Je pravda, že české děti nečtou?

V porovnání cen u tohoto produktu již není zařazen žádný obchod.

Získejte přehled o vývoji ceny ve vámi vybraném období.

Je pravda, že české děti nečtou?

Čtení není žádná nuda

Aktuálně nejnižší cena: 203 Kč

Od počátku věků 1 rok 6 měsíců 3 měsíce Je pravda, že české děti nečtou?

Čtení není žádná nuda

Aktuálně nejnižší cena: 203 Kč

Je pravda, že české děti nečtou?

Čtení není žádná nuda

Aktuálně nejnižší cena: 203 Kč

Říká se, že české děti nečtou. Podle knihovnice Olgy Černé to není úplně pravda. Jenom možná nečtou to, co bychom si my představovali, že by číst měly. Děti ke knihám a čtení můžeme motivovat různými testy a cvičeními. Nejsou to ale texty na známky.

Knížka přináší ukázky testů a úkolů, které autorka používá při práci v knihovně, zejména s mladšími školními dětmi; využijí je především knihovnice a knihovníci a učitelky i učitelé.

Děti odpovídají na otázky související s přečteným příběhem, vymýšlejí různé varianty zakončení příběhu, snaží se uhodnout, v kterém příběhu by měla být ježibaba a… Celý popis

    • Přidáno: 16. října 2019
    • Doporučuje produkt
    • Zajímavá poučení.

Zobrazit všechny recenze (1) Čtení není žádná nuda zákazník doporučuje tento produkt zákazníků nedoporučuje tento produkt Brožovaná bez přebalu lesklá

Říká se, že české děti nečtou. Podle knihovnice Olgy Černé to není úplně pravda. Jenom možná nečtou to, co bychom si my představovali, že by číst měly. Děti ke knihám a čtení můžeme motivovat různými testy a cvičeními. Nejsou to ale texty na známky.

Knížka přináší ukázky testů a úkolů, které autorka používá při práci v knihovně, zejména s mladšími školními dětmi; využijí je především knihovnice a knihovníci a učitelky i učitelé.

Děti odpovídají na otázky související s přečteným příběhem, vymýšlejí různé varianty zakončení příběhu, snaží se uhodnout, v kterém příběhu by měla být ježibaba a kde třeba kouzelník, apod.

Olga Černá vede knihovnu v obci Nadějkov a pořádá bohatý osvětový program pro děti i dospělé. V roce 2008 byla za svou práci oceněna v soutěži Knihovna roku pořádané Ministerstvem kultury ČR.

Její titul Kouzelná baterka inspiroval k dramatizaci projekt Listování, který pořádá pravidelná představení pro děti v knihovnách a divadlech, a také dětský soubor při ZUŠ v Olomouci.

Dále napsala knihy Z domu a zahrady, Jitka a kytka a Poklad starého brouka, které získaly řadu prestižních ocenění.

  • Autor: Olga Černá
  • Vazba: brožovaná
  • Formát: 160 x 230 mm
  • Počet stran: 120
  • Vydáno: 2014

Chybí či je nepravdivý některý důležitý parametr? Uvedené informace jsou pouze orientační, před zakoupením ve vybraném obchodě doporučujeme ověřit, že prodávaný model má klíčové vlastnosti dle vašich požadavků. I když se snažíme o maximální přesnost informací, bohužel nemůžeme zaručit jeho 100% správnost. Ceny produktů jsou uváděny včetně DPH.

Kontaktujte nás

{„Oblíbené kategorie“:[[„Hadice pro vysavače“,“https://hadice-vysavac.heureka.cz/“],[„Mikrofony“,“https://mikrofony.heureka.cz/“],[„Brankářské rukavice“,“https://brankarske-rukavice.heureka.cz/“],[„Příslušenství pro modely“,“https://prislusenstvi-pro-modely.heureka.cz/“],[„Dětské povlečení“,“https://detske-povleceni.heureka.cz/“],[„Lepicí válečky“,“https://kartace-odev.heureka.cz/f:23173:19461805/“],[„Suzuki Vitara“,“https://auta.heureka.cz/f:4857:24106920;4858:24106933/“],[„Pánské sandále“,“https://panska-obuv.heureka.cz/f:15196:567545/“],[„Pinzety“,“https://kosmeticke-pomucky.heureka.cz/f:5506:197120/“],[„Dámská squash obuv“,“https://damska-obuv.heureka.cz/f:15588:509916/“]],“Vybrané značky“:[[„Knihy Tatran“,“https://knihy.heureka.cz/f:19863:3147420/“],[„Knihy Euromedia“,“https://knihy.heureka.cz/f:19863:3147050/“],[„Knihy Nakladatelství Kazda“,“https://knihy.heureka.cz/f:19863:22668426/“],[„Knihy Svojtka“,“https://knihy.heureka.cz/f:19863:3147102/“],[„Knihy XYZ“,“https://knihy.heureka.cz/f:19863:3147171/“]],“Jak vybrat nejlépe“:[[„Jak vybrat doplňky pro tuning karoserie?“,“https://tuning-karoserie.heureka.cz/poradna/jak-vybrat-doplnky-pro-tuning-karoserie/“],[„Jak vybrat horolezeckou kladku?“,“https://kladky.heureka.cz/poradna/jak-vybrat-horolezeckou-kladku/“],[„Jak vybrat střešní box?“,“https://stresni-boxy.heureka.cz/poradna/jak-vybrat-stresni-box/“]],“Vybrané produkty“:[[„Makita DTW300Z“,“https://razove-utahovaky.heureka.cz/makita-dtw300z/“],[„Nová angličtina do ucha 1 + 2″,“https://vyukove-aplikace.heureka.cz/nova-anglictina-do-ucha-1-plus-2/“],[„Pouzdro Belkin B2B064-C00 13″ black“,“https://brasny-batohy-notebooky.heureka.cz/pouzdro-belkin-b2b064-c00-13-black/“],[„Livergy pánské kalhoty „Jogger“ šedá“,“https://panske-kalhoty.heureka.cz/livergy-panske-kalhoty-jogger-seda_3/“],[„Dedra 2v1 nehrbící smeták s lopatkou“,“https://kostata-smetaky.heureka.cz/dedra-2v1-nehrbici-smetak-s-lopatkou/“],[„ANMA Vánoční stromek MOUNTAIN 220 cm jedle AM0022″,“https://vanocni-stromky.heureka.cz/anma-vanocni-stromek-mountain-220-cm-jedle-am0022/“],[„Laser Interceptor Dual“,“https://antiradary.heureka.cz/laser-interceptor-dual/“]],“Doporučujeme“:[[„Srovnání cen plynu“,“https://energie.heureka.cz/plyn/kalkulacka-cen-plynu“],[„Srovnání cen elektřiny“,“https://energie.heureka.cz/elektrina/kalkulacka-cen-elektriny“],[„Nábytek“,“https://nabytek.heureka.cz/“],[„Oblečení a móda“,“https://moda.heureka.cz/“],[„Playstation 5″,“https://herni-konzole.heureka.cz/sony-playstation-5/“],[„Sedací soupravy“,“https://sedaci-soupravy.heureka.cz/“],[„Bazény“,“https://bazeny.heureka.cz/“],[„Respirátory“,“https://respiratory.heureka.cz/“]]}

Proč děti nečtou

Dlouhá souvětí, myšlenkové odbočky, zbytečné detaily, pomalý děj a především spousta těžkého papíru. Je jen málo věcí, na jejichž atraktivitě se dnešní rodiče se svými dětmi tolik neshodnou.

Klasická literatura, na které nynější čtyřicátníci vyrostli a na jejíž bohatství nedají dopustit, staví před generaci odkojenou rychlou digitální zábavou překážky, které je stále méně ochotná překonávat.

Učitelé češtiny si stěžují, že během posledních dvou dekád schopnost a chuť číst u jejich svěřenců upadla jako nikdy předtím, takže se musí přepisovat čítanky, aby žáci zvládli se ukázkami prokousat.

A přestože to zní trochu jako povědomé mezigenerační naříkání nad ohroženým vývoje mládeže, jaké jsme už v minulosti už zažili třeba s příchodem televize, možná je tentokrát v sázce něco důležitějšího, než jen sentimentální dojmy starších.

Řada vědců se domnívá, že právě dovednost porozumět složitějším textům v lidském mozku formuje systémy, na nichž spočívají novodobé úspěchy lidstva. Takzvané hluboké čtení ovlivňuje rozvoj kritického myšlení, empatie nebo představivosti a je pravděpodobné, že bez šustění stránek tyhle kvality zakrňují.

V nejodvážnějších úvahách tak ztráta chuti číst bezprostředně souvisí se stavem demokracie. Úspěch Donalda Trumpa začíná tím, že se v knihovnách práší na spisy George Orwella a Franze Kafky.

Je pravda, že české děti nečtou?

Výzkum neurobiologie čtení a důsledků digitalizace je zatím v plenkách a důkazy pro takhle jednoznačné závěry nedává.

S naším vztahem k písmenům se ale evidentně něco děje a pedagogové, spisovatelé i uvědomělí rodiče už pár let přicházejí s nápady, jak jejich milované čtení pro budoucnost nejlépe ochránit.

A občas to i docela funguje – stačí se vzdát literárního elitářství a vydat se digitální generaci chytře naproti.

Volající z opačného konce planety snad ani nemohl předpokládat, že tvář ženy na obrazovce bude lemovat jiné pozadí než to, jehož obhajobě věnovala tahle dáma v posledních letech většinu svých profesních dní, kdy vytrvale přesvědčovala svět, že s digitalizací se postupně ztrácejí dovednosti lidského mozku, bez nichž bychom žádnou digitalizaci zřejmě nikdy nevymysleli. Pokud vám předchozí souvětí připadá poněkud složité, souhlasíme. Existují bezpochyby jednodušší způsoby, jak vyjádřit, že známá americká obhájkyně čtení má během on-line hovoru za sebou knihovnu. Dovolili jsme si ale napodobit trik, který profesorka Maryanne Wolf na své publikum s oblibou zkouší. Americká psycholožka a neurovědkyně ráda uvádí své eseje souvětím ve stylu klasické literatury a vzápětí se čtenářů zeptá, zda je skutečně pozorně přečetli, nebo jen tak zběžně prolétli. Netušíme, jak v tomhle testu dopadli ostatní, ale autor těchto řádek nad jejími texty potvrdil všechna obvyklá podezření o úpadku čtenářů 21. století.

Je pravda, že české děti nečtou?

„Děje se to nám všem,“ uklidňuje emoce Maryanne Wolf a svá slova dokládá řadou výzkumů, z nichž vychází ve své dva roky staré knize Reader, Come Home (letos na jaře vyšla v českém překladu v nakladatelství Host jako Čtenáři, vrať se). „Čtecí dráha našeho mozku je formovaná vlivy prostředí a v současné době zahlcené informacemi se zkrátka nevyhnutelně mění.“

Budete mít zájem:  Jak na hladké nohy? jak na dokonalé odstranění chloupků? toto jsou možnosti

Co to přesně znamená? Čtení podle vědeckých zjištění nepatří do základní biologické výbavy organismu člověka, vyvinulo se zhruba před pěti tisíci lety díky schopnosti mozku kreativně používat starou výbavu pro nové výzvy.

V tomto případě se náš řídící orgán naučil chytře propojit vizuální systémy určené pro jemné rozlišování tvarů (třeba jedlých plodů nebo stop zvěře v písku) s vrozenými řečovými centry.

Epos o sumerském králi Gilgamešovi, indická Rámájana a další rané skvosty dějin písemnictví se zrodily právě díky této neuronové inovaci a díky ní si jich mohli užívat také jejich první čtenáři.

I po pěti miléniích ovšem stále platí, že každý nově narozený exemplář druhu homo sapiens si svou „čtecí dráhu“ musí vybudovat znovu. Schopnost louskat písmena se (zatím) nestihla evolucí dostat do základního hardwaru mozku. „Dovednost čtení se může velmi jednoduše nevyvinout, proměnit či ztratit,“ vysvětluje profesorka Wolf.

A v současnosti se s ní vlivem digitálních technologií opravdu něco děje.

Vědci zkoumající v experimentech obvyklé způsoby čtení pomocí přístrojů sledujících pohyby očí zjišťují, že čím dál obvyklejší praxí se stává způsob konzumace textu, jemuž se někdy přezdívá skimming neboli „slízávání smetany“.

Vypadá to tak, že oči čtenáře nepostupují po řádcích zleva doprava jako za starých časů, ale přečtou jen začátek textu, zbytek pak letmo pročesávají. Vynechávají přitom rozvíjející detaily a zachycují jen klíčová slova důležitá pro pochopení základního sdělení.

Proč děti nečtou. Jak se mění myšlení generace, která vyměnila knihy za Instagram

Učitelé češtiny si stěžují, že během posledních dvou dekád schopnost a chuť číst u jejich svěřenců upadla jako nikdy předtím, takže se musí přepisovat čítanky, aby žáci zvládli se ukázkami prokousat. A přestože to zní trochu jako povědomé mezigenerační naříkání nad ohroženým vývojem mládeže, možná je tentokrát v sázce něco důležitějšího.

Řada vědců se domnívá, že právě dovednost porozumět složitějším textům v lidském mozku formuje systémy, na nichž spočívají novodobé úspěchy lidstva… Reportáž přináší týdeník Respekt.

Je pravda, že české děti nečtou?
Maryanne Wolf (youtube.com)

Americká psycholožka a neurovědkyně Maryanne Wolf napsala před dvěma lety knihu Reader, Come Home, která letos na jaře vyšla v českém překladu v nakladatelství Host jako Čtenáři, vrať se. „Čtecí dráha našeho mozku je formovaná vlivy prostředí a v současné době zahlcené informacemi se zkrátka nevyhnutelně mění,“ vysvětluje vědkyně.

Co to přesně znamená? Čtení podle vědeckých zjištění nepatří do základní biologické výbavy organismu člověka, vyvinulo se zhruba před pěti tisíci lety… I po pěti miléniích ovšem stále platí, že každý nově narozený exemplář druhu homo sapiens si svou „čtecí dráhu“ musí vybudovat znovu. Schopnost louskat písmena se (zatím) nestihla evolucí dostat do základního hardwaru mozku. „Dovednost čtení se může velmi jednoduše nevyvinout, proměnit či ztratit,“ vysvětluje profesorka Wolf. 

A v současnosti se s ní vlivem digitálních technologií opravdu něco děje. Vědci zkoumající v experimentech obvyklé způsoby čtení pomocí přístrojů sledujících pohyby očí zjišťují, že čím dál obvyklejší praxí se stává způsob konzumace textu, jemuž se někdy přezdívá skimming neboli „slízávání smetany“.

Vypadá to tak, že oči čtenáře nepostupují po řádcích zleva doprava jako za starých časů, ale přečtou jen začátek textu, zbytek pak letmo pročesávají… Tohle lízání smetany je typické zejména pro čtení z obrazovek elektronických zařízení, a přestože digitální čtenář má na konci pocit, že ví, o čem text pojednával, solidní měření to tak úplně nepotvrzují… Elektroničtí čtenáři stejnému textu hůře rozumějí, zapomínají detaily a obtížněji si vybavují jeho chronologii či děj. 

Podstatná otázka ovšem zní, co z takového trendu vlastně vyplývá pro budoucnost.

Pokud bude dospívající generace považovat díla klasiků posledních dvou staletí za čtenářsky nestravitelná tak jako většina jejich rodičů spisy Danta nebo Komenského, znamená to pro jejich vývoj něco vážného? Maryanne Wolf se domnívá, že ano.

„Jejich mozek se vyvine jiným způsobem,“ tvrdí advokátka čtení. „Nevytvoří si dovednost hlubokého čtení, která pomáhá rozvoji dalších mentálních funkcí, jež jsou zásadní pro jedince i společnost.“… 

  • Čtení se zdá být přípravnou laboratoří skutečného života – zatímco člověk sedí sám v křesle, učí se přemýšlet, vciťovat se do neznámých lidí, porovnávat jejich perspektivy, vytvářet analogie ke svému vlastnímu životu.
  • Celý text naleznete v týdeníku Respekt

Pranýřovat děti, že nečtou? Kopírují jen dospělé kolem sebe, povinná četba je úlet | Žena.cz

„Vždycky mě bavily knížky s příběhem, třeba Děti z Bullerbynu od Astrid Lindgrenové. A protože mám o 11 let staršího bratra, dostala jsem se díky němu k fantasy knihám. Když mi bylo asi osm let, začala jsem číst Hobita a později i skautské knihy,“ vypráví na úvod Marie Podvalová, která vystudovala speciální pedagogiku a pracovala jako logopedka.

To její kolegyně a kamarádka, spoluzakladatelka Mravenčí chůvy Julie Dominika Zemanová, si pamatuje, že dveřmi do světa četby se pro ni po nástupu do školy stala městská knihovna.

„Četla jsem ráda foglarovky a brzy jsem přesedlala na základě doporučování a povinné četby ve škole na dospěláckou literaturu,“ říká vystudovaná filmová teoretička, která již pět let vede časopis pro předškoláky Ben Já Mínu.

Projekt Mravenčí chůvy vznikl z jejich popudu na jaře na podporu knihkupců a vydavatelů dětských knih, kteří měli uzavřené obchody a ztíženou možnost prodeje. Uspořádaly tak anketu mezi vydavateli dětských knih o nejzajímavějších knihách pro děti v různých kategoriích.

Nakonec se však z platformy stal projekt, jehož cílem je informovat o zajímavostech a aktualitách z knižního světa, včetně recenzí dětských knih. Ty píšou také sami dětští čtenáři.

Kromě samostatného magazínu se věnují i sestavování a prodeji knižních balíků, které jsou vždycky zaměřené na jedno konkrétní téma dle věku a čtenářských dovedností.

Trendy v dětské četbě:

  • Oblíbeným žánrem je komiks
  • Funguje doporučování vrstevníky
  • Čím zajímavější obal knihy, tím spíše dítě zaujme
  • Nedílnou součástí dětských knížek by měly být ilustrace, ktré slouží také jako opora při čtení
  • Mezi prvními knihami pro čtení školáků mohou být encyklopedie se zajímavou grafickou úpravou a minimem textu
Budete mít zájem:  Děti na dovolené: 10 věcí, na které byste neměli zapomenout

„Čtenářství nechceme nikomu vnucovat. Snažíme se inspirovat tím, co můžou děti číst, a děláme to s nadějí, že dospělí tituly svým dětem doporučí. Nemyslíme si, že by se děti měly pranýřovat za to, že nečtou. Z výzkumů také vyplývá, že to není tak hrozné. Není úplně pravda, že děti nečtou,“ tvrdí Julie Zemanová.

Za pravdu jí dává i nedávná studie s názvem Minisčítání. Ta ukázala, že až 33 procent školáků přečte za rok čtyři a více knížek, jen devět procent dětí naopak žádnou knížku neotevřelo.

U čtení jsou také velké rozdíly podle věku dětí.Zatímco po čtyřech a více knihách za rok sáhne 39 procent desetiletých a 27 procent patnáctiletých, žádnou knihu nečtou tři procenta desetiletých.

U patnáctiletých je to pak téměř pětina.

Podle zakladatelek je přitom pro popostrčení dětí ke čtení zásadních hned několik faktorů.

Jedním z nich je, aby děti čtení knih vnímaly jako něco zajímavého a lákavého, nikoliv jako něco, co musí dělat za trest nebo z povinnosti.

Pokud je například čtení podmínkou jiné aktivity, kterou by dítě chtělo dělat, podle Julie Zemanové je to spíše odrazuje a čtení staví do pozice neoblíbené činnosti.

„Děti by měly být knihami obklopeny odmalička a klíčové je třeba společné předčítání. Jednak je to dobrá forma budování vztahu mezi rodičem a dítětem a zároveň to podporuje jeho zájem o knížky.

Dětem přitom můžete předčítat klidně do 12 let, kdy se srovnává jejich technická úroveň čtení,“ říká.

Knihy navíc děti lákají především svými obálkami, proto je dobré nezastrkávat je hřbetem do knihovny, ale naopak je na poličkách vystavit.

Velkou roli podle nich hraje i to, zda dospělí okolo dítěte sami čtou, či nikoliv. „Zájem o čtení knih se dá podpořit i tím, že budou dospělí vodit dítě do knihovny a ukazovat mu, kde lze knížky najít. Nebo do knihkupectví, kde si jednou za čas může knížku samo vybrat,“ radí Julie Zemanová.

Neméně zásadní je volba vhodné knížky, ta by se měla řídit nejen věkem a čtenářskou úrovní dítěte, ale také jeho zájmy. I dnes se v seznamech povinné četby v některých školách objevují tituly, které se většině dospívajících nezdají nikterak zajímavé a od čtení je tak spíše odrazují.

Skok z Dětí z Bullerbynu na Zločin a trest

Tipy na knihy

  • Pro nejmenší dětiedice Repolelo, nakladatelství MeanderPlác, bác, tác (Daniela Fischerová, Jakub Kouřil) Uspávanky a vstávanky (Daniela Fischerová, Marie Štumpfová)
  • Pro děti, které ještě nečtouCo by se stalo kdyby, nakladatelství Albatros (Daisy Mrázková)Ptáček a lev, Labyrint (Marianne Dubuc)
  • Pro čtenáře-začátečníkyDobrou noc, Planetko, Meander (Ricardo Liniers)Můj medvěd Flóra, Baobab (Daisy Mrázková)
  • Pro zdatnější čtenářekomiksová série Amulet, Paseka (Kazu Kibuishi)Cílovníci, Paseka (Eva Papoušková, Galina Miklínová)
  • Pro šikovné čtenářeFotbaláci, Host (Roberto Santiago, Enrique Lorenzo Diaz)Komiksy Úsměv, Ségry, Nervy, Paseka (Rainy Telgemeirová) 
  • Pro čtenáře suverényPrašina, Paseka (Vojtěch Matocha, Karel Osoha)Zimní bitva, Baobab (Jean-Claude Mourlevat)Klub divných dětí, Host (Petra Soukupová, Nikola Logosová)

„Z mého pohledu je povinná četba spíš úlet.

Čtou se Děti z Bullerbynu nebo jiné knihy, které mají jednoduchý jazyk a jsou blízké dětem, ale pak najednou vzniká vakuum, ve kterém chybí knížky, které by měly následovat a mají trochu komplikovanější jazyk, ale mají ilustrace, o které se děti mohou opřít.

Najednou se přechází na Zločin a trest, který je velmi komplikovaný, je emočně náročný, dlouhý a má velmi složitý jazyk. Přijde mi, že nárok na děti na středních školách je často až nesmyslný, podle mě je to kniha, ke které se mají teprve pročíst,“ přemítá Julie Zemanová.

Podle Marie Podvalové může problém tkvět v tom, že řada učitelů se v nové knižní tvorbě neorientuje.

„Chápu, že je těžké se ve všech nových titulech orientovat a sledovat je, ale nabídka povinné četby nenasedá na to, co v dnešní době děti baví.

Často slýcháme, že to, co dítě baví a zajímá, se nepotkává s tím, co má ve škole číst v rámci povinné četby.

A v některých školách ani neexistuje diskuse nad tím, co by dítě mělo číst, anebo si ani nemůže vybrat formu toho, co chce číst. Třeba že by si titul raději přečetlo v komiksovém zpracování,“ dodává.

Zakladatelky Mravenčí chůvy tvrdí, že děti si daleko raději přečtou knihy i na základě doporučení svých vrstevníků. To podporují i v rámci svého webového magazínu, kam umisťují recenze malých čtenářů.

Vyznat se v tolika dětských knihách je složité, chceme být kompasem

Dalším kritériem výběru čtiva může být pro děti blízkost témat, se kterými se setkávají, ať už jde o určité životní situace, nebo třeba závažnější témata, jako je smrt blízkého, migrace či holokaust.

Podle Zemanové a Podvalové je však důležité si uvědomit, že ke knize s takovouto tematikou je důležité říci dítěti kontext a probírat s ním, čeho se kniha dotýká. Taková dětská kniha může být i dobrým úvodním vstupem do konverzace na náročnější společenská témata.

Autorky přiznávají, že vyznat se ve více než 2500 svazcích literatury pro děti a dospívající, které každý rok vyjdou, je náročné. Proto chtějí být inspiračním zdrojem a kompasem, jak se v oboru zorientovat.

„Když přijdete do běžného knihkupectví, většinou tam rozumí dospělácké literatuře, ale v dětské literatuře spíše tápou. Knížek je spousta, ale člověk neví, kterou má vybrat,“ říká Julie Zemanová.

Marie Podvalová navíc upozorňuje na to, že v některých dětských knížkách často bývají chyby a mnohdy se prodávají pod cenou ve výprodejích, rodiče pak častěji sáhnou po knížce ve výprodeji, než by si rozmysleli, co přesně kupují.

„Každý měsíc děláme výběr knih, které vycházejí. Stanovily jsme si kritéria, podle kterých si troufáme říct, že by knížka mohla stát za přečtení. Snažíme se je taky sehnat, přečíst a případně recenzovat na webu,“ vysvětlují autorky Mravenčí chůvy.

Budete mít zájem:  Salmonela ve špagetách nepochází z podezřelého chovu

A jaké jsou podle nich stálice dětské četby? I po letech jsou to stále tituly švédské autorky Astrid Lindgrenové, sága o Harrym Potterovi či fantasy knihy J. R. R. Tolkiena. Děti ale také velmi rády sahají po komiksech či encyklopediích se zajímavou grafickou úpravou.

  Video Mohlo by Vás také zajímat: K testování školáků nemáme žádné informace, velmi se toho obáváme, říká Jirásko | Video: Michael Rozsypal

Dítě v síti

Zkuste YouTube Kid

YouTube je dnes pro děti a mládež náhrada televize.

Už někdy ve věku dvou, tří let je běžné, že se na YouTube dívají na tabletu či počítači, později si na YouTube najdou oblíbené kanály a youtubery a dokáží je sledovat hodiny.

Od počítače se to navíc rozšíří na sledování na mobilním telefonu. Dokáží se dívat tak, že měsíční spotřeba dat jenom z YouTube se pohybuje od dvaceti do třiceti gigabajtů.

Když se přivalí Fatty Pillow

Poslední rada? Pokud narazíte na to, že se dítě dívá na něco tak nevhodného jako je třeba Fatty Pillow, tak zkuste odolat snaze mu to okamžitě zakázat. Využijte to k rozhovoru o tom, že tohle je špatné, že takhle se nemluví atd. Takoví podivní hrdinové ale zpravidla v kursu naštěstí dlouho nevydrží.

Cizí člověk

Nejpozději mezi pátým a šestým rokem věku musíme začít strašit cizím člověkem. Autor textu si ještě po desítkách let pamatuje, jak mu maminka říkala, ať v žádném případě nikam nechodí s cizími lidmi, nebere od nich bonbóny, nic si s nimi nepovídá.

Stále je to užitečný koncept. Strašák cizího člověka byl dobrý v tom, že učil nedůvěřovat neznámým lidem a vyvarovat se pedofilů, zlodějů a prostě všech nebezpečných lidí.

Měl tu výhodu, že se odehrával v reálném světě a dalo se využít i některých odstrašujících zjevů, které je možné na ulici potkat.

Střílečky nejsou až takový problém

Nepodléhejte panice, že by násilné hry automaticky vychovávaly děti k násilí – tenhle mýtus už vyvrátilo několik studií (viz například Video Games and Crime z roku 2011 a aktuální studie od Royal Society Open Science z počátku roku 2019).

Sledujte ale určitě, jak hry na vaše dítě působí. Mohou vyvolávat frustrace z neúspěchů, může je tam někdo provokovat a vytáčet, při nadměrném hraní může růst riziko vzniku závislosti. Je na rodičích, aby věděli, kdy zasáhnout, kdy hraní omezit.

Lelkování a nicnedělání je potřebné

Je také důležité, aby rodiče pochopili a taky svým dětem vysvětlili, že lelkování a nicnedělání není nic špatného, naopak. Medicína ví, že takové bezcílné bloumání je pro dětský (i dospělý) mozek důležité. Píše o tom např.

psycholog Adam Phillips v knize O pusinkování, lechtání a nudění. Nechte své děti, ať se v tom pozitivním slova smyslu nudí. Vzít si hned do ruky mobil je lákavé, ale lepší je prostě „jen tak být“.

A až se budou nudit už dost dlouho, ať si sami hledají zábavu a nespoléhají příliš na digitální krabičky.

Vypněte všechna ta upozornění

Ještě na jednu věc je dobré nezapomenout, pomůže vám totiž zachovat si zdravý rozum. Vypněte dítěti většinu upozornění, která budou na dětský telefon posílat aplikace.

YouTube je schopné posílat skoro nepřetržitě, řada mobilních her taktéž. Takže mobil/tablet pípá v jednom kuse.

Něco takového byste ostatně měli udělat i na vlastním telefonu, člověk by měl dostávat jen upozornění, která jsou podstatná.

Mobil bez dat dnes není mobil

Trochu dilema může být, zda do dětského mobilu pořídit i mobilní data. Zejména tam, kde máme mobilní tarify s velmi omezeným měsíčním přídělem přenášených dat.

„Mobil bez dat dnes není mobil“ Pokud mobilní data dítěti nepořídíte, bude to nepraktické třeba v okamžiku, kdy budete chtít dohledat, kde se nachází.

Ale nepraktické i pro dítě, které tím bude nucené neustále někde hledat wi-fi. A čelit posměškům spolužáků, kteří data prostě mají.

  • Fear of Missing Out
  • V počítačovém světě jde o závislost na internetu jako takovém, závislost na hraní počítačových her a na sociálních sítích, až chorobný strach ze ztráty mobilu či o fenomén FOMO (Fear of Missing Out, tedy strach z toho, že o něco přijdete, když nebudete.
  • Fortnite se stal celosvětovým fenoménem

Nezapomeňte, že dnes se mnoho her hraje na mobilních telefonech. Takže pokud dítě odeženete od Fortnite či Minecraftu na počítači, je pravděpodobné, že znechuceně odejde někam do ústraní, kde hned vytáhne mobilní telefon a začne hrát na něm.

Chci být slavný!

U mnoha dětí se objeví přání stát se youtuberem (dnes už spíše instagramerem nebo muserem). Také hraní her budou chtít točit a emotivně komentovat, protože inspirace těmi pár úspěšnými gamery z tisícovek dalších je velká. Budou hodně chtít mít ony stovky tisíc (u českých) či miliony (u světových) followerů.

Slušné chování

Virtuální realita vyžaduje stejná pravidla slušného chování jako ta reálná. Je dobré, když dětem vysvětlíte, že empatické a upřímné chování je nejen správné, ale z dlouhodobého hlediska také efektivnější.

Jak snadné je naletět zlodějům

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *