Jak zvládnout poporodní depresi?

Emoce jako na horské dráze jsou krátce po porodu víceméně normální, někdy se však kromě běžné poporodní plačtivosti u žen projeví takzvané poporodní deprese.

Jak zvládnout poporodní depresi?ilustrační foto

Obrovské štěstí, které narození dítěte provází, je samozřejmě vykoupeno i velkou dávkou stresu, nových starostí, strachů, únavy a vyčerpání, varuje Lucie Mucalová, terapeut pro děti, rodiny a mezilidské vztahy.

Narozením dítěte nezůstává kámen na kameni, vše se člověk jakoby učí od samého začátku. To, co už bylo zajeté a fungovalo, najednou nefunguje.

Dokud člověk příchod dítěte nezažije, nemůže si ani představit, o čem všem to je.

„Citová rozkolísanost, která se objevuje krátce po porodu, je v zásadě normální a běžná až u 80 procent žen. Ovšem ve chvíli, kdy jsou negativní pocity velmi intenzivní a nejde se od nich odpoutat, nejdou zastavit a lepší okamžiky už téměř nepřicházejí, není radno situaci podceňovat.

Je to již příznak nemoci, tzv. poporodní deprese nebo ještě závažnější laktační psychózy. Je velmi důležité si uvědomit, že se jedná o nemoc, a proto je potřeba vyhledat pomoc odborníka, jelikož se žena může stát nebezpečím sama pro sebe i pro dítě.

Příčina této nemoci se dává do souvislosti s hormonem prolaktinem,“ vysvětlila Mucalová.

Jak zvládnout poporodní depresi?

Poporodní deprese se obvykle objeví u prvorodiček, nicméně není výjimkou ani při druhém těhotenství. Podle odborníků za poporodní depresí může stát spolu s hormonálními výkyvy i velký stres, nedostatek spánku, snaha o přizpůsobení se nové roli matky, strach o potomka a obecně velké životní změny, které narození dítěte provázejí.

Obvyklé poporodní splíny, které zahrnují plačtivost, podrážděnost, úzkostné pocity, neschopnost radovat se z miminka a výkyvy nálad, trvají několik dní po porodu. Pokud se tyto nepříjemné stavy nezlepší ani do tří týdnů od narození dítěte, může se již jednat o poporodní depresi.

I když statisticky se s depresí po porodu setká zhruba 13 procent matek, mnoho žen se se svými problémy nesvěří a bojí se o svých pocitech mluvit. Někdy se ženy s poporodní depresí za své stavy stydí a bojí se, že je okolí bude považovat za špatné matky, které nezvládají o dítě pečovat.

Poporodní deprese však není odrazem schopnosti matky pečovat nebo milovat své dítě. Jde především o reakci na rychlé hormonální změny, které přirozeně po porodu nastanou. Dobrou zprávou je, že problémy spojené s poporodní depresí jsou léčitelné. Přečtěte si, které příznaky poporodní deprese by nové matky neměly ignorovat a informovat o nich svého lékaře.

Jste smutná a neustále pláčete

Plačtivost je jedním z nejzřetelnějších příznaků poporodní deprese. Zdá se, že porod spustil vodopád slz, který se ne a ne zastavit. Rozpláčou vás i ty nejmenší malichernosti a vy nechápete proč. Smutek a pláč jsou většinou přičítány hormonálním změnám, kterými novopečené matky procházejí. Mohou být však také způsobené nedostatkem spánku a prostým vyčerpáním.

Pokud zjistíte, že více času strávíte pláčem a smutkem než opojným štěstím z narození dítěte, je vhodné promluvit si o problému s odborníkem.

Trpíte úzkostnými pocity

Každá nová matka se bojí o své dítě, ale ženy, které procházejí poporodní depresí, zažívají úzkostné a depresivní stavy, které mohou být velmi nepříjemné. Někdy může být obtížné odlišit běžné obavy a starosti o dítě, které obvykle doprovázejí novou maminku, od nadměrné úzkosti, která je již součástí poporodní deprese.

Pokud máte vy nebo vaše nejbližší okolí pocit, že vaše starosti a úzkosti jsou přehnané a neodpovídají tomu, co byste měla cítit, zkuste se poradit s lékařem.

Jste často naštvaná

Možná, že vás všechno v poslední době vytáčí. Vaše rodina a přátelé vás neustále rozčilují. Máte pocit, že chcete házet věcmi a křičet, ale vlastně nevíte, proč se pořád cítíte tak naštvaná. I takové stavy mohou být příznakem poporodní deprese.

U některých forem depresí, včetně té poporodní, mohou náhlé záchvaty hněvu vyvolat zrychlené bušení srdce, pocení a tíseň na hrudi. Pokud vás rozpálí doběla i malé ústrky nebo malichernosti, kvůli kterým byste se za normálních okolností nenaštvala, může být příčinou poporodní deprese.

Máte děsivé nebo nutkavé myšlenky

Ublížit vlastnímu dítěti je pro většinu matek naprosto nepřijatelná a šokující myšlenka. A pokud vám někdy podobná úvaha přišla na mysl, když jste se snažila ukonejšit plačící dítě, nejspíš vás pořádně vyděsila a zaskočila.

Některé ženy mají po porodu také náhlé touhy prostě se sebrat a opustit celou rodinu včetně novorozence. Tyto myšlenky označované jako intruzivní, jsou nežádoucí a v rozporu s tím, jak se člověk obvykle cítí nebo chová.

I když se zdají být alarmující, nejsou neobvyklé u žen s poporodní depresí.

Intruzivní myšlenky obecně jsou sice spojované s některými duševními chorobami, ale nejsou zdaleka tak neobvyklé.

V rozsáhlé studii, které se zúčastnili jedinci ze šesti kontinentů, zhruba 94 procent lidí uvedlo, že zažilo alespoň jednou za 3 měsíce nutkavé negativní myšlenky.

I když téměř každý má občas intruzivní myšlenky, ještě to neznamená, že je chtějí opravdu uskutečnit. Zvýšený výskyt těchto myšlenek však může být příznakem poporodní deprese.

Máte pocity otupělosti

Možná nepláčete ani nekřičíte, nehádáte se, nebo nemáte nepříjemné intruzivní myšlenky. Ovšem jen proto, že toho prostě moc necítíte. Po porodu můžete zažívat pocity prázdnoty a určité otupělosti. Můžete se cítit osaměle, i když jste obklopena lidmi. Pocity prázdnoty, stejně jako neschopnost objevit v něčem radost nebo potěšení, jsou příznaky deprese a to i té poporodní.

Tento nedostatek pocitů může být obzvláště nepříjemný pro nové matky, které necítí ke svým dětem žádnou vazbu. Zároveň mohou pociťovat beznaděj, že je tento stav neměnný a že bez ohledu na to, co dělají, už nikdy nebudou ke svému dítěti nic cítit a nikdy se tak nestanou dobrou matkou. Tento pocit citové otupělosti je důležitým faktorem při diagnostice poporodní deprese.

„Žena jakoby není schopna ovládat své emoce. Ty ji přímo válcují a berou jí sílu. Žena může opravdu cítit otupělost, pocit, že je naprosto k ničemu a že jí s příchodem miminka skončil život. Čím déle se tyto náročné stavy neřeší, tím více mohou ublížit.

Svět ženy v depresi je opravdu o černých scénářích, dostavuje se negativita na všech frontách a ta samozřejmě blokuje ženu ve všem, co pro ni bylo a je příjemné. Roztěkanost, nesoustředěnost, úzkost, smutek, únava, bezmoc a strach…

to jsou pocity, které naplní život ženy, jež se ocitá ve spárech poporodní deprese nebo laktační psychózy,“ dodala terapeutka Mucalová.

Máte „zamlžený“ mozek

Už v těhotenství jste často zapomínala a pořád něco ztrácela. A teď, když jste porodila, zdá se, že se to s vaším mozkem ještě zhoršilo. Můžete mít pocit, že váš mozek funguje zpomaleně jako v mlze, že jednoduše nepracuje tak, jak jste byla zvyklá. Odborníci zjistili, že jak pracovní, tak i krátkodobá paměť mohou být narušené poporodní depresí.

Pracovní paměť pomáhá se zpracováváním informací, a pokud je narušena, může to vést k pocitům „mozkové mlhy“, kdy máte potíže porozumět tomu, co vám lidé říkají.

Krátkodobé poškození paměti by zase mohlo stát za tím, proč si nemůžete vzpomenout, kam jste co položila, nebo zapomínáte na všechny své schůzky.

Pokud vaše problémy s pamětí přetrvávají i několik týdnů po porodu, raději si zajděte k lékaři.

Nespíte vůbec, nebo naopak příliš

Není žádným tajemstvím, že mateřství často vede k mnoha bezesným nocím, zvláště když vaše dítě onemocní nebo je úzkostlivé. Některé ženy však zjistí, že nejsou schopné usnout, ani když jejich dítě spí. Jiné matky naopak mají potřebu spát prakticky pořád a nejsou tak schopné vykonávat běžné každodenní činnosti. Oba stavy mohou být příznakem deprese.

Ze začátku může být obtížně rozlišit, zda jsou vaše spací návyky normální, zvláště pokud se vám narodilo vaše první dítě. Ale výrazné problémy se spánkem, které trvají více než týden, stojí za konzultaci s lékařem.

Stravovací poruchy patří mezi další příznaky poporodní deprese, které mohou nové matky zaznamenat.

Některé ženy, které trpí poporodní depresí, nejedí dostatečně množství jídla, ale obvykle to svedou to na to, že jsou celý den zaneprázdněné péčí o dítě a na jídlo tak nemají čas.

Jiné matky naopak jedí téměř neustále, což může být způsobené zvýšenou potřebou kalorií k produkci mateřského mléka.

Vypočítejte si plodné dny, datum porodu nebo svůj body mass index

I když jsou obě tyto verze za normálních okolností možné, významný úbytek na váze, nebo naopak zřetelný nárůst hmotnosti po porodu mohou být známkou toho, že něco není v pořádku. Pokud už několik dní nemáte vůbec chuť k jídlu, nebo přejídáním zaháníte smutky a stres, je načase popovídat si s odborníkem.

Necítíte se fyzicky dobře

Porod je pro celý organismus velkou zátěží a po porodu samozřejmě nějakou dobu trvá, než se kompletně fyzicky zotavíte. Jestliže však od narození vašeho dítěte uběhlo několik měsíců a vy stále zažíváte ty samé nebo nové fyzické příznaky, mohly by souviset s poporodní depresí.

Některé ženy, které postihne poporodní deprese, trpí bolestmi hlavy, bolestí zad nebo žaludeční nevolností. I když ne každé fyzické nepohodlí musí nutně ukazovat na poporodní depresi, pokud se neustále cítíte rozbolavělá, nebo vás trápí podrážděný žaludek, informujte o tom svého lékaře.

Zjistěte, co vám pomůže

Výše zmíněné příznaky samy o sobě nemusejí být důvodem k obavám, ale pokud se jich objeví hned několik najednou a trvají delší dobu, je vhodné obrátit se o pomoc k lékaři. Některým ženám stačí dostatečný odpočinek a klid, pravidelný přísun tekutin včetně bylinkových čajů, vyvážená strava a pohyb na čerstvém vzduchu.

Budete mít zájem:  Osa střevo mozek – co je to a jak funguje?

„U poporodní deprese je možné, že spontánně vymizí, ale nedoporučuji se s ní trápit dlouhodobě sama. Pomoc zde může být velmi cenná. Deprese může vzít opravdu mnoho sil a místo radosti žena prožívá bolestné stavy smutku a zmaru,“ dodala terapeutka Lucie Mucalová.

Některé matky potřebují léky předepsané od lékaře, které jim pomohou vypořádat se s nepříjemnými příznaky poporodní deprese.

Co pomáhá proti poporodní depresi?

Mnoho matek postihne poporodní deprese. Je důležité, co možná nejrychleji vyhledat pomoc a toto onemocnění léčit.

Asi každá desátá žena trpí v prvním roce po porodu postpartální depresí (PPD). Oproti poporodnímu „Baby Blues“ – poklesu nálady, ke kterému dochází v prvním týdnu po porodu, a který zase po několika dnech přejde – je poporodní deprese závažným onemocněním, které trvá delší dobu a lze jej zvládnout pouze s odbornou pomocí.

Nepodceňujte symptomy

Poporodní deprese se vyznačuji určitými příznaky, které by neměly být přehlíženy. Pokud si všimnete, že trvale trpíte některým z těchto symptomů, v každém případě si o tom promluvte se svým lékařem. Častými příznaky poporodní deprese jsou:

  • únava a vyčerpání
  • smutek a plačtivost
  • pocity viny
  • pocit vnitřní prázdnoty
  • pochybnost, zda jste dobrou matkou
  • ztráta chuti k jídlu
  • poruchy spánku
  • poruchy soustředění
  • strach a obavy o vlastní zdraví a zdraví dítěte
  • panické ataky
  • myšlenky na to, že ublížíte dítěti nebo sama sobě

Pozor: Deprese se může projevit již u kojenců. V rámci výzkumů byla u miminek depresivních matek zjištěna zvýšená hladina stresových hormonů v krvi.

Léčba a terapie

U poporodní deprese je velmi důležitá pomoc psychologa. Toto onemocnění se léčí většinou pomocí psychoterapie nebo sociální terapie. Objasnění skutečnosti, že se jedná o nemoc, může matkám dodat odvahu: Víra, že mohou toto těžké období překonat, jim dává novou naději. U závažných případů je poporodní deprese navíc léčena podáváním léků, takzvaných antidepresiv.

Jak zvládnout poporodní depresi?

Vyčerpaná maminka

Opatření za účelem prevence

Abyste předešly rozvoji poporodní deprese, můžete něco udělat i samy:

  • Přijměte pomoc: Členové rodiny a přátelé mohou být zapojeni již od začátku a pomoci tak s péčí o miminko. Je důležité, aby vám během všedního dne vždy někdo pomohl a měla jste čas zvyknout si na novou situaci s miminkem.
  • Scházejte se s matkami: Vyměňujte si poznatky s jinými matkami a přidejte se ke kroužku v mateřském centru nebo podobné skupince, abyste se s vaším miminkem doma necítila osamělá. Mluvte o svých problémech!
  • Mějte dostatek klidu a spánku: Nedostatek spánku může příznaky poporodní deprese zesílit. Měla byste tedy spát co možná nejvíce a dopřát si dostatek klidu.
  • Vyhledejte pomoc: Jakmile z vás zpozorujete první příznak poporodní deprese, měla byste navštívit lékaře. Čím rychleji vyhledáte odbornou pomoc, tím dříve vám bude potřebná pomoc poskytnuta.

Poporodní deprese | Šestinedělky

Jak zvládnout poporodní depresi?

Poporodní deprese patří mezi nejběžnější poporodní komplikace. Zároveň jde o nejčastější duševní poruchu, která maminkám hrozí po narození dítěte.

Od „klasické” depresivní poruchy se poporodní deprese odlišuje pouze tím, že její začátek spadá do období 4 týdnů až 6 měsíců po porodu.

Cítila jsem se jako v černé díře, do které jsem se propadala víc a víc. Porodila jsem tak krásné, dokonalé miminko, ale vlastně jsem se z něj nedokázala vůbec radovat. Byla jsem unavená, přešlá, všechno mi tak nějak splývalo a bylo jedno. Říkala jsem si, jak jsem strašná a neschopná. Pak mě napadlo, jestli má vůbec smysl v tom pokračovat a jestli by všem nebylo lépe, kdybych tu nebyla.

Maminka Terezy, 32 let

Udává se, že se s poporodní depresí setká 10-19 % maminek a nejčastěji se určuje pomocí Edinburghské škály poporodní deprese (v češtině zde). Je ale známým faktem, že ženy o svých problémech často nechtějí z různých důvodů mluvit.

Ne vždy je také depresivní porucha rozpoznána okolím. Někdy si představujeme, že maminka trpící poporodní depresí musí být pořád skleslá a smutná.

Článek americké neziskové organizace Postpartum Progress ovšem dokládá na fotkách rozjásaných a usměvavých maminek, že na první pohled nepoznáte, zda maminka trpí depresí nebo ne. 

Rizikovými faktory poporodní deprese jsou:

  • osobní anamnéza poporodní deprese,
  • rodinná anamnéza poporodní deprese,
  • osobní anamnéza premenstruační poruchy nálady,
  • deprese nebo úzkost v graviditě,
  • starší nebo mladší matka,
  • nedostatečná podpora z okolí,
  • partnerské neshody,
  • neplánovaná nebo nechtěná gravidita,
  • hormonální změny po porodu.

Nejvíce jsou ohroženy ženy, které se pro depresi léčily již v minulosti. Bohužel se pak také zvyšuje riziko relapsu po dalším porodu (41 % žen s poporodní depresí u prvního porodu vs. 18 % ostatních žen), ale na druhou stranu mají tyto maminky menší pravděpodobnost depresivní fáze mimo poporodní období (32 % vs. 62 %).

Jak se můžete cítit, pokud trpíte poporodní depresí?

  • Smutná,
  • plačtivá z neznámé příčiny,
  • bezcenná,
  • bez naděje v lepší budoucnost,
  • unavená,
  • neschopná zvládat každodenní situace,
  • podrážděná a naštvaná,
  • provinilá,
  • nepřátelská nebo lhostejná vůči manželovi,
  • nepřátelská nebo lhostejná vůči miminku.

Jak se poporodní deprese může projevit na vašem chování?

  • Můžete jednat nesoustředěně,
  • mít poruchy spánku,
  • špatně usínat, i když máte tu příležitost,
  • mít sníženou chuť k jídlu,
  • neprojevovat zájem o sex,
  • myslet na smrt.

Některé z těchto projevů (nedostatek koncentrace, poruchy spánku a nezájem o sex) jsou po porodu běžné, ale je důležité zmínit je vašemu doktorovi.

Jak se léčí poporodní deprese?

Existují 3 základní varianty:

  1. psychoterapie,
  2. farmakoterapie antidepresivy,
  3. kombinace obou těchto přístupů.

Zatímco akutní léčba trvá několik týdnů až měsíců, délka pokračovací léčby je zhruba rok.

Pokud vám lékař předepíše antidepresiva, léky rozhodně nevysazujte, i kdybyste se již cítila lépe. Riziko, že v takovém případě dojde v šestinedělí k relapsu je 68 %!

Kam se obrátit

Můžete se svěřit svému obvodnímu lékaři, na gynekologicko-porodnickém oddělení vaší porodnice (většinou mají možnost využívat psychiatrických konziliárních služeb) nebo rovnou využít specializované psychiatrické péče.

Adresář psychiatrů na stránkách Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) je aktuálně mimo provoz, můžete zatím použít seznam např. zde. Seznam psychiatrických zařízení poskytujících lůžkovou péči je pak k dispozici zde. Ke konzultaci farmakoterapie duševních poruch v těhotenství a při kojení lze také využít ambulanci NÚDZ.

Zdroje:

Břicháček, V.: Edinburghská škála postnatální deprese: ověření v České republice, Závěrečná zpráva o řešení grantu Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví, 2000.

Mohr, P.: Poporodní psychické poruchy, in: Takács, L. – Sobotková, D. – Šulová, L. (eds.): Psychologie v perinatální péči – Praktické otázky a náročné situace, Grada Publishing, 2015, s. 75-104.

National Association for Mental Health (Mind): Understanding Postanatal Depression and Perinatal Mental Health.

Poporodní deprese: Jak s ní úspěšně bojovat

Všichni okolo vypadají tak šťastně. Nový člen rodiny je naplňuje neuvěřitelnou radostí a nadějí. Společně spřádají jeden plán za druhým a těší se ze života. Chovají se, jako by tady byl ten malý človíček, kterého držíte na rukou, odjakživa. Všichni ho zkrátka přijali s obrovským nadšením. Všichni kromě vás.

Sledujete dění okolo sebe, jako byste byla ve snu. A ač se snažíte sebevíc, na své hrudi si nesete obrovskou tíhu v podobě vlastních pocitů – pocitů, o kterých moc dobře víte, že s nimi není něco v pořádku. Váš život se ze dne na den proměnil v hluboké temno.

Na příchod miminka jste se tak moc těšila. Místo toho ale váš život provází den za dnem beznaděj. Bytostně si totiž uvědomujete, že ke svému dítěti nechováte city, které jsou pro ostatní samozřejmé – city, které přirozeně cítí každá máma.

Potkala vás totiž poporodní deprese.

Porod je po všech stránkách rizikovou záležitostí. Nikdo nedokáže předvídat, zda proběhne bez zdravotních komplikací, nebo dojde k problémům, které mohou ohrozit život matky i dítěte.

Dokonce i v případě bezproblémového průběhu porodu, kdy se zdá, že jsou všechny komplikace zažehnány, ale může znenadání nastat problém, který nikdo nečeká – novopečená maminka začne znenadání krvácet, děťátku se přitíží nebo se u něj projeví nečekané zdravotní problémy, které si vyžádají pozornost lékařů.

Ať už nastane cokoliv, obvykle se v takovém případě seběhne na porodní sál celý tým složený z porodních asistentek a lékařů, kteří rozhodnou o dalším postupu. Čemu už ale lékaři a zdravotní sestřičky a nakonec i novopečení rodiče a jejich blízcí věnují podstatně menší pozornost, jsou poporodní komplikace, které souvisí s narušením psychiky čerstvých rodičů.

Poporodní deprese může ženy postihnout v kterémkoliv okamžiku v průběhu těhotenství i dlouho po něm. Nevyhýbá se dokonce ani mužům.

V závislosti na intenzitě negativních emocí rozlišují odborníci tři stádia, která mají zcela rozdílné projevy a vyžadují také rozdílný přístup:

  • Poporodní blues: Setká se s ním až 80 % rodiček. Jde o hormonální výkyvy, které zásadně ovlivní emocionální rozpoložení novopečené maminky. Tento stav provází obavy, zda bude rodička dobrou mámou, zda se o dítě dokáže postarat, ale například také jestli se rozkojí. Pro poporodní blues je typické, že relativně brzy odeznívá, obvykle v řádu několika dnů až týdnů, aniž by rodička musela vyhledat odbornou pomoc.
  • Poporodní deprese: Jde o závažnou nemoc, která, pokud se neléčí, může přerůst v život ohrožující projevy. Žena si svůj stav obvykle uvědomuje a je jím hluboce zarmoucena. Žije však v jakési propasti, ze které neumí snadno najít cestu ven. V tomto článku se věnujeme prioritně právě tomuto stavu psychiky po porodu či v průběhu těhotenství.
  • Poporodní psychóza: Lidově se jí říká laktační psychóza. Při tomto druhu psychického onemocnění žena ztrácí pojem o realitě. Vidí a slyší věci, které se nedějí. Bojí se, že jí chce někdo ublížit. V důsledku těchto projevů je obvykle vážně ohrožena na životě jak samotná matka, tak i její dítě. Léčba laktační psychózy se neobejde bez pomoci zkušených odborníků.
Budete mít zájem:  Zánět Pochvy Domácí Léčba?

Poporodní deprese postihuje v České republice statisticky přibližně jednu z pěti žen. Objevuje se obvykle náhle a nečekaně, mnohdy jako následek komplikovaného porodu.

Přichází v rozmezí několika dní až měsíců po porodu a provází ji depresivní stavy, apatie, únava, nedostatek elánu, nechutenství, poruchy spánku, podrážděnost, plačtivost a další příznaky.

Na psychickém rozpoložení novopečené maminky se obvykle silně podepíše také únava a fyzické vyčerpání, které je s prvními dny po narození potomka nerozlučně spjato.

Výraz poporodní deprese však může být poněkud zavádějící. Postihuje totiž nejen ženy po porodu. Může se dostavit kdykoliv v průběhu těhotenství a nezřídka se projeví až několik měsíců po porodu. Postihnout navíc může nejen ženy, ale také muže.

Na poporodní depresi je mimo jiné zákeřné i to, že přichází náhle a nečekaně. První dny po porodu může vše šlapat tak, jak má. Poté se ale něco změní – dítě začne méně spát a více plakat.

Neutichající pláč dokáže maminku dítěte drásat natolik, že se její psychika najednou rozsype jako domeček z karet. Její okolí ji pak obvykle konejší slovy: „Děti přece pláčou, to není nic neobvyklého.“ Jenže deprese už je tu.

A obvykle neodezní stejně rychle, jako přišla.

Příznaky deprese na sobě máma obvykle ucítí. Může ale chvíli trvat, než si je sama přizná. Její okolí navíc může mít tendenci ji přesvědčovat, že jde jen o chvilkový pocit selhání. Že stačí nasadit úsměv a vše bude dobré. Tedy alespoň navenek.

Kolotoč starostí s péčí o dítě v kombinaci s dobře míněnými radami okolí pak může způsobit, že podrážděná a vyčerpaná maminka náhle upadne do ještě hlubší propasti v podobě deprese, ze které už není tak snadná cesta ven a kterou si v sobě nosí hluboce ukrytou – ze strachu, že ji její okolí stejně nepochopí. Přiznat poporodní depresi navíc může vnímat jako hanbu. Nemá přece žádný objektivní důvod být smutná. Všichni okolo totiž očekávají, že novopečená máma bude šťastná.

Jedním z příznaků, že je něco špatně, je neustálý strach. Člověk s poporodní depresí žije v trvalé obavě, že je někým hodnocen a že toto hodnocení nedopadne dobře.

Obava, že jako máma něco pokazíte a všichni si na vás budou ukazovat prstem, je zdrcující.

Na tyto pocity se pak nabaluje strach dítě přebalit, odkašlat si, abyste dítě náhodou neprobudila, nebo třeba vyjít s dítětem z domu – pro případ, že byste to s ním v cizím prostředí zkrátka neuměla.

Nejhorší a nejtrýznivější je ale pro každou mámu trpící poporodní depresí zjištění, že své dítě nemiluje. Všichni to od vás naprosto přirozeně očekávají. Každá máma má ráda své dítě. Jenže vy místo lásky cítíte jen zlost, nechuť či dokonce nenávist. A tyto pocity provází zklamání ze sebe samé.

Neuvěřte bláhové představě svého okolí, že stačí na tvář nasadit úsměv a vaše pocity samy od sebe zmizí.

Postihla i vás poporodní deprese a prožíváte pocity popsané na předchozích řádcích? Pak nezoufejte. Rozhodně v tom totiž nejste sama. Ač se o problému poporodní komplikace v podobě deprese mluví otevřeně jen málokdy, tento problém postihuje v určité formě celou řadu žen. Pozitivní je, že mnohé projevy poporodní deprese po určité době dokážou samy odeznít.

Pokud ale cítíte, že se váš stav ani přes usilovnou snahu s ním něco udělat, dlouhodobě nelepší nebo se dokonce zhoršuje, případně se obáváte, abyste v afektu svému dítěti neublížila nebo ho jinak nezanedbala, pak co nejrychleji vyhledejte odbornou pomoc.

A to bez ohledu na to, jak se k vašemu problému staví lidé ve vašem bezprostředním okolí. Psycholog či psychiatr, se kterým můžete svůj problém otevřeně probrat, vám pravděpodobně doporučí určitou formu terapie. To ale rozhodně neznamená, že se z vás stal blázen.

Ani to, že už nikdy nebudete dobrou mámou.

Příčiny, které vedly k vašemu problému, jste pravděpodobně nemohla nijak ovlivnit.

A to, že deprese postihla právě vás, rozhodně není známkou vaší mentální slabosti či jakékoliv jiné životní prohry. Právě naopak.

Pokud dokážete svůj problém začít s určitou rozhodností řešit, je to projevem silné vůle a chvályhodného odhodlání, kterého je schopná jen statečná a vnitřně silná žena.

Sbíráte odvahu oslovit odborníka? Nejste si jistá, zda jste na tom skutečně tak zle? Nejspíš vám chybí jistota, že jste se rozhodla správně. A možná vás trápí i obavy z toho, co vás v péči odborníka čeká. Se svým tíživým problémem se můžete obrátit jak na svého obvodního lékaře, tak na gynekologicko-porodnické oddělení vaší porodnice či přímo na specializovaného psychiatra.

V závislosti na závažnosti vaší deprese počítejte s léčbou minimálně několik týdnů. Ta se ale může v některých případech protáhnout i na několik měsíců či let. Psycholog či psychiatr vám pravděpodobně předepíše farmakoterapii antidepresivy. Ty byste měla brát dlouhodobě, a to dokonce i nějakou dobu poté, co už se budete cítit mnohem lépe.

Dokážete se na svůj problém nyní dívat novýma očima? Chápete, že váš problém přerostl ve skutečnou nemoc – podobně jako když už vás netrápí jen lehký kašel, ale máte chřipku? Pokud ano, pravděpodobně už jste získala i potřebnou odvahu svůj psychický problém racionálně řešit. A spolu s odhodláním přichází také nová víra, že za nějaký čas bude zase lépe.

Základem úspěšného uzdravení je pochopení sebe sama. Aniž si to možná uvědomujete, klíčovou roli v překonání vlastních negativních pocitů pravděpodobně sehrává vaše nejbližší okolí.

Pokud tedy vaši blízcí problém bagatelizují či zlehčují, čeká vás náročný úkol – totiž pochopit své vlastní pocity bez ohledu na to, co si myslí ostatní.

Až teprve poté, co si uvědomíte, že je váš problém skutečně vážný, budete schopna přestat hledět na to, co říkají vaši blízcí, a dokážete vyhledat i potřebnou pomoc.

Pokud svou poporodní depresi včas odhalíte a začnete ji intenzivně léčit, dokážete ji bez větších obtíží zvládnout. Neznamená to, že se budete muset vzdát své role matky. Vůbec ne. O své dítě se pak naopak budete schopna o to lépe starat.

Schopnost vyhledat odborníka a začít s ním řešit své emocionální výkyvy, je projevem odvahy, odhodlání a pevné vůle.

V průběhu léčby nebo ještě předtím, než se ale rozhodnete vydat za psychologem či psychiatrem, můžete vyzkoušet několik osvědčených tipů, které vám pomohou poporodní depresi přinejmenším zmírnit:

  • Dopřejte si odpočinek. Ne, opravdu nemusíte všechno zvládnout sama. A už vůbec nemusíte mít domácnost jako ze škatulky, i když jste na to nejspíš byla dříve zvyklá. Nedostatek spánku a fyzické vyčerpání se obvykle podepisuje na psychickém stavu každé matky. Přimějte proto sama sebe a dostatečně odpočívejte. Využijte okamžiků, kdy vaše miminko spinká. Zavřete oči nad vší prací, kterou musíte zvládnout, a jděte si lehnout také. Všechny problémy pak budete přijímat s chladnou hlavou a lépe se vám bude správně vyhodnocovat, jak byste je měla řešit.
  • Dovolte druhým, aby vám pomohli. Členové vaší rodiny už si pravděpodobně všimli, že s vámi něco není v pořádku. Možná si ale sami neví rady s tím, jak se k vašemu problému přistupovat a jak s vámi správně komunikovat. Nebojte se přijmout jejich pomocnou ruku. Nepovažujte se hned za neschopnou, pokud své mámě dovolíte, aby vám doma uklidila nebo za vás pro jednou uvařila oběd. Nechejte svého partnera, aby dnes dítě okoupal on. Na každou takovou snahu se dívejte jako na krůček, který může napomoct vašemu uzdravení.
  • Neuzavírejte se ve svém vlastním světě. Nejspíš vám nyní málokdo rozumí. Přesto vám samota může spíše ublížit. Chybí vám někdo, kdo vám porozumí? Zkuste se zapojit do aktivit, které nabízí mateřské centrum ve vašem okolí. Nebo si popovídejte s maminkou ve vašem sousedství. Že ve svém okolí nikoho takového nemáte? Zkuste oslovit maminku, kterou potkáváte při procházkách nebo u dětského hřiště. Možná vás překvapí, jaké problémy tíží řadu lidí ve vašem okolí. A kdo ví, možná i zjistíte, že jsou jejich pocity podobné těm vašim.
  • Hledejte si chvilky pro sebe. Být mámou dá fušku a je to velká zodpovědnost. To ale ještě neznamená, že musíte být se svým miminkem 24 hodin denně. Domluvte si pravidelné hlídání nebo dítě na chvíli nechejte tatínkovi. Rozhodně ho tím o nic nepřipravíte. Dítěti ani tátovi společný kontakt neuškodí a pro vás to bude fantastický relax. Nevzdávejte se kvůli dítěti úplně všeho. Věnujte se i tomu, co baví a naplňuje vás samotnou.
  • Mějte dostatek pohybu. Nemusíte se věnovat žádnému náročnému sportu ani podávat profesionální výkony. Bohatě postačí pravidelné procházky s kočárkem a pobyt na čerstvém vzduchu. Skvěle se odreagujete, vyčistíte hlavu a na chvíli zapomenete na tíhu všech starostí, které na vás dopadají, když jste doma. Při pohybu se navíc vyplavují endorfiny – hormony štěstí a dobré nálady. Pokud si tedy čas od času zacvičíte, budete se hned cítit o mnoho lépe.
  • O svých pocitech mluvte. Možná nenajdete slyšící uši hned na první pokus. Přesto to nevzdávejte. Svěřte se manželovi, kamarádce nebo mamince. Hlavně se svými problémy nezůstávejte dlouhodobě sama.

Ač se vám to nyní může zdát jako naprosto nereálná fikce, ze své poporodní deprese se můžete vyléčit i vy. Někdy si situace žádá pouze čas, klid a pochopení okolí, jindy musí dojít i na pomoc ze strany odborníka.

Budete mít zájem:  Pijeme opravdu na zdraví?

Ať tak, či onak, pokud vás sužují úzkostné pocity v podobě poporodní deprese, neztrácejte naději. Pokud svůj problém nenecháte spát, i vás čekají nádherné okamžiky, o kterých jste pravděpodobně snila v době, kdy jste své vytoužené děťátko čekala.

Jednoho dne se na něj zkrátka podíváte a hluboce, s jen stěží popsatelnými pocity, si jej zamilujete – bez ohledu na to, co všechno této chvíli předcházelo.

Strach a pocit, že to nezvládám. Poporodní deprese trápí každou šestou matku

video

Autorky projektu čerpají i z vlastních zkušeností s poporodní depresí

Vlivem hormonálních změn po porodu zažívá pocity smutku většina žen. Poporodní depresi zažívá asi 16 procent rodiček a nejčastěji se projeví v období 6 až 12 týdnů po porodu. Jako hranice, kdy by měla deprese odeznít, se uvádí 14 dnů. Pokud přetrvává, měla by matka vyhledat pomoc odborníka.

„Tyto stavy jsou natolik depresivní, že přinesou i myšlenky na sebevraždu. Právě z toho pocitu, že už to nikdy nebude lepší a že nemůže být pro své dítě tou dobrou mámou,“ vysvětlila psycholožka Lucie Machová.

Poporodní deprese se projevuje mimo jiné i únavou a vyčerpáním. Matka má pocit, že nezvládá svou roli, nebo má strach. To může v důsledku vést k nedostatku zájmu o narozeného potomka, nebo k sebevražedným myšlenkám.

Fakta

  • vznětlivost a popudlivost
  • nedostatek zájmu o dítě
  • nechutenství a nespavost
  • pláč a smutek
  • pocity viny, studu a beznaděje
  • ztráta radosti z dříve oblíbených činností
  • sebevražedné myšlenky
  • zdroj: usmevmamy.cz

Ženám, které trpí poporodní depresí, se snaží pomoct spolek Úsměv mámy, za kterým stojí Veronika Kubrichtová a Lucie Kočová. Obě si těmito stavy po narození dítěte prošly a projektem chtějí dodat odvahu i dalším ženám.

„V těch nejhorších chvílích jsem nebyla schopná chodit ven, být sama s dětmi, prostě jsem se bála,“ řekla předsedkyně organizace Úsměv mámy Veronika Kubrichtová. „Vlastně jsem pořád jen přemýšlela nad tím, co by se mohlo stát, co by mi to mohlo zkazit. A byly to tak urputné myšlenky, že jsem pak nebyla schopná myslet na nic jiného.“ Nakonec jí pomohla kombinace terapie a antidepresiv.

O své zkušenosti obě ženy otevřeně mluví na svých webových stránkách, plánují ale také otevřít centrum. „Takovou bezpečnou zónu, kam maminky můžou přijít, kde se sejdou s odborníkem a případně s námi,“ uvedla koordinátorka projektu Lucie Kočová. Fungovat v něm bude i podpůrná skupina.

Známější než deprese je poporodní psychóza, která matku odtrhne od reality

Méně častá, ovšem známější než poporodní deprese je tzv. poporodní (nebo také laktační) psychóza. Ta postihuje výrazně méně žen – zhruba jednu až dvě z tisíce. Její následky ale mohou být mnohem těžší než u deprese.

Poporodní psychóza se většinou objevuje v prvních čtyřech týdnech po porodu a její nástup je velmi rychlý.

Jejími příznaky jsou bludy či podivné představy, halucinace, hyperaktivita a snížená potřeba spánku, prudké změny nálad či paranoia. Ve výsledku může vést až k agresivnímu jednání, kdy se žena pokusí sobě nebo svému dítěti ublížit.

Je proto naprosto nezbytné včas vyhledat už při prvních příznacích lékařskou pomoc. I poporodní psychóza je však léčitelná.

Poporodní deprese

Podobně jako Vánoce i narození dítěte je období radosti; jenže kromě spontánního prožívání radosti máme radost i jaksi imperativně nařízenou. Všude okolo nás zaznívají pouze hlasy štěstí, výkřiky nadšení, jaké je to úžasné, mít malé dítě. Jaká je to úleva, když se dostaví kamarádka, většinou také matka, která se zeptá, jak se cítíme, jak to zvládáme a zda už máme mimina plné zuby… Je to opravdu tak: velké štěstí a zázrak provázející narození dítěte jsou samozřejmě vykoupeny i velkou dávkou stresu, nových starostí a strachu, únavy a vyčerpání.

Štěstí i stres

Proto není nic neobvyklého, že spolu s únavou a změnou hormonální hladiny se u mnoha matek v prvních dnech po porodu nedostavují pouze libé pocity nezvladatelné euforie, ale také úzkost, podrážděnost, strach, zda dítěti neublížím, a někdy dokonce i neschopnost vnímat lásku k nově narozenému dítěti, z čehož vzápětí plynou velké pocity viny.

Laicky tento stav označujeme jako „depka“ – deprese.

Citové rozlady tzv. poporodní blues, objevující se krátce po porodu, jsou v zásadě normální a běžné až u 80 % žen. Jedná se o přechodnou náladovou labilitu, nervozitu či smutek, které nemají dlouhé trvání a jsou odklonitelné. Ve chvíli, kdy matce například manžel vypomůže a ona se trochu vyspí, cítí se lépe.

Pomoci mohou i přátelé a další blízcí lidé. Rozveselení nebo tzv. „přivedení na jiné myšlenky“ novopečená maminka určitě ocení. Okamžiky, kdy není nadšená ze své nové role nebo má pocit, že své dítě nemá ráda, jsou pak jen krátkodobé. Většinu času pak ke svému dítěti cítí lásku a náklonnost.

Negativní emoce

Nicméně situace, kdy jsou negativní emoce matky vůči dítěti velmi intenzivní a není možné se od nich odpoutat, není radno podceňovat. Jedná se již o příznak nemoci, tzv. poporodní deprese či ještě závažnější laktační psychózy. Je důležité si uvědomit, že se jedná o nemoc.

Čtěte také:

Příčina této nemoci se dává do souvislosti s hormonem prolaktinem, jehož vylučování působí na tvorbu mateřského mléka. Tato nemoc se nedá zvládnout silnou vůlí, nedá se překonat. Tento stav nemusí „přejít“, jak často slýcháváme v laických radách a doporučeních: „vydrž, to přejde, bude lépe“ tady neplatí. Ve většině případů si matka sama nepomůže a potenciálně je sobě i svému dítěti nebezpečná. Je to stav, kdy je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc. Je možné, že deprese spontánně vymizí, nicméně platíme za to cenu mnoha měsíců neskutečného trápení – a nejen svého, ale i svého dítěte. Na rozdíl od laického označení „depka“ a popisování deprese jako přechodné špatné nálady je totiž depresivní porucha onemocněním „celého organismu“. Depresí je ovlivněno to, co si myslíte o sobě a okolním světě, jak se cítíte, jakou máte náladu i jak se následně dle těchto svých většinou negativních a pesimistických myšlenek a nálad chováte. Ovlivňuje způsob, jak a co jíte, jak spíte, jakou pociťujete tělesnou únavu. Zda prožíváte radost či máte vůli a chuť k různým aktivitám. Depresivní onemocnění není ekvivalentem přecházení špatné nálady. Není to jen známka osobní slabosti nebo stav, který je možné překonat přáním či pevnou vůlí. Lidé postižení depresivním onemocněním se nemohou jenom jednoduše dát do pořádku a uzdravit se. Příznaky mohou bez léčby přetrvávat týdny, měsíce nebo roky. Většině lidí, kteří jsou postiženi depresivním onemocněním, však může pomoci adekvátní léčba. Máte ve svém okolí matku, které nepomáhá ke zlepšení nálady ani odpočinek nebo pomoc a tento stav trvá několik dní? Nedávejte jí rady typu „vzchop se, vždyť máš krásné dítě, manžela, nic ti nechybí…“ či „musíš to překonat, vždyť to přejde“ a raději ji rovnou odveďte k lékaři.

Čtěte také:

  • Rodičovství
  • Sex po porodu

„Mezi příznaky poporodní deprese převládají pocity selhávání, nerozhodnost, úzkost, strach ze samoty, sociální izolace, bezmoc a beznaděj, katastrofické obavy z budoucnosti, ztráta zájmu a potěšení, nechutenství, nebo naopak přejídání. Rodičky mají pocit, že dítě je nechtěné, nedokážou je milovat ani se o ně postarat. Mohou být přítomny poruchy spánku, nekontrolovatelná plačtivost, potíže dotýkat se dítěte a pečovat o ně, vztek a podrážděnost, pocity ztráty kontroly. Vzácně při výrazném prohloubení symptomatologie hrozí psychotické prožitky a riziko zabití dítěte či sebevraždy. Kromě depresivní a úzkostné symptomatologie se mohou objevovat obsese a kompulze, panické ataky, nadměrné pití alkoholu.

Obvykle se poporodní deprese objevuje za 6–12 týdnů po porodu, ale může se objevit až do jednoho roku poté. Projevuje se hlavně nadměrnou únavou až vyčerpaností, podrážděností, sebevýčitkami, úzkostí, pocity nejistoty a strachu, někdy se dostaví fobické příznaky.

Smutná nálada bývá zpočátku v pozadí obrazu, ovšem postupně se může rozvíjet do deprese různé hloubky. Schopnost postarat se o dítě značně klesá.

Postižená maminka se odsuzuje za to, že necítí nic k dítěti, je přesvědčena, že jako matka selhala, obává se, že ji partner opustí a zanechá s dítětem samotnou, začíná se vyhýbat kontaktu s okolím, uzavírat v bytě, ztrácí potěšení z věcí, které ji dříve bavily.

Obvykle ztrácí také chuť k jídlu a trpí úpornou nespavostí, často bezdůvodně pláče. Většinou zůstává deprese na mírné nebo středně hluboké úrovni.

Biologickými rizikovými faktory jsou předchozí epizoda deprese (až 30 % žen, které v minulosti prodělaly depresi, ji rozvine po porodu), depresivní epizoda po minulém porodu (52–62 % žen rozvine novou epizodu po dalším porodu) a depresivní porucha u pokrevních příbuzných. Mezi psychosociální rizikové faktory patří nedostatečná sociální podpora, negativní životní události, nestabilita partnerského vztahu a ambivalence týkající se těhotenství.

Jen výjimečně se objevuje v poporodním období psychóza (1–2 případy na 1 000 porodů). Poporodní psychóza se nejčastěji objeví v čase od prvních 48–72 hodin až po několik týdnů po porodu.

Prvními příznaky jsou neklid, podrážděnost a problémy se spánkem, velmi rychle se však objeví psychotické depresivní nebo manické příznaky s dezorganizovaným chováním, bludy, halucinacemi. Při depresivních projevech maminka ztrácí kontakt s realitou, mívá depresivní halucinace (hlasy) a bludy (je přesvědčena, že dítě je podvrženo, ďáblovo apod.).

Pak je nutná urgentní hospitalizace, jinak jsou jak novorodička, tak dítě v riziku ohrožení života. Ještě vzácněji se může objevit i manická epizoda s rozjařenou nadměrně skvělou náladou, nespavostí.“

  • Mgr. Kateřina Hollá
  • Psáno pro Babyweb.cz

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector