Někteří čeští drůbežáři obcházejí legislativu, která jim ukládá značit vejce číslicí podle způsobu chovu slepic. Jako podestýlková označují v některých případech i ta z klecí. Potvrzují to investigativní záběry ze dvou českých drůbežáren, které ve své reportáži identifikovali Reportéři ČT.
„Podestýlka je značená dvojkou a klecovina trojkou. Jenom podle toho poznáš, že je to podestýlka, nebo klec. Ale když jsou velké objednávky, tak se to nedá udělat. Takže normálně mašina to značí na dvojky všechno a jede se,“ vysvětlila zaměstnankyně drůbežárny na jednom z pořízených záběrů.
„To se ty podestýlkové a klecové míchají?“ ptá se autor v dalším podniku. „Jo, jo,“ potvrzuje zaměstnankyně.
- Vzhledem k tomu, že vejce od slepic chovaných na podestýlce vykupují supermarkety za vyšší cenu než ta klecová, producentům se vyplatí vejce mixovat a spotřebitele podvádět.
- Znepokojivé zjištění přichází v době, kdy se poslanci zabývají návrhem zákona, který by mohl zcela zakázat klecový chov slepic na území České republiky od roku 2027.
- Legislativní návrh již prošel druhým čtením a poslanci o jeho definitivním schválení (nebo zamítnutí) budou hlasovat pravděpodobně už tento pátek.
„Odpůrci zákazu se ohánějí tím, že si prý v obchodě může každý vybrat. Nová zjištění ukazují, že je to iluze.
Dokud bude možné, aby měla drůbežářská firma zároveň chov v klecích i na podestýlce, k míchání a podvodnému značení bude docházet a žádná kontrola to neodhalí. Zabránit tomu můžeme jen úplným zákazem klecového chovu.
Je proto načase, aby se politici přestali vymlouvat a zákaz schválili,“
nechal se slyšet Marek Voršilka, předseda spolku Obraz – Obránci zvířat.Návrh na zákaz klecových chovů slepic má podporu mezi koaličními i opozičními poslanci. Na posledním jednání zemědělského výboru však přijat nebyl, proti byli všichni poslanci hnutí ANO.
„Je to další argument pro to, abychom klecové chovy zakázali. Často zaznívá, že taková úprava není nutná, protože lidé si stejně nepřejí kupovat vejce z klecových chovů. Tohle je právě ten důvod udělat legislativní úpravu, protože se přímo nabízí, že by si někteří nepoctiví chovatelé takto přilepšovali,“ uvedl poslanec ČSSD Roman Sklenák.
„Kontrola nemůže být u všeho. Je pochopitelné, že někteří vlastníci jsou sváděni k tomu využít těchto mezer, že na ně kontrola nedohlédne vždy. Právě ten zákaz by přispěl k tomu, že by se něco takového už nemohlo dít,“ sdělila Reportérům ČT předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Jaký je život v kleci, si na vlastní kůži vyzkoušel i Tomáš Klus. Zpěvák se nechal na hodinu zavřít do drátěné „ubikace“ na Malostranském náměstí, aby upozornil na podmínky, ve kterých je drůbež chována.
„Jak můžeme snášet slepice v klecích!? Chceme-li, aby nesly, nemůžeme hledět jen na to, co to nese nám. Takové chování v chovech je nelidské a člověk takto smýšlející sám patří do klece. Proto se tam dneska odpoledne nechám zavřít. Kurnik šopa. Do všech stran to klovu, kéž je konec klecovému chovu!“ burcuje na svých instagramových stránkách Klus.
Vajec z klecových chovů na pultech obchodů ubývá. Může skončit až 20 procent drůbežáren
Před pár dny oběhly internetem záběry z českých klecových chovů slepic. Zveřejnil je spolek na ochranu zvířat s názvem Obraz. Na záznamu je vidět, jak se víc než desítka slepic tísní v malém ohraničeném prostoru a zobáky naráží do klece.
Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.
Vajec z klecových chovů na pultech obchodů ubývá. Více si poslechněte v reportáži Zuzany Švejdové
Právě podobné záběry přiměly před více než rokem řadu obchodníků změnit nabídku vajec. „V souvislosti s naším závazkem jsme v minulém roce začali vejce z klecových chovů sami vyřazovat ze stálé nabídky.
O přechod na vejce z bezklecových chovů usilujeme i u vybraných výrobků našich privátních značek – třeba vaječné vafle, třený řez s čokoládovou polevou nebo croissanty.
Vše ale závisí na kapacitách a možnostech dodavatelů,“ popsala Radiožurnálu Iveta Barabášová ze společnosti Lidl.
Z jakých chovů vajíčka pocházejí, poznají zákazníci z kódu na obalu nebo přímo na vejci. Třeba nula značí biochov, trojka jsou pak vejce od slepic v klecích. Bezmála 60 procent zákazníků přesto typ chovu vůbec neřeší. Podle loňského průzkumu agentury STEM/MARK se lidé rozhodují hlavně podle ceny a země původu.
Nejnižší cenu vyhledává asi třetina zákazníků. „Klíčovou roli stále hraje cena. Od roku 2017 jsme se zaměřili na halové chovy a tento podíl se začal zvyšovat. Můžeme uvést rok 2013, kdy klecové chovy a prodeje představovaly zhruba 97 procent. V případě roku 2019 klecový chov představuje zhruba 88 procent podílu,“ potvrdil mluvčí společnosti Tesco Václav Koukolíček.
Prodej táhnou maloobchody
Přestože velké obchody nabídku vajec z klecových chovů omezují, v prodejích jsou stále na špičce. Nabídka vajec z šetrnějších chovů se ale v regálech obchodů zvětšuje a lidé na ni slyší.
Zlevněná vejce jsou před Velikonocemi nejdražší od roku 2012. Průměrně stojí tři koruny za kus
Číst článek
„V uplynulém roce jsme rozšířili nabídku vajec z volného chovu a na podestýlce, v čehož důsledku zde vidíme rostoucí prodeje. Zařadili jsme do nabídky více velikostí balení – třeba cereální a omega pro. Můžeme potvrdit, že tahounem růstu prodeje vajec z šetrných chovů jsou maloobchodníci, zde vidíme 27 procentní nárůst,“ dodala mluvčí společnosti Makro Romana Nýdrle.
Trendu se musí přizpůsobit také drůbežáři. Někteří proto klece nahrazují voliérami s podestýlkou. Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé jsou na trhu i podnikatelé, kteří změnu neustojí a s chovem skončí.
„Větší chovatelé se snaží přizpůsobit tomu trendu a přestavují – asi o 10 procent se už změnil poměr klece versus alternativy. Třeba některá zemědělská družstva říkají, že jakmile přestanou řetězce vykupovat ta vejce, tak skončí s chovem,“ popsala předsedkyně drůbežářské unie.
Skončí pětina drůbežáren?
Podle Dlouhé může do pěti let skončit v Česku až 20 procent ze všech drůbežáren. „Chovatelé jednak nemají půdu a bude trvat roky, než získají stavební povolení. Jedna nosnice ve výběhu potřebuje čtyři metry čtvereční a samozřejmě nestačí jeden výběh,“ dodala.
Nová ventilace i budovy za miliardy. ‚Chov slepic bez klecí se prodraží,‘ upozorňují drůbežáři
Číst článek
Třeba e-shopy Rohlík a Košík.cz už vejce z klecových chovů svým zákazníkům vůbec nenabízejí. Stejný přístup zvolily i restaurace na pražském letišti. K výzvě se přidávají třeba i kavárny nebo rychlá občerstvení.
Gabriela Dlouhá ale upozorňuje, že kvůli investicím, které budou do šetrnějších chovů zapotřebí, by mohla vejce podražit. „V České republice je cena vajec v posledních 20 letech stejná – je hluboko pod evropských průměrem.
Vstupy na alternativní způsoby ustájení u nosnic jsou vyšší, je to minimálně o 20 procent. Je tam nižší užitkovost – to je nižší snáška, vyšší spotřeba krmiva a vyšší úhyn těch nosnic.
Takže chovatelé samozřejmě budou za vejce chtít víc,“ myslí si.
Průměrná cena jednoho vejce se podle Českého statistického úřadu pohybuje kolem tří korun a dvaceti haléřů. U vajec z biochovů ale bývá běžně i dvojnásobná.
Klecový chov slepic: Drůbežárny tiskly na vajíčka dražší kabát, šokuje reportáž. „Nemožné,“ tvrdí komora
Snímky ze skryté kamery potvrdily obavu ochránců zvířat – drůbežárny vydávají vejce z klecových chovů za ta z podestýlky. Na případ upozornili Reportéři ČT, kteří se do drůbežáren vydali. Zjistili, že se vejce míchají dohromady a na skořápky je jim tištěn odlišný kód. Levnější vejce jsou tak oblečená do dražšího kabátu.
„Vejce je identické. Nikdo není schopen rozeznat, jestli je to z podestýlky, nebo je to z klece,“ říká v reportáži ČT Martina Lichovníková z Ústavu chovu a šlechtění zvířat Mendelovy univerzity.
Jednou z nich je podle Reportérů ČT Osík u Litomyšle, kterou provozuje Agropodnik Hodonín z koncernu Agrofert. „Tak samozřejmě že když jsou nějaké objednávky, jako velké, že chtějí třeba podestýlku, tak nejsme schopni to dát. Takže se jedou normální klecové do toho, vůbec se to nedělí.
To nepoznáš, prostě tam máš akorát šarži, že podestýlka je označena dvojkou a klecovina trojkou. Jenom podle toho poznáš, že je to podestýlka, nebo klec. Když jsou velký objednávky, tak se to nedá udělat, takže naše mašina to značí na dvojku všechno a jede se,“ říká zaměstnankyně drůbežárny.
„Míchání je vyloučeno,“ brání expertka drůbežárny
Blesk Zprávy se ptaly na Státní veterinární správě, jak na podnět reagovala. „Veterinární inspektoři provedli důkladnou kontrolu obou chovů.
Kontrola v prvním z chovů – v Pardubickém kraji, Litomyšl – neprokázala, že by zde docházelo k vydávání vajec z klecového chovu za vejce z volného chovu.
Ve druhém případě kontrola ještě nebyla ukončena a stále probíhá,“ reagoval na dotaz tiskový mluvčí Petr Majer.
Za drůbežárny se staví i předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. „Je vyloučeno, aby docházelo v ČR k míchání vajec, a nemůže se jednat o systémovou chybu.
Vše je přesně evidováno: počet nosnic v jednotlivých systémech ustájení, počet snesených vajec i jejich distribuce.
Je přesně dohledatelné, kam které vejce bylo dodáno,“ vypočítává Dlouhá pro Blesk Zprávy.
Umíte číst údaje na skořápce? | Tesco
Drůbežárny se pak brání tím, že zaměstnankyně, které jsou v reportáži oslovovány, jsou jen „dělnice“, které nemají ponětí o logistice drůbežárny. Předseda představenstva druhé zmíněné drůbežárny Bohemia Vitae z Jindřichova Hradce pak v písemném vyjádření jakákoli pochybení odmítl s tím, že materiál byl účelově sestříhán.
Autorka zveřejněných záběrů si ale tvrdě stojí za svým a své tvrzení dokládá tím, že v Jindřichově Hradci i krátce pracovala. „Míchání klecových a podestýlkových vajec se tam děje každý den.
Na velkých pásech přijíždí vajíčka z klecového chovu a potom v půlce směny nebo ke konci směny se přisypou z palet podestýlková vajíčka,“
popisuje a na její stranu se staví i ochránci zvířat OBRAZ.
Chovatel: Děje se to, je to pro ně jednodušší
„Tato jejich obrana je krajně nedůvěryhodná. Zaměstnankyně vystupuje na záznamech velmi sebejistě a očividně ví, o čem mluví. Navíc máme k dispozici i další záznamy a vyjádření, které podvod potvrzují. Je zjevné, že se míchání a podvodné značení vajec děje,“ čilí se předseda spolku OBRAZ Marek Voršilka.
O tom, že se podobná praktika v drůbežárnách děje, je přesvědčen i chovatel Jan Král, člen předsednictva Asociace soukromého zemědělství ČR. „Samozřejmě, že je to možné.
Kamarád, který chtěl v tomto oboru taky podnikat, to viděl dokonce na vlastní oči.
Dokonce se na to i ptal a ten pán, co je prováděl, říkal: My máme většinu těch podestýlkových, tak je to nakonec pro zákazníka výhodný,“ popsal Blesk Zprávám.
„Pro ně je jednoduší to zfalšovat. Zákazník to prostě chce za dvě koruny, ale to já za dvě koruny nevyrobím,“ doplňuje jedním dechem Král, který svých 12 tisíc nosnic chová na podestýlce.
Pomůže zákaz klecových chovů?
„Ze záznamu je patrné, že je to naprosto běžná praxe, se kterou se drůbežárny před svými zaměstnanci nebo uchazeči o zaměstnání nijak netají. Vypadalo to, že je to prostá denní rutina (…) Jediný způsob, jak podvádění zamezit, je klecové chovy úplně zakázat,“ konstatoval pro Blesk Zprávy Voršilka.
Úplný zákaz klecových chovů nyní míří do třetího čtení do Sněmovny. Jako bod pořadu by se mohl objevit už v pátek, jak zmiňuje dále Voršilka. Problémem pro zákon ale je, že nezískal podporu zemědělského výboru Sněmovny, který rozhodoval o pozměňovacích návrzích k novele zákona na ochranu zvířat proti týrání. Tato událost by ale podle Voršilky mohla mít svůj vliv.
Proti přijetí zákazu je ale řada samotných chovatelů. „Já jsem proti tomu, aby se někomu něco nakazovalo.
Když lidi chtějí jíst něco levného, tak to nebude tolik kvalitní a zdravý a zároveň to není možné vyrobit v hale, kde uděláte polovinu toho, co uděláte v klecích (…) Nevím, proč bychom měli kvůli pár podvodníkům trpět,“ zmiňuje Král a dodává, že jsou navíc chovatelé naštvaní, protože nedávno museli dva roky zpátky investovat do obohacení klecí, z čehož by se stala nevýznamná investice.
„Zemědělci se snaží zákaz klecových chovů zmařit šířením různým dezinformací a strašením veřejnosti (…) Naše údaje jsou podložené odbornými analýzami.
Ekonomická analýza od docenta Částka z Masarykovy univerzity dokazuje, že pro drůbežáře je přestavba ekonomicky únosná a zvládli by ji ufinancovat i bez jakékoliv finanční podpory tím, že by se cena vejce zvýšila asi o 20-40 haléřů, což je běžný cenový rozdíl mezi vejcem z klece a z podestýlky už dnes,“ brání zákon Voršilka pro Blesk Zprávy.
Co se týče samotné ceny, chovatelé Blesk Zprávám vysvětlují, že cena se odrazí i podle investic, které musí chovatelé do chovu dát – především pak do nákupu větších prostor kvůli halovému chovu a kvůli novým technologiím. „Cena se navíc bude zvyšovat tak jako tak,“ dodává Král.
Zákon by měl navíc platit až od roku 2027. „Tento rok není vybrán náhodně. V roce 2012 drůbežárny pořizovaly obohacené klece, které mají 15letou životnost, ta jim končí tedy právě v roce 2027.
Investovat do nových technologií by drůbežáři tedy museli i bez zákazu. Zákaz jen zařídí to, aby neinvestovali znovu do klecí, ale přešli na jiný způsob chovu. Nejčastěji to budou zřejmě voliéry.
Slepice se ve voliérovém systému může proběhnout, hrabat v podestýlce, popoletět si mezi jednotlivými patry,“ doplňuje Voršilka.
I Král a Dlouhá ale zmiňují investice, které proběhly před dvěma lety. Řada chovatelů tak stojí aspoň za tím, aby zákon začal platit až po uplynutí životnosti technologií.
„Z mého pohledu je nutné, aby případný zákaz chovu nosnic v obohacených klecích byl v rámci celé EU. Jinak budou chovatelé nosnic v ČR ekonomicky znevýhodněni.
Chovatelé nosnic dle možností rekonstruují a aktuálně je již v podlahových systémech ustájení přes 30 % nosnic,“ dodává Dlouhá.
„Pokud by zákaz klecových chovů začal platit pouze v České republice, naši chovatelé by museli zavřít chovy a po státu by oprávněně požadovali zhruba sedm miliard korun na kompenzace,“ uvedl také Toman v úterý na jednání Agrární komory, podle kterého by to znamenalo ztrátu pracovních míst na venkově.
Za zákon se nicméně postavili poslanci za TOP 09, ale také Piráti. Proti jsou pak povětšinou z hnutí ANO.
Odkud je to vejce? Ochránci zvířat tvrdí, že drůbežárny podvádějí kupující
Ilustrační fotografie.
Vaječný podvod, volají Obránci zvířat po zveřejnění videodokumentu z českých drůbežáren, který poukazuje na mísení klecových a podestýlkových vajec. Jde o dobře sestříhané záběry, brání se chovatelé.
„Sám se cítím být podveden, neboť už roky vejce z klecových chovů nekupuji – tedy vlastně je asi kupuji, ale jaksi bez mého vědomí,“ ozývá se rozrušený zákazník po zhlédnutí šokující reportáže z rukou Obránců zvířat.
Ta poukazuje na míchání klecových a podestýlkových vajec dohromady hned v několika drůbežárnách v Česku, v obchodech pak k dostání za vyšší cenu.
„Dokud bude možné, aby měl drůbežář slepice v klecích i na podestýlce, tak kontroly nedokážou zjistit, že nebude vejce míchat. Dokud se klecové chovy v Česku nezakážou, mohou nás výrobci i nadále podvádět,“ reagují na zveřejněnou videoreportáž Obránci zvířat.
Dokument, který údajně popisuje realitu dnešních drůbežáren, zveřejnili autoři jen pár dnů před projednáním návrhu zákona, který by klecový chov mohl od roku 2027 zakázat navždy. Zemědělský výbor se postavil proti návrhu.
Pokud by klecové chovy nosnic zakázala pouze Česká republika, tak by mnozí tuzemští chovatelé podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD) museli kvůli rostoucímu dovozu vajec ukončit činnost a po státu by pak požadovali kompenzace v celkové výši až sedm miliard korun.
Předseda Zemědělského družstva Senice na Hané na Olomoucku Jaroslav Navrátil pro agenturu ČTK varoval, že v případě zákazu klecových chovů družstvo, které má kolem 80 000 nosnic, s produkcí vajec skončí. Do zisku se podle něj chov od roku 2012 dostal jednou, v době zvýšení cen kvůli fipronilové kauze.
Případné schválení tohoto návrhu okomentoval v rozhovoru pro Seznam Zprávy také Pavel Jílek z jindřichohradecké drůbežárny Bohemia Vitae. „Na vejcích nevydělávám.
Nebude dostatek vajec a jejich cena výrazně poroste ze čtyř korun například na deset korun za kus.
Například Poláci budou moci klecová vejce dovážet a českého spotřebitele nebude zajímat, odkud vejce pocházejí, bude je zajímat především cena.“
Právě jindřichohradecká Bohemia Vitae byla ve videodokumentu zaznamenána také. Vedoucí provozu Jílek se podle svých slov ve videozáznamu osobně našel. „Záběry jsou sestříhané.
Když dáváme vejce na zpracování, je úplně jedno, jaké vejce na pásu jede. Navíc nemám ani důvod podestýlková vejce mísit, protože větší zájem je u nás o ta klecová,“ říká ve vyjádření pro Seznam Zprávy.
Ve videu z jeho úst zazní, že „ta mašina – co jí tam pošlete, tak ona označí, jak chcete“.
Právě klecový chov je v České republice v současné době tím nejrozšířenějším způsobem chovu. Podle dostupných informací v klecích přebývají přibližně čtyři pětiny slepic v Česku. Zásadní je proto sledovat první číslici natištěnou na skořápce. Ta ukazuje, jakým způsobem je slepice, od které vejce pochází, chována.
- „1“ – vejce nosnic ve volném výběhu
- „2“ – vejce nosnic v halách (na podestýlce)
- „3“ – vejce nosnic v klecích
- „0“ – vejce nosnic v ekologickém zemědělství (BIO)
Drůbežárna v Jindřichově Hradci však na videu nefigurovala jako jediná. Svědectví přinesli také zaměstnanci z drůbežárny Osík u Litomyšle, kterou provozuje Agropodnik Hodonín z koncernu Agrofert. V záběrech zveřejněného videa promlouvá na skrytou kameru jedna ze zaměstnankyň, která vysvětluje praktiky míšení klecových a podestýlkových vajec.
„To nepoznáš, prostě tam máš akorát šarži, že podestýlka je označena dvojkou a klecovina trojkou. Jenom podle toho poznáš, že je to podestýlka, nebo klec. Když jsou velké objednávky, tak se to nedá udělat, takže naše mašina to značí na dvojku všechno a jede se,“ říká zaměstnankyně drůbežárny Osík.
Podle vedení jde však o vyjádření dělnice, která „nemůže ze své pozice znát, nebo dokonce rozhodovat o procesech sběru třídění a o celkové logistice výrobků“. Stejnou reakci Seznam Zprávy získaly také od Pavla Jílka z jindřichohradecké drůbežárny. Ten obhajuje komentáře ve videu tím, že na pozicích pracují převážně brigádníci, kteří o systému nemají dostatek informací.
Státní veterinární správa podle vyjádření mluvčího Petra Vorlíčka zkontrolovala provoz v Jindřichově Hradci tři dny poté, od chvíle, kdy se jim do rukou dostaly záběry z drůbežárny. Kontrola tam však stále není uzavřena. Podle informací mluvčího Státní veterinární správy však kontrola proběhla i na Pardubicku.
„Kontrola v prvním z chovů v Pardubickém kraji neprokázala, že by zde docházelo k vydávání vajec z klecového chovu za vejce z volného chovu. Ve druhém případě – jedná se o chov z Jihočeského kraje -kontrola ještě nebyla ukončena a stále probíhá,“ potvrdil Seznam Zprávám zástupce tiskového mluvčího Petr Majer.
Pochybnosti vyslovila také Českomoravská drůbežářská unie. „Tvrzení aktivistů nám přijde podivné. Nemohu potvrdit věrohodnost jejich videí, jelikož nevím, jak byla pořízena. Jejich videa jsou tajně natáčena v neprospěch chovatelů hospodářských zvířat a tendenčně sestříhána,“ říká předsedkyně Gabriela Dlouhá za unii.
„Je vyloučeno, aby v Česku docházelo k míchání vajec, a nemůže jít o systémovou chybu. Vše je přesně evidováno, počet nosnic v jednotlivých systémech ustájení, počet snesených vajec i jejich distribuce,“ vysvětlila Dlouhá a dodala, že lze přesně dohledat, kam bylo každé vejce dodáno. A kromě jiného se opřela také o závěry kontroly Státní veterinární správy, která pochybení neodhalila.
„Není ani důvod, proč by se producenti vajec takto měli chovat, když je na trhu dostatek vajec z podlahových chovů a chovatelé dle smluvních závazků s obchodními řetězci reagují přestavbami technologií. V aktuální chvíli je již v podlahových systémech ustájení přes 30 procent nosnic,“ dodala ve vyjádření pro Seznam Zprávy.
Šéfka Českomoravské drůbežářské unie byla na jaře hostem Výzvy. (Video: Seznam Zprávy)
Některé české drůbežárny značí klecová vejce jako podestýlková, odhalili ochránci zvířat
Někteří čeští drůbežáři klamou spotřebitele. Videa ze dvou českých drůbežářských závodů ukazují, že dochází k záměrnému míchání vajec od slepic chovaných v klecích a na podestýlce. Vejce klecová jsou tak podvodně označována jako podestýlková, díky čemuž je mohou drůbežáři prodávat za vyšší cenu.
Zjištění přichází v době, kdy poslanci rozhodují o budoucnosti klecových chovů slepic v Česku. Informuje o tom spolek OBRAZ – Obránci zvířat. „Podestýlka je značená dvojkou a klecovina trojkou. Jenom podle toho poznáš, že je to podestýlka, nebo klec. Ale když jsou velký objednávky, tak se to nedá udělat.
Takže normálně mašina to značí na dvojky všechno a jede se,” vysvětluje zaměstnankyně drůbežárny na jednom z pořízených záběrů. „To se ty podestýlkové a klecové míchají?” ptá se autor v dalším podniku. „Jo, jo,” potvrzuje zaměstnankyně.
Vzhledem k tomu, že vejce od slepic chovaných na podestýlce vykupují supermarkety za vyšší cenu než ta klecová, producentům se vyplatí vejce mixovat, a spotřebitele tak podvádět.
Tématu míchání vajec se věnovala také pondělní reportáž České televize pořadu Reportéři.
V současné době se poslanci zabývají návrhem zákona, který by mohl zcela zakázat klecový chov slepic na území České republiky od roku 2027.
Legislativní návrh prošel druhým čtením, a poslanci o jeho definitivním schválení, nebo zamítnutí budou hlasovat pravděpodobně tento pátek. „Odpůrci zákazu se ohánějí tím, že si prý v obchodě může každý vybrat.
Ve skutečnosti je to iluze,“ vysvětluje Marek Voršilka, předseda spolku OBRAZ – Obránci zvířat.
„Dokud bude možné, aby drůbežářská firma měla zároveň chov v klecích i na podestýlce, k míchání a podvodnému značení bude docházet a žádná kontrola to neodhalí. Zabránit tomu můžeme jen úplným zákazem klecového chovu.
Je proto na čase, aby se politici přestali vymlouvat a zákaz schválili,” říká Marek Voršilka. Spolek OBRAZ se v souvislosti s kauzou rozhodl spustit web www.vajecnypodvod.cz, který o nekalých praktikách drůbežářů informuje.
Místopředseda Českomoravské drůbežářské unie Zdeněk Mlázovský pro server Aktuálně.cz připouští, že pokud by k míchání klecových a podestýlkových vajec docházelo, jde o klamání zákazníka.
Pořízené záběry přímo z drůbežáren ale nepovažuje za důkazní materiál. „Muselo by být jasně vidět značení na vajíčkách, že do obalů opravdu padají vejce, která tam být nemají,“ míní.
Zástupci dotčených drůbežáren podle vyjádření pro Aktuálně.cz jakákoliv pochybení odmítli.
Návrh na zákaz klecových chovů slepic má podporu mezi koaličními i opozičními poslanci. Na posledním jednání zemědělského výboru přijat nebyl, proti byli všichni poslanci hnutí ANO.
„Je to další argument pro to, abychom klecové chovy zakázali. Často zaznívá, že taková úprava není nutná, protože lidé si stejně nepřejí kupovat vejce z klecových chovů […]. Ale tohle je právě ten důvod udělat legislativní úpravu, protože se přímo nabízí, že by si někteří nepoctiví chovatelé takto přilepšovali,“ uvedl pro Reportéry ČT poslanec ČSSD Roman Sklenák.
„Kontrola nemůže být u všeho. Je pochopitelné, že někteří vlastníci jsou sváděni k tomu využít těchto mezer, že na ně kontrola nedohlédne vždy. Právě ten zákaz by přispěl k tomu, že by se něco takového už nemohlo dít,“ sdělila Reportérům předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Obránci zvířat v souvislosti s nadcházejícím hlasováním už začali vyzývat veřejnost, aby apelovala na poslance pomocí e-mailů.
Spustili také kampaň Měsíc v kleci, v rámci níž se v kleci umístěné na Malostranském náměstí střídají dobrovolníci, aby tak poukázali na nepřijatelné podmínky takto chovaných slepic.
Podle posledního průzkumu společnosti PPM Factum si úplný zákaz klecových chovů přeje 78 % Čechů, podpora přitom v čase roste.
reklama