Klíšťata: nejvyšší aktivita bývá během května, června a pak v září

Klíšťata jsou roztoči, kteří se živí sáním krve. Přenášejí infekční choroby např. boreliózu či klíšťovou encefalitidu.

Vyskytují se v lesích, na loukách, v parcích i zahradách, kde ve vyšší trávě nebo na keřích čekají na hostitele. Návod jak správně vytáhnout klíště.

“ src=“https://1gr.cz/fotky/idnes/20/103/w230/MAH86e8fe_kliste.jpg“ width=“230″>

23. října 2020

Premium Zatímco dřív hrozila klíšťata od jara do podzimu, dnes se objevují v podstatě celoročně. Na tento…

Klíšťata: nejvyšší aktivita bývá během května, června a pak v září

16. září 2020

Krásné počasí stále dovoluje stolovat venku a vosy si pořád ještě u stolu rády něco uzobnou. Pokud…

Klíšťata: nejvyšší aktivita bývá během května, června a pak v září

7. září 2020

Epidemiologové ve Zlínském kraji potvrdili za letošní rok 57 případů nakažení klíšťovou…

Klíšťata: nejvyšší aktivita bývá během května, června a pak v září

6. září 2020

Výskyt klíšťové encefalitidy bude letos v Česku rekordní. Klíšťatům se enormně daří, v posledních…

Klíšťata: nejvyšší aktivita bývá během května, června a pak v září

30. srpna 2020

Premium Známá klíšťová encefalitida nebo lymeská borelióza nejsou zdaleka jediné nemoci, které mohou…

Klíšťata: nejvyšší aktivita bývá během května, června a pak v září

18. srpna 2020

Premium Veterinu studoval ještě za socialismu, kdy byla zaměřena především na hospodářská zvířata. Po…

Klíšťata: nejvyšší aktivita bývá během května, června a pak v září

aktualizováno  11. srpna 2020

Loni jen jeden případ za celý červen, letos dvanáct. Statistiky zdravotníků ukazují prudký nárůst…

Klíšťata: nejvyšší aktivita bývá během května, června a pak v září

7. srpna 2020

Současné vlhké počasí je obdobím s větším výskytem klíšťat. Psi a kočky si tak mohou z procházek…

Témata: Austrálie, bakterie, Bulharsko, filmový festival, Francie, Hobby – mazlíčci, Jaro, Krajská hygienická stanice, limonáda, nákaza, Piják lužní, příroda, Střední východ, Turecko, Týdeník Chvilka pro tebe , Týdeník Rytmus života, veterinární lékařství, vyšší odborná škola, zima, žebřík, Alena Dvořáková, Berounka, Bohumil Hrabal, Brněnská přehrada, Česká pojišťovna, ČSOB pojišťovna, Euro, Martin Bursík, Plzeň, Protean, Přírodní park Vizovické vrchy, Rožnov pod Radhoštěm, Seriál Ulice, Velké Karlovice, Vysočina

Klíšťata: nejvyšší aktivita bývá během května, června a pak v září

Jak to bude s aktivitou klíšťat v letošním roce? Jaké jsou novinky v oblasti výzkumu? A v jakých případech doporučuje využít analýzu infekčnosti klíštěte v laboratoři? Miroslava Burýšková se již roky zabývá analýzami klíšťat a vývojem molekulárně biologické diagnostiky.

Jak dlouho trvá sezona klíšťat? Lze říci od – do, nebo je to rok od roku jiné? A kdy letos začala? 

Klíšťata jsou aktivní většinou od března do října. Nejvyšší aktivita bývá během května, června a pak v září, což souvisí s vhodnými podmínkami, kterými jsou dostatečná teplota a vlhkost.

V horkých a suchých letních měsících jsou klíšťata většinou schovaná a setkáme se s nimi méně často.

V letošním roce vzhledem k velmi teplé zimě byla klíšťata aktivní téměř po celý rok – v laboratoři jsme měli vzorky k vyšetření i začátkem ledna a v únoru.

Jak je to s infekčností klíšťat v posledních letech? 

Infekčnost klíšťat se v průběhu let nijak dramaticky nemění, nelze pozorovat stoupající ani klesající tendence. Nejčastější a z hlediska diagnostiky nejkomplikovanější je borelióza.

Zde je podíl infikovaných klíšťat v jednotlivých letech (klíšťata vyjmutá a analyzovaná týmem Dr. Burýškové).

Máte nějaké prognózy, odhady, jak bude letošní sezóna co do počtu klíšťat či jejich infekčnosti vypadat? 

Vzhledem k mírné zimě se dá očekávat vyšší výskyt klíšťat. Infekčnost by se neměla příliš lišit od průměru – tedy kolem třinácti procent u boreliozy, tří procent u klíšťové encefalitidy a dvě a půl procenta u ehrlichiozy.

Jaké jsou poznatky z výzkumu posledních let, týkající se této problematiky? 

Přes probíhající výzkumy stále není k dispozici očkovací vakcína proti borelioze. Byly však vyvinuty dokonalejší testy k detekci protilátek proti boreliím a ehrlichiím z krve (ELISA-VIDTEST anti-Borrelia recombinant).

Také byla prokázána častá koinfekce (koinfekce – současná infekce dvěma, popř. více druhy choroboplodných zárodků, pozn. red.) klíštěte několika patogeny. To může značně ztěžovat diagnostiku a léčbu u lidí, kteří byli takto infikovaným klíštětem nakaženi.

Nejčastěji se vyskytuje borelióza společně s ehrlichiózou nebo babesiózou.

Hlavním teritoriem klíšťat jsou listnaté a smíšené lesy. Setkat se s nimi ale můžeme i jinde – např. na zahrádkách, na loukách, v parcích, na březích řek a rybníků, okrajích lesních cest a různých strží.

Výrazně méně bývá klíšťat v jehličnatých lesích bez porostu a na prosluněných suchých místech. To, že klíště skáče ze stromů, je pouze mýtus. Obecně se klíště vyskytuje tam, kde je tráva vyšší než dvacet centimetrů.

Klíště žije v trávě nebo na keřích ve výšce do jednoho metru podle svého vývojového stadia.

Ve vaší laboratoři poskytujete vyšetření infekčnosti klíšťat. Vzhledem k tomu, že za vyšetření se platí, komu byste jej doporučila? Protože zatím to není tak úplně zcela běžná praxe, že si vytáhneme klíště a hned jej odesíláme do laboratoře…

Vyšetření doporučuji všem, kteří se chtějí vyhnout komplikacím s pozdním zahájením léčby. Zvláště v případě, že najdou klíště až po delší době a evidentně nasáté. Riziko přenosu infekce roste s dobou, po kterou bylo klíště přisáto.

U klíšťové encefalitidy může k přenosu dojít už po půl hodině, u ostatních bakteriálních onemocnění byl přenos prokázán již po čtyřech hodinách.

Samozřejmě pokud si najdeme klíště, které se zrovna přisálo – tedy ještě není ani pořádně přichyceno, pak je riziko minimální a nemusíme ho na vyšetření posílat.

Také lidé, kteří se léta pohybují v lese a měli již spoustu klíšťat a nikdy neonemocněli, zřejmě již mají proti přenášeným chorobám imunitu, takže infekčnost klíštěte neřeší. Ale vyšší opatrnost by měla být u těhotných žen a osob s oslabenou imunitou či v průběhu léčby – tam je na místě vyšetření i na méně časté nemoci jako je babesióza, bartonelóza a tularemie.

Bylo by možné třeba nějakou dobu počkat, zda na sobě bude člověk pozorovat nějaké příznaky a eventuálně až poté klíště do laboratoře odeslat? 

Budete mít zájem:  Nádor V Koleni Příznaky?

Pokud již člověk pozoruje příznaky nemoci, je třeba ihned navštívit lékaře. Klíště je dobré k vyšetření odeslat co nejdříve, aby mohla být zahájena preventivní léčba nebo preventivní opatření dříve než k rozvoji nemoci dojde.

Zjištění rizika přenosu infekce z nakaženého klíštěte pomáhá zpřesnit diagnostiku u nespecifických obtíží, umožňuje zahájit preventivní přeléčení antibiotiky (u bakteriálních onemocnění) nebo alespoň přijmout preventivní opatření v podobě podpory imunitního systému a omezení pohybové aktivity v případě klíšťové encefalitidy.

  • Aplikujte jako běžný repelent nastříkáním na odhalené části těla.
  • 4 dcl vody nalijte do rozprašovače a přidejte 25 kapek peprmintového olejíčku. Směs protřepejte.
  • Do lahvičky s rozprašovačem nalijte 2 dcl vody, 2 dcl mandlového nebo rostlinného oleje, 25 kapek růžového oleje a vše promíchejte. Skladujte uzavřené v chladničce.

TIP: Recepty na další přírodní odpuzovače hmyzu

Jak bezpečně odstranit klíště

  • Klíště je třeba odstranit co nejdříve. Včasné a správné odstranění klíštěte je velice důležité pro snížení rizika přenosu infekce.
  • Na přisáté klíště v žádném případě nepoužíváme oleje či masti, které ho přidusí. Může totiž vyvrhnout obsah střev do rány, čímž se zvyšuje pravděpodobnost přenosu nákazy.
  • K odstranění klíšťat lze použít pinzetu, speciální kleštičky nebo karty. Podle Miroslavy Burýškové jsou právě speciální karty vůbec nejbezpečnější: „Klíště nemačkáme rukou ani pinzetou. Nejbezpečnější způsob odstranění klíštěte je za pomoci speciální karty se zářezy, která klíště pevně podebere a vytáhne bez rizika rozmáčknutí a vytlačení obsahu střev do rány. V případě velmi malého klíštěte (larvy) použijeme navlhčenou vatovou štětičku nebo sirku a klíště vyvikláme.“
  • TIP serveru 120na80.cz: Co potřebujete k vyndání klíštěte? 
  • Místo zákusu poté vydesinfikujeme běžným desinfekčním prostředkem. Ruce bychom měli umýt mýdlem.
  • Jestliže se nepodaří klíště vyndat i s kusadly, která zůstanou v kůži, není třeba propadat panice. Ze samotných kusadel již přenos infekce nehrozí. Tělo si s nimi poradí jako se zadřenou třískou, takže se vydrolí nebo vyhnisají. Ranku je třeba vydesinfikovat a sledovat, aby nedošlo k zanícení.
  • Někdy se může v místě přisátí objevit zarudlá boulička, což je jenom lokální reakce, která časem zmizí. Zarudnutí, zduření a svědivost ranky po přisátém klíštěti tedy nemusí znamenat nákazu.
  • Pokud neodesíláme klíště do laboratoře, spláchneme ho do WC.

Galerie: Co potřebujete k vyndání klíštěte? 

Klíšťata: nejvyšší aktivita bývá během května, června a pak v září

vedoucí laboratoře Protean (www.protean.bio/cz, www.kliste.cz)

Vystudovala VŠCHT v Praze, pracovala v pražském Státním ústavu pro kontrolu léčiv v oddělení mikrobiologie a poté jako odborný asistent v molekulárně-biologických laboratořích v USA (Johns Hopkins university v Baltimoru) a v Německu (na universitě v Ulmu), kde absolvovala doktorské studium. V roce 2005 se vrátila do ČR, kde se již jedenáctým rokem zabývá analýzami klíšťat a vývojem molekulárně biologické diagnostiky v laboratoři společnosti Protean.

Klíšťata útočí, v kraji jsou už dva první případy encefalitidy

„K přenosu nákazy dochází přisátím infikovaného klíštěte,“ uvedla doktorka Vlasta Fojtíková. Přenos je ale také možný konzumací tepelně nezpracovaných mléčných výrobků. „Inkubační doba je obvykle sedm až čtrnáct dní,“ dodala.

„Postižené místo vždy dobře vydezinfikuji a pak sleduji, jestli nečervená nebo se okolí kousnutí nezvětšuje,“ vysvětlila Marie Dohnalová.

Obranou je očkování

Často prý na přisáté klíště přijdou, až když místo začne svědit. „Jsou tak malinká, že nejdou vidět. A to děti večer před spaním opravdu pečlivě kontroluji,“ přidala.

Postup lékaři schvalují. „Klíště je nutné co nejrychleji odstranit, místo přisátí řádně vydezinfikovat, aby se snížilo riziko přenosu onemocnění na co nejmenší míru,“ komentovala lékařka Fojtíková. Nejúčinnější ochranou proti onemocnění klíšťovou meningoencefalitidou je ale očkování. Lze ho aplikovat v průběhu celého roku, jen je třeba uzpůsobit očkovací schéma ročnímu období.

Klíšťata mají ráda teplé a vlhké počasí, proto je jejich výskyt nejvyšší na přelomu května a června, dále pak v měsíci září.

Pokud jdeme do přírody, je podle doktorky Hoškové vhodné se preventivně chránit používáním repelentů a vhodným světlým oděvem. „Doporučujeme dlouhé rukávy i nohavice a uzavřenou obuv,“ přidala. Po návratu z přírody je důležité se důkladně prohlídnout.

Předpověď aktivity klíšťat vydává každé pondělí a čtvrtek Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a za podpory Ministerstva zdravotnictví ČR.

Čím vyšší je stupeň aktivity, tím vyšší je riziko napadení i pravděpodobnost nakažení encefalitidou nebo boreliózou. Čím větší je počet takto „aktivních“ klíšťat, tím vyšší je i prezentovaný stupeň rizika. Na pátek, sobotu a neděli platí pro ČR nejvyšší stupeň aktivity. Vyhýbat bychom se měli listnatým a smíšeným lesům.

Přečíst článek › Přečíst článek ›

Klíšťata: nejvyšší aktivita bývá během května, června a pak v záříZdroj: Deník / Renáta Večerková

Typickým biotopem klíštěte jsou listnaté a smíšené lesy a porosty křovin s bylinným patrem, zejména jejich okraje, dále porosty na okrajích vodních toků. Často se klíšťata vyskytují i v parcích, zahradách a na neudržovaných pastvinách. Výrazně méně jich je v jehličnatých lesích, hlavně jsou-li bez podrostu, a v kamenitém prostředí s minimem porostu.

V zemědělských kulturách se nevyskytují. Vzhledem ke specifickým nárokům na vlhkost prostředí nejsou klíšťata na otevřených, osluněných suchých místech a také na rašeliništích a v trvale podmáčeném terénu.

S nadmořskou výškou sice velikost populace klíštěte klesá, nicméně na našem území byl jeho výskyt v posledních desetiletích zaznamenán i v horských polohách až na horní hranici lesa.

Budete mít zájem:  Vitamíny Centrum V Těhotenství?

Onemocnění probíhá různě: bez projevů onemocnění, přes lehkou formu až po závažné onemocnění nervového systému. Postižení nervového systému je způsobeno meningitidou – zánět mozkových blan, nebo encefalitidou – zánět mozku.bLéčba onemocnění je pouze symptomatická, není k dispozici účinné antivirotikum.

„Je proto velmi vhodné zvážit očkování, aby se předešlo závažným následkům po proběhlém onemocnění,“ doporučila doktorka Fojtíková.bPro nákazu je typický dvoufázový průběh.

Po první fázi, která je charakterizována příznaky podobnými chřipce: zvýšená teplota, bolest hlavy, únava, slabost, bolesti kloubů a svalů, může dojít od čtyř do deseti dnů k druhé fázi onemocnění, při níž je zasažena nervová soustava.

Rady, jak vytáhnout klíště

Pokyny se většinou opakují. Můžeme požít pinzetu, speciální kleštičky nebo kartu. Každou pomůcku přiložíme těsně k pokožce, táhneme ji směrem ke klíštěti, nabereme ho do zářezu a pokračujeme v tahu.

Klíště se vytrhne bez rizika rozmáčknutí a přenosu infekce. Zůstanou-li kusadla v kůži, neodstraňujeme je, s kusadly v ráně si tělo samo poradí: vydrolí se či vyhnisají. Ranku je pak potřeba dobře vydezinfikujte.

Obáváte-li se přenosu infekce, raději vyhledejte lékaře.

Vytažení bez speciálních pomůcek

Pokud vytahujte klíště bez pinzety, doporučeno je několik praktik. Naslinění, potření mýdlem nebo dezinfekcí a následné vykroucení krouživým pohybem ušátkem, párátkem, sirkou, nebo přiložením vatového tamponku na kůži. Tím i zabráníme přenosu infekce.

Jak klíště zlikvidovat?

Vhoďte ho do záchodové mísy nebo zabalte do kousku papíru a spalte. Nemačkejte ho v prstech, neštípejte mezi nehty, ani neházejte do koše.

Sezona klíšťat právě začala. Následky přisátí mohou být fatální

Doporučovanou prevencí klíšťové encefalitidy, jež je virovým onemocněním, je účinné očkování, které je optimální podstoupit před začátkem hlavní sezony aktivity klíšťat, tedy na jaře.

„Na Českokrumlovsku jsme zaznamenali první prokázaný případ klíšťové encefalitidy. Druhý pacient byl hospitalizován na infekčním oddělení českobudějovické nemocnice,“ uvedla jihočeská hygienička Kvetoslava Kotrbová.

Hygienici evidují i osmadvacet případů lymeské boreliózy. „Je možné se s ní setkat prakticky všude, kde se vyskytují klíšťata. Je zhruba pětkrát častější než klíšťová encefalitida.

Letos zatím hlásí nejvyšší výskyt Jindřichohradecko, kde je polovina všech prokázaných případů v kraji, tedy čtrnáct, Táborsko má pět případů,“ vypočítala ředitelka Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje Kvetoslava Kotrbová.

Vloni podle ní onemocnělo v České republice klíšťovou encefalitidou 774 lidí, boreliózou pak 4105 pacientů. V jižních Čechách, pro které je výskyt klíšťat typický, evidují hygienici v posledních letech nejvyšší výskyt boreliózy především na Českobudějovicku, Jindřichohradecku a Českokrumlovsku. Nejméně naopak na Písecku.

Proti lymeské borelióze neexistuje v evropských podmínkách očkování, její příznaky je možné léčit antibiotiky. „Doporučovanou prevencí klíšťové encefalitidy, která je virovým onemocněním a jejíž následky mohou být fatální, je účinné očkování, které je optimální podstoupit před začátkem hlavní sezóny aktivity klíšťat, tedy na jaře.

Platí ale, že nejvíce nás ochrání, když se budeme přisátí klíštěte při pohybu v přírodě aktivně bránit a dokážeme ho odradit správným oblečením a použitím repelentů. Nebo ho alespoň dokážeme včas odhalit.

Pro přenos infekční dávky z přisátého klíštěte postačí v případě encefalitidy několik málo hodin, třeba i pouhé dvě hodiny,“ doplnila Kotrbová.

Onemocnění klíšťovou encefalitidou se projeví v první fázi po jednom až dvou týdnech od přisátí zvýšenou teplotou či horečkou, malátností, bolestmi hlavy a kloubů.

„Druhá fáze nastoupí po několika dnech relativního klidu vysokými horečkami a příznaky napadení centrálního nervového systému, kam kromě silných bolestí hlavy patří závratě, poruchy spánku, dezorientace, svalový třes či tuhost svalů v šíji,“ vysvětlil primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice Aleš Chrdle.

„U osob s oslabenou imunitou, souběžným chronickým onemocněním či u seniorů může být průběh závažný včetně ochrnutí a selhávání životně důležitých funkcí. U všech pacientů je důležitý klid na lůžku a podpůrná léčba. U boreliózy může být symptomem prvního stadia typická červená skvrna, šířící se kolem místa přisátí.

Druhé stadium má chronický průběh a nastupuje i několik měsíců po přisátí. Projevuje se bolestmi kloubů či postižením nervového systému a i borelióza může mít u oslabených pacientů závažný průběh,“ podotkl lékař.

Aktivita klíšťat závisí na klimatických podmínkách, vyhovuje jim teplé vlhké počasí. Může se lišit i v průběhu dne. Klíšťata bývají aktivnější v ranních a dopoledních hodinách.

S oteplováním a zimami bez výrazných mrazů klíšťata i v Česku migrují také do vyšších nadmořských výšek kolem tisíce metrů. Svědčí o tom nárůst počtu případů na Prachaticku nebo Českokrumlovsku z posledních let.

Hygienici zpravidla evidují první případy onemocnění v dubnu, první vrchol přichází v květnu a v červnu. Druhá vlna pak v srpnu a v září. Poslední případy se objevují běžně v říjnu i později.

Hygienici v Jihočeském kraji již evidují první případy klíšťové encefalitidy a lymeské boreliózy

Ve stínu onemocnění COVID-19 poněkud ustoupila do pozadí další sezónní zdravotní rizika. To ale neznamená, že neexistují a že se jim odborníci nevěnují. Vedle onemocnění salmonelózou, kterých je k dnešnímu dni hlášeno v kraji 143 případů (vloni ve srovnatelném období 129) a kampylobakteriózy, jíž hygienici v kraji evidují již 248 případů (vloni 234) jsou to především pro jižní Čechy typická infekční onemocnění, přenášená klíšťaty. 

„V minulých dnech zaznamenali na Českokrumlovsku první prokázaný případ klíšťové encefalitidy, která je onemocněním virového původu s přírodní ohniskovostí. Druhý pacient byl dnes hospitalizován na infekčním oddělení českobudějovické nemocnice. K dnešnímu dni evidujeme v kraji i 28 případů lymeské boreliózy.

Budete mít zájem:  Akutní Tepenný Uzávěr Příznaky?

To je bakteriální onemocnění, s nímž je možné setkat se prakticky všude, kde se vyskytují klíšťata. Je zhruba pětkrát častější než klíšťová encefalitida, protože pozitivitu na přítomnost borrelií vykazuje asi deset procent populace klíšťat.

Letos zatím hlásí nejvyšší výskyt Jindřichohradecko, kde je k dnešku polovina všech prokázaných případů v kraji, tedy čtrnáct, Táborsko má pět případů,“ uvedla ředitelka Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje doc. Kvetoslava Kotrbová.

Vloni onemocnělo v ČR klíšťovou encefalitidou podle EPIDATu Státního zdravotního ústavu 774 a boreliózou 4 105 osob. Jižní Čechy vykázaly vloni 99 potvrzených případů encefalitidy a 431 případů boreliózy, předloni to bylo 121, respektive 473 případy.

Zatímco u klíšťové encefalitidy je výskyt onemocnění více rozprostřen po celém území kraje a nejméně případů dlouhodobě vykazuje Písecko a Táborsko, u boreliózy evidují hygienici v posledních letech nejvyšší výskyt především na Českobudějovicku, Jindřichohradecku a Českokrumlovsku.

Nejklidnější bylo opět Písecko.

„Proti lymeské borelióze neexistuje v evropských podmínkách očkování, její příznaky je možné léčit antibiotiky. Doporučovanou prevencí klíšťové encefalitidy, která je virové onemocnění a jejíž následky mohou být fatální, je účinné očkování, které je optimální postoupit před začátkem hlavní sezóny aktivity klíšťat, tedy na jaře.

Platí ale, že nejvíce nás ochrání, když se budeme přisátí klíštěte při pohybu v přírodě aktivně bránit a dokážeme ho odradit správným oblečením a použitím repelentů, nebo ho alespoň dokážeme včas odhalit.

Pro přenos infekční dávky z přisátého klíštěte postačí v případě encefalitidy několik málo hodin, třeba i pouhé dvě hodiny,“ doplňuje Kvetoslava Kotrbová.   

„Onemocnění klíšťovou encefalitidou se projeví v první fázi po jednom až dvou týdnech od přisátí zvýšenou teplotou či horečkou, malátností, bolestmi hlavy či kloubů.

Druhá fáze nastoupí po několika dnech relativního klidu vysokými horečkami a příznaky napadení centrálního nervového systému, kam kromě silných bolestí hlavy patří závratě, poruchy spánku, dezorientace, svalový třes či tuhost svalů v šíji.

U osob s oslabenou imunitou, souběžným chronickým onemocněním či u seniorů může být průběh závažný včetně ochrnutí a selhávání životně důležitých funkcí.  U všech pacientů je důležitý klid na lůžku a podpůrná léčba. U boreliózy může být symptomem prvního stádia typická červená skvrna, šířící se kolem místa přisátí.

Druhé stádium má chronický průběh a nastupuje i několik měsíců po přisátí. Projevuje se bolestmi kloubů či postižením nervového systému a i borelióza může mít u oslabených pacientů závažný průběh,“ shrnuje medicínské projevy klíšťaty nejčastěji přenášených onemocnění primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice MUDr. Aleš Chrdle.     

Aktivita klíšťat závisí na klimatických podmínkách, vyhovuje jim teplé vlhké počasí a může se lišit i v průběhu dne, kdy bývají klíšťata aktivnějších v ranních a dopoledních hodinách.

V našich podmínkách s oteplováním a zimami bez výrazných mrazů klíšťata migrují i do vyšších nadmořských výšek kolem tisíce metrů, o čemž svědčí v posledních letech nárůst počtu případů na Prachaticku nebo Českokrumlovsku. Hygienici evidují první případy onemocnění v březnu či dubnu, první vrchol přichází v tzv.

jarně-letních měsících, tedy v květnu, červnu, a druhá vlna pak v tzv. letně-podzimních měsících, tedy v srpnu a září s tím, že poslední případy se objevují běžně v říjnu i později.
Očkování proti klíšťové encefalitidě není hrazeno ze zdravotního pojištění, samotné očkování realizují praktičtí lékaři nebo očkovací centra.

Informace k předpokládané aktivitě klíšťat zveřejňuje v sezóně mj. Český hydrometeorologický ústav a informace k onemocnění a prevenci Státní zdravotní ústav či krajské hygienické stanice.          

Aktivita klíšťat se během roku mění – O klíšťové encefalitidě

Pokud zrovna nemrzne a země není pokryta sněhem, možnost, že chytneme klíště, existuje. V létě je toto nebezpečí velmi vysoké. Český hydrometeorologický ústav pravidelně vydává takzvanou předpověď aktivity klíšťat, která momentální riziko napadení tímto parazitem nastiňuje.

Předpověď, která je vydávána od dubna do října dvakrát týdně, lze snadno vyhledat na internetu. V pondělí se zveřejňuje výhled na celý týden, ve čtvrtek upřesnění na prodloužený víkend. Aktivita klíšťat se uvádí ve stupních od 1 do 10.

Jednotlivé stupně udávají míru nebezpečí napadení a v případě, že je parazit infikován, také pravděpodobnost nákazy klíšťovou encefalitidou či lymeskou borreliózou.

Čím vyšší je aktivita, tím větší podíl všech klíšťat v dané lokalitě je aktuálně připraven k napadení hostitele (člověka nebo zvířete).

V mrazu se bát nemusíme

Pokud počasí klíšťatům přeje, mohou vykazovat zvýšenou aktivitu také v březnu a listopadu, a proto se předpověď hydrometeorologického ústavu o tyto dva měsíce prodlužuje. Po zbytek roku je nebezpečí přisátí na člověka či zvíře minimální, a pokud celý den mrzne nebo je země pokryta sněhem, pak prakticky nulové.

Jak se chránit

Je-li aktivita klíšťat na stupni 9 či 10, tedy nejvyšší, doporučují se následující opatření:

  • před vycházkou do přírody použít vhodný repelent,
  • nevstupovat volně do listnatých a smíšených lesů, pohybovat se pouze po zpevněných cestách,
  • při pobytu v přírodě si každý večer a ráno prohlédnout celé tělo včetně vlasaté části a genitálu,
  • nalezená klíšťata ihned odstranit jemným vyvikláním s použitím pinzety a dezinfekce.

Prohlédnout tělo bychom si však měli po každém pobytu v přírodě, ať už je uváděný stupeň aktivity klíšťat jakýkoliv.

(veri)

Zdroj:www.chmi.cz

Objednejte se na očkování právě teď

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector