Kamut pšenice nejenom chutná jinak

Kamut pšenice nejenom chutná jinak Netradiční zdroje sacharidů (I.): mungo, amarant, špalda a quinoa

V minulém článku jsme si řekli něco o méně často používaných zdrojích energie vhodných pro zdravou výživu. Dnes však zabrousíme ještě k méně známým a u nás stále ještě málo využívaným potravinám.

Kamut

Pokud znáte špaldu, měli byste znát i kamut. Kamut je prapůvodní odrůda pšenice ještě starší než špalda. Pěstování moderní odrůdy pšenice vede kvůli zvyšování výnosů k jejímu ochuzení o důležité vitamíny, minerální látky, vlákninu a mnohdy i o chuť. Kamut není zasažen těmito moderními zemědělskými procesy a zachovává si tak vysoký obsah všech cenných živin.

Kamut se pěstuje pouze v podmínkách ekologického zemědělství v oblasti severoamerické Montany, Severní Dakoty a v kanadských provinciích Alberta a Saskatchewan.

Tamější půda a klimatické podmínky zajišťují tu správnou kvalitu zrna. Kamut není geneticky upravován a jde o patentovanou značku, která spotřebitelům zaručuje pravost a vysoké biologické standardy.

Aby mohly výrobky nést známku Kamut®, musí splňovat tato kritéria:

  • musí se pěstovat pouze jako certifikované ekologické obilí
  • musí se jednat o starobylou pšenici khorasan
  • zrno musí obsahovat 12 – 18 % bílkovin
  • zrno musí obsahovat 0,0004 – 0,001 g selenu
  • maximální obsah moderních odrůd pšenice může být jen 1 %
  • 98 % pšenice khorasan musí být bez příznaků nemocí
  • při výrobě těstovin nesmí být kamut míchán s jinými odrůdami pšenice (kamutové těstoviny musí obsahovat 100 % pšenice khorasan)

Kamut pšenice nejenom chutná jinak

A jak si vede kamut z výživového hlediska? Kamut obsahuje dvakrát více bílkovin než klasická pšenice, má vyšší množství prospěšných nenasycených mastných kyselin a řadu stopových prvků. Kamut je mimořádným zdrojem selenu, důležitého antioxidantu.

100 gramů kamutu obsahuje 90 mikrogramů selenu a 200 g kamutu (a výrobků z něj) pokryje 100 % doporučené denní dávky. U nás je kvůli moderní evropské stravě selen nedostatkovým prvkem a je velmi těžké ho získat dostatek z konvenčních potravin.

To je také důvod, proč do jídelníčku pravidelně zařazovat kamut.

Podle novějších výzkumů se ukázalo, že spousta osob alergických na pšenici po konzumaci kamutu nejeví známky hypersenzitivity. To se netýká celiaků, protože kamut obsahuje lepek, rozhodně tak není vhodný při bezlepkové dietě. Jiné zdroje zase uvádějí, že přibližně 30 % osob s alergií na pšenici je alergických i na kamut, proto je nutná obezřetnost.

Nejčastěji se v obchodech setkáme s kamutem jako se zrny (používá se jako příloha), kamutovou moukou, těstovinami, pečivem a kamutovým sirupem. Kamut nemá nahořklou chuť jako pšenice špalda. Naopak je mírně nasládlý, což je dáno sníženým množstvím trpkých taninů. Výrobky z kamutu mají díky vyššímu obsahu bílkovin o něco hladší texturu než tradiční pšenice.

Tarhoňa

Poměrně málo známá příloha, která se často používá ve slovenské a maďarské kuchyni. Tarhoňa je druh těstovinové rýže, která se tvarově podobá malinkým nočkům. Nejde však o rýži v pravém slova smyslu. Tarhoňa se připravuje z hrubé mouky, vajec a soli.

Směs se důkladně prohněte a vzniklé těsto se nastrouhá (nebo prolamuje přes síto na tarhoňu) na přibližně půlcentimetrové kousky. Ty se pak suší v troubě nebo na slunci a takto upravenou tarhoňu je možné skladovat až několik let. Tarhoňa se jako příloha připravuje dušením, používá se i jako zavářka do polévek nebo se z ní dělají hlavní pokrmy.

Protože jde o pšeničný výrobek, je lepší hledat zdravější formy tarhoni – na trhu je k dispozici už i celozrnná a špaldová tarhoňa.

Soba nudle

Pohankové nudle (soba znamená v čínštině pohanka) mají tmavší až béžovou barvu a jsou výbornou náhražkou klasických těstovin z pšeničné mouky. Zdravotní přínosy soba nudlí vychází z účinků pohanky.

Pohanka se pyšní vysokým množstvím rutinu, který napomáhá s cévními potížemi (včetně křečových žil a hemoroidů). Působí rovněž preventivně při kardiovaskulárních onemocněních.

Soba nudle obsahují 10 g bílkovin, 70 g sacharidů a 2 g tuku.

Kamut pšenice nejenom chutná jinak

Topinambury

Topinambury neboli „židovské brambory“ či „jeruzalémské artyčoky“ patří mezi byliny z čeledi hvězdnicovité.

Vzhledově se podobají okrasné slunečnici s řidšími listy, avšak pod zemí ukrývají hlízy bohaté na nutriční látky.

Obsahují 12 – 20 % sacharidů (obsažen je inulin, glukóza a fruktóza), 1,7 – 7 % bílkovin a 0,1 – 0,21 % tuků. Jsou také nezanedbatelným zdrojem vlákniny (1,0 – 7,6 %) a vitamínů A, B1, B2, C a D.

V hlízách topinambur se nachází velké množství inulinu. Inulin je typ rozpustné vlákniny, která se nevstřebává v tenkém střevě.

Přechází do tlustého střeva, kde slouží jako substrát pro prospěšné bakterie tlustého střeva a působí jako prebiotikum.

Energetická hodnota inulinu je minimální až zanedbatelná a nezvyšuje tak hladinu krevního cukru. Jeho konzumace je proto vhodná pro diabetiky i při redukci tělesné hmotnosti.

Pěstování topinambur je nenáročné a nevyžaduje prakticky žádnou péči. Sadba začíná v dubnu až květnu. Z jedné rostliny se sklidí asi jen kilogram hlíz, ty jsou ale oproti výnosnějším bramborám odolné vůči hmyzím škůdcům a plísním a nehrozí velké ztráty.

Hlízy topinambur jsou odolné a vydrží dokonce teploty až -30 °C. Sklizeň probíhá pozdě na podzim a po vyrytí je nutné topinambury zasypat vlhkou hlínou nebo je sklízet postupně podle potřeby, protože mají velmi tenkou slupku, kvůli které rychle vysychají.

Kamut pšenice nejenom chutná jinak

Tapioka

Tapioka je rostlinný škrob získaný z kořene manioku jedlého (Manihot esculenta). Název pochází z brazilského domorodého jazyku a označuje proces, kterým je z kořene škrob získáván. Maniok se pěstuje hlavně v tropických oblastech téměř po celém světě.

Tapioka je dostupná jako mouka nebo ve formě takzvaných perel (drobných kuliček). Právě z perel se připravují velmi chutné zdravé dezerty, například tapiokový pudink nebo domácí bubble tea. Tapioka má vysoký obsah komplexních sacharidů a téměř žádný tuk. Toto je ideální především při potížích s trávením.

Tapioka obsahuje vápník, draslík, fosfor a hořčík. Neobsahuje lepek a jiné alergeny.

Na závěr uvádím pro lepší přehled i energetickou hodnotu zmiňovaných nekonvenčních sacharidových potravin.

Nutriční hodnoty netradičních zdrojů sacharidů (na 100 g)

amarant špaldakamut quinoatapioka perly
energie (kcal) 371 kcal 338 kcal 337 kcal 368 kcal 358 kcal
bílkoviny (g) 13,56 g 14,57 g 14,54 g 14,12 g 0,19 g
sacharidy (g) 65,25 g 70,19 g 70,58 g 64,16 g 88,69 g
tuky (g) 7,02 g 2,43 g 2,13 g 6,07 g 0,02 g
vláknina (g) 6,7 g 10,7 g 11,1 g 7 g 0,9 g
vápník (g) 159 g 27 g 22 g 47 g 20 g
hořčík (g) 248 g 136 g 130 g 197 g 1 g
železo (g) 7,61 g 4,44 g 3,77 g 4,57 g 1,58 g
vitamín E (mg) 1,19 mg 0,79 mg 0,61 mg 2,44 mg 0 mg
kyselina listová (µg) 82 µg 45 µg 184 µg 4 µg
SFA 1,459 0,406 0,196 0,706 0,005
MUFA 1,685 0,445 0,213 1,613 0,005
PUFA 2,778 1,258 0,005 3,292 0,003

Zdroj: https://ndb.nal.usda.gov/ndb/search/list

Použité zdroje: Kasal, Pavel, Dagmar Šimková, Andrea Svobodová a Alena Merunková. Pěstování a užití topinamburu u malopěstitelů a na zahrádkách. Havlíčkův Brod: Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2016. Praktické informace. ISBN 978-80-86940-70-0 Moudrý, Jan. Alternativní plodiny.

Praha: Profi Press, 2011. ISBN 978-80-86726-40-3 https://www.vitalia.cz/clanky/kamut-psenice-nejenom-chutna-jinak/ https://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/15956/fr%C3%BD%C5%BEelkov%C3%A1_2011_bp.pdf?sequence=1 http://www.japamania.cz/pohankove-nudle-soba-a-300g-p1472 http://www.nutri-vyziva.cz/clanky?tapiokove-perly

http://web2.mendelu.cz/af_222_multitext/picniny/sklady.php?odkaz=topinambur.html

Foto: foto č. 1: Kamutinternational / Wikimedia foto č. 2: Naotake Murayama / Wikimedia foto č. 3: Robin / Wikimedia

Panák lisované mladé pšenice: nakopne vás víc než káva

Češi už přišli na chuť čerstvým džusům. Kromě těch ovocných a zeleninových, mohou nyní ochutnat i čerstvou šťávu z wheatgrass, což je mladá pšenice. Lidé po celém světě si ji dávají třeba místo kávy nebo energetických nápojů. Nejen, že je plná vitaminů, také vás příjemně nabudí, shodují se.

Budete mít zájem:  Velké obaly jsou trik

Zelené výhonky mladé pšenice zná zřejmě každý z nás. Můžeme je spatřit na každém druhém poli a na Velikonoce zdobí osení naše stoly. To, že se dá z mlaďoučké pšenice připravit i nápoj plný vitaminů, však tuší málokdo.

„Čerstvá šťáva z wheatgrass je v Česku novinkou. Nápad jsme přivezli z Austrálie, kde se hojně popíjí,“ říká Kristina Řešátková z firmy Witi Witi, která mladé obilí na český trh dodává. „Baví nás dělat věci hravě a ta tráva – pšenice je hodně hravá. Navíc nám Čechům i dost blízká. A lze z ní připravit úžasný koktejl plný vitamínů,“ vysvětluje.

Wheatgrass kromě enzymů obsahuje chlorofyl, aminokyseliny, minerály, vitaminy a fytonutrienty, které jsou velmi prospěšné pro lidské tělo a jeho zdravý vývoj. Šťáva čistí organizmus, pomáhá odplavovat z těla toxiny a těžké kovy. Při pravidelném užívání posiluje imunitu, působí preventivně proti různým nemocem, upravuje zažívání, zlepšuje pleť. Je ideálním doplňkem při dietách a půstech, skvěle se hodí pro jarní očistnou kůru. Obsah minerálů způsobuje, že wheatgrass působí výrazně zásadotvorně a tudíž pomáhá redukovat škodlivé metabolické překyselení, které může způsobovat řadu zdravotních potíží – od zápachu z úst a kazivosti zubů přes chronické záněty až po vyšší riziko vzniku cukrovky.

Nejlepší je pít šťávu ihned vylisování, to obsahuje nejvíc enzymů důležitých pro zdraví. Když si navíc dáte panáka hned po ránu, dodá vám energii pro začátek dne. „Ideální je místo kávy, funguje jako 'nakopávač'. Také ji oceníte po tahu,“ říká s úsměvem Lucie Lankašová z Witi Witi.

Její slova potvrzuje i Pavel Kořínek, který ji pravidelně pije už tři roky. „Poprvé jsem wheatgrass ochutnal ve Francii od kamaráda surfaře.

Je to lehké pití, člověka zasytí a má pak hodně energie, takže je ideální pro sportovce,“ říká. Pšenici si pěstuje sám v práci za oknem, s kolegy si pak vždy kolem oběda dají jednoho panáka. „Je to takový náš rituál,“ dodává.

A jaké jsou výhody toho nápoje? „Dlouhou dobu jsem nebyl nemocný, takže vliv na imunitu asi má.“ 

A vědí to i lékaři. V Dánsku třeba šťávu z wheatgrass doporučují jako doplněk stravy při léčbě rakoviny. Jako prevenci proti onemocnění ji popíjí i lidé v Anglii, Německu či na Novém Zélandu. A doporučená denní dávka? „Tak tři malé panáky denně,“ říká Řešátková. Podle ní mohou být reakce na obilnou šťávu různé: „Někomu může být zprvu lehce zle, tělo si musí zvyknout,“ dodává.  

Pěstovat pšenici můžete i doma

Pěstovat wheatgrass mohou lidé sami doma, chce to však trpělivost a zkušenosti. Důležitá je také kvalita osiva. Rozhodně se nevyplatí trhat pšenici přímo z pole, farmáři totiž často používají nejrůznější chemická hnojiva. „My používáme pšenici durum v biokvalitě,“ říká pěstitel Sláva Klement z pěstírny, která se nachází v Řevnicích u Prahy.

Kamut pšenice nejenom chutná jinak

Z takovéto jedné bedýnky mladé pšenice se vylisuje asi 4 – 6 malých panáků čerstvé šťávy.

Jejich mladé obilí má ve své nabídce třeba společnost Freshbedýnky, která dodává bioprodukty přímo od farmářů.

  „Jakmile jsme pšenici zařadili do nabídky, ihned jsme zaznamenali velký zájem ze strany Angličanů,“ říkájí majitelé Filip Říha a Veronika Muchová, kteří šťávu z pšenice ochutnali poprvé v Izraeli.

Češi si na ni podle nich teprve zvykají. V bedýnce jim dodají sáček pšenice za 80 korun. „Z něj si vylisují tak dva panáky,“ říká Filip.

Také na lisování se doporučují speciální šnekové odšťavňovače. Pavel Kořínek sice používá mlýnek na mák po babičce, ale ten podle některých není zrovna ideální, třeba proto, že obsahuje nikl.

Kamut pšenice nejenom chutná jinak

Pro zpracování již vzrostlé wheatgrass je nutné mít speciální šnekový odšťavňovač. Můžete si pořídit elektrický nebo manuální, vždy se však vyplatí koupit kvalitní produkt, který vám vydrží několik let.

Chuť po mladých kukuřičkách

Pokud se vám nechce šťávu složitě připravovat, můžete ji ochutnat v některé z pražských restaurací. Do své nabídky ji zařadila například vegetariánská Maitrea. „Chceme pracovat s potravinami, které podporují regeneraci povzbuzují vědomí a do této kategorie mladá pšenice určitě patří.

Já sám si dám občas panáka pšenice a nikdo by mi nehádal 75 let, “ říká s úsměvem spolumajitel restaurace Václav Stanislav, kterému je však sotva čtyřicet. Podle něj je dobrá i v kombinaci s pomerančovým nebo jiným ovocným džusem. Za panáka tu zaplatíte 55 korun.

„Stojí podobně jako panák zelené,“ dodává.

Maitrea: vegetariáni vás neukousnouKamut pšenice nejenom chutná jinakDuch podniku je prodchnutý kombinací pozitivních energií. Interiér je dílem profesionálních architektů, osobních přátel, ale i majitelů a některých zaměstnanců, hudba je lehce esoterická, ale neuspí vás. VÍCE ČTĚTE ZDE.

Zelenou šťávu lisují i v sesterském podniku Lehká hlava, dále ve firmě Frutapura, zaměřující se na čerstvé džusy, a brzy ji budete moci ochutnat přímo v pěstírně v Řevnicích.

A pokud vás zajímá, jakou chuť wheatgrass má, vězte, že velmi intenzivně chutná po trávě. Je mírně nasládlá, ovšem, jak se můžete dočíst, někdy bývá i hořká, což je dobře. „Chuť bych přirovnal k mladým kukuřičkám,“ říká její pravidelný konzument Pavel Kořínek.

Testování restaurací: Na novinku se vybavily

1. Obiloviny obsahující lepek(pšenice, ječmen, žito, špalda, kamut nebo jejich hybridní odrůdy a výrobky z nich)2. Korýši3. Vejce4. Ryby5. Podzemnice olejná (arašídy)6. Sojové boby (sója)7. Mléko8.

Skořápkové plody (mandle, ořechy – lískové, vlašské, kešu, pekanové, para, pistácie, makadamie a výrobky z nich)9. Celer10. Hořčice11. Sezamová semena (sezam)12. Oxid siřičitý a siřičitany13.

Vlčí bob (lupina)

  • 14. Měkkýši
  • Nový zákon nařizuje provozovatelům zařízení seznam alergenů uvádět přímo na jídelních lístcích.

Právě tento týden vchází v platnost a reportéři Deníku se zaměřili na jejich dodržování, podobu i informovanost obsluhy o novince. Každá restaurace přitom přistupuje k informování o novém zákonu jinak.

Přípravu nepodcenil šéf svitavské restaurace U zvonečku. V jídelním lístku uvádí krátký výňatek z paragrafu zákona. Zatím však u jídel číselně neoznačili použité ingredience obsahující alergeny. Zato při příchodu do restaurace vás přivítá informační cedule popisující v bodech všechny alergeny seřazené do kategorií.

„Nové jídelní lístky jsme natiskli před dvěma měsíci. Nevím, jestli je teď netisknout znovu. Zatím to řešíme tak, že obsluha je schopna dát zákazníkovi informaci o tom, které alergeny jsou v jídle a podle seznamu si je zákazník pohodlně najde,“ přiznává majitel zařízení Lubomír Havelka. Informace vám tu poskytnou na vyžádání.

Stejně se k situaci postavila také další proslulý svitavský podnik Maják.

„Pokud chcete vědět o alergenech v jídle více, rád vám přinesu upravený lístek, který máme na baru,“ upozornil nás číšník. Seznam alergenů s ním však automaticky nepřinesl. Redaktor Deníku si jej musel vyžádat.

Úplně jiným způsobem postupuje například restaurace Na Parkánech v Poličce. Seznam surovin obsahujících alergeny tu označí přímo šéfkuchař, který dělá aktuální Kamut pšenice nejenom chutná jinakmenu. U stálých podávaných jídel naleznete správně označenou číselnou podobu a podle ní si následně v příloze lístku vyhledáte konkrétní číselně označené suroviny.

Budete mít zájem:  Léky se tlučou s bylinami, jídlem i mezi sebou

Informace o alergenech nechybí ani v restauracích, kde jídelní lístky nemají.Vaří totiž například pouze hotová jídla v době obědů. Například U Rumpála ve Svitavách informují své zákazníky na tabuli při vstupu do restauračního zařízení.

Na tabuli jsou označeny alergeny číslovkou a u stolu je seznam, podle kterého zákazník pozná, která složka je obsažena v jídle. Zároveň je připojena informace, že podrobnosti sdělí personál.

Ten bere situaci o podávání informací tohoto druhu s úsměvem, stejně jako zákazníci, kteří si příliš z nového nařízení hlavu nelámou. Spíše se baví o tom, jak jim servírované jídlo chutná.

Lidé změnu kvitují

Většina provozovatelů restauračních zařízení a vývařoven se na novinku chystala už během víkendu, anebo ji zavedli teprve včera.

To litomyšlský podnik Slunce se na změnu zákona přichystal s předstihem a informace o alergenech nabízel svým zákazníkům už v průběhu minulého týdne.

Každá restaurace volí jinou cestu, jak dostat informace k zákazníkovi už proto, že zákon nestanovuje mustr či pokyn, jak přesně vše uvádět.

Majitelé a provozní přitom novinku v zákoně nesou nelibě. „Je to podle mě holý nesmysl a zbytečně zatěžující byrokracie. Stejně to k ničemu nepřispěje,“ myslí si pan Robin, který provozuje několik podniků a nepřál si zveřejnit své jméno. Jeho názor sdílí i jednatel svitavského Majáku Jiří Popelka. „Je to k ničemu. Bohužel s tím nic nenaděláme. Zákon je vydaný,“ dodal.

„Mám na to stejný názor. Kdyby to byl evropský zákon, docela bych chtěl vidět, jak ho budou aplikovat Řekové nebo Turci,“ zamýšlel se Lubomír Havelka. Přestože první den si lidé informace o alergenech takřka nežádali, myslí si, že časem se zákon v praxi uchytí a pro alergiky najde využití.

„Je to potřeba, i když mě to jako strávníka nezajímá, protože mám alergie na jiné věci. Třeba moje sousedka má dceru alergickou na lepek. Věřím, že právě jí podobné informace v restauracích pomohou,“ říká Lubomír Dobeš. „Kromě jiného je také důležité i to, z jaké země pocházejí suroviny. Na to je také potřeba se zaměřit,“ uvedl Jaromír Bohatec.

Brzy se do restaurací kromě Deníku a strávníků vypraví i hygienici, kteří posoudí správnost nabízených údajů.

(bs, pš)

Potraviny a jejich účinky.. :: SLUNEČNICE

Přebereme, propereme, namočíme (12-24 hod), vodu slijeme (jedině fazolky ADZUKI nemusíme slévat) a vaříme buď v tlakovém hrnci (tím zkrátíme dobu varu přibližně na čtvrtinu) nebo v obyčejném hrnci. Pro lepší stravitelnost vaříme se saturejkou, majoránkou nebo je necháme 2-3dny naklíčit. Velmi vhodná je kombinace luštěnin s mořskými řasami (zejména řasou Kombu). Dodávají luštěninám potřebné minerály a tím zlepšují jejich stravitelnost a nutriční hodnoty

Léčení stravou

– Důležitým kritériem je chuť. Např. mladé slunečnicové klíčky mají chuť jemnou, starší klíčky ostrou.

– Naklíčená semínka uchováváme ve vlhkém plátně nebo ve sklenici překryté plátnem v ledničce.

-Je velmi důležité dodržet systém proplachování, jinak semínka vyschnou a anebo se na nich může tvořit plíseň! (v takovémto případě se musí vyhodit).

 

Využití klíčků pro přípravu chutných a zdravých pokrmů:

 Senioři a nejen oni používají Moringu Olejodárnou pro doplnění energie, duševní bdělosti a pro zlepšení zraku.

Zvýšení fyzické energie, mentální a emoční rovnováha, rychlejší zotavení s desítkami vitamínů a minerálů, nutričně bohaté mateřské mléko, zdravé krevní hladiny cukru v krvi a obsahu cholesterolu, k upravení krevního tlaku, zvýšenou flexibilitu, lepší smyslové vnímání, lepší spánek, lepší paměť, snížení deprese a úzkosti – to je jen malý kousek z mnoha dalších výhod Moringy Olejodárné, možnosti jsou nekonečné!

Při používání Moringy Olejodárné jako potravy, je výhodou dlouhá trvanlivost potravin z ní vyrobených. Moringové látky, mohou čistit znečištěnou vodu od bakterií a virů.

Moringa Olejodárná je komplexní přírodní zdroj silných antioxidantů, vitamínů, minerálů, a bílkovin, obsahuje více než 90 živin:

– 10 vitamínů (Vitamin A (beta-karoten) – napomáhá udržet dobrý zrak, zdravou pokožku a imunitní systém.

, vitamín B1(thiamin), vitamin B2 (riboflavin), vitamín B3 (niacin), vitamin B6 (Pyridoxine), Vitamin B7 (biotin), B-komplex živiny obsahující kyseliny listové pro správný růst plodu u těhotných žen, vitamin C (kyselina askorbová), Vitamin D (cholekalciferol), vitamin E(tokoferol) a vitamín K), – všechny mají klíčovou roli v buněčném metabolismu.

– mají vysoký podíl nenasycených mastných kyselin Omega 3,6 a 9. Omega 3 a 6 napomáhají funkci mozku, napomáhá snížit pravděpodobnost získání kardiovaskulárních onemocnění, napomáhá posilovat imunitní systém), Omega 9 – napomáhá podporovat kardiovaskulární zdraví a stabilizovat hladinu cholesterolu v těle.

  • – 8 minerálů (železo, zinek, hořčík, draslík, fosfor, vápník, měď a mangan). Minerály jsou velmi důležité ve stravě člověka a každý z nich funguje na různých úrovních v těle, ať už sou to buňky, orgány, tkáně, nebo tělo jako celek
  • – stopové prvky a fytoživiny,
  • – 28% proteinu,
  • – 36 protizánětlivých látek,
  • – 18 aminokyselin (esenciální i neesenciální): lysin – pro správný růst a vývoj kostí, zejména v případě kojenců a batolat, valin – pro podporu metabolismu svalů a růstu tkání, methionin, leucin – pro udržení hladiny cukru v krvi pod kontrolou, isoleucin, fenylalanin, threonin – napomáhá udržovat rovnováhu bílkovin v těle, tryptofan, tyrosin, arginin, histidin, atd.,
  • – 46 silných antioxidantů, jako jsou karotenoidy, cytokininy, chlorofyl, flavonoidy, polyfenoly, xanthins, a rutinu, jakož i luteinu pro optimální zdraví očí.

organicky pěstovaná Moringa Olejodárná má hodnotu ORAC vyšší něž 34 881 jednotek. Denní příjem Moringy přispiva k posílení antioxidačního systému, poskytuje dobrou ochranu pro vaše tělo a mozek.

(ORAC je zkratka anglických slov Oxygen Radical Absorbance Capacity. ORAC je schopnost antioxidantů pohlcovat volné radikály. Čím vyšší ORAC hodnota potravin, tím znamená lepší, zdravější potravinu).

  1. Malé srovnání obsahu sušených listů Moringy Olejodárné (v poměru 1 : 1 gramů):
  2. – 14 krát více vápníku než má mléko
  3. – 9 krát více železa než má špenát
  4. – 7 krát více vitamínu C než má pomeranč
  5. – 4 krát více draslíku než má banán
  6. – 4 krát více vlákniny než máji ovesné vločky
  7. – 2 krát více vitamínu A než má mrkev
  8. – 2 krát více proteinu než má vejce nebo jogurt.

Veškeré námi prodávané produkty Moringy Olejodárné jsou ORGANICKY pěstované na farmách bez použití pesticidů. Všechny obsažené látky jsou zastoupeny v jedinečné formě a rovnováze, kterou lidské tělo může nejlépe využít a vstřebat.

Moringu Olejodárnou dovážíme přímo z Indie.

Neobsahují alergeny, konzervační látky ani umělá barviva! BEZ LEPKU a BEZ GMO, vhodné pro VEGANY.

Damodara, kaše, sladkosti, polevky do hrnku..

  • vonné tyčky
  • ajurvédské čaje
  • sallos
  • ajurvédské koření, jednodruhové směsi, masala

pohankové, višňové polštářky..

ruská kosmetika TML..

Chlebová placka z naklíčeného obilí

Jak vůbec vzniká nový recept? Některé vzniknou z geniálního nápadu a pečlivého doladění do dokonalosti. Kuchař – vynálezce si sežene a použije všechny komponenty, které se mu do receptu hodí. Někde na opačném konci jsou recepty, které vzniknou z nouze – prostě doma skoro nic nemáte a z toho nic musíte udělat večeři. I takové recepty mohou být geniální.

No a pak jsou recepty, které vzniknou tím, že máte zadaný nějaký cíl, vy vůbec nevíte jak na to, ale přesto se o to pokusíte. Přesně takovýmto způsobem vznikla naše chlebová placka z naklíčeného obilí…

Budete mít zájem:  Česnek ani alkohol proti koronaviru nechrání, přenos potravinami je nepravděpodobný

Gennadij Malachov ve své knize „Hladovění“ uvádí takovou placku jako pokrm vhodný na druhý až třetí den po skončení sedmidenní očistné hladovky. Jak asi víte z našich předešlých článků, sedmidenní hladovku jsem nedávno absolvoval, a nemaje žádných vlastních zkušeností, držel jsem se přísně postupů z knížky. OK, píše, že si mám dát chlebovou placku z naklíčeného obilí, proč ne. Ale jak na to? Jakou placku vlastně Malachov myslel, nikdo z nás netušil, a tak jsme si vymysleli a vyrobili vlastní. A natolik se povedla, že se o její recept nyní podělíme.

Jako obilovinu jsme použili kamut. To je prastarý druh pšenice, původem ze starého Egypta, dodnes nedotčený nějakým šlechtěním nebo genetickými modifikacemi. Kamut byla rozhodně dobrá volba, ale nehledejte v tom žádný vyšší záměr, použili jsme jej prostě jen proto, že doma žádné jiné obilí nebylo.

Zrno jsme nechali jeden celý den klíčit, naklíčené zrno jsme pomleli v odšťavňovači. Máme kvalitní drtičku s pomaloběžným šnekovým soukolím, takže na jedné straně jsme sypali zrno a na druhé už lezlo krásné těsto.

Místo drtičky vám ale dobře poslouží i ruční mlýnek na maso, jen budete mít s těstem malinko víc práce.

Dosypali jsme kmín a sůl, trochu jedlé sody, přilili vodu a trošku kukuřičného oleje a těsto bylo hotové. Vylili jsme těsto na plech s pečicím papírem a roztáhli do stran. Vsunuli do vyhřáté trouby a nechali přibližně 20 minut péci.

Výsledek nás mimořádně překvapil. Kamut je velmi lahodný a voňavý a placka byla tak dobrá, že si chodili ulamovat všichni členové rodiny. Pro můj návrat z hladovky z ní téměř nic nezbylo, takže jsme hned koupili další kamut a udělali novou várku. Jsme moc rádi, že placka chutná i dětem, je to mnohem lepší, než se cpát nějakým rozmrazovaným pečivem, plným kypřidel, barviv a konzervantů.

Později jsme vyzkoušeli i další obilí – špaldu. I špaldová placka byla moc dobrá, ale mně osobně ta z kamutu chutnala více – kamut má příjemnou chuť sám o sobě, zatímco špaldovou placku je vhodné doplnit třeba máslem, tak jako běžný chléb. Máme také v plánu vyzkoušet placku ovesnou, ta bude více do sladka. Bude určitě také vynikající, třeba s marmeládou.

Kamut – prapůvodní obilí | Prameny zdraví

Kamut je starodávným druhem pšenice, která nebyla dotčena moderními zemědělskými postupy, pro něž je charakteristické, že chuť a obsah živin v zrnu obětují zajištění vyšších výnosů.

Rubrika: Obilniny | Typ článku: Články

Uvádí se, že v roce 1949 dostal jeden americký letec v Portugalsku 36 velkých pšeničných zrn od svého přítele, který tvrdil, že je vzal z kamenné schrány nalézající se poblíž egyptského Dasharu. Letcův otec poté v americkém státě Montana tato zrna zasel a začal v padesátých letech kamut pěstovat. (Vzhledem k malému zájmu však úrodu prodal jako krmivo pro dobytek.)

Většina dnešních vědců se nicméně domnívá, že kamut spíše přežil staletí jako napůl zapomenutá obilovina pěstovaná drobnými egyptskými zemědělci. (Obilovina, která téměř zcela vymizela v posledních padesáti letech, kdy egyptská vláda povzbuzovala zemědělce, aby se zaměřili pouze na pěstování obilí, jež slibuje vysoké výnosy.)

Moderní pěstování kamutu (o němž se dá mluvit až od začátku devadesátých let minulého století) se dnes soustřeďuje v oblasti zahrnující části území severoamerických států Montana a Severní Dakota a kanadských provincií Alberta a Saskatchewan.

Kamut se pěstuje pouze v podmínkách ekologického zemědělství, a to v těch oblastech světa, kde půda a klimatické podmínky zaručují optimální kvalitu zrna. (Nedaří se mu ve vlhkých podmínkách, např. pokusy s jeho pěstováním v různých oblastech Evropy byly zatím spíše neúspěšné.

) Další podmínkou pěstování kamutu je zachování jeho genetické integrity.

Kamut je výbornou alternativou veškerých pekárenských výrobků, při jejichž přípravě se užívá běžná pšenice. Oproti běžné pšenici vynikají zrna kamutu dvojnásobnou velikostí a vyšším obsahem živin. Kamut obsahuje o 20-40 % více bílkovin, má vyšší obsah tuků, aminokyselin, vitamínů a minerálů než běžná pšenice. (Běžná pšenice i kamut mají historicky stejného předchůdce – pšenici dvouzrnku.)

Alergie a intolerance

Podle National Institute of Health (Národní institut zdraví) trpí dnes přibližně každý devátý Američan nějakou potravinovou alergií, alergická reakce na pšenici je přitom jednou z nejběžnějších. (Francouzský lékař Raphaël Nogier z Lyonu uvádí, že 10 % školou povinných dětí strádá potravinovou alergií.)

Ukázalo se, že mnozí lidí alergičtí na běžnou pšenici nejsou alergičtí na kamut. Vědecký výzkum vypracovaný International Food Allergy Association (IFAA) došel k následujícímu: „Pro většinu lidí, kteří jsou přecitlivělí na běžnou pšenici, může být kamut její vynikající náhražkou.“

Dr. Eileen Yoder, předseda IFAA, dospěl spolu s týmem nezávislých vědců a lékařů k tomuto závěru poté, co studovali dvě skupiny alergiků, z nichž u jedné docházelo k okamžité reakci imunitního systému, zatímco u druhé ke zpožděné reakci.

U první skupiny – což byli lidé s těžkými alergiemi – nedošlo u 70 % účastníků studie k žádné reakci (nebo velmi malé) na kamut. (U druhé skupiny se ukázala u 70 % účastníků zvýšená citlivost na běžnou pšenici – na rozdíl od kamutu.) To jsou velmi slibné výsledky.

(Lidé, kteří trpí vážnou potravinovou alergií, by se nicméně měli vždy nejprve poradit se svým lékařem.)

Mnozí lidé si myslí, že termíny potravinová alergie a potravinová intolerance znamenají totéž – tak tomu však není! Neměli bychom zaměňovat alergii na pšenici s intolerancí lepku.

První je potravinová alergie, která se týká moderní pšenice, druhé je intolerance lepku, který se nachází v pšenici, žitu, ječmeni, špaldě – a také v kamutu (byť v menším množství). Dosud nebyl vypracován žádný seriózní vědecký výzkum, který by zkoumal reakce na kamut u lidí, kteří trpí glutenovou intolerancí.

Nemůžeme tedy v tomto ohledu vyslovovat žádná doporučení. Pro mnoho lidí s alergií na pšenici se však kamut stal „pšenicí k jídlu přející“. („wheat you can eat“)

Vlastnosti

Zrno kamutu i pekárenské výrobky z kamutu obsahují větší množství kvalitních bílkovin, nenasycených mastných kyselin, minerálů a stopových prvků než pečivo z moderní pšenice.

Přirozený obsah selenu (asi 900 mikrogramů/kg) je pozoruhodně vysoký, mnohem vyšší než u běžných obilovin. (Dvě stě gramů kamutového chleba zajistí organismu doporučenou denní dávku tohoto stopového prvku.

) Nejenom sportovci nebo lidé žijící velmi aktivním životem, ale i děti či starší lidé mohou mít z konzumace této snadno stravitelné obiloviny prospěch.

Kamutový chléb a pečivo (včetně sladkého) vynikají zlatavou barvou a jemnou, lehce nasládlou chutí s vůní ořechů. I když celozrnné pečivo nepatří k vašim nejoblíbenějším, jistě oceníte lehkou a vzdušnou strukturu celozrnných výrobků z kamutu. Kamutový chléb má měkkou kůrku a vydrží výjimečně dlouho čerstvý.

Kamut není ve skutečnosti pouze název (mimochodem vycházející ze studia egyptských hieroglyfů) tohoto druhu pšenice, ale registrovaná ochranná známka pro všechny výrobky z kamutu. Když si zákazník koupí např. certifikovaný kamutový chléb, může tak mít jistotu, že se jedná o výrobek, který obsahuje 100 % kamutu (a žádné příměsi moderní pšenice).

Zpracováno na základě materiálů z www.kamut.com.

Počet přečtení: 32 019 Datum: 26. 9. 2011

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *