je jednoduchá. Káva se vaří z kapslí s různými příchutěmi, mezi nimiž určitě najdete své oblíbené.
Kapsle ale musíte kupovat u výrobce kávovaru, různé značky nejsou vzájemně kompatibilní. Navíc jde o nejméně ekologické řešení.
Plnoautomatický kávovar
Pokud však patříte mezi milovníky dobré kávy, tak vynikající kávu z čerstvě namletých zrn přesně podle vašich představ vám připraví plnoautomatický kávovar. Přístroj, jednoduchý na obsluhu, umí různé druhy káv i s mlékem, uvaří vám oblíbené espresso, cappuccino, latté a další druhy kávy.
Jaké nápoje a potraviny ještě obsahují kofein
Každý ví, že káva obsahuje kofein, ale už je méně známé, že tuto látku obsahují i další nápoje a množství kofeinu se u nich hodně liší. Kofeinové nápoje zahrnují kromě kávy také čaj, horkou čokoládu, energetické nápoje a limonády.
Zelený čaj obvykle obsahuje přibližně poloviční množství kofeinu jako vařená káva a méně než jiné kofeinové nápoje, jako je černý čaj, nealkoholické nápoje s obsahem kofeinu a energetické nápoje.
Pokud chcete v době kojení omezit přísun kofeinu, měly byste do denního množství kofeinu započítat i tyto nápoje.
Jeden velký hrnek (240 ml) nápoje obsahuje přibližně následující množství kofeinu:
- Vařená káva (turek) 60 – 200 mg
- Instantní káva 30 – 90 mg
- Espresso 63 mg
- Energetické nápoje 50 – 160 mg
- Čaj 20 – 110 mg
- Horká čokoláda 3 – 32 mg
- Káva bez kofeinu 2 – 4 mg
Mezi další zdroje kofeinu patří také čokoláda, cukrovinky, některé léky, doplňky a nápoje nebo potraviny, které údajně zvyšují energii.
Jedna až dvě kávy miminku neublíží
Chvilku odpočinku s lahodnou voňavou kávou, když vaše děťátko spí, si můžete každý den v klidu dopřát. Když si ji připravíte ve svém novém kávovaru, budete mít na moment pocit, že jste ve své oblíbené kavárně nebo dokonce na dovolené, a to zcela bez výčitek. Každá minuta se počítá.
Předávkování kofeinem: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba
Kofein je stimulant, který můžete najít v celé řadě různých potravin, nápojů a dalších výrobcích. Používá se ke zvýšení pozornosti a udržení bdělosti. Z technického hlediska je kofein droga. Celá řada nápojů, které denně Češi pijí, jako je například káva, čaj nebo limonáda, obsahují velké množství kofeinu.
- Maximální denní množství kofeinu by u zdravých dospělých osob nemělo překročit 400 mg (1).
- Pokud překročíte toto maximální denní „povolené“ množství, můžete se kofeinem předávkovat, což je spojeno s řadou nežádoucích účinků.
- Dospívající osoby by neměly přijímat více než 100 mg kofeinu denně a těhotné ženy by pak neměly přijímat více než 200 mg kofeinu denně, protože účinky kofeinu na plod nejsou dostatečně prozkoumány (2, 3).
- Nicméně výše uvedená maxima nelze brát jako dogma, protože bezpečná dávka kofeinu závisí na vašem věku, hmotnosti a celkovém zdravotním stavu.
Průměrný poločas rozpadu kofeinu v krvi se pohybuje od 1,5 do 9,5 hodin, což znamená, že trvá 1,5 až 9,5 hodiny než koncentrace kofeinu v krvi poklesne na polovinu původní hodnoty. Vzhledem k takto širokému rozmezí je velice obtížné stanovit přesné množství kofeinu, které již může způsobit předávkování.
Zdroje kofeinu
V tabulce níže najdete průměrné množství kofeinu v jedné běžné porci dotyčného nápoje nebo potraviny (4).
| Černá káva | 50 – 235 | |
| Černý čaj | 30 – 80 | |
| Limonáda | 30 – 70 | |
| Red Bull | 80 | |
| Čokoládová tyčinka (mléčná) | 9 | |
| Kofeinové tablety | 1 tableta | většinou kolem 200 (liší se podle výrobce) |
| Excedrin (Excedrinil) – tablety proti bolesti hlavy při migréně | 1 tableta | 65 |
Mezi další zdroje kofeinu patří:
- cukrovinky
- léky a doplňky stravy
- potraviny a nápoje, které mají povzbuzující účinky
- některé druhy žvýkaček
Předávkování kofeinem může – v nejzávažnějších případech – být smrtelné, ale u většiny lidí se po užití nadměrné dávky kofeinu objeví jen některé nepříjemné příznaky, které odezní poté, co tělo přebytečný kofein vyloučí.
Příčiny a rizikové faktory pro předávkování kofeinem
K předávkování kofeinem dojde pokud sníte nebo vypijete nadměrné množství kofeinu v nápojích, potravinách nebo lécích.
Některým lidem nevadí ani dávky kofeinu vysoce nad maximální denní limit (400 mg) a nevyvolají u nich žádné příznaky.
Nicméně překračování maximálního denního povoleného množství není vhodné, protože kofein má řadu nežádoucích účinků a může vyvolat například palpitace nebo křeče.
Navíc pravidelná konzumace vysokých dávek kofeinu může způsobit hormonální nerovnováhu.
Pokud kofein konzumujete pouze zřídka, může být na něj vaše tělo citlivější. V takovém případě byste neměli konzumovat velké množství kofeinu najednou, protože je riziko nežádoucích účinků vyšší.
A stejně tak platí, že i když jste na kofein zvyklí, neměli byste to s ním přehánět a přestat ho konzumovat vždy, jakmile se objeví první příznaky možné otravy kofeinem.
Jaké jsou příznaky předávkování kofeinem?
Otrava kofeinem se projevuje celou řadou různých příznakůa některé z nich se mohou vyskytovat i u řady jiných chorob, takže člověka hned nemusí napadnout, že se jedná o předávkování kofeinem, protože na první pohled nevypadají vážně.
Mezi mírnější příznaky předávkování kofeinem patří, například:
- závrať
- průjem
- nadměrná (abnormální) žízeň nebo sucho v ústech
- nespavost
- bolest hlavy
- horečka
- podrážděnost
Mezi závažnější příznaky otravy kofeinem, kdy je nutná okamžitá lékařská pomoc, patří například:
- dušnost
- zvracení
- halucinace
- zmatenost
- bolest na hrudi
- bušení srdce, arytmie nebo palpitace
- nekontrolovatelné pohyby svalů (tiky)
- křeče
Předávkování kofeinem se může vyskytnout i u dětí. K předávkování dochází zejména u kojených dětí, které pijí mateřské mléko od maminky, která se sama předávkovala kofeinem.
- Mezi příznaky mírné otravy kofeinem u dětí patří nevolnost a rytmické stahování a uvolňování svalů.
- Mezi příznaky závažnější otravy kofeinem u dětí patří zvracení, zrychlení tepové frekvence a šok.
- Pokud máte vy nebo vaše dítě výše uvedené příznaky, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.
Diagnostika předávkování kofeinem
- Pokud máte podezření na otravu kofeinem, informujte lékaře o všech lécích, potravinách, doplňcích stravy či nápojích s kofeinem, které jste zkonzumovali předtím, než se u vás příznaky předávkování kofeinem objevily.
- Při otravě kofeinem lékaři monitorují zejména dýchací frekvenci, tepovou frekvenci a krevní tlak.
- Lékaři vám také změří teplotu a odeberou krev a moč, kterou pošlou na rozbor do laboratoře.
Koncentraci kofeinu v krvi změřit nelze, protože se kofein velmi rychle z krve vstřebává.
Lze ale zjistit hladinu paraxantinu v krvi, což je jeden z rozkladných produktů (metabolitů) kofeinu.
Léčba předávkování kofeinem
Léčba otravy kofeinem je symptomatická. To znamená, že se léčí příznaky otravy a čeká se na to, až kofein z těla „vyprchá“.
Lékaři vám mohou dát aktivované živočišné uhlí, což je běžný lék užívaný v léčbě předávkování kofeinem (a dalšími drogami), který snižuje vstřebávání kofeinu v trávicím traktu.
Tato léčba má smysl jen krátkou dobu po požití kofeinu, než se kofein dostane ze žaludku do tenkého střeva a začne se vstřebávat.
Někdy se spolu s podáním aktivovaného živočišného uhlí provádí ještě výplach žaludku (gastrická laváž).
- Pokud se kofein již začal vstřebávat ve střevech, mohou vám lékaři podat laxativa (léky podávané na rychlé vyčištění střev).
- Obecně se vždy volí takový způsob léčby, který dostane z těla co nejrychleji přebytečné množství kofeinu.
- U závažných otrav budete ležet na monitorovaném lůžku v nemocnici a lékaři budou sledovat činnost srdce (na EKG křivce) a dýchání (v případě dušnosti u závažných otrav kofeinem může být nutné pacienta připojit na umělou plicní ventilaci nebo jinou formu dechové podpory).
Otravu kofeinem byste se neměli pokoušet léčit doma. V některých případech může jít o život. Pokud si nejste jisti, zda příznaky, které máte, mohou souviset s otravou kofeinem, zavolejte na Toxikologické informační středisko.
Prevence předávkování kofeinem
Nejlepší prevencí otravy kofeinem je nepřekračovat maximální denní dávku (400 mg). Pokud jste na kofein citlivější, měli byste denní dávku kofeinu snížit ještě více.
Prognóza předávkování kofeinem
Příznaky otravy kofeinem ve většině případů odezní bez trvalých následků. Nicméně přesto může být otrava kofeinem smrtelná, zejména u dětí a kojenců.
- Otrava nebo dlouhodobé předávkování kofeinem může také zhoršit příznaky stávajících onemocnění, které vás trápí, jako jsou například úzkost nebo deprese.
- Analýza studií z roku 2013 naznačuje, že dlouhodobá nadměrná konzumace kofeinu má na organizmus stejné účinky, jako užívání jiných drog, jako jsou amfetaminy nebo kokain (5).
- Pokud není léčba otravy kofeinem zahájena včas, hrozí trvalé následky a v extrémním případě i smrt.
Pokud si myslíte, že jste se předávkovali kofeinem (například po vypití velkého množství silné kávy nebo čaje najednou, apod.) a začnou se u vás objevovat výše uvedené příznaky, neprodleně vyhledejte lékařskou pomoc.
Co si z článku odnést?
Za předávkování (otravu) kofeinem se považuje konzumace více než 400 mg kofeinu denně. Těhotné a kojící ženy by neměly konzumovat více než 200 mg kofeinu denně (což jsou max. 2 šálky kávy denně).
Kofein najdeme nejen v kávě, ale také v čaji, slazených limonádách, energetických nápojích a celé řadě různých potravin. Existují také doplňky stravy s kofeinem.
Mezi příznaky otravy kofeinem patří nevolnost, zvracení, závrať, dušnost, bušení srdce a další. V extrémním případě může být otrava kofeinem i smrtelná, zejména u dětí a kojenců.
Dlouhodobý nadměrný příjem kofeinu může také zhoršovat příznaky některých duševních onemocnění, jako je úzkost nebo deprese.
Kolik kávy si můžeme dopřát?
Kofein má povzbuzující účinky, a především kvůli nim kávu pijeme. Kofein na každého člověka působí jinak. Někdo může vypít kávu pozdě večer a pak bez problémů usne, jiný po šálku kávy vypitém odpoledne probdí celou noc. Optimální dávka kofeinu pro zdravého člověka je 250 až 300 mg, což odpovídá třem až pěti šálkům kávy.
Tvrdí se, že kofein je návykový. Do jisté míry je to pravda: jste-li zvyklí dávat si pravidelně kávu, můžete po „vysazení“ pociťovat jisté nepříjemné příznaky. Bolesti hlavy, únava, úzkost, podrážděnost, pocity deprese či problémy se soustředěním potrvají maximálně několik dní a pak odezní. Nejedná se tedy o závislost podobnou té, kterou znají kuřáci nebo alkoholici.
Co nalezneme v kávě?
Existuje mnoho hledisek, která mohou ovlivňovat výsledky výzkumů o vlivu pití kávy a jejím působení na zdraví. Jiné účinky má káva na mladé lidi a jinak působí na starší osoby. Nemalou roli sehrává také pohlaví člověka a jeho hmotnost.
To, kolik kávy vypijeme, si musí určit každý sám podle svých pocitů. Faktem ale je, že vedle kofeinu káva obsahuje i řadu dalších a zdraví prospěšných látek. Co je v kávě naprosto unikátní, jsou antioxidanty, kterých je v ní dokonce třikrát více než v zeleném čaji.
Ještě zelená kávová zrna obsahují také vodu, tuk, sacharidy, bílkoviny, vlákninu a další látky. Některé z těchto látek se pak při pražení mění a vznikají z nich látky nové.
Je dokázáno, že v zelených pražených zrnech existuje více než 200 doposud neidentifikovaných látek, které mají s největší pravděpodobností kladný vliv na lidský organismus.
Z výživového hlediska je důležitý obsah draslíku a hořčíku v kávě. Kávy s vyšším obsahem kofeinu bývají méně kvalitní a u citlivějších osob může jejich pití způsobit tzv.
kofeinový šok, který se projevuje bolestí hlavy, silným bušením srdce a třesem rukou.
Proto je lepší volit některou z jemnějších odrůd kávy typu Arabica, která má lehce povzbuzující účinky, dodává tělu energii a celkově je její vliv na náš organismus příznivý.
Káva je nejznámějším zdrojem kofeinu, nalezneme ho ale i v černém čaji, v guaraně, čaji yerba maté a v některých u nás méně známých rostlinách. V malém množství se vyskytuje také v kakau a čokoládě. Kofein je rovněž součástí různých pilulek určených k povzbuzení, k úlevě od bolesti či příznaků nachlazení nebo třeba na hubnutí.
Kofein může svým protizánětlivým účinkem prospívat imunitě a schopností snižovat množství histaminů umí ulevit od alergických příznaků. Někteří lidé tvrdí, že jim kofein pomáhá při astmatu.
Podle některých domněnek může kofein pomáhat při prevenci Parkinsonovy choroby, onemocnění jater, rakoviny tlustého střeva a konečníku, cukrovky 2. typu a demence. Tyto účinky nicméně zatím studie nepotvrdily.
Na kávu si musí dávat pozor
Někteří lidé mohou mít následkem konzumace kofeinu problémy se spánkem či trpět podrážděností. Špatný vliv mívá káva i na osoby trpící úzkostmi nebo s dispozicí k depresi. Riziková je konzumace kofeinu pro ty, kdo mají vysoký krevní tlak nebo zvýšenou hladinu cukru v krvi.
Káva také podporuje tvorbu kyselin v trávicím traktu, a proto může škodit i lidem se střevními problémy – syndromem dráždivého tračníku, Crohnovou chorobou, žaludečními vředy nebo gastrointestinálním refluxem.
Těhotné ženy by měly konzumovat nanejvýš 200 mg kofeinu denně, protože některé studie naznačují, že vyšší dávky mohou zvýšit pravděpodobnost potratu.
Škodí káva srdci?
Kofein může krátkodobě zvýšit srdeční tep a tlak.
Studie ale neprokázaly, že by nějak souvisel s vyšším výskytem jevů ohrožujících srdce a cévy: vyšší hladinou cholesterolu, nepravidelností v srdečním rytmu nebo rizikem kardiovaskulárních onemocnění.
Pití čaje pak může cévy spíš chránit. Opatrní by ale měli být lidé se zvýšeným krevním tlakem. Není také jednoznačně prokázána souvislost mezi příjmem kofeinu a rizikem mrtvice.
Které mýty máme spojeny s kávou?
Říká se, že kofein může škodit, pokud se snažíte počít dítě. Studie to ale neprokázaly. Nedá se tedy říci, že by mírné pití kávy narušovalo početí či zvyšovalo riziko potratu, vrozených vad nebo předčasného porodu.
I když je kofein mírné diuretikum, tedy zvyšuje objem vylučované moči, obvykle člověk v konzumovaném nápoji do těla dostane tolik tekutiny, že tento úbytek kompenzuje.
Studie neprokázaly, že by užívání kofeinu vyvolávalo stav dehydratace.Kofein nám taktéž nepomáhá „vystřízlivět“.
Pravdou je, že když má člověk díky kofeinu pocit, že je střízlivý, ve skutečnosti je jeho mozek stále ovlivněný alkoholem, reakce zpomalené a úsudek narušený.
Je pravda, že kofein může urychlit metabolismus a tím pomoci tělu spálit nějaké kalorie navíc. Žádná zázraky ale nečekejte. Ve studii, které se zúčastnilo 58 tisíc lidí sledovaných po 12 let, intenzivnější konzumenti kávy spíše přibrali.
Pokud ale máte pocit, že vás káva přivede k vyšším výkonům, máte pravdu. Studie naznačují, že po konzumaci kofeinu se zvyšuje výdrž při aerobních cvičeních a výkon u anaerobních.
Někteří se domnívají, že je to proto, že kofein snižuje vnímání bolesti a pomáhá spalovat tuky místo cukrů.
Kofein a děti
V posledních letech děti stále častěji pijí nápoje obsahující kofein. Vědci tvrdí, že dávky do 200 miligramů denně jsou pro děti v zásadě běžné.
Děti jsou ovšem častěji než dospělí na tuto látku přecitlivělé, takže u nich může vyvolávat pocity úzkosti a podrážděnosti.
Navíc děti většinou pijí kofein ve sladkých limonádách a energetických nápojích, které obsahují velké množství cukru, čímž se rapidně zvyšuje možnost obezity. Naopak dětem s hyperaktivitou může malé množství í kofeinu i prospět, protože jim pomůže se soustředit.
Nedávejte dětem kávu, budou pomalu růst, říkalo se. Vědci zjistili něco jiného
Je řada faktorů, které značně ovlivňují výšku člověka. Za přibližně 16 procent dospělé výšky mohou geny – těch, co na to mají vliv, byly dosud identifikovány stovky.
Svou roli hraje také celkové zdraví dítěte. Pokud třeba prodělalo v kojeneckém věku opakovanou nákazu, mohlo to podle řady různých studií zpomalit vstřebávání potravy a růst kostí.
Přečíst článek ›
Vliv na výšku má navíc také to, zda a jaký mělo dítě v raném věku přístup k důležité stravě, jako je mléko, a jak se během těhotenství stravovala matka.
Našly by se možná ještě některé další důležité proměnné, ale káva mezi ně opravdu nepatří. Proč si to tedy někteří lidé stále myslí?
Osteoporóza? Omyl
Podle serveru Science Alert existuje několik teorií, odkud se pověra o negativním působení kávy na dětský růst vzala. Jedna z nich vycházela zřejmě z několika studií z 80. let minulého století, které naznačovaly, že pravidelným konzumentům kávy hrozí vyšší riziko osteoporózy, protože kofein může vést ke zvýšenému vylučování vápníku z organismu (byť byl takový účinek malý).
Pokud by kofein opravdu oslaboval kosti, bylo by asi opravdu možné i to, aby jeho zvýšená konzumace v dětství vedla k menšímu fyzickému růstu.
Přečíst článek ›
Jenže se ukázalo, že svou roli zde hraje jiný faktor: pijáci kávy totiž měli tendenci konzumovat méně mléka, jež je hlavním zdrojem vápníku. Problémem tedy pravděpodobně nebyla káva a s ní spojené sporné vyšší vylučování vápníku, ale spíše jeho snížený příjem, a tedy nedostatek.
Podle Harvard Health Publishing se navíc na stejný problém zaměřil ještě jeden pozdější výzkum a žádnou souvislost mezi osteoporózou a konzumací kávy nenalezl.
Příliš mnoho studií
Jinou teorií je, že nejrůznějších studií, které spojovaly spotřebu kofeinu s pozitivními i negativními účinky na zdravotní stav, vzniklo zkrátka příliš mnoho, což vytvořilo zmatek.
„Máme tolik epidemiologických studií o kávě, naznačujících tu škodu, tu zase prospěšnost, že je to až matoucí,“ cituje Science Alert slova spisovatele Marka Pendergasta, autora knihy o dějinách kávy Uncommon Grounds: The History of Coffee and How It Transformed Our World, vydané v roce 2019 nakladatelstvím Basic Books.
Přečíst článek ›
Podle dietologa Duaneho Mellora z britské Astonské univerzity může mýtus o negativním vlivu kávy na dětský růst vycházet také z doporučení, aby těhotné ženy omezily spotřebu kofeinu. Některé studie totiž spojovaly vystavení plodu kofeinu s vyšším rizikem spontánního potratu a s nízkou porodní hmotností novorozenců.
Tyto studie však podle Mellora omezovala malá velikost případů, takže neobsahují úplně přesvědčivé důkazy. Zdravotní instituace, jako je Světová zdravotní organizace, proto v současnosti doporučují těhotným ženám konzumaci kofeinu spíše omezit, ale nemusejí se jí vyhýbat zcela.
„Možná je právě tohle ta okolnost, který vyvolala představu o tom, že kofein zpomaluje růst, ale biologie plodu i způsob, jakým získává z placenty živiny, se od volně žijícího jedince liší a rozdílný je i jejich metabolismus. Nedá se to jednoduše srovnávat,“ tvrdí Mellor.
Lepší než sladká limonáda, ale opatrně s ní
Vědecký závěr je tedy jednoznačný: Káva růstu dětí nijak nebrání. „Ve skutečnosti bude pravděpodobně pro vaše dítě zdravější, když si vypije slabý šálek kávy, než když bude pít sladkou limonádu, po které se mu budou kazit zuby,“ uvedl Mellor pro Live Science.
Káva může být podle jeho slov dětem dokonce částečně užitečná, například proto, že některé hořké tóny její chuti obsahuje i zdraví prospěšná zelenina, a může být proto dobré děti na tyto příchuti navyknout. „Je samozřejmé, že by děti neměly pít silnou kávu, ale slabá pravděpodobně nebude problém. Opravdu bych si dával větší pozor na sladké nápoje,“ konstatuje Mellor.
Přečíst článek ›
Ani on ale nedoporučuje nabízet malým dětem expresso ke každé snídani. A to z dobrého důvodu: uměřenost je důležitá. Kofein může zvyšovat úzkost, vyvolávat vysoký krevní tlak, způsobovat kyselou pachuť v ústech (kyselý reflux) a podle Lékařské fakulty Johna Hopkinse může také ovlivňovat spánek.
Tyto problémy někdy dělá časté pití kávy i dospělým. A děti mají menší těla, takže stejné množství kofeinu na ně může mít výraznější účinky. I proto americká pediatrická akademie doporučuje, aby děti kávu raději nepily vůbec a dospívající jen v omezené míře.
Mýtus o působení kávy na dětský růst, jakkoli je falešný, asi jen tak nezmizí. „Je rozšířený a úplně nezanikne. Jakmile jednou do vaší kultury vstoupí nějaký mýtus týkající se zdraví, je velmi těžké jej vymýtit,“ uzavírá Pendergast.