Kodex farmářských trhů je na světě

V průběhu roku 2015 jsme jako organizátoři několika pražských farmářských trhů podepsali memorandum o spolupráci s Asociací soukromého zemědělství ČR. Chvíli samozřejmě trvalo, než se spolupráce rozběhla v praxi.

Na podzim loňského roku už jsme společně s několika rodinnými farmami předvedli návštěvníkům sobotních trhů na Spořilově, jak to chodí u chovatelů koz na farmách produkujících mléčné výrobky (rodinné farmy Laušmanových a Krejzových) a jak chutnají skvělé kozí sýry a mléko.

Společně s neziskovou organizací Slow Food, která podporuje malé domácí zemědělce a vaření z lokálních potravin, jsme mimo jiné lidem předvedli, jak se nakládají a vaří dobroty ze zelí. Také jsme uspořádali výstavku 12 druhů brambor, které na naše trhy vozí rodinné farmy Zemanových a Novákových.

Zejména jsme ale vařili, ochutnávali a s pomocí odborníků edukovali a vzdělávali. Bez nadsázky mohu říci, že lidé byli nadšeni. Do hry se také zapojili sami návštěvníci ze spořilovské komunity, kteří navařili a přinesli ukázky svých rodinných receptů.

Podzimní trhy se touto spoluprací velmi obohatily, lidé uvítali jistotu, že na trhu nejsou překupníci, ale opravdoví zemědělci, se zájmem si vyslechli prezentované informace (a objevili existenci Asociace). Na rok 2017 plánujeme ještě mnohem větší propojení trhů a rodinných farem.

Členy Asociace budeme zvát i na další trhy na Černém Mostě a Rajské zahradě a rádi je budeme propagovat pravidelným návštěvníkům.

Škoda, že mezi členy Asociace není přetlak zájemců o prodej na trzích, všechny bychom rádi uvítali a dali jim příležitost. I tak jich už máme na trzích několik k maximální spokojenosti nakupujících (např. Rodinný statek Pochvalov, farmu rodiny Zemanových, farmu rodiny Králových a další.

) Nicméně v současné chvíli vznikla z iniciativy členů Asociace pracovní skupina zaměřená na farmářské trhy. Společně jsme začali zkoumat pojmy prodejce, překupník, skutečný farmář, a rovněž nedostatečná pravidla, která celé hnutí farmářských trhů upravují.

Už teď víme, že je potřeba vypracovat vzorový tržní řád, který by se stal základem úpravy vztahů všech subjektů trhů v malých i velkých městech.

Chceme rozvinout farmářský kodex i kodex farmářských trhů, doplnit je o vysvětlení pojmů, pod kterými si nyní každý představuje něco jiného, a doplnit i funkce, které si za šest let své existence trhy osvojily (například role komunitní, sociální apod.).

Budeme rádi, když se připojíte. Prodej na trzích si s námi můžete bezbolestně vyzkoušet a z vašich chytrých selských hlav zase můžeme načerpat nápady a názory, které celou scénu začnou proměňovat k lepšímu.

PhDr. Karel Czaban, Pod platany, z.s.

Občanské sdružení, nyní spolek Pod platany byl založen roku 2010, podíleli jsme se na vzniku a provozu pražských farmářských trhů na Kulaťáku (Vítězné náměstí), Karlínské náměstí, Rajská zahrada, Černý Most a Spořilov ([email protected]).

Kodex farmářských trhů je na světě

Autor článku Karel Czaban při prezentaci.

Kodex farmářských trhů je na světě

Stánek ASZ ČR na farmářském trhu.

Kodex farmářských trhů je na světě

Rodinná farma Zemanových a jejich nabídka brambor.

Kodex farmářských trhů je na světě

Posezení u farmářského trhu na Spořilově.

19.1.2017 4:00:28 | přečteno 1059x | gorgonova

Do diskuze zatím nikdo nepřispěl.

Musí farmářské potraviny potkat farmu?

© Ryan Thompson – wikipedia

Vydáno: 11.8.2015   

Farmářské trhy či prodejny jsou fenoménem posledních let.

Tuctové potraviny nakoupené v řetězcích mnohé z nás nebaví, chceme poctivé mléko se smetanou, rajče, které nechutná jako vodnatý červený polystyren, maso, které má svůj příběh a mohlo alespoň část svého života pozorovat oblohu.

Internetem v těchto dnech probublává kauza jisté sítě prodejen nabízející farmářské potraviny a biopotraviny, která měla jako farmářské označovat i výrobky pocházející ve skutečnosti z velkochovů. Jak se na takové praktiky dívá právo?

© Kitty – Fotolia.com

Pod pojmem farmářský budeme hledat produkty malých či středně velkých zemědělců z našeho kraje, které k nám putují čerstvé, právě sklizené…

Legislativní definici farmářských výrobků byste hledali marně, farmář je prostě zemědělec a většina živočišné i rostlinné výroby logicky musí z nějaké farmy pocházet. Představa nás, spotřebitelů, je ale pochopitelně jiná.

Pod pojmem farmářský budeme hledat produkty malých či středně velkých zemědělců z našeho kraje, které k nám putují čerstvé, právě sklizené, nebo výrobky drobných zpracovatelů a producentů tvořené podle starých receptur a z poctivých a prověřených zdrojů.

Ke kodexu se hlásí málokdo

Podobně s pojmy pracují i dosud publikované kodexy pro provozovatele farmářských trhů. Jeden vydalo Ministerstvo zemědělství, druhý Asociace farmářských tržišť ČR.

Kodex ale není zákon, řídit se jím musí jen ten, kdo se k němu přihlásí, a tak si většina farmářských obchodníků nechce komplikovat život dalším pravidlem.

Pokud se farmář nebo obchodník ke kodexu přihlásí, musí jeho pravidla dodržovat, jinak se dopouští klamavých obchodních praktik. Členů asociace není mnoho – z asi 250 farmářských tržišť v České republice jich na kodex odkazuje jen osm.

Kodex farmářských trhů je na světě

© Nevit Dilmen – wikipedia

Jiné požadavky na kvalitu farmy můžeme mít na trzích a ve specializovaných prodejnách a jiné v supermarketech, kde označení jako „domácí výrobek“ mají poněkud překroucený význam.

Jaká jsou tedy pravidla?

Může tedy obchodník označit jakékoli zboží jako farmářské nebo od farmáře? Navzdory tomu, co tvrdí někteří nepoctiví prodejci, tu jistá pravidla jsou. Jakékoliv označení zboží nebo služby nesmí ve spotřebiteli vzbuzovat klamavý dojem, že má určitý původ či vlastnosti.

Klamavé praktiky se posuzují z hlediska průměrného spotřebitele. Ten podle judikatury českých i evropských soudů není úplně bláhový a neskáče na každý špek, který před sebou vidí.

Na druhou stranu ale přikládá slovům určitý ustálený význam a oprávněně může předpokládat, že na trhu či v prodejně, které se označují přívlastkem farmářské, nedostane vodnatá rajčata neznámého původu nebo sýr od velkozpracovatele, na který někdo nalepí etiketu „z našeho statku“.

  Údaje, které prodávající spotřebiteli předkládá, musí být pravdivé.

Namítnete-li: „Ale vždyť pravdu má, i velkou drůbežárnu přece můžeme označit za farmu, když to žádný zákon nenařizuje,“ je třeba říct, že i pravdivý údaj nesmí uživatele uvádět v omyl vzhledem k okolnostem a souvislostem, za kterých je užíván. Jiné požadavky na kvalitu farmy můžeme tedy mít na trzích a ve specializovaných prodejnách a jiné v supermarketech, kde označení jako „domácí výrobek“ mají poněkud překroucený význam.

Braňme se klamání

Nákup farmářských výrobků často spojujeme s důvěrou ve výrobce, prodejce a provozovatele tržišť či obchodů. Nemají-li vlastní kodex, ptejme se i zde po původu a snažme si zjistit co nejvíce konkrétních informací.

Pokud chce české zemědělství podporu lokálních spotřebitelů, nesmí nic tajit, schovávat se za polovičaté informace a právnické kličky. Nabudete-li dojmu, že výrobci nebo prodejci označují výrobky klamavě, neváhejte je na to upozornit.

Pomoci může i přímo provozovatel trhu, pokud chce mít dobrou reputaci. Dále je na místě obrátit se na dozorové orgány, ať už Státní veterinární správu (u výrobků živočišného původu) či Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (u ostatních potravin).

Naší největší osobní zbraní je pak jako vždy svobodná vůle – nelíbí-li se nám marketingové praktiky nějakého prodejce či výrobce, přestaňme od něj nakupovat. 

Organizátoři farmářských trhů vyzývají vládu: Zrušte diskriminaci tržišť

Uplynul rok od vyhlášení prvního nouzového stavu. Zatímco během všech opatření mohly mít obchody s potravinami otevřeno, u farmářských trhů tomu tak nebylo. Aktuálně je jejich provoz zakázán.

Organizátoři ale volají po zrušení diskriminace. Podle nich i hygieniků je totiž nákup potravin venku mnohem méně rizikovým než v klimatizovaných hypermarketech.

Navíc v sousedních zemích jsou farmářské trhy v takřka běžném provozu.

Kodex farmářských trhů je na světěVětšina obchodů se během posledního roku alespoň na nějaký čas uzavřela. Mezi těmi, které mají otevřeno bez přerušení, jsou prodejny potravin, to se ale netýká farmářských trhů. Proti tomu se však ohrazují jejich organizátoři, hlavní náplní trhů je totiž právě prodej potravin. „Od samého začátku vyhlašování opatření bojujících proti šíření koronaviru se cítíme být diskriminováni. Zatímco všichni prodejci potravin – ať už jde o malé večerky, nebo hypermarkety – mají otevřeno bez omezení, provoz farmářských trhů musel být několikrát ukončen. Konání farmářských trhů je zakázáno i nyní. Pokud stát ponechá otevřeny prodejny potravin a zakáže provoz farmářských trhů, je tím významná skupina producentů, především rodinných farem, poškozena. Hlavní náplní trhů je právě prodej potravin, navíc na čerstvém vzduchu, kde je nakupování podle odborníků bezpečnější než v klimatizovaných kamenných prodejnách,“ řekl Jiří Sedláček, předseda Asociace farmářských tržišť České republiky.

Budete mít zájem:  Dialýza – co je to a jak probíhá?

To, že je nákup potravin na čerstvém vzduchu z hlediska možnosti nákazy bezpečnější než nákup v kamenné prodejně, potvrzuje i Ruth Tachezy, vedoucí Národní referenční laboratoře pro papillomaviry a polyomaviry.

„Uzavřená místnost s infikovaným člověkem je riziková, čím déle někdo vydechuje virus do vzduchu, tím více ho tam je. Z toho vyplývá, že uzavřené obchody s velkým množstvím lidí jsou rizikovější.

Venku fouká vítr, svítí slunce a virus se nemůže tak koncentrovat,“ uvedla.

Asociace farmářských tržišť České republiky se dlouhodobě snaží o znovuotevření trhů. Vládě České republiky poslala několik otevřených dopisů, poslední z nich pak 4. března.

Mimo jiné v něm stojí: „Důrazně a opakovaně zároveň žádáme, abyste odstranili diskriminaci farmářských trhů vůči ostatním prodejnám potravin a narovnali tak stav, který farmářské trhy poškozuje, tím, že je zahrnete zpět do výjimek, tedy povolíte prodej na nich za dodržení bezpečnostních opatření anebo budete plně kompenzovat ušlé tržby, a to nejen nám pořadatelům, ale především řadě rodinných farem, výrobcům, zpracovatelům.“

Byť je aktuální epidemiologická situace v Česku hodnocena jako jedna z nejhorších na světě, farmářské trhy musely být uzavřeny i v době, kdy se naopak Česko řadilo k zemím s nejnižším počtem nakažených. České farmářské trhy dostaly poprvé stopku 10.

března loňského roku, v okolních státech se ale konaly dál, například farmáři ze sousedního Německa, kde byla tehdy situace výrazně dramatičtější než v Česku, žádný zákaz nedostali. A v plném provozu jsou farmářské trhy v sousedních zemích i nyní.

„V těchto náročných dobách vídeňské trhy významně přispívají k zásobování Vídeňanů čerstvým ovocem a zeleninou, ale i jinými potravinami, a proto jsou jako obvykle otevřeny. Všech 17 trhů s potravinami, včetně farmářských a týdenních trhů, je v prodeji potravin považováno za důležité zejména pro místní dodavatele v době krize.

V tuto chvíli jsou všechny provozy na trzích otevřeny do 19 hodin, stravování je omezeno pouze na vyzvednutí nebo doručení jídla. Farmářské trhy se nadále konají. Všechna tato opatření vycházejí z aktuálně platného nařízení o ochranných opatřeních COVID-19,“ sdělil vídeňský magistrát.

Totožná odpověď přišla i z magistrátu města Berlín: „Farmářské trhy jsou povoleny s omezením v rozsahu schváleném pro maloobchod. Výroční trhy, umělecké trhy a bleší trhy, speciální trhy a folkové slavnosti jsou zakázány.

“ Organizátoři požádali o vyjádření i pražského primátora Zdeňka Hřiba, který odpověděl: „Pokud by to záviselo na mně, viděl bych rád farmářské trhy s prodejem potravin v Praze otevřeny. Ale jedná se o vládní opatření, které vedení města nemůže ovlivnit.

Nezbývá nám nic jiného než doufat, že současná zpřísněná opatření povedou k utlumení růstu pandemie a k návratu celé společnosti k normálnímu životu, který jsme vedli.“

Už na jaře loňského roku upozorňovala Asociace farmářských tržišť na hrozící krach velké části českých farmářů a pěstitelů, situace je nyní alarmující. Spousta farmářů musí zmenšovat své chovy, pěstitelé vyhazují kazící se ovoce a zeleninu, velké procento z nich je těsně před bankrotem.

„Farmářské trhy jsou pro většinu našich prodejců jediným místem, kde mohou prodávat své produkty. Někteří z nich mají, respektive měli, mezi svými odběrateli i restaurace a hotely, i jejich objednávky se ale dramaticky snížily, a farmáři nejsou schopni prodat vše, co vyprodukují, hlásí tak obrovské ztráty.

Ti, kteří stihli na situaci zareagovat pružně, prodávají své produkty na internetu, jsou to ale jen malí hráči v internetovém prodeji a konkurence velkých prodejců je obrovská. Prodej čistě farmářských potravin v online podobě prostě nefunguje a prodejcům zdaleka nepokryje ani náklady.

Pokud se farmářské trhy brzy neotevřou, hrozí, že už se neotevřou nikdy, protože na nich jednoduše nebude mít kdo prodávat,“ uzavřel Jiří Sedláček, organizátor pražských trhů Náplavka, Kubáň a Heřmaňák.

ČASOVÁ OSA ZÁKAZŮ A OMEZENÍ FARMÁŘSKÝCH TRHŮ

Nový kodex farmářských trhů slibuje jasnější původ potravin

Hlavní strana > Relax > Apetit

Kodex farmářských trhů je na světě

31.05.2011 13:16

Na farmářských trzích má být nabízeno k prodeji hlavně zboží daného regionu, vyplývá z kodexu farmářských trhů, který zveřejnilo ministerstvo zemědělství. Dobrovolný kodex umožňuje provozovatelům pustit na trhy také prodejce z ostatních regionů ČR i zahraničí, zboží však bude muset být označeno zemí původu.

Farmářské trhy, na nichž zemědělci či malovýrobci potravin nabízejí své produkty, se staly hitem loňského roku. V ČR funguje už více než stovka těchto trhů, z toho zhruba čtvrtina v Praze. Kodex, který v úterý na tržišti na Kubánském náměstí v Praze ministr zemědělství Ivan Fuksa symbolicky přitloukl na dřevěnou vývěsku, má přispět k lepší orientaci spotřebitelů.

Dokument má rovněž posílit důvěru zákazníků, že získají skutečně to, co trhy slibují, tedy čerstvé a kvalitní potraviny přímo od domácích výrobců. Na vzniku dokumentu po zhruba čtyři měsíce pořadatelé trhů spolupracovali také s Asociací krajů, Svazem měst a obcí a Sdružením místních samospráv.

V minulosti se vyskytlo několik případů, kdy prodejci klamali zákazníky. Překupníci na trzích nabízeli zboží, které předtím pořídili ve velkoobchodě, a vydávali je za čerstvý výrobek přímo od pěstitele či regionální specialitu.

Na trzích prodávající farmáři a výrobci potravin mají být schopni prokázat původ nabízeného zboží. Farmáře může při prodeji zastupovat jiný rodinný příslušník nebo osoba, se kterou má farmář uzavřenou smlouvu, případně má od sedláka písemné pověření k prodeji. V případě splnění těchto podmínek bude moci stánek být označen jednotným viditelným logem.

Trhy obnovují v ČR téměř zaniklou tradici pouličního prodeje potravin. Nabízejí většinou lokální výpěstky a potraviny. Jejich sortiment je do velké míry ovlivněn ročním obdobím, na němž je závislá především nabídka ovoce a zeleniny.

Na trzích jsou k dostání také mléčné výrobky, uzeniny, vejce, med, pekařské výrobky, květiny, víno či pálenky od tuzemských výrobců.

Většina trhů přes zimu nefungovala, jejich sezona se od března znovu postupně rozjíždí a stále přibývají nová místa pro jejich konání.

Zájem farmářů a menších výrobců potravin o přímý prodej výrobků roste, protože za ně dostávají lépe zaplaceno a nemusejí se dělit o marži s obchodníky, jejichž podíl na konečné ceně výrobků se podle zemědělců stále zvětšuje. Spotřebitelé pak v neobvyklých způsobech prodeje hledají alternativu k supermarketům, jejichž nabídku někteří z nich kritizují kvůli kvalitě nebo neosobnímu prostředí.

Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.

1

Beran Býk Blíženci Rak Lev Panna
Váhy Štír Střelec Kozoroh Vodnář Ryby

Hrozí, že už nikdy neotevřeme, říkají trhovci

Farmářské trhy jsou kvůli epidemii zakázané.

V supermarketech si lidé potraviny nakoupit mohou, farmářské trhy jsou však kvůli epidemickým opatřením zakázané. Bojuje proti tomu asociace trhovců. Žádá po vládě výjimky, jinak prý hrozí, že trhy definitivně zaniknou.

Organizátoři farmářských trhů se téměř rok potýkají s omezeními a zákazy prodeje. Jejich asociace teď po vládě žádá udělení výjimky pro prodej potravin. Zatímco ve Vídni či Berlíně farmářské trhy fungují téměř normálně, v Česku jsou úplně zakázané.

„Od začátku epidemie se cítíme být diskriminováni. Zatímco všichni prodejci potravin – ať už jde o malé večerky, nebo hypermarkety – mají otevřeno bez omezení, provoz farmářských trhů musel být několikrát ukončen,“ řekl předseda Asociace farmářských trhů Jiří Sedláček. Vládě už farmáři poslali několik otevřených dopisů.

Budete mít zájem:  Strach z lesních borůvek: Už ani jednu bez umytí?

Členové kabinetu přitom nemají jednotný názor. Zatímco Ministerstvo zemědělství farmáře podporuje, Ministerstvo zdravotnictví zákaz trhů hájí. Odůvodňuje jej co největším snížením mobility a sociálních kontaktů.

„Z tohoto důvodu vláda rozhodla mimo jiné o zákazu maloobchodního prodeje a prodeje a poskytování služeb v provozovnách s výjimkami definovanými a náležitě odůvodněnými v příslušných opatřeních,“ sdělila mluvčí Ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová. Vláda tedy odůvodňuje zákaz prodeje na trzích tím, že i když jde o venkovní prodej, shromažďuje se na malém prostoru mnoho lidí, kteří by se jinak nepotkali, což podporuje další šíření epidemie.

Podle Sedláčka zákaz tržního prodeje poškozuje velkou skupinu producentů, především rodinné farmy. „Farmářské trhy jsou pro většinu našich prodejců jediným místem, kde mohou prodávat své produkty. Pokud se trhy brzy neotevřou, hrozí, že už se neotevřou nikdy, protože na nich jednoduše nebude mít kdo prodávat,“ míní Sedláček. Pořádá pražské trhy Náplavka, Heřmaňák nebo Kubáň.

Současná situace je složitá například pro Radku Šťastnou, která se svým manželem provozuje zeleninovou farmu. „Je to pro nás velký problém, protože jsme kvůli uzavření restaurací a hotelů zcela závislí na trzích. Museli jsme značně omezit produkci a otevřeli jsme si stánek, kde se snažíme naši zeleninu prodat,“ uvedla.

Podobně je na tom i provozovatel mlékárny Krasolesí David Kolman. „Trhy jsou pro nás jedna ze základních odbytových platforem. Když navíc nefunguje gastronomie, tak máme problém naše zboží prodat, proto jsme museli snížit výrobu. Máme sice vlastní malý obchod a zásobujeme maloobchod, ale ani to nedokáže plně nahradit výpadek příjmů,“ řekl.

Asociace se ve svých prohlášeních odvolává na odborníky, kteří tvrdí, že je prodej potravin na čerstvém vzduchu bezpečnější než v klimatizovaných kamenných prodejnách. „Uzavřená místnost s infikovaným člověkem je riziková.

Čím déle někdo vydechuje virus do vzduchu, tím více ho tam je. Z toho vyplývá, že uzavřené obchody s velkým množstvím lidí jsou rizikovější.

Venku fouká vítr, svítí slunce a virus se nemůže tak koncentrovat,“ potvrdila rovněž vedoucí Národní referenční laboratoře pro papillomaviry a polyomaviry Ruth Tachezy.

Farmáře podporuje i Ministerstvo zemědělství. „Na jednání vlády se při nastavování opatření zasazovalo o to, aby byl prodej potravin na trzích umožněný jako v předchozích obdobích. Bylo nicméně rozhodnuto o dočasném uzavření farmářských tržišť, a to i s ohledem na zimní sezónu. Na dalších jednáních vlády budeme prosazovat znovuotevření tržišť,“ uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

V aktuálním otevřeném dopise organizátoři trhů požadují po vládě při zachování zákazu finanční kompenzace, „anebo budete plně kompenzovat ušlé tržby, a to nejen nám pořadatelům, ale i řadě rodinných farem, výrobcům, zpracovatelům a podobně,“ stojí ve výzvě.

„Pro kompenzaci poklesu příjmu v důsledku omezení proti šíření koronaviru jsou schváleny podpůrné programy Ministerstva průmyslu a obchodu. Pokud organizátoři nebo prodejci splňují jejich podmínky, mohou samozřejmě o podporu požádat,“ reagoval Bílý z Ministerstva zemědělství.

V okolních zemích je situace s prodejem potravin na trzích odlišná. Například obyvatelé Berlína nebo Vídně si tam nakoupí i při pandemii. V hlavním městě Německa pro farmářské trhy platí stejná omezení jako pro maloobchod, což požadují i čeští organizátoři.

„Pokud by to záviselo na mně, viděl bych rád farmářské trhy s prodejem potravin v Praze otevřené. Ale jedná se o vládní opatření, které vedení města nemůže ovlivnit,“ sdělil pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Provoz farmářských trhů je od začátku pandemie limitovaný hygienickými opatřeními a několikrát byl i úplně zakázaný. V říjnu minulého roku premiér Andrej Babiš (ANO) kritizoval ve svém videu na sociálních sítích velký počet lidí na farmářském trhu na pražské Náplavce. Od poloviny února jsou farmářské trhy zakázané, což má podle posledního usnesení vlády trvat minimálně do 21. března.

Farmářské trhy dostaly pravidla

Na farmářských trzích má být nabízeno k prodeji hlavně zboží daného regionu, vyplývá z kodexu farmářských trhů, který dnes zveřejnilo ministerstvo zemědělství. Dobrovolný kodex umožňuje provozovatelům pustit na trhy také prodejce z ostatních regionů ČR i zahraničí. Zahraniční zboží však bude muset být označeno zemí původu.

Farmářské trhy, na nichž zemědělci či malovýrobci potravin nabízejí své produkty, se staly hitem loňského roku. V ČR funguje už více než stovka těchto trhů, z toho zhruba čtvrtina v Praze.

Kodex, který dnes na tržišti na Kubánském náměstí v Praze ministr zemědělství Ivan Fuksa symbolicky přitloukl na dřevěnou vývěsku, má přispět k lepší orientaci spotřebitelů.

Dokument má rovněž posílit důvěru zákazníků, že získají skutečně to, co trhy slibují, tedy čerstvé, kvalitní potraviny přímo od domácích výrobců.

Na vzniku dokumentu po zhruba čtyři měsíce pořadatelé trhů spolupracovali také s Asociací krajů, Svazem měst a obcí a Sdružení místních samospráv.

„Dobrý, kvalitní organizátor má zájem na tom, aby tu byli prodejci farmáři a malopěstitelé, aby sem nepřišel nějaký překupník, který to nakoupí v supermarketu a vydává to za farmářské,“ podotkl ministr s tím, že přistoupení organizátorů trhu ke kodexu bude zcela dobrovolné.

Objevili se podvodníci

V minulosti se vyskytlo několik případů, kdy prodejci klamali zákazníky. Překupníci na trzích nabízeli zboží, které předtím pořídili ve velkoobchodě, a vydávali je za čerstvý výrobek přímo od pěstitele či regionální specialitu.

Na trzích prodávající farmáři a výrobci potravin mají být schopni prokázat původ nabízeného zboží. Farmáře může při prodeji zastupovat jiný rodinný příslušník nebo osoba, se kterou má farmář uzavřenou smlouvu, případně má od sedláka písemné pověření k prodeji. V případě splnění těchto podmínek bude moci stánek být označen jednotným viditelným logem.

Asociace farmářských tržišť

Do budoucna by měl také vzniknout seznam certifikovaných trhů. „Našim cílem je založit asociaci farmářských tržišť,“ řekl novinářům Jiří Sedláček z občanského sdružení Archetyp, které organizuje trhy na čtyřech místech v hlavním městě. Podmínkou členství v takové v zahraničí obvyklé asociaci má podle Sedláčka být mimo jiného právě dodržování kodexu.

Některá tržiště nabízejí zákazníkům produkty prokazatelně zahraničního původu, jako jsou třeba čerstvé ryby z Chorvatska.

„Je-li ten produkt jasného původu, je-li výjimečný a pokud v našich zeměpisných šířkách ho nelze vypěstovat, koupit nebo vychovat, potom dovolujeme, aby tyto doplňkové produkty na farmářském tržišti byly,“ uvedl Sedláček.

Podle záměru vznikající asociace by podíl doplňkových produktů měl činit maximálně deset procent sortimentu daného trhu.

Zaniklá tradice ožívá

Trhy obnovují v ČR téměř zaniklou tradici pouličního prodeje potravin. Nabízejí většinou lokální výpěstky a potraviny. Jejich sortiment je do velké míry ovlivněn ročním obdobím, na němž je závislá především nabídka ovoce a zeleniny.

Na trzích jsou k dostání také mléčné výrobky, uzeniny, vejce, med, pekařské výrobky, květiny, víno či pálenky od tuzemských výrobců.

Většina trhů přes zimu nefungovala, jejich sezona se od března znovu postupně rozjíždí a stále přibývají nová místa pro jejich konání.

Zájem farmářů a menších výrobců potravin o přímý prodej výrobků roste, protože za ně dostávají lépe zaplaceno a nemusejí se dělit o marži s obchodníky, jejichž podíl na konečné ceně výrobků se podle zemědělců stále zvětšuje. Spotřebitelé pak v neobvyklých způsobech prodeje hledají alternativu k supermarketům, jejichž nabídku někteří z nich kritizují kvůli kvalitě nebo neosobnímu prostředí.

Kodex farmářských trhů, který určuje základní pravidla prodeje na farmářských trzích. Pravidla dnes zveřejnil ministr zemědělství Ivan Fuksa.

Definice farmářských trhů

Budete mít zájem:  Cestovní lékárnička: na co nesmíte zapomenout

Farmářské trhy (sedlácké, selské, zemědělské trhy apod.) jsou forma prodeje zemědělského a potravinářského zboží pro občanskou veřejnost, jejímž cílem je:
.podpora malých a středních zemědělských pěstitelů, chovatelů, zpracovatelů a výrobců potravin;
.zásobování občanů čerstvými zemědělskými plodinami a potravinami převážně českého a regionálního původu;
.vytvoření nového společenského prostoru, který vedle prodeje zemědělského zboží slouží k setkávání lidí, přiblížení městských obyvatel zemědělské sezóně a přírodním cyklům;
.oživit vybrané prostory měst a zlepšit jejich atmosféru. Farmářské trhy se konají ve veřejně oznámené časové periodě, zpravidla pod otevřeným nebem a prodej na nich se řídí předem oznámeným a vyvěšeným tržním řádem, který vychází ze vzorového tržního řádu a z dispozic jednotlivých měst.

  • Kodex farmářských trhů
  • Předmětem prodeje na farmářských trzích může být pouze zboží, které tematicky odpovídá charakteru farmářských trhů a vychází z české tradice, a to zejména z tradice pěstování plodin, chovu hospodářských zvířat a výroby potravinářských produktů.
  • Zdroj: ministerstvo zemědělství

Tento „Kodex farmářských trhů“ má přispět k lepší orientaci spotřebitelů, kde základním kriteriem musí být pro spotřebitele jistota o původu, kvalitě a hygienické nezávadnosti nabízených farmářských produktů. Prodávané zboží na farmářských trzích pochází od farmáře nebo výrobce potravin (dále jen farmář), který garantuje původ prodávaného zboží z vlastních zdrojů a je schopen tento původ při prodeji prokázat. Farmáře může při prodeji zastupovat jeho rodinný příslušník, nebo osoba, s kterou má farmář uzavřenou smlouvu nebo písemné pověření.
Provozovatelé farmářských trhů a farmáři u nabízeného zboží dodržují a splňují základní legislativní požadavky (mimo jiné www.szpi.gov.cz; www.svscr.cz). Provozovatel farmářských trhů preferuje zejména farmáře, kteří prodávají zboží z daného regionu. O prodeji zboží z ostatních regionů ČR, eventuálně z příhraničních oblastí rozhoduje provozovatel. V rámci tzv. doplňkového prodeje mohou provozovatelé farmářských trhů poskytnout místa i jiným prodejcům. V případě, že se jedná o zahraniční zboží, je u něj nutné označit zemi původu. Provozovatel farmářského trhu který se hlásí k principům „Kodexu farmářských trhů“ zajistí označení vlastním jednotným a viditelným logem ty stánky prodejců, kteří splňují body 1 a 2 „Kodexu farmářských trhů“. Provozovatel farmářského trhu je povinen umístit znění „Kodexu farmářských trhů“ na viditelném místě při konání farmářských trhů (například u vstupu na tyto trhy nebo na každém stánku u prodávajícího, u tržního řádu apod.). Každá osoba (spotřebitel, farmář, prodejce, inspektor), která se domnívá, že došlo či dochází k prodeji zboží v rozporu s „Kodexem farmářských trhů“ (např. zboží evidentně nepochází z farmy a je nakoupené ve velkoskladu atd.) má právo upozornit na tento stav provozovatele farmářských trhů. Provozovatel farmářských trhů je povinen neprodleně zajistit nápravu (minimálně formou odebrání loga jednotného označení stánku).

Čtěte také: Fuksa: Farmářské trhy budou v každém okrese

Fuksa zveřejnil kodex farmářských trhů

Ministr zemědělství Ivan Fuksa z ODS v úterý zveřejnil kodex farmářských trhů. Podle ministerstva zemědělství je založen spíše na dobrovolnosti. Prodejci, kteří se k němu přihlásí, budou pro zákazníky na první pohled odlišitelní, a může to tak pro ně představovat marketingovou výhodu.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!

×

„Princip je ale stejný: jde o zlepšení orientace a posílení důvěry zákazníků, že na trhu dostanou skutečně to, co očekávají a co trhy slibují – čerstvé, kvalitní a domácí potraviny přímo od výrobců,“ uvedlo ministerstvo v tiskovém prohlášení.

„Hlavním důvodem pro vznik kodexu je, aby zákazník na první pohled věděl, co kupuje,“ uvedl ministr Ivan Fuksa. „Objevují se kritiky na klamání zákazníků na některých trzích, proto chceme spotřebitelům dát co největší jistotu o původu a kvalitě zboží. Bylo by škoda, abychom kvůli několika nepoctivcům nechali popularitu trhů zdevalvovat,“ doplnil.

Na formulaci kodexu, který ministerstvo zemědělství iniciovalo, se podíleli například zástupci Asociace krajů, Svazu města a obcí a Sdružení místních samospráv, ale především významní organizátoři trhů.

Kodex chtěl totiž vycházet z jejich konkrétních zkušeností, aby co nejlépe odpovídal místním podmínkám a nestal se další nepotřebným a prázdným byrokratickým spiskem. Zveřejnění kodexu farmářských trhů tak má být dalším koncepčním krokem ministerstva v dlouhodobém tažení za podporu kvalitních domácích potravin a jejich co nejkratší a nejpřímější cesty od výrobce k zákazníkovi.

„Snažíme se zajistit, aby na trhu prodávali skutečně farmáři a drobní výrobci, kteří jinak mají třeba problém prorazit do běžné tržní sítě, a ne překupníci,“ vysvětlil ministr Fuksa.

Podle Fuksy se pak stále častěji veřejnost přesvědčuje o tom, že zákazník chce a potřebuje dostat pravdivé a úplné informace o zboží, které si vybírá. „Základní zásadou je jednoznačně dohledatelnost, tedy jasná identifikace původu prodávaného zboží i pěstitelů nebo chovatelů, jejichž produkty se na trzích prodávají,“ doplnil ministr.

Primárním kontrolorem a ukazatelem kvality zboží i trhu bude samotný zákazník, který však musí dostat co nejvíce informací, aby věděl, jaké standardy má na trzích očekávat a také vyžadovat. Role ministerstva při přípravě kodexu byla a i dále bude hlavně koordinační a koncepční, naplňování kodexu pak podle ministerstva zemědělství zajistí samotný organizátor.

Kodex farmářských trhů | Farmářské trhy

Zapsaný spolek Archetyp, provozovatel farmářského tržiště Náplavka je spoluzakládajícím a předsedajícím členem Asociace farmářských tržišť České republiky. Jako člen AFT ČR je povinen se řídit kodexem člena AFT ČR:

KODEX FARMÁŘSKÉHO TRHU
Farmářský trh pořádaný členem AFT musí splňovat následující podmínky:

Farmářský trh (dále jen „FT“) je především (většinově) potravinovým trhem.

Jiné, než potravinové zboží (dále jen „nepotraviny“) na FT nesmí tvořit více než 10% celkového počtu prodejních míst na FT.

Jako nepotraviny se připouští produkty jakéhokoliv rukodělného (řemeslného) zboží s jasným autorem. Člen AFT je jednoznačně povinen preferovat výrobky nebo výpěstky především tuzemského původu.

FT pořádaný členem AFT je viditelně označen logem asociace a nakupující jsou o členství pořadatele v asociaci informováni (trh, internetové stránky trhu, informační a propagační materiály trhu…)

FT má dotčenými orgány státní správy schválený tržní řád (dále jen „TŘ“). FT je pořádán na dobře dopravně dosažitelném místě nejen automobilem, ale i pěšky, MHD či na kole.

  • Je nepřípustné, aby člen AFT organizoval FT v prostorách nákupních center (vztahuje se i na parkoviště či jiné prostory v bezprostřední blízkosti nákupních center).
  • FT musí být tvořen alespoň 10 prodejními místy s potravinářským zbožím dle tohoto Kodexu a je pořádán alespoň 1 x za dva měsíce.
  • Prodejci jsou organizátorem FT řádně prověřeni a mají všechny potřebné doklady nutné k maloobchodnímu prodeji.
  • Prodejci respektují všechny platné právní předpisy související s maloobchodním prodejem.
  • FT jsou organizovány nejen jako místo prodeje potravin, občerstvení nebo řemeslných výrobků, ale měly by být i příjemným místem setkávání a rozvíjení sociálních vazeb.

Charakter zboží prodávaného na farmářském trhu

  1. Prodávané zboží na FT pochází od farmáře, nebo výrobce, nebo autora (dále jen „producent“), který garantuje původ prodávaného zboží z vlastních zdrojů a je schopen tento původ při prodeji prokázat.

  2. V případě, že producent neprodává zboží osobně, může být zastupován prodejcem s písemným pověřením producenta, který musí mít příslušné dokumenty o původu prodávaného zboží, které mu poskytl producent.

  3. Podíl potravin z (celkového) prodávaného zboží musí být na farmářském trhu AFT alespoň 90 %.
  4. Provozovatel farmářského trhu preferuje producenty z daného regionu.

Vzhledem k nesporné sociální funkci farmářského trhu, a jako doplňkový prodej, může být dle sezóny a uvážení organizátora možná účast charitativních a neziskových organizací, přednostně z místního regionu. Tato jejich účast může mít jak prezentační, tak prodejní charakter.

Podíl potravin regionálního původu (kraj ČR) musí být alespoň 50 % (s výjimkou hl. města Prahy).

Jako doplňkové zboží je možné umístit i zboží zahraničního původu. Podíl zahraničního zboží nesmí přesáhnout 10 % z celkového počtu potravinových stánků.

Do celkového počtu potravinových stánků se však nezapočítávají stánky s občerstvením.

Ty mohou používat i zahraniční potraviny jako ingredienci pro zhotovení občerstvení či nápojů, aniž by se počítaly jako stánky se zahraničními potravinami.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector