Káva je prý zdravá

Zdroj: Pixabay

Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

V posledních desetiletích vědci neustále zkoumají účinky kávy na fungování lidského těla. Jejich výsledky často ukazují, že káva podporuje naše zdraví. Pojďte si přečíst jak.

Díky kávě můžeme být chytřejší

Káva není jen na to, abychom zůstali vzhůru. Může nás učinit mnohem inteligentnějšími. Aktivní substancí kávy je kofein, což je stimulant a zároveň nejčastěji užívaná psychoaktivní látka na světě. Mnohé kontrolované studie zkoumaly účinky kofeinu na mozek. Z jejich zjištění vyplývá, že kofein může zlepšit náladu, reakční dobu, paměť, bdělost a obecné rozpoznávací funkce.

Káva spaluje tuky

Existuje velmi dobrý důvod, proč najdete kofein ve většině přípravků na spalování tuků. Kofein, částečně kvůli jeho stimulačnímu účinku na centrální nervový systém, zrychluje metabolismus a zvyšuje oxidaci mastných kyselin. Kofein může rovněž zlepšit sportovní výkon za pomoci hned několika mechanismů včetně uvolnění mastných kyselin z tukové tkáně.

Mohlo by Vás zajímat:

Kapučíno, nebo espresso? Zjistěte, co prozrazuje vaše oblíbená káva o vaší osobnosti

Káva snižuje riziko cukrovky

Cukrovku charakterizují vysoké hladiny glukózy v krvi v důsledku žádné reakce těla na inzulín nebo absolutní neschopnost inzulín vůbec produkovat.

V pozorovacích studiích se prokázalo, že káva byla opakovaně spojena s nižším rizikem diabetu, a sice v rozmezí od 23 % až do 67 %.

Z 18 studií s celkem 457 922 účastníky vyplynulo, že každý další šálek kávy denně snižuje riziko vzniku cukrovky o 7 %. Platí tedy, že čím více kávy lidé pili, tím nižší bylo riziko cukrovky.

Díky kávě budete žít déle

Ve dvou velkých epidemiologických studiích se ukázalo, že pití kávy bylo spojeno s nižším rizikem smrti všech příčin. Tento efekt je zvláště znatelný u cukrovkářů typu II. Podle jedné studie měli pijáci kávy až o 30 % nižší riziko úmrtí v období 20 let.

Káva prospívá játrům

Cirhóza je konečné stadium poškození jater, způsobeného onemocněním, jako je alkoholismus a žloutenka, kdy se jaterní tkáň do značné míry změnila na zjizvenou. Četné studie prokázaly, že káva může snížit riziko cirhózy až o 80 %. Nejsilnější účinek platil pro ty, kteří pili kolem čtyř šálků za den. Káva může také snížit riziko vzniku rakoviny jater asi o 40 %.

Rada na závěr

I přesto, že je káva v mírném množství pro nás prospěšná, pití příliš mnoha šálků naopak může být škodlivé. Takže i pro kávu platí staré dobré přísloví – Všeho s mírou!

Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Káva a její účinky na zdraví. Kdy pomáhá a kdy ne?

• 24 září, 2020
• Zajímavosti

Kolem pití kávy se vytvořila řada nesprávných názorů, mýtů a legend. Někdo kávu zatracuje s tím, že nadýmá a dehydruje. Někdo ji naopak opěvuje a vyzdvihuje její hubnoucí a léčivé účinky. Jak je to tedy doopravdy – je káva zdravá? A pokud ano, kolik jí můžu vypít maximálně? V jakých dávkách je kofein škodlivý a dá se na něm vypěstovat závislost? Kdy rozhodně kávu nepít a kdy naopak ano? Pomáhá káva při hubnutí nebo při sportu? A co nastávající maminky?

V článku níže najdete jen a pouze ověřená fakta s odkazy na zdroje (většinou anglicky). Pojďme ale popořádku …

Káva v číslech

Asi není překvapením, že káva (společně s čajem) dominuje celosvětovým žebříčkům oblíbenosti teplých nápojů. Statistiky říkají, že na každého Čecha připadá 2-3 kilogramy kávy, což reprezentuje asi 400 šálků espressa ročně. Tedy téměř každý den alespoň jedno.

Tři čtvrtiny populace si kávu dopřává, a tak by bylo skvělé vědět, v čem nám káva pomáhá nebo nepomáhá, na co si dát pozor a kolik jí vlastně můžeme vypít. Hned na začátku je dobré zmínit, že konzumace kávy je spojena především se zdravotními benefity.

Pokud nevypijete více než 4 šálky kávy, jste v pohodě.

Kofein

Káva obsahuje kofein – žádná novinka. Kofein sám o sobě není zdraví škodlivý, pouze brání spánku a zvyšuje naši schopnost soustředit se (více o účincích kávy v článku Ranní káva se může vymstít).

Stimulačních účinků kofeinu si samozřejmě všimla i medicína, a tak se s kofeinem můžeme setkat v celé řádě léků. Stejně jako u všeho ostatního i zde platí zlaté – všeho moc škodí. Ano, pokud vypijete 100 šálků (35 ml) kávy připravené jako espresso, umřete.

Podle vědců je totiž smrtelná dávka kofeinu 10 g. Jistě uznáte, že vypít tolik šálků je nadlidský výkon a smrt z kávy tak prostě nastat nemůže. Někdy je možné se dočíst o tom, že kofein může přivodit infarkt. Nesmysl. Je to dokonce naopak.

Pokud pijete denně do 4 šálků kávy (do 408 mg kofeinu), snižujete riziko úmrtí na srdeční choroby ve srovnání s lidmi, kteří kávu nepijí.

Existují speciální kávy, které mají kofeinu násobně více díky většímu podílu robusty ve směsi. Robusta totiž obsahuje až 3x větší množství kofeinu než arabika. V České republice si dokonce můžete koupit nejsilnější kávu na světě z názvem Black Insomnia.

Balení kávy Black Insomnia má 2x více kofeinu než klasické espresso

Závislost na kávě

Ano, káva (konkrétněji kofein) působí velice podobně jako droga. A jako na každou drogu se dá vypěstovat závislost. Kromě toho se díky kofeinu i zvyšuje krevní tlak. A pokud budeme kávu pít jen abychom nahradili spánkový deficit, může se stát, že se dostaneme do začarovaného kruhu – do normálu Vás dostane jen „vyprošťovací“ šálek kávy.

Káva a dehydratace

Ano, káva dehydratuje, ale ne zase tak moc. Je prokázáno, že pokud vypijete do 5 šálků kávy denně (420 mg), nemáte problém (Ruxton 2008).

Káva na hubnutí

Dá se při pití kávy zhubnout? Rozhodně – kofein se nepřidává do spalovačů tuku pro nic za nic, klinická studie ukázala, že právě kofein pomáhá dopravovat mastné kyseliny k pracujícím svalům. Specialitou je tzv.

zelená káva, jenž díky tomu, že neprošla procesem pražení, obsahuje fenolické sloučeniny, které se v přírodě vyskytují ve slupkách ovoce a v redukci váhy prý pomáhají.

Při koupi zelené kávy je ale vždy potřeba si pohlídat spolehlivost prodejce a kvalitu produktu.

Vlevo pražená zrnka, vpravo nepražená, zelená káva

Káva a sport

Vypadá to, že sportovci by energii dávající nápoj pít měli – káva prý zvyšuje výkonnost až o 12% a podle některých snižuje také svalovou únavu – před intenzivním cvičením někteří dokonce doporučují velice silné espresso, jenž v tomto případě nahrazuje nepřírodní spalovače tuku. Zajímavé jsou i studie z poslední doby, jenž naznačují, že kofein má vliv na tvorbu mužského hormonu, testosteronu.

Káva a mateřství

Asi žádná maminka nechce, aby se vlivem kofeinu z jejího ještě nenarozeného nebo čerstvě narozeného dítka stal rotující uzlíček plný energie. Není ale potřeba se kávě vyhýbat úplně.

Stačí, pokud denní dávku kofeinu udržíte pod 150 mg v těhotenství a pod 200 mg při kojení. To představuje zhruba 3 šálky na den.

Maminky, které nechtějí riskovat, mohou na chvíli vyzkoušet bezkofeinovou kávu.

Káva a rakovina

Jednou za čas se objeví zpráva, která kávu nařkne z toho, že její konzumací se zvyšuje riziko rakoviny. Není to tak – v roce 2016 provedla lékařská instituce IARC (Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny) průzkum, ve kterém zkoumali možnou souvislost mezi pitím kávy a rakoviny.

Vědci hodnotili dle dostupných studiích na buněčných kulturách, na pokusných zvířatech a zohlednily i dlouhodobé studie velkých skupin lidí. Výzkumy instituce nepotvrdily kávu jako karcinogen. Nezpůsobuji ani rakovinu prsu, slinivky břišní nebo prostaty.

Zajímavé je, že například u rakoviny jater nebo rakoviny výstelky dělohy se ukázalo, že káva riziko těchto onemocnění snižuje. U některých typů rakoviny se riziko snížilo až o 18%.

Káva s mlékem

Podle některých zdrojů je káva s mlékem zdrojem rakoviny a dalších problémů. To je ale nesmysl. A potvrzuje to Světová zdravotnická organizace i Úřad pro kontrolu potravin. Ty se opírají o klinické studie, které žádný negativní vliv mléka v kávě nepotvrdily.

Káva jako lék

Podle posledních výzkumů je kofein výborná prevence proti Alzheimerově chorobě, kterou dokáže do jisté míry i léčit.

Jako nesmyslné se ukázala i doporučení, aby se kávě vyhýbali lidé se slabým srdcem nebo vysokým tlakem. Studie dokázaly, že běžná konzumace kávy srdci neškodí.

Káva nesporně obsahuje antioxidanty, které jsou našemu zdraví prospěšné. Rovněž snižuje riziko cukrovky II. typu.

Kdy se kávě vyhýbat

Kávě je lepší se vyhnout pouze pokud:

1. Jste nechali kávu dlouhou louhovat v šálku (např. u českého turka nebo při přípravě ve french pressu).
2. Máte citlivý žaludek, který Vám po každém šálku připomene, že je na něj káva prostě trochu moc.
3. Trpíte kvasinkovou infekcí. A to kdekoliv v těle. Kofein kvasinkám pomáhá při množení, což rozhodně není dobře.

Pijte kvalitní kávu, správně připravenou

Závěrem je potřeba říci, že je velký rozdíl, jestli vypijete 10 šálků pěkně uleželé instantní kávy nebo 10 šálků čerstvě a správně připraveného espressa. Těch prvních deset může mít až 2x více kofeinu.

Navíc instantní káva bývá v drtivé většině z méně kvalitních zrn s možností kontaminace chemikáliemi.

Nedělejte kompromisy, pro náš organismus je nejstravitelnější (a zároveň nejchutnější) forma kávy připravené právě ve formě espressa.

Káva je elixírem zdraví

Zdroj: Elixír mládí ze Shutterstock

Nejen že káva našemu organismu neškodí, ale dokonce mu díky antioxidačně působícím látkám přináší i prospěch. Její konzumace zdravé stravování a zdravý životní styl dokonce podporuje. Samozřejmě zde platí, že čím kvalitnější, tím pro náš organismus přínosnější. A tak na kávě rozhodně nešetřete. Dejte přednost kvalitě před kvantitou.

Kofein sám o sobě neškodí

Kofein je nejrozšířenější legální droga, je to stimulant, který povzbuzuje. Přesto sám o sobě neškodí. „Co se týká vztahu kofeinu k onemocnění srdce, studie ukazují, že pití kávy vysoký krevní tlak nezpůsobuje. Po vypití šálku krátkodobě dojde ke zvýšení tlaku, rozhodně ale nezpůsobí dlouhotrvající hypertenzi,“ říká dietoložka Karolína Hlavatá.

Tři kávičky jsou v pohodě

Jelikož kofein nás takříkajíc „nakopne“, nemusí jeho nadbytek dělat úplně dobře lidem, kteří trpí neurózami. Míru si musí každý stanovit tak, aby se cítil dobře. Vyhýbat se kávě nemusí ani těhotné ženy. Dají-li si jednu kávu za den, nic se nestane. Je to vždy o množství.

„Obecně bychom neměli zkonzumovat více než 250 mg kofeinu na den. Průměrná káva, záleží samozřejmě na tipu a přípravě, má kolem 50 až 70 mg. Takže tři kávičky za den jsou v pohodě,“ míní Karolína Hlavatá.

Pití kávy jako prevence

Pitím kafe podle dietoložky posilujeme organizmus preventivně proti Alzheimerově chorobě, roztroušené skleróze. Má i určitý pozitivní vliv při diabetu. „Kofein může být ale nebezpečný u lidí s vrozenou srdeční arytmií zejména v kombinaci s dehydratací. To však bývá spíše než po kávě, po energetických nápojích,“ varuje.

Cholesterol snižuje

Dlouhá léta lékaři nedoporučovali pacientům s vysokým cholesterolem turka. Ani to ale taková hrůza není. „Káva jako taková spíše cholesterol snižuje. Problémem u turka bývá pro někoho to, že kávová sedlina může dráždit žaludek,“ dodává Karolína Hlavatá.

Organismus neodvodňuje

Káva organismus odvodňuje – i to je mýtus. Kofein je sice zodpovědný za mírnou dehydrataci, ale neplatí, že by tělo výrazně vysušoval. „Je prokázáno, že na jeden miligram kofeinu je ztráta tekutin asi 1,25 ml. Takže když si dám silné kafe, kde je asi 80 mg kávy, je vhodné k němu vypít decku vody,“ doporučuje Karolína Hlavatá.

Která je lepší?

Je zdravější espresso, turek, překapávaná či rozpustná? Samotná příprava spíše ovlivní chuť než kvalitu. Ta je více dána sortem, zrny, pražením, uskladněním a tak dále.

„Faktem ale je, že instantní káva má nižší obsah zdraví prospěšných antioxidačně působících látek, protože princip její výroby je, jednoduše řečeno v tom, že se uvaří velice silné kafe a pak usuší.

Když si tedy udělám espresso nebo spařím turka, zbývá antioxidačních látek více,“ říká dietoložka.

Pomáhá při hubnutí

Káva je také dobrým pomocníkem při hubnutí. „Kofein totiž zvýší energetický výdej organismu,“ vysvětluje dietoložka.

Zároveň nám vychutnání šálku kávy pomůže psychicky v okamžiku, kdy nás honí mlsná a máme tendenci zhřešit mlsáním. To samozřejmě platí jen pro kávu černou bez mléka a bez cukru.

Jestliže toužíme po zpestření chutě, je vhodnější ochutit ji například skořicí, kardamonem nebo směsí koření určeného speciálně pro kávu.  

Vylepšená je už jídlem          

Pokud si hlídáme hmotnost nebo dokonce usilujeme o zhubnutí, pak bychom si měli dávat pozor na jakékoliv vylepšení kávy nejen cukrem, ale i mlékem, šlehačkou, zmrzlinou a podobně.

„Je-li v kávě cokoliv z těchto přídavků, pak musíme počítat s tím, že se už nejedná jen o nápoj, ale vlastně o jídlo. Dáme-li si takových káv více za den, energetická hodnota se sčítá,“ upozorňuje dietoložka.

Ze stejného důvodu ale může být například latte dobrou odpolední svačinou. 

Kaloričtější je i káva s alkoholem. Zároveň je také výraznějším stimulantem, a tak by ji neměli pít lidé se srdeční arytmií.

Mléko kávu neničí

Ještě jeden mýtus na závěr. Možná jste také zaslechli nebo četli informaci o tom, že mléko ničí pozitivní účinky kávy. I toto je jen poplašná zpráva. „Není pravda, že by mléko snižovalo účinnost látek obsažených v kávě. Naopak u lidí, kterým káva způsobuje překyselení žaludku, může mléko tento efekt snížit,“ dodává Karolína Hlavatá.

Fakta o kávě, aneb jaká káva je zdravá?

I když je káva druhou nejobchodovanější komoditou na světě, stále ji provází řada dezinformací. Ty nám mnohdy komplikují orientaci ve správné přípravě i pití tohoto tradičního a oblíbeného nápoje. Přečtěte si náš článek a seznamte se s fakty, která zásadně ovlivňují způsob přeměny kávového zrnka i zdravotní aspekty konzumace samotné kávy.

Charakteristické aroma a chuť kávy je výsledkem procesu fermentace. Všechny odrůdy kávy jsou před pražením pevné a kompaktní (zrnko není možné rozdrtit v prstech), po upražení se struktura zcela změní.

Zrnko kávy zvětší svůj objem a zkřehne, jeho původní zelenomodrá barva se změní na hnědou.

V průběhu této přeměny jsou definovány jak aromatické aspekty kávy, tak charakteristiky týkající se stravitelnosti a zdravotní tolerance či netolerance. Z čeho se zrnková káva skládá?

Zrnko kávy je složeno ze dvou základních složek: polysacharidů (celulózy) a aromatických substancí. V průběhu pražení pak dochází k drcení buňky celulózy a karamelizaci aromatických substancí.

• Celulóza se rodí při formování pecky v dužině zrající na slunci, tvoří přibližně 50% suchého základu zelené kávy. Charakter celulózy určuje složení a obsah minerálů v zemině, teplota, vlhkost prostředí i způsob zpracování na plantáži a skladování před pražením. V zásadě se u různých odrůd kávy (afrických, jihoamerických, asijských) příliš neliší.
• Aromatické substance jsou hlavní složkou kávy, tvoří podstatný rozdíl v kvalitě mezi jednotlivými odrůdami. Aromatické substance jsou v různých odrůdách zastoupené v různém procentu, to je důvod rozdílného efektu na chuť a aroma nápoje. Základní dělení substancí je na rozpustné a nerozpustné, finální chuť ovlivňují hlavně pevné nerozpustné substance. Mezi rozpustné substance patří také kofein, tedy alkaloid, který během pražení nekaramelizuje a zůstává rozpustný i po něm.

Harmonie emulze

Kávový nápoj je ve finální fázi přípravy tvořen právě celulózou, aromatickými oleji a vodou.

Spojení mezi vodou a olejem nazýváme emulzí, čím více je tako emulze perfektní, tím lépe dokážeme vnímat chuť přítomných aromatických substancí.

Při přípravě kávy (ať už se jedná o filtrovanou kávu, french press, vakuum, moka, aeropress, espresso nebo turek) je cílem získat co nejkvalitnější emulzi.

Problém spočívá v tom, že ve většině z uvedených případů se do nápoje vylouhuje naopak větší procento celulózy, která v kávě vytváří trpkost, hořkost a slabé tělo, vnáší také více kofeinu a rakovinotvorných látek. Zdravá a chutná káva by tak měla být připravována pomocí technologie, která omezí vliv celulózy a maximalizuje zisk aromatických látek z kávy.

Zdravé espresso

Perfektní emulze bez celulózy a s minimálním množstvím kofeinu i rakovinotvorných substancí byla výsledkem až prvního stroje na espresso. Na vývoji této technologie se postupně podíleli Luigi Bezzera, Achille Gaggia a Carlo Ernesto Valente.

Espresso je v současné době jediný ze všech způsobů přípravy kávy, který je snadno stravitelný a tolerantní k organismu. Jedná se o jedinou techniku, která může zaručit maximální kvalitu emulze a prezentaci všech charakteristik chuti a aroma použité kávy.

Není espresso jako espresso

Cesta ke zdravé kávě ale nevede jednoduše přes použití jakéhokoli stroje na espresso. Důležitá je speciální receptura k získání maximální extrakce zdravého nápoje: 7 gramů mleté kávy zalisované silou 20 kg. Pouze prvních 20-30 ml extrahované tekutiny v daném čase 20 – 30 sekund s vodou 90 stupňů a 9 bary tlaku je pravé espresso.

Výše uvedená rozmezí odkazují k zásadnímu faktu: každá odrůda kávy má své ideální množství a čas.

Shrňme si na závěr fakta:

• Správně extrahovaná káva espresso má maximální hodnotu kofeinu 10% z celkového množství obsaženého v původní kávě
• Správně extrahované espresso je kávový nápoj s větší intenzitou chuti, ale je velmi dobře tolerovaná naším tělem
• Pro přípravu zdravého kávového nápoje z přístroje na espresso s chutí méně intenzivní nebo s požadavkem na větší množství tekutiny je možné naředit espresso pomocí horké čisté vody
• Správně extrahované espresso stráví náš organismus maximálně za 10 – 15 minut

Pošlete článek známému

Káva, zdraví prospěšná i nebezpečná. Kolik šálků denně je ještě v pohodě?

Káva – kolik šálků denně je ještě v pohodě?

Káva je jedním z nejoblíbenějších nápojů na světě. Podle webu Statista.com se v roce 2019 po celém světě vypilo asi 165 milionů 60kilogramových pytlů kávy, což odpovídá necelým 10 milionům tunám kávy. Lidé si na kávě cení nejen její lahodnou chuť, ale především povzbuzující účinky.

Díky obsaženému kofeinu, nejkonzumovanější psychostimulační látce na světě, si lidé po požití kávy užívají zlepšené soustředění, nárůst energie, rychlejší reakce a celkově svěžejší mysl.

Kofein ovšem povzbuzuje i po fyzické stránce: pomáhá při spalování tuku, čímž tělu poskytuje rychlé palivo, a zároveň díky němu v krvi vzrůstá hladina adrenalinu, který organismus nastartuje k fyzickému výkonu.

Ten díky kofeinu může vzrůst až o 12 procent, jak zjistila studie britských odborníků z University of Luton z roku 2005.

Různé studie rovněž naznačují, že lidé pravidelně pijící průměrně tři šálky kávy denně méně trpí kardiovaskulárními onemocněními, je u nich nižší riziko mrtvice, ale třeba i diabetu 2. typu.

Ve studii vědců z University of Minnesota provedené na téměř 37 tisících lidech bylo například zjištěno snížení rizika cukrovky 2.

typu až o 30 procent

při konzumaci průměrně 4 šálků kávy denně.

Na druhou stranu, pokud to lidé s kávou přehánějí, dostavují se i negativní účinky. Příliš vysoký příjem kofeinu může způsobit nespavost a úzkostné stavy, zvýšený krevní tlak, ale také zažívací problémy nebo gastroezofageální reflux.

Předávkování kofeinem může způsobit také rhabdomyolýzu, což je tělesný stav, kdy dochází k rychlému rozkladu příčně pruhované svaloviny. Produkty tohoto rozkladu pronikají do krve a může nastat i selhání ledvin. V neposlední řadě je kofein návykový a při jeho nedostupnosti se dostavují abstinenční příznaky.

Po odeznění povzbuzujících účinků se navíc může objevit zvýšená únava.

Kolik kávy tedy pít, aby člověk mohl využít její přínosy a nemusel se obávat rizik? Evropský úřad pro bezpečnost potravin doporučuje pro dospělého člověka jako maximální denní dávku 400 mg kofeinu, což je zhruba 5 až 6 šálků kvalitního espressa. Vždy je ale potřeba mít na paměti, že tolerance kofeinu je velmi individuální záležitostí a daná doporučení jsou jen obecná.

A dobré je také vědět, že existují i alternativní „povzbuzovače“ organismu, které mohou pro dodání energie sloužit stejně dobře jako káva, dokonce i lépe. Káva totiž lidský organismus „nakopne“ sice rychle, ale jen krátkodobě. Erebos, díky unikátní kombinaci 7 bylin, naopak umí energii dodávat kontinuálně.

Je vyroben čistě přírodní cestou, louhováním, neobsahuje žádná aditiva a potěší i lahodnou, vyváženou chutí. A krom povzbuzujících účinků obsahuje i byliny, které jsou imunomodulační (Kozinec blanitý) a prospívají i naší imunitě a celkové odolnosti organismu.

Pro kávisty tedy může být občasné nahrazení nebo doplnění kávy vítanou změnou nejen po stránce chuti ale i účinků.

Co s vámi udělá každodenní šálek kávy? Má vliv na kosti, srdce i dech | Žena.cz

Jaký vliv má káva na vaši postavu, ale třeba i srdce, ledviny či kosti? Odpovědi na tyto otázky vám bohužel neudělají příliš jasno v tom, zda je pití kávy škodlivé, nebo naopak zdraví prospěšné.

Jak si všiml deník Daily Mail, objevilo se hned několik studií, které tvrdí, že kofein obsažený v kávě snižuje riziko infarktu, chrání před demencí, a dokonce před rakovinou kůže, ale zároveň způsobuje úzkost, pálení žáhy a zhoršuje průběh menopauzy.

Jenže káva obsahuje kromě kofeinu i další látky, které mohou mít na náš organismus nemalý vliv. Které to jsou? Pojďme si to všechno pěkně shrnout a udělat si jasno o tom, v čem může káva člověku prospět a v čem naopak uškodit, a kolik jí vlastně můžeme vypít, abychom si neublížili?

Postava

Pokud budete pít kávu bez mléka, smetany a cukru, může být tento černý mok dobrým pomocníkem při hubnutí. Vynecháním mléka získáte nápoj, který prakticky nemá žádnou energetickou hodnotu, a přesto skvěle zažene třeba chuť na sladké. Zelená káva zase pomůže zrychlit metabolismus. Ne náhodou je káva povolená při nejrůznějších půstech.

Srdce

Jediný šálek kávy může zvýšit tlukot srdce na sto úderů za minutu, přičemž běžných je šedesát až osmdesát, a trvá zhruba hodinu, než se zase vrátíte do normálu. Lidem, kteří k tomu mají dispozice, prý také může přispívat k ucpávání tepen, zvyšovat krevní tlak.

„Lidé se srdečním onemocněním by vůbec neměli pít instantní kávu, protože obsahuje příliš velké množství draslíku, který může způsobit nebezpečné změny v srdečním rytmu,“ říká britský kardiolog Graham Jackson. Zdravému člověku však jeden šálek kávy denně rozhodně neuškodí a umírněná konzumace prý může skutečně působit jako prevence proti infarktu.

Trávení

Možná jste zaznamenali, že ranní šálek kávy dá vaše střeva do pohybu. Je to kvůli tomu, že kofein zvyšuje stahy zažívacích orgánů, čímž se urychluje trávení a samozřejmě vyměšování. 

Zároveň to znamená, že látky, které jste přijali s potravou, mají méně času na to, aby je tělo absorbovalo. Což se hodí v případě, že nejíte zase tak zdravou stravu. Na druhou stranu kofein také narušuje vstřebávání železa. Dejte si proto kávu v jinou dobu, než kdy si dáváte například červené maso, protože jinak nevyužijete jeho benefitů.

Mimochodem, někteří lidé věří, že káva funguje na zácpu, jenže z dlouhodobého hlediska ji naopak může zhoršit. Kofein totiž vede k dehydrataci, a tím pádem i k pevné stolici. Káva by se rovněž neměla pít s prázdným žaludkem, ideální je k ní něco přikusovat. Jinak totiž způsobuje nadýmání a bolesti břicha.

Kosti

Příliš mnoho kávy může zapříčinit křehčí kosti a také osteoporózu, protože zrychluje úbytek kostní dřeně. „Kofein totiž ovlivňuje vstřebávání vápníku, který je pro silné kosti nezbytný, a urychluje jeho vylučování,“ vysvětluje specialistka Julia Thomsonová. Podle ní jsou maximem tři šálky kávy denně, a naopak doporučuje do něj přidat mléko.

Zuby

Nepijete kávu, abyste z ní neměli žluté zuby, a raději si dáváte čaj? Přitom třeba černý čaj působí na zuby mnohem hůř než káva. „Museli byste vypít pět až šest šálků kávy denně, aby to na vaše zuby mělo nějaký vliv,“ upozorňuje zubař Mervyn Druian a dodává, že káva s mlékem působí na zuby ještě mírněji.

Podle Druiana však káva má i pozitivní vliv na zuby. Dokonce i ta bezkofeinová prý obsahuje látky, které brání nejrůznějším  bakteriím, aby ničily zuby. Jsou to prý ty látky, které dávají kávě její zemitou chuť.

Dech

Jistě znáte ten nepříjemný pocit, který se usadí ve vašich ústech, když dopijete kávu. Vzniká kvůli tomu, že káva vysušuje prostředí vašich úst, a čím více kávy vypijete, tím je tenhle pocit intenzivnější. V ústech zůstávají buňky, které po třech dnech umírají a kvůli kávě nejdou spláchnout. Místo toho se začnou rozkládat a uvolňují sirné plyny.

Jednoduchým řešením je omezit pití kávy, případně ji zajíst. Místo jídla si však můžete vzít i žvýkačku, abyste zbytečně nepřibírali. Pomůže také, když spolu s kávou pijete ještě vodu. 

Mozek

Mírná konzumace kávy může podle nedávné studie snížit riziko vzniku Alzheimerovy choroby až o 20 procent. Odborníci to zaznamenali u těch lidí, kteří pili tři až šest šálků kávy denně. Kofein údajně udržuje mozkové buňky ve formě.

Kofein a obsažené antioxidanty snižují pravděpodobnost zánětu v mozku, zpomalují stárnutí mozkových buněk a zvláště těch, které se nachází v oblastech mozku majících na starosti paměť.

Ledviny

Káva působí jako diuretikum a nutí ledviny častěji vylučovat tekutinu. Pokud vaše ledviny fungují normálně, neznamená to vůbec nic, ale pro osoby s onemocněním ledvin to může být zásadní.

Například ti, kdo měli v minulosti ledvinové kameny, si mohou častou konzumací kávy tuhle nepříjemnost znovu přivolat.

Rovněž pro ty, kdo mají problémy s močovým měchýřem, to není úplně dobrá zpráva, káva totiž zvyšuje jeho činnost.

Kůže

Stejně jako káva dehydruje organismus, dehydruje i vaši pleť. Pokud máte nadměrně vysušenou pleť, neměli byste vypít víc než tři šálky denně. Na druhou stranu je káva spojována i s nižším rizikem vzniku rakoviny kůže, protože obsahuje antioxidanty.

Svaly

Káva dodává svalům energii a výdrž. Podle australských vědců může jeden šálek kávy denně za to, že sportovci vydrží trénovat o půl hodiny později. Stejně prý funguje i kola. 

Údajně díky tomu, že kofein nutí svaly přeměňovat tuk na energii, a zároveň usnadňuje dýchání. Po chemické stránce je prý podobný teofylinu, což je lék, který se používá k léčbě astmatu.

Únava

Spousta lidí si dává kávu, když se cítí unavená a potřebuje nějakou vzpruhu. Kofein funguje rychle a spolehlivě. Rozpumpuje vám krevní oběh, což vás probere. Zároveň podporuje tvorbu hormonu dopamin, který zajišťuje dobrou náladu.

Protože ale potom trvá tři až šest hodin, až se váš organismus zase uklidní, neměli bychom pít kávu pár hodin předtím, než půjdeme spát. Může se pak totiž stát, že se budeme převalovat a nebudeme moci pořádně usnout, a káva tak bude mít přesně opačný účinek – ráno se probudíme nevyspalí a unavení.

Káva a účinky na zdraví: Kdy prospívá a kdy škodí? – Mojezdraví.cz

Výzkumy ukazují, že existuje spojitost mezi příjmem kofeinu a sníženým rizikem rozvoje některých onemocnění, například Alzheimerovy demence (AD) či Parkinsonovy choroby. Velká finská studie, během níž bylo sledováno 1409 dospělých po dobu 21 let, prokázala, že konzumenti 3–5 šálků kávy denně měli o 2/3 nižší riziko rozvoje demence včetně AD ve srovnání s těmi, kdo kávu nepili vůbec.

„Kofein působí jako prevence Alzheimerovy demence, ale také dokáže vyčistit zmatek a nepořádek, který již choroba v mozku napáchala,“ uvádí se ve výzkumu vedeném dr. Garym W.

Arendashem z Floridského centra pro výzkum Alzheimerovy demence.

Podle jeho slov dokáže kofein útočit přímo na průběh choroby tím, že dokáže likvidovat usazeniny a shluky amyloidu v mozku a snížit jejich množství až o 50 %!

„Arendash to vysvětluje tím, že kofein působí na potlačení enzymů, z nichž se toxický amyloid skládá,“ uvádí autorka knihy 100 jednoduchých věcí, které můžete udělat proti Alzheimerově nemoci a úbytku paměti Jean Carperová.

Sama je nositelkou genu ApoE4, jenž způsobuje náchylnost k tomuto onemocnění. Konzumace kávy může podle vědců odvrátit i vznik dalších onemocnění včetně diabetu 2. typu.

Jedním z důvodů může být fakt, že káva kromě kofeinu obsahuje množství látek působících jako přirozené antioxidanty, jež chrání buňky před poškozením.

Kofeinem proti mrtvici

Světová kardiologická federace (World Heart Federation) uvádí, že na celém světě utrpí cévní mozkovou příhodu (CMP) na 15 milionů lidí ročně. Téměř 6 milionů lidí na ni zemře a dalších 5 milionů zůstává doživotně postiženo.

 Celosvětově je mrtvice druhou nejčastější příčinou úmrtí lidí ve věku nad 60 let a pátou hlavní příčinou úmrtí populace ve věku od 15 do 59 let. V nedávné studii bylo sledováno 26 556 finských mužů.

Riziko rozvoje CMP bylo o 12 % nižší u těch, kteří konzumovali denně 4–5 šálků kávy, a až o 23 % u těch, kteří denně vypili až 6 šálků kávy, v porovnání s těmi, kteří konzumovali jen 2 šálky denně.

Studie Nurses Health Study s 83 076 ženami potvrdila o 20 % snížené riziko vzniku CMP po konzumaci 2–4 šálků denně ve srovnání s těmi, které konzumovaly 1 šálek za měsíc. Nekuřačky na tom navíc byly oproti odnaučeným kuřačkám o celých 43 % lépe!

Pozor na návyk a v menopauze

Abychom byli objektivní, musíme upozornit i na druhou stranu „kofeinové mince“. Celkem velkým negativem je skutečnost, že káva je návyková. „Během pražení se, zvláště při vyšších teplotách, uvolňují různé látky, jako je například akrylamid.

V kávě navíc mohou být některé kontaminanty; to jsou látky, které mají zatím ne úplně prokázaný karcinogenní potenciál.

U citlivých jedinců může mít kofein vliv na zvýšení srdeční frekvence až tachykardii (toto se nebude objevovat u lidí, kteří kávu pijí pravidelně – zde je již organismus zvyklý na dodávku kofeinu), dále způsobuje nervozitu, neklid, překyselení žaludku, průjmy, dehydrataci.

Totéž platí u vysoké spotřeby kávy – více než 6 šálků za den.

Je také třeba zmínit efekt nabuzení organismu i ve chvílích, kdy si potřebuje odpočinout, což může vést k celkovému přetížení a následné dlouhodobé vyčerpanosti a výkyvům nálad,“ vysvětluje MUDr. Ing.

Tereza Hodycová z Pro Fit Institutu. Kofein krátkodobě zvyšuje krevní tlak a může, zvláště u žen po menopauze, způsobovat zvýšené vyplavování vápníku z kostí.

Trpíte-li častými bolestmi hlavy, občasná káva by vám vadit neměla, pravidelná konzumace naopak ano; užíváte-li kofein denně v pravidelných dávkách (čím vyšších, tím hůře), hrozí vám při vynechání abstinenční příznaky – a právě ty s vysokou pravděpodobností stojí za vznikem bolestí hlavy a nevolnosti. Mozek navyklý na pravidelný každodenní přísun kofeinu je namísto toho zaplaven adenosinem, jehož úkolem je mimo jiné rozšíření cév. Ty tak přivádějí do mozku více krve a výsledkem jsou bolesti hlavy.

Funguje jako berlička při chutích na sladké i hubnutí

Také potkáváte lidi třímající obrovský kelímek s kávou, nebo se dokonce stal součástí vaší image? Pak už asi víte, že kofein dokáže potlačit chuť k jídlu a tím pomoci snížit příjem potravy.

Poté, co požijeme nějakou potravu, zvláště s obsahem sacharidů, mozek uvolní serotonin a další přenašeče nervových vzruchů (neurotransmitery), jež určují, zda máme hlad, nebo jsme již nasyceni, a mají rovněž relaxační účinek. Nižší hladina serotoninů může stát za rozvojem poruch nálady a vznikem depresí.

 Tomu se obvykle bráníme tím, že konzumujeme další a další potraviny s obsahem sacharidů, abychom vyvolali stejně libý pocit jako před chvilkou… nebo si dáme kávu.

Zjednodušeně by se dalo říci, že kofein působí přímo na tukové buňky a ,nutí‘ je, aby se zmenšovaly. „Je známo, že kofein obecně zvyšuje bazální metabolismus (v závislosti na dávce) a částečně snižuje chuť na sladké.

 Další výhodou je, že kofein podaný 2 až 4 hodiny před fyzickou zátěží zlepšuje využití mastných kyselin z tukových zásob – jinými slovy začíná se dříve a lépe odbourávat zásobní tuk.

 Důsledkem požití kofeinu je také zvýšená pohyblivost střeva, čímž se podporuje lepší vyprazdňování,“ vysvětluje doktorka Hodycová. 

Pilulky na hubnutí obsahují látky, které na sebe váží enzym lipázu ve střevech a tím brání vstřebávání tuků z potravy, jiné – třeba s obsahem chromu – potlačují chuť na sladké, v dalších je pak zvýšený obsah vlákniny a vitaminů. Součástí přípravků na hubnutí je často i kofein, jenž má navíc diuretický účinek. Oblíbené jsou rovněž tabletky, které obsahují „pouze“ výtažek ze zelené kávy; kromě kofeinu je v nich množství antioxidantů.

Ani tyto přípravky však nejsou samospasitelné a neměli byste je začít užívat bez rozmyslu. Vždy je důležité toto rozhodnutí zkonzultovat s lékařem, zvláště pokud trpíte nějakým chronickým onemocněním či metabolickou poruchou.

„U hubnutí je vždy zcela zásadní celkový režim životosprávy, pohybem a stravou počínaje a psychickou pohodou konče,“ připomíná Tereza Hodycová.

 Jak už bylo řečeno, kofein zvyšuje periferní prokrvení; této vlastnosti se hojně využívá pro kosmetické účely – kofeinové kapky či šampony slouží k posílení a prokrvení vlasových kořínků.

Prospívá vlasům i pleti

Od vlasů můžeme pokračovat k přípravkům určeným k péči o pleť – kofein je součástí mnoha přípravků povzbuzujících unavenou pleť obličeje nebo oční okolí. Velmi oblíbené jsou kávové zábaly celého těla.

Kromě toho, že prokrví pokožku a nastartují či povzbudí metabolismus, také pomáhají vyplavit z pokožky toxiny. Kávový peeling pokožku vyhladí a zbaví ji šupinek odumřelé kůže. Kofein působí na buňky, aby lépe spalovaly tuk, a tím dokážou zmírnit celulitidu.

K zeštíhlujícímu efektu je zapotřebí zábal několikrát opakovat. Na trhu je rovněž řada přípravků určených k úlevě při nachlazení a zánětu horních cest dýchacích. Většinou obsahují účinné látky proti bolesti, horečce, na snížení otoku sliznic.

Jiné pro výraznější a déle trvající účinek obsahují rovněž kofein. Právě ten však může navodit nespavost a nervozitu – proto pozor na jejich užívání v odpoledních či večerních hodinách. 

***Jak kofein působí na organismus 

Mozek: Šálek kávy nepřináší jen zvýšenou pozornost a soustředění, má dlouhodobý pozitivní vliv i na mentální funkce. Dva šálky kávy denně posilují podle vědců dlouhodobou paměť. Studie provedená na Harvard School of Public Health prokázala o 20 % nižší riziko deprese u žen, které pijí denně 4 šálky kávy. Kofein ovlivňuje funkci serotoninu a dopaminu v mozku. 

Plíce: Kofein rozšiřuje cévky v dýchacích cestách a usnadňuje tak dýchání, což je dobrá zpráva mimo jiné i pro astmatiky. 

Játra: 3 šálky kávy denně mohou snížit vznik rakoviny jater až o 40 %. Vyplývá to z výsledků metaanalýzy 14 studií provedených od roku 1966 do roku 2012 zveřejněné v časopisu Clinical Gastroenterology and Hepatology. 

Děloha: Výzkum zveřejněný v časopisu International Journal of Cancer porovnával studie z Evropy, Japonska a USA. Vědci zjistili, že jeden šálek kávy denně snižuje riziko rakoviny dělohy o 8 %. 

Diabetes: Konzumace 6 malých šálků kávy denně je podle souhrnu studií z Harvardovy univerzity spojována s o 33 % nižším rizikem vzniku diabetu 2. typu. 

Srdce: „3 šálky kávy denně prospívají srdci – zvýší průtok krve ve chvílích odpočinku,“ říká profesor Carl Lavie, ředitel Cardiac Rehabilitation and Prevention z Ochsner Clinical School v New Orleans. „S kávou dostanete do těla kromě kofeinu i řadu antioxidantů – zvláště polyfenoly, jež brání účinkům volných radikálů, čímž mohou působit jako prevence srdečně-cévních onemocnění,“ doplňuje Tereza Hodycová. 

Klouby: 6 malých šálků kávy denně snižuje u mužů riziko vzniku dny o 59 %. Káva údajně snižuje hladinu kyseliny močové v krvi. 

Energie: Káva podaná hodinu před sportovním výkonem zajistí delší výdrž (zdroj: PLoS One). 

Odborná spolupráce: MUDr. Ing. Tereza Hodycová, Pro Fit Institut

Autor: Markéta Ostřížková