Úvod » Nemoci » Klíšťová encefalitida
Klíšťová encefalitida je nemocí, která probíhá ve dvou fázích. Poznáte ji až po dvou týdnech a může být vskutku velice nebezpečná.
Při horší druhé fázi se dostavují kruté bolesti hlavy, nevolnost či přecitlivělost těla na různé podněty. Dejte proto pozor na klíšťata a věnujte dostatečnou pozornost prevenci.
Tou nejlepší prevencí je zajisté očkování, ale také vyhýbání se kritickým lokalitám. Rovněž můžete využít přírodní prostředky pro boj s klíšťovou encefalitidou.
Klíšťová encefalitida je velmi zákeřné onemocnění
Nemoc, které se obává snad každý z nás. Klíšťová encefalitida je virové onemocnění, které napadá mozek a nervový systém.
Zdaleka nejčastěji dojde k přenosu infikovaným klíštětem, v některých případech stačí doušek nepasterizovaného mléka od nakaženého zvířete.
Průběh nemoci je různý, asi u čtvrtiny nemocných dochází k trvalým následkům – těžká deprese, velké bolesti hlavy nebo poruchy spánku, výrazně nižší výkon v zaměstnání. Úmrtí dávané do souvislosti s touto chorobou je však velmi vzácné.
Prevencí je hlavně očkování
I proto, že v některých našich regionech je poměrně dost nakažených klíšťat, je nejdůležitější prevencí očkování. V některých oblastech ČR totiž počet infikovaných parazitů přesáhne jedno procento – a to je už poměrně velká hrozba. Očkovat se však pravidelně nechá jen asi čtvrtina populace…
Jak se encefalitida projevuje?
Zpravidla jsou dvě fáze této nemoci. Klíšťová encefalitida o sobě dá poprvé vážněji vědět do dvou týdnů od nakažení. První fáze trvá řádově jen několik dnů a probíhá jako klasická lehčí chřipka.
Později se dostaví i fáze druhá, která je o poznání krutější – bolesti hlavy, které jsou skoro k nevydržení, zvracení a také přecitlivělost na světlo. Závratě, poruchy paměti, výrazně horší spánek. Tato fáze trvá asi dva týdny. Infikovaná klíšťata jsou po celé Evropě, vyskytují se dokonce i v severních částech Finska či Ruska.
V ČR je nejčastější výskyt na jihu země a také při povodí řek Berounky či Vltavy. Klíšťová encefalitida hrozí všem, kteří houbaří nebo obecně chodí do přírody.
Jakým způsobem se chránit?
Klíšťata chytnete, zvláště v přírodě, vlastně velmi snadno. Nejlepší je na ně vůbec nenarazit, takže se vyhýbejte křoviskám a místům se zvýšenou vlhkostí, kde se klíšťatům daří přímo výtečně. Rozhodně neskáčou na své oběti ze stromů, tento častý omyl je zapotřebí už konečně vyvrátit.
Klíšťata mají jiné metody, nejčastěji se zachytí oblečení a zapijí se zpravidla někam do oblasti spodní poloviny těla. A existují například nějaké bylinky, které klíšťata nemusí? Ale ano, samozřejmě. Přírodní repelenty z levandule nebo rozmarýnu nevoní žádnému hmyzu.
Totéž platí o mátě nebo šalvěji.
Řadit podle:
nejlevnější nejdražší nejlépe hodnocené 
- běžná cena 299,00 Kč
- naše cena 149,00 Kč
- skladem
Klíšťová encefalitida hrozí i za hranicemi naší země
Klíšťovka se původně vyskytovala pouze v českých luzích a hájích. Postupem času se však rozšířila do dalších koutů Evropy – setkat se s ní můžeme například až v dalekém Pobaltí či ve Skandinávii. Této nebezpečné infekci se však dobře daří i podstatně blíž.
Na jih od naší země panuje ještě poměrně klidná situace. V Rakousku je klíšťová encefalitida taktéž původní infekcí, ale díky úspěšné očkovací kampani je každoroční počet případů mnohem menší než u nás.
Pro představu: v Rakousku onemocní v posledních letech průměrně 50 až 100 lidí ročně, zatímco v České republice průměrně 500 až 800 lidí za rok.
Není se čemu divit, u našich jižních sousedů dosahuje očkovanost obyvatel 85 %, u nás je to pouhých 20 %. A jak je to u dalších sousedů?
- V Německu je klíšťová encefalitida taktéž hojně rozšířena, obzvláště rizikové jsou státy Bavorsko a Bádensko-Württembersko. Počet případů se pohybuje kolem 3000 ročně, avšak díky obrovskému počtu obyvatel této země je celkový výskyt mnohem nižší než v České republice.
- Polsko hlásí ročně 200 až 300 nových případů. To je vzhledem k velikosti této země poměrně nízké číslo. Navíc se většina případů vyskytuje v oblastech sousedících s Pobaltím, které je hojným výskytem klíšťovky proslulé. I přesto je potřeba při cestách k našim polským sousedům dbát zvýšené opatrnosti, protože infekce se vyskytuje i v oblastech při hranicích s Českou republikou.
- U našich východních sousedů na Slovensku nebývá klíšťovka příliš častá. Rozhodně neznámou nemocí však není. Slovenští lékaři ročně hlásí kolem 60 až 80 nových nákaz, přičemž velká část případů se objeví v Trenčínském kraji.
Riziko pro celou Evropu
Česká republika patří mezi země s nejvyšším výskytem klíšťovky v celé Evropě.
- V přepočtu případů klíšťovky na počet obyvatel dané země vedou v Evropě státy Pobaltí a Slovinsko, Česká republika je ihned za nimi na 5. místě.
- Mezi regiony s vysokým výskytem infekce dále patří Maďarsko, Finsko, Švédsko, Norsko, ale i Itálie či Rumunsko.
- Klíšťata však neznají hranice a občas proniknou též do Francie, kde hlásí několik případů onemocnění ročně. Choroby není ušetřena ani krásná příroda Švýcarska, zejména na severu země je infekce poměrně častá.
Klíšťová encefalitida se postupně, ale jistě rozšiřuje do většiny států Evropy. Jelikož se jedná o virovou infekci, nelze ji léčit antibiotiky. Jedinou účinnou prevencí je tak očkování, které se hodí při cestování do mnoha zemí na starém kontinentu.
(holi)
Zdroj: www.ecdc.europa.eu
Objednejte se na očkování právě teď
Příznaky klíšťové encefalitidy a lymeské boreliózy – Mojezdraví.cz
Nejčastějším místem výskytu klíšťat jsou listnaté lesy, které jim umožňují snadné přezimování pod spadaným listím, dále okraje lesů s vysokou trávou, tráva poblíž lesních potoků, stinná travnatá místa, ale i parky a zahrady.
K přenosu na člověka dochází nejčastěji při procházkách vyšší trávou, ale i z domácích zvířat, nejčastěji psů, na něž se klíště při procházce uchytí a následně jej na své srsti přinesou domů, kde přeleze na člověka.
„Zatímco v minulosti se rajón infikovaných klíšťat omezoval především na území jižních Čech, v současné době se infikovaná klíšťata vyskytují téměř po celé republice a výjimkou nejsou ani městské či příměstské lokality. Podobně jsou na tom i další evropské státy,“ říká MUDr. Rastislav Maďar z Centra očkování a cestovní medicíny.
Jak poznat klíšťovou encefalitidu?
Klíšťová encefalitida je virové onemocnění, kterým se člověk nakazí od infikovaného klíštěte, případně od klíštěcí nymfy. Pokud se parazit přisaje, do dvou hodin dochází k prostupu virů do organismu.
„Klíště či nymfa se nejčastěji přisávají v místě kožních záhybů, pod spodním prádlem, v podpaží a u dětí je velmi častou lokalitou vlasatá část hlavy. Obecně se ale klíště může přisát na jakoukoli část těla,“ říká Rostislav Maďar. Mnoho nakažených však udává, že o přisátí klíštěte vůbec nevědělo.
„Zejména u nymfy, která má velikost několik milimetrů a přisává se pouze na povrch kůže, o ní lidé často netuší,“ dodává lékař.
Problém klíšťové encefalitidy je především v její zákeřnosti a léčbě, jež nenabízí příliš možností. Onemocnění v první fázi vypadá jako běžná viróza, která nastupuje 1–3 týdny po přisátí klíštěte. Následně dochází ke zlepšení stavu a vymizení příznaků. Tato klidová fáze může trvat 1–20 dní.
Poté přichází druhá fáze – viry napadají centrální nervovou soustavu. „To se projevuje například obrnou končetin, třesem rukou, poruchou citlivosti, poruchou mluvení, abnormálními očními pohyby, hluchotou a tak dále. Paradoxně lehčí průběh mívají děti, u kterých nedochází tak často k rozvoji zánětu mozku.
Nicméně výzkumy ukazují, že značná část dětí, které mají problémy se soustředěním, registrujeme u nich poruchy spánku a poruchy učení, má získané protilátky proti tomuto onemocnění.
To znamená, že někdy v minulosti tímto onemocněním byly nakaženy, a dá se předpokládat, že uvedené problémy mohou s nákazou souviset,“ popisuje docent Maďar.
Původcem klíšťové encefalitidy je virus, proti kterému nejsou účinná antibiotika. Péče o nemocného tak spočívá především v terapii jednotlivých symptomů a často končí hospitalizací, jejímž cílem je zabezpečit dostatečnou hydrataci, příjem živin a mírnění projevů nemoci. Specifický lék na toto onemocnění neexistuje.
„Jedinou možnou prevencí klíšťové encefalitidy je očkování, které zajistí značnou ochranu už po druhé dávce a po dávce třetí je pak ochrana téměř stoprocentní. Očkovat se mohou nechat všichni.
Nežádoucích reakcí je minimum, jde převážně o mírné lokální formy zčervenání, chronicky nemocní by vakcinaci měli pouze konzultovat s přihlédnutím k aktuálnímu stavu se specialistou na očkování,“ uzavírá lékař.
Možné následky klíšťové encefalitidy:
- dlouhodobé či trvalé poškození pohybového aparátu
- poškození centrální nervové soustavy
- psychické problémy
- potřeba intenzivní rehabilitace
- dlouhodobá pracovní neschopnost až ztráta zaměstnání
- částečná i trvalá invalidita
- nemožnost věnovat se zálibám a koníčkům
Česká republika podle statistických údajů dlouhodobě zaujímá ve výskytu klíšťové encefalitidy první místo. Jak už bylo zmíněno, jedinou spolehlivou ochranou proti rozvoji tohoto onemocnění je očkování. Očkovat lze již od jednoho roku věku až do pozdního stáří (vhodným momentem k očkování není jen těhotenství a šestinedělí u žen). Ideálním obdobím pro vakcinaci je předjaří a začátek jara. Účinná ochrana nastupuje už po druhé dávce.
- Očkovací schéma proti klíšťové encefalitidě:
- první dávka – den 0
- druhá dávka – s odstupem 1–3 měsíců
- třetí dávka – s odstupem 5–12 měsíců po druhé dávce
- první přeočkování – 3 roky po třetí dávce
- další přeočkování – vždy po 3–5 letech podle věku (kratší intervaly u osob nad 60 let)
Jedna dávka vakcíny stojí podle výše aplikačního poplatku 600–790 Kč. Některé pojišťovny na ně svým pojištěncům přispívají.
Jak poznat boreliózu?
Lymeská borelióza je bakteriální onemocnění způsobené spirochetou Borrelia. K nákaze člověka dochází po přisátí infikovaného klíštěte. Doba, po kterou se bakterie vyplavují do organismu, se udává v rozmezí 24–48 hodin od přisátí.
Pokud dojde k přisátí infikovaného klíštěte, dostávají se bakterie přes sliny parazita do organismu člověka a z místa přisátí jsou krevním oběhem a lymfou roznášeny dále do organismu.
Prvním příznakem nákazy bývá nápadné zčervenání v místě přisátí, které se objevuje v rozmezí 2 až 4 týdnů od přisátí.
Po rozšíření bakterií do organismu dochází k napadení kůže, nervového systému, kloubního aparátu a srdce.
„Lymeská borelióza probíhá ve třech stadiích – v takzvané lokalizované formě, časné generalizované formě a pozdní formě. U části nemocných může probíhat velmi mírně až bezpříznakově,“ upřesňuje lékař.
K diagnostice onemocnění dochází na základě výskytu jednotlivých příznaků laboratorní analýzou. Léčba probíhá nasazením antibiotik. „Proti lymeské borelióze zatím není k dispozici účinná vakcína.
Ovšem v současné době se na jejím vývoji intenzivně pracuje a pokusná látka přichází do III. fáze klinického zkoušení na 10 tisících dobrovolnících.
Pokud testy dopadnou dobře, je předpoklad, že by mohla být za několik let na trhu,“ informuje odborník.
Projevy boreliózy:
- vznik rozsáhlé červené skvrny – nejčastěji v místě přisátí klíštěte – o velikosti několika až desítek centimetrů v období 2–4 týdnů po přisátí; typické je ostré červené ohraničení, které se postupně může rozšiřovat do okolí
- pálení a mravenčení pokožky
- únava a malátnost
- horečka
- závratě
- zánět mozkových blan
- potíže se sluchem – pískání, hučení a šumění v uších
- obrna obličejových nervů
- poruchy prostorového vidění a dvojité vidění
- nervové a svalové záškuby
- bolesti a záněty páteře, kloubů a svalů
- poškození jater, ledvin, srdce
Nejtěžším stadiem nemoci je chronická infekce, kdy je imunitní systém natolik oslabený, že se nedokáže bránit běžným virózám. Dochází k aktivaci herpetických virů a časem se přidávají další chronická onemocnění.
Pokud se v místě přisátí vytvoří typická skvrna (erythema migrans), je nutné ihned navštívit lékaře, který zahájí léčbu. Ale ani pak nemusí být zcela vyhráno. Bakterie se totiž dokáží schovat do pojivových tkání, a vyhnout se tak působení antibiotik. V tomto „úkrytu“ pak mohou vydržet klidně i několik let.
Autor: Barbora Neubergerová
Klíště můžete chytit i v centru města. Boreliózu poznáte podle skvrny, u encefalitidy to neplatí
Je to tak? To byla úvodní otázka na Ludmilu Sattranovou, vedoucí lékařku Centra očkování při Zdravotním ústavu v Českých Budějovicích, v pořadu Zdravíčko.
„Je to bohužel tak. A je to dáno tím, že klíšťata s námi zkrátka žijí a s námi se jim líbí. Mají ráda přibližně stejné podmínky jako my, teplo, trochu vlhko, tady v jižních Čechách se jim obzvlášť daří – v trávě kolem potoků, řek a rybníků,“ uvedla.
Také vyvrátila mýtus, že klíšťata na nás padají ze stromů. „Žijí v podrostu při zemi. Spíš než v lese chytíme klíště na pokraji lesa, na břehu u vody a v parcích, klidně i v centru Českých Budějovic.“
Výskyt klíšťat, jejich aktivita a nakažlivost se počítá ze skutečného sběru v terénu. Jestliže je více než pět procent z nich infikováno, je už oblast označena za ohnisko nákazy.
„V jižních Čechách se vyskytují infikovaná klíšťata tradičně na Římovsku, Českokrumlovsku, ale už i na Prachaticku nebo v okolí Lipenské nádrže, kde ještě před pětadvaceti lety, prakticky nebyla.
Je zřejmé, že se klíšťata přesouvají i do vyšších oblastí, což souvisí se změnou klimatu,“ vysvětluje Ludmila Sattranová.
Komplikace mohou být až život ohrožující
Nakazit se lidé mohou od dospělého klíštěte ale i od nižšího vývojového stádia – klíšťátka, které je tak malé a průhledné, že je pro naše oko téměř neviditelné.
„Ani se neudrží, jen se od nás napije a odpadne, takže si myslíme, že jsme žádné klíště ani neměli.
Pak neočekáváme, že by zdravotní potíže mohly souviset s nákazou od klíštěte, a o to komplikovanější je zachytit onemocnění včas,“ upozorňuje lékařka.
Klíšťová encefalitida je virové onemocnění, u nějž se nedá léčit příčina, jen příznaky a následky. „Projeví se asi za 14 dní od nakažení, a to bolestmi hlavy, teplotou, únavou.
Příznaky podobné viróze trvají asi týden a pak buďto onemocnění zcela ustoupí, anebo se zhruba za další týden až dva vrátí druhá fáze, která se už většinou nedá zvládnout bez hospitalizace,“ popisuje Ludmila Sattranová.
Protože u encefalitidy jde o napadení centrálního nervového systému virem, mohou být komplikace druhého stádia až život ohrožující: těžké bolesti hlavy, závratě až bezvědomí, pohybové obtíže, postižení mozku.
„I vyléčená klíšťovka velmi často snižuje dlouhodobě kvalitu života,“ varuje Ludmila Sattranová. „Nejsou zřídkavé případy, že lidé musejí odejít do invalidního důchodu, protože se nesoustředí, bolí je hlava, mají potíže se spánkem, sluchem, zrakem, jsou velmi unavitelní.
“ Proti klíšťové encefalitidě se ale můžete nechat očkovat.
Oproti tomu lymská borelióza je bakteriálního původu a dá se na ni působit antibiotiky. „Nevýhodou je ale, že borelie mění své antigenní struktury, proto se nedaří vyrobit účinnou vakcínu,“ říká vedoucí lékařka Centra očkování při Zdravotním ústavu v Českých Budějovicích.
„Borelióza je zrádná v tom, že může mít velké množství příznaků. Prvním je zarudnutí pokožky v okolí přisátí, tedy skvrna. U encefalitidy nic takového nenajdete.
Skvrna je projevem zánětlivého procesu kolem vpichu. Nesvědí, nebolí ani není hmatná, je jenom vidět a postupem času může z prostředku vybledávat a zbyde takový prstýnek.
Tím to může všechno skončit, ale nemusí,“ popisuje Ludmila Sattranová.
„Jestli onemocníme a jak, záleží i na tom, jak jsme geneticky vybaveni. Například lidé s rodovým sklonem k revmatu mají vyšší pravděpodobnost, že u nich borélie způsobí bolesti svalů, bolesti kloubů.
Ale ony dokáží napodobovat různá onemocnění, někdy je velmi těžké je odhalit. Je to nehnisavý zánět, kterému se tělo brání nárazově.
Někdy hlava a svaly bolí, někdy ne, někdo má teplotu, někdo ne, bolesti jsou stěhovavé a může to trvat roky,“ doplňuje.
Jemné obtíže, kterými občas trpí každý z nás, mohou tedy s boreliózou souviset? „Mohou i nemusejí. Dokonce ani z krve není snadno odhalitelné, zda aktuálně tímto onemocněním trpíme.
Dalším zdrojem informací je pro nás mozkomíšní mok. Ale asi 30 procent z nás v těle protilátky na borélii má, tedy přišlo s ní do styku, přesto všichni zdaleka netrpíme boreliózou.
Každopádně dlouhodobější antibiotická léčba může pomoci,“ uzavírá Ludmila Sattranová.
Z OTÁZEK POSLUCHAČŮ:
Může se borelióza u jednoho člověka objevit za život vícekrát, opakovat se? Bohužel boreliózu můžete chytit opakovaně, naproti tomu encefalitidu můžete mít jenom jednou.
Nechávám se pravidelně očkovat proti klíšťovce. Proč cena v průběhu let narostla na několikanásobek? Protože ta vakcína je čím dál tím dražší a my lékaři nemáme žádnou možnost to ovlivnit. Je to cena od výrobce.
Je kromě očkování jiná ochrana proti klíšťatům? Oblečením – nechodit do přírody v krátkých kalhotách, užívat repelenty, osvědčily se i repelentní náramky, je to obdoba těch psích, navlékají se na ruku, na nohu, na kočárek… Při užívání krémů, sprejů a olejů nezapomínejme na místa za ušima, v podkoleních jamkách, v podpaží – to jsou místa, kde se klíšťatům líbí, je tam jemná kůže, není tam dobře vidět a mohou se tam nerušeně přisát.
Nakažené klíště je jako Černý Petr. Doufejte, že nepadne na vás
Po přisátí infikovaného klíštěte se první příznaky objevují za 7–14 dní. Zpočátku mohou připomínat chřipku, člověk se cítí slabý, bolí ho svaly a má zvýšenou teplotu. Jakmile odezní první obtíže, nastává „klidová fáze“, tedy druhé stadium onemocnění, pro které jsou typické silné bolesti hlavy, světloplachost či zvracení.
„Bylo mi 49 let, když jsem se v létě nakazil klíšťovou encefalitidou. Nákazu jsem si způsobil při odstraňování klíštěte ze svého psa. Měl jsem v té době na ruce oděrky, které jsem si ale následně nevydezinfikoval. Nemoc se u mně projevila ve dvou fázích.
První jako ataka prudké virózy a druhá pak po odeznění za dva až tři týdny. Když o sobě dala nemoc vědět podruhé, byla velmi silná. Neudržel jsem se ve vzpřímeném stavu, obtížně jsem vnímal okolí, nedokázal jsem se ani podepsat.
Prostě celkový kolaps,“ popisuje onemocnění 60letý Zdeněk z Plzně.
Přečíst článek ›
V nemocnici zůstal měsíc, protože průběh nákazy byl velmi těžký. „Totální devastace organismu způsobená chorobou i snahou udržet mě léčbou při životě byla znát i po propuštění z nemocnice.
Ani pak jsem nebyl schopný se na cokoliv soustředit, například přečíst stránku v knize mi trvalo půl dne.
Navíc mi selhávala paměť, to, co jsem četl, jsem si stejně nepamatoval,“ vzpomíná na těžké chvíle Zdeněk.
Nejčastější komplikace nastávají při napadení nervového systému. Nemocní trpí obrnou horních končetin, postižením nervů či poruchami sluchu, což ztěžuje rekonvalescenci a každodenní život.
Přibližně u 30–60 procent případů může mít onemocnění dlouhodobé nebo i trvalé následky. I po vyléčení může pacient trpět bolestmi hlavy nebo dokonce částečnou obrnou.
U nejtěžší formy se v různých fázích nemoci mohou vyvinout obrny nervů a může dojít k selhání životně důležitých center a ke smrti.
Přečíst článek ›
U klíšťové encefalitidy antibiotika žádný efekt nemají, lékaři se zaměřují na tlumení projevů nemoci, protože žádná specifická léčba neexistuje.
Pacienti dostávají léky na srážení horečky, proti bolesti a zvracení a také na zmírnění otoku mozku. U lehčího průběhu trvá hospitalizace většinou dva týdny, ale i tak se člověk „dává dohromady“ čtyři až šest týdnů.
V případě větších problémů následuje po pobytu v nemocnici i léčba v rehabilitačních zařízeních.
„Dohromady mi rekonvalescence trvala šest měsíců. Povědomí o tom, že klíšťová encefalitida je opravdu závažné onemocnění, je ve společnosti příliš malé. Přitom ochrana, konkrétně očkování, je všem jednoduše k dispozici. Já jsem měl nakonec velké štěstí – nemám vážné trvalé následky,“ uzavírá vyprávění Zdeněk.
Přečíst článek ›
Odborníci zdůrazňují, že lidé riziko nemoci podceňují, protože si myslí, že se jich netýká, když nenavštěvují problematické oblasti. Opak je ale pravdou, klíšťata přenášející klíšťovou encefalitidou se vyskytují na celém území Česka, včetně zahrad, městských parků či dětských hřišť.
Klíšťová encefalitida v číslech
Inkubační doba onemocnění je 7–14 dnů. V roce 2020 bylo hlášeno 854 nemocných, což je nejvíce za posledních 10 let. Od roku 2015 se toto číslo zvýšilo o 140 procent.
Nejvíce nemocných bylo ve věkových skupinách 45–54 let a 60–69 let. V současné době je Česko země s nejvyšším počtem případů klíšťové encefalitidy v celé Evropské unii. Proočkovanost v Česku dosahuje 33 procent.
Účinnost vakcíny je 96–99 procent.
Jak funguje vakcína?
Očkování se provádí neživou očkovací látkou, která bývá dobře snášena. Probíhá ve třech dávkách aplikovaných s časovým rozestupem. „Očkování proti klíšťové encefalitidě je možné aplikovat během celého roku.
Aktivita klíšťat narůstá na přelomu března a dubna, proto je nejvhodnější zahájit očkování v zimních měsících, zhruba na přelomu ledna a února, aby se do března stihla druhá dávka vakcíny. V literatuře se uvádí, že zhruba 2 týdny po druhé dávce by měla nastupovat ochrana,“ upřesňuje praktický lékař Ivo Petrášek z Českých Budějovic.
První přeočkování by mělo proběhnout do tří let po aplikaci třetí dávky, tehdy se očkuje jedna dávka vakcíny. Následně se přeočkovává každých pět let u osob do 60 let, nad 60 let je to každé tři roky.
Očkování proti klíšťové encefalitidě v Česku plně hrazeno zatím není, pojišťovny na ně alespoň přispívají v rámci preventivních programů, a to až do výše 1500 korun ročně. Náklady na jednu dávku činí přibližně 900 Kč.
- Příklady příspěvků na očkování proti klíšťové encefalitidě v roce 2021:VZP ČR – až 500 KčZP MV ČR – až 1000 KčZP Škoda – do 1500 Kč
- OZP – až 1300 Kč
Možné vedlejší účinky
Mezi nežádoucí účinky lze zařadit bolest a citlivost v místě vpichu, které se objevují do 7 dnů po očkování a samy odezní.
Rovněž častá bývá nevolnost, únava, nucení na zvracení, bolest svalů a kloubů, případně bolest hlavy. Občas může nastat zvýšená teplota, horečka, případně zvracení.
Očkování proti klíšťové encefalitidě je potřeba odložit, jestliže je dítě akutně nemocné (s horečkou nebo bez horečky).
Názor odborníkaMUDr. Jan Kynčl, Ph.D., vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ze Státního zdravotního ústavu
„Česká republika aktuálně patří k zemím s nejvyšším počtem případů klíšťové encefalitidy v Evropské unii, počty hlášených případů navíc mají rostoucí trend. Proočkovanost obyvatel proti klíšťové encefalitidě je nyní jen 33 procent.
V sousedním Rakousku, kde byla podobná situace jako u nás, proběhla rozsáhlá vakcinace proti klíšťové meningoencefalitidě, a nyní je počet hlášených případů zhruba pětkrát nižší.
Považuji za důležité připomenout, že s narůstajícím věkem probíhá onemocnění závažněji, s komplikacemi i možností úmrtí, proto by měly být očkovány osoby všech věkových skupin.“