Tato ryba, typická pro české vody, pochází původně z Asie. Kapři měli své místo už na stole starověkých Římanů, kteří se zabývali velmi sofistikovaným rybníkářstvím.
Významný podíl na chovu kaprů a jeho rozšíření v Evropě měli později křesťanští mniši. U nás se o rozvoj rybníkářství zasloužil Karel IV. Šestnácté století lze nazvat zlatým věkem rybníkářství, tedy i kaprů.
    |
Ač nepatří mezi dravé ryby, je kapr svým způsobem bojovník. Má svalnaté, robustní tělo, které mu pomáhá zdolávat nepřízně prostředí, říční proud, čelit zranění a dožít se může až čtyřiceti let.
Je to všežravá ryba, na dně hledá larvy, měkkýše a v bahně dokáže efektivně rýt. I proto se mu občas říká vodní prase.
Předplatné můžete objednávat zde
Nevyhýbá se ani rostlinné potravě, krmí se výhonky vodních rostlin.
Rozmnožování kaprů začíná zjara, kdy voda dosahuje teploty nejméně patnácti stupňů. V mělkých vodách ve spleti rostlin se odehrává jejich vytírání. Kapr patří mezi nejplodnější ryby. Samice zvané jikernačky mohou mít ve svém jikrami obtěžkaném těle až půldruhého milionu vajíček. V této době také nabudou na objemu i hmotnosti, a to až o třetinu.
Na zimu se kapr ukládá ke spánku a nehybně čeká na jaro. Největší hmotnost má ve věku cca 20 let. Na talíři končí většinou kapříci tříletí, přibližně dvoukiloví.
  |
Největší kapr, jaký byl uloven v našich vodách, měl třicet dva kilogramů. Ten v pekáči neskončil, rybář jej gentlemansky pustil zpátky do vody. Maďarští rybáři nás, co se týče hmotnosti kapra, ještě předčili – jejich kapr měl padesát dva kilogramů. Ale o jeho dalším osudu nemáme zprávy.
První recept na kapra se salátem?
Pojďme ještě na skok do historie. Kapr se jako vánoční večeře začal objevovat na českých stolech až v 19. století a jeho tehdejší příprava zvaná kapr načerno byla poměrně složitá. Vařil se s ořechy, perníkem a švestkami.
A kdopak přinesl dnes už notoricky známé menu kapra s bramborovým salátem do kuchařek? Ano, byla to slavná Magdalena Dobromila Rettigová, a to až v roce 1924.
Jak kapra nejsnáze naporcovat? Zkuste to třeba podle Pauluse:
Vánoce s sebou nesou i tradice, které se kaprů bezprostředně týkají. Šupinka pod talířem na štědrovečerní tabuli má přinést stolovníkům hojnost, proto si ji lidé dávají i do svých peněženek.
Kaprovi rybí příbuzní
Kapr má v našich vodách i další příbuzné. Je jím například bolen dravý, hrouzek obecný nebo amur bílý.
Amur bílý přezdívaný rusák je velká kaprovitá ryba, která může měřit až sto padesát centimetrů, ale jen ve své domovině. Tou je Asie a povodí řeky Amur, jež mu dala i jméno.
Poprvé byla u nás veskrze býložravá ryba vysazena až v roce 1961. Amur má rád teplejší vody, daří se mu především v rybnících, v tůních nebo v líných ramenech řek.
Přesto se tu přirozeně nevytírá, a tak je uměle vysazován.
Bolen dravý je v Česku jedinou dravou kaprovitou rybou. Proplouvá velkými řekami a obývá rozlehlá jezera. Je velmi ostražitý, své o tom vědí i rybáři. Mládí tráví bolen v hejnech, v dospělosti se z něj stává solitér. Dožívá se maximálně patnácti let a dorůstá délky většinou okolo osmdesáti centimetrů.
Písčitá dna proudících řek vyhledává hrouzek obecný, proti jmenovaným příbuzným je to drobek: má přibližně pětadvacet gramů a dorůstá délky maximálně pětadvaceti centimetrů. Dožívá se šesti let.
| Kapr ve vaně patřil k obyčejům v mnoha domácnostech. Ne pokaždé končil pod paličkou a posléze v pánvi. V dobré víře se jej rodiny na Štědrý den rozhodly vypustit s pocitem, že mu nadělily svobodu. Jenže dobrodiní ryba jen málokdy přežije. Pokud nechcete kapra konzumovat a jde vám o jeho dobro, jednoduše si jej nekupujte. |
Štědrovečerní stůl byl oslavou domácí kuchyně
Když se obecně hovoří o české štědrovečerní kulinářské tradici, připomíná se většinou kuba, kapr, rybí polévka, cukroví nebo vánočka, nyní už i bramborový salát. Skutečná tradice vánočního stolu je ale hodně individuální.
Rodiny i jednotlivci mají své vlastní tradice toho, co se nakonec na Štědrý večer objeví na prostřeném stole. Ale také toho, co se jí na Štědrý den, protože zdaleka ne každý se postí v touze uvidět zlaté prasátko. A tak si ke štědrodennímu obědu někde pochutnávají také třeba na klobáskách.
Žádné dogma pro štědrodenní a štědrovečerní stůl už naštěstí neplatí a i jejich složení podléhá především individuálním chutím a domácím tradicím.
Bez rybí polévky se Vánoce zřejmě neobejdou
Letošní předvánoční sháňka po kapřích hlavách a vnitřnostech, kterou potvrzovali mnozí obchodníci, svědčí o tom, že rybí (kapří) polévka zřejmě na český štědrovečerní stůl u mnohých neodmyslitelně patří.
O vnitřnosti a kapří hlavy, ze kterých se spolu se zeleninou vaří rybí polévka, byl prý o dost větší zájem než o samotné kapří maso. Zřejmě tedy ne každý, kdo si rád pochutná na rybí polévce, jí na Štědrý večer také kapra – ať už na másle nebo v trojobalu.
Výzkum mezi mými přáteli ukázal, že někteří nahrazují kapra kuřecím nebo vepřovým řízkem, mořskou rybou nebo netradičně prostě tím, co je právě ten který rok napadne.
Jiní si pochutnají na kaprovi, kterého si ovšem jinak po celý rok nedopřejí (navzdory domácí rybníkářské tradici), další zase sice volí kapra, jenž je však pro ně poměrně běžnou rybou, která na jejich stolech nechybí ani jindy v roce. Čtěte více: Do Lokálu zajděte na česká jídla vařená podomácku
Kapr na másle servírovaný se šťouchanými bramborami v pražském Lokále.
Nákup kaprů z kádí, které se před Štědrým dnem objevují po ulicích českých, moravských a slezských měst, je jednou z možností, jak si kapra pořídit. Zda je pak maso z vystresovaného kapra opravdu tím „pravým ořechovým”, je ovšem sporné.
Nákupu z kádí se lze vyhnout například účastí na výlovu rybníka, jehož součástí je také prodej čerstvých kaprů. Případně je možné oslovit ve svém širokém okolí nějakého rybáře, který se pro kapra vydá včas přímo do terénu. Čtěte více na serveru Vitalia.
cz: Kapr ve vaně: největší stres v jeho životě
Tak jsem letos ochutnala kapra vytaženého v Častoboři přímo z Vltavy.
Křehké a vláčné kapří maso nebylo skoro vůbec cítit rybinou (snad jen minimálně těsně u kůže, ze které jsme kapra nestáhli), na chuť bylo skutečně vynikající.
A to jak připravené na másle a s citronem, tak smažené v trojobalu. To se projevilo i u rybí polévky, kde chuť a vůni kapra podtrhla vůně a chuť čerstvě nastrouhané kořenové zeleniny.
Staročeský kuba a oslazený život
Zlaté prasátko jsem letos neviděla, zato jsem si během Štědrého dne dopřála čerstvě zapečeného kubu. Ten spolehlivě chutná nejlépe, když je možné při jeho přípravě sáhnout po vlastních zásobách v sezoně nasbíraných, nakrájených a nasušených hub.
Kuba je tradiční staročeský pokrm z krupek/krup, hub, cibule, česneku a koření, který se zapéká v troubě.
Zatímco bez kapra se leckterý vánoční stůl obejde, neznám snad nikoho, kdo by si nechal ujít vánoční cukroví nebo vánočku. Stále je počet druhů vánočního cukroví a schopnost uplést vánočku ze čtyř částí běžným námětem předvánočních hovorů.
Tak, jak jsem letos cukroví a vánočky ochutnávala nejen v širokém příbuzenstvu, ale také v různých pekárnách a cukrárnách, můžu říci, že i to koupené se už leckdy domácímu vyrovná. Je ale třeba velmi pečlivě vybírat.
Čtěte více: Vánočka a cukroví jsou české stříbro, bez něhož by Vánoce ztratily kouzlo
Vánoční cukroví připravené v Pâtisserie (Cukrárně) Saint Tropez.
Hlavně podomácku
Přesto je ale možná lepší mlsat jen jeden druh cukroví (a ještě třeba nepečeného), ale připravený doma. S domácí kuchyní jsou totiž Vánoce v Česku asi spojené především.
Stůl se nemusí pod jídlem a cukrovinkami zrovna prohýbat, má ale smysl, když štědrovečerní tabule sestává z podomácku a poctivě připravených pokrmů, kdy je zřejmé, co jíme – třeba kapra z Třeboně, brambory v salátu a zeleninu v polévce od zemědělce za humny, ořechy v cukroví od souseda, houby z lesa za chalupou… Z tohoto pohledu jsou Vánoce přes svou tradici svátky velmi moderní.
Hodnocení: České stříbro
Kam jinam může business server Podnikatel.cz zařadit štědrovečerní tradici vánočního kapra, kuby, vánočky a cukroví, než mezi České stříbro? Ačkoliv bude mít někdo možná výhrady, protože na jeho stole se něco z výše zmíněného prostě zásadně nevyskytuje, v kolektivním povědomí jsou to dobroty, které ke Štědrému večeru patří.
Gurmán uděluje kromě hvězdiček i České stříbro, které se zaměřuje na domácí kulinářskou tradici. Ať už se jedná například o tradiční česká jídla, suroviny, výrobní postupy, značky, restaurace s tradicí a podobně. Nejde tedy o kulinární antik, cílem je hlavně poukázat na fakt, že i doma je co hledat a na čem si pochutnávat.
Kapři v kádích trpí, k ohleduplnosti vyzývají i rybáři
Nekupujte si domů živé kapry, tak zní letošní vánoční výzva organizace Compassion in World Farming (CIWF).
Živý kapr, koupený u stánku či v obchodě, zažívá zbytečně stres při přenosu bez vody i při přechovávání doma ve vaně. Případné vypuštění do řeky či rybníka většinou nepřežije. S tím souhlasí i Rybářské sdružení ČR.
Společně proto vyzývají veřejnost, aby si při nákupu lidé nechali kapry odborně usmrtit přímo prodejcem.
„V letošní vánoční kampani se snažíme vysvětlit, co kapr zažívá, když si ho zákazník koupí u stánku či v obchodě živého a odnese si jej domů,” uvádí Lucie Moravcová, koordinátorka kampaně RyboLove z CIWF Česko.
V igelitové tašce bez vody se kapr dusí
Koupí-li si zákazník živého kapra, bývá mu obvykle předán v igelitové tašce bez vody, v níž si jej pak odnáší domů. Zvíře se však dusí, neboť se mu plast lepí na skřele a znemožňuje dýchání.
Přechovávat kapra ve vaně je nevhodné
Vana či podobná nádrž je pro zvíře nepřirozené a silně stresující prostředí. Chlorovaná voda mu navíc může poškodit žábry a dýchací soustavu.
Teplota vody ve vaně je většinou příliš vysoká, což rybě může přivodit teplotní šok. Kapr navíc pociťuje nedostatek kyslíku, škodit mu také mohou jeho vlastní odpadní látky hromadící se ve vodě.
Jakákoli manipulace, včetně hlazení dětmi, u kapra vyvolává další stres.
Většina kaprů vypuštěných zpět do přírody nepřežije
V neposlední řadě je třeba upozornit na skutečnost, že někteří lidé (ač s dobrým úmyslem) stále vypouštějí živé kapry zpět do volných vod. Tyto ryby ale pravděpodobně nepřežijí. Kapr není na náhlou změnu teploty fyziologicky uzpůsoben a otráví se svými vlastními metabolity, které není schopen vylučovat. Ryby jsou navíc zesláblé po výlovu a jejich imunitní systém je narušený.
Od výlovu po stánek projde kapr dlouhým procesem
„Je nutné si uvědomit, že když se dostane kapr na stánek či do obchodu, má už za sebou dlouhou a náročnou cestu plnou transportů a manipulací. Když si člověk takovou rybu koupí živou, čeká ji jen další strádání.
Pokud si lidé přejí mít na štědrovečerním stole tradičního kapra, je nejlepší koupit ho přímo na sádkách, které jsou nejlépe vybaveny pro přechovávání i odborné usmrcení ryb.
Nákup na sádkách navíc ušetří kaprům další transporty a manipulaci, spojené s rozvozem na prodejní stánky,” dodává Moravcová.
K ohleduplnosti vyzývají také rybáři a veterináři
Doporučení k šetrnému nákupu živých ryb vydalo letos i Rybářské sdružení České republiky.
„Kontroly SVS se každoročně kromě hygienických pravidel zaměřují samozřejmě i na dodržování welfare zvířat. Naši inspektoři se zajímají o to, aby nebyly kádě s kapry přeplněné a ryby měly dostatek kyslíku.
Další kontrolovanou oblastí je správné porážení kaprů, kdy spotřebitelům doporučujeme využít služeb proškolených odborníků přímo na stánku, než složitě přepravovat ryby domů. Každý rok upozorňujeme, aby lidé nevypouštěli ryby zpět do přírody, protože je to ohrožuje na životě.
Daleko rozumnějším řešením je rybu vůbec nekupovat, než jí tak zvaně udělit svobodu,“ uvádí ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Autor článku: Lenka Šmídová
O VÁNOČNÍM KAPRU a jiných rybách
V České republice je chov ryb, zvláště kaprů velice rozšířen. Např. v roce 2003 činila produkce tržních ryb na rybnících a rybochovných zařízeních 19 tisíc tun (největší část představuje kapr obecný). Spotřeba ryb v ČR na obyvatele je 0,9 kg sladkovodních a 4,5 kg mořských ryb.
Kapr v rybnících je odchován v pro něj přirozených podmínkách i na přirozené stravě (zooplankton, bentos). Přikrmován je nejčastěji pouze obilovinami jakožto zdrojem energie.
Výlov kapra probíhá od října do poloviny listopadu. Kapři jsou pak umístěni do sádek, kde jsou ponecháni zhruba šest týdnů pouze ve vodě bez bahna, čímž se zlepší chuťové vlastnosti masa. Dojde tak i k úbytku nežádoucího tuku.
Prodej vánočních kaprů:
Kapr má v té době za sebou již velmi náročné období, tj. časté přesuny a změny teplot (počínaje výlovem, umístěním do sádek, pak do prodejních kádí, popř. i domů do vany). Dochází u něj rychleji ke ztrátě zásobních látek, ale i k poraněním. Kapr by se už v žádném případě neměl vracet zpět do rybníka, zvláště pokud ho máme již doma ve vaně.
Rozdíl teploty vody ve vaně a v rybníku je velký a když kapra vypustíme pod led, okamžitě zahyne.
Navíc manipulací s ním a jeho pobytem v sádkách u něj došlo k většímu úbytku zásobních látek, tudíž by s nimi nemusel vystačit do jara nebo již nezazimuje přirozeným způsobem (na podzim se ukládají k zimnímu spánku, jsou téměř nehybní u dna a žijí z tukových rezerv).
Je proto nejlépe ušetřit kapra další manipulace a změn prostředí a raději jej co nejdříve usmrtit, nejlépe již u prodejců. Prodavači by měli být poučeni o vhodném zacházení a musí ovládat způsob, jakým je povoleno kapra co nejrychleji a nejšetrněji zabít.
Při manipulaci s rybou je zakázáno vsunovat prsty do žáber a očí, mačkat útroby, zbavovat šupin za živa, usmrcovat ryby udušením na vzduchu nebo je znecitlivovat umístěním v ledové vodě při teplotě 4°C nebo nižší. Dále se ryby nesmí usmrcovat a vykrvovat jiným způsobem než je popsáno níže.
Voda v kádích musí být minimálně 1x denně vyměněna, musí být zdravotně nezávadná a mít teplotu do 10° C. Poměr ryb a vody u kaprovitých má být 1 : 2 až 1 : 1,5, u ostatních ryb nižší.
Správné usmrcení:
Ryby se nejdříve omráčí silným úderem na hlavu v místě nad očima, dostatečně těžkým a tvrdým předmětem. Úder nesmí být veden na přední okraj hlavy. Takto omráčená ryba se pak bezprostředně vykrví přetnutím cév v žaberních obloucích nebo dokonalým přetnutím míchy a cév a to řezem těsně za hlavou.
Kapra je možno koupit již mraženého. Je pravděpodobné, že ryby určené ke zmražení byly zabity blízko místa výlovu a díky tomu u nich nedocházelo k tak velkému strádání či týrání, způsobeného převozem a další manipulací.
Mražených ryb, zejména těch z dovozu, je u nás k dostání již mnoho druhů, ale jen málokdo si uvědomuje, co se za tím často skrývá. Mnoho ryb, zvláště pak lososů a pstruhů, pochází z intenzivních farem, kde jsou podmínky pro zvířata nepřijatelné.
Ryby mají k dispozici velmi malý prostor (pstruzi mohou být natěsnáni v hustotě 60 kg ryb na m3, což odpovídá 27 pstruhům v prostoru o velikosti vany), odírají se v klecích jedna o druhou a o stěny klece. Aby ryby vůbec přežily, musí se jim podávat antibiotika a do krmiva pro lososy se přidává látka vyvolávající žádoucí růžové zbarvení masa.
Průměrná úmrtnost na průmyslových rybích farmách je alarmující. Oficiální čísla udávají průměrnou úmrtnost během chovu např. na farmách v moři 10 – 30 %.
Pro zajímavost:
Ve Velké Británii je ročně poraženo kolem 70 miliónů lososů a pstruhů. Před poražením jsou běžně ponecháni o hladu po dobu 7 až 10 dní. Způsoby usmrcení pstruhů jsou leknutí na vzduchu nebo na ledě.
Chladící vliv ledu prodlužuje dobu, po kterou je umírající ryba při vědomí na skoro 15 minut od doby, kdy byla vyjmuta z vody.
Již před 5 lety vládní poradní Rada pro welfare hospodářských zvířat (FAWC) doporučila, aby tato metoda byla zakázána. Ta se přesto stále široce používá.
Jinou nelidskou metodou porážky lososů a pstruhů je omráčení oxidem uhličitým. Při koupeli ve vodě nasycené oxidem uhličitým sebou ryby mlátí. Přestanou se pohybovat po 30 sekundách, ale vědomí ztrácejí až po 4 až 9 minutách. Pokud jsou lososi usmrcováni přeříznutím žáber, hrozí nebezpečí, že se ryba pouze znehybní, ale vykrvácí při vědomí.
U nás, až na tzv. pstruhárny, kde jsou intenzivním způsobem chováni pstruzi, chov ryb nedosahuje takovýchto intenzivních forem a je pro kvalitu života ryb přijatelnější. Zákon u nás umožňuje ryby zabíjet stejným způsobem.
Ani lov mořských ryb není bez problémů. Do sítí se omylem chytají i ryby nežádoucí („plevel“ – až 50 %) a tím dochází k velkému odrybnění oceánu. Například při lovu tuňáka se do sítí dostanou i tisíce delfínů, kteří pak v sítích hynou.
Vánoce jsou svátky klidu a míru a proto by si i zvířata zasloužila alespoň jedenkrát do roka větší péči a starostlivost bez týrání a zabíjení. Zamysleme se tedy nad následujícími doporučeními a užijte si Vánoce s pocitem, že jste udělali maximum pro všechny živé bytosti:
Vyzkoušejte jako náhražku za maso nějakou specialitu ze zdravé výživy (např. seitan, tofu, Robi maso, tempeh)
Kapry nakupujte již jako naporcované části. Ryba nemusela přežívat v kádích tolik dní od výlovu jako ryby určené pro stánkový prodej. Tím lze předpokládat, že neprožila tolik strádání a stresu (změna kvality a teploty vody, přehuštění v kádích, manipulace,…).
Při nákupu živého kapra si jej nechte od obsluhy usmrtit.
Nekupujte kapra živého, ryba zažívá další stres.
Rozhodně rybu nevracejte zpět do rybníků, řek apod. Z výše v textu uvedených důvodů.
Pokud se zdá, že ryby obsluha u stánků nezabíjí správným způsobem ihned kontaktujte městskou či krajskou veterinární správy, či její inspektoráty v okresních městech, sdělte jim místo a název provozovatele stánku a čas zjištění.
kapr | iROZHLAS – spolehlivé zprávy
Lidé o vánočních svátcích volají záchranáře častěji kvůli interním potížím. Zejména u starších osamělých lidí to podle ní může být vyvolané i stresem, které pro ně Vánoce znamenají.
Ideální podle Jiřího Žáka není ani, když lidé nosí živé tradiční vánoční ryby v igelitových taškách. Ty se jim totiž lepí na skřele a znemožňují jim nouzové dýchání.
Není kuchaře, který by neměl svůj jedinečný recept na salát a není novináře, který by neinformoval, který salát je ten nejlepší a o kolik letos kapr podraží. Nabízíme hned dva recepty.
Název december je zaveden ve většině západních států, a to díky Římanům, kteří měli deset měsíců v roce. Desátý je december, kdy základ slova je „decem“, latinsky číslovka deset.
Špatné trávení, potíže se žlučníkem nebo pálení žáhy. To vše může potrápil lidi během vánočních svátků. Jak se tomu vyhnout a co pomáhá zmírnit následky, radí Česká lékárnická komora.
Místo smaženého kapřího řízku, marinovaná ryba ve wasabi a s mrkvovým pyré. Takový recept na vánočního kapra doporučuje devatenáctiletý kuchař Filip Ruprecht.
Lukáš Krpálek je nejen výborným judistou, ale také vášnivým rybářem. I proto by rád ještě před Štědrým dnem vyrazil k vodě a pro štědrovečerní večeři své rodině vlastnoručně ulovil kapra.
Rybáři od pondělního rána zatahují sítě na rybníce Svět. V kádích skončí podle odhadu 120 tun tržního kapra a 20 tun dalších druhů ryb, hlavně amura, tolstolobika, štiky a candáta.
Rychlejší přijímání pracovníků ze zahraničí, jednodušší administrativa nebo třeba novinky v elektronické evidenci tržeb – nejen to slibuje firmám a živnostníkům vítěz voleb hnutí ANO.
I když není rychlostní kanoista Josef Dostál v lodi, zůstává i ve volném čase u vody. Rybaření totiž provází celý jeho život, jen během Vánoc vymění svého oblíbeného pstruha za kapra. A před lety prý toho kapra nesledoval jen na talíři.
Kontroloři České obchodní inspekce (ČOI) se v těchto dnech zaměřují na prodejce kaprů. Sledují hlavně to, jestli je celý prodej v pořádku. Kromě poctivých prodejců kontroloři narážejí i na ty, kteří například zákazníky šidí na váze.
Většina Čechů, kteří si neumí štědrovečerní večeři bez ryby představit, si stejně jako loni pochutná na kaprovi. Prodejci na východní Moravě ceny těchto ryb nezvýšili. Lidé sice zůstávají věrní tradici, ale stále častěji kupují také amury nebo candáty.
Češi o Vánocích zkonzumují přes 17 tisíc tun kaprů. Tradiční vánoční rybu si letos můžete koupit na víc než dvou tisícovkách míst. Jejich prodej začal právě dnes.
Prodej vánočních stromků běží naplno a někde už si lidé mohou obstarat i kapry. Jen v Plzni je nespočet prodejců. Stromky i ryby si v krajské metropoli mohou lidé tradičně koupit také na městských sádkách pod rybníkem Košinář. Předvánoční prodej tu startuje dnes v 10 hodin.
Výlovy rybníků jsou v plném proudu a dnes byl na řadě Drahotínský u Druztové na Plzeňsku. Se svými 10 hektary patří mezi největší chovná zařízení města Plzně. Vypouští se pravidelně každý rok, letos to bylo už popatnácté.
Vánoční kapr by neměl být výrazně dražší než loni. Jeho cenu stanoví rybářství po skončení podzimních výlovů. Ty zahájil výlov největšího českého rybníka Rožmberk.
Silné bouřky a přívalové srážky zasáhly dnes několik míst v republice. Zatopily sklepy a zvedly hladiny některých toků. V Otrokovicích se v řece Moravě objevily stovky uhynulých ryb.
Americké Chicago nechce pustit do Michiganského jezera asijského kapra. Ohrožuje domácí ryby i celý ekosystém. Proti invazi asijského kapra by se Američané mohli bránit několika způsoby, například by jej mohli vylovit a sníst.
Není kapr jako kapr. Znalci poznají mezi jednotlivými druhy rozdíly na první pohled. Konzumentům by měla napovědět chuť. I podle ní se dá zjistit, kde kapr vyrůstal a čím ho rybáři krmili.
Dvě stě dětí, dvacet kaprů a jeden bazén s chlorovanou vodou, tak včera vypadalo v Táboře Vánoční plavání. Během tradiční akce mají děti možnost vlastníma rukama chytit rybu vypuštěnou do plaveckého bazénu. Zábava je to trochu kontroverzní, kaprům totiž chlor nedělá zrovna dobře.
Cena vánočních kaprů by se oproti loňsku neměla změnit. Dvě největší jihomoravské firmy, tedy Rybářství Hodonín a Rybníkářství Pohořelice, oznámily, že letos zdražovat nebudou. Cena mírně vzrostla loni, a to kvůli zvýšení daně z přidané hodnoty a také kvůli neúrodě obilí, kterým rybníkáři ryby přikrmují.
Nejen vrchol rybářské sezony, ale také atraktivní podívaná pro stovky lidí – to jsou výlovy západočeských rybníků. Dnes muži v zelených gumovkách a se sítěmi v rukou vylovili rybník Drahotín u Zruče na Plzeňsku. Jedná se o jediný mimoplzeňský rybník, který je v majetku města Plzně.
Letošní kapr na vánočním trhu bude mít nižší váhu. Ryby jsou totiž podle rybářů háklivé na změny počasí a potřebují stabilní klima a letos byly povodně a velké sucho. Kvalitu ryb by ale změny počasí ovlivnit neměly.
Na Vltavě u Strakonické ulice ve 14 hodin startuje rybářský maratón. Soutěžící mají před sebou 120 hodin nepřetržitého chytání kaprů.
Do Jindřichova Hradce se o víkendu sjedou hendikepovaní plavci, aby se utkali o titul Vajgarského kapra. Závody už posedmé pořádá sportovní klub Kapři občanského sdružení Okna. „Loni byla účast zhruba 200 lidí, letos je přihlášených už asi 250 účastníků, z toho 45 plavců,“ pochlubil se organizátor Ivan Jůna.
Kapr na vánočním stole, to není klasika jenom v Česku, ale třeba také na Slovensku. Postupem času se z toho stala přímo federální tradice. 90 procent kaprů, kteří jsou právě k dostání u slovenských stánků, totiž pochází z Česka. Slovensko nemá dost rybníků, a tak před Vánocemi využívá dovozu českých šupináčů.
Je to už v tomhle ročním období takový rituál – na ulicích a tržištích se objeví kádě s kapry, kteří mají skončit na štědrovečerní tabuli. Proti prodejcům zase vyrážejí ochránci zvířat pod sloganem Vánoce bez násilí. Dnes odpoledne se na svoji kampaň znovu pokusili upozornit v centru Prahy, kde otevřeli stánek s nápisem „Prodej vánočních psů“.
Na některých vánočních trzích se letos poprvé objeví takzvaný omega 3 kapr. Na rozdíl od běžně chovaného kapra dokáže tento „superšupináč“ léčit. Technologie jeho chovu, kterou vyvinuli jihočeští vědci, je světovým unikátem.
Neodnášejte si živé kapry domů, zbytečně trpí, upozorňují rybáři i ochránci zvířat
Kapr obecný (Cyprinus carpio) je nejznámější a také největší kaprovitou rybou u nás – i když je nepůvodní. S jeho chovem začali Číňané už tisíc let před naším letopočtem. V Evropě se zabydlel už ve středověku, přesto se na štědrovečerní tabuli dostal až nedávno.
Jak by řekl Alexandre Dumas – za vším hledej ženu. I za obalovaným kaprem jedna stojí. Je jí proslulá autorka básní, divadelních her a kuchařek Magdalena Dobromila Rettigová.
Můžeme se jen dohadovat, zda by se kapr stal jedním ze symbolů Vánoc i bez jejího přičinění. Ryby totiž u štědrovečerní večeře hrály roli pouze okrajovou, a to až od 19. století. Kapr mezi nimi ale nebyl.
Rettigová ho představila až ve své kuchařce a coby tradiční jídlo se začal podávat až od poloviny 20. století.
Šťastné a veselé? Jak pro koho
Vánoce jsou prohlašovány za svátky klidu a míru. Je proto paradoxem, že nejvíce bolesti a stresu zažívá jeden ze symbolů těchto svátků.
Ať už je to neodborné zacházení ze strany obsluhy u stánků, cesta do vany plné chlorované vody v igelitce nebo dotyky všetečných dětských rukou, které stírají ochrannou vrstvu slizu ryby, a následné vypuštění zpět do řeky či nezkušený způsob zabití – dá se říct, že kapři si Vánoce zrovna moc neužívají. Což se dá pochopit i díky vědcům, kteří prokázali, že ryby cítí bolest a nevnímají ji jen reflexivně.
Kapři, stejně jako jiné ryby, cítí bolest i stres.
Všechno začíná podzimním výlovem. „Výlov musí být dobře připravený, včetně optimálního zacházení s vodou tak, aby se ryby nepřidusily v kalné vodě.
Výlov a expedice ryb musí probíhat rychle, aby ryba nebyla v kádích a lovišti příliš dlouho.
Chladné a vlhké počasí je pro spotřebu kyslíku rybami lepší a práci rybářům usnadní,“ vysvětluje Zdeněk Macháček, ředitel Školního lesního podniku v Kostelci nad Černými lesy pod Českou zemědělskou univerzitou (ČZU).
Zatímco podle Macháčka „výlovy provádějí odborní rybáři, kteří musí dodržovat legislativu v oblasti veterinární a nakládání s povrchovou vodou“, v případě obsluhujícího personálu u stánků je to horší. U obsluhy není vyžadována žádná odbornost, pouze by měla být seznámena s pravidly pro prodej živých ryb a s doporučením pro osoby provádějící porážení ryb při prodeji.
Jen v loňském roce zkontrolovala Státní veterinární správa ČR (SVS ČR) necelou tisícovku prodejních míst. U zhruba jedné stovky bylo odhaleno porušení předpisů v oblasti welfare (pohody zvířat, pozn. red.). „Naši inspektoři se zajímají o to, aby nebyly kádě s kapry přeplněné a ryby měly dostatek kyslíku.
Další kontrolovanou oblastí je správné porážení kaprů, kdy spotřebitelům doporučujeme využít služeb proškolených odborníků přímo na stánku než složitě přepravovat ryby domů. Každý rok upozorňujeme, aby lidé nevypouštěli ryby zpět do přírody, protože je to ohrožuje na životě.
Daleko rozumnějším řešením je rybu vůbec nekupovat, než jí tak zvaně udělit svobodu,“ uvádí ústřední ředitel SVS ČR Zbyněk Semerád.
Uplavat nemohou
Své zkušenosti s tím, že personál nemusí mít žádné předchozí zkušenosti nebo kvalifikaci, má i biolog Karel Janko z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR, který si takovou brigádou přivydělával.
„Kaprovité ryby mají silnou stresovou reakci na pach krve ve vodě, obzvláště jiných kaprovitých ryb. A protože během stánkového prodeje je všechno od krve, včetně vody, tak ty ryby musí být vystresované na maximum.
Vědí, co je čeká, ale uplavat nemohou,“ vysvětluje Janko.
Prodejci nemusí mít žádné zkušenosti ani kvalifikaci.
I z toho důvodu se už několik let snaží ochránci zvířat upozornit na podmínky a způsob zacházení s rybami. Mezinárodní organizace Compassion in World Farming, která má pobočku i v Česku, letos přišla s kampaní Nekupujte si domů živé kapry, která má Čechy přimět k tomu, aby vyzkoušeli místo kapra jiná jídla, popř.
aby si jej nechali zabít přímo od prodejců a nenosili ho v igelitkách domů. „Plast tašky se mu totiž lepí na skřele (párový plochý orgán, který chrání žábry před vnějším poškozením, pozn. red.), znemožňuje pokusy o dýchání a kapr se tak pomalu dusí,“ vysvětluje Romana Šonková z Compassion in World Farming. A ani následný pobyt doma ve vaně kaprovi nijak nepomůže.
Krom teplotního šoku dochází vlivem chlorované vody k poškození žaber a dýchací soustavy.
Hlavně nevypouštět!
Udělali jste si rodinnou tradici v podobě vypouštění zakoupeného kapra u stánku zpět do vody – ať už do řeky, či nejbližšího rybníka? Pak je pravděpodobné, že jste tím kapra stejně odsoudili k smrti. Ryby jsou totiž dlouhým pobytem v sádkách vyhladovělé a zesláblé a ani prudká změna teploty jim nedělá dobře.
Jak by to tedy mělo vypadat, pokud si Vánoce bez kapra nedokážete představit? „Nejvhodnější je koupit si ho na sádkách, protože ty jsou nejlépe vybaveny pro přechovávání i odborné usmrcení ryby.
Prodej na sádkách navíc ušetří kaprům další transporty a manipulaci, spojenou s rozvozem na prodejní stánky,“ říká Romana Šonková.
S ochránci zvířat tentokrát spojilo síly i Rybářské sdružení ČR. Lidem doporučují vybírat si takové prodejce kaprů, kteří s rybami zacházejí šetrně. „Prodejny ryb na sádkách jsou nejlépe vybaveny pro přechovávání, vylovení i usmrcení ryby.
Díky tomuto prodeji je ryba ušetřena dalších zbytečných transportů na prodejní stánek a současně jsou eliminována možná poranění a s tím spojené i snížené welfare ryb.
Kvalifikovaný personál vám vždy poradí s výběrem ryby,“ uvádí v oficiálním vyjádření.