Je hledání smyslu života diagnóza?

1/7 Pojem flow neboli plynutí jeho autor popisuje jako „stav, ve kterém jsou lidé tak ponořeni do určité činnosti, že nic jiného se jim nezdá důležité“, okamžik, „kdy se naše tělo… Celý popis

509 Kč Doprava 44 Kč, Skladem

Získejte přehled o vývoji ceny ve vámi vybraném období.

Flow

Aktuálně nejnižší cena: 479 Kč

Od počátku věků 1 rok 6 měsíců 3 měsíce 30 dní

Flow

Aktuálně nejnižší cena: 479 Kč

Flow

Aktuálně nejnižší cena: 479 Kč

Pojem flow neboli plynutí jeho autor popisuje jako „stav, ve kterém jsou lidé tak ponořeni do určité činnosti, že nic jiného se jim nezdá důležité“, okamžik, „kdy se naše tělo nebo mysl vzepne k hranicím svých možností ve vědomé snaze dosáhnout něčeho obtížného, co stojí za to“.

Při prožitku flow lidé zapomínají na sebe samé, přestávají vnímat čas a splývají s tím, k čemu je upřeno jejich vědomí. Jedná se o jedno z nejznámějších témat pozitivní psychologie, které jeho autor označuje za podstatu lidského štěstí.

Ve své slavné knize se věnuje mnohostranné aplikaci flow a hledá odpověď na… Celý popis

- Přidáno: 27. února 2019
- Doporučuje produkt
- Knihu mám rozečtenou a líbí se mi
Přidáno: 12. října 2016

Doporučuje produkt

Výborná učebnice pro zlepšení života! :o))
Jedná se o praktické poznatky širokého spektra lidí, což zaručuje…
Přidáno: 25. června 2016

Doporučuje produkt
- Přehledně a podnětně napsaná a obsahově velmi přínosná, dá se k ní vracet a brát si z ní rady a inspiraci pro praktický život.
doporučuji všem, kdo hledají způsob, jak zlepšit kvalitu svého života

Zobrazit všechny recenze (6) Flow zákazníků doporučuje tento produkt zákazníků nedoporučuje tento produkt

1. Přidáno: 27. února 2019
2. Doporučuje produkt
3. Knihu mám rozečtenou a líbí se mi

Přidáno: 12. října 2016 Doporučuje produkt Výborná učebnice pro zlepšení života! :o))
Jedná se o praktické poznatky širokého spektra lidí, což zaručuje příjemné čtení a není možné se mnohdy od knihy odtrhnut. :o)) Pokud tedy někdo tápe v životě a hledá záchytný bod, tato kniha mu jej nabízí.
Přidáno: 25. června 2016 Doporučuje produkt
- Přehledně a podnětně napsaná a obsahově velmi přínosná, dá se k ní vracet a brát si z ní rady a inspiraci pro praktický život.
doporučuji všem, kdo hledají způsob, jak zlepšit kvalitu svého života
- Přidáno: 23. listopadu 2015
- Doporučuje produkt
- Skvělá kniha nepodléhající trendům
1. Přidáno: 27. října 2015
2. Doporučuje produkt
3. Oceňuji, že kniha je napsána na základě odbornosti a velmi srozumitelná.

Ve své slavné knize se věnuje mnohostranné aplikaci flow a hledá odpověď na otázku, do jaké míry jsme flow schopni sami navozovat a ovlivňovat i bez ohledu na vnější okolnosti svých životů.

Prof. Mihaly Csikszentmihalyi působil jako vedoucí katedry psychologie na Univerzitě v Chicagu a nyní pracuje na Claremont Graduate University. Pochází z Maďarska, v mládí emigroval do USA.

Je jedním z čelných představitelů pozitivní psychologie, ve svých výzkumech a pracích se zabývá především konceptem flow (plynutí) a jeho souvislostmi s rozvojem osobnosti, kreativitou, motivací, smysluplností apod.

Chybí či je nepravdivý některý důležitý parametr? Uvedené informace jsou pouze orientační, před zakoupením ve vybraném obchodě doporučujeme ověřit, že prodávaný model má klíčové vlastnosti dle vašich požadavků. I když se snažíme o maximální přesnost informací, bohužel nemůžeme zaručit jeho 100% správnost. Ceny produktů jsou uváděny včetně DPH.

Kontaktujte nás

{„Oblíbené kategorie“:[[„Pánská pyžama“,“https://panska-pyzama.heureka.cz/“],[„Hmoždíře“,“https://hmozdire.heureka.cz/“],[„Plastové vláčky“,“https://plastove-vlacky.heureka.cz/“],[„Print servery“,“https://print-servery.heureka.cz/“],[„Sjezdové hůlky“,“https://sjezdove-hulky.heureka.cz/“],[„Autosedačky Cybex“,“https://autosedacky.heureka.cz/f:5806:38021/“],[„Koloběžky Kostka“,“https://kolobezky.heureka.cz/f:7094:39990/“],[„Dětské palčáky“,“https://detske-rukavice.heureka.cz/f:15715:515902/“],[„Polohovací invalidní vozíky“,“https://invalidni-voziky.heureka.cz/f:24061:1/“],[„Diplomatico rumy“,“https://rumy.heureka.cz/f:28494:41638585/“]],“Vybrané značky“:[[„Knihy Kniha Zlín“,“https://knihy.heureka.cz/f:19863:31043369/“],[„Knihy Mindok“,“https://knihy.heureka.cz/f:19863:3216753/“],[„Knihy XYZ“,“https://knihy.heureka.cz/f:19863:3147171/“],[„Knihy Extra Publishing“,“https://knihy.heureka.cz/f:19863:3149277/“],[„Knihy Jana Florentýna“,“https://knihy.heureka.cz/f:19863:3186254/“]],“Jak vybrat nejlépe“:[[„Jak vybrat RC model?“,“https://rc-modely.heureka.cz/poradna/jak-vybrat-rc-model/“],[„Jak vybrat autopotahy?“,“https://autopotahy.heureka.cz/poradna/jak-vybrat-autopotahy/“],[„Jak vybrat vysavač listí?“,“https://vysavace-listi.heureka.cz/poradna/jak-vybrat-vysavac-listi/“]],“Vybrané produkty“:[[„Ocún paddy Moonwalk“,“https://bouldermatky.heureka.cz/ocun-paddy-moonwalk/“],[„Kanlux HLDR-GZ10 (K512GZ) GU10 JDR K512 00402″,“https://kabely-vodice.heureka.cz/kanlux-hldr-gz10-k512gz-gu10-jdr-k512-00402/“],[„Emos P53874 5 zásuvek“,“https://prepetove-ochrany.heureka.cz/emos-p53874-5-zasuvek/“],[„Walker Eolys 176 3 l“,“https://aditiva.heureka.cz/walker-eolys-176-3-l/“],[„INTEX twin 64412 99 x 191 x 46 cm“,“https://nafukovaci-postele.heureka.cz/intex-twin-64412-99-x-191-x-46-cm/“],[„Diva & Nice Nalepovací umělé nehty TIPS 20 12 balení na platíčku“,“https://nehtove-tipy.heureka.cz/diva-nice-nalepovaci-umele-nehty-tips-20-12-baleni-na-platicku/“],[„Madeta Madeland Maxi 45% sýr holandského typu 250 g“,“https://syry.heureka.cz/madeta-madeland-maxi-45-syr-holandskeho-typu-250-g/“]],“Doporučujeme“:[[„Srovnání cen plynu“,“https://energie.heureka.cz/plyn/kalkulacka-cen-plynu“],[„Srovnání cen elektřiny“,“https://energie.heureka.cz/elektrina/kalkulacka-cen-elektriny“],[„Nábytek“,“https://nabytek.heureka.cz/“],[„Oblečení a móda“,“https://moda.heureka.cz/“],[„Playstation 5″,“https://herni-konzole.heureka.cz/sony-playstation-5/“],[„Sedací soupravy“,“https://sedaci-soupravy.heureka.cz/“],[„Bazény“,“https://bazeny.heureka.cz/“],[„Respirátory“,“https://respiratory.heureka.cz/“]]}

Můj smysl života

Ilustrační foto: pixabay.com

1. 10. 2020

„Je zhola zbytečné ptát se, má-li život smysl, či ne. Má takový smysl, jaký mu dáme.“ Seneca

Nad smyslem života jsem se nikdy příliš nezamýšlela. Stejně bych nic nevymyslela. Žila jsem tak, jak jsem nejlíp uměla a jak mi to umožňovaly okolnosti. Samozřejmě jsem si někdy povzdechla, asi jako každý, „Jaký to má všechno smysl?“. Ale tím to skončilo.

Mnohem častěji jsem se zamýšlela nad tím, co to je v člověku, že žije, jako by měl žít navždy, a přitom si je vědom konce své existence. Otázka po smyslu života tak ve mně vyvolává představu, že existuje nějaká vyšší moc, nemusí to být nutně Bůh, která tento smysl zná.

Třeba ho poznáme, až z tohoto světa odejdeme.

Na dané téma by se jistě dala napsat i disertační práce. Já jsem se pouze pokusila najít na webu texty dokládající, že hledat smysl života není vždy nutné. Podle očekávání jsem nebyla příliš úspěšná. Naproti tomu jsem objevila nespočet stránek o tom, v čem smysl života spočívá.

V podtitulu článku A. Platznerové je uvedeno: „Přemýšlejte o smyslu života, ale nedělejte to pořád. Ušetřený čas věnujte žití, někdy nesmyslnému.

“ Autorka dále píše: „Každý alespoň průměrně inteligentní a emocí schopný člověk se minimálně jednou zamyslí nad tím, zda je pro něj lepší žít, nebo by bylo jednodušší nežít.

(Neříkejme tomu hned sebevražedné úvahy, přestože tyto jsou normální součástí psychického vývoje člověka a krizových momentů našich životů.)“

Podle autorky absence smyslu života dělá lidi nešťastnými a nemocnými, nalezení jeho smyslu je naopak léčí. A.

Platznerová pokračuje těmito slovy: „Jenomže lidé, kteří o smyslu mluví nejvíce a vkládají znova a znova spousty energie do hledání argumentů a protiargumentů proti opodstatněnosti lidského života s jeho nehezkými chvílemi, s pocity marnosti a nesmyslnosti – tito lidé na své otázky málokdy nacházejí odpovědi.“

V článku „Jak najít smysl života a proč je důležité zamyslet se nad existencí člověka“ se konstatuje mj. toto: „Bez smyslu života se člověk cítí sám a nenaplněn.“ S tím si dovolím nesouhlasit. „Kdyby na otázku ,Jaký je smysl života?‘ existovala pouze jedna odpověď, jistě by bylo méně nešťastných. Jenže tak jednoduchý život není a pro každého je jeho smyslem něco jiného.“

Můj oblíbený autor, psycholog Tomáš Novák, odkazuje ve svém článku na Viktora E. Frankla, který jako první použil termín „psychologické vakuum.“ „Toto ´existenciální prázdno‘ nastává, pokud mizí pocit významu a smyslu života“. V závěru cituje výrok připisovaný Sigmundu Freudovi: „Úvahy o smyslu života jsou samy o sobě diagnózou neurózy“. To mne zaujalo.

Simona Knotková mě názvem svého článku (viz Zdroje) samozřejmě nepotěšila. Představuje stručně výzkum badatelů z Michiganské univerzity, kteří analyzovali data téměř 7 000 lidí starších padesáti let, zapojených do celonárodního výzkumu.

V závěrečném dotazníku měli hodnotit, do jaké míry souhlasí s tvrzeními typu „Rád vymýšlím plány do budoucna a dělám vše pro to, abych je proměnil v realitu“ nebo „Moje každodenní aktivity jsou triviální a nevidím v nich žádný význam.“ Výsledkem bylo skóre jejich životního smyslu.

Vědci následně zjistili, že u lidí, kteří měli tuto hodnotu nízkou, byla větší pravděpodobnost brzkého úmrtí.

Stanislav Mihulka se zmiňuje o výzkumu více než tisíce Američanů různého věku, který ukázal, kdy hledáme nejčastěji smysl života. Studie vědců z Kalifornské univerzity v San Diegu dokládá, že hledání smyslu života a jeho případné nalezení je důležité pro zdraví a pohodu člověka. Z hlediska věku má největší smysl pro mladší ročníky a seniory.

Vyhledala jsem si také citáty na dané téma. Převažovaly mezi nimi samozřejmě ty definující smysl života. Nejčastěji se objevovaly štěstí, láska a potřebnost pro ostatní. Některé vám předkládám.

„Bůh je mlčení vesmíru a člověk výkřik, který tomu mlčení dává smysl.“ José Saramago, portugalský spisovatel a laureát Nobelovy ceny za literaturu, 1922 – 2010

Budete mít zájem: Třezalkový olej a třezalka – má přímo magiské vlastnosti

„Člověk by se neměl ptát po smyslu vlastního života. Měl by si uvědomit, že je to on, kdo je tázán. Život se každého ptá na smysl jeho života – a každý může odpovědět životu jen tím, co dělá; naší jedinou odezvou na život je chovat se odpovědně.“ Viktor Frankl, rakouský horolezec, neurolog, psychiatr a vysokoškolský pedagog, 1905 – 1997

„Jestliže život vznikl nahodile, jaký má potom smysl pídit se po jeho smyslu?“ Valeriu Butulescu, rumunský spisovatel, 1953

„Jsme tvorové pátrající po smyslu, kteří se musí vyrovnat s obtížemi vzniklými z toho, že jsme byli vrženi do vesmíru, jenž vnitřně postrádá jakýkoli smysl.“ Irvin D. Yalom, americký psycholog a spisovatel, 1931

„Ptáš-li se někoho, má-li život smysl, je naprosto jasné, že ten tvůj jej nemá.“ Neznámý autor

Možná mám v sobě smysl života zakotven implicitně a nepotřebuji si ho explicitně formulovat. Možná proto, že jako mladá jsem se o sobě a o životě napřemýšlela až dost.

Zdroje:
https://citaty.net/temata/smysl/

Jak najít smysl života a proč je důležité zamyslet se nad existencí člověka. https://www.jatodokazu.cz/najit-smysl-zivota-existence-cloveka/

Knotková, S. (2019): Nemáte smysl života? Podle nové studie možná dřív zemřete.

Mihulka, S. (2020): Našli jste svůj smysl života? Odpověď určuje kvalitu vašeho zdraví a pohody. https://www.stoplusjednicka.cz/nasli-jste-svuj-smysl-zivota-odpoved-urcuje-kvalitu-vaseho-zdravi-pohody

Novák, T. (2019): Je hledání smyslu života diagnóza? https://www.vitalia.cz/clanky/je-hledani-smyslu-zivota-diagnoza/

Platznerová, A.: Smysl života se nedá vymyslet. https://psychologie.cz/smysl-zivota-se-neda-vymyslet/

Hodnocení: (5.1 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Zpět na homepage

Pokud se – ne tak docela čirou náhodou – nebudete cítit psychicky ve své kůži, nejste sami. V čekárnách lékařů lidských duší bývá plno. Babí léto a předjaří je špička. Mezi příčinami patří mezi nezanedbatelné to, co Viktor E. Frankl jako první nazval „psychologické vakuum“.

Toto „existenciální prázdno“ nastává, pokud mizí pocit významu a smyslu života.

Každý člověk – třeba podvědomě – prahne po pocitu jedinečnosti, jedinečné identity. Nevíte-li, kde ho „vzít a nekrást“, může vzniknout stav nenaplnění smyslu existence. Setkáváme se s rozličnými projevy:

Existenciální frustrace

Začnete pochybovat o smyslu své existence. Všemožné usilování o cokoliv zdánlivě důležitého je sporné. Dosavadní smysl ztratil své odůvodnění. Pryč a pryč je všechno a člověk neví, co dál. Jev může krátkodobě potkat každého. Za určitých okolností je „noční i denní můrou“.

Existenciální neuróza

Postižení hovoří o pocitu psychického zbloudění. Ztrátě smyslu života. Popisují trvalý spor svých vlastních kontra v okolí vyznávaných hodnot. Velmi často se zmiňují o pocitu viny, o zklamaných iluzích a neschopnosti se realizovat.

Zdánlivě postmoderní termín „odcizení“ není novinka. Vznikl v souvislosti s generací vracející se ze zákopů první světové války do mírového světa. Ten již nikdy nebyl takový, jaký býval dřív. Trauma z nesmyslného vraždění, to nebyl start pro smysluplný život, přestože již byl (nejen) „na západní frontě klid“.

Úvahy o pocitu odcizení vycházejí z pojmu filozofa Martina Heideggera: dasein – bytí. Tj. existence nás samotných. Jednou z jeho degradovaných forem je neosobní „bytí všedního dne“. Osobnost, individualita člověka hyne pod tlakem, málem diktaturou „těch druhých“.

Neraduje se z pocitu vlastní euforie, ale tak, „jak se obyčejně radujeme“. Hodnotí svět tak, jak je v okolí zvykem jej hodnotit. O tom, čím je obklopen včetně lidí, soudí tak, jak se obyčejně soudí. Je to nadměrný příklon subjektu ke světu a věcem. Za to se platí ztrátou jedinečné zvláštnosti svého já.

Odcizujeme se sami sobě „konzumním“, povrchním příklonem k druhým. Přebíráme jejich názory a standardy. Roste neosobní institucionalizace a byrokracie. Život se stává přívěskem moderní techniky. Práce pozbývá tvůrčí smysl. Člověk se až příliš přizpůsobuje věcem, ostatním, tomu, co se očekává.

To mu nedovoluje rozvíjet vlastní individualitu.

Martin Heidegger o tomto tématu poprvé psal v roce 1927. S odstupem více než devadesáti let víme, jak těžká by pro mnohé současníky byla představa života bez televize, počítače nebo mobilního telefonu. O autě ani nemluvím.

Doposud jsem se nesetkal s člověkem nesouhlasícím s definicí Miroslava Plzáka: „Štěstí je, když děti spí a spotřebiče fungují.“ Lidé se nad ní pousmějí a pokývají hlavou. Z existencionálního pohledu je zde to nejcennější, na čem záleží přežití lidského rodu, postaveno svým způsobem na úroveň namátkou fungování topinkovače.

Anomie – život ve společnosti bez pravidel

Termín pocházející z řečtiny (a- = ne ; nomos = zákon) označuje stav společnosti, kdy přestávají být dodržovány zákony. Nejde o termín z podnikatelsky „šťastných devadesátých“. Pochází z pozdního středověku. Označoval stav bezzákonosti a bezuzdnosti nejen v právním, ale i v morálním smyslu, tj. období, kdy přestávají platit dosud uznávaná, samozřejmá pravidla soužití.

Sociolog R. K. Merton považuje anomii za důsledek sociálního tlaku na jedince. Nutí jej k problematickému jednání. Důsledkem je vytváření vlastních norem a technik kontroly situace. Ty odpovídají tomu, co platí v obvykle asociálních skupinách.

Frustrace z existence

Může vést k depresivním pocitům, k neuróze. Někdy i k sebevražedným tendencím. V české psychologické literatuře psal o těchto pocitech pacientů zřejmě jako první Stanislav Kratochvíl. Bylo to na samém počátku šedesátých let minulého století. Sám fakt, že to bylo možné, znamenal důkaz politického uvolnění. Tzv. (rádoby) socialistického člověka nic takového potkat nemohlo.

Na počátku „zlatých šedesátých“ byl možný jen mírný pokrok v mezích zákona. Bylo nutno tvrdit, že podobným stavům podléhají výlučně lidé psychicky slabí. Málem balancující směrem k hranici schizofrenie, nepraktičtí intelektuálové.

Zkrátka osoby koledující si o „papíry na hlavu“. Brzy bylo jasné, že stavy existencionální deprese postihují statisticky nejvíce lidi docela průměrné. Zaměstnance v zemědělství i v průmyslu. Osoby bez nerealizovatelných přání a cílů.

Existencionální deprese

Je reaktivně vznikající depresivní nálada. Vzniká coby důsledek narušení kořenů individuální existence. To vede k mnohdy takřka nepřekonatelnému smutku. Provokující situace není „nedostatek oxytocinu na mozkových synapsích“. Nálada je vyvolána sociálně a komunikačně. Do této sféry bývá zařazována i „deprese z přestěhování“ i „depresivní neuróza nedělního odpoledne“.

Obdobně i „ponorková neuróza“. Jen na okraj – letos na Vánoce bude stačit přidat pár dnů sick days či free days pro dlouhé období volna… no „nekupte ponorku“!

Nejasná – u každého pacienta jiná – může být odpověď na otázku, zda existencionální frustrace je podkladem popsaných depresivních stavů, nebo jde o jeden z příznaků depresivních příznaků jiné etiologie.

Jisté je, že vhodná volba přiměřených antidepresiv dokáže zvládnout i stavy, kde existencionální problematika se jeví jako primární a podstatná. Léky těžkosti nevyřeší. Jen člověka učiní schopným řešit to, co se zvládnout dá, a nezabývat se tím, co je (zatím) neřešitelné. Ovšem pozor: Lexaurin či Neurol (nejlépe od kamarádky) nepatří mezi antidepresiva.

Smysl života

Sigmundu Freudovi je připisován výrok: „Úvahy o smyslu života jsou samy o sobě diagnózou neurózy.“

Málem století po zmíněném publikovala Danuta Wasserman, profesorka psychiatrie a suicidologie, jakož i „President for European Psychiatric Association (EPA) 2013–2014“ názor:
Pro lidi, bez ohledu, kdy a kde žili nebo žijí, jsou nejpodstatnější „prahodnoty“:

Zdraví, jež dává možnost přiměřeně využívat a kontrolovat svět kolem nich.

Přátelství a dobré zařazení ve společnosti.
Víra ve smysl a význam života.

První dva zmíněné pilíře jsou jasné. Třetí – nejen sám pro sebe – vysvětluji:

Život nám byl dán. Je na nás, aby měl smysl.

Vitalia.cz

صفحات حازت على إعجاب صفحتك

حاز هذا على إعجاب ‏٢٧٦‏

Oficiální profil serveru 120na80.cz. Webový magazín zaměřený na informace o zdraví.

Farmářské tržiště Náplavka

حاز هذا على إعجاب ‏٤٧ ألف‏

Jedno z prvních pražských farmářských tržišť v ČR. Na břehu Vltavy. Více než 90 prodejních stánků….

حاز هذا على إعجاب ‏١٫١ ألف‏

Dáváme Internetu obsah. Unikátní obsah.

Na pohled úplně přitažlivá není. Ale zdravotní benefity má syrovátka nevyčíslitelné.

Celá řada nutričních odborníků považuje za jeden z nejlepších (ne-li vůbec nejlepší) zdroj bílkovin syrovátkový protein. Přesto není v ČR příliš velký…

První specializované centrum pro pacienty s tzv. longcovidem funguje ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Michal Kopecký je jeho vedoucím lékařem a popisuje, co a jak se zde řeší. A také jak důležitá je trpělivost.

ROZHOVOR – Čtyřicátníci až šedesátníci, pro které je ještě měsíce po nákaze koronavirem problém vyluxovat nebo jít na procházku. Tak vypadají…

Mouka v moderním hávu. Jak to chodí v mlýně, kde se mele Pernerka? A jak je možné, že zdejší celozrnná se při pečení chová úplně stejně jako hladká?

Ještě než padla omezení vycestovat mimo okresy, zavítali jsme do Mlýna Perner, toho vůbec nejmodernějšího mlýna v Česku. Dozvěděli jsme se, k čemu tu…

حاز هذا على إعجاب ‏١٣٢ ألف‏

Budete mít zájem: Jsou “éčka” v potravinách skutečně tak nebezpečná?

dTest je nezisková organizace založená v roce 1992. Naším posláním je poskytnout spotřebiteli…

عرض المزيد

حاز هذا على إعجاب ‏١١ ألف‏

Jsme nezisková organizace provozující projekt FÉR potravina. Hodnotíme složení potravin, naším logem…

حاز هذا على إعجاب ‏٢١ ألف‏

Oficiální profil společnosti COUNTRY LIFE s.r.o.

حاز هذا على إعجاب ‏٨٫٩ ألف‏

Sdružení rodičů, které spojuje zájem o otázky zdraví jejich dětí a pocit zodpovědnosti za ně – www.rozalio.cz

حاز هذا على إعجاب ‏١٦٥ ألف‏

Novinky.cz – každý den nejnavštěvovanější zpravodajství na českém internetu. Sledujte nás i na:

…

حاز هذا على إعجاب ‏٥٫٤ ألف‏

Průvodci světem biopotravin a ekologického zemědělství.

حاز هذا على إعجاب ‏٦١ ألف‏

Zajímavosti ze světa, přehled akčních letenek, ale hlavně váš pomocník na vašich cestách. Již od…

حاز هذا على إعجاب ‏٥١٣ ألف‏

Oficiální stránka televizního kanálu ČT24 Platí zde PRAVIDLA DISKUSE

Pro konkrétní dotazy a tipy,…

حاز هذا على إعجاب ‏٨٫٧ ألف‏

Cítit se krásná. Mít sebevědomí. Milovat své tělo…

حاز هذا على إعجاب ‏٣٫١ ألف‏

Román o západní civilizaci a její slepé skvrně.

حاز هذا على إعجاب ‏٥٣ ألف‏

Oficiální profil společnosti STUDENT AGENCY TRAVEL k.s.

حاز هذا على إعجاب ‏١٠ ألف‏

Pohodlné minimalistické oblečení, které si můžete vzít na schůzku do práce, na rande ale i na výlet…

Viktor Frankl – Wikipedie

Viktor Frankl Narození

26. března 1905Vídeň Úmrtí

2. září 1997 (ve věku 92 let)Vídeň Místo pohřbení

Starý židovský hřbitov ve Vídni Alma mater

Vídeňská univerzita Povolání

chirurg, psychoterapeut, psycholog, psychiatr, profesor, neurolog, existential therapist a spisovatel Zaměstnavatel

Vídeňská univerzita Ocenění

City of Vienna Prize for science (1970)Čestný odznak Za vědu a umění (1981)The Oskar Pfister Award (1985)Zlatá medaile MU (1994)Čestné občanství města Vídně (1995)… více na Wikidatech Nábož. vyznání

judaismus
multimediální obsah na Commons Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktor Emil Frankl (26. března 1905 Vídeň – 2. září 1997 Vídeň) byl rakouský neurolog a psychiatr, zakladatel existenciální analýzy a logoterapie.

Mládí

Viktor Frankl se narodil ve Vídni v židovské rodině krátce poté, co se jeho rodiče do Vídně přistěhovali z Pohořelic u Brna. Jeho otec byl státní úředník.

Vystudoval medicínu na Vídeňské univerzitě, během studia se specializoval na neurologii a psychiatrii.

Od nadšení ze Sigmunda Freuda a jeho redukce člověka na bytost ovlivňovanou více či méně skrytými sexuálními impulzy „přešel“ ke škole Freudova oponenta Alfreda Adlera, ovšem ani s jeho výkladem člověka nebyl spokojen dlouho.

Když začal po skončení studia pracovat jako psychiatr ve Vídni a pomáhal budovat síť poraden po celém Rakousku zachváceném krizí, začal přicházet k názoru, že terapii je třeba vést do hlubších a duchovnějších sfér, má-li být běžnému člověku se všemi jeho starostmi užitečná.

Tvrdil, že přestal poslouchat své učitele a naučil se naslouchat svým pacientům a učit se od nich.[1] Pracoval také v poradně pro mládež, kde se mj. zabýval problémem sebevražd při vydávání vysvědčení.

Roku 1937 si založil soukromou praxi, specializovanou na neurologii a psychiatrii.

2. světová válka, koncentrační tábory

V roce 1938, když Rakousko obsadili Němci, musel kvůli židovskému původu přestat léčit „árijské“ pacienty. Ačkoli mohl mladý Frankl uprchnout do zahraničí, zůstal kvůli svým blízkým, kteří povolení vycestovat nedostali.

V roce 1940 začal pracovat v Rothschild Hospital, kde vedl neurologické oddělení. Šlo o jedinou nemocnici ve Vídni, ve které tehdy byli ještě přijímání i Židé. Jeho lékařské diagnózy v několika případech zachránily nemocné před eutanazií podle nacistického programu.

V prosinci 1941 se oženil s Tilly Grosser. V roce 1942 byl odeslán do koncentračního tábora.[2] V průběhu války byl vězněn v Terezíně, Osvětimi a Türkheimu.

[3] Za pobytu v koncentračních táborech se mu začaly rýsovat hlavní myšlenky logoterapie. Organizoval tajná setkání a přesvědčoval spoluvězně, že budou-li mít pro co žít, přežijí.

[1] On sám myslíval na svou odbornou práci a promýšlel rukopis své knihy.[4]

Život po osvobození

Když se vrátil z koncentračních táborů, zjistil, že nejbližší členové jeho rodiny válku nepřežili. Jeho otec zemřel v Terezíně, jeho matka a bratr v Osvětimi, jeho žena zahynula v táboře Bergen-Belsen. Holokaust tak z jeho nejbližších přežila jen jeho sestra, která se zachránila emigrací do Austrálie.[5]

Ještě v roce 1945 sepsal knihu A přesto říci životu ano.

O rok později začal vést neurologickou kliniku ve Vídni, kde pracoval až do roku 1971.

V roce 1947 si vzal svou druhou ženu, Eleonoru Katharinu Schwindt. Byla to katolička, a tak manželé chodili jak do kostela, tak do synagogy, a slavili jak Vánoce, tak chanuku. Měli spolu dceru Gabrielu, která se stala dětskou psycholožkou.[6]

V roce 1955 získal titul profesora neurologie a psychiatrie na vídeňské univerzitě. Založil také Rakouskou lékařskou společnost pro psychoterapii. V roce 1961 se stal hostujícím profesorem na Harvardově univerzitě, ale přednášel a vedl semináře na řadě dalších univerzit po celém světě. Obdržel 29 čestných doktorátů.

Publikoval 39 knih, které byly přeloženy do 40 jazyků. Jeho američtí příznivci koncem 70. let založili v Berkeley Logoterapeutický institut (Viktor Frankl Institute of Logotherapy).

Zemřel na srdeční selhání ve věku 92 let.

Dát životu smysl

Související informace naleznete také v článku Logoterapie.

Viktor Frankl vystihl lidskost člověka, jeho logoterapie vidí v člověku bytost hledající smysl a reaguje na volání po smyslu, které dnes nezaslechnuto zanikne.[7] Jsou tři možnosti, jak dát životu smysl:

vykonáním činu – smysluplné lidské dílo je zacíleno za hranice vlastního já; nevyžaduje přitom hrdinské činy – každý čin vykonaný s ohledem na druhé se stává sebepřesahujícím, lidským a smysluplným
prožitím zážitku, který obohacuje a povznáší, přičemž nejvyšší hodnotou je láska
utrpením, které je součástí každého života[1]. I v beznadějné situaci (např. neoperativní karcinom), z níž není úniku, vidí za jistých okolností smysl.[8]

Franklovi je dále připisován termín nedělní neuróza. Jde o formu úzkosti, která je výsledkem vědomí životní prázdnoty po skončení pracovního týdne. Demonstruje se pocitem nespokojenosti, který pramení z existenčního vakua a absence smyslu, a ústí do stavu nudy, apatie a prázdnoty. Člověk je v tomto stavu cynický, postrádá směr a pochybuje o smyslu většiny svých životních aktivit.[9]

Frankl je duchovním otcem myšlenky, podle níž by socha Svobody na východním pobřeží Spojených států měla být doplněna sochou Zodpovědnosti na pobřeží západním
[10]:

„	Svoboda nicméně není posledním slovem. Svoboda je jen částí příběhu a polovinou pravdy. Je pouze negativním aspektem celého fenoménu, jehož pozitivním aspektem je odpovědnost. Svoboda je ve skutečnosti ohrožena tím, že zdegeneruje do pouhé libovůle, pokud není prožívána zodpovědně. A proto doporučuji, aby socha Svobody na východním pobřeží byla doplněna sochou Zodpovědnosti na pobřeží západním.	“
— Viktor E. Frankl

Dílo

Teorie a terapie neuróz, Grada 1999, ISBN 80-7169-779-6 a Portál 2019, ISBN 978-80-262-1478-6
Utrpení z nesmyslnosti života, Portál 2016, ISBN 978-80-262-1038-2
Psychoterapie a náboženství, Cesta 2007, ISBN 80-7295-088-6
Vůle ke smyslu, Cesta 2006, ISBN 80-7295-084-3
Lékařská péče o duši, Cesta 2006, ISBN 80-7295-085-1
A přesto říci životu ano, Karmelitánské nakladatelství 2006, ISBN 80-7192-848-8
Psychoterapie pro laiky, Cesta 1998, ISBN 80-85319-80-2
Co v mých knihách není, Cesta 1997, ISBN 80-85319-66-7
Člověk hledá smysl, Psychoanalytické nakladatelství 1994, ISBN 80-901601-4-X
Prožitek hor a zkušenost smyslu, Cesta (nakladatelství), ISBN 978-80-7295-185-7
Bůh a člověk hledající smysl, Cesta (nakladatelství), ISBN 978-80-7295-137-6

Reference

↑ a b c Viktor E. Frankl: Logoterapie
↑ Jolana Poláková. …vždyť se mnou jsi Ty. Teologické texty. 1995, čís. 3, s. 108. Dostupné online [.jpg, cit. 19-1-2010]. (český)
↑ Viktor E. Frankl (na stránkách Společnosti pro logoterapii a existenciální analýzu) [online]. [cit. 2008-11-09]. Dostupné online.

Diagnóza: Život se stomií – můj příběh

Můj
Příběh

Příběh mého života začíná samozřejmě mým narozením. Ten,
který mi pomohl najít smysl života, začal ale až v mých 18 letech, kdy mi
byla diagnostikována Crohnova choroba, tedy zánětlivé onemocnění střev. Začalo
to velmi nenápadně.

Kde se vzal, tu se vzal absces u konečníku. Místo abych se
spolužáky jezdila na kole na posledním společném výletě, ležela jsem na
chirurgii po svojí první operaci. O tom, že si těch narkóz nakonec užiji něco
přes 40, jsem ještě neměla ani ponětí. Naštěstí.

Budete mít zájem: Hypertrofie Levé Komory Léčba?

Jinak bych asi boj dopředu
vzdala…

Což jsem pojala klasicky ve svém stylu a vrhla se zpět do
plného proudu života, jako by se nic nestalo a já si mohla dělat, co se mi
zamane. Ignorovala jsem sama sebe a svoje tělo, neměla se ráda, málo
odpočívala, špatná dieta. Co vám budu povídat, všechno dohromady vytvořilo
koktejl, ze kterého se mi opakovaně tvořily abscesy a píštěle okolo konečníku.
Už ani nevím, kolik jsem jich měla.

V roce 2012 byla situace s mým
střevem tak špatná, že se po několika neúspěšných pokusech střevo zachránit
přistoupilo k založení stomie. Byla jsem z toho samozřejmě nešťastná,
„pytel“ byl už absolutně to poslední, co jsem na svém těle chtěla mít. Hlavně
jsem si myslela, že stomie je poslední krok před nevyhnutelnou smrtí. Tedy jsem
se obávala nejhoršího a pomalu se se životem loučila.

Několik týdnů po operaci jsem ke svému velkému překvapení
zjistila, že život se stomií není skoro vůbec omezující, že je mi konečně dobře
a můžu jíst, že již nemusím znát každý záchod ve svém okolí. Prostě, že zase
žiju. A tak jsme s rodinou jeli na Kanáry. A byla to bomba. Vrátila jsem
se zpět do práce a bohužel i do starých vyjetých kolejí.

Měla jsem velmi
stresující zaměstnání, špatnou životosprávu, nefungující partnerský vztah. A
přišel kolaps. Kolaps, který mě málem stál život. Kolaps, který mě na půl roku
přikoval k posteli a já byla ráda, že jsem vůbec schopná chodit.
S odstupem času opravdu nechápu, kde se ve mně vzala ta síla opět vstát a
jít dál.

Bez rodiny, přátel a mého věrného psího kamaráda bych to ale
nezvládla.

Posunu se o kousek dál, když jsem již dělala dobrovolnici
v pacientské organizaci České ILCO. Práce a komunikace s pacienty mi
dávala smysl a hodně mi psychicky pomohla. Viděla jsem, že na tom opravdu
nejsem nejhůř. Že na mých obavách, panikách a strachu není nic neobvyklého. Ba
naopak. Každý pacient si tím prochází.

Každý po svém a v různých
intenzitách. Ten strach z budoucnosti, výsledků vyšetření, dalších zákroků
a bolesti tam ale někde pořád visí. Potřebovala jsem udělat něco víc. Něco, čím
nám ten strach pomůžu překonat. Moji blízcí do mě hučeli tak dlouho, až jsem se
překonala a začala psát blog, který jsem nazvala „NEJSEMTABU“.

Zvučné spojení
dvou slov, která mi dávala smysl. Co jsem ale netušila bylo, jak moc
dalekosáhlý důsledek bude tento název na moji práci mít. Po nějaké době mi
došlo, že pokud chci ostatním pomoci a jít příkladem, musím se sama svými
radami a odvahou řídit. A přestat se bát, přestat být tabu.

Můj vlastní projekt se mi záhy stal takovou mojí osobní psychoterapií.
Kde, pokud dávám radu, či naději, že není důvod se za co stydět, pak se sama za
sebe stydět nemůžu. Na konci dne jsem zjistila, že dostát tomuto závazku je na
tom všem vlastně pro mě to nejtěžší.

Přineslo to ale odměnu, kdy se mám opravdu
ráda a nemám se za co stydět. Ani za to, jak vypadám, ani za to, co si myslím a
cítím.

Přeji vám všem odvahu a naději žít šťastný a plnohodnotný
život. Vaše Tereza

text:
Tereza Nygyováfoto:
Tereza Nagyová – archiv

Koronavirus/COVID 19 – Doporučení pro lidi s onemocněním – Ministerstvo vnitra České republiky

Co mi pomáhá zvládat, když onemocním?

Co mohou zdravotníci vědět, že pacienta podpoří?

Nutnost zůstat v izolaci kvůli obavám z koronaviru (COVID-19), čekání na výsledky testů i samotná diagnóza tohoto onemocnění přináší lidem výrazný stres. Nejistota a strach z budoucnosti se umocňuje odloučením od Vašich blízkých.

S tím vším se může objevit mnoho různých emocí: strach, smutek, nejistota, zloba, sebeobviňování, zranitelnost, bezmoc, zahanbení, úzkost z toho, co bude dál.

Tyto emoční reakce a potíže jsou normální reakcí na onemocnění, jsou přirozené a prožívá je mnoho lidí.

Být v izolaci sám nebo spolu s Vaší rodinou může zvýraznit prožívané emoce, proto potřebujeme nalézt způsob, jak se ochránit, jak udržet kontinuitu svých činností a vztahů a zejména nalézt způsoby, jak zůstat ve spojení s druhými.

Přestože nemáme úplnou kontrolu nad onemocněním COVID-19, dobrá zpráva je, že máme kontrolu nad věcmi v našem životě, svým chováním a nad spojením s našimi blízkými.
Stručně:

Limitovat příjem informací.
Udržovat rutinu.
Udržovat své role.
Prostor pro emoce.
Dobré vztahy, otevřená komunikace.
Používat vlastní postupy proti stresu z minula.
Relaxace.
Rozvíjet další kontakty a komunikaci.
Aktivita.
Čas na sebe a péče o sebe.
Pomoc druhým.
Hledání smyslu.

Následující doporučení Vám mohou pomoci zlepšit pocit kontroly a pocit bezpečí:

Vyhýbejte se přílišnému zaplavení informacemi: Limitujte si přijímané informace. Vybírejte si důvěryhodné zdroje, informace sledujte podle předem naplánovaných a omezených časových intervalů (např. max. 1-2x denně). Pozor na fámy a dezinformace, zaměřte se na praktická doporučení a návody z oficiálních zdrojů. Buďte opatrní na informace ze sociálních sítí a jiné neověřené zdroje.
Snažte se udržet rutinu: Udržujte si své zvyky a běžné činnosti. I když jste v izolaci, stanovte si pravidelný čas na jídlo, cvičení, čas na použití počítače/internetu, na rozhovory s rodinou, péči o domácnost, spánek.
Udržujte si své role: Abyste si v tomto období udrželi rovnováhu, udržujte si své role rodiče, prarodiče, zaměstnance, studenta, přítele apod.
Dejte prostor svým emocím: S onemocněním se spojují pocity stresu, úzkosti, hanby, stigmatizace, strachu, nejistoty, bezmoci, frustrace, osamění, viny. Tyto pocity jsou přirozené a legitimní. Mohou se projevit v tělesných nebo emočních reakcích. Když svou emoci rozpoznáme a pojmenujeme, pomáhá to ji zvládnout. Akceptujte své emoce. Usilujte o pozitivní myšlení a optimistický pohled.
Udržujte dobré vztahy. S blízkými mluvte přímo a upřímně: Pokud jste rozrušení či ve stresu, Vaši blízcí Vás mohou podpořit nebo zprostředkovat další odbornou radu či pomoc. Udržujte dobré vztahy, odložte konflikty na později, dělejte dohody.
Připomeňte si to, co Vám pomohlo v minulosti zvládat náročné a těžké události či období, či co Vám pomáhalo obecně zvládat stres. Zkuste použít tyto přístupy a nástroje na zvládání současné situace.
Aktivně používejte relaxační techniky: existuje mnoho metod, které se zaměřují na tělo, dýchání, hudbu, imaginaci apod. Můžete použít k nácviku videa, která jsou na internetu snadno dostupná.
Rozvíjejte kontakty. Udržujte kontakt se svými blízkými a dalšími, kteří Vám jsou oporou: Zaměřte se na ty oblasti Vašeho života, které nejsou onemocněním ovlivněné, zaměřte se na to, co Vám dává pocit smyslu, kontroly a uplatnění Vašich schopností. Komunikujte s lidmi, kteří mají podobné zkušenosti, zjistíte, že v tom nejste sami. Rozdělte se navzájem o Vaše zkušenosti, pomůžete tím druhým, zjistěte, co druhým pomáhá.
Zůstaňte aktivní a zapojujte se: Jakákoliv smysluplná činnost pomáhá. Můžete-li, pracujte z domova, uspořádejte si věci, ukliďte si. Vytvářejte pocit bezpečí ohledně druhých, dodržujte hygienická doporučení. Buďte vzorem pro druhé, druzí se mohou Vámi inspirovat.
Udělejte si čas pro sebe a pečujte o sebe: Věnujte se aktivitám, které Vám dělají dobře (sport dle doporučení lékaře), četba, hudba, koníčky, vaření, hry, praktické činnosti… Věnujte pozornost svému tělu, chování, pocitům. Všímejte si toho, co Vám nejvíce pomáhá, a to používejte častěji.
Pomáhejte druhým, přijímejte pomoc druhých: Pomoc druhým pomáhá všem zvládat náročnou situaci. Pomoci můžete i dobrým slovem, sdílením vlastních zkušeností, dodáváním a přijímáním naděje.
Nehledejte viníky, ale význam a smysl: Pandemické hrozby jsou v našem prostředí stále přítomné, nezávisle na nás, jsou součástí přírody. Nehledejme viníky, nenajdeme je, hledejme smysl. Některým pomáhá i spiritualita.

Mějme na paměti, že důležitá je i kolektivní imunita, samotné nakažení nás chrání před další epidemií tím, že se podílí na vzniku protilátek v celé společnosti.

Nezapomínejme, že každá krize je příležitostí k růstu: Krize mnohdy vede ke zlepšení vztahů, přehodnocení věcí, ujasnění si toho podstatného v životě, „úklidu“ v okolí i sobě.

Přejeme Vám rychlé uzdravení a nám všem rychlý návrat k běžnému životu! Společně to zvládneme!

(Překlad a adaptace: PhDr. Štěpán Vymětal, Ph.D. – s využitím materiálu kolegů z Israel Trauma Coalition a letáku „Jak žít spolu a s virem“)

Můj smysl života