Když kojenec pláče a pláče…

Když kojenec pláče a pláče... MUDR. Petr Tláskal, CSc. 16.12.2019 3 minuty čtení

  • V kojeneckém věku je pláč významným komunikačním prostředkem s okolním prostředím. 
  • Nejčastější pomocí na pláč dítěte je snaha je utišit blízkostí matky, případně nakrmením či výměnou plenek. 
  • Důvodem pro pláč může také být plynatost, zvýšená teplota nebo rostoucí zoubky.

Když kojenec pláče a pláče... Když kojenec pláče a pláče... Vytvořeno ve spolupráci s Další články odborníka Pediatr a dětský gastroenterolog Další články odborníka MUDr. Petr Tláskal, CSc je lékař, pediatr a dětský gastroenterolog, který pracuje ve FN Motol. Kromě klinické výživy se věnuje i výživě komunální. Působí i v rámci Společnosti pro výživu, která propojuje odborníky různých oborů i aktivní členy laické veřejnosti k prosazování zásad výživy založené na odborných důkazech.  MUDr. Petr Tláskal, CSc je lékař, pediatr a dětský gastroenterolog, který pracuje ve FN Motol. Kromě klinické výživy se věnuje i výživě komunální. Působí i v rámci Společnosti pro výživu, která propojuje odborníky různých oborů i aktivní členy laické veřejnosti k prosazování zásad výživy založené na odborných důkazech. 

Související články

Nutriklub stále roste. Děkujeme vám za důvěru.

Chci se zaregistrovat

20+

Odborníků se zapojilo do tvorby obsahu

100 000+

Spokojených maminek a tatínků

350+

Článků od odborníků

25 000+

Zodpovězených dotazů v naší poradně

Chci se zaregistrovat

Vše o pláči

Všechny děti pláčou. Pláč je jejich normálním projevem a hlavním komunikačním prostředkem. Zpočátku rodičům připadá, že jejich novorozeňátko brečí pořád stejně, ale po čase odkryjí různé varianty pláče. Někdy stačí týden, někdy to trvá dva tři měsíce, než se celá rodina sžije a než porozumí pláči svého nejmladšího člena.

„Rozkódovat“ příčinu pláče není vždycky jednoduché a někdy rodiče zažívají krušné chvilky, než přijdou na to, co jejich miminko trápí.

Nejdůležitější ale je, že na pláč reagují a že se mu snaží porozumět.
Svým nářkem, křikem, vzlykáním totiž miminko vždy něco sděluje. Jeho slzičky chápejme jako volání o pomoc.

Říká si jimi o naplnění svých potřeb, a na rodičích je, aby jeho potřeby naplnili.

Malinké dítě potřebuje cítit bezpečí, jeho tělesná pohoda a emocionální vyrovnanost jsou úzce propojené, a maminčina přítomnost je pro něj stejně důležitá (ne-li důležitější) než suchý zadeček.

Proč je nutné reagovat na dětský pláč:

  • Vaše reakce je odpověď na potřebu dítěte s vámi komunikovat.
  • Vaše reakce znamená pro dítě povzbuzení.
  • Vaše reakce je pro dítě signálem, že svět je dobré a bezpečné místo.

Dětský pláč v rodičích podněcuje a rozvíjí schopnost empatie. Jejich snaha mu porozumět je vykročením ke zdravým vztahům, představuje základ pro budoucí modely situací, ve kterých bude hlavním pojítkem snaha vcítit se do toho druhého. Laskavý přístup rodičů k plačícímu děťátku se později pozitivně odrazí v otevřené komunikaci v rámci rodiny.

Rodiče někdy ve svém přístupu k dětskému pláči mylně vycházejí ze své osobní zkušenosti s pláčem. Promítají si do dětského breku svoje úzkosti a tísně, které dospělí svým pláčem obvykle ventilují (pomineme-li pláč z dojetí apod.).

Dětský pláč má ale mnohem širší záběr, navíc jeho intenzita nemusí být přímo úměrná závažnosti situace. (Někdy to bývá dokonce naopak.)

Slzičkový kalendář

  • 10. den po narození začíná být pláč intenzivnější a do šestého týdne sílí.
  • Od šestého týdne (kdy dítě už aktivněji vnímá okolí, už se sžilo s denním rytmem, zvyklo si na nové prostředí) do přelomu 3. a 4. měsíce klesá (pláč už je diferencovanější a pro rodiče srozumitelnější).
  • Po 3. a 4. měsíci většinou pláč ustupuje.

Je lepší, když pláče, než když nepláče!

Rodiče si obvykle myslí, že plačící miminko rovná se nespokojené miminko a neplačící miminko rovná se spokojené miminko. Na to, že jejich dítě nepláče, si obvykle v pediatrické poradně nestěžují. Proč taky, byli by nejspíš za blázny.

Dětští psychologové ale varují: chování dítěte, které se dožaduje svých potřeb pláčem, je přirozenější, než projevy dítěte, ležícího celý den takzvaně v klidu ve své postýlce a nevyžadujícího ničí společnost!

Dítě, které maminka označí jako „hodné“ nebo „mírné“, jež vydrží po dlouhou dobu samo a neprosí pláčem o její pozornost a fyzickou blízkost, možná pochopilo, že jeho volání zůstane bez odpovědi. Nekomunikuje. Nepočítá s tím, že by ho někdo vyslechl. Nemá důvěru v život.

Samozřejmě to neznamená, že všechna klidná miminka mají emoční problém a pociťují úzkost. Rodiče by ale měli být na pozoru a věnovat dítěti pozornost, i když zrovna nepláče. Všímat si ho, mluvit na něj, mazlit se s ním… Šťastné miminko se nepozná podle toho, že nebrečí!

Co všechno sděluje pláčem

Děti nám svým pláčem říkají, že jim něco chybí nebo zkrátka jen upozorňují na to, že existují. Pláč je jejich komunikační prostředek a na rodičích je, aby mu porozuměli.

Někdy tomu brání fakt, že způsob pláče se v průběhu jedné „vlny“ mění (miminko začne plakat hlady, pak se přidá vztek, že maminka nejde…) anebo se všechny dětské chmury spojí dohromady v jeden obrovský nářek.

Jaké jsou tedy možné příčiny dětského pláče?

  • Má hlad
    MUDr. Renáta Růžková z Odborné společnosti praktických dětských lékařů říká: „Nejčastější příčinou  pláče dítěte do měsíce věku je hlad. Kdykoliv novorozenec pláče, přiložte jej k prsu a začněte kojit.“ MUDr. Růžková k tomu také dodává, že někdy se miminko potřebuje uklidnit jen několika doušky, i když bylo třeba před malou chvílí kojené. Každé miminko má své individuální potřeby – některé pije po třech hodinách, jiné v určitých fázích dne saje  třeba každou hodinu.

Když už miminko povyroste, není dobré pokaždé řešit plačtivou situaci nabídnutím prsu.

Zvykne si pak na „řešení přes jídlo“ a později by mohlo mít tendenci vykřičet si při každém problému sladkosti…

  • Pociťuje nepohodu
    Je určitě na místě zkontrolovat, zda-li plačící miminko nepociťuje nějaký diskomfort. Přesvědčte se, zda má suchou plenu a jestli jej plínka nikde neškrtí. Může mu také vadit oblečení – zip, patenty, knoflíky, nemusí mu vyhovovat materiál.

Častým důvodem k pláči bývá i teplo, nebo chlad. Některé maminky mají tendenci miminko hodně „balit“. Příliš ustrojené dítko se může snadno přehřát, hrozí např. i zhoršení stavu pokožky v zapařených místech. Vhodné je oblékat jej stejně jako sebe plus přikrýt ho dečkou, peřinkou (venku v kočárku samozřejmě s ohledem na sezónu).

To, že je mu zima, se obvykle nepozná podle ručiček nebo nosánku (ten se může v zimě pěkně červenat, i když je mimino prohřáté), ale spíše podle čelíčka a zátylku.

  • Potřebuje pozornost
    Protestním pláčem, který se z nářku postupně mění v ostrý křik, si pravděpodobně vaše maličké říká o pozornost, pochování, pohlazení. Fyzický kontakt s rodiči miminka potřebují, rodičovská náruč představuje bezpečný svět. Mnoha rodičům se osvědčily babyvaky a speciální šátky: Děti si v nich lebedí (vždyť jsou u mámy nebo táty!) a dobře se jim v nich usíná.
  • Je unavené
    Novorozeňátka si zvykají na svět kolem a může je zneklidňovat spousta věcí, na které pak reagují pláčem: např. ostré světlo, nebo naopak tma, neznámé obličeje, hluk z ulice nebo třeba jen kýchnutí. Pokud je podvečer a děťátko začíná pofňukávat, může to znamenat, že už toho má pro dnešek „dost“ a chce si odpočinout. Tichá místnost, vaše přítomnost, pohlazení, ukolébavka – to vše mu může pomoci, aby brzy přestalo vzlykat a usnulo.
  • Něco ho bolí
    U malého dítěte se bolest někdy poznává obtížně, rodiče v tomto ohledu musí hodně dát na svoji intuici. Pokud se jim chování miminka zdá jakkoli neobvyklé, měli by se poradit s pediatrem – je lepší přijít k lékaři s banalitou než zanedbat problém. Bolest může být způsobena např. zánětem ucha, zánětem slepého střeva, uskřinutou kýlou, zlomeninou nebo také velmi závažným zánětem mozkových blan.

 Kdy raději k lékaři?

  • Miminko má ve vlnách záchvaty ostrého pláče a nemůžete jej uklidnit.
  • Miminko vytrvale naříká, „kňourá“ a „kňučí“ i celé hodiny.
  • Miminko je neklidné, při pláči se kroutí, prohýbá, vyhledává neobvyklé polohy.
  • Miminko je delší dobu „v útlumu“ (nemusí ani plakat), trpí nechutenstvím a působí malátně.

Když pláče moc

Je nakrmené, přebalené, vyspinkané, má dostatečné pohodlí, a přesto pláče. Chováte, houpáte a nic nepomáhá. Docela častá cesta k pocitům bezmoci a bezradnosti rodičů.

Pamatujte: to, že nechápete, proč pláče, ještě neznamená, že pláče „jen tak“. Jen není snadné najít ten správný důvod. Buďte k němu něžná, vlídná, buďte mu oporou.

Zkuste to brát tak, že ani vy nejste každý den v té nejlepší náladě.

Můžete také vyzkoušet „záchranný trik“: nechejte ho chvilinku samotné a za malý moment se vraťte a pochovejte jej. Uvědomí si, že jste mu na blízku a že vaše přítomnost je mu příjemná.

„Veselé“ podvečery

Přibližně deset až dvacet procent nejmladších kojenců  hodně dlouho a intenzivně pláče („v kuse“ i déle než tři hodiny denně). Bývá téměř pravidlem, že nejintenzivněji a nejsoustavněji pláčí miminka v podvečerních hodinách.

Odborníci přiznávají, že se jedná o těžko vysvětlitelný jev, a jako možné příčiny uvádějí nezralou organizaci spánku a bdělosti, lehkou neuromotorickou nezralost, hyperaktivitu, sníženou adaptabilitu nebo trávící obtíže.

Často se v této souvislosti hovoří o tzv. kolikách.

Při kolikách miminko zrudne, propíná končetiny a můžeme pozorovat i tvrdnutí bříška. Kojenecká kolika bývá směšována s bolestmi bříška kvůli „prdíkům“, které mohou miminko také pěkně potrápit.

Je ale velice pravděpodobné, že vaše malé jen potřebuje před spaním vybít přebytečnou energii.

Jeho pláč může být také reakcí na napětí a únavu maminky (v raném věku jsou spolu máma a dítě velice úzce spojeni).

Fáze „veselých“ podvečerů netrvá věčně (obvykle přejde do tří měsíců). Vydržte! Už brzy si spolu s vaším mrňouskem budete vesele hrát a radovat se z jeho pokroků!

Noční pláč „soviček“

Některé děti si popletou noc a den a s oblibou propláčí noci a prospinkají den. Miminko do tří měsíců věku pláče v noci obvykle z hladu. Na devadesát procent proto zabere maminčino mlíčko. V pozdějším věku si k postýlce připravte čajík k případnému utišení žízně, zkontrolujte, zda dítě není prochladlé nebo naopak přehřáté, zdali nemá ucpaný nosík apod.

Pláč také může souviset s náhlou bolestí.
Noční vstávání k miminku bývá pro rodiče velmi vyčerpávající. V kojení je maminka nenahraditelná, ale obecně je dobré se v nočních „hlídkách“ střídat a hlavně neklesat na mysli.

Náročné období brzy přejde a navíc: nejste v tom přece sami! Představte si, že zatímco chodíte s plačícím miminkem potemnělou ložnicí, ve stejnou dobu „posilují své paže“ i tisíce jiných rodičů… ????

Když kojenec pláče a pláče...Některé děti si popletou noc a den a s oblibou propláčí noci a prospinkají den.

Jakých chyb se vyvarovat

Žádný rodič není neomylný a vždycky se najde něco, co lze ve výchově udělat ještě líp. Každá správná máma a každý správný táta se určitě snaží rodičovské chyby co nejvíc eliminovat. Čeho se rozhodně vyvarovat, když dítě (ať už miminko či předškolák) pláče?

  1. Neučte dítě, aby neplakalo! Potlačování pláče, kterým dítě signalizuje neuspokojení některé ze svých potřeb nebo kterým ventiluje vztek, může vést k emočním problémům, frustracím, psychickým obtížím, jež se mohou projevit třeba až v dospělosti. Opakovat dítěti „neplač“ znamená tvrdit mu „tvoje pocity nejsou důležité“.
  2. Nikdy nenechávejte dítě se „vybrečet“, aniž byste se pokusili zjistit příčinu pláče! Odpověď na svůj pláč potřebuje, je nezbytně nutná pro jeho pocit bezpečí.

Možné výjimky:

  •  Dítě nemusíte tišit v případě, že lehounce zapláče ze spaní, pochováním byste riskovala, že se probudí, a to by pak mohlo být mnohem více slziček! Obvykle se do tří minut uklidní samo.
  • Jestliže jsou rodiče podráždění nebo vyčerpaní a hrozí, že by mohli jednat agresivně, měli by raději chvilku počkat.
  • Na pláč není nutné reagovat ani v případě, že děťátko pláče a křičí z únavy (někdy takový pláč přejde ve škytání), protože do chvilky většinou samo usne.
  1. Neodpoutávejte pozornost od jeho pláče. Není pravda, že čím více pozornosti budeme pláči věnovat,  tím bude trvat déle. Není správné dělat vše pro to, abychom dítě co nejrychleji utišili, ale vše pro to, abychom ho ujistili, že jsme tu pro něj a že jsme příčinu jeho pláče pochopili.

    Rázným utnutím „neplač“ se pochopené rozhodně cítit nebude!

Pohled psychologa a psychoterapeuta PhDr. Adama Suchého

Nejhorší rodičovské přikázání je: „Kluci nepláčou.“

Všechny zdravé a normální děti pláčou, přičemž pro novorozence a kojence platí, že aktivnější a čilejší miminka pláčou víc.

Takto malé děti si neumí vymýšlet, takže pláčou buďto z hladu, z bolesti nebo ze strachu – v podstatě žádné dítě nepláče bez příčiny, a pláč slouží jako forma komunikace, snaží se vám něco sdělit.

Nezralá nervová soustava může být také přetížená nadbytkem podnětů, jen si vzpomeňte sami na sebe, když jste podrážděni následkem nadměrných pracovních povinností, je to podobné.

V pozdějším věku může dítě plakat, protože se naopak nudí (vzkaz tedy je, že mu věnujete málo pozornosti), nebo proto, že je frustrováno ve svém úsilí – batolata a následně předškoláci např. zjistí, že svět kolem má své limity a oni nesvedou zdaleka všechno, o co usilují. I tady je ale vzkaz pro vás, který říká, že potřebuje podporu, pomoc a pochopení.

Stalo se bohužel jakýmsi trendem naší kultury, že slzy a s nimi související emoce (tedy pokud se nejedná o smích) se skrývají, jsou považovány za nežádoucí, nepatřičné nebo dokonce trapné. Kořeny takových postojů tkví právě v dětství.

K nejčastějším chybám patří, když se rodiče snaží od pláče odpoutat pozornost, např. dítě začne plakat a matka říká: „Ale podívej, tam letí ptáček, kuk!“ Dítěti tím mj.

říká, že jeho pocity nejsou důležité a plakat se prostě nemá, protože to stejně nikoho nezajímá.

 Vůbec nejhorším rodičovským přikázáním je potom oblíbená věta „Kluci (nebo chlapi) nepláčou.“ Partnerky takových mužů se v dospělosti mj.

diví, proč ten jejich chlap o sobě nemluví a nikdy nedá najevo, že ho něco trápí. Obecně platí, že důležité je věnovat pláči pozornost a snažit se zjistit jeho příčinu a význam.

Trpělivost v nízkém věku dítěte se vám tisíckrát vrátí, až bude starší a dospělé.

Když se chce plakat rodičům 

Maminka začíná propadat panice, neví, jak by dítěti pomohla, dítě vycítí její úzkost a pláče ještě víc… Tatínek je vykolejený z vyčerpání svojí ženy a reaguje podrážděně.

To se zpětně odrazí na jejím chování a ztrácí sílu pátrat po příčinách neutuchajícího pláče.

Připadá jí, že selhává, že svému dítěti nerozumí, že partner nerozumí jí a že jejich domácnost je přeplněná stresem a nervozitou, kterou dětský pláč ještě víc umocňuje. – Docela reálný scénář.

První měsíce bývají opravdu náročné, rodiče si zvykají na svoji novou roli, miminko si zvyká na život mimo mámino bříško a vzájemné sžívání nemusí být vždycky procházka růžovou zahradou. Novopečená máma, která tráví celé dny a noci péčí o miminko, jež – z jejího pohledu – věčně pláče, se právem cítí frustrovaná.

Není tajemstvím, že maminky v prvních týdnech nebo i měsících života dítěte také pláčí… Vlivem hormonálních změn, z vyčerpání, ze stresu, z bezmoci, ze ztráty sebedůvěry. Pokud se v takové situaci ocitnete, nebojte se říci si o pomoc – partnerovi, babičkám, kamarádkám, odborníkovi.

Ale hlavně neriskujte! Nenechte svoji situaci dojít až do bodu, kdy se nebudete ze svého miminka radovat, kdy ho začnete chápat jako zdroj svých obtíží nebo kdy se budete dokonce vyhýbat kontaktu s ním.

Takovou situací ohrožujete nejen sebe, ale i dítě! Pokud cítíte, že byste mohla na miminko reagovat podrážděně, raději ho položte na bezpečné místo, chvilku počkejte, „prodýchejte se“ a teprve pak jej pochovejte.

Vyvarujte se třesení miminkem! Dětský mozek je velmi náchylný ke zraněním a prudké třesení miminkem může způsobit jeho poškození! Tzv. syndrom třeseného dítěte (Shaken Baby Syndrome) se vyskytuje v jakémkoliv věku, ale nejčastěji u dětí mladších jednoho roku, a mezi jeho příznaky patří zástava dýchání, ochabnutí svalstva a nehybnost, zvracení, poruchy vědomí, zástava srdce apod. Možné dlouhodobé následky jsou: poruchy učení, řeči, chování, zraku, slepota, psychické poruchy, zhoršení sluchu, epilepsie, mozková obrna nebo i smrt. Nikdy proto miminkem netřeste, neběhejte s ním a nedržte ho v náručí při hádce, ani v hněvu!

Říkejte si:

… to, že pláče, je normální.
… to, že pláče, není vaše vina.
… nekřičí („neječí“, „neřve“), ale KOMUNIKUJE s vámi.
… miminka, která v prvních měsících hodně pláčou, jsou obecně čilejší a rychle a dobře se fyzicky a komunikačně vyvíjejí.

… že plačtivé období brzy přejde.  Brzy se budete těšit ze zvonivých úsměvů vašeho drobečka!

Proč miminko pláče

Miminko neumí mluvit. Jeho jedinou řečí je pláč. Ním dává najevo, že nám chce něco říct. Když má hlad – pláče. Když má plnou plenku – pláče. Když se bojí – pláče. Když ho něco bolí – pláče.

Když potřebuje pomazlit – pláče. A tak dále. Každá maminka se postupně naučí rozlišovat druhy pláče svého miminka, protože ne pořád miminko pláče stejně.

Podívejme se tedy na hlavní a nejčastější důvody, proč miminko pláče.

Když kojenec pláče a pláče...

Dětský pláč má nejrůznější podoby. Nejčastěji jde o šíleně hlasitý křik, který dokáže nadránem probudit téměř  i hluchýho 🙂 Ale teď vážně. Když deťátko pláče, něco není v pořádku. Jak miminko utišit a zjistit, co se vlastně stalo, že miminko pořád pláče?

Stres

Možná by vám to ani nenapadlo, ale někdy je hlavní příčinou pláče strach a stres. Novorozenec a malé miminko je velmi empatické a citlivé, cítí, že jeho maminka se péči o něj obává, že prožívá úzkost a stres. Toto všechno se na miminko přenáší a výsledkem je, že miminko pláče.

Nedokáže se vůči stresu bránit jinak, než svým pláčem. Když pláče, jakoby volalo svou maminku, aby tuto situaci vyřešila. Pro ženu – matku není snadné zůstat klidná, když si už se svým drobečkem neví rady a on nepřestává plakat. Zkuste se ale uklidnit a myslet pozitivně.

Myslete na to, že jednou plakat přestane a vy se opět dočkáte toho krásného dětského úsměvu. Vezměte své miminko do náruče. Můžete si miminko navázat do šátku na nošení dětí, kde se miminko cítí v maximálnem bezpečí. Zároveň cítí i tlukot maminčina srdíčka, což působí velmi konejšivě.

Když se harmonicky naladí maminka, pak bude klidné i její miminko.

Nedostatek spánku

Nedostatek spánku je pro každého člověka zdrojem podrážděnosti, náladovosti a vzdoru vůči všemu. Když se dobře nevyspíme, chybí nám energie a pokud je spánku opravdu málo, doslova jako bychom stráceli chuť do života.

Pro každého je veeeelmi obtížné být v práci a podávat pracovní výkony, když jediné, na co myslíme, je vlézt do postele a spát. Stejné je to i v případě miminka. Jeho prací je žít a růst a na to taky potřebuje energii, získanou dostatkem spánku.

Novorozenci a nejmenší děti přespí většinu dne, a to právě proto, že ve spánku rostou a vyvíjejí se. Toto je opravdu velmi vyčerpávající. Proto je nedostatek spánku jednou z nejčastějších příčin, proč miminko pláče. Hlavně maminky bydlící na sídlišti znají, co je to nedostatek spánku jejich dětí.

Pořád se totiž najde někdo, kto musí přerábět byt, vrtat, bouchat kladivem do zdi… a když jeden přestane, začne někdo další. Každý silnější zvuk dokáže miminko probudit. Přerušovaný spánek je pak zdrojem nepohody, kvůli které miminko pláče.

Tip pro maminky: Když vaše miminko usne, zdřímněte si na chvilku i vy. Mnoho matek totiž využívá chvilky, když jejich dítě usne, na to, aby uklidily nebo navařily a až poté si plánují pospat. Ale často se stane, že když už si chce maminka konečně po uklízení zdřímnout, právě se její miminko probudí a začne plakat. Takto dochází k velkému vyčerpání u maminky.

Hlad

Malé děti potřebují pravidelný a častý přísun potravy, proto když je jejich bříško prázdné, pláčou. Pláčem dítě volá matku, aby jej nakrmila. Je vhodné vést si denník krmení, kde si bude maminka značit čas, kdy kojila. Také je dobré dodržovat stejné, nebo přibližné časové intervaly.

Miminko má rádo režim a proto si na tyto intervaly zvykne a osvojí si je. Miminka často používají signály na to, aby daly najevo, že chtějí papat. Jde třeba o třepaní ručičkami, přisávání se na hračku, nebo třeba strčení prstíku do pusy.

Pokud maminka včas zareaguje, miminko ani nestine začít plakat 🙂 Velkým pomocníkem v oblasti kojení jsou nosící pomůcky – šátky na nošení dětí a ergonomická nosítka. Tím, že je miminko nošené na hrudi své maminky, cítí přítomnost mateřského mléka a díky tomu je spokojenější a nepláče.

Ví, že když bude mít hlad, maminka jej dokáže rychle a bez zdržování nakrmit.

Koliky a bolesti bříška

Nepříjemnost, se kterou se setkává spousta rodičů. Bolesti bříška trápí mnoho novorozenců a mnoho miminek. Může za ně i skutečnost, že miminko nemá dostatek pohybu, protože většinu dne leží a spí, neumí se samo hýbat a proto trávení nefunguje stoprocentně.

Hlavně děti ležící většinu dne v postýlce a v kočárku navštěvují ambulance pediatrů s bolestmi bříška nejčastěji. Kolika není nic příjemného, jde o silný tlak v bříšku miminka, který, samozřejmě, miminko bolí a miminko proto pláče.

I v této oblasti se velmi osvědčilo nošení dětí jako efektivní prevence a eliminace bolestí bříška.

Proč nošení dětí pomáhá odstránit koliky? Důvodů je víc. Prvním z nich je, že během nošení se miminko nachází ve vertikální poloze. Neleží horizontálně jako třeba v postýlce. Vertikální poloha umožňuje potravě postupovat tak jak má, směrem dolů.

Díky tomu nedochází ani k refluxu u miminka. Dalším důvodem je sezení doširoka.

Jelikož má miminko v šátku nebo v nosítku nožky doširoka (ergonomická poloha „M“), podporuje táto poloha trávení i odchod plynů ze střev, což je velmi důležité, aby nevznikala kolika.

Plná plenka

Není divu, že když má miminko mokrou plenku, není to pro něj vůbec pohodlné. Miminko je špinavé a kůže ho může pálit nebo svědět. Začne plakat, aby máma věděla, že má plenku vyměnit. Většinou děti „řvou“ hlasitěji v případě, že jsou pokakané.

Proč miminko pláče při přebalování

Někdy se stáva, že miminko pořád pláče, i když už na sobě nemá špinavou plenku. Maminky někdy neví, co se s miminkem děje. Proč miminko pořád pláče? Může být za tím fakt, že se jednou u přebalování něco miminku stalo, třeba se někde uhodilo, což si maminka nevšimla a každé další přebalování mu to připomene.

Nebo když maminka zvedala nožky miminka, mohla je chytit pevněji a miminko to zabolelo. Některé děti od jistého věku nechtějí ležet na zádech a jako projev vzdoru při přebalování pláčou. A možná je vinníkem bolavá kostrč miminka, kterou při ležení na zádech cítí.

Dalším důvodem pláče u přebalování je zima – miminku je zima, když mu maminka sundá plenku a oblečení.

Co dělat, když miminko pláče u přebalování?

Během přebalování si s miminkem povídejte, mluvte ale tlumeným hlasem. Ve většině případů se miminko uklidní, když slyší nějaký pravidelný zvuk. Může to být třeba pračka, sušička, myčka nádobí. Zkuste miminko přebalovat v koupelně u zapnuté pračky, nebo během přebalování pusťte nějaký zvuk přes internet. Třeba i zvuk vysavače dokáže miminko uklidnit 🙂

Přečtěte si i náš článek o tom Jak přebalit miminko. 

Proč miminko pláče v noci

Velmi často se stává, že se rodiče pravidelně budí v noci na pláč svého miminka. Malé miminko potřebuje náruč své matky, která mu přináší pocit bezpečí, istoty a lásky. Miminko v noci pláče, protože se mu může něco zdát a zlý sen ho probudí. Může plakat i proto, že potřebuje jenom pochovat.

Ale i proto, že má hlad. Někteří rodiče nechávají miminko spát osamotě v samostatním pokoji v postýlce. Není divu, že je v noci volá svým pláčem.

Jsou ale i taková miminka, která jsou pro rodiče doslova požehnáním, protože prospí celou noc – jde ale o pouze ojedinělý exemplář 🙂 Pokud tedy i to vaše miminko pláče často během noci, třeba bude lepší přestěhovat postýlku do ložnice, nebo může jeden z rodičů spát v pokoji s miminkem (nejčastěji je to maminka, která v noci miminko i kojí). Jsou rodiče, kteří praktizují společné spaní v posteli s miminkem, díky čemu lze praktizovat i kojení na požádání. Miminko je tak v noci spokojenější.

Proč miminko pláče v kočárku

Často se během procházky ozývá z kočárku neutíchající pláč. Miminko může v kočárku plakat ze stejných důvodů, jako jsme opisovali: má hlad, plnou plenku, bolí ho bříško, ale i třeba proto, že je mu zima nebo, naopak, horko. Ale ještě jeden důvod na pláč má miminko v kočárku – separace.

V kočárku miminko nevidí nic jiného jenom vrchní část kočárku a nebe. Když se nad něj maminka skloní, vidí taky její tvář. Miminko většinou v kočárku spí, ale když se probudí, potřebuje vidět maminku. Jelikož leží na zádech a nevidí ji, začne plakat.

Toto je taky jeden z nejčastějších důvodů dětského pláče v kočárku.

Ale co třeba, když miminko maminku vidí, ale přesto nepřestává v kočárku plakat? Děje se tedy něco jiného. Jak jsme již řekli, na vině může být to, že má miminko mokrou plenku nebo se pokakalo.

Pokud to má maminka domů daleko, je dobré najít vhodné místo, kde může dítě přebalit. Dnes vycházejí vstříc rodičům například i obchodní centra, která poskytují místnost určenou pouze na přebalování.

 Pokud má miminko hlad, maminka by jej měla z kočárku vzít na ruce a nakojit. Může si sednout na lavičku a kočárek „zaparkovat“ vedle ní.

Spousta maminek si do kočárku přibalí i šátek na nošení détí a pokud je miminko opravdu velice ubrečené, často zabere právě uložení do šátku, kde je možné v soukromí miminko i nakojit. Kočárek pak maminka využije třeba na odnesení nákupu 🙂

MUDr. Helena Nováková » Časté dotazy

Poměrně často se setkáváme se stesky rodičů, že miminko stále pláče, že jsou bezradní, protože v utišení nic nepomáhá.

Plačící kojenec – zdravé dítě

Pláč novorozence a kojence je především známkou vitality dítěte. Je to komunikační prostředek – dítě jím upozorňuje na to, že zde je – jiné dorozumívací prostředky zatím nemá. Chování dítěte, které se dožaduje svých potřeb pláčem, je přirozenější než projevy dítěte ležícího celý den takzvaně v klidu ve své postýlce a nic od svého okolí nevyžaduje.

Pláč se začíná s větší intenzitou objevovat od 10. dne po narození, do 6 týdnů může mít přibývající frekvenci, od 6. týdne do 6. měsíce jeho frekvence postupně klesá, po 3. měsíci pláč již většinou ustává. Úplně malé miminko (novorozence) není dobré nechávat plakat -potřebuje jistotu fyzické blízkosti.

Větší miminko je je vhodné uklidňovat až po chvilce – okamžitá reakce by zabránila v rozpoznání charakteru pláče.

Jaké mohou být příčiny pláče?

U dětí do 1 měsíce věku je nejčastější příčinou pláče hlad – někdy stačí jej uklidnit třeba jen několika doušky, i když bylo třeba před malou chvílí kojeno.Každé miminko má své individuální potřeby. Později není ale vhodné řešit každý pláč nabídnutím prsu – zvykalo by si na řešení problémů jídlem.

Další příčinou může být nepohoda – pokakaná či počůraná plenka, chlad nebo nadměrné teplo – často rodiče dítě nadměrně oblékají.

Pláč může být žádostí o pozornost – miminko se může nudit, chce pochovat, pomazlit… zde jsou účinnou pomůckou babyvaky a šátky na nošení kojenců – dítě se většinou krásně zklidní houpavým pohybem při Vaší chůzi a vnímáním tlukotu Vašeho srdce jako v děloze.

Další příčinou může být strach (z neznámých lidí, zvuků, prostředí). Časté jsou večerní záchvaty delšího pláče,kdy už je dítě za celý den unavené. Bolest u malého kojence se někdy rozeznává obtížně. Může se o ní jednat, pokud miminko vytrvale naříká a kňourá, je neklidné, při pláči se kroutí a vyhledává neobvyklé polohy. Pozor je nutné dát také na vysoce laděný, neobvykle znějící pláč.

Kdy můžeme hovořit o nadměrném pláči?

Jako definice nadměrného pláče je pláč, který se objevuje častěji než 3 hodiny denně, víckrát než 3 dny v týdnu a déle než 3 týdny po sobě.Nadměrný pláč je vpodstatě bezdůvodný pláč, který se objevuje asi u 20-30 % dětí. Označuje se jako „tříměsíční kojenecká kolika“.

Jedná se o ataky křiku spojené se zarudnutím, propnutím těla, ztvrdnutím břicha a propnutím končetin. Někteří autoři zjistili, že ataky pláče nemají co do činění s nadměrnou plynatostí v břiše či špatným trávením a se 4. měsícem mizí.

Nejčastějšími příčinami křiku je nezralá organizace spánku a bdělosti (u 96 % dětí), lehká neuromotorická nezralost (u 51 % dětí), dále hyperaktivita, nadměrná dráždivost a snížená adaptabilita. Trávicí obtíže jsou příčinou jen u 8 % dětí. Pouze u malého počtu dětí je příčinou potravinová intolerance (např.

alergie na bílkovinu kravského mléka) a gastroesophageální reflux (nedostatečně pevné spojení mezi jícnem a žaludkem způsobující větší ublinkávání a neprospívání).

Jaký je psychický dopad nadměrného křiku na okolí?

Nadměrný pláč působí jako chronický stresor, který způsobuje rodičům deprivaci, vyčerpání, ztrátě sebedůvěry, pocitu bezmoci… je zde nebezpečí až nekontrolovatelných reakcí vedoucí k syndromu týraného dítěte, syndromu „třeseného dítěte“…

Pokud pláč miminka splňuje definici „nadměrného křiku“či pokud jsou rodiče pláčem svého dítěte nadměrně stresováni, je vhodné jej konzultovat s pediatrem. Existuje i Poradna pro nadměrně křičící kojence v rámci Centra komplexní péče pro děti s poruchami vývoje ve FN Motol.

Pár praktických rad na závěr

Lety prověřené metody tišení pláče jsou různé způsoby houpání – osvědčené kolíbky, kočárek – dobré mít jeden „domácí „a když je nejhůř, uspávat přechodně v něm… Již zmíněné kojenecké šátky,babyvaky… když už nezabírá vůbec nic, stačí chvíli jízda autem :-).

Americký pediatr Harvey Karp doporučuje jako utišující prostředek kromě „houpání“ pevné zavinutí dítěte – nejen novorozence, ale i většího kojence do 3-6 měsíců (dítě cítí větší jistotu) a dále tzv. “bílý šum“ – spuštění nějakého přístroje, vydávající monotonní zvuk -např.zapnutí vysavače, fénu apod.

– toto evokuje dítěti uklidňující vzpomínku na šum v děloze, způsobený tokem krve v cévách matky…

Nadměrný pláč netrvá věčně – končí přibližně v období 3 měsíců. Pak již převáží radostnější způsob komunikace s Vaším miminkem.

Když miminko pořád pláče – Babyweb.cz

„I já jsem to se starší dcerou zažila, proto vím, jak se ženy cítí,“ vypráví Klára Borůvková, která působí jako dula, laktační poradkyně a provozuje i poradnu pro rodiče extrémně uplakaných dětí.

„Obvykle mi maminky zavolají s prosbou o radu ohledně kojení. Je to logické – když je dítě neklidné a plačtivé, špatně pije a málo přibírá na váze. To se nelíbí dětskému lékaři a vzniká problém. Problém, který je schovaný za kojení a maminka ho nedokáže pojmenovat.

Vlastně když o tom uvažuji, maminky nadměrný pláč a nespavé děti většinou nepovažují za problém, který by měly řešit. Konstatují to, ale mají pocit, že musí trpět do doby, než z toho dítě vyroste. Ani klasické knihy o mateřství a péči o novorozence neporadí.

Ty sice uvádějí, že děti trpí nadýmáním, že někdy špatně spí, ale radu nenabízejí. Pak maminku o to víc překvapí, že řešení existuje.“

Nepatřičné postupy?

Maminky mají někdy (i díky vlivu svých matek či babiček) pocit, že přece nemohou dítě rozmazlovat už od začátku. Že brát si novorozeně do postele je nepatřičné (zalehnu ho, bude se mnou chtít spát do dospělosti atd.

), že si tím vlastně způsobí do budoucna ještě větší problémy.

„Kdy jindy se ale mazlit s miminkem, než když je ještě úplně malinké? Když se potřebuje adaptovat na vnější svět a cítit bezpečí a máminu lásku?“ ptá se Klára Borůvková.

Čtvrtý trimestr

„Někdy maminka úplně přesně nerozumí signálům, které miminko vysílá. Někdy jsou signály tak slabounké, že odhalit je může být pro nezkušenou mámu příliš těžké,“ upozorňuje dula.

Neklid hodně souvisí s celkovým přetížením nervové soustavy novorozence.

Autor zajímavých knih o dětech Harvey Karp (Nejšťastnější miminko v okolí, Nejšťastnější batole v okolí) má pro první tři měsíce života termín „čtvrtý trimestr“.

Tvrdí totiž, že se děti rodí příliš nezralé a spousta vjemů okolního světa je přetěžuje. Jsou však vybaveny řadou reflexů, které jim umožňují se s tím vyrovnat. Patří k nim i pláč, když už je všeho moc.

Edukativní hračky, barvy, zvuky, to všechno na miminko působí rušivě, pokud nerespektujeme jeho limity, míru, do které je to pro miminko únosné. V prvních týdnech života potřebuje dítě hlavně spát a spát.

Když nemůže, unavený organismus se paradoxně chová tak, jako by mělo o vše v okolí zájem. Bojuje proti únavě aktivitou. A nakonec pláče a pláče a pláče. Plačtivé děti špatně spí i v noci, to je další paradox.

Dítě jako barometr

Myslíme si, že dítě prožívá intenzivní pocit, že se chce vrátit tam, kde mu bylo dobře – k mamince do dělohy. Pomozme mu a bude spokojené.

Zabalením do zavinovačky, znehybněním (vypadá to děsivě, ale reflexní rozhození ruček miminko vyděsí, probudí a opět je důvod k pláči), přivažte si ho do šátku na břicho, chovejte ho, houpejte, klokánkujte (v poloze zádíčka přitisknutá na mámino bříško se skrčenýma nožkama), vezměte ho k sobě do postele – mámina blízkost ho uklidní.

Mějte na paměti, že vaše reakce na pláč miminka je důležitá, znamená pro něj povzbuzení a je jasným signálem toho, že je v bezpečí. Pláč novorozeňátka je komunikační prostředek a v rodičích má rozvíjet schopnost empaticky reagovat na požadavky dítěte.

Z jiného pohledu jde vlastně o první rodičovskou zkoušku: pláč je vyčerpávající a stresující a rodiče se musí naučit s ním vhodně zacházet, rozlišovat „druhy pláče“, aby poznali, co konkrétního jejich miminko trápí.

Pláčem dítě vždy něco sděluje, volá o pomoc, proto je naprosto nejdůležitější na jeho pláč reagovat, a to vstřícně a s láskou.

„Důležité je také vnitřní nastavení maminky – když je zoufalá, nešťastná z pláče a nevěří si, dítě to cítí.

Děti jsou velké barometry! Pak můžete houpat a chovat třeba tři hodiny a stejně se dočkáte pláče,“ varuje Klára Borůvková.

„Dítě zkrátka potřebuje bezpečí, klidnou pečující osobu, která ho pevně stiskne v náručí a dodá mu sebedůvěru. A měla by to být právě sebevědomá maminka, jistá si svou péčí. Dodá tím jistotu i svému miminku.“

Čtěte také:

Co možná o pláči nejmenších dětí nevíte:

  • Zdravé novorozeně propláče průměrně hodinu až tři hodiny každý den.
  • Hlasitost pláče miminka odpovídá hlasitosti rádia hrajícího „na plné pecky“.
  • Zhruba 10. den po narození začíná pláč dítěte nabírat na intenzitě, slzičky se však začínají v slzných kanálcích utvářet až po několika týdnech života miminka.
  • K „odlivu“ plačtivých záchvatů dochází zhruba v třetím čtvrtém měsíci života dítěte, což je podpořeno tím, že miminko už je schopno komunikovat se svým okolím i jinými způsoby.

K dětskému lékaři byste se měli s dítětem vypravit:

  • Pokud se u něj záchvaty ostrého pláče dostavují ve vlnách a vy jej nedokážete uklidnit.
  • Přijde-li vám delší dobu utlumené, až apatické, nepláče, působí malátně, případně trpí nechutenstvím.
  • Jestliže je neklidné, různě se při plačtivých záchvatech kroutí a prohýbá.

Co dělat, když miminko stále pláče? Přinášíme užitečné rady a tipy

I když to s rozpoznáváním jednotlivých signálů miminka mají náročnější matky prvorodičky, i zkušenější matky, které už vychovaly více dětí, může chování jejich miminka překvapit.

V literatuře se setkáváme s množstvím článků, návodů a instrukcí, které však většinou neplatí dokonale. Na základě psychologických výzkumů posledních desetiletí víme, že chování dětí ovládá a řídí touha po uspokojování vlastních potřeb.

Je to nezbytný fakt, protože jinak by nepřežili. 

Komunikace pláčem

Dokud se dítě nenaučí první slova, je pláč jediným způsobem komunikace s vámi a okolím, proto na něj musíte reagovat s klidem a rozvahou a snažit se přijít na to, proč dítě pláče. Každý novorozenec je od narození jedinečnou bytostí se specifickými potřebami a přáními.

Trvá i několik týdnů, případně měsíců, než se naučíte rozeznávat jednotlivé druhy pláče vašeho dítěte, neboť i ten se vyvíjí a mění. Miminko pláče jinak, když je hladové, když je nespokojené, když je počůrané, a jinak když je nemocné, případně má bolesti.

Pláč dítěte je projev, který má rodiče upozornit na to, že se děje něco špatného, dítě se cítí nepříjemně a třeba zjistit, v čem je problém a něco s tím udělat.

Jsou známé i psychologické studie, kde matka přesně rozeznala a reagovala na pláč svého dítěte, i když ve skupině plakalo několik cizích dětí najednou.

  • Matka nejlépe zná potřeby a chování svého děťátka, takže pokud se vaše novorozená ratolest rozpláče, na základě předchozích zkušeností už znáte důvod jeho pláče nebo nemáte jinou možnost, a musíte důvod jeho pláče zkusit rozpoznat.
  • Za nejběžnější důvody pláče dítěte můžeme považovat:
  • – Dítě je hladové, případně žíznivé (při kojených novorozenců mléko zabezpečuje i výživu, i hydrataci)
  • – Chce nebo nechce se mu spát
  • – Nemůže usnout a chce, abychom ho nosili
  • – Je počůrané nebo potřebuje přebalit
  • – Je jen nafouknuté nebo ho bolí bříško
  • – Prořezávají se mu zoubky
  • – Má teplotu

A množství jiných důvodů. Možností je nekonečná řada, důležité ale je, aby matka rozeznala, jaká je aktuální potřeba jejího děťátka. Někdy třeba nechat dítě trochu poplakat, například pokud chce nosit.

Platí, že čím je dítě starší, tím častěji jde o pláč, kterým chce prosadit své požadavky a potřeby, a pláč již není voláním o pomoc. I tak je dobré zamyslet se nad běžnými potřebami svého děťátka.

Je nakrmeno? Přebaleno? Je mu dopřán dostatečný a intenzivní kontakt s matkou? Pokud ano a stále pláče, je nezbytné hledat příčinu jinde.

Pronikavý, silný a neutuchající pláč může být známkou bolesti a nemoci, proto je v tomto případě důležité kontaktovat a navštívit pediatra, aby vyšetřil a zhodnotil zdravotní stav vašeho děťátka a našel příčinu.

Důležité je také sledovat mimiku děťátka, i ta umí hodně prozradit o jeho stavu a potřebách. Velmi důležité je při takovém typu pláče myslet na náhlou příhodu břišní, nebo při vysoké teplotě na zápal plic nebo ledvin.

Pokud si děťátko tře očka nebo ouška, může jít o zánět spojivek nebo zánět středního ucha. Toto jsou situace, kdy je nezbytné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

K těm běžnějším situacím, při kterých může děťátko plakat, patří i hlasité zvuky, jasné světlo, barvy, nečekaný dotek. Na uklidnění je důležité děťátku vytvořit příjemné prostředí, podobné tomu, jaké mělo v děloze. Dítě preferuje tlumený zvuk, tlumené světlo a pocit teplého objetí, které dosáhneme například zavinuté a zabalením do zavinovačky, do klubíčka, do šátku, pěstováním, houpáním.

Starší děti už napodobují vaše výrazy, emoce, pocity – především radost, ale i překvapení, strach a smutek. Dítě je váš barometr nálady, je vaším emocionálním obrazem.

Výraz úzkosti a strachu u matky vyvolá úzkost i u dítěte, a to začne plakat. Důležité je uklidnit především sebe, pokud dítě vidí, že matka je v pořádku, uklidní se i samo.

Když bude spokojená a usměvavá, bude takové i její dítě.

Dětský pláč je jednou z nezbytných radostí rodičovství, u novorozenců a malých dětí mnohdy jediným způsobem upoutání pozornosti a komunikace s matkou, rodiči a okolím.

Jen od rodičů závisí, jak dokážou rozpoznat pláč jejich ratolesti a včasnou péčí mu pomoci zajistit všechny jeho pocity a potřeby.

Mnohokrát právě spokojená, usmívající, sebevědomá maminka, která si je jistá svou péčí, dodá jistotu a pocit spokojenosti i svému miminku.

Každá matka chce svému dítěti dopřát jen to nejlepší, a to ve všech oblastech. Značka Mixa, odborník na citlivou pleť, myslela stejně jako maminky na citlivou pokožku miminek a vyvinula tak řadu Mixa Baby, která neobsahuje žádné alergizující složky, jako jsou parfémy, konzervanty, parabeny nebo ftaláty.

Dopřejte svému miminku pohodlí a šetrnou péči.

Autor: MUDr. Martin Matejka

Pláč miminka při nebo po kojení

Pláč vašeho děťátka vám nebude příjemný nikdy. Nejhorší je však v situaci, když jej chcete nakrmit. Proč miminko pláče před kojením je jasné, má prostě hlad.

Proč je ale malý obličejík zamračený a z pusinky vychází křik během toho, co se jej snažíte nakojit, nebo dokonce po tom, co dostane mateřského mléka, co hrdlo ráčí?  Pokud se to stane jen občas, pak miminko většinou stačí trpělivě a s láskou utěšit a zkusit jej opět nakojit.

V případě, že se ale jedná o pravidelný křik během kojení, které by mělo dítě naopak uklidnit, pravděpodobně má miminko nějaký problém. Může jich být několik, ale každý z nich vy a váš malý bojovník jistě brzy vyřešíte. Společně.

Nejčastější příčina, proč se miminko na chvíli přisaje, pak se odtáhne, má zaťaté pěstičky, pláče a vzteká se, je nedostatečný tok mléka. Ke snížení toku mléka často dochází mezi 3. a 4. měsícem života vašeho malého pokladu. Tento problém mají i maminky, které dříve měly mléka dokonce velký nadbytek. Děťátko nechápe, proč mléko najednou pořádně neteče a je z toho rozmrzelé. 

Řešením tohoto problému je zvýšení toku mléka. Můžete se obrátit na laktačního poradce, ale i na svého lékaře či lékárníka, který vám může doporučit farmatologické prostředky. Ty mají za úkol zvýšit tvorbu mateřského mléka ve vašem těle. Pomáhá také velmi častý tělesný kontakt s děťátkem. Noste jej v šátku, berte si jej do postele a mazlete se s ním. 

Pláč při kojení může také být projevem tzv. gastroezofageálního refluxu (GER). Reflux u kojence zjednodušeně znamená situaci, kdy mateřské mléko z žaludku společně s kyselinami a trávícími šťávami stoupá zpět do jícnu děťátka. Malému strávníkovi je to nepříjemné, pálí jej to. Řešením pak může být podávání výtažku ze svatojánského chleba před kojením. Ten by měl zahustit obsah žaludku. Dávejte si také pozor na polohu, ve které se vaše miminko při kojení nachází. Měla by být vyvýšená, někdy je dokonce nutná zcela vzpřímená poloha dítěte. Také s ním manipulujte pomalu a šetrně a během kojení jej nechte si odříhnout. Chybu určitě neuděláte, když se poradíte se svým pediatrem o tom, co by vašemu děťátku mohlo pomoci. 

Pokud máte mateřského mléka dostatek a reflux vašeho drobečka netrápí, pak problém může být i v tom, co dostáváte do svého těla. Popřemýšlejte, zda jste do vašeho jídelníčku nezařadila něco nového, co by mohlo vašemu děťátku vadit. Často se jedná o velmi aromatické potraviny, třeba citrusy nebo ostrá jídla. Ty mohou negativně ovlivnit chuť mléka. 

V případě, že kouříte nebo pijete alkohol v době, kdy kojíte své dítě, pak je možné, že mateřské mléko děťátko odmítá z toho důvodu, že mu nechutná. Navíc takové mléko obsahuje velmi škodlivé látky, které malému tělíčku neprospívají.

Proč miminko pláče po kojení? I zde může být příčinou nepříjemný reflux nebo dietní chyba maminky. Pokud totiž sníte něco silně nadýmavého, pak je možné, že vaše děťátko budou trápit nepříjemné prdíky, na které může pomoci jemná masáž od maminky a pár kapiček léku, který je určený speciálně na tento citlivý miminkovský problém. 

Jaké jsou ale další možné příčiny, že miminko po kojení pláče?

Pamatujete si, jak jste seděli u stolu ve školní jídelně se svými kamarády a spolužáky? Pak si jistě vzpomenete, že každý z nich jedl rozdílně rychle. Jeden už měl hotovo a na někoho se muselo čekat, protože si jídlo uměl užít. I vaše děťátko může být labužníkem, který si mlíčko rád v klidu vychutná. Proto než začnete hledat jiné příčiny toho, proč se drobek po kojení vzteká, ujistěte se důkladně a několikrát, že jste kojení neukončila předčasně a vaše děťátko nechce ještě trošku mlíčka. Pátráte po tom, co může způsobovat pláč vašeho miminka po nakojení, a uvědomila jste si, že se tak stává vždy, když sníte určitý druh potraviny, který je zároveň i potenciálním potravinovým alergenem (mléčné výrobky, uzeniny, ryby, rajčata, papriky, citrusové a tropické ovoce, jahody, oříšky, med, kakao a další)? V tom případě by to mohlo být důvodem pláče vašeho malého pokladu a určitě byste o svém podezření měla informovat dětského lékaře. Neměli bychom o tom příliš psát, abychom neurazili malého gentlemana nebo pravou dámu, ale často se také stává, že důvodem, proč je malý strávník po jídle značně nespokojený, bývá velmi silné nucení na velkou. Tu pak doprovází dokonce i křeče a pocity plynatosti. Tento zesílený gastrokolický reflex nastává bezprostředně po nakojení děťátka a chvilku je mu opravdu zle. Naštěstí to není nic nebezpečného a jakmile dojde k využití služeb plenky, tak nastává rychlá úleva. Velmi častým případem, kdy děťátko pláče po kojení, je prostý fakt, že mu bylo odebráno prso, které jej nejen krmí, ale i uklidňuje, a těsná blízkost maminky, toho nejdůležitějšího člověka na světě. To přece není něco, co musí malý človíček brát s klidem, i když je bříško zcela naplněné. Co pomůže v tomto případě? Jen velká porce mazlení.

Prosím berte na vědomí, že informace poskytnuté v těchto článcích jsou všeobecné rady a neměly by být zaměňovány s radami lékaře.

Pokud vy, vaše miminko nebo někdo z vaší rodiny trpíte závažnými nebo dlouhotrvajícími symptomy, nebo potřebujete konkrétní radu od odborníka, tak se prosím obraťte na odbornou lékařskou péči.

Philips AVENT není zodpovědný za žádné škody způsobené nakládáním s informacemi poskytnutými na těchto webových stránkách.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *