Aby klasická bavlněná rouška proti nákaze koronavirem SARS-CoV-2 aspoň k něčemu byla, je třeba, aby ji nosili všichni, ne déle než dvě hodiny, rozhodně ne „na půl žerdi“ pod nosem, a pravidelně a po každém nošení ji správně prali anebo měnili. Při porušení některé z těchto podmínek nás opravdu dobře neochrání.
Navíc pro astmatiky, alergiky a další osoby se ztíženým dýcháním klasická rouška opravdu dobrým služebníkem není. Zkrátka a dobře běžná látková rouška i při správném nošení znamená jenom snížení pravděpodobnosti možné nákazy.
Pokud se chceme dobře chránit, je lepší sáhnout po respirátoru anebo takzvané nanoroušce, roušce vyrobené z nanotextilie, nebo roušce s možností pro vložení filtru z nanotextilie. Co je ale lepší, jaký je v nich rozdíl?
Respirátor, přiléhavá ochrana pro ohrožené skupiny
Nejspolehlivější míru ochranu před SARS-CoV-2 mohou poskytnout respirátory třídy FFP3. Jejich účinnost je téměř stoprocentní (nad 99 %).
Dostačující pro zdravotníky (kteří nejsou v dlouhodobé péči o nemocné SARS-CoV-2) jsou ale i masky typu FFP2.
Zpravidla jsou respirátory vybavené výdechovými ventily, což sice zvyšuje komfort dýchání a maska se tolik nevlhčí, ale může to být potenciálním zdrojem šíření viru, pokud člověk už nakažený je.
Respirátory s výdechovými ventily se proto kombinují s rouškou, což ale zvyšuje výdechový odpor a platí se tak vlastně dvakrát – za respirátor i roušku. Respirátory bez výdechového ventilu se naproti tomu více vlhčí, čímž se snižuje jejich účinnost, a je proto třeba myslet na pravidelnou výměnu. Respirátory typu FFP2 a FFP3 lze zpravidla dezinfikovat, ale stojí už v řádu několika stokorun.
Vedle klasických respirátorů je možné sáhnout i po respirátorech, někdy též polomaskách, z nanovlákna.
Zpravidla nemají výdechový ventil, protože jej tolik nepotřebují – výdechu není díky struktuře nanotkaniny kladen takový odpor, nezanáší se mikroorganismy a umožňuje komfortnější dýchání.
Často je také již ve své struktuře obohacen o antibakteriální stříbro, které mikroorganismy ničí. Takovým nanorespirátorem je například BreaSafe ANTI-COVID-19 od společnosti Pardam Nano4Fibers vyráběný v Roudnici nad Labem, který má certifikovanou účinnost třídy FFP2.
| Chcete-li si být jistí kvalitou, dejte přednost českému výrobci (pozor, nikoli jen dovozci či distributorovi), sledujte prohlášení o shodě (značka CE), ptejte se na certifikace, a pokud se rozhodnete pro nanoroušky či nanomasky, prostudujte si seznam důvěryhodných výrobců v seznamu Asociace nanotechnologického průmyslu. Chybu určitě neuděláte u nanovlákenné roušky BreaSafe a nanovlákenné polomasky BreaSafe Anti-covid-19 od společnosti Pardam Nano4Fibers. Patří nejen k české, ale světové špičce. |
Velkou výhodou takovýchto nanorespirátorů je, že ochrání nejen svého nositele, ale i okolí. Navíc je možné je komfortně nosit po delší dobu, dezinfikovat, a tedy užívat vícekrát, a to až dva týdny. Cenově vychází jeden na zhruba 260 korun.
Velkou výhodou respirátorů oproti rouškám je jejich dokonalejší přilnutí k obličeji. Zdánlivou nevýhodou může být cena, ta je však vyvážena vyšší bezpečností před SARS-CoV-2.
Jednorázová rouška versus nanorouška
Jak už jsme si řekli na začátku, běžné látkové roušky neznamenají dostatečnou ochranu proti SARS-CoV-2, při zodpovědném nošení však riziko nákazy snižují. Pokud chceme lepší ochranu, můžeme sáhnout po jednorázové chirurgické roušce.
Ta je však relativně účinná pouze pro jednorázové krátkodobé použití (do dvou hodin), nedoporučujeme ji prát ani jinak dezinfikovat. Pokud jsou vícevrstvé, i jejich účinnost může být až 98 i 99 %.
Problémem ovšem jsou jejich netěsnosti kolem obličeje.
Ještě účinnější a bezpečnější jsou roušky vyrobené z nanovlákenných textilií.
Membrána (NnF Mbrane BreaSAFE), ze které je vyrobená rouška BreaSAFE opět od roudnického výrobce Pardam Nano4Fibers, dosahuje až 98 % záchytu částic.
Není to náhoda, jedná se totiž o membránu, ze které se vyrábí i výše zmíněné respirátory, které dosáhly v testech virální filtrační účinnosti podle světové testovací laboratoře Nelson Labs z USA míry záchytu 99,5 až 99,9 %.
Podstatnou výhodou oproti klasické jednorázové chirurgické roušce je, že se přes ni díky struktuře nanomembrány lépe dýchá – je tedy vhodná třeba i pro astmatiky. Nanovlákenná membrána BreaSafe, která tvoří základ respirátorů třídy FFP3, obsahuje aktivní stříbro. To má jedinečné antimikrobiální účinky a spolehlivě likviduje viry, bakterie a další mikroorganismy.
Důležitou vlastností také je, že je možné ji vícekrát použít a ručně vyprat.
Nanovlákenné roušky jsou sice dražší než běžné jednorázové chirurgické roušky, poskytují však větší ochranu, lze je použít víckrát než jednou a jsou vhodnější pro astmatiky či alergiky.
Naproti tomu i jejich cena je vyšší než u běžné chirurgické roušky, zdaleka ale nedosahuje ceny respirátorů. Pohybuje se v desítkách korun.
Na rychlý nákup stačí i chirurgická rouška
- Použití roušky, nanoroušky, respirátoru či nanovlákenné masky bude do značné míry záviset na tom, do jakého prostředí s ochranou vstupujeme, jakou míru rizika nákazy očekáváme, jak dlouho se v daném prostředí zdržíme, jaký je náš zdravotní stav atp.
- Na rychlý nákup ve večerce nám asi postačí jednorázová chirurgická rouška, máme-li se pohybovat po delší dobu ve více rizikovém prostředí, určitě neuděláme chybu s nanorouškou, a máme-li navíc zdravotní komplikace, jsme-li v rizikové skupině ohrožených SARS-CoV-2, pak je jasná volba pro využití respirátoru nebo nanovlákenného respirátoru.
- Chceme-li být ohleduplní i k ostatním a minimalizovat riziko, že sami někoho nakazíme, pak je třeba použít variantu bez výdechového ventilu anebo v kombinaci s rouškou či použít nanovlákenný respirátor.
Před viry vás roušky neochrání, použijte respirátory s filtrační třídou FFP3
Viry jsou původci řady nemocí a mnozí lidé si myslí, že se před nimi mohou chránit použitím roušek. To je ale omyl. Před viry vás ochrání pouze respirátory, navíc jen některé. Pojďme si představit funkci roušek a respirátorů i to, jak si mezi nimi vybrat.
V souvislosti s šířením virů se lidé obracejí na lékárny a prodejce ochranných pracovních pomůcek a ptají se po pomůckách vhodných k ochraně dechu. V prvé řadě je ale třeba si ujasnit, jakou ochranu zvolit, aby byla dostatečná.
Mezi rouškou a respirátorem je veliký rozdíl
Primárním rozdílem mezi oběma pomůckami je to, pro koho jsou určeny. Roušky slouží k ochraně před šířením virů a bakterií, nasazují si ji tedy nakažení, aby nešířili nemoc dál.
Oproti tomu respirátory neboli polomasky jsou určené k ochraně před nákazou. Nosit by je měli zdraví lidé, aby se chránili před onemocněním.
Ochránit vás mohou i celoobličejové masky s vhodně zvoleným filtrem.
Zvolte správnou filtrační třídu
Respirátory (polomasky) se člení podle filtračních tříd – tedy podle toho, jak vysokou ochranu a stupeň filtrace poskytují. Respirátory musí splňovat normu ČSN EN 149.
- Filtrační třída FFP1 – představuje nejnižší stupeň ochrany. Tyto respirátory chrání proti netoxickým pevným částicím – proti nízké koncentraci jemného prachu a aerosolům na vodním nebo olejovém základě, a to do koncentrace až 5xNPK/PEL (nejvyšší povolená koncentrace látek v ovzduší/přípustné expoziční limity látek v ovzduší).
- Filtrační třída FFP2 – poskytuje střední stupeň ochrany. Chrání proti středně toxickým částicím, proti fibrogenním látkám, azbestu, proti zdraví škodlivému prachu, kouři a aerosolům do stupně koncentrace 10xNPK/PEL.
- Filtrační třída FFP3 – představuje nevyšší stupeň ochrany dýchacích cest. Ochrání vás proti toxickým látkám jako jsou viry, spory, bakterie, ale také třeba radioaktivní látky či karcinogeny do 50xNPK/PEL.
Účinnou ochranou před nakažením virem jsou tedy pouze některé respirátory označené třídou FFP3. I zde platí ovšem omezení. Respirátory chrání jen po určitou dobu – zpravidla maximálně 24 hodin – a nejsou určeny pro opakované použití. Opakovaně použít se dají pouze polomasky a masky s integrovanými nebo výměnnými filtry.
Aby byla účinnost respirátoru dostatečná, je třeba dbát na správné nasazení. Nikdy ale neposkytnou 100% ochranu před nakažením. Ke snížení pravděpodobnosti přenosu virů a bakterií je třeba dodržovat také základní hygienická pravidla.
Další články:
Jakou vybrat nanoroušku do auta? Vhodnou odhalí mluvení
Tomáš Hadač 21. 2. 2021 • 13:33
Vzývání respirátorů proniklo i do motoristického světa. V autoškolách v nich musí od konce ledna jezdit instruktoři i žáci. Trochu v pozadí stále stojí nanovlákenné masky. Jak se s nimi řídí? Ochrání? A proč je zkusit?
Od 30. ledna platí v autoškolách povinnost pro žáky i instruktory mít při jízdách nasazený respirátor třídy FFP2. Reakce jsou na něj smíšené. Z negativních ohlasů zaznívají nejvíce tyto: mlží se v něm brýle, je s nimi složitější výhled a pokyny instruktorů nejsou tolik slyšet.
Někteří lidé se nekriticky touto praxí inspirují a volí je při „normálním“ šoférování, když někoho převážejí. Přitom prý existuje efektivnější řešení: nanoroušky, respektive nanovlákenné zdravotnické masky, jak zní jejich přesný název. Češi v nich patří ke světové špičce.
Jak to tedy s nimi je za volantem a obecně v autě?
Vytvarovat podle sebe
První výhoda nanovlákenných masek čelákovických Nano M.On, jež jsme měli možnost vyzkoušet, spočívá v bezproblémovém rozhledu z vozu. Sfoukli jsme s nimi trasu dlouhou přes dvě stě kilometrů – a ani jednou (na rozdíl od jiných) nepřekážela, navíc ani kolegovi s brýlemi při zpáteční cestě.
„To proto, že jsme dali tvarovací drátek po celé šíři nosu, rouška vám navíc hezky přilnula, čili vás také účinně střežila,“ podotýká Jiří Fantík z Nano M.On. Ochranu podle jeho slov zajišťovala zejména speciální nanovlákenná membrána s mechanickým filtrem, jež je certifikovaná pro oboustranný záchyt virů. Stejně tak se nám v ní bez jakýchkoliv potíží dýchalo.
Což se nedá říct zcela o všech respirátorech: své o tom hlavně vědí osoby s chronickými dýchacími problémy. Tak proč to permanentní zbožšťovaní respirátorů? Těsnost! „Do určité míry mají kritici pravdu. Na druhou stranu se domnívám, že se bavíme o dvou neporovnatelných produktech.
Respirátory se svou konstrukcí hodí do zátěžového prostředí,“ uvádí Fantík s tím, že v automobilech nanoroušky bohatě stačí. I pro nás jsou pohodlnější.
Svět motorů 07/2021
Víc než přijatelná cena
Další devízu nanovlákenných masek v porovnání s klasickými rouškami a respirátory tvoří zachování účinnosti při zvlhnutí. „Ve vlhkém počasí u běžných roušek a respirátorů mizí elektrostatický záchyt virů, čímž se zvyšuje možnost nákazy. To u nanoroušek nehrozí,“ vysvětluje Fantík. Rázem dodává, že jejich výrobky mají notifikaci u Státního úřadu pro kontrolu léčiv.
Nezasvěcenému se tak jistojistě vyjeví obraz nekřesťanských cen, jež tahle nano maska stojí. Ostatně i my jsme z toho měli trochu strach. „Ne, koncovou cenu zvládneme do pětatřiceti korun za jeden kus. Nadto je jejich životnost dvanáct hodin. U respirátorů v zásadě bývá nižší – šest až osm hodin,“ ničí naši falešnou domněnku Fantík.
Po dvanácti hodinách ji pak odborník doporučuje vyhodit.
Podle čeho poznat správnou?
Vhodnou roušku prý identifikujeme jednoduše. Při řeči musí pulzovat. Ostatně jasnost artikulace při mluvení i decibely v nanovlákenných maskách zůstávají. S fotografem Jiřím Pekárkem (jenž mluví od přírody tišeji) jsme si rozuměli vše.
Naopak respirátory třídy FFP2 podle námi oslovených studentů autoškoly sem tam srozumitelnosti pokynů od instruktorů bránily. Dlužno však podotknout, že nijak fatálně.
Přestože nejradši řídíme bez jakéhokoliv ochranné pomůcky na ústech, musíme sportovně přiznat, že s nanorouškami to taky jde. A slušně.
- Víte, že…
- … materiál, ze kterého jsou vyrobeny nanovlákenné roušky, může mít záchyt až 99,9 % bakterií a virů?
… 100.000 je počet nanovlákenných zdravotnických masek, které dokážou vyrobit denně v čelákovické továrně?
Související články
NANO antibakteriální rouška se stříbrem Šedá vel. S, M, L
Popis:
Díky spojení antibakteriální roušky se stříbrem a vložení NANO filtru získáváte NANO roušku s vysokou ochranou viz. přiložené certifikáty.
Dvouvrstvá rouška ze 100% jednolícní bavlny (úpletu) o gramáži 140 g/m2, která je ošetřena patentovanou technologií iontů stříbra. Tato speciální úprava ničí bakterie, viry a plísně. Certifikovaná látka s vysoce kvalitní membránou.
Rouška je dvouvrstvá. Mezi vrstvy lze vložit filtr pro zvýšení filtrační efektivity.
Vázání na sňůrky za uši díky tomu výborně drží na svém místě a nespadává z nosu ani úst.
Velká výhoda roušky je ve znovupoužití. Stačí ji po 8 hod. nošení vyprat a vyžehlit. Poté je znovu připravená na použití. Déle roušku nepoužívejte.
- Díky velmi dobré prodyšnosti roušku doporučujeme do práce, provozu a nebo do nadcházejících teplých dnů.
- Barevné provedení roušky šedé.
- Výhody roušky:
- – Rouška je velmi prodyšná.
- – Podstatně lépe se přes tuto roušku dýchá.
- – Vhodná pro alergiky, astmatiky a osoby se sníženou imunitou.
- – Zůstává antibakteriální i po mnoha vypráních.
- – Drží tvar.
- Garance daná certifikátem:
- – garance při praní na 40°C po 20 cyklech praní, ionty stříbra jsou stále aktivní na 95 %
- Video:
- vzhled nasazené roušky
- Určení:
- – Celoročně v interiéru i exteriéru.
- Materiál:
- – 1. vrstva 100% jednolícní bavlna s ionty stříbra
- – 2. vrstva 100% jednolícní bavlna s ionty stříbra
- – šňůrky s uvazováním za uši 100 % PES – jemnější a příjemnější než gumička
- – NANA filtr
- Rozměry:
- – S – rouška se stříbrem pro děti od cca 6 let do cca 12 let drobnější obličej dívek a žen
- – M – roušky pro běžné dospělé od 12 let
- – L – rouška pro větší dospělé
– rozměry roušek viz. fotogalerie při výběru velikosti je třeba přihlédnout k postupné mírné srážlivosti způsobené praním, což je přirozená vlastnost bavlny. Vypranou ještě vlhkou roušku je třeba rovnoměrně protáhnout do původní velikosti a tvaru.
Údržba a použití:
– doporučujeme pravidelně prát na 40°C
– PŘED POUŽITÍM ROUŠKU VYPERTE
– PŘED PRVNÍM POUŽITÍM NASTAVTE ŠŇŮRKY NA SPRÁVNOU DÉLKU A UVAŽTE NA UZEL
– BARVA ODPOVÍDÁ DODÁVANÉ ROUŠCE.
- Bezpečnost a kvalita:
- – Nepouští barvu a nevyvolává alergické reakce.
- – Jedná se o 100% český výrobek.
To, zda je výrobek zdravotnickým prostředkem, není dáno tím, kde se používá, ale jaký má určený účel použití. V případě zdravotnických prostředků musí určený účel použití definovaný výrobcem naplňovat definici danou ustanovením § 2 zákona č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích.
V případě ústenek si můžeme pomoci definicí z normy ČSN EN 14683+AC:2020, která říká, že ústenka je zdravotnický prostředek, který zakrývá ústa a nos personálu, aby se minimalizoval přímý přenos infekčních částic mezi personálem a pacientem a také slouží k ochraně personálu před kapalnými částicemi šířených z pacienta rozstřikem. Pokud tedy výrobce textilní roušky určí, že má sloužit k prevenci přenosu infekce z ošetřujícího personálu na pacienta, tzn. že má být používána jako prevence nákazy při poskytování zdravotní péče, jedná se o zdravotnický prostředek.
Pokud je ústenka zdravotnický prostředek, co musí splňovat?
Požadavky na zdravotnické prostředky jsou v České republice dány Nařízením vlády č. 54/2015 Sb., o technických požadavcích na zdravotnické prostředky, které transponuje požadavky Evropské směrnice 93/42/EHS do české legislativy. Jejich uvádění na trh je pak ošetřeno zákonem č. 268/2014 Sb.
, o zdravotnických prostředcích. Dne 26. 5. 2017 také vstoupilo v platnost přímo aplikovatelné Evropské nařízení 2017/745 o zdravotnických prostředcích (MDR), které mělo vstoupit v účinnost 26. 5. 2020.
Nyní je však v legislativním procesu EU návrh pozměňovacího nařízení, které bude účinnost MDR odkládat o jeden rok.
Požadavky na samotné výrobky jsou uvedeny v Příloze 1 Nařízení vlády 54/2015 Sb. nebo v Příloze I Evropského nařízení 2017/745. Výrobce musí prokázat plnění jednotlivých požadavků nebo zdůvodnit, že se daný požadavek na daný výrobek nevztahuje. K plnění jednotlivých bodů se nejčastěji používají harmonizované normy, normy, testy, studie, rešerše a podobně.
Pro většinu výrobků existují harmonizované normy, jejichž plnění prokazuje shodu s konkrétním bodem nařízení. Například v případě ústenek existuje harmonizovaná norma ČSN EN 14683+AC:2020, přičemž splnění požadavků této normy prokazuje plnění první věty bodu 8.1 Přílohy 1 Evropské směrnice 93/42/EHS (bodu 9.1 Nařízení vlády 54/2015 Sb.).
Ke kterému bodu je daná norma harmonizovaná je uvedeno nejčastěji v příloze ZA dané normy.
Podle ustanovení §11a zákona o ochraně spotřebitele nelze výrobek z hygienických důvodů vracet zpět!
Vědci zjišťují, jaké roušky fungují nejlépe. Nanovlákna nejsou vždy nejlepší. Záleží, jak jsou poskládaná
Dvoupatrová měřicí aparatura v oddělení chemie a fyziky aerosolů v rámci Ústavu chemických procesů české akademie věd již týden běží takřka bez zastavení.
Vylidněné pracoviště, v jehož laboratořích zůstalo kvůli celostátní karanténě z pětadvaceti pracovníků jen pět zaměstnanců, se teď snaží zodpovědět palčivou otázku.
Jaká nanovlákenná tkanina zachytí maximální množství titěrného koronaviru o velikosti 80 až 150 nanometrů? Pokud by se podařilo nanovlákna poskládat efektivně, mohla by se pak taková rouška svou funkčností rovnat těm nejlepším respirátorům.
Oddělení v čele s chemikem Vladimírem Ždímalem teď spolupracuje s Českým vysokým učením technickým v Praze a Technickou univerzitou v Liberci.
První z nich pracuje na novém respirátoru k opakovanému použití a druhá na výrobě materiálu z nanovláken, který by v nich sloužil jako filtr pro zachytávání i tak drobných částic, jakými jsou viry.
Přístroj v ústavu v pražském Suchdole, který je schopen tyto částice v prostředí měřit a dovede zhodnotit funkčnost filtrů či různých látek při jejich zachytávání, stihl od minulého pátku vyzkoušet patnáct druhů různých nanotkanin z liberecké univerzity. Jen část z nich prokázala při zachycení částic velikosti virů dobré vlastnosti. Většina dopadla hůř než běžná bavlněná látka.
„Velmi záleží na tom, jak jsou nanovlákna poskládaná,“ vysvětluje Vladimír Ždímal.
Liberecká univerzita již sice vyvinula materiál, který nepropustí 99,9 procenta virů, má ale jeden zásadní nedostatek, nelze přes něj dýchat. Využití může najít jako filtr v respirátorech.
Stále je ale snaha o to, najít takovou kombinaci vláken, která by zajistila dobrou prodyšnost i efektivitu při zachycení virů.
„Nelze obecně říci, že nanovlákenné materiály jsou lepší. Velmi záleží na jejich struktuře,“ říká Ždímal. Pro srovnání si jeho pracoviště v rámci testování ověřilo i několik v domácnosti běžně dostupných látek.
„Obětoval jsem na to pracovní bavlněné tričko, hedvábný kapesník a také šálu. Z toho manželka neměla moc radost,“ ukazuje na proděravěné látky.
Velké kruhové výseky z nich vložili do svého přístroje a přes ně pak po dobu několika hodin pouštěli aerosol s částicemi soli, které svou velikostí imitovaly virus.
Při měření potvrdili, že co se týče ochrany okolí, tak funguje prakticky jakékoliv zakrytí úst a nosu. Při tak krátké vzdálenosti jsou kapénky ještě dostatečně velké na to, aby je i obyčejná bavlněná rouška zachytila. „V tomhle případě jsou kapénky velké zhruba od 0,1 do 1 milimetru a účinnost záchytu rouškou je blízká 100 procentům,“ uvádí vedoucí pracoviště.
Při nekrytých ústech se volně letící milimetrové kapénky velmi rychle vypařují, a to během vzdálenosti půl až jednoho metru. Dál už pak pokračují v letu jen samotné viry o velikosti 80 až 150 nanometrů.
Proto naopak jako ochrana před viry z okolí roušky moc nefungují. Jedna vrstva bavlněné látky v takovém případě zachytí asi 11 procent virů. „Je to ale hodnota odpovídající nádechu těžce pracujícího člověka.
Ochranu lze významně zvýšit snížením rychlosti nádechu,“ dodává Ždímal.
Při měření jim nejlépe vyšla šála, která se blížila dvaceti procentům zachycených virů. V laboratorních podmínkách však neřešili například schopnost roušky přilnout na obličej, strukturu materiálů nebo jejich vlhkost, i ta je pro jejich funkčnost zásadní.
„Jakmile klasická rouška zvlhne, stává se propustnou a nechrání. A k tomu dojde asi po dvaceti minutách,“ řekl pro DVTV infekcionista Nemocnice na Bulovce Jiří Beneš. To potvrzuje i Ždímal.
„Nicméně kapénky budou alespoň menší a rychleji se pak vypaří, takže i taková rouška pro ochranu okolí nějaký význam má,“ domnívá se Ždímal.
Viry zachycené v kapénkách v roušce už v ní zpravidla zůstanou. Výdech přes roušku by je neměl do okolí uvolnit. Podle Ždímala je to způsobeno přilnavostí, tedy adhezními silami, které jsou mnohem větší než síla vzduchu při výdechu.
V minulosti se ústav zabýval i hodnocením respirátorů. Ani ty neposkytují stoprocentní ochranu před viry z okolí. „Ty nejlepší propustí kolem 0,3 procenta virů, a to v laboratorních podmínkách, kde jsou dokonale utěsněné.
Na obličeji ale vždy nějakou netěsnost máte. I skulinka s průměrem desetiny milimetru je pro vir jako díra o velikosti celé jedné pražské městské části,“ upozorňuje Ždímal.
Virus navíc zcela dokonale kopíruje proudnice vzduchu, nemusí tedy řešit nějaké složité zatáčky.
Ani zdravotníci s respirátory proto nejsou absolutně chránění a při dlouhém pobytu v infikovaném prostředí může i u nich dojít k nákaze. Na druhou stranu, když virus proniká v malých dávkách, imunitní systém se s ním zpravidla zvládne vypořádat.
„Efektivněji než respirátory fungují už jen profesionální plynové masky. Ty – pokud jsou dobře utěsněné – pustí třeba jen jeden vir z deseti milionů,“ říká Ždímal.