Klíště přenáší 7 vážných nemocí. Jaké mají příznaky?

Přinášíme ucelené a zajímavé informace o klíšťatech, jejich odstranění a likvidaci, ale i o nemocech, jež tito parazité přenášejí. Jistě nikdo nemá radost, když na svém těle nalezne přisáté klíště. Pojďme tedy učinit všechna opatření, abychom klíšťatům jejich snahu, dostat se nám na kůži, co nejvíce znemožnili.  

Klíště

Klíště patří mezi cizopasníky a roztoče. Řadí se k nejčastějším přenašečům onemocnění u lidí a zvířat. Jsou příbuzní pavoukům a stejně jako oni mají v dospělosti čtyři páry nohou. Nejvýznamnější čeleď se nazývá Ixodidae, která se dokázala přizpůsobit všem klimatickým podmínkám.

V České republice se nejvíce vyskytuje klíště obecné a najdeme ho nejen v nížinách, ale i ve vyšších nadmořských výškách. Klíšťata mají vysokou schopnost reprodukce. Samička může vyprodukovat 2500 až 4000 vajíček. Dokážou přežít i v chladných a suchých obdobích roku, což vysvětluje sezonnost jejich aktivity.

 Jedno klíště v sobě může mít až osm choroboplodných zárodků. Přičemž nás může infikovat dvěma až třemi z nich. 

Jak si nás klíště najde

Klíšťata na rozdíl od komárů nedokážou sami aktivně vyhledávat své „oběti“. Klíště naopak s velikou trpělivostí vyčkává.

Vylézá na stébla trav, kde vztyčí přední pár nohou, který následně používá jako anténu. Informace poté získává z fyzikálních a chemických vjemů z okolí. K těmto informacím jim pomáhá zvláštní prohlubeň, tzv.

Hallerův orgán, který je umístěn na posledních článcích prvního páru končetin. 

Nejsilnější jsou vjemy pachové, které vydává každý tvor, člověkem nevyjímaje. Následně už reaguje na různé otřesy způsobené přibližováním hostitele. Poté už jen stačí otřít se o rostlinu a klíště se přichytí. Tato vlastnost je využívána při jejich umělém sběru v přírodě, kdy se klíště zachytne na flanelový hadřík připomínající srst zvířete. 

Jak klíště saje

Klíště se nepřichytí ihned potom, co se dostane na svého hostitele, ale vybere si vhodné místo. Tímto místem pro ně je většinou vlhká a jemná pokožka jako je podpaží, třísla, podkolení jamka, na břiše nebo za ušima. Může se však přisát kdekoli, dokonce i na hlavě ve vlasech.

 K uchycení využívá orgán ústního ústrojí s protisměrnými zoubky, které zajišťují příjem krve. Společně se slinami vylučuje i specifickou látku, jež způsobuje, že po delší době je náročné klíště odstranit. V prvních hodinách sání ani necítíme. Může za to další z vylučovaných látek, která zabraňuje vzniku zánětu.

Dále dokážou ochromit imunitní reakce hostitele na přisátí. Všechny tyto schopnosti vytvářejí podmínky pro uchycení infekce v našem organismu.

Samotné sání se dělí na dvě fáze. V té první klíště pomalu přijímá hostitelovu krev. Po 24–48 hodinách nastává fáze druhá, při které se zvyšuje riziko přenosu infekce. Právě z tohoto důvodu je důležité, se okamžitě po příchodu z přírody důkladně prohlédnout a přisátá klíšťata odstranit. Sát krev může pouze samička, kterou poznáme na první pohled. Samice má zřasený zadeček oranžové až červené barvy. Zřasení umožňuje zvětšení objemu během sání. 

Život klíštěte se skládá ze tří stadií: larva, nymfa a dospělec. Jeho vývojový cyklus u nás trvá 2-3 roky, což způsobuje, že je uchovávatelem nákaz v přírodě. K tomu přispívá i fakt, že klíště je schopné přenášet patogeny ve všech třech stadiích vývoje. 

Má klíště přirozeného nepřítele? 

Klíšťata mají své místo v ekosystému a i přes jejich parazitický způsob života, mají své přirozené nepřátele. Mezi ty nejjednodušší patří například bakterie a houby.Dalšími nepřáteli jsou zástupci hmyzí říše.

Především napitá klíšťata představují veliké lákadlo třeba pro mravence a pavouky. Často končí jako potrava i pro obojživelníky a plazy. Drobní hlodavci si během vzájemného čištění klíšťata navzájem vykusují.

Největším nepřítelem je však bezesporu člověk.

Nejvyšší aktivita klíšťat

Klíšťata upřednostňují teplokrevné živočichy. Vyskytují se od druhé půlky března do začátku listopadu. Zvýšená aktivita je zaznamenána od dubna do srpna, avšak hodně záleží na počasí. Po deštích a po zazelenání se lesů novým listím je výskyt klíšťat vyšší. Nejvíce pak ve smíšených lesích s křovinným a bylinným podrostem, kde je dostatečné množství savců různé velikosti. 

Nemoci způsobené infikovaným klíštětem

Klíšťová encefalitidaJedná se o zánětlivé onemocnění mozku a mozkových blan. Infikovanost klíšťat v České republice se pohybuje okolo 1-2%, ale výrazně se liší v různých oblastech. V roce 2010 se tímto virem nakazilo 589 lidí. 

Jak onemocnění probíháVe chvíli kdy vstoupí vir do těla, začíná inkubační doba, která trvá 7-14 dní. Onemocnění následně svými příznaky připomíná chřipku. Objevuje se bolest kloubů, zvýšená teplota a malátnost. Tyto příznaky po několika málo dnech ustanou a jedinec se cítí zdráv. U zdravých jedinců se většinou vytvoří imunita, jako u jiné prod

ělané choroby a příznaky se už neobjeví. V opačném případě se po několika dnech příznaky vrátí, avšak v daleko horší podobě. Virus nejčastěji napadá vyšší centra mozku a mozkové obaly. Klasickými symptomy jsou bolesti hlavy, světloplachost,   zvracení, netečnost a vysoké horečky. Vážnější problémy nastávají v případě, kdy virus napadne spodní centra mozku. V takových situacích může dojít i k zástavě srdce. Při další formě choroby dochází k postižení pažního pletence, které bývá spojeno s asymetrickou obrnou horní končetiny.Průběh onemocnění i jeho následky bývají u dospělých a starších osob horší než u dětí. 

Léčba

V první řadě je důležité vědět, že pro toto virové onemocnění zatím nebyly nalezeny účinné léky. Dají se léčit jen její projevy. Nejlepší variantu představuje preventivní očkování. Pokud je klíště pozitivní v testu infekce je na místě omezit stres, fyzickou zátěž a posílit svou imunitu vitamíny.  Lymská borelióza (nebo také lymeská borelióza)Ze všech nemocí přenášených klíšťaty je borelióza tím nejzávažnějším. U nás ji přenáší 8-10% klíšťat. V roce 2010 bylo zaznamenáno přes 4000 případů onemocnění. Jedná se o bakteriální onemocnění, které probíhá ve třech stádiích. 

Onemocnění můžeme tedy rozdělit do tří fází: 

1.fázeV prvním z nich se objeví červená skvrnka s bílým středem v místě kousnutí klíštětem. Tento příznak velice usnadňuje diagnózu. Nemoc je většinou provázena malátností, horečkou, únavou nebo zvracením. Skvrna se může zvětšovat, ale také může nemoc zcela odeznít. 2.fázeNěkdy se stane, že se příznaky ani neobjeví a nemoc přejde do fáze druhé. Ta nastává po dvou až dvanácti měsících po nákaze. Bývá provázena bolestmi kloubů a otoky. Bakterie může napadnout i srdce a nervy, což se projeví dušností, kašlem, trnutím šíje, bolestmi hlavy nebo nepravidelným tlukotem srdce. 3.fázePoslední stádium propuká až po několika měsících či letech. V takovém případě, na první pohled zdravého člověka, postihne zánět mozkomíšních blan nebo záněty kloubů. 

Léčba

Pokud má být léčba lymské boreliózy úspěšná, je zapotřebí ji včas odhalit a okamžitě zahájit léčbu antibiotiky. Pokud tomu tak je, nemoc většinou odezní bez dalších komplikací. Mohou přetrvat následky v podobě bolestí hlavy nebo zvýšené únavy. 

Mezi méně známé nemoci pak dále patří Ehrlichióza, což je bakterie napadající bílé krvinky, Babesióza, což je sporozoit pronikající do červených krvinek, kde žije a rozmnožuje se a pak tularémie a Q horečka.

Zásady proti přisátí klíštěte

1. Vhodné oblečení při pobytu v příroděIdeální jsou dlouhé kalhoty, dlouhý rukáv a plná pevná obuv. Vhodnější je hladký materiál, po kterém se klíštěti hůře leze. Na světlejších barvách jsou sice lépe vidět, ale zase je více přitahují.  2. Používejte repelent3.

Mějte u sebe kartu na odstranění klíštěte4. Snažte se vyhnout pohybu v hustých porostech smíšených lesů5. Nedovolte infikování domácích zvířat klíšťaty6. Případně ošetřete pelechy vašich domácích mazlíčků7. Po příchodu domů z procházky psa vyčešte8.

Svrchní části oblečení si svlékněte před vstupem domů a vyklepejte  9. Omezte počet klíšťat na vaší zahradě. Klíšťata vyhledávají vlhké prostředí. Snažme se tedy vlhkost snížit strategickým použitím štěrku, kamínků a dlažby. 10.

!!! Vždy se po příchodu z přírody důkladně prohlédněte a zajistěte zkontrolování i těch částí těla, kam si sami nevidíte!!!

Prohlížejte děti!

Vzhledem k tomu kolik času děti tráví posedáváním, poleháváním a pobíháním v trávě jsou snad nejvíce vystaveny nebezpečí, že se na ně klíště přisaje. Z tohoto důvodu je rozumné vymezit prostor pro hrátky dětí mimo vysokou trávu, křoviny a houštiny. Mělo by být samozřejmostí dítě večer prohlédnout. Svou pozornost zaměřme na riziková místa jako je podkolení jamka, třísla, podpaží, za ušima a na hlavě. Klíště se však může přisát kdekoliv, dokonce i na intimních místech. 

Jak odpudíme klíště 

Repelentní roztok na kůžiRoztok se nejdříve dá do dlaní a následně rozetře po těle. Po aplikaci je důležité omýt si ruce! V obchodech si můžeme vybrat mezi gely, olejíčky, tělovými mléky a vodičkami. Záleží na každém, co preferuje.

Cena se pohybuje od 70 Kč výše.

Repelent na kůži ve sprejiVýrobky ve spreji je možné nanášet na kůži, na oděv i do vlasů. Jedná se o nejúčinnější ochranu. Velikou výhodou je rychlá a snadná aplikace, při které je ale nutné chránit si oči, nos a ústa. Cena repelentu začíná na 90 Kč.  Repelent na oděvLze nanášet na boty i textil. Není však doporučen používat přímo na pokožku. Součástí těchto sprejů jsou látky, které dokážou klíště nejen odpudit, ale i zahubit. V případě kontaktu s pokožkou mohou u některých jedinců nastat alergické reakce. Nespornou výhodou těchto přípravků je voděodolnost a dlouhodobá ochrana.Cena se v obchodech pohybuje od 130 Kč výše.  Repelent pro dětiSvým složením je vhodnější pro citlivou dětskou kůži. Dají se použít již pro děti od šesti měsíců. V nižším věku dítěte se doporučují jen ochranné sítě. Mějme na paměti kratší dobu účinku.Přibližná cena je 100 Kč.  Ochranné návlekyTyto návleky mohou připomínat potítka pro sportovce a jsou k dostání na ruce i na nohy. Obsahují látky pro odpuzení klíšťat a létavého hmyzu. Výrobce uvádí životnost 12 praní bez ztráty účinnosti.Najdeme je pouze ve specializovaných obchodech nebo v e-shopech. Cena se pohybuje okolo 130 Kč. Ochranné ponožkyPonožky jsou napuštěny speciálními látkami odpuzující klíšťata. Funkčnost je dána počtem vyprání, ale je rozdílná u jednotlivých výrobců. Nejsou dostupné ve všech obchodech. Cena od 50 Kč. 

Důležitým aspektem při výběru repelentu by mělo být složení. Účinnost prostředku ovlivňuje množství a druh aktivní látky, která by měla být vyznačena na obalu. I zde platí pravidlo, že čím vyšší procento aktivní látky, tím déle repelent působí. Některé z repelentů obsahují látku DEET( diethyltoluamid) a jsou účinné poměrně dlouho. 

Očkování proti klíšťové encefalitidě

V České republice je očkováno proti tomuto viru 16% obyvatel, u našich sousedů v Rakousku je očkováno 90% lidí. Očkování je nejspolehlivějším způsobem, jak se této nemoci vyhnout. Funguje na principu podání mrtvého inaktivovaného viru encefalitidy.

Budete mít zájem:  Očkování dětí – kalendář očkování a jaká jsou možná rizika?

Je podávána ve třech dávkách, přičemž tu první je nejlepší podávat v zimním období. Druhou po třech měsících a třetí za devět až dvanáct měsíců. Pokud by se stalo, že nestihnete očkování s dostatečným předstihem v zimním období, můžete využít tzv. zrychleného očkování.

V tomto případě se druhá dávka aplikuje již po dvou týdnech od první injekce. Již tyto dvě dávky vám i vašim dětem zajistí ochranu alespoň na 6-12 měsíců. Třetí dávka podaná po 9-12 měsících zajistí dlouhodobou ochranu.

 Nejrychlejší možností je podání druhé vakcíny už po sedmi dnech a za čtrnáct dní se aplikuje třetí. 

Kompletní přeočkování by mělo být provedeno po třech až pěti letech od první kompletní vakcinace.

Cena jedné dávky i s aplikací stojí cca 550 Kč. Přesnou cenu se dozvíte u svého praktického lékaře nebo na webových stránkách očkovacích center. Některé z pojišťoven přispívají na očkování až 1000 Kč ročně. 

Očkování proti borelióze

Očkovací látka proti lymské borelióze neexistuje. Veliké množství farmaceutických společností však na vakcíně usilovně pracuje. Látky se již testují na dobrovolnících a měly by být k dispozici během několika let.

 Růžovější budoucnostČeští vědci pátrají po univerzální vakcíně, která by zabránila přenosu všech nemocí z klíštěte. Důležitým poznatkem bylo objevení neznámé bílkoviny v klíštěti. Dosavadní výsledky, ale ještě nejsou dostačující.

Čeká ji ještě spousta prověřujících testů. 

Jak správně odstranit klíště

Jako každý jiný živočich žijící na povrchu i klíště potřebuje vzduch. Proto ho nikdy nezabíjejte jakýmikoliv oleji nebo mastmi, které ho dusí. Vyvarujte se i jeho zmáčknutí, jelikož by mohlo dojít k vyvržení obsahu střev klíštěte. Pokud by se tak stalo, zvyšuje se riziko přenosu nákazy.

 Nejbezpečnějším způsobem jak odstranit klíště je speciální karta se zářezy, která klíště pevně podebere a vytáhne bez rizika rozmáčknutí. Místo následně vydesinfikujte. Během vyndávání klíštěte mějte gumové rukavice.

 V případě, že chcete vědět, zda bylo klíště infikováno, můžete ho vložit do plastového sáčku a odeslat společně s vyplněnou žádankou na vyšetření. Informace o infekčnosti vám budou zaslány zpět. 

Jak rychle se musí klíště vytáhnout

Samozřejmě čím dříve klíště vytáhneme tím lépe. Boreliózou se člověk může nakazit po 12-24 hodinách po přisátí, klíšťové encefalitidě stačí hodina. Z tohoto důvodu nepodceňujte důkladnou kontrolu na všech místech těla. Klíště se navíc zpočátku daleko lépe odstraňuje, protože je přichyceno pouze kusadly.

 Nejlepším způsobem likvidace, potom co klíště odstraníte, je spálení. Zabalte ho do kousku novin a na nehořlavém povrchu zapalte. 

Před výletem s dětmi se můžete podívat na oficiální stránky Českého hydrometeorologického ústavu, kde se dozvíte, jestli bude počasí parazitům vyhovovat.

Dozvíte se dokonce jaký je stupeň jejich aktivity.

Mýty a fakta o klíštěti / Rozhovory, články

Nejlepším lékem je prevence. Ať už ve formě repelentů (chemických jako jsou spreje, náramky; nebo bio – výluhy bylinek). Zaručených receptů na bylinkové preparáty je hodně, o některých si můžete přečíst v článku Jak se přírodně chránit před klíšťaty?

Jedna z dalších možností je zjistit si aktivitu klíšťat na internetu a podle mapky se nejkritičtějším místům bez jakékoliv ochrany pokud možno vyhnout. Takovou mapu najdete například na www.kliste.cz. Pokud se i přesto rozhodnete pro procházku venku, tak se doporučuje pár pravidel, která snižují riziko přisátí.

Pravidla snižující riziko přisátí klíštěte

Hlavní je vybrat správné oblečení: plné boty, ponožky a do nich zastrčit dlouhé, nejlépe bílé nebo světlé kalhoty, na kterých by šlo klíště vidět. Použití repelentu nejen na kůži ale také na oblečení a hlavně na boty a ponožky.

Pro minimalizaci rizika napadení klíštětem se dále doporučuje omezit pohyb v travnatých či křovinatých porostech, pohybovat se spíše po zpevněných cestách, nelehat a nesedat do trávy.

A každopádně po každé procházce se doma pořádně prohlédnout! Tuto prohlídku doporučuji zopakovat ještě druhý den, někdy se klíště schová a přisaje až po chvilce a mohlo by tak dojít k infikování.

Nejčastěji přenášené nemoci

Nemocí, které klíšťata přenášejí, je více. U nás se nejčastěji vyskytuje borelióza a klíšťová encefalitida.

Borelióza (lymeská borelióza nebo lymeská nemoc)

Jedná se o infekční onemocnění, jehož první výskyt byl popsán v roce 1975 v  Old Lyme ve státě Connecticutu ve Spojených státech. Bohužel, přes různé výzkumy a testy je zatím vyvinuta vakcína pouze pro typ onemocnění, který se vyskytuje v oblasti USA, ale ne u nás. Každoročně je u nás hlášeno na 3500 případů tohoto onemocnění.

Příznaky jsou velice proměnlivé. Prvotním je červená skvrna v okolí místa přisátí, není však ve všech případech.

Během inkubační doby, která trvá 2 – 32 dní (může být ale i několik měsíců), se mohou objevit také příznaky podobné chřipce jako jsou bolesti hlavy a svalů, horečka, celková vyčerpanost a bolest kloubů.

V případě neléčení se může infekce rozšířit do centrálního nervového systému (neuroborelióza) a mohou být napadeny další orgány jako srdce, nebo oči. 

Borelióza se léčí nasazením penicilínových antibiotik. Popřípadě, při alergii nebo nesnášenlivosti penicilínu, je alternativou ještě doxycyklin ze skupiny tetracyklinů. Doporučena je také podpůrná léčba vitamíny a klid na lůžku. V případě prodělání onemocnění nemůže vyléčený pacient 2 roky darovat krev.

Klíšťová encefalitida

Jedno z dalších infekčních onemocnění přenášených přisátím klíštěte. Proti této infekci je vyvinuto očkování, které je ale nutno přizpůsobit místu pobyt, není totiž možno očkovat komplexně proti všem původcům na světě. Bohužel ani toto očkování nechrání 100%, proto je i zde nutná prevence. Očkovací schéma se liší podle období očkování.

V zimních měsících, kdy je výskyt klíšťat menší, jsou intervaly mezi dávkami o něco delší než v letním období, kdy se používá zkrácené očkování. Každopádně vždy jsou potřeba 3 základní dávky a po 3 letech od 3. dávky je potřeba přeočkovat. Poté již stačí jen další přeočkování v intervalu 3 – 5 let.

Cena jedné dávky je okolo 800 Kč bez příspěvku od pojišťovny.  

Inkubační doba encefalitidy je 1 – 2 týdny. Nemoc má horší průběh u dospělých než u dětí. V první fázi onemocnění se objevují příznaky podobné infekci dýchacích cest, jako jsou bolesti hlavy a horečky. V druhé fázi, ve kterou však nemusí onemocnění přejít u každého nemocného, dochází k napadení centrálního nervového systému.

Průběh a léčba onemocnění závisí na celkové odolnosti organismu i na fyzické námaze nemocného. Jedinou možnost představuje podpůrná léčba (vitamíny a léky tlumící sekundární projevy nemoci) a klid na lůžku. U závažných případů se podává interferon.

Kromě encefalitidy a boreliózy přenáší klíšťata též ehrlichiózu, babesiózu, neoehrlichiózu, bartonelózu a tularémii.

Ehrlichióza

Lidská ehrlichióza je onemocnění, způsobené bakterií Anaplasma phagocytophilum, dříve nazývanou Ehrlichia phagocytophilum (odtud název nemoci), která je přenášená klíšťaty. Napadá bílé krvinky, proniká do nich a tím snižuje jejich obrannou funkci.

Způsobuje horečnaté onemocnění nazývané lidská granulocytární ehrlichióza. Onemocnění může být velmi závažné v těhotenství.

 Během těhotenství totiž dochází k přirozenému útlumu imunitního systému, který není schopen dostatečné obrany proti tomuto onemocnění a může tak mít velmi vážný průběh s nebezpečím poškození miminka.

Ehrlichiózu je těžké diagnostikovat jen podle klinických příznaků. Projevuje se horečnatým stavem po kousnutí klíštětem, trvajícím 3-7 dní, často ale mnohem déle. Doprovázena bývá bolestí hlavy a svalů, jen ve 20 % se vyskytuje vyrážka.

Zvětšeny jsou uzliny, někdy játra a slezina, objevují se bolesti svalů, břicha, horečka, malátnost, zvracení a častá bývají i různá ochrnutí. Je to onemocnění především akutní, některé těžší případy, neléčené včas přechází do stavu chronického a mohou ohrožovat i život pacienta.

Muži onemocní touto chorobou častěji než ženy (4:1).

Ehrlichióza je v časných stadiích dobře léčitelná. Nejvhodnější je léčba antibiotiky jako je doxycyklin. Na rozdíl od borelióz je použití penicilínových (beta-laktamových) antibiotik neúčinné.

Bartonelóza 

Vzácněji diagnostikované bakteriální onemocnění, které je na člověka přenášené klíšťaty a blechami (především z koček a psů). Onemocnění způsobují bakterie rodu Bartonella, u nás je to nejčastěji druh B. henselae. Projevuje se především u oslabených pacientů postižením kůže a vnitřních orgánů.

Nemoc postihuje často chovatele koček, osoby s oslabenou imunitou nebo bez sleziny, pacienty s jiným vážným onemocněním a skupiny osob žijící ve špatných hygienických podmínkách (bezdomovci, alkoholici a některá etnika).

V místě vpichu vzniká charakteristický tmavý útvar podobný tmavšímu strupu, který se vytvoří za 5-10 dní po přisátí parazita, nebo po kočičím škrábnutí. Dochází ke zduření okolních uzlin (trvá 1 týden až 2 měsíce), které je doprovázeno horečkou po dobu 4-5 dní.

Běžné bývají bolesti kloubů a svalů, bolesti hlavy, závratě bolesti zad a očí. Může dojít rovněž k zánětu spojivek, samovolnému pohybu očí a ke zvětšení jater. Bartonelly mohou být rovněž původcem zánětů srdce, infekcí oka, jater a ledvin.

Onemocnění je při včasné diagnóze dobře léčitelné antibiotiky. Bez léčby však nemoc postupuje u imunodeficitních pacientů velmi rychle a často končí smrtí. Infikované kočky jsou většinou bez klinických příznaků onemocnění.

Babesióza

Původcem nemoci jsou prvoci rodu Babesia. Napadají červené krvinky pacienta, ve kterých přežívají a množí se. Toto onemocnění často doprovází lymeskou borreliózu. Postihuje většinou pacienty starší 50 let. U neléčených pacientů bez sleziny, nebo se špatnou obranyschopností, může být úmrtnost až 50 %!

Babesióza může probíhat bez vážnějších projevů, jako mírné onemocnění nebo jako závažné onemocnění s malarickými příznaky: únavou, nechutenstvím, bolestmi kloubů a svalů, depresemi, kašlem a dušností. Pravidlem je horečka, zvětšení jater, bolesti svalů, třesavka a žloutenka. Poměrně časté jsou případy vícenásobné infekce s některým dalším onemocněním, hlavně s Lymeskou boreliózou.

Onemocnění je dobře léčitelné. 

Tularémie

Tularémie je vážné infekční onemocnění člověka i zvířat způsobené patogenními mikroby. Člověk se může nakazit zpracováním masa nakažených zvířat nebo napadením infikovaným klíštětem.

Toto závažné onemocnění je způsobeno bakteriemi druhu Francisella tularensis. Tento mikroorganismus je rozšířen po celém světe a je neobyčejně odolný. Přežívá řadu měsíců v půdě či uhynulém zvířeti.

Jedná se o vysoce virulentního patogena, pro nákazu vdechnutím stačí jen několik desítek buněk! Oprávněně je proto řazen mezi vysoce rizikové biologické agens, které by mohlo být zneužito pro výrobu biologických zbraní pro šíření vzdušnou cestou.

Příznaky onemocnění jsou závislé na způsobu nákazy. Při vdechnutí jsou zpravidla postiženy plíce nebo i oční spojivkový vak, při styku to pak může být kůže a podkožní vazivo, dále uzliny i další vnitřní orgány. Další možná cesta nákazy je i požitím kontaminovaného masa nebo vody.

V tomto případě dochází k napadení střev a vnitřních orgánů. Inkubační doba se pohybuje mezi 4 dny až třemi týdny. Projevy jsou velmi vážné, jedná se o horečnaté stavy spojené se zduřením uzlin, lézí a nekrózami jater a sleziny a může přejít i do chronické fáze.

Budete mít zájem:  Kolik stojí léčba křečových žil

Pokud není tato nemoc adekvátně léčena, může způsobit i úmrtí.

Terapie tularémie spočívá především v podání účinných antibiotik

Neoehrlichióza

Neoehrlichióza je nově objevené (v roce 2010) infekční onemocnění přenášené klíšťaty, které je nebezpečné zejména pro osoby s oslabenou imunitou. Pokud není včas a správně rozpoznáno, může být nasazena neadekvátní léčba, která zbytečně zatěžuje organismus a nevede k uzdravení. Přitom při správné a včasné diagnóze je léčba jednoduchá.

Neoehrlichióza je způsobena patogenním mikroorganizmem Candidatus Neoehrlichia mikurensis.

Onemocnění je zvláště nebezpečné pro osoby se sníženou obranyschopností, tedy pro pacienty s autoimunitními nemocemi, poruchami krvetvorby, onkologické pacienty, pacienty bez sleziny nebo po transplantacích.

Neoehrlichióza byla ale popsána i u naprosto zdravých osob. Průvodním příznakem je zimnice s vysokou a opakující se horečkou. Dalšími příznaky pak může být stěhovavá bolest svalů, bolesti kloubů, bolest hlavy, nevolnost, ztuhlost krku.

Pacienti mají silně zvýšený CRP. 

Nejzávažnějším příznakem jsou však cévní a tromboembolické příhody, které nejsou běžně dávány do spojitosti s bakteriální infekcí, pro neoehrlichiózu jsou ale charakteristické. 

Komplikace související s neoehrlichiózou mohou nastat u hospitalizovaných pacientů se závažným onemocněním, jako je např.

lymfatická leukémie či různá autoimunitní onemocnění, kdy běžné testy neprokáží skutečnou bakteriální infekci.

Tito pacienti mohou být pak neadekvátně léčeni imunosupresivy či chemoterapeutiky, což nevede k uzdravení, ale naopak ke zhoršení zdravotního stavu.

Jak správně odstranit klíště?

Na internetu lze najít spoustu návodů jak správně odstranit přisáté klíště. Já osobně po poradě s několika lékaři a po průzkumu v okolí volím variantu dezinfekce – vyviklat – dezinfekce.

Postup je jednoduchý: na přisáté klíště kápnu trošku předem vybrané dezinfekce (jodová nebo betadine), opatrně uchopím klíště speciální pinzetou a velmi jemným vikláním ze strany na stranu ho odstraním. Poté místo opět ošetřím dezinfekcí a pár dnů hlídám, jestli se neobjeví reakce v podobě začervenání okolí místa přisátí nebo teplota.

U většího klíštěte můžete použít speciální kartu se zářezy, která klíště pevně podebere a vytáhne bez rizika rozmáčknutí a vytlačení obsahu střev do rány. Klíště poté spláchnu do toalety. Odborníci však doporučují klíště nelikvidovat, ale v případě jakékoliv reakce ponechat a zaslat na rozbor do laboratoře.

Uspíší se tím diagnostika případné infekce a tím i rychlost nasazení vhodné léčby. Vyšetření nehradí pojišťovny, musíte si jej uhradit sami. Cena je různá, podle toho, které nemoci chcete nechat z klíštěte otestovat (lze jich testovat až 6), a také jak rychle chcete znát výsledky.

Některé laboratoře nabízejí expresní vyyšetření, u kterého budete znát výsledek již do 24 hodin.

Pozor na mýty a babské rady 

Jedna z babských rad je klíště pomazat něčím tučným, ať už olejem nebo sádlem. Podle odborníků to není moc dobrý nápad.

Sice klíště zahubíte, ale to může ze sebe ještě vypustit nebezpečný obsah a tím udělat více škody. Další z rad je klíště vytáhnout točivým pohybem. Omlouvám se za přirovnání, ale klíště není šroubek.

Navíc by při tomto pohybu mohlo dojít k oddělení hlavičky, která by zůstala uvnitř a to je pak další komplikace navíc.

Nezapomínejme na naše zvířecí kamarády

Bohužel i přes veškerou prevenci ve formě obojků a kapek si mohou naši pejsci a kočičky přinést domů klíšťe. Výše zmiňované nemoci jsou přenosné i na naše domácí mazlíčky. Očkování je možné ale stejně jako u nás lidí jen proti klíšťové encefalitidě.

Zdroj: www.kliste.cz

Maminky, jaké jsou vaše zkušenosti s klíšťaty? Nechaly jste sebe a své děti očkovat? Nebo spoléháte na repelenty či bylinky? A už jste některá posílala klíště na rozbor? Podělte se s námi o vaše zkušenosti!

Klíšťata nejvíce útočí v létě. Jaké nemoci přenášejí?

Léto je pro většinu lidí období koupání, procházek, výletů do přírody a posezení u táboráku. S tím ovšem souvisí také zvýšený výskyt dotěrného hmyzu, roztočů a dalších nepříjemných škůdců.

Velké nebezpečí představují především klíšťata, protože tito drobní parazité přenášejí různá infekční onemocnění včetně lymské boreliózy a klíšťové encefalitidy.

Přečtěte si, na jaké druhy klíšťat u nás můžete narazit, které choroby vás mohou ohrozit a jak se jim účinně bránit.

Co byste o klíšťatech měli vědět?

Klíšťata se řadí mezi roztoče, kteří sice nedosahují závratné velikosti, ale přesto mohou zabíjet.

V našem podnebném pásu se s nimi můžete setkat především na různých vlhkých místech, jako jsou listnaté a smíšené lesy, louky, mokřady nebo třeba parky.

Rozhodně ovšem nepadají ze stromů, jak se někdy lidé mylně domnívají, ale drží se spíše při zemi. Počasí v současné době klíšťatům obecně přeje, takže riziko, že si tohoto parazita přinesete z procházky, neustále stoupá.

Většina klíšťat se živí krví ptáků, plazů nebo savců (včetně člověka). Jejich životní cyklus trvá zhruba 1‒4 roky, což závisí hlavně na tom, jak dlouho čekají na své hostitele. Vyskytují se ve čtyřech vývojových stádiích:

  • Vajíčko – jedna samička naklade 2500‒4000 vajíček
  • Larva – má 3 páry nohou a není sama nositelem infekce
  • Nymfa – má 4 páry nohou a je přenašečem infekce
  • Dospělý jedinec – má 4 páry nohou, samice je větší než samec

Klíšťata jsou v dnešní době rozšířená po celém světě. Nejvíce aktivní jsou většinou v období od května do října, proto by si na ně měli lidé dávat dobrý pozor hlavně v průběhu letních měsíců, kdy jezdí na různé dovolené a chystají se trávit více času v přírodě.

Které druhy klíšťat u nás žijí?

Čeleď s názvem klíšťatovití zahrnuje více než 650 druhů různých cizopasníků. V České republice se nejčastěji vyskytuje klíště obecné, můžete ovšem narazit také na méně známé druhy, které přenáší další nebezpečná onemocnění.

Klíště obecné (Ixodes ricinus)

Jedná se o nejrozšířenější druh nejen na našem území, ale také ve zbytku Evropy. Tito roztoči obývají především listnaté a smíšené lesy, můžete se s nimi ale setkat prakticky všude, kde je dostatečně vlhko. V posledních letech se navíc jejich počet značně zvýšil a díky klimatickým změnám se objevují ve stále vyšších nadmořských výškách.

Hostitelem tohoto roztoče se kromě zvířat může stát také člověk. Přisát se na vás navíc mohou nejen dospělá klíšťata, ale také jejich larvy a nymfy. S tímto druhem si lidé spojují především onemocnění, jako je lymská borelióza nebo klíšťová encefalitida, může ovšem způsobit také další nebezpečné choroby.

Klíšť lužní (Haemaphysalis concinna)

Ačkoliv se lidé v České republice setkávají téměř výlučně s klíštětem obecným, ve vzácných případech mohou narazit také na klíště lužního.

Zatímco tento druh žije v různých částech Evropy, ale také ve východní Asii, u nás se jeho výskyt váže především na oblast jižní Moravy.

Krev tito roztoči obvykle sají na malých či větších savcích, v ojedinělých případech se ale přisají i na člověka. Nejčastěji přenášejí bakterie způsobující nemoc jménem tularémie či sibiřský tyfus.

Piják lužní (Dermacentor reticulatus)

Pro tento druh je typické, že dává přednost teplejším a vlhčím oblastem, jako jsou například lužní lesy a mokřady, není ale výjimkou, že zavítá také do městských parků.

V našich zeměpisných šířkách se s ním můžeme setkat především na jižní Moravě nebo na nedalekém Slovensku.

Tato klíšťata jsou navíc přenašečem různých patogenů, které jsou zodpovědní za onemocnění, jako je tularémie nebo babezióza.

Jak je to s létajícím klíštětem?

Lidé mají často strach také z létajících klíšťat, která se běžně vyskytují v našich lesích. Ve skutečnosti ale tento parazit nemá s klíštětem nic společného.

Pod názvem létající klíště se totiž skrývá druh dvoukřídlého hmyzu jménem kloš jelení, kterému se lidově říká také lojnice.

Jedná se o bodavou mouchu, která se za svůj život proletí pouze jednou a pak křídla ztrácí.

Kloš jelení se živí především krví ptáků a savců, jako jsou jeleni nebo srnci. Na člověka se přisaje spíše omylem, protože se nejedná o jeho klasického hostitele.

V současné době nejsou známé žádné nebezpečné choroby, které by okřídlené klíště na rozdíl od normálního klíštěte mohlo na člověka přenést.

Jeho bodnutí ovšem nepříjemně svědí a způsobuje vyrážku, která často vymizí až za několik týdnů.

Co se stane, když se klíště přisaje na kůži?

Klíště se může přisát na jakoukoliv část těla, nejčastěji ho však najdete v různých kožních záhybech, podpaží nebo na vlasaté části hlavy. Parazita snáze odstraníte během první hodiny po přichycení, kdy se rány drží pouze svými kusadly. Následně si však přisáté klíště začne vytvářet speciální cementový obal a ke kůži více přilne.

Jak kousnutí vypadá?

  • Na místě přisátí se vytvoří červená skvrna
  • Rána může mít narůžovělou či tmavě červenou barvu
  • Místo vpichu může být také mírně vyvýšené
  • Většinou se jedná pouze o zánětlivou reakci
  • Skvrna by měla během několika dní sama vymizet

Ránu po kousnutí klíštětem je dobré sledovat ještě měsíc po jeho odstranění. Pokud nebledne, začne se zvětšovat nebo se projeví zarudnutí ve tvaru červeného kruhu se světlým místem uprostřed, může to znamenat velký problém. Takové změny totiž často signalizují lymskou boreliózu či jiné nebezpečné onemocnění, proto je dobré okamžitě vyhledat lékaře.

Která onemocnění klíšťata přenášejí?

Klíšťata pro nás představují velkou hrozbu, patří totiž mezi nejznámější přenašeče nebezpečných infekčních onemocnění na našem území. Prostřednictvím těchto parazitů se navíc může člověk nakazit také chorobami dobytka a divokých zvířat.

Nejčastější nemoci přenášené klíšťaty:

  • Klíšťová encefalitida
  • Lymská borelióza
  • Ehrlichióza
  • Tularémie
  • Babesióza
  • Bartonelóza

Lymská borelióza

Původcem boreliózy jsou některé druhy bakterií rodu Borrelia, které se prostřednictvím klíštěte dostanou do lidského krevního oběhu. Příznaky tohoto onemocnění se mohou dostavit i více než měsíc po napadení organismu.

Poznáte ho především podle červené skvrny se světlým středem, která se objeví na místě přisátí klíštěte.

Další příznaky zahrnují malátnost, bolest kloubů a svalů, horečky, zimnice, ztuhlost či ochrnutí obličejových svalů.

Neléčená borelióza může způsobit závažné poškození nervového systému, srdce a kloubů. Proto je dobré při jakémkoliv podezření vyhledat lékařskou pomoc. Léčba boreliózy spočívá v podávání antibiotik nebo případně kortikosteroidů. Pokud se podaří nemoc podchytit v raném stádiu, pacient na léčbu většinou reaguje velmi dobře.

Budete mít zájem:  Vitamín D pomáhá dětským kostem i vývinu svalů

Klíšťová encefalitida

Jednou z nejznámějších nemocí, kterou infikovaná klíšťata přenáší, je klíšťová encefalitida. Toto virové onemocnění způsobují tzv. flaviviry, které postihují mozek a mozkové blány.

V první fázi může pacient pociťovat větší únavu a objeví se u něj vysoká teplota či bolesti hlavy, svalů a kloubů.

U některých pacientů po skončení první fáze nemoc sama vymizí, u jiných přejde do druhého stádia, pro které jsou charakteristické tyto příznaky:

  • Nesnesitelná bolest hlavy
  • Světloplachost
  • Horečky, nevolnost a zvracení
  • Svalový třes a nervové obrny
  • Poruchy spánku a paměti, dezorientace

V případě jakéhokoliv podezření, že jste se nakazili tímto virem, je nutné neprodleně vyhledat lékaře. Pokud pacientovi diagnostikuje klíšťovou encefalitidu, následuje hospitalizace a snaha o potlačení jednotlivých příznaků.

Účinný lék proti viru samotnému ovšem prozatím neexistuje.

V případě nedodržení doporučení lékařů může mít nemoc navíc fatální následky, které zahrnují obrny horních končetin, poruchy koncentrace, deprese a někdy dokonce smrt.

Ehrlichióza

Toto horečnaté onemocnění, které se někdy nazývá také lidská granulomatózní anaplazmóza, způsobují bakterie přenášené klíšťaty. Ty napadají bílé krvinky a snižují jejich obrannou funkci. Příznaky nemoci zahrnují bolesti hlavy a svalů, výskyt vyrážky nebo různá ochrnutí. K léčbě ehrlichiózy se používají antibiotika, neléčené onemocnění může pacienta ohrozit na životě.

Tularémie

Jelikož se jedná o bakteriální onemocnění zajíců a hlodavců, označuje se tularémie také jako zaječí nemoc. Prostřednictvím klíšťat se však může rozšířit také na člověka.

V takovém případě se dostaví příznaky jako horečnaté stavy, zánět lymfatických uzlin a cév nebo dokonce nekrózy.

Terapie spočívá v podávání antibiotik, neléčená tularémie však může způsobit i smrt pacienta.

Babesióza

Toto onemocnění většinou postihuje starší pacienty a často doprovází lymskou boreliózu. Někdy může probíhat zcela bez příznaků, jindy se však projeví nechutenství, bolesti kloubů a svalů, únava, deprese či dušnost. Typická je také horečka, zvětšení jater nebo žloutenka. Naštěstí je tato choroba dobře léčitelná pomocí antibiotik.

Bartonelóza

Další méně známou bakteriální nemocí je bartonelóza, kterou na člověka klíšťata přenášejí většinou z koček a psů.

U oslabených pacientů se projevuje prostřednictvím postižení kůže a vnitřních orgánů, horečky či zduření uzlin.

Někdy mohou být bakterie rodu Bartonella rovněž původcem očních infekcí, zánětů jater a ledvin nebo také onemocnění srdce. Proto je nutné nasadit léčbu antibiotiky.

Ochrana proti klíšťatům

Nejspolehlivější ochranou proti klíšťatům a případným nebezpečným chorobám je samozřejmě vhodná prevence.

V první řadě se jedná o speciální očkování proti klíšťové encefalitidě, které mohou podstoupit již děti od 1 roku věku.

Toto očkování sice není hrazeno pojišťovnou, je ale velice účinné, a proto byste tuto možnost měli rozhodně zvážit. Účinná vakcína proti borelióze však prozatím neexistuje.

Co odpuzuje klíšťata?

Lidé si občas myslí, že pokud si na sebe vezmou vhodné oblečení, klíště se jim na kůži vůbec nedostane. To ale rozhodně není pravda, protože stoprocentně se na oblečení spolehnout nedá.

  I tak se ovšem vyplatí brát si na cestu do lesa nebo na procházku vyšší uzavřenou obuv nebo kalhoty a trička s dlouhými rukávy.

Oblečení by navíc mělo mít světlé barvy, aby na něm bylo klíště dobře vidět.

Pokud se vydáte do přírody, měli byste se raději vyhýbat místům s vysokou trávou. Dobré je také chránit se pomocí repelentních přípravků, jako je například sprej na klíšťata.

Ty můžete aplikovat na oděv i na kůži, nezapomeňte ale, že jejich účinnost během několika hodin vyprchá. Po příchodu domů se důkladně prohlédněte.

Pokud objevíte klíště, parazita opatrně vytáhněte (nikdy ho však nemačkejte ani s ním nekruťte) a postižené místo vydezinfikujte.

Příznaky klíšťové encefalitidy a lymeské boreliózy – Mojezdraví.cz

Nejčastějším místem výskytu klíšťat jsou listnaté lesy, které jim umožňují snadné přezimování pod spadaným listím, dále okraje lesů s vysokou trávou, tráva poblíž lesních potoků, stinná travnatá místa, ale i parky a zahrady.

K přenosu na člověka dochází nejčastěji při procházkách vyšší trávou, ale i z domácích zvířat, nejčastěji psů, na něž se klíště při procházce uchytí a následně jej na své srsti přinesou domů, kde přeleze na člověka.

 

„Zatímco v minulosti se rajón infikovaných klíšťat omezoval především na území jižních Čech, v současné době se infikovaná klíšťata vyskytují téměř po celé republice a výjimkou nejsou ani městské či příměstské lokality. Podobně jsou na tom i další evropské státy,“ říká MUDr. Rastislav Maďar z Centra očkování a cestovní medicíny.

Jak poznat klíšťovou encefalitidu?

Klíšťová encefalitida je virové onemocnění, kterým se člověk nakazí od infikovaného klíštěte, případně od klíštěcí nymfy. Pokud se parazit přisaje, do dvou hodin dochází k prostupu virů do organismu.

„Klíště či nymfa se nejčastěji přisávají v místě kožních záhybů, pod spodním prádlem, v podpaží a u dětí je velmi častou lokalitou vlasatá část hlavy. Obecně se ale klíště může přisát na jakoukoli část těla,“ říká Rostislav Maďar. Mnoho nakažených však udává, že o přisátí klíštěte vůbec nevědělo.

„Zejména u nymfy, která má velikost několik milimetrů a přisává se pouze na povrch kůže, o ní lidé často netuší,“ dodává lékař.

Problém klíšťové encefalitidy je především v její zákeřnosti a léčbě, jež nenabízí příliš možností. Onemocnění v první fázi vypadá jako běžná viróza, která nastupuje 1–3 týdny po přisátí klíštěte. Následně dochází ke zlepšení stavu a vymizení příznaků. Tato klidová fáze může trvat 1–20 dní.

Poté přichází druhá fáze – viry napadají centrální nervovou soustavu. „To se projevuje například obrnou končetin, třesem rukou, poruchou citlivosti, poruchou mluvení, abnormálními očními pohyby, hluchotou a tak dále. Paradoxně lehčí průběh mívají děti, u kterých nedochází tak často k rozvoji zánětu mozku.

Nicméně výzkumy ukazují, že značná část dětí, které mají problémy se soustředěním, registrujeme u nich poruchy spánku a poruchy učení, má získané protilátky proti tomuto onemocnění.

To znamená, že někdy v minulosti tímto onemocněním byly nakaženy, a dá se předpokládat, že uvedené problémy mohou s nákazou souviset,“ popisuje docent Maďar. 

Původcem klíšťové encefalitidy je virus, proti kterému nejsou účinná antibiotika. Péče o nemocného tak spočívá především v terapii jednotlivých symptomů a často končí hospitalizací, jejímž cílem je zabezpečit dostatečnou hydrataci, příjem živin a mírnění projevů nemoci. Specifický lék na toto onemocnění neexistuje. 

Jedinou možnou prevencí klíšťové encefalitidy je očkování, které zajistí značnou ochranu už po druhé dávce a po dávce třetí je pak ochrana téměř stoprocentní. Očkovat se mohou nechat všichni.

Nežádoucích reakcí je minimum, jde převážně o mírné lokální formy zčervenání, chronicky nemocní by vakcinaci měli pouze konzultovat s přihlédnutím k aktuálnímu stavu se specialistou na očkování,“ uzavírá lékař.

Možné následky klíšťové encefalitidy:

  • dlouhodobé či trvalé poškození pohybového aparátu
  • poškození centrální nervové soustavy
  • psychické problémy
  • potřeba intenzivní rehabilitace
  • dlouhodobá pracovní neschopnost až ztráta zaměstnání
  • částečná i trvalá invalidita
  • nemožnost věnovat se zálibám a koníčkům

Česká republika podle statistických údajů dlouhodobě zaujímá ve výskytu klíšťové encefalitidy první místo. Jak už bylo zmíněno, jedinou spolehlivou ochranou proti rozvoji tohoto onemocnění je očkování. Očkovat lze již od jednoho roku věku až do pozdního stáří (vhodným momentem k očkování není jen těhotenství a šestinedělí u žen). Ideálním obdobím pro vakcinaci je předjaří a začátek jara. Účinná ochrana nastupuje už po druhé dávce. 

  • Očkovací schéma proti klíšťové encefalitidě: 
  • první dávka – den 0
  • druhá dávka – s odstupem 1–3 měsíců
  • třetí dávka – s odstupem 5–12 měsíců po druhé dávce
  • první přeočkování – 3 roky po třetí dávce
  • další přeočkování – vždy po 3–5 letech podle věku (kratší intervaly u osob nad 60 let) 

Jedna dávka vakcíny stojí podle výše aplikačního poplatku 600–790 Kč. Některé pojišťovny na ně svým pojištěncům přispívají. 

Jak poznat boreliózu?

Lymeská borelióza je bakteriální onemocnění způsobené spirochetou Borrelia. K nákaze člověka dochází po přisátí infikovaného klíštěte. Doba, po kterou se bakterie vyplavují do organismu, se udává v rozmezí 24–48 hodin od přisátí. 

Pokud dojde k přisátí infikovaného klíštěte, dostávají se bakterie přes sliny parazita do organismu člověka a z místa přisátí jsou krevním oběhem a lymfou roznášeny dále do organismu.

Prvním příznakem nákazy bývá nápadné zčervenání v místě přisátí, které se objevuje v rozmezí 2 až 4 týdnů od přisátí.

 Po rozšíření bakterií do organismu dochází k napadení kůže, nervového systému, kloubního aparátu a srdce.

„Lymeská borelióza probíhá ve třech stadiích – v takzvané lokalizované formě, časné generalizované formě a pozdní formě. U části nemocných může probíhat velmi mírně až bezpříznakově,“ upřesňuje lékař.

K diagnostice onemocnění dochází na základě výskytu jednotlivých příznaků laboratorní analýzou. Léčba probíhá nasazením antibiotik. „Proti lymeské borelióze zatím není k dispozici účinná vakcína.

Ovšem v současné době se na jejím vývoji intenzivně pracuje a pokusná látka přichází do III. fáze klinického zkoušení na 10 tisících dobrovolnících.

 Pokud testy dopadnou dobře, je předpoklad, že by mohla být za několik let na trhu,“ informuje odborník.

Projevy boreliózy:

  • vznik rozsáhlé červené skvrny – nejčastěji v místě přisátí klíštěte – o velikosti několika až desítek centimetrů v období 2–4 týdnů po přisátí; typické je ostré červené ohraničení, které se postupně může rozšiřovat do okolí
  • pálení a mravenčení pokožky
  • únava a malátnost
  • horečka
  • závratě
  • zánět mozkových blan
  • potíže se sluchem – pískání, hučení a šumění v uších
  • obrna obličejových nervů
  • poruchy prostorového vidění a dvojité vidění
  • nervové a svalové záškuby
  • bolesti a záněty páteře, kloubů a svalů
  • poškození jater, ledvin, srdce

Nejtěžším stadiem nemoci je chronická infekce, kdy je imunitní systém natolik oslabený, že se nedokáže bránit běžným virózám. Dochází k aktivaci herpetických virů a časem se přidávají další chronická onemocnění.

Pokud se v místě přisátí vytvoří typická skvrna (erythema migrans), je nutné ihned navštívit lékaře, který zahájí léčbu. Ale ani pak nemusí být zcela vyhráno. Bakterie se totiž dokáží schovat do pojivových tkání, a vyhnout se tak působení antibiotik. V tomto „úkrytu“ pak mohou vydržet klidně i několik let. 

    Autor: Barbora Neubergerová

    Diskuze

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    Adblock
    detector