O Nevýchově jsem se dozvěděla ještě v čase, kdy jsem čekala své
první miminko. Sledovala jsem obsah nabízený zdarma a měla jsem pocit, že
mi stačí k tomu, abych pochopila principy Nevýchovy, které mi byly velmi
sympatické a rezonovali hluboko s mým cítěním, a aplikovala je. Jedna
maminka z kurzu to hezky vystihla: pouze jsem očumovala a plížila se kolem
Nevýchovy. :o)
I když jsem měla štěstí, že moje maminka mně vychovávala s láskou
a parťácky, také mi dopřávala hodně velký kus svobody a porozumění, já
jsem se po narození dcerky dostávala i do situací, které jsem nezvládala
tak, jak bych chtěla. Říkala jsem si, jak je možné, že moje maminka tu
přirozenou Nevýchovu má tak přirozeně v sobě a já ne? Možná proto, že
maminka je spíš klidná a trpělivá a já temperamentní?
I když jsem si čas s dcerkou užívala a užívám, prakticky jsme
parťáci, ale byly situace, kdy jsem byla policajt anebo učitel jak vyšitý,
nebo obojí dohromady. Hlavně tehdy, když jsem byla unavená a jí to dlouho
trvalo, nebo když jsem potřebovala rychle něco udělat, někam odejít, nebo
když jsme byly v situaci, že ona objevovala svět, příp. v situacích, kde
by se jí mohlo „“něco““ stát.
A přistihla jsem se, že jsem naštvaná, že na ni křičím. A taky, že
ji tlačím do toho, aby věci dělala podle mých představ, nebo nedělala
věci, které se mi nelíbí, které mi přidělávají práci s úklidem,
praním a žehlením, když něco zničí atd.
A co je horší, začala jsem se
tak chovat i k mému muži! Takže to někdy vypadalo, že já jsem vychovatel
obou. A necítila jsem se v tom dobře, byla jsem z toho nešťastná
i naštvaná. Říkala jsem si, že když se dostanu do varu, nechtěla bych se
sebou být, kdybych byla na jejich místě.
:o) A tak jsem začala postupně
uvažovat o kurzu. Než jsem se ale odhodlala, uběhly téměř 2 roky!
Po vstupu do kurzu
Teď jsem ještě pořád na cestě, v kurzu jsem teprve ve 3.týdnu. Ale
změny už na sobě cítím. Velmi mi pomohlo, dívat se na situace z jiného
úhlu pohledu a nejvíce na mně zapůsobily zážitková audia – když se
vcítím do situace, že bych já byla to své dítě, jak bych se cítila.
Ten
vhled do duše dítěte přes nevýchovné situace mně skutečně probudil!
I když nemohu říct, že bych nebyla předtím empatická.
A protože vím,
že dítě se učí nápodobou, snažím se teď zvládat lépe své emoce a
nepředávat mu to, co sama na sobě nemám ráda, ty nefunkční vzorce a
programy, které bohužel v sobě mám.
Dcerka mi před kurzem udělala i skvělé zrcadlo: když jsem ji něco
vzala, nebo nechtěla dát, začala ječet se zatnutýma pěstičkami a já
v ní spatřila sebe! Zmocnil se mně strašný pocit, to já jsem jí to
naučila! A když s tím něco neudělám, bude pořád víc toho, co jí
učit nechci. Naštěstí to už nedělá, protože jsem to přestala
dělat já!
Celkově víc přemýšlím a prodýchám, než něco řeknu, co by mně
mohlo zase později mrzet.
Když se mi rodiče umlouvají, že jejich děti
nechtějí půjčit hračky, uklidním je, že je to v pořádku, ať dělají
jak cítí, že přece i dospělým se stává, že svoje oblíbené věci
neradi půjčují, tak proč do toho nutit děti. Nejdříve se na mně
podívají podezřele, ale většinou si všimnu, že nad tím začnou
přemýšlet.
Děti na Nevýchovu reagují skvěle! Vzhledem k tomu, že je doma větší
pohoda, protože jsem já v pohodě, máme k sobě blíž a víc si společný
čas užíváme.
Dcerka když něco chce, chytí mně za ruku (protože zatím
mluví jen slova) a dovede mně na místo: třeba když chce, abychom si spolu
četly z knížek, když chce, abych ji pustila dětské písničky na
počítači, nebo když chce papat příp.napít.
Také mně začala objímat a
líbat, nebo si položí hlavičku na mně a přitulí se tak radostně a
spokojeně, až mně to dojímá.
Ještě se podělím o příběh
Jednou, když jsme byly na hřišti, jedna maminka, se kterou se tam
potkáváme, se dostala do stresu, protože se blížil termín porodu jejího
druhého miminka a ona začala cítit kontrakce. Byla tam sama se starší
dcerkou (27 měsíců) a bydleli od hřiště trochu dál. Tak jsem nabídla,
že je doprovodíme.
Řekla jsem mojí dcerce, že potřebuji, aby si sedla do
kočárků (ve kterém sedět už velmi nechce a už vůbec ne, když jsme na
hřiště teprve přijely), že maminka Lucky potřebuje abychom ji doprovodily
domů, protože se její miminko začalo hlásit na svět.
Tak si beze slova
sedla, ještě sama zacvakla madlo před sebou a zvědavě koukala co se
bude dít.
Tak jsem kráčely směrem k domu té maminky a po chvíli její holčička
chtěla, aby ji maminka vzala na ruce, cesta začala být víc do kopce.
Tak
jsem nejdříve vysvětlila mojí dcerce, že tu holčičku ponesu já, protože
její maminka má v bříšku druhé miminko a nemůže ji zvedat, aby jí to
nebolelo a že moji dcerku v kočárku bude tlačit ta druhá maminka. A že
co ona na to, jestli souhlasí.
Chvíli na mně koukala, podívala se i na tu
druhou maminku, lehce se usmála a spokojeně se opřela v kočárku, kde
seděla až dokud jsme nedorazily domů.
Vztah s mým mužem je také mnohem hezčí
Principy Nevýchovy a vciťování se do mých nejbližších, aplikuji na
oba – dcerku i manžela! :o) S pár blízkými kamarádkami, které mají
děti také sdílíme nevýchovné principy. Jedna i projevila zájem o kurz,
ale neumí česky, tak snad až bude Nevýchova i v angličtině.
Učím se lépe zvládat své emoce a respektovat jedinečnou osobnost mé
dcerky i manžela, mít víc pochopení pro jejich svět, cítění a vidění,
které je jiné než to moje. A reaguji v situacích tak, aby nám bylo všem
dobře a byly jsme spolu šťastní. Také dopřávám víc času sobě, nejen
péči o dcerku, manžela a domácnost. Zjistila jsem, že když jsem já
v pohodě, oni jsou také.
Valorizace důchodů 2022 – kalkulačka
Valorizace důchodů je zvýšení důchodů nejčastěji od lednové splátky důchodu. Valorizace důchodů se dosud prováděla ode dne splatnosti důchodu, tj. k valorizaci nedocházelo od 1. ledna (např. 1.1.2022) daného roku.
V případě, že splatnost důchodu důchodce byla např. až 20. dne v měsíci, byl důchod zvýšen až od tohoto data (tedy např. od 20. ledna). Od roku 2022 by mělo dojít ke změně a důchody by měly být valorizovány od 1. ledna.
Tato problematika je však stále v řešení.
Všechny důchody se skládají ze základní výměry a z procentní výměry důchodu. Při valorizaci důchodu může docházet ke zvyšování základní výměry, procentní výměry nebo obou těchto částek (což je nejčastější varianta).
Díky valorizacím jsou zvyšovány všechny v České republice vyplácené důchody – valorizují se starobní i předčasné starobní důchody, invalidní důchody pro invaliditu prvního, druhého i třetího stupně a také vdovské, vdovecké a sirotčí důchody.
V posledních letech dochází k valorizaci nejčastěji od lednové splátky důchodu. Valorizovány jsou pak všechny důchody přiznané (s datem přiznání) do 31. 12. předchozího roku. Důchod je “dovalorizován” i v případě, že je přiznáván zpětně.
Valorizace důchodů v roce 2022
Valorizace důchodů v roce 2022 bude známa v září 2021. Do té doby není možné přesně určit, o kolik se zvýší základní a procentní výměra důchodu.
Valorizace důchodů v roce 2021
Od lednové splátky důchodu v roce 2021 došlo ke zvýšení základní výměry důchodu o 60 Kč z 3.490 Kč na 3.550 Kč a ke zvýšení procentní výměry důchodu o 7,1 %.
Jednorázový příspěvek 2020 – rouškovné pro důchodce
Na jednorázový příspěvek (tzv. rouškovné) budou mít nárok poživatelé starobních (vč. předčasných), invalidních (všech stupňů), vdovských, vdoveckých i sirotčích důchodů.
O jednorázový příspěvek není třeba zvlášť žádat. Podmínkou pro nárok na jednorázový příspěvek je, že důchod, ke kterému je vyplácen, musí být přiznán před 1. 12. 2020 (není důležité datum vydání rozhodnutí ČSSZ, ale datum přiznání důchodu) na základě žádosti o důchod podané před 1. 12.
2020, pokud nárok na důchod trval alespoň po část listopadu 2020 a v listopadu 2020 nárok na tento důchod nezanikl. Jednorázový příspěvek bude vyplacen v prosinci 2020 a to způsobem, jakým byl vyplacen důchod v listopadu 2020 (tj. na účet nebo v hotovosti prostřednictvím pošty). U důchodů vyplácených na účet bude příspěvek vyplacen zhruba do 7. 12.
, u důchodů vyplácených v hotovosti to bude do poloviny prosince.
Zvýšení důchodů důchodcům starším 85 let
Od ledna 2019 došlo ke změně, díky které se o dalších 1.000 Kč měsíčně zvýší procentní výměra důchodu u důchodce, který dosáhl věku 85 let. Změna byla účinná od lednové splátky důchodu v roce 2019.
Důchodcům, kteří dosáhnou věku 85 let po roce 2018, se důchod zvýší o 1.000 Kč od splátky důchodu v měsíci, ve kterém mají 85. narozeniny.
Toto neznamená, že každá další valorizace důchodce staršího 85 let bude vyšší o 1.000 Kč oproti normálu.
Online kalkulačka valorizace, kterou naleznete níže, je k dispozici pro roky 2014 až 2021.
Kalkulačka valorizace online:
Zvýšení důchodů od lednové splátky důchodu v roce 2021
Př.: Výše důchodu v roce 2020 činí 14.147 Kč. Od této částky odečteme základní výměru 3.490 Kč, čímž získáme procentní výměru důchodu 10.657 Kč. Procentní výměru důchodu zvýšíme o 7,1 % (krát 1,071) na 11.414 Kč (zaokrouhlujeme na celé koruny nahoru).
K nově spočítané procentní výměře připočítáme novou základní výměru důchodu 3.550 Kč. Výsledkem je zvalorizovaný důchod 14.964 Kč. V případě, že důchodce dosáhl v lednu 2021 věku 85 let, přičteme dalších 1.000 Kč (o 1.000 Kč se důchod zvyšuje v měsíci, ve kterém důchodce oslavil 85.
narozeniny).
Valorizace důchodů v předchozích letech
Následující přehled uvádí, o kolik se při valorizacích zvýšila základní a o kolik procentní výměra důchodu. Především v 90. letech byly schvalovány mimořádné valorizace. Mimořádná valorizace je dnes spíše výjimkou, poslední proběhla v roce 2008. Další podrobnosti o způsobu výpočtu valorizace a stanovování její výše můžete nalézt v § 67 zákona o důchodovém pojištění.
Přehled všech valorizací od roku 1990
| od října 1990 | 231/1990 Sb. | 4 až 10 % | |
| od března 1991 | 46/1991 Sb. | 8 až 11 % | |
| od července 1991 | 246/1991 Sb. | 33 Kč až 110 Kč | |
| od června 1992 | 116/1992 Sb. | 30 Kč až 290 Kč | |
| od března 1993 | 547/1992 Sb. | 10 % a 22 % | |
| od listopadu 1993 | 255/1993 Sb. | 90 Kč až 300 Kč, 30 % | |
| od prosince 1994 | 183/1994 Sb. | o 420 Kč na 420 Kč | 5 %, 36,5 % a 32 % |
| od července 1995 | 76/1995 Sb. | o 260 Kč na 680 Kč | 5 % a 38,6 % |
| od dubna 1996 | 19/1996 Sb. | o 240 Kč na 920 Kč | o 8 % |
| od října 1996 | 218/1996 Sb. | o 140 Kč na 1060 Kč | o 6 % |
| od srpna 1997 | 129/1997 Sb. | o 200 Kč na 1260 Kč | o 8 % |
| od července 1998 | 104/1998 Sb. | o 50 Kč na 1310 Kč | o 5 % a 9 % *) |
| od srpna 1999 | 64/1999 Sb. | zůstává 1310 Kč | o 5 % a 7,5 % *) |
| od prosince 2000 | 353/2000 Sb. | zůstává 1310 Kč | o 5 % a 9 % *) |
| od prosince 2001 | 345/2001 Sb. | zůstává 1310 Kč | o 8 % a 11 % *) |
| od ledna 2003 | 438/2002 Sb. | zůstává 1310 Kč | o 3,8 % a 4 % *) |
| od ledna. 2004 | 337/2003 Sb. | zůstává 1310 Kč | o 2,50% |
| od ledna 2005 | 565/2004 Sb. | o 90 Kč na 1400 Kč | o 5,40% |
| od ledna 2006 | 415/2005 Sb. | o 70 Kč na 1470 Kč | o 4 % a 6 % *) |
| od ledna 2007 | 461/2006 Sb. | o 100 Kč na 1570 Kč | o 5,6 % a 6,6 % *) |
| od ledna 2008 | 256/2007 Sb. | o 130 Kč na 1700 Kč | o 3 % |
| od srpna 2008 | 211/2008 Sb. | o 470 Kč na 2170 Kč | nezvyšuje se |
| od ledna 2009 | 363/2008 Sb. | zůstává 2170 Kč | o 4,40 % |
| od ledna 2011 | 281/2010 Sb. | o 60 Kč na 2230 Kč | o 3,90 % |
| od ledna 2012 | 286/2011 Sb. | o 40 Kč na 2270 Kč | o 1,60 % |
| od ledna 2013 | 324/2012 Sb. | o 60 Kč na 2330 Kč | o 0,90 % |
| od ledna 2014 | 296/2013 Sb. | o 10 Kč na 2340 Kč | o 0,40 % |
| od ledna 2015 | 208/2014 Sb. | o 60 Kč na 2400 Kč | o 1,60 % |
| od ledna 2016 | 244/2015 Sb. | o 40 Kč na 2440 Kč | nezvyšuje se |
| od ledna 2017 | 325/2016 Sb. | o 110 Kč na 2550 Kč | o 2,2 % |
| od ledna 2018 | 343/2017 Sb. | o 150 Kč na 2700 Kč | o 3,5 % |
| od ledna 2019 | 213/2018 Sb. | o 570 Kč na 3270 Kč | o 3,4 % |
| od ledna 2020 | 260/2019 Sb. | o 220 Kč na 3490 Kč | o 5,2 % + 151 Kč |
| od ledna 2021 | ???/2020 Sb. | o 60 Kč na 3550 Kč | o 7,1 % |
*) jde-li o důchody přiznané před 1. 1. 1996
Invalidní důchod – Česká správa sociálního zabezpečení
Invalidní důchod je jedním z čtyř druhů důchodů českého důchodového systému (vedle důchodu starobního, vdovského, vdoveckého a sirotčího).
V závislosti na zjištěném stupni invalidity se invalidní důchod nyní rozlišuje na invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého a třetího stupně.
Rozdíl mezi jednotlivými stupni invalidity spočívá v míře poklesu pracovní schopnosti občana (pokles o 35 % až 49 % znamená invaliditu prvního stupně, o 50 % až o 69 % invaliditu druhého stupně a o 70 % a více pak invaliditu třetího stupně).
Pro nárok na invalidní důchod je třeba splnit stanovené podmínky. Jednou z nich je tzv. zjištění invalidity, jemuž předchází proces posuzování zdravotního stavu.
Další nezbytnou podmínkou je potřebná doba pojištění, která se zjišťuje z období před vznikem invalidity. Doba pojištění se nevyžaduje pouze v případě, kdy invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
Délka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod je závislá na věku občana:
- u občanů ve věku nad 28 let činí potřebná doba pojištění 5 roků a zjišťuje se z posledních deseti roků před vznikem invalidity; u osoby starší 38 let dále platí, že nesplní-li podmínku 5 let pojištění v posledních 10 letech před vznikem invalidity, považuje se podmínka za splněnou též, pokud v posledních 20 letech před vznikem invalidity získala 10 let pojištění;
- u osob ve věku do 28 let je potřebná doba pojištění kratší; osoby do 20 let činí méně než 1 rok; u osoby od 20 do 22 let alespoň 1 rok; u osoby od 22 do 24 let alespoň 2 roky; u osoby od 24 do 26 let alespoň 3 roky; u osoby od 26 do 28 let alespoň 4 roky.
Podmínky nároku na invalidní důchod stanoví zákon o důchodovém pojištění (z. č. 155/1995 Sb.).
Žádost o důchod podává sám občan. Je vhodné, když tak učiní po konzultaci se svým ošetřujícím lékařem, který zná jeho zdravotní stav. Žádost s občanem sepisují na OSSZ podle místa trvalého bydliště, v Praze na kterémkoliv územním pracovišti PSSZ.
Žádost o důchod se podává osobně, případně je možné k tomuto úkonu zmocnit jinou osobu na základě udělené plné moci (nevyžaduje se její úřední ověření). Žádost s žadatelem sepíše zaměstnanec oddělení důchodového pojištění. Pokud nemůže občan z důvodu nepříznivého zdravotního stavu žádost o důchod uplatnit sám, může ji za něj podat rodinný příslušník.
Musí však předložit souhlas oprávněného s podáním žádosti a potvrzení lékaře, že mu závažný zdravotní stav neumožňuje žádost o dávku podat.
Podat žádost o důchod je možné v kterýkoliv úřední den. Doporučujeme se pro tento úkon předem objednat online prostřednictvím objednávkového systému ČSSZ, aby měl žadatel jistotu vyřízení jeho záležitosti v předem zvolený termín a čas. Sepsání žádosti je časově náročný úkon a žadatel je povinen uvádět přesné, konkrétní a pravdivé údaje.
- nezbytný je doklad totožnosti, tj. občanský průkaz, případně cestovní pas či povolení k pobytu,
- doklady o době studia (popřípadě učení), a to i v případě, že nebylo dokončeno
- výuční list;
- vysvědčení z jednotlivých ročníků a maturitní vysvědčení;
- výkaz o studiu (index), vysvědčení o státní závěrečné zkoušce, diplom;
- potvrzení školy o délce studia (pro nárok na důchod a jeho výši nemá přímý vliv stupeň dosaženého vzdělání, ale délka doby studia; proto je nutné předložit doklady, z nichž je tato skutečnost patrná)
- doklady o době vojenské služby
- vojenská knížka,
- potvrzení Správního archivu Armády České republiky (sídlí na adrese: Nám. Republiky 4, Olomouc),
- doklady prokazující výchovu dětí nebo péči o děti
- rodné listy dětí nebo výpisy z matriky narození, popř. jiné doklady o době a rozsahu péče (např. rozsudek soudu o osvojení nebo svěření dítěte do péče), pokud nelze uvedené ze strany OSSZ/PSSZ/MSSZ ověřit v agendovém systému evidence obyvatel.
- doklady o dobách pojištění nebo náhradních dobách (např. doba evidence u úřadu práce, doba péče o osobu závislou na péči jiné osoby aj.), které nejsou uvedeny v informativním osobním listu důchodového pojištění nebo o nichž je žadateli známo, že je ČSSZ nemá ve své evidenci
- žadatelé, kteří pobírají/pobírali náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání) předkládají potvrzení zaměstnavatele o výši vyplacených náhrad
pro výplatu důchodu na účet je třeba předložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice – majitel účtu“ nebo „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet manžela (manželky) v České republice“.
Na základě podání žádosti o důchod začíná proces posuzování invalidity. Během něj ošetřující lékař pro potřeby OSSZ zpracovává a vydává podklady o zdravotním stavu občana. Sám žadatel je povinen OSSZ předložit lékařské zprávy a nálezy, které má a považuje je za významné.
Kromě toho je důležitým podkladem pro vypracování posudku vyplněný tzv. profesní dotazník obsahující informace o kvalifikaci občana a o době a druhu vykonávaných zaměstnání/výdělečných činností. Žadateli jej k vyplnění zašle OSSZ.
Posouzení, zda je žadatel invalidní a o jaký stupeň invalidity se jedná, provádí pouze posudkový lékař na OSSZ.
Vzhledem k tomu, že OSSZ během ní vyhodnocuje veškeré vyžádané a dodané zdravotní zprávy a podklady z předchozích vyšetření žadatelů, jejich osobní účast není zpravidla nutná a posouzení může proběhnout i v jejich nepřítomnosti. O nezbytnosti posouzení zdravotního stavu v přítomnosti rozhoduje posudkový lékař na základě zhodnocení dostupné dokumentace.
Výsledkem tohoto procesu je posudek o invaliditě, který OSSZ postupuje spolu s žádostí na ústředí ČSSZ, v jehož kompetenci je rozhodnout o nároku na důchod a jeho výši.
OSSZ posudek zašle také posuzovanému občanovi, a to do 7 dnů od jeho vypracování.
Je důležité vědět, že posudek je jedním z podkladů pro rozhodnutí o nároku na invalidní důchod a že nárok na invalidní důchod nenastane automaticky s uznanou invaliditou.
Zákonná lhůta pro vyřízení je 90 dnů. Délka vyřízení závisí na tom, zda jsou v evidenci ČSSZ všechny podklady a na součinnosti ošetřujícího lékaře a klienta během procesu posuzování zdravotního stavu.
O přiznání důchodu zasílá ČSSZ žadateli písemné rozhodnutí. V něm je uvedeno, od jakého data byl důchod přiznán a v jaké výši. Přílohou rozhodnutí je tzv. osobní list důchodového pojištění s přehledem dob pojištění a výdělků, které byly pro důchod započítány.
Pokud nebyly podmínky pro nárok na důchod splněny, je žadateli zasláno rozhodnutí o zamítnutí žádosti, v jehož odůvodnění jsou důvody zamítnutí specifikovány.
Invalidní důchod má dvě části, a to výměru základní a výměru procentní. Základní výměra je jednotná pro všechny důchody. Procentní výměra je individuální a závisí na délce doby pojištění, příjmech dosahovaných před vznikem invalidity a na stupni invalidity. K době pojištění získané do vzniku invalidity se navíc přičítá i tzv.
dopočtená doba, což je zjednodušeně řečeno doba od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku, kterou by hypoteticky mohl člověk odpracovat, pokud by se nestal invalidním. Výši základní výměry stanovuje zákon o důchodovém pojištění.
Výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví procentní sazbou za každý celý rok doby pojištění v závislosti na stupni invalidity:
- u invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně činí 0,5 % z výpočtového základu,
- u invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně činí 0,75 % výpočtového základu,
- u invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně 1,5 % výpočtového základu.
Do doby pojištění se pro výpočet důchodu započítávají rovněž tzv. náhradní doby pojištění, jako např. doba péče o dítě aj.
Přesný výpočet důchodu provádí ČSSZ pouze v souvislosti s řízením o nároku na důchod.
Přiznání invalidního důchodu (jakéhokoliv stupně) nemusí být trvalé, protože závisí na vývoji zdravotního stavu, který zpravidla není neměnný. Podle výsledku kontrolní lékařské prohlídky může být konstatováno, že pokles pracovní schopnosti již neodpovídá invaliditě, výplata důchodu zaniká.
ČSSZ vyplácí důchody dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách – buď bezhotovostním převodem na účet klienta (případně na účet manžela/manželky) u bankovních domů, nebo hotovostně prostřednictvím České pošty. Výplata v hotovosti prostřednictvím České pošty je zpoplatněna a za každou splátku důchodu zaplatí klient od 1. dubna 2020 částku 29 Kč (o tento poplatek je pak nižší vyplácená částka důchodu).
ČSSZ zajišťuje výplaty důchodů i do zařízení sociálních služeb s celoročním pobytem za předpokladu, že příjemcem dávky důchodového pojištění je poživatel důchodu nebo jeho opatrovník a příjemce dávky s tímto způsobem výplaty souhlasí.
V písemném rozhodnutí zasílaném ČSSZ je uvedena informace o termínu, ve kterém bude důchod vyplácen. Výplatní termíny důchodů vyplácených ČSSZ jsou od 2. do 24. dne v měsíci, vždy v sudé dny, nebo 15.
den v měsíci, je-li důchod zasílán do zařízení sociálních služeb. Připadne-li výplatní termín důchodu na sobotu, je důchod vyplacen v pátek, připadne-li výplatní termín na neděli, je důchod vyplacen v pondělí.
O případných změnách výplatních termínů důchodů v důsledku státních svátků ČSSZ vždy v předstihu informuje.
Důchodce má povinnost do 8 dnů sdělovat ČSSZ všechny skutečnosti, které mají vliv na důchod a jeho výplatu, tj. zejména změnu adresy, změnu čísla účtu pro zasílání důchodu apod.
Pokud OSSZ vyzve občana k doplňujícím vyšetřením jeho zdravotního stavu, např. u dalších odborných lékařů, musí je absolvovat. Kdyby požadovaná vyšetření odmítl podstoupit, může být řízení ve věci žádosti o invalidní důchod přerušeno (anebo u příjemce invalidního důchodu může být zastavena výplata invalidního důchodu).
Pokud občan nesouhlasí s rozhodnutím ČSSZ, může proti němu podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho doručení. Námitky lze podat přímo u ČSSZ nebo prostřednictvím kterékoliv OSSZ. Z podání musí být patrné, které rozhodnutí účastník řízení napadá, v čem spatřuje jeho nezákonnost a čeho se domáhá.
Občan může v rámci řízení o námitkách požadovat i přezkoumání zdravotního stavu. V tom případě je vhodné doložit nové lékařské zprávy. ČSSZ přezkoumá rozhodnutí v plném rozsahu, přičemž ho může potvrdit, zrušit nebo změnit.
Námitky lze poslat i e-mailovou zprávou, za předpokladu, že je podepsaná uznávaným elektronickým podpisem nebo odeslaná prostřednictvím datové schránky.
O námitkách ČSSZ rozhoduje ve lhůtách podle správního řádu, tj. do 60 dnů dle složitosti případu. Závisí-li rozhodnutí o námitkách na posouzení zdravotního stavu, prodlužuje se tato lhůta o dalších 60 dnů podle speciálního procesního předpisu.
Nad rámec uvedeného se lhůta prodlužuje též o dobu, po kterou probíhá šetření rozhodných skutečností, např. u zaměstnavatelů, jiných správních orgánů či cizích nositelů pojištění.
Lhůtu pro vydání rozhodnutí o námitkách tedy nelze vždy přesně předem určit a její celková délka záleží na okolnostech konkrétního případu.
Pokud občan nesouhlasí s výsledkem námitkového řízení, má možnost podat u příslušného soudu správní žalobu. Námitkové řízení je přitom nezbytné k tomu, aby se věcí mohl příslušný soud zabývat. Pro účely soudního řízení obvykle posudek vypracovává posudková komise MPSV.
Pokud občan žádá o invalidní důchod poprvé, invalidita se posuzuje při tzv. zjišťovací lékařské prohlídce. U občana s již přiznaným invalidním důchodem pak OSSZ posuzuje invaliditu (zda/jak se změnil zdravotní stav, pracovní schopnost, případně stupeň invalidity) při tzv. kontrolní lékařské prohlídce.
Podle výsledku kontrolní lékařské prohlídky může dojít ke zvýšení či naopak snížení stupně invalidity nebo být konstatováno, že pokles pracovní schopnosti již neodpovídá invaliditě. Přiznání invalidního důchodu (jakéhokoliv stupně) tak nemusí být trvalé, protože závisí na vývoji zdravotního stavu, který zpravidla není neměnný.
V průběhu času či v důsledku léčby mohou v mnoha případech nastat změny.
Příjemci invalidních důchodů (všech tří stupňů) mohou využít svůj zbývající pracovní potenciál a podle svých možností pracovat. V možnostech výdělečné činnosti jsou omezeni pouze svým nepříznivým zdravotním stavem, to znamená, že výdělečnou činností automaticky nezanikne nárok na důchod ani na výplatu důchodu.
Pro nárok i výši budoucího starobního důchodu se započítává pouze doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, která je tzv. náhradní dobou pojištění. Doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně není dobou pojištění, pouhé pobírání tohoto důchodu se do doby potřebné pro nárok na starobní důchod nepočítá.
Pokud příjemce invalidního důchodu dosáhne důchodového věku a splní podmínku potřebné doby pojištění, má možnost prostřednictvím OSSZ podat žádost o starobní důchod. Jestliže vypočtený starobní důchod bude vyšší než vyplácený invalidní, bude mu starobní důchod přiznán. V opačném případě náleží nadále invalidní důchod v původní výši.
Těm, kteří pobírají invalidní důchod (týká se všech stupňů invalidity) v době, kdy dosáhnou 65 let věku, výplata invalidního důchodu nezaniká, ale ČSSZ ho ze zákona automaticky změní na důchod starobní. Výše starobního důchodu zůstává stejná jako výše invalidního důchodu.
Nárok na tento druh starobního důchodu však nevylučuje nárok na řádný starobní důchod, o který si občan musí požádat.
Odbornou pomoc a informace vztahující se ke konkrétní situaci občana poskytnou odborníci OSSZ v místě jeho bydliště, call centra na telefonním čísle 800 050 248 nebo klientského centra při pražském ústředí.
O dávkách důchodového pojištění vojáků z povolání, policistů, hasičů, příslušníků BIS a Vězeňské služby ČR rozhodují ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti.
Důchodový věk, druhy nároků, souběh výplaty starobního důchodu, zvyšování procentní výměry při výkonu výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod, starobní důchod před dosažením důchodového věku
Podmínky nároku, dopočtená doba, výše invalidního důchodu, plná invalidita, částečná invalidita, změny stupně invalidity
Podmínky nároku na vdovský, vdovecký a sirotčí důchod a jeho výše
Potřebujete si ujasnit základní informace z oblasti důchodů?
Chcete si spočítat výši důchodu?
Zjistěte si všechny doby pojištění v minulosti.
Kdo nevychová dítě, bude mít nižší důchod, navrhují VV | Aktuálně.cz
Nemusíte plodit, kvůli vyšší penzi stačí adoptovat, dodávají Věci veřejné
Praha – Věci veřejné upřesňují, jak si představují „mezigenerační solidaritu“ důchodového systému. Chtějí prosazovat, aby lidé, kteří vychovávají děti, měli ve stáří vyšší penze než ti, kteří nevychovali „dalšího plátce do systému“.
Oprašují tak – i když v trochu jiné podobě – svůj nápad s „generačním fondem“, o kterém uvažovaly, ale teď už o něj neusilují.
Vychovejte dalšího „plátce“
Systém by přitom nerozlišoval mezi těmi, kteří mít děti nechtějí, a těmi, kteří mít vlastní děti nemohou.
„Nejde o to, jestli porodíte nebo neporodíte dítě, ale že ho vychováte,“ vysvětluje expert VV pro důchody poslanec Radim Vysloužil. „Jedná se o to, že vychováváte dalšího plátce a máte s tím náklady. Tím pádem může člověk dítě i adoptovat.“
Námitku, že by systém znevýhodnil lidi, kteří mít děti nemohou a zároveň cizí dítě adoptovat nechtějí, Vysloužil odmítá.
„Pokud někdo nevychovává dítě, nevytváří nového plátce, ušetří peníze a může si je dát na důchodové připojištění,“ vysvětluje. „A do důchodu má našetřeno více než člověk, který má vyšší náklady, ale zajišťuje zároveň dalšího plátce do systému.“
Požadavek VV, aby důchodová reforma více zohledňovala „mezigenerační solidaritu“, je oblast, na které se koalice při jednáních ještě neshodla.
Věci veřejné zatím jen oznámily koaličním partnerům, že ji chtějí prosazovat, konkrétní plány jim ještě nepředložili. Podle Radima Vysloužila je zatím probíraly jen na svých poradách.
Koaliční partneři v rozpacích
„Je to úplný nesmysl,“ komentoval pro Aktuálně.cz nápad nižších penzí pro bezdětné ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). „Ale počkám si na konkrétní návrh.“
- Podobně je na tom i ODS.
- Premiér Petr Nečas už v pátek prohlásil: „Český sociální systém je nejvíce prorodinný v rámci Evropské unie, řada z nás je přesvědčena, že už není nutné dělat další kroky.“
- „Ale budeme diskutovat, zda je náš důchodový systém dostatečně solidární,“ dodal.
- Na základních parametrech reformy penzí se už ale koalice shodla.
- Reforma se bude týkat lidí ve věku 35 let a mladších, připojištění v soukromých penzijních fondech nebude povinné a peníze na reformu vezme vláda tak, že sjednotí DPH na 20 procentech.
- Výjimkou bude jen zelenina, brambory, chléb, ryby a potraviny pro diabetiky a lidi s dalšími poruchami metabolismu.