Když med, tak od včelaře

Včelaření a medu se věnuje více než dvacet let, tradici mu v rodině předal jeho děda. O medu a včelách mluví se zanícením a velkým zájmem. „Slušný český včelař do medu nic nepřidává, a tím myslím i cukr.

Bohužel někteří včelaři jsou schopní používat cukerný roztok i během sezóny, a to proto, aby navýšili medný výnos. Tyto medy většinou končí ve výkupech a posléze na pultech našich obchodů,“ říká včelař Jiří Smolík.

Je jedním z mála, kdo produkuje med v té nejčistší podobě. Jak takový med vypadá a v čem se liší?

Lidovky.cz: Včelaření se věnujete více než dvacet let. Kolik včelstev vlastníte?Momentálně mám 145 včelstev a moje matka, která mě naučila včelařit, má 59 včelstev. Takže se momentálně starám dohromady o 204 včelstev.

Lidovky.cz: Kolik času strávíte péčí o včely v průběhu jedné sezóny?To nelze přesně říci, ale čistě prací okolo včel je to pěti až šesti měsíců. Poté dalších šest měsíců dělám přípravu na další sezonu. Takže se dá říci, že kromě Vánoc celý rok.

Lidovky.cz: Dá se dnes ještě koupit med, do kterého se nepřidávají žádné další látky? Jak je možné, že se v Česku jako jediné řešení v boji proti varroáze používají jedy?Odpověď na první otázku – určitě dá. V České republice je zakázáno používat ve včelaření antibiotika. Slušný český včelař do medu nic nepřidává, a tím myslím i cukr.

Bohužel někteří včelaři jsou schopní používat cukerný roztok i během sezony, a to proto, aby navýšili medný výnos. Tyto medy většinou končí ve výkupech a posléze na pultech našich obchodů. Nejlepší volbou, jak získat čistý med, je přímo od ověřeného včelaře. Když navštívíte včelaře, hodně se ptejte a chtějte hodně vidět.

Já osobně bych se ptal, z jakých plástů je med vytočen a vůbec v jakých podmínkách se vytáčí. Občas se člověk nestačí divit, v jakých prostorách včelaři med vytáčí. Taktéž bych si med nikdy nekoupil ve sklenici od okurek. Sklenice by měla být vždy nová s novým víčkem. Co se týče léčení jedy, nemyslím si, že je to jediné řešení, ale bohužel je to povinné.

Léčit jedy je nařízeno státem, konkrétně veterinou.

Když med, tak od včelaře

Lidovky.cz: Nemyslíte si, že včelařský svět v tomto ohledu pokročil a nová zjištění dávají za pravdu alternativním způsobům?Asi ano, ale v této republice je to běh na dlouhou trať.

Lidovky.cz: Kdo je za tuto situaci zodpovědný?Za tuto situaci jsou z mého pohledu zodpovědní jak sami včelaři, tak stát. Pro mě osobně je problém nedisciplinovanost některých členů a striktní nařízení veteriny.

Léčení je vždy nařízeno přesně na konkrétní datum, což je podle mě nesmysl. Jakékoliv léčení se musí provádět v reakci na zdravotní stav včelstva a ne podle určeného data.

Praxe je taková, že když je léčení nejdůležitější, což je v červenci, lze velmi jednoduše použít takzvané biopřípravky. Někteří včelaři, a není jich málo, nejsou ochotni toto udělat a vesele používají chemii i v sezoně. Má to několik důvodů.

Buď se jim nechce, nebo nemají čas, ale bohužel spousta z nich není ochotna investovat do těchto biopřípravků. Přitom investice do jednoho včelstva je asi 20 korun.

Lidovky.cz: Jak si vysvětlujte fakt, že se o tom, co se děje se včelami a medem, mluví ve společnosti tak málo?Ve společnosti se o tom mluví dost, ale na veřejné úrovni se toho moc neděje.

Lidovky.cz: Jak to děláte, abyste nemusel na své včely používat pesticidy?Pesticidy musí používat každý včelař. Nakazuje mu to veterinární nařízení.

Lidovky.cz: Co si má člověk představit pod pojmy jako panenský a plástečkový med?Paneský med je „med z plástů toho roku vystavěných, avšak matkou nezakladených“.

Znamená to, že do medníku vložíte rámek s mezistěnou, včely na ní postaví plást, ten zanesou medem, který se poté vytočí. Tento med je v podstatě čistý nektar bez zbytků po včelách a bez zbytků léčiv.

Plástečkový med vzniká tak, že se do včel vloží prázdný rámek či jen horní loučka a včely musí vše udělat samy bez pomoci včelaře.

Když med, tak od včelařeKdyž med, tak od včelaře

Lidovky.cz: Začal jste včelařit tradičně – nechal jste včely na divokých plástech bez rámečků, tak jako kdyby tvořily plásty kdekoli jinde v přírodě. Jaké to má výhody a nevýhody?Bohužel nezačal. Divokou stavbu budu včelám umožňovat zatím jen v medníku.

Zatím jsem se specializoval na panenský med. Panenský med se dá vyprodukovat za relativně slušnou cenu, kterou je český zákazník ochoten zaplatit. Med z divokého díla si vzhledem pro svou vyšší cenu své zákazníky ještě hledá, ale díky narůstající poptávce si myslím, že je vše na dobré cestě.

Na divokou stavbu se specializuje můj bratr Václav.

Lidovky.cz: Mohl byste popsat, jak probíhá stáčení medu z pláství v rámečcích a jak v tomto případě, kdy plástve rámeček nemají?Med z rámečků se vytáčí v medometu, zatímco med z divoké stavby se musí vymačkat nebo vylisovat.

Lidovky.cz: Jaké látky med obsahuje a čím jsou pro člověka přínosné?To záleží na druhu medu.

Květové medy obsahují větší množství enzymů, zatímco medovicové obsahují více minerálů a dalších minimálně pět set různých látek.

Jen pro příklad jsou to vitamíny A, B2, B1 , B6 , B12, C, H, K, D, E a další, aminokyseliny, pyl, vonné látky, jednoduché cukry, voda, dextriny atd. Navíc každý med je originál a obsahuje něco jiného.

Lidovky.cz: Jaká je teplota ve včelím úlu?Okolo plodu asi 36 stupňů. V okolním prostoru se teplota mění dle ročního období a množství včel.

Lidovky.cz: Jaké členy má včelstvo a jaká je jejich funkce?Včelstvo má většinou jednu královnu. Je však možné, že po nějaký čas jsou ve včelstvu královny dvě. K tomu dochází zejména na podzim, kdy si některá včelstva dělají tichou výměnu královny. Od dubna do října jsou ve včelstvu trubci.

Jejich počet se pohybuje někde mezi 300 až 600 kusy na včelstvo v letních měsících. Nesmíme zapomenout na dělnice. Jejich funkce v úlu je různá. Záleží na věku. Hned po vylíhnutí se včela (mladuška) stává uklízečkou. Asi tři dny pobývá na plástu a uklízí. Poté se z ní stává krmička a kojička, což trvá asi sedm dní.

Po asi deseti dnech života se u včel aktivují voskové žlázy a po dobu sedmi dnů produkují velké množství vosku. Po té několik dní stráží úl a je z ní strážkyně a v konečné fázi se z ní stane létavka, kterou je až do smrti.

Pokud však včelstvo přijde z nějakého důvodu o létavky, může se část včel změnit na létavku bez ohledu na věk a naopak létavka na kojičku.

Lidovky.cz: Jak daleko od úlu včela létá a podle čeho se orientuje?Standardní dolet je okolo tří kilometrů, ale je zjištěno, že to může být i osm a více. Včely se orientují hlavně podle slunce, ale to je na samostatný článek.

Když med, tak od včelaře

Lidovky.cz: Na trhu se objevují vysoce ceněné druhy medu s přívlastky „horský“, či „lesní“.

Je to marketingový tah nebo se skutečně jedná o druhy se speciálním, kvalitativně vyšším složením?Horský med? Co je to? Z čeho je to? Možná z hor, ale jestli je tento med z květů nebo z medovice si člověk může jen domýšlet. Většina těchto přívlastků je jen marketingový tah.

Dle mého názoru je třeba napsat, z čeho med je a až jako přívlastek dodat odkud je. V naší republice jsou povoleny jen tři názvy druhových medů. Bud květový, květový pastový nebo medovicový.

K těmto názvům lze přidat přívlastek horský nebo jakýkoliv jiný, ale často to není úplně tak pravda. Kupříkladu med „pampeliškový“. Nevím, jak se tento med získává, jak naučit včely, aby létaly jen na pampelišku nebo hlavně na pampelišku. No mám se asi ještě co učit.

Lidovky.cz: Má barva medu výpovědní hodnotu o jeho kvalitě?Ne. Kupříkladu akátový med je téměř čirý a je velice chutný a zdravý. Dle mého názoru nejvíce záleží na vůni a na chuti. Barva nevypovídá o ničem zásadním. Většina Čechů si myslí, že čím tmavší med, tím lepší, ale je to přesně naopak. Čím je světlejší, tím je lepší.

Lidovky.cz: Co to je cukernatění medu?Takzvané cukernatění se odborně nazývá krystalizace. Je to přirozená vlastnost medu. Všechny české medy musí zkrystalizovat, kromě akátového.

Pokud ne, je něco špatně. Každý med krystalizuje jinak dlouho. Květový velmi rychle, dá se říci, že do týdne je zkrystalizovaný. Medovice vydrží až několik měsíců nezkrystalizovaná.

Nejdéle vydrží akátový med.

Lidovky.cz: Co obsahuje med, který je stále tekutý a nikdy neztuhne – nezcukernatí?Pokud to není akátový med, tak je asi čínský, anebo silně přehřátý.

Rámek – dřevěný rám, díky kterému lze snadno manipulovat s jednotlivými plásty.Mezistěna – je tenká deska vylisovaná z vosku, která vyplňuje rámek. Z obou stran má vylisovaný vzor šestiúhelníků, na které včely staví své buňky.

Lidovky.cz: Kolik kilogramů medu zkonzumujete za rok?Já osobně tak pět kilo, ale pracuji na zlepšení. Zrušil jsem cukr v kuchyni a sladím jen medem, i kávu. Nově dodáváme med i do cideru od F. H. Prager, takže piju s medem už i alkohol.

Lidovky.cz: Máte včely rád, nebo k nim nemáte jiný, než účelový vztah?Samozřejmě mám rád včely.

Lidovky.cz: Kolik žihadel za sezónu dostanete?To přesně nevím, ale je červen a dostal jsem jich už tak okolo dvou set.

Lidovky.cz: Čeho si na včelách jako tvorech nejvíce vážíte?To je těžká otázka, ale asi jejich společenství jako takového. Každá včelka má svou funkci a bez otázek ji plní. Pokud nějaká včelka vypadne, tak ji jiná nahradí. Tento systém u lidí bohužel moc nefunguje.

Lidovky.cz: A čeho si nejvíce vážíte na lidech?Poctivosti a přátelství. Poctivých lidí je zatraceně málo a přátel ještě míň.

MED přímo od včelaře vs. MED z marketu

Na úvod musím napsat, že toto téma je pro spotřebitele velice důležité – koupit kvalitní med.

Na druhou stranu pro mne velice ožehavé. Možná to bude vypadat, že „kopu“ za včelaře a prodej ze dvora, a „jdu proti“ velkoobchodníkům a marketům. Není tomu tak, dá se říci, že i v marketu můžete koupit kvalitní med, a naopak u špatného včelaře koupit nekvalitní med.

„Včelky nosí všem včelařům stejně kvalitní med, zkazit ho nebo zachovat jeho kvalitu mohou jen a pouze lidé/firmy.“ 

Když med, tak od včelaře

Ano, jak říká tento slogan, i ukazuje obrázek výše, skutečně včelky na celém světě pracují stejně. Včelka nasaje do svého medného váčku nektar (z květů = květový med) nebo medovici (výměšek mšic, puklic, atd.

= medovicový med), včelky přidají své enzymy a aminokyseliny ze svých žláz, kdy si včelky obsah medného váčku navzájem předávají.

Když je med dostatečně zahuštěn a odpařena část vody, uloží ho včelky do včelích šestihranných buněk – plástů.

Takto předají opravdu včelky na celém světě stejně kvalitní med svému včelaři. A tu kvalitu může zachovat nebo zkazit následně jen včelař, člověk (tedy i zákazník) nebo firma, která med dále zpracovává.

Co všechno může med zkazit/zachovat jeho kvalitu:

1) Správná doba medobraní, kdy včelař odebírá včelám med a vytáčí ho

Voda v medu je největší problém. Voda se postupně z plástů/medu odpařuje, včelky jsou samozřejmě chytré, a poznají, kdy je voda odpařena v dostatečném množství – kdy je med zralý.

Budete mít zájem:  Bazalkový esenciální olej – jaké má účinky na zdraví?

A včelař to pozná tak, že včelky med zavíčkují, alespoň z 1/3 rámku, a když se rámkem silněji trhne, tak med nemá vystříknout. Nejlepší metoda ověření zralosti je použití refraktometru, pokud ukáže obsah vody pod 18 %, je zralý.

Čím je hustší (má méně vody), tím je kvalita a zralost lepší.

2) Čistota zpracování

Práce s medem by měla probíhat s vhodnými prostředky, nářadím a nádobami, nejlépe z nerezu či potravinářského plastu. Nečistoty mohou med znehodnotit. Med by měl být po vytočení zcezen – vyčeřen přes hrubé a jemné síto, čímž se zachytí zbytky voštin.

Samozřejmostí je, že do medu se nepřidává žádná šťáva, sirup, cukr, prostě med musí být pouze med. Včelaři mohou do medu přidávat třeba pyl, plást s medem či jiné ingredience, které med obohatí, ale nenahradí. Právě nešvarem falšování medu bývají přidané šťávy, sirupy či cukr, ale to si myslím obyčejní včelaři prostě nedělají.

3) Stáčení do sklenic a zavíčkování / uskladnění ve velkých nádobách

Další velmi důležitá část procesu, kde mnozí včelaři mohou udělat chybu. Med by měl být stočen do nových nebo dobře vymytých a vysušených nádob. Plnění pro konečného zákazníka probíhá většinou do skla. Pokud včelař chce uchovat větší množství medu na sklad, používá také větší vhodné nádoby (nerezové nádoby, potravinářský plast).

Důležitá věc u plnění do skla je VÍČKO. Včelař by měl použít buď nové víčko nebo staré víčko, které nemá žádnou pachovou stopu. Když staré víčko, tak od minulého medu, a dobře umyté.

Jakákoli víčka od zavařenin většinou nasáknou do těsnící gumy/barvy pach obsahu zavařeniny. Zcela nevhodná jsou víčka od okurek, ale v podstatě každý druh zavařeniny má určitou specifickou vůni, a víčko si ho více nebo méně převezme. Vyčištění a umytí, např.

v myčce, si myslím pach zcela neodstraní (od okurek rozhodně ne). A právě onen pach získá i med. Takže když na sklenici s medem dáte víčko od okurek, zákazník doma otevře sklenici s medem, ale v podstatě znehodnoceným medem, protože cítí okurky.

Opravdu včelař by neměl být „skrblík“, a investovat těch „pár korun“ do nových víček, a dávat na sklenice s medem nová víčka.

4) Skladování medu

Med by se neměl skladovat na přímém slunci, tedy ani za oknem, kde svítí slunce. Neměl by se skladovat při vyšších teplotách, už vůbec ne nad cca 43 ºC.

Naopak nižší teploty jsou zcela v pořádku, dokonce skladování medu v mrazáku je v podstatě velice dobré, což je zajímavá informace pro zákazníka.

Když bude skladovat čerstvě vytočený med v mrazáku, tak zůstane med tekutý, nezkrystalizuje, a zachová si tu první vůni a chuť po vytočení.

„Při vysokých teplotách, právě nad cca 43 ºC, se med silně znehodnocuje, ničí se enzymy, vitamíny a další cenné látky v medu.“

5) Krystalizace medu je v pořádku!!!

Většině spotřebitelů – konzumentů medu vadí, když je med zkrystalizovaný, tvrdý, nejde nabrat nožem nebo lžící a musí se „dobývat“.

Vážení, krystalizace medu je zcela přirozená vlastnost medu, je to naprosto normální. Co normální, je to jeden ze základních ukazatelů, že je med kvalitní! A teď uhodím hřebíčkem na hlavičku. Pokud, zejména v marketu, uvidíte med, který je krásně tekutý, průzračný, po otočení sklenice se krásně „přeleje“, je třeba být ve střehu.

Pokud uvidíte, že med byl plněn před dny/týdny, zejména medovicové medy si tekutost zachovají delší dobu, květové krystalizují rychleji, pak by vše mohlo být v pořádku. Ale pokud byl med plněn v řádu měsíců či let, a je stále tekutý (nebyl v poslední době ztekucován), takovému medu se rozhodně vyhněte.

 Často takové medy s plněním před půl rokem a více, které jsou zcela tekuté, můžete vidět v regálech marketů. Pro mne je to jasný signál, to není kvalitní med. Buď do něj bylo něco přidáno, nebo byl špatným způsobem ztekucen a zpracován nebo to vůbec není med.

Není žádným tajemstvím jak způsobit, aby „med“ byl dlouho tekutý – zahřátí na vyšší teplotu, dobarvení E150d, přidáním škrobového či cukerného derivátu, atd. Tyto způsoby samozřejmě silně znehodnocují med.

Proto opakuji, krystalizace medu je zcela v pořádku, a je známkou, že se jedná o med. Jak jej rozpustit už je další věc a otázka pro zákazníka.

Včelaři často používají tzv. ztekucovací komory, kde včelař naskládá sklenice s medem, zapne topení s termostatem, a med rozpustí a udržuje při šetrné teplotě (obvykle mezi 30 – 43 ºC). Vy jako zákazník pak kupujete „na oko“ příjemnější tekutý med. Ale věřte, že takto ztekucený či zcela zkrystalizovaný je pořád stejně kvalitní med.

Ještě dodám, že výjimkou je akátový med, který po stočení vydrží velice dlouho tekutý. 

6) Ztekucování medu

Tato část je jistě námětem na samostatný článek. V podstatě již tušíte dle předchozího odstavce a sloganu výše, že jde o teplotu při ztekucování.

Ano, cca 43 ºC je hranice, kdy si med zachová vše dobré (vitamíny, enzymy, atd.).

Co je rozhodně špatně při ztekucování spotřebitelem doma:

  • mikrovlnka
  • vařící voda
  • více horké topení
  • sluneční paprsky

Na domácí ztekucení vám postačí hrnec, ve kterém ohřejete vodu na cca 40 ºC, odstavíte z plotny, zkontrolujete teploměrem (kdo nemá teploměrem, stačí fakt, že se dá vody ústy napít, to je signál, že teplota je v pořádku), a do vody vložíte sklenici s medem. Voda samozřejmě bude chladnout, tedy na úplné ztekucení musíte tento proces zopakovat vícekrát.

Poznámka: pokud si dáváte med přímo do čaje, přidejte ho, až když se dá čaje napít (teplota pod 43 ºC), pokud ho tam dáte dříve, když je čaj více horký či vařící, nemusíte si kupovat med, stačí přidávat cukr, protože vysoká teplota opravdu v medu zničí většinu toho dobrého a důležitého

Med voní/nevoní a chutná/nechutná

A když otevřete víčko zakoupeného medu, měl by vám samozřejmě med vonět 🙂 A když ochutnáte, tak samozřejmě musí chutnat, ne být zkyslý či mít nějakou pachuť 🙂 Právě zkyslá vůně a chuť jsou jasnými signály většího množství vody v medu. Vůně a chuť po okurkách, zelí, řepě, atd. je chyba víčka od zavařeniny či špatně umytá sklenice.

To je asi vše o tom „jak poznat kvalitní med“. Vlastně ne, není. Zkuste si dát dohromady výše popsané, a přidat „ekonomiku“:

Rok 2019

  • aby se včelaři včelaření z ekonomického pohledu vyplatilo, potřebuje prodávat 1 kg medu za cenu cca 120 až 140 Kč jako minimum, spíš více okolo 140 až 180 Kč
  • firma/market, která med prodává jako podnikající subjekt, musí 1 kg medu prodávat za cenu cca 150 – 250 Kč (platba DPH, daní, zaměstnanců, nákupu medu od včelařů, marže, atd.)
  • výkupní cena medu do „výkupu“ = firmám byla v roce 2019 cca 50 – 60 Kč/kg

Výkupní firmy často med dovážejí z krajin, kde je výkupní cena nižší, a naopak náš kvalitní český med se často prodává do zahraničí, do bohatších států.

„Firmy vykupují med většinou v „konvích“ nebo „sudech“ o objemu cca 200 l.“

Dále si představíte co obnáší provoz firmy, která vykoupí stovky či tisíce TUN medu, musí ho přivézt, skladovat, ztekutit, plnit a prodat, pak vám musí být jasné, že to nebude vše tak jednoduché jako u malého včelaře. Právě to zacházení s medem v tak velkém objemu si myslím je problém. Představte si, jak ztekutíte desítky 200 l sudů s medem, pokud možno rychle a zároveň šetrně? Ekonomicky pro mne nepředstavitelné.

  • Velmi špatnou reklamou firem (ne českých včelařů) byl například problém z roku 2018 – čtěte ZDE, či třeba v tomto článku.
  • A když si dáte všechny tyto informace v hlavě dokupy, musíte získat jasný názor na to, jak poznat a kde koupit kvalitní med.
  • Jirka Hejsek

Med

Med pomáhá léčit, ale také působí jako prevence proti nemocem. Řada lidí tohle ví a zdravé účinky medu využívá ve svém léčitelství. Včelí med nemá stále konstantní složení, a proto nemůže být uznán jako lék, i když léčivé účinky rozhodně má. Známé rčení praví: „sklenice medu – půl lékárny domu“.

Vznik medu 

Med donáší včely létavky a předávají je mladším včelám v úle. Při práci s nektarem (roztok z květů rostlin) či s medovicí (roztok donesený z výměšků mšic apod.) se med zahušťuje.

Med si včely předávají a znovu polykají a vyvrhují, čímž ho obohacují důležitými enzymy. Při menší koncentraci vody v medu ho ukládají do buněk, kde ještě postupně zraje. Jakmile med dosáhl 16% – 18% vlhkosti, tak ho v buňkách zavíčkují.

Včelař ho pak pomocí odvíčkovací vidličky musí odvíčkovat a v medometu pomocí odstředivé síly získat. 

Kde vlastně med vzniká a co je potřeba k jeho výrobě: 

Pro výrobu medu jsou důležité včely, které sbírají z květů nektar či medovici. Aromatické látky  jim umožňují vnímat charakteristickou vůni květin, podle které se také orientují. Včela nasaje tekutinu na květu či na zadečku mšic, mer a červců přes své lízavě sací ústrojí do medného váčku.

Váček je od žaludku oddělen chlopní, která pouští tuto látku do žaludku, zpět však nikoliv. Nemůže tak dojít k natrávení a následného použití. Včela tuto tekutinu přenese do úlu, kde ji vyvrhne a letí dále za pastvou. O nektar či medovici se už následně starají včely mladší v úle. Tyto včely pak přemění  nektar odpařením vody na med.

Nektar má asi 70 % vody, kdežto med má méně než 18 %. Vody se zbavují neustálým nasáváním a vyvrhováním do plástů. Během tohoto celého procesu je tato látka obohacována enzymy a proto, hlavně díky nim vznikne med. Odpařování vody rovněž napomáhá mávání křídel včel, které díky tomu vytváří neustálý proud vzduchu, který odvádí přebytečnou vodu česnem z úlu ven.

Včely uložený med potřebují na uživení dlouhověkých včel v průběhu zimy. Průměrné včelstvo spotřebuje za zimu asi 15 kg – 20 kg medu. Během celého roku je to pak 70 kg medu. Včelař včelám odebere okolo 20 kg – 70 kg medu, čili odebírá to, co si uchovávají na zimu. Proto se před zimou včely zakrmují cukerným roztokem.

Cukr se rozmíchá v roztoku 3:2, cukr:voda do 5l sklenice a pomocí krmícího víčka, které má 80 otvorů se zadělá. Následně se umístí na horní loučky v úle a včely si tak tento roztok průběžně zpracovávají.

Když med, tak od včelaře

Účinky medu 

V medu jsou mimo jiné také přepracované enzymy z hltanových žláz včel, a proto je zdravější než běžný cukr. Také obsahuje vitamíny a minerální látky. 

Med pomáhá: 

  • prevence před nemocí
  • rekonvalescenci po různých nemocech
  • při nachlazení dýchacích cest
  • u žaludečních vředů
  • při nespavosti
  • při onemocnění jater a žlučníku
  • při žloutence
  • při chudokrevnosti
  • při pálení žáhy
  • při zácpě
  • u poruch trávení a přecitlivění nervů
  • na vysoký krevní tlak
  • při vředech
  • proti pylovým alergiím (především květové medy smíchané s 1 % pylu) 

Přispívá ke zdárnému vývoji dětí vždy a také i před narozením. Med zvyšuje přirozenou odolnost organizmu, ovlivňuje krevní oběh, vyživuje srdce a obsahuje látky tvořící kosti. Posiluje nervovou soustavu, dobrý spánek, dobrou náladu a paměť. 

Další zajímavosti: 

Ph medu je asi středně kyselé, čili ve stupnici vyjádřeno mezi 3,5 a 4. Med je hydroskopický, což znamená, že může přijímat vlhkost z okolního prostředí.

Budete mít zájem:  Kde byly nejdražší potraviny před sto lety? Na horách a na Žižkově

Med má vysoký obsah cukru, který je vhodný pro rychlé doplnění energie, proto je často používaný sportovci jako povolený doping. Med má protizánětlivé účinky a proto byl už i v minulosti natírán do ran. Hojivé účinky jsou následně účinné.

Z medu se dá také vyrábět medovina. Vypálená medovina v pálenici se nazývá medovec. 

Jaký med si koupit? 

Pokud jste se rozhodli si koupit med, tak je dobré se před jeho koupí zaměřit na jeho kvalitu. Ne vždy je totiž med jako med. 

Výrobce 

Vždy je dobré mít svého spolehlivého včelaře, anebo svůj spolehlivý obchod, který prodává výrobky od českého včelaře. Čeští včelaři jsou většinou ochotni vám ukázat včelstva, úly, pomůcky a prostředí, ve kterém pracují a taky stáčí med. Hned si tak můžeme udělat obrázek o hygieně.

Zahraniční včelaři, nejčastěji z Argentiny či Číny nejsou pod takovým dohledem, jako ti čeští. U nás totiž funguje Český svaz včelařů, který hlídá podávané veterinární léčiva. Čeští včelaři jsou také pod dohledem zákonů.

  U nás máme povolené různé druhy léčiv, které jsou vázané regulemi, jako například, že se musí aplikovat danou dobu, a že se musí aplikovat dané množství. Český včelař většinou tyto regule splňuje. Zahraniční medy ale většinou obsahují veterinární léčiva, která jsou pro člověka škodlivá. Jsou sice hlídáni inspekcemi, ale většinou nedostatečně.

Pokuty jsou tak mizivé, že si zahraniční výrobce medů může dovolit u nás znovu a znovu prodávat závadné medy. Asi posledním faktorem výrobce je vzdálenost. Zdravým selským, proč si kupovat medy, které přiletěly z druhého konce světa, a proč ne ty, co máme doslova za rohem.

Jednak je med z našich rostlin či živočichů a jednak se díky němu neznečistil kus světa, protože doprava je přímo od včelařových rukou do rukou vašich. Med, než se dostane do obchodu, je také neustále ohříván i na teplotu vyšší než 40 °C, což medu nepřispívá. Nekvalitní med je také šlehán a tím ztrácí důležité enzymy obsažené v medu. 

Cena 

Když už jste se teda rozhodli si koupit med od českého včelaře, tak je pro vás určitě rozhodující cena. V hypermarketu nekoupíte levné medy. Srovnejte jednotkové ceny (cena za 1 kg). V hypermarketech se běžně prodávají medy od 120 Kč/1kg až do 240 Kč/1kg.

Často to ale nejsou medy, ale jen ochucené sirupy. Rozvoj celé naší společnosti by se mohl zlepšit podporou českých výrobků a to platí i ve včelařství. Kdo si myslí, že cena za kvalitní český med 100 Kč/kg je příliš velká, tak ten je na omylu.

Při dnešních cenách všeho okolo nás, také včelařských potřeb a pomůcek, je nutná cena medu alespoň 120 Kč/kg. Dnešní včelaři jsou ale tak hluboce podceňováni, že jsou dokonce ochotni prodat med už za 60 Kč/kg.

Je však jen na vás, jestli podpoříte českého včelaře a budete odebírat kvalitní a nezávadný med, nebo jestli čeští včelaři vymizí a vy si budete kupovat med umělý ze zahraničí. (1 kg medu = cca 0,7 l medu). 

Zralost 

Med může být odebrán i předčasně, což také negativně ovlivňuje kvalitu, protože může dojít ke kvašení medu. Med by měl být odebírán z úlu až tehdy, když má méně než 18% vody. 

Druhy medu 

Medy můžeme rozdělit na několik druhů, podle toho z jaké rostliny nebo z jakého živočicha vznikly.

EU rozlišuje však jen 2 druhy medu, a to med květový, který vznikl z nektaru a med medovicový, který vznikl ze sladké a lepkavé medovice, čili z výměšků mšic, mer, červců a dalších, které včely dále zpracují. Tento med se jmenuje med medovicový, nikoliv lesní, jak se většinou uvádí.

V době rozmnožování mají mšice velkou spotřebu bílkovin, těch je ale v míze relativně málo. Nasátou mízu tak mšice filtrují a přebytečný sladký roztok, medovici, rozstřikují po okolí, nebo jím visí na zadečku. Kapičky medovice sbírají nejen včely, ale také mravenci.

Tento vztah mezi mravenci a mšicemi se nazývá trofobióza. Rozdíly mezi těmito medy existují. Další druh, který bychom mohli rozlišit je med pastovaný, který vzniká pastováním květového medu. 

      Med květový

  • pochází z nektaru rostlin
  • snadno stravitelný díky vyššímu obsahu hroznového (glukózu) a ovocného (fruktózu) cukru
  • vzhledem k vyššímu obsahu hroznového cukru (glukózy) rychleji krystalizuje
  • obsahuje pylové zrna různých květů, které jsou zdrojem vitamínů 

      Med medovicový 

  • pochází z výměšků medovice hlavně od mšic, medovice jsou sladké a lepkavé výměšky
  • je tmavší, což způsobují rostlinná barviva z mízy dřevin, kterou mšice sají
  • obsahují více minerálních látek a stopových prvků 

      Med pastovaný 

  • vzniká pastováním (míchání medu dřevěným hranolem, který nemá ostré hrany) z květového medu vznikne krásně roztíratelný roztok, který už nezkrystalizuje
  • výroba tohoto medu se provádí minutovým mícháním hranolem 3 x denně, pozvolna, aby se nevmíchal vzduch do medu a nevznikla tak pěna
  • je světlejší než původní květový med 

      Med jednodruhový 

  • Med jetelový, vikvový a vojtěškový – světle žlutý, rychle a jemně krystalizuje, lahodná chuť, vetší obsah vody
  • Med pampeliškový – sytě žlutý, rychle a hrubě krystalizuje, ovocná příchuť
  • Med hlohový – žlutohnědý, ořechová příchuť, typické aroma
  • Med pohankový – velmi tmavý, krémové krystalizuje, silné aroma
  • Med svazenkový – žlutohnědý, jemná chuť, krystalizuje později
  • Med maliníkový – světle žlutý, příjemné ovocné aroma
  • Med vřesový – načervenale hnědý, kořeněná vůně i aroma, želatinózní konzistence
  • Med čistcový – sytě žlutý, pomalu a jemně krystalizující 

Kryslalizace medu 

Krystalizace medu je změna z tekutého medu na med tuhý, který má oproti původnímu tekutému medu v sobě krystalky. Je to přirozený proces, který není známkou kvality.

Dříve zkrystalizuje med s vyšším obsahem glukózy (hroznový cukr) – řepkový, květový, a později krystalizuje med s nižším obsahem glukózy – medovicový, akátový.

Chceme-li ze zkrystalizovaného medu udělat zase med tekutý, tak jej můžeme napastovat, anebo rozehřát ve vodní lázni, tak aby teplota medu nepřekročila 45 °C, jinak by došlo ke zničení enzymů a dalších látek. 

Skladování medu 

Med skladujeme výhradně v uzavřeném skleněném obalu, v suché, tmavé místnosti s teplotou do 25 °C, relativní vlhkost max. 75 %, bez slunečních paprsků. 

Medové zoubky 

Kazí se zuby při konzumaci medu? Odpověď zní, ne! Zuby se kazí jen při konzumaci rafinovaného cukru, tedy sacharózy. Ten totiž neobsahuje důležité látky, jako je vápník, hořčík a další.

Proto se tyto látky musí odebírat z nejbližšího zdroje, čili ze zubů, protože je potřebuje ke svému štěpení. Zubní sklovina je tak oslabována a dochází ke vzniku zubního kazu.

Med naopak látky na štěpení sacharózy obsahuje a hlavně je tvořen z jiných cukrů, jako je glukóza a fruktóza. Navíc med působí protizánětlivě a tudíž i proti zubnímu kazu. Existuje druhý fakt, který vyvrátí, že se z medu kazí zuby.

Před vynaleznutím rafinovaného, řepného cukru nebylo zapotřebí tolik zubařů, jako dnes, protože lidé si mohli osladit život pouze medem. Navíc funkci zubařů zastávali kováři, kteří zuby trhali. Těch vytrhnutých zubů ale zas až tolik nebylo.

Med od českých včelařů letos podraží, a to až o třicet korun za kilogram. Poptávka je přitom vyšší

„V našem regionu to nebyla úplně tragédie, ale co se přátelíme s různými jinými organizacemi a včelaři, tak některý včelaři jsou na tom opravdu bídně. Co včelař může nabídnout zákazníkovi, jsou medy květové, což jsou v podstatě ty první medy. Je to snůška nějakých jabloní, trnek, švestek. Jednodruhový med sehnat je unikum,“ říká včelař Josef Bureš.

Stejně tak bude chybět lesní – tedy medovicový med. Poptávka je totiž podle Bureše mnohem větší než loni. S příchodem podzimu se ještě zvětšuje.

Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.

Poslechněte si celou reportáž o letošním nedostatku medu.

„Lidi na to víc a víc slyšej a med berou. Kdo má nějakého včelaře a nemá med, tak se obrací na někoho jiného, kde najde, a kdybych to tak shrnul, tak poptávka je opravdu tak o 30 procent větší. V tuhle chvíli mám obavy, aby mi vydržely do Vánoc,“ dodává.

Nejen chladné počasí, ale i nemoci jsou důvodem menší výtoče medu. Třeba s Karlem Hýlem ze Staré Vsi nad Ondřejnicí jsme natáčeli letos na jaře, kdy přišel o všechna včelstva. Ještě loni jich měl přitom víc než dvacet.

„Prostě mi včely uletěly. Je to přirozená vlastnost včel, že na sklonku jejich života uletí z úlu umřít ven. Tak jsem vzorek včel poslal do výzkumného ústavu a bylo mi sděleno, že vzorek včel je napaden virem akutní obrny,“ říká Karel Hýl.

V některých regionech pak chovatelé bojují s včelím morem. Ještě větším problém jsou ale právě roztoči a infekční onemocnění varroázou, které včely decimuje.

„Po zazimování včelstev v loňském roce docházelo k úhynům včelstev na varroázu. Uvádí se, že došlo ke snížení stavu včelstev o 20 %, což je asi 130 tisíc včelstev a letos je situace obdobná,“ dodává předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová.

Nejhorší za 50 let

Podle průzkumu Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci poslední zimu nepřežila zhruba pětina včelstev v Česku, což je nejvíc od roku 2013. A kvůli nedostatku medu a zároveň větší poptávce roste i cena. Zákazníci si tak za kilovou sklenici medu letos připlatí.

Letošní zimu v Česku nepřežila pětina včelstev. To je nejvíc od začátku jejich monitorování

Číst článek

„Letošní včelařská je nejen horší než loni, ale pamětníci hovoří o nejhorší sezóně za posledních 50 let. Podle informací, které mám, jsou na tom špatně i na Slovensku a i v dalších okolních zemích.  Ke zdražení podle mého dojde, předpokládám o 10 až 30 korun za kilogram medu,“ doplňuje Machová.

Někteří včelaři ale zdražují ještě výrazněji. To je i případ Jiřího Mohelníka z Valašského Meziříčí.

„Po několika letech, kdy jsem cenu medu neměnil, jsem letos zdražil, a to o 15 až 20 procent. Letošní sezóna opravdu patřila mezi ty nejhorší. Nejméně asi bylo medu medovicového. Zákazníci si tedy budou muset zvyknout, že tento med bude vzácnější a tím pádem i dražší,“ upozorňuje Jiří Mohelník.

Sklenice květového medu tak letos vyjde v průměru na 170 korun, ceny lesního medu se šplhají až ke 250 korunám. Spotřeba medu přitom v Česku roste. Za posledních deset let na dvojnásobek. Každý tak podle Českého statistického úřadu sní ročně v průměru jeden kilogram medu.

Včelař Augustin Uváčik: Netuším, proč se dováží med. Máme dost svého

Správce univerzitní včelnice ústecké Univerzity J. E. Purkyně Augustin Uváčik včelaří od svých dvanácti let. V minulosti vedl podnik s více než 700 včelstvy na jihu Čech a jižní Moravě, nyní působí i jako učitel včelařství. „Jako máme každý svého lékaře, mějme i svého včelaře. Jen tak si zajistíte poctivost a pravost produktu od člověka, který chová včely z lásky,“ radí.

Proč včel ubývá?

Vliv na úbytek včel i jiného hmyzu má počasí a klimatické změny, extrémní sucho, které eviduji za posledních pět let. Mám v tomto směru skutečně velké obavy. Úhyn včelí populace způsobuje také intenzivní zemědělství, lesnictví a rybářství.

Proč se musí používat tolik pesticidů a další chemie, aby nám naše pole, lesy a rybníky dávaly co nejvíce úrody? Dnešní doba opravdu musí honit jen peníze? Není právě nyní poslední šance vše vrátit k normálu? Zajišťovat potraviny na přirozených procesech přírody je základ.

Budete mít zájem:  Lékaři se bojí předepisovat morfium. Zbytečně

Chovat včely bez chemie, to je přece vize, která stojí za to.

Co by se stalo, kdyby včely vymřely?

Náš život na planetě by chudl, jeho pestrobarevnost a biodiverzita by vedla velmi rapidně k monokulturnosti a postupné devastaci celého ekosystému.

Nejen včela medonosná, ale všechny včely na světě a jejich pestrá druhovost jsou zásadní. Jeden druh umí to a druhý zase jinou činnost s vazbou na všechny kvetoucí rostliny.

Pokles populace dovolí jiným druhům se více množit, další naopak zcela zaniknou.

Jsou nějaké postupy či zásady, jak mohou pomoci i jednotlivci?

Vědět o včelách co nejvíce. Znát důležitost opylovací činnosti, to je jen krůček k tomu, jak včely chránit a jak jim neubližovat. To by pro začátek mohlo stačit. Umět rozumně využívat opylování, med, vosk, pyl, propolis, mateří kašičku či včelí jed v každodenním životě. Mají fantastické účinky. Včelám nabídnout co největší pestrost při pěstování hmyzosnubných rostlin.

Pomůže i osvěta a třeba více profesionálních včelařů?

Včel a včelařů u nás už naštěstí přibývá, ale chybí jedna celá generace: ta moje. Husákovy děti prostě musely dělat něco jiného než včelařit. Starším včelařům je přes 70 let, ve střední generaci je nás hrstka a až nyní prožívá včelařství boom.

Rád bych, aby toto nadšení vydrželo co nejdéle, ale je mi už téměř 50 a vím, jak se projevují zákony Gaussovy křivky. Teď je v zemi přibližně 680 tisíc včelstev a 48 tisíc včelařů.

Úživnost krajiny je dostatečná a nebojím se převčelení, jak někdy slyším i z úst erudovaných kolegů.

Co je pro včely největší nebezpečí?

Včelám může nejvíce ublížit člověk svým neuváženým jednáním. Konkrétně například vadí špatná agrotechnická opatření na kvetoucí porost, kam včely létají. Pesticidy, ale taky třeba seč. Ale i medvěd umí včelstvo zcela zdecimovat, aby si pochutnal na medu či na včelích larvách.

Včely mají mnoho parazitů, se kterými si většinou dokážou poradit, ačkoli taková varroáza nebo zvlášť nebezpečné nákazy včel mohou zničit celou včelnici. Vosy, sršni, myši, včelojedi a jiní predátoři dokážou včelám taky dost ublížit.

Dokonce i samotný včelař, když provede zásah v rozporu s potřebami včelstva.

Pojďme se přesunout k medu. Jak konkrétně vzniká a co je třeba s ním před namazáním na chleba všechno udělat?

Krásně to navazuje na příběh opylování: když se dvě květiny chtějí pomilovat, co udělají? Zavolají si včelu. Květy jí nabídnou sladkou odměnu v podobě nektaru, který za pomoci sosáčku včela nasaje přes jícen do medného váčku až v zadečku. Sladina je už během nasávání včelou obohacena látkami z různých žláz o vzácné včelí enzymy.

Obsahuje dva hlavní jednoduché cukry – fruktózu a glukózu, dále pak pyl ze sbírané rostliny, minerální látky a jiné. Maminky svým dětem říkají: „Papej, med je zdravý a plný vitamínů.“ To je sice pravda, ale je jich tam málo, vzácnější jsou právě včelí enzymy, které člověk neumí vyrobit a které dělají med medem.

Med, jak je vyroben včelami, je prakticky zahuštěn s 15 až 20 procenty vody. Díky této vlastnosti je konzervován a včely, než zavíčkují buňku voskem, si jsou vždy jisté, že je zralý a nezkvasí. Včelař odebírající med z plástů se jej snaží uložit do potravinářsky nezávadných nádob. Vhodné jsou ze skla.

Takto vyrobený med od včel se už nemusí upravovat a je k jídlu.

Mluvíte o medu jako o velké vzácnosti.

Naši předkové si této potraviny velmi považovali a věděli, jak je vzácná. Většina medu se musela odevzdávat pánům a prostý lid se k jedinému sladkému cukru v podobně medu jen těžko dostával. V syrovém stavu je velmi prospěšný zdraví právě díky včelím enzymům. Výtečně startuje organizmus.

Sám dobře vím, že když si dám po ránu jednu lžíci na lačno, cítím množství energie. Doporučuji ranní med zapíjet čistou vodou, ale až za několik minut, když už ucítíte škrábání v krku, protože vám vyschne hrdlo. Látky v medu jsou silné a sami poznáte, jak dobře působí na celý váš organismus.

Může laik poznat kvalitní med? V odborných testech dopadly některé medy ze supermarketů žalostně. Proč?

Jako máme každý svého lékaře, mějme i svého včelaře. Jen tak si zajistíte poctivost a pravost produktu od člověka, který chová včely z lásky. Med je nejčastěji falšovaná potravina ve světě, a to proto, že cena pravého medu je poměrně vysoká.

Nedávno jsem byl na tiskové konferenci Státní veterinární správy, kde odhalili data laboratorních rozborů medu od včelařů a zpracovatelů medu či dalších distributorů.

Včelaři ani jeden med nijak nefalšovali a výsledky byly na nejvyšších metách kvality, naopak se propadly medy od firem, které je dodávají do obchodní sítě. Nekvalitní medy v obchodních řetězcích poškozují ale i jméno poctivých místních včelařů.

Netuším, proč se med musí dovážet, když je naše země v jeho produkci soběstačná. Paradoxně se náš med vyváží a zahraniční se s marží přiváží. Je to nesmysl. I kdyby byl kvalitní, co získáváme?

  • Augustin Uváčik
  • (49 let)
  • – správce univerzitní včelnice UJEP ve Vaňově
  • – absolvoval Střední odborné učiliště včelařské v Nasavrkách
  • – je členem Republikového výboru Českého svazu včelařů (ČSV) a předsedou Základní organizace Praha 5 Českého svazu včelařů
  • – v minulosti vedl podnik s více než 700 včelstvy na jihu Čech a jižní Moravě, nyní působí jako učitel včelařství při ČSV pro celou ČR
  • – organizuje Besedy pražských včelařů
  • – je autorem zabezpečení včelstev v ČR pomocí GPS
  • – mentoruje kurzy pro začínající a pokročilé včelaře
  • – pečuje o střešní včelí stanoviště například na Hotelu InterContinental Prague v Pařížské ulici, na obchodním Centru Chodov, na Hotelu Hilton Prague Old Town vedle Obecního domu nebo na budově České filharmonie Rudolfinu
  • Autor: Kristián Šujan

10 otázek o medu, na které jste se možná neměli koho zeptat

Je zcukernatělý med šizený?

Med necukernatí, med krystalizuje. Včelaři jsou docela hákliví na slovo „cukernatění“. Je to totiž naprosto nevypovídající pojem a navíc zcela zavádějící.

Říct někomu naprosto neznalému, že něco „cukernatí“, mohl by si myslet, že se to něco přetváří v cukr (zcukernatělý, podobně jako zkamenělý). Zřejmě i díky tomu si dnes spousta lidí myslí, že pokud med tuhne – krystalizuje, děje se tak proto, že je v něm přidaný cukr.

Jistě, když se podíváme na strukturu některých zkrystalizovaných medů, je to snadná představa přimíchání krystalového cukru.

Bohužel, nebo spíše bohudík je právě opak pravdou. Pravý český med, stejně jako všechny středoevropské medy, díky specifickému chemickému složení a vlivem fyzikálních zákonů vytváří krystaly – tedy správně krystalizují. Pokud se tak neděje, může být med poškozený, nebo šizený. Nebo to prostě není český med.

Krystalizace je tedy jakousi známkou kvality českého medu viz. text Českého svazu včelařů – zde.

Co dělat, když chci mít tekutý med?

Krystalizovaný i pastový med lze zahříváním opět uvést do tekutého stavu. Pokud má být zachována původní kvalita medu, nesmí jeho teplota převýšit 45 °C. Pokud chcete rozehřát zkrystalizovaný med, dejte jej přes noc na topení. Při rozpouštění v lázni na sporáku hůře uhlídáte správnou teplotu (bez teploměru vůbec). Nikdy neohřívejte med v mikrovlnné troubě!

Kdo má med jen do čaje, nemusí mu krystalizace vadit. Doporučuje se med nerozpouštět v horkém čaji (hned po zalití), vysokou teplotou se ničí drahocenné látky jako enzymy, vitamíny aj.

Kolik medu můžu denně sníst?

Co je pohankový, lipový, pampeliškový a jiný „ochucený“ med?

Když mluvíme o medu lipovém, akátovém, javorovém, pohankovém, malinovém aj., máme na mysli med v drtivé většině z květů těchto rostlin a stromů. Včely mají totiž úžasnou vlastnost být věrny jednomu konkrétnímu květu – tedy druhu rostliny, která právě v okolí květe.

V určitém časovém období tedy sbírají nektar např. jen z řepky (řepkový med). Samozřejmostí je dostatek těchto rostlin a stromů v okolí, to je řešeno přistavěním úlů např. k řepkovému poli, lipové aleji aj. Je pak už jen na včelaři, dokáže-li takovýto druhový med zpracovat – oddělit.

Každopádně se nejedná o příchuť uměle do medu přidanou.

To co většina lidí zná pod pojmem pampeliškový med, je hustý zkaramelizovaný sirup získaný převařením cukru s pampeliškovými květy, případně dalšími dochucovadly. Ale ten nemá s medem mnoho společného. Pokud včely nosí nektar z luk hojně porostlých pampeliškami, může včelař použít přívlastek „pampeliškový“. Označení ale má správně být: Med květový (nebo nektarový) pampeliškový.

Produkuje kromě včel med ještě někdo jiný?

V přírodě vytvářejí med i včely samotářky a čmeláci a jiný hmyz, ale to ve velmi malém množství, které je pro člověka nevyužitelné. Neexistuje něco jako vosí med apod.

Naše legislativa dovoluje používat označení med jen produktu včel medonosných. Tedy to „cosi sladké“, co produkuje jiný hmyz podle vyhlášky nelze označovat medem. Med je tedy pouze jeden – včelí.

Co je to medovice?

Medovice je hustá sladká tekutina produkovaná různými mšicemi a jiným hmyzem, souhrnně označovaným jako producenti medovice. Ti při sání rostlinné šťávy filtrují bílkoviny a přebytečnou sladkou šťávu vylučují na listy rostlin a stromů, jehličí i větvě, aniž by prošla jejich zažívacím traktem. Medovice tedy není výkalem.

Co je to pastovaný, pastový, nebo šlehaný med?

Pastový (nesprávně pastovaný) med je krémovité konzistence, kterou si uchovává už natrvalo (nedojde-li k zahřátí medu) a má vždy světlejší barvu než původní med, někdy až bílou připomínající sádlo. Pastování využívá krystalizace medu, kdy jsou krystaly pomalým častým mícháním rozmělňovány na mnohem jemnější strukturu. Nejde tedy o žádné (rychlé) našlehání.

Co je biomed a v čem je lepší?

Je to med vyprodukovaný tzv. ekologickým zemědělstvím podle směrnic EU. Včely mají být chovány v prostředí, kde v okruhu 3km se zdroje nektaru a pylu skládají převážně z kultur pěstovaných ekologickým způsobem nebo divoce rostoucími rostlinami. Musí se zajistit dostatečná vzdálenost od všech nezemědělských zdrojů znečištění aj. Vše je certifikováno a provozovny jsou kontrolovány.

U biomedu máte státními aparáty danou záruku (pokud jim věříte), že je včelař pod dohledem, o včely a med se stará podle daných a přísných pravidel. Ty mají zajistit, aby se do medu nedostaly žádné cizí látky především z léčení včel aj.

Pokud včelař pracuje svědomitě, jsou na tom medy z obou způsobů včelaření stejně – obsah cizorodých látek je vždy pod přípustnou hodnotou. Je to mimo poctivé včelařovy práce a jeho způsobu (technologie) včelaření, dáno i vlastností včel „čistit med“. Včely totiž dokážou nežádoucí látky z medu vyfiltrovat a využít je ve svém jedu.

Můžu jíst pekařský med z obchodu?

Jaký med je nejzdravější?

Med má vždy specifické složení, které je závislé kromě jiného i na nabídce květů, které mohou včely navštěvovat, a proto nelze jeden druh medu vyzdvihnout nad jiný. Každý je velmi zdravý, některé medy se jen doporučují při určitých zdravotních problémech. Tyto informace si už každý dohledá sám. Obecně pro prevenci a dobré zdraví je možné užívat každý med.

Říká se, že člověk by měl jíst to, co se vyprodukuje v oblasti, kde žije, kde se narodil. I z hlediska kvality českého medu oproti zahraničním medům, můžeme s čistým svědomím říct, že nejzdravější je jakýkoli poctivý český med.

Standa

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *