Ten příspěvek by mohl zajímat i ostatní. Sdílej ho se svými přáteli!
Pracujete v Německu a nevíte, co dělat, když onemocníte, nebo když Vám onemocní dítě? Dali jsme dohromady potřebné informace, kterí pomohou všem lidem, kteří pracují v Německu. A to nejen u agentury práce Starke Jobs, ale i jinde.
Včera bylo ještě všechno super, ale dnes ráno mi začalo téct z nosu,bolest hlavy a mé tělo se cítí, jako by přes něj přejel parník. Nemoc a pracovní neschopnost jsou tu.
Být nemocný je otravné. A ve skutečnosti jsem měl být už dávno v práci. Často je obtížné se v takový okamžik rozhodnout,jestli jet do práce nebo zůstat v posteli. Nejlépe to dokáže posoudit lékař a v případě nemoci Vám vystaví neschopenku.
Potvrzení o pracovní neschopnosti?
Od kdy ho vůbec potřebuji? Mám zůstat po celou dobu neschopnosti v posteli? A můžu se vrátit do práce ještě před ukončením, když uz se cítím lépe?
To jsou všechno otázky, které si zaměstnanec klade. Práce v Německu si lidé z České republiky váží. Když už jdou k lékaři, je to opradvu vážné. Je potřeba ale vědět, co a jak udělat, aby vše bylo, jak má. Je škoda, aby člověk přišel o práci v Německu kvůli nějaké maličkosti jen z důvodu, že nezná daný zákon. Neznalost zákona ovšem neomlouvá a opravdu může vést až ke ztrátě zaměstnání.
Pracovní neschopnost: od kdy je nutná?
Každý, kdo zůstává doma kvůli nemoci, musí nemoc hlásit zaměstnavateli přímo první den nejpozději dvě hodiny po začátku pracovní doby. Nejpozději od třetího dne nemoci stanoví zákon také doklad o pracovní neschopnosti. Ale pozor! U pracovních agentur musí toto osvědčení
být k dispozici zaměstnavateli, tedy agentuře, již v první den nemoci, v závažných případech den následující.
Zpětná psaná pracovní neschopnost Každý, kdo onemocní o víkendu, například v sobotu nebo v neděli a musí jít do práce, má hned problém – protože najít o víkendu lékaře, který Vám vystaví potrvzení o pracovní neschopnosti, je velmi těžké.
Můžu si nechat zpětně vystavit neschopenku? Podle pokynů pro zdravotní pojišťovny, pro osoby práce neschopné, může lékař potvrdit pracovní neschopnost pouze ode dne, kdy jej zaměstnanec požádá.
Nicméně, pokud lékař ví, že zaměstnanec nemohl v předcházejících dnech navštívit lékaře, může ve výjimečných případech vydat potvrzení o pracovní neschopnosti zpětně. Nicméně, až po vyšetření a jen do tří dnů.
Pracovní neschopnost v Německu v otázkách a odpovědích: Jaká jsou má práva a povinnosti? Jak se řeší pracovní úraz? Jak dlouho proplácí pojišťovna náhradu mzdy? Čtěte zde >>>
Nechat se uschopnit?
Občas to jde s rekonvalescencí rychleji, než se očekávalo. Tím líp, aspoň mám ještě pár dní volna. Nebo? Omyl, že by se člověk nesměl vrátit před koncem pracovní neschopnosti do práce, stále přetrvává.
Faktem je, že doktor potvrzuje pouze pravděpodobné trvání pracovní neschopnosti. Tyto informace proto nejsou závazné a měly by být chápány jako doporučení.
Zaměstnanec, který se uzdravil dříve, je dokonce povinen vrátit se do práce!
K tomu nepotřebuje doklad o tom, že je zdravý – něco takového v německém právu neexistuje.
Neschopenka a klid na lůžku?
Proto jsou zakázány všechny činnosti, které prodlužují proces léčení. Například u silného nachlazení sport nebo návštěva baru se spoustou panáků. Pokud naopak lékař doporučuje například při bolestech zad cvičení, pak jsou činnosti, jako je plavání nebo jízda na kole, povoleny, protože podporují uzdravení.
Můžu během nemocenské dostat výpověď?
Během pracovní neschopnosti kolem poletuje možnost výpovědi pracovní smlouvy. Narozdíl od všeobecného názoru není pro zaměstnavatele nemocenská překážkou k výpovědi. Naopak, ve výjimečných případech může být onemocnění dokonce důvodem k výpovědi. Naštěstí to zaměstnavatelé nemají tak snadné.
Pokud chce společnost zaměstnance vypovědět z důvodu nemoci, musí existovat důkaz, že zdravotní prognóza je i v budoucnu stále špatná. Pokud by tím měly být ovlivněny obchodní a ekonomické zájmy zaměstnavatele, pak má společnost v případě výpovědi z důvodu týkající se nemoci velkou šanci na úspěch.
Tak je tomu například v případě, když pracovní stroje stojí, kolegové musí stále pracovat, nebo když musí zaskakovat pracovníci z jiných pracovních oddělení, aby kompenzovali Vaši nepřítomnost. Pro společnosti, které přenechávají své zaměstnance jiným firmám, tedy pracovní agentury, platí zvláštní okolnosti.
Příklad: Firma odhlásí zaměstnance pracovní agentury, že už ho nepotřebuje.
V tomto případě může pracovní agentura z ekonomických důvodů ukončit pracovní poměr zaměstnance, i když je aktuálně nemocný.
Nemocenská kvůli nemocnému dítěti?
Jakmile děti chodí do mateřské školy nebo do školy, snadno chytí každou nemoc, která kolem lítá. Co dělat, když se člověk musí postarat o nemocné dítě?
Každý z rodičů si může vzít ročně 10 pracovních dnů na péči o nemocné dítě – tak je definován zákonný nárok. Samoživitelé mají nárok na celkový počet, tedy 20 dnů. U dvou dětí se počet dnů zdvojnásobí. U více než dvou dětí však existuje horní limit: je to 25 dnů pro každého z rodičů a 50 dní pro samoživitele.
Jaké podmínky musí být splněny?
Otcové nebo matky mohou zůstat u dítěte, pokud:
- je dítě mladší než 12 let
- lékař vystavil potvrzení
- jsou z lékařského hlediska ošetřování a péče o dítě nutné
- jsou rodič i dítě zákonně pojištěni
- se o dítě nemohou postarat žádné jiné osoby žijící v domácnosti, např. prarodiče nebo au-pair
Toto období nepřítomnosti je pro zaměstnavatele nezaplacené a v tomto okamžiku skočí do zdravotního pojištění. U dětského lékaře obdržíte separátní “neschopenku” pro předání zaměstnavateli. Také pracovní nechopnost kvůli nemocnému dítěti by měl člověk nahlásit u pojišťovny.
Nemocenská ze zahraničí?
V mnoha případech je zaměstnavateli jedno, který lékař potvrzení o uvolnění ze zaměstnání vystaví. Konečně existuje svobodná volba a je na pacientovi, kterého lékaře navštíví. Ale pozor, musíte mít na paměti, jak má takové lékařské potvrzení vypadat.
Zákonodárce tuto skutečnost přesně vymezil v zákoně o pokračování vyplácení mzdy zaměstnavatelem v případě nemoci, paragraf 5 oznamovací povinnosti a důkazních povinnostech. Pracovní agentury a i samotné firmy se musí tohoto zákona držet.
(1) Zaměstnanec je povinen neprodleně informovat zaměstnavatele o pracovní neschopnosti a jejím pravděpodobném trvání. Pokud pracovní neschopnost trvá déle než tři kalendářní dny, musí zaměstnanec předložit potvrzení o pracovní neschopnosti
a její pravděpodobnou dobu trvání nejpozději následující pracovní den. Zaměstnavatel je oprávněn požadovat předložení lékařského potvrzení již dříve.
Pokud pracovní neschopnost trvá déle, než je uvedeno v potvrzení, je zaměstnanec povinen předložit nový lékařský potvrzení.
Je-li zaměstnanec členem veřejného zdravotního pojištění, musí lékařské potvrzení obsahovat poznámku od ošetřujícího lékaře o tom, že zdravotní pojišťovně je okamžitě zasláno potvrzení o pracovní neschopnosti s podrobnostmi o zdravotním stavu a nálezu a pravděpodobném trvání pracovní neschopnosti.
(2) Je-li zaměstnanec na počátku pracovní neschopnosti v zahraničí, je povinen nejrychlejším možným způsobem informovat zaměstnavatele o pracovní neschopnosti, pravděpodobné délce jejího trvání a adrese místa pobytu.
Náklady vzniklé při komunikaci musí hradit zaměstnavatel.
Kromě toho je zaměstnanec, je-li členem veřejného zdravotního pojištění, povinen tuto skutečnost o pracovní neschopnosti a jejich pravděpodobném trvání pojišťovně hlásit.
Pokud pracovní neschopnost trvá déle, než je uvedeno, je zaměstnanec povinen informovat zdravotní pojišťovnu o pravděpodobném pokračování pracovní neschopnosti. Zákonné zdravotní pojišťovny mohou stanovit, že zaměstnanec může plnit oznamovací a sdělovací povinnosti podle vět 3 a 4 i vůči zahraniční instituci sociálního zabezpečení.
Odstavec 1 věta 5 v tomto případě neplatí. Pokud se zdravotně postižený zaměstnanec vrátí do země, je povinen neprodleně informovat zaměstnavatele a zdravotní pojišťovnu o svém návratu.
Znění zákona
Podle zákona musí denní potvrzení o pracovní neschopnosti obsahovat datum onemocnění a délku pracovní neschopnosti.
Pozor na potvrzení o pracovní neschopnosti, která vystavují lékaři z České republiky. na takových potvrzení chybí jakékoliv upozornění, které sděluje pravděpodobné délku onemocnění. Dobu trvání nemoci potvrzuje český lékař až na konci pracovní neschopnosti.
Nechat si potvrdit délku pracovní neschopnosti hned při první návštěvě lékaře je pro pacienta téměř nemožné. To může vést k velkým komplikacím v práci, potažmo u německého zaměstnavatele.
Na základě toho může zaměstnavatel pozastavit vyplácení nebo nevyplatit zaměstnance za nedodržení dokazovací povinnosti. Zákonodárce zaměstnavateli přiznává právo odmítnout plnění.
A je opravdu jedno, jestli pracujete pod agenturou práce, nebo přímo pod firmou.
§ 7 Právo zaměstnavatele na odmítnutí plnění Zaměstnavatel je oprávněn odmítnout pokračování vyplácení mzdy
1. pokud zaměstnanec nepředloží lékařské potvrzení podle § 5 odst. 1, nesplňuje povinnosti, které mu vyplývají z § 5 odst. 2,;
Znění zákona
Co by měl člověk dělat?
Vždy je dobré, o tom se svým lékařem promluvit a poukázat na tuto skutečnost. Měl by uvést pravděpodobné trvání nemoci na poslední části potvrzení o pracovní neschopnosti.
Existuje však také jednoduché řešení, které se obecně vyhne komplikacím s potvrzením pracovní neschopnosti z důvodu nemoci a možnému odmítnutí plnění ze strany zaměstnavatele. Doporučujeme navštívit lékaře v Německu. Potvrzení, které vydává, je stoprocentně takové, jak vyžaduje zákon.
Hledali jsme všeobecné lékařské praxe, kde mluví lékaři i česky.
Frau MU Dr. Darina Al-Zurqa
Praktický lékař, fyzioterapie (specialista) Freiberger Straße 16, 09496 Marienberg Telefon: 03735 / 2679897, Fax: 03735 / 2679896
Dipl.-Med. Vaclav Stehlik
Praktický lékař Med. Versorgungszentrum KfH-Gesundheitszentrum Aue
Albert-Schweitzer-Str. 33, 08280 Aue
Telefon: 03771 / 5690-0
Dr. Katerina Nyklova
Praktický lékař Další vzdělání: psychosomatická základní péče, domácí lékař
Hauptstr. 33, 02794 Leutersdorf
Telefon: 03586 / 386225
Dr. med. Stefan Holecko und Dr. med. Helena Holeckova
Praktický lékař Další vzdělání: domácí lékař
Weststr. 18, 09112 Chemnitz
Telefon: 0371 / 302341
Dr. med. Peter Balaz
Praktický lékař, Specialista na všeobecnou chirurgii Další vzdělání: domácí lékař, psychosomatická základní péče
Freiberger Str. 8, 01774 Klingenberg
Telefon: 035055 / 61311
Dr. Katarina Horn und Dominika Karaskova
Praktický lékař, internista Další vzdělání: domácí lékař
Dornspachstr. 24 a02763 Zittau
Telefon: 03583 / 704247
Znáte také dobré lékařské praxe, kde se mluví česky a jsou v Německu? Napište je do komentáře.
Zadání e-mailové adresy je povinné kvůli spamu. Nemějte obavy, při publikování Vašeho komentáře se nebude zobrazovat a nebude.
Náš blog
Prostřednictvím našeho blogu dostanete mnoho užitečných informací. Sice nejsou tak kuriózní, je v něm ale dost zajímavostí. V běžném životě se vám budou jistě hodit.
16/03/2021 , Petra
Koronavirus Covid-19 a pracovní právo: Jaká práva má podezřelý z nákazy a jaká jeho kolegové?
Zaměstnanec, který přicestoval do České republiky z rizikových oblastí, a těmi už nejsou zdaleka jen čínská území, ale třeba i blízká severní Itálie nebo Rakousko (a proto jsme se rozhodli vydat tyto informace), může mít obavy o své zdraví a také vzbuzovat strach z nákazy u ostatních zaměstnanců.
Obecně se podle původního doporučení Ministerstva zdravotnictví ČR ze dne 28. ledna 2020 považují za rizikové osoby, které se v posledních 14 dnech zdržovaly v oblasti nákazy koronavirem nebo přestupovaly na velkých asijských mezinárodních letištích.
Definice může být v nejbližších dnech nebo hodinách pochopitelně rozšířena.
Pracovní neschopnost nebo karanténa
Pakliže by byl zaměstnanec s příznaky nebo podezřením na onemocnění koronavirem hospitalizován, bude automaticky omluven v zaměstnání. Jelikož bude uznán dočasně práce neschopným (ovšem překážku v práci je třeba zaměstnavateli oznámit, i když by to měla v tomto případě řešit e-neschopenka) a vznikne mu nárok na náhradu mzdy (po dobu prvních 14 dnů) a na nemocenské.
Totéž pochopitelně, když by byl uznán práce neschopným s tím, že se bude léčit v domácím prostředí. Jestliže by mu byla nařízena karanténa, rovněž bude automaticky omluven v zaměstnání a také mu vznikne nárok na náhradu mzdy a na nemocenské.
Práce z domova
I když zaměstnanec nevykazuje žádné známky nemoci, může se zaměstnavatel obávat, aby případně nenakazil ostatní zaměstnance. Což by posléze mohlo paralyzovat celý jeho provoz.
Strach z nemoci mohou mít pochopitelně i jednotliví zaměstnanci – z toho zase plyne obava o narušení pracovní morálky a výkonnosti. Zejména u kancelářských profesí se nabízí dohoda o práci z domova, tzv. home-office.
Tu však nemůže zaměstnavatel zaměstnanci nařídit ani si tento způsob práce nemůže zaměstnanec vynutit. Je třeba, aby se na něm obě strany dohodly.
Práci z domova je možno vykonávat i během karanténního opatření. Pak by zaměstnanci nenáležela náhrada mzdy a nemocenské, ale běžná odměna za práci – mzda, plat nebo odměna z dohody o práci konané mimo pracovní poměr.
Zaměstnavatel je povinen, jak mu ukládá zákoník práce, vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.
Těžko byste však obstáli s argumentací, že zaměstnavatel své povinnosti neplní, když neizoluje potenciálně rizikového zaměstnance, a vy proto odmítáte pracovat na pracovišti se zaměstnancem, který se vrátil třeba z Číny, a tudíž nebudete docházet do práce.
Vaše nepřítomnost na pracovišti by mohla být hodnocena jako neomluvená absence a mohlo by to skončit i okamžitým zrušením pracovního poměru. Takže určitým řešením by mohlo být i dohodnout se s rizikovým zaměstnancem po inkubační dobu (zhruba 14 dnů) na placeném volnu, pokud vzbuzuje u ostatních zaměstnanců obavy.
V zájmu zachování pracovní morálky a jistoty zdraví ostatních zaměstnanců se to může většímu zaměstnavateli, který disponuje dostatkem finančních prostředků, i vyplatit. Sám zaměstnanec asi nepřistoupí na dohodu o neplaceném volnu.
V dohodě o placeném volnu pak bude nutné dohodnout zejména to, že se zaměstnanec bude skutečně zdržovat doma nebo jiném určeném místě a že situaci nevyužije k rekreaci nebo třeba vyřizování soukromých záležitostí. Proto musí být stanoven i způsob nějaké kontroly zaměstnance zaměstnavatelem analogicky na bázi kontroly práce neschopného zaměstnance.
Sankcí za porušení dohody pochopitelně nebude rozvázání pracovního poměru, ale nevyplacení nebo krácení náhrady mzdy.
Také by se mohl zaměstnavatel se zaměstnancem, a to jak s tím rizikovým, tak s tím, který se rizikového zaměstnance obává, dohodnout na čerpání dovolené.
Ale zaměstnavatel nemůže nařídit čerpání dovolené ze dne na den, nýbrž v předstihu 14 dnů, proto je třeba dohody.
V případě rizikového zaměstnance by však dovolená mnohdy nesloužila svému účelu, když je určena k regeneraci pracovní síly, třeba ve formě aktivního odpočinku.
Zvýšená hygiena
Pakliže potenciálně rizikový zaměstnanec zůstává na pracovišti, měl by zaměstnavatel dohlédnout na řádné dodržování hygieny na pracovišti, na toaletách a umývárnách.
Prosím, nedělejme si iluze, jak jsme civilizovaný národ, sám jsem zažil na úřadu veřejné správy spoluzaměstnance, kteří si po návštěvě toalety, po tzv. „velké“, neumyli ruce.
Takže nechme stranou posměch špinavým nehygienickým čínským krvavým trhům s masem, z nichž se údajně rozšířila nákaza (pokud neplatí konspirační teorie, že jde o virologickou zbraň).
Je třeba si často mýt ruce, mýdlem, teplou, ba horkou vodou, používat desinfekční prostředky na bázi minimálně 70% alkoholu, jak doporučuje Státní zdravotní ústav.
I když toto jinak není běžná potřeba s ohledem na daný provoz zaměstnavatele, jistě ho dočasně zvýšené náklady na hygienu ekonomicky nezruinují.
A proto nepřistoupí-li k takovým opatřením sám, měli by si je zaměstnanci, pakliže je jich třeba, vynutit, a to třeba i s pomocí odborové organizace.
Další rady, jak postupovat při podezření na nákazu koronavirem, vydal Státní zdravotní ústav.
Pandemie
Nepanikařme, ale připusťme, že by mohlo dojít k nějakým hromadným bezpečnostním a hygienickým opatřením, o kterých by rozhodly státní orgány. Pak by se zaměstnanci nemohli dostavit třeba z důvodu izolace, uzavření některých oblastí, do práce. Šlo by o podobnou situaci jako při povodních nebo řádění jiných přírodních živlů.
Na rozdíl od přírodních katastrof typu povodeň nebo orkán jsou tu ale některé rozdíly.
Jestliže zaměstnanec nemůže při živelní pohromě konat práci z důvodů na straně zaměstnavatele, a to v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní události, a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu podle § 207 písm. b) ZP náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku. Pandemii však nelze považovat za živelní pohromu.
Pakliže by zaměstnavatel – zajisté by šlo o zaměstnavatele ve sféře výroby a služeb, něco takového asi nepřichází v úvahu u kancelářských profesí – byl nucen přerušit z důvodu pandemie a nedostatku pracovních sil (když by většina zaměstnanců byla práce neschopná nebo v karanténě) nebo dodávek materiálu, energie, pohonných hmot apod. provoz, mohl by mít práce schopný zaměstnanec, který je schopen se dopravit do zaměstnání, nárok na náhradu mzdy ve výši 80 % výdělku.
Nemůžete pracovat kvůli karanténě? Máte nárok na 80 % mzdy
Výslovně je však tento nárok v § 207 písm.
a) ZP vázán na situaci, že zaměstnanec nemůže pracovat pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami, jde o prostoj, a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku. Záleželo by tedy na konkrétní situaci. Obecně pak platí podle § 208 ZP, že nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele než právě ty jmenované, co jsou uvedeny v § 207 ZP, přísluší mu plná – 100% – náhrada mzdy (což neplatí při kontu pracovní doby).
To přichází v úvahu, jestliže by se z důvodu protiepidemiologických opatření nebo z důvodu uzavření oblasti, v níž se nachází zaměstnavatel, nemohl zaměstnanec dostavit na pracoviště.
Kupříkladu když by bylo izolováno, znepřístupněno místo, kde se pracoviště nachází.
Při řešení nároků jednotlivých zaměstnanců u jednotlivých zaměstnavatelů by se muselo totiž vždy zohlednit, zodpovědět otázku, zda šlo o překážku na straně zaměstnance, nebo na straně zaměstnavatele.
V případě překážky na straně zaměstnance ve smyslu bodu 3. přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb.
, jde-li tedy o přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, se pracovní volno bez náhrady mzdy, tedy neplacené, poskytne zaměstnanci na nezbytně nutnou dobu pro nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, nemohl-li zaměstnanec dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem. Vždy však bude na místě vzájemné pochopení a společná ochrana proti rizikům nákazy.
Základní informace – eNeschopenka – Česká správa sociálního zabezpečení
- Po 14 dnech trvání neschopnosti je zaměstnavatel povinen zaslat OSSZ Přílohu k žádosti o dávku, a to v elektronické formě (papírový tiskopis je možno použít pouze v případě technického výpadku).
- Do přílohy k žádosti o dávku zaměstnavatel uvádí informaci, kam je zaměstnanci vyplácena mzda nebo plat (stejným způsobem se zpravidla bude zaměstnanci vyplácet nemocenské).
- Při skončení dočasné pracovní neschopnosti zaměstnavatel zasílá hlášení s údaji potřebnými pro výplatu poslední dávky nemocenského.
Jak získat informace o pracovních neschopnostech zaměstnanců, pokud zpracováváte mzdy pomocí ekonomického SW nebo budete chtít zasílat notifikace či se přihlásíte ke službě ePortálu ČSSZ? Jak na to, vás krok za krokem provede průvodce.
Možnosti zaměstnavatele pro zjištění dočasné pracovní neschopnosti svého zaměstnance
Pro zaměstnavatele se již nevystavuje žádný díl rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. I nadále zůstává povinností pojištěnce, aby o své dočasné pracovní neschopnosti neprodleně informoval svého zaměstnavatele (např. telefonicky, mailem).
Zaměstnavatel má také k dispozici online služby pro ověření či stažení údajů o dočasných pracovních neschopnostech svých zaměstnanců a na vyžádání (online službou nebo interaktivním tiskopisem) mu o nich jsou z ČSSZ odesílány notifikace.
Zaměstnavatel může po zaměstnanci požadovat předložení Průkazu dočasně práce neschopného pojištěnce při provádění kontroly, zda zaměstnanec dodržuje režim dočasně práce neschopného pojištěnce, a popřípadě při zjišťování dalších skutečností, např. při osvědčování podezření na alkohol či požití jiných návykových látek nebo jde-li o úraz zaviněný jinou osobou.
Služby pro zaměstnavatele k ověření dočasných pracovních neschopností svých zaměstnanců
Zaměstnavatel má k dispozici po přihlášení na ePortálu ČSSZ online služby, které mu poskytnou detailní informace k dočasné pracovní neschopnosti každého zaměstnance i souhrnný přehled všech práce neschopných zaměstnanců. Výstup s detailními informacemi o jednotlivém případu dočasné pracovní neschopnosti je možné uložit jako PDF soubor podepsaný elektronickou pečetí.
K ePortálu ČSSZ se lze přihlásit buď pomocí systému datových schránek, nebo prostřednictvím některého z identifikačních prostředků Národní identitní autority (NIA):
Stát nabízí následující identifikační prostředky:
- občanský průkaz s aktivovaným kontaktním elektronickým čipem vydaný po 1. 7. 2018
- NIA ID – státem zdarma poskytovaný identifikační prostředek založený na kombinaci jména, hesla a SMS kódu (dříve označovaný jako uživatelský účet NIA)
- mobilní klíč eGovernmentu – státem zdarma poskytovaný identifikační prostředek, který představuje využití přihlašování bez potřeby zadávání dalších ověřovacích kódů
Soukromoprávní kvalifikovaní poskytovatelé nabízí v současné době tyto identifikační prostředky:
K využívání služeb ePortálu může rovněž zaměstnavatel pověřit svého zaměstnance či jinou fyzickou nebo právnickou osobu. Učinit tak může za pomocí k tomu určených online služeb ePortálu (pro přihlášené klienty), případně interaktivních tiskopisů.
Pověřené fyzické osoby pak mohou ke službám přistupovat prostřednictvím svých přihlašovacích údajů ke své datové schránce nebo některým z identifikačních prostředků NIA. V případě pověření právnické osoby je třeba, aby tato sdělila OSSZ/ČSSZ fyzickou osobu, která za ni bude jednat.
Důvodem je to, že služby ePortálu může za jiný subjekt využívat výhradně fyzická osoba (nikoliv právnická).
Možnost zasílání notifikací s informacemi o pracovní neschopnosti svých zaměstnanců
Zaměstnavatel má možnost prostřednictvím ePortálu ČSSZ podat žádost o zasílání notifikací o dočasných pracovních neschopnostech svých zaměstnanců (online službou nebo interaktivním tiskopisem).
Notifikace o vzniku, trvání, ukončení, změně či stornu dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance jsou zasílány do určených datových schránek a/nebo na určené e-mailové adresy, které zaměstnavatel uvede ve své žádosti.
Notifikace zasílané do datové schránky obsahují údaje o zaměstnanci a jeho dočasné pracovní neschopnosti ve formě PDF souboru popř. XML souboru pro případné automatizované zpracování.
Notifikace zasílané do e-mailové schránky obsahují pouze obecné upozornění, že prostřednictvím online služeb ePortálu jsou pro zaměstnavatele dostupné nové informace.
Prvotní notifikace o vzniku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance je zaměstnavateli zasílána do datové schránky v okamžiku doručení hlášení ošetřujícího lékaře ČSSZ – jde o informativní zprávu zatím neověřenou v systémech ČSSZ, že u zaměstnance dotyčného zaměstnavatele lékař uznal pracovní neschopnost. Cílem je co nejrychlejší upozornění zaměstnavatele, zaslání ověřené notifikace pak následuje po zpracování podání na straně ČSSZ.
Další informace o podobě notifikací s informacemi o pracovní neschopnosti svých zaměstnanců (včetně vzorů) lze nalézt zde.
Služby pro zaměstnavatele, který chce s eNeschopenkami pracovat přímo ve svém softwaru
Je zřízena nová služba „Data zaměstnavatelům o dočasné pracovní neschopnosti“ typu dotaz – odpověď, která funguje přes kanál VREP (APEP), tj. kanál provozovaný již v minulosti pro příjem elektronických podání od zaměstnavatelů.
Tato služba umožňuje si průběžně automatizovaně stahovat do mzdového či personálního softwaru informace o dočasných pracovních neschopnostech zaměstnanců. Obdobně je možné tyto informace stahovat i prostřednictvím systému datových schránek. Způsob zapracování do SW zaměstnavatele pak záleží na jeho dodavateli.
ČSSZ poskytuje dodavatelům SW pro zaměstnavatele podporu a spolupráci.
Kde poradí
S případnými dotazy se zaměstnavatelé/účetní mohou obracet na příslušnou OSSZ.
Zaměstnavatel si může notifikační službu aktivovat prostřednictvím ePortálu ČSSZ (online službou nebo interaktivním tiskopisem), zvolí datovou schránku, příp. zadá email.
Pro přístup na ePortál ČSSZ může použít autentizaci buď pomocí systému datových schránek, nebo prostřednictvím jakéhokoliv identifikačního prostředku Národní identitní autority (elektronický OP, NIA ID, mobilní klíč eGovernmentu, čipová karta Starcos I.CA, MojeID, bankovní identita – k 1. 2.
2021 ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka). Identifikační prostředky NIA jsou určeny výhradně fyzickým osobám (nikoliv právnickým osobám). Po aktivaci budou notifikace zasílány automaticky.
Ve všech notifikačních zprávách je uváděn jak název zaměstnavatele, tak variabilní symbol. Notifikace zasílané do e-mailové schránky obsahují pouze obecné upozornění, že prostřednictvím služeb ePortálu ČSSZ jsou pro zaměstnavatele dostupné nové informace o DPN jeho zaměstnanců.
Notifikace zasílané do datových schránek obsahují všechny potřebné konkrétní údaje o DPN daného zaměstnance, tj. zaměstnavatel se z nich dozví stejný rozsah údajů jako z papírových tiskopisů Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti.
Prvotní notifikace o vzniku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance je zaměstnavateli zasílána v okamžiku odeslání hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícím lékařem.
Ověřená notifikace o vzniku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, ale i o trvání, ukončení, změně či stornu pracovní neschopnosti je zaměstnavateli zasílána neprodleně po zpracování údajů v systémech ČSSZ a následně jsou zaměstnavateli k dispozici informace také na ePortálu ČSSZ.
Doba zpracování je podle okolností individuální v řádu hodin, či dní a ovlivňuje ji zejména správnost uváděných údajů na přijatých dokladech, popř. nutnost jejich došetřování.
V těchto případech jsou našim pojištěncům vystaveny doklady o pracovní neschopnosti v zahraničí, podle právní úpravy v dotčeném členském státu (tj. v papírové podobě).
Podle § 97 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění ve znění od 1. 1.
2020 zasílá zaměstnavatel podklady pro výpočet nemocenského a údaje o způsobu výplaty mzdy, platu nebo odměny na OSSZ neprodleně po uplynutí prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, a to v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou okresní správou sociálního zabezpečení. K tomuto účelu je doplněn tiskopis „Příloha k žádosti o dávku“ (kterým se zasílají mj. údaje o vyměřovacím základu pojištěnce pro výpočet dávek nemocenského pojištění).
V případě, že zaměstnavatel uvede možnost „na účet v ČR“, „na účet u banky v cizině“ nebo na „adresu v ČR“, bude OSSZ pojištěnci vyplácet nemocenské stejným způsobem, jaký uvedl zaměstnavatel a pojištěnec nebude muset vůči OSSZ způsob výplaty sdělovat.
V případě, že bude vybrána možnost „v hotovosti nebo na adresu v zahraničí“ (vč. výplaty do ciziny na účet jiného peněžního ústavu než banky), bude muset určit způsob výplaty a informovat o něm OSSZ sám pojištěnec.
Ke sdělení způsobu výplaty může pojištěnec využít tiskopis „Žádost o změnu způsobu výplaty při dočasné pracovní neschopnosti“ anebo může zaslat sdělení o vybraném způsobu prostřednictvím datové schránky anebo písemně poštou.
Ano, zaměstnavatel má možnost v případě „staré neschopenky“, tedy rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystavené lékařem před 1. 1.
2020, zaslat na příslušnou OSSZ buď formulář Příloha k žádosti NEMPRI18 nebo nový formulář Příloha k žádosti NEMPRI20. Avšak u „nové e-neschopenky“ nikoli. K rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystavenému po 31. 12.
2019 je zaměstnavatel povinen zaslat na příslušnou OSSZ formulář Příloha k žádosti NEMPRI20.
OSSZ i v tomto případě bude od zaměstnavatele potřebovat tiskopis „Příloha k žádosti o dávku“, proto sama vyzve bývalého zaměstnavatele k jeho doložení.
Jde o zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu a zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce.
Právní úprava se zde věcně nemění, platí, že pokud tento zaměstnanec uplatnil nárok na výplatu dávky a zaměstnavatel ještě den nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání neoznámil, učiní zaměstnavatel toto oznámení současně s předáním podkladů a údajů pro nemocenské podle § 97 odst. 2 ZNP.
Povinnost zaměstnavatele, předat bez zbytečného odkladu okresní správě sociálního zabezpečení podklady pro provádění srážek z dávek nemocenského pojištění, není vlastní elektronizací dotčena. Tzn.
, že i nadále je zaměstnavatel povinen předávat kopie všech právních titulů, sdělení výše dosud provedených srážek a další, pouze v případě, kdy se u povinného jedná o pět a více právních titulů je možné, domluvit se přímo s OSSZ na předání kopií jen těch právních titulů, na základě kterých budou prováděny srážky, za předpokladu, že zaměstnavatel spolu s nimi dodá souhrnný seznam všech exekucí nařízených povinnému, kde budou vyznačeny příslušné údaje, především pak datum doručení prvnímu plátci mzdy.
Tyto doklady je možné zasílat v elektronické podobě (lze i ve formě prosté kopie) jako přílohu k formuláři „Příloha k žádosti o dávku“, nebo je možné doklady zaslat na elektronickou adresu podatelny příslušné OSSZ (s uznávaným elektronickým podpisem/pečetí), nebo do datové schránky příslušné OSSZ. Doklady je možné zaslat také poštou v listinné podobě.
Zaměstnavatel je prostřednictvím notifikační služby informován o dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance pouze v případě, že je zaměstnanec na základě účasti na nemocenském pojištění přihlášen do registru pojištěnců.
V případě nástupu zaměstnance do zaměstnání je tedy žádoucí, aby zaměstnavatel oznámil tuto skutečnost a zaslal předepsaný tiskopis „Oznámení o nástupu do zaměstnání“ příslušné OSSZ v co nejkratší lhůtě.
Prvotní notifikace o vzniku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance je zaměstnavateli zaslána neprodleně po ztotožnění pojistného vztahu, který lékař uvede na RDPN, v systémech ČSSZ.
V případě, že nebude pojistný vztah ztotožněn, zaslání notifikace zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti jeho zaměstnance bude následovat až po zpracování, resp. došetření takové e-neschopenky příslušnou OSSZ.
Ano. Elektronizace vyplývající z nové právní úpravy se týká rozhodnutí o dočasných pracovních neschopnostech a dalších souvisejících postupů zaměstnavatele při podávání podkladů pro výpočet dávky nemocenského.
Novou právní úpravou nejsou dotčeny postupy u ostatních dávek z nemocenského pojištění, tj. peněžité pomoci v mateřství, otcovské, ošetřovného, dlouhodobého ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství a postupů při nařízení karantény, tzn.
, že u těchto dávek nemocenského pojištění zůstávají postupy beze změn.
Tištěné potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti, které do 31. 12. 2019 dokládal zaměstnanec svému zaměstnavateli, právní úprava eNeschopenky s účinností od 1. 1. 2020 zrušila.
Při trvání DPN odesílá lékař na správu sociálního zabezpečení Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti elektronicky. Zaměstnavatel si může trvání dočasné pracovní neschopnosti ověřit některou z elektronických cest. Pokud zaměstnavatel požádal o zasílání notifikací (resp.
informací o dočasných pracovních neschopnostech jeho zaměstnanců) do datové schránky, obdrží v případě vystavení potvrzení o trvání DPN automaticky informaci o tom, ke kterému dni potvrdil lékař trvání DPN zaměstnance.
Tuto informaci může rovněž obdržet přímo do svého mzdového SW, pokud o to požádal (využívá nově zřízenou službu „Data zaměstnavatelům o DPN“, více informací na webu ČSSZ).
Nemocenská a pracovní neschopnost, výpočet nemocenské
Aktualizováno 19. 3. 2021 20:42
Zaměstnanec, který je uznán lékařem dočasně práce neschopným, má nárok na dávky nemocenského pojištění od 15. kalendářního dne. Náhrada mzdy od zaměstnavatele je nově vyplácena již od prvního pracovního dne pracovní neschopnosti.
Na naší kalkulačce zjistíte, kolik peněz dostanete, když kvůli nemoci zůstanete doma. Pokud vám byla nařízena izolace nebo karanténa kvůli nemoci covid-19, od roku 2021 dostanete ještě navíc takzvanou „izolačku“.
Zaměstnanec, který je uznán ošetřujícím lékařem dočasně práce neschopným, má nárok na dávky nemocenského pojištění od 15. kalendářního dne trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti. Dávky dostává maximálně po dobu 380 kalendářních dnů od jejího vzniku.
Podmínkou je, že zaměstnanec je v pracovním vztahu účasten nemocenského pojištění. Nárok tedy nemají zejména lidé pracující na takzvané dohody, nezaměstnaní nebo podnikatelé (pokud si pojištění neplatí dobrovolně).
Po dobu prvních 14 kalendářních dnů dostává zaměstnanec „nemocenskou“ ve formě náhrady mzdy od zaměstnavatele, tedy ne od státu. Náhrada mzdy přísluší jen za dny, které pro konkrétního zaměstnance měly být původně pracovními (v tom se liší od nemocenských dávek), nicméně denní náhrada mzdy je v průměru vyšší než nemocenské dávky.
Náhrada mzdy od zaměstnavatele je od 1. července 2019 vyplácena již od prvního pracovního dne pracovní neschopnosti nebo karantény. Dříve za první tři dny pracovní neschopnosti, které měly být pro zaměstnance původně pracovními, náhrada mzdy nepříslušela a byla vyplácena až od čtvrtého dne. Tato karenční doba byla zrušena, zejména na základě požadavků zaměstnaneckých odborů.
Výše nemocenské dávky (od 15. dne pracovní neschopnosti) se odvíjí od mzdy, která je však redukována a zastropována. Podíl nemocenské ke mzdě je tak u lidí s podprůměrnými výdělky vyšší než u lidí s nadprůměrnými příjmy.
Nárok na nemocenské dávky trvá také po skončení pracovního poměru, a to maximálně po dobu sedmi kalendářních dnů (takzvaná ochranná lhůta). Platí přitom, že pracovní poměr na dobu neurčitou nemůže zaměstnavatel během dočasné pracovní neschopnosti vypovědět – lze jej ukončit pouze dohodu obou stran nebo výpovědí danou zaměstnancem.
- Člověk, který si dočasnou pracovní neschopnost úmyslně sám zavinil, nemá na dávky nárok, nicméně za určitých okolností je dostane v poloviční výši.
- Zaměstnanec, který nemůže pracovat kvůli ošetřování nemocného člena rodiny, má nárok na dávku zvanou ošetřovné – podrobnosti zde.
- Kalkulačka pro výpočet výše náhrady mzdy
- Kalkulačka nemocenské pro OSVČ
- Nemocenská v zákoníku práceZákoník práce – aktuální plné znění