Jak větrat zdravě a nepřijít o teplo: ventilačka v zimě je chyba

Zatímco v létě větráme i proto, abychom byt trochu ochladili, v zimě ho pokud možno ochladit nechceme. Nevětrat vůbec je špatně, takže jsme tu s užitečnými radami, jak vyvětrat pořádně a přitom neztratit moc tepla.

Ve zkratce:

  •      V zimě větrejte rychle a krátce
  •      Pokud můžete, udělejte klidně průvan přes celý byt
  •      Nevětrejte mikroventilací, ani vyklopením “na štěrbinu”, vyjde to draho
  •      Nevhodným větráním uděláte v bytě tolik škody, jako když nebudete větrat vůbec

Jak větrat zdravě a nepřijít o teplo: ventilačka v zimě je chyba

Nejčastější mýty, aneb čemu se vyhnout

S příchodem prvních plastových oken v devadesátých letech lidé začali najednou řešit vlhkost v bytě tam, kde předtím nikdy nebyla. Viník byl jasný a tak vznikla řada škodlivých mýtů. Ještě po třiceti letech tak uslyšíte, že “se musí nechat mikroventilace, jinak zplesniví byt”.

Předně – plastová okna musejí být těsná, pokud chcete ušetřit za topení. Mikroventilace otevřená po celou zimu nejen že k vyvětrání nestačí, ale vyjde vás draho, a dokonce může poškodit okno a okolní omítku. Vlhkost v minulosti možná odcházela nedostatečnou izolací, ale to ještě plyn a elektřina nestály to, co nyní.

Jak větrat zdravě a nepřijít o teplo: ventilačka v zimě je chyba

Správné větrání – rychle a intenzivně

Otevřete okno dokořán a vypněte topení. Nechte pár minut proudit studený vzduch a potom zase zavřete. Okno bude sice zvenčí celé orosené, ale to ničemu nevadí. Právě jste se zbavili přebytečné vlhkosti za cenu nejmenších ztrát na teplotě.

Když si doma topíte, ohřívá se nejen vzduch, ale i povrch veškerého vybavení domácnosti, včetně podlahy a stěn. Větrání průvanem sice teplý vzduch vymění za studený, ale teplo uložené ve stěnách zůstane. Dlouhodobá ventilace ochlazuje interiér rovnoměrně včetně zdí, takže vytopit na správnou teplotu potom trvá déle.

Větrání štěrbinou s sebou nese ale i další rizika, nejen zvýšení účtu za topení. Spočívají v ochlazení rámu okna, funkční spáry a ostění oken.

Pokud necháte studený vzduch proudit do místnosti pomalu ale dlouho, promrzne okenní rám způsobem, na který není stavěný. Ve funkční spáře okna se začne srážet voda (která po zamrznutí může potrhat těsnění), dojde ke vzniku zbytečného pnutí vlivem změny teplot, promrzne a zvlhne ale i omítka v okolí oken.

Vlhko v bytě může způsobit i špatné větrání

Rosení oken, vlhnutí studených koutů a nakonec i vznik plísní, to je téma na dlouhé povídání. Příčin může být řada a receptů na nápravu stejně tak. Tou nejčastější je ale špatné a nedostatečné větrání. Ve strachu ze zvýšení nákladů za topení řada lidí nevětrá přes zimu vůbec a v důsledku riskuje, že znehodnotí vnitřní malbu v místnosti a přijde o zdraví.

Vlhko v bytě vzniká vařením, mytím, ale i z našeho dechu nebo odpařováním z kytek. Nejúčinnější metodou, jak se ho zbavit, je krátce a intenzivně vyvětrat. Vlhký vzduch je pocitově chladnější a tak je celkem možné, že kdo nevětrá, stejně zaplatí za topení více.

Dlouhá zimní dovolená?

Našeho tématu se týká i otázka, jak v bytě topit, pokud v něm v zimě delší dobu nikdo nebude. Opět nás bude zajímat úspora nákladů, ale zároveň ochrana před vlhkem. A opět můžete zaslechnout naprosto nesprávnou radu, že je potřeba nechat v oknech mikroventilaci.

Před odjezdem vyvětrejte celý byt po posledním vaření, praní, sušičce prádla nebo koupeli.

Poté okna pořádně zavřete a topení nastavte na takzvané temperování.

V bytových domech je zpravidla teplota v neobývaném bytě stanovena domovním řádem a neměla by klesnout pod 18 °C. I to ale znamená úsporu na topení a zároveň se nevrátíte do vlhkého bytu.

Vydýchaný vzduch a plísně! Jak v zimě doma správně větrat bez zbytečných úniků tepla?

Větrání v zimě není až taková věda, když dané roční období zohledníte. Chcete mít jak svěží vzduch, tak příjemně vytopeno? Není to nic složitého, když dodržíte jednoduchá pravidla.

Zatímco od jara do podzimu řešíte zejména otázku čerstvého vzduchu, v zimě se ještě přidává nadměrná vlhkost a současně požadavek neztratit drahocenné teplo. Jak to vyřešit?

V místnostech, kde je vydýchaný vzduch, se nikdo necítí dobře. „Nevětrané a znečištěné domácí prostředí může vyvolávat přechodné potíže jako bolest hlavy, dráždění či pálení očí až po víceméně přetrvávající problémy, které mohou vyústit v alergické reakce či chronická onemocnění dýchacích cest,“ upozorňuje Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR.

Navíc se v interiéru hromadí vlhkost a nedá se vyloučit vznik plísní. Tomu nahrává i způsob života v domácnosti, například časté sušení prádla, nepoužívání digestoře při vaření, příliš mnoho rostlin… K celkové vlhkosti přispíváte i vy sami: během spánku jeden člověk vyprodukuje zhruba půl litru vlhkosti, za den a noc jsou to v průměru asi tři litry.

Užijte si koupel, ale pak nezapomeňte prostor důkladně vyvětrat, jinak riskujete plíseň

Chcete-li sušit v zimě prádlo v interiéru, dělejte to během dne, kdy vyvětráte, nikoliv v noci, kdy spíte

Užíváte si příjemné teplo za novými okny a už si jen těžko vzpomenete, jak jste se cítili, když jste ještě měli okna stará, jimiž táhlo? Díky netěsnostem a škvírám unikal ven teplý vzduch i vlhkost a dovnitř proudil zvenčí chladný vzduch – víceméně bez jakékoliv vaší kontroly.

„Nová okna dobře těsní, a to bez ohledu na použitý materiál; je jedno, zda jsou například z plastu, či dřeva. Neuniká jimi teplo a do bytu netáhne, ale současně nemá kudy odcházet vlhkost,“ upozorňuje Roman Kubálek, obchodní ředitel společnosti Vekra.

Proto je efektivní větrání tak důležité – vyženete vlhkost a ozdravíte ovzduší v interiéru.

Nedostatečné větrání může zapříčinit vznik plísní. Graf znázorňující výskyt plísní ukazuje, že tento problém více trápí lidi, kteří žijí v nezateplených domech

Máte okna s možností ventilace a mikroventilace? Pak na takové větrání v zimě raději zapomeňte. Optimální způsob má vypadat takto: na několik minut otevřete v celém bytě či patře okna dokořán a zároveň otevřete dveře do všech místností.

Pokud to chcete přesně, pak se doporučuje postavit se do pomyslného středu příbytku a v momentu, kdy k vám dorazí čerstvý vzduch, okna zavřít. Ideál je takto vyvětrat každé dvě až tři hodiny – za předpokladu, že doma pobýváte i přes den. Když ne, pak může stačit větrání třikrát denně: ráno, po návratu z práce a před spaním.

Plus je dobré otevřít okna při vaření, sušení prádla, po sprše nebo koupeli. Frekvence větrání je tedy reálně závislá na tom, jaké jsou rodinné zvyklosti a kolik osob domácnost obývá.

Díky tomuto rychlému a intenzivnímu větrání se zbavíte vydýchaného vzduchu, vyhřáté stěny interiéru se však nestačí ochladit a „uteče“ tak minimum tepla. K tepelným ztrátám naopak vede častý nešvar: i v zimě větrat mikroventilací či ventilací a navíc postupně, po jednotlivých místnostech.

Budete mít zájem:  Alergie a homeopatika – fungují?

Nebojte se větrat v zimě jinak, a to okny otevřenými dokořán. Na ventilačku zapomeňte

Schéma takzvaného komínového větrání přes dvě patra. Teplý a vlhkými parami nasycený vzduch stoupá rychle nahoru a odchází střešními okny ven, zatímco čerstvý se dostává do interiéru fasádními okny

Zabránit hromadění vlhkosti v bytě se dá i pomocí větracích štěrbin instalovaných v okenních rámech. Jsou určené zejména do místností, v nichž je plynový spotřebič.

„Okenní větrací štěrbiny umožňují buď manuální nastavení průtoku vzduchu, nebo zajistí výměnu vzduchu automaticky podle vlhkosti uvnitř místnosti,“ říká Jiří Korbelář ze společnosti Otherm.

Lze si je pořídit i v akustické úpravě, aby se hluk zvenčí nedostal domů – a to jak při výměně starých oken za nová, tak dodatečně. Štěrbinami proudí malé množství vzduchu, i když je okno zavřené, a je-li potřeba, lze okno otevřít dokořán a vyvětrat intenzivněji.

Větrací štěrbiny jsou velice praktické, na snímku je ukázka mechanického provedení

Zejména u novostaveb se využívá řízené větrání s rekuperací tepla, které řeší výměnu vzduchu, odstranění přebytečné vlhkosti a současně vrací domů teplo, které by jinak přišlo vniveč.

Zařízení dokáže předávat teplo z odpadního vzduchu čerstvě příchozímu, takže domů nepřijde jako při větrání okny studený vzduch, nýbrž už předehřátý. Jinak řečeno – nevětráte okny, ale s pomocí rekuperace.

Existuje více typů rekreačních jednotek a od toho se odvíjí i jejich ovládání.

Schéma řízeného větrání s rekuperací tepla v bytovém domě

Co děláte proto, abyste v zimě omezili hromadění vlhkosti v interiéru? 

Jak správně větrat a předcházet vzniku plísní v bytech

Výrobce plastových oken, doporučuje využití vlhkoměrů v bytech s plastovými okny. Výměna vzduchu v interiérech je velmi důležitá pro naše zdraví. Správné větrání zamezí vzniku plísní, které mohou způsobit vážné zdravotní problémy.

Vlhkoměr

Vlhkoměr je pomůcka pro omezení kondenzace v místnostech. Naměřené údaje mohou varovat uživatele před nežádoucí vlhkostí a vést k pravidelnému větrání.  Správná vlhkost v bytě by se měla pohybovat mezi 40 – 60 %.

Únik tepla a větrání

Nejvíce energie z interiérů zbytečně uteče okny a dveřmi. Neustálý růst cen energií nutí jak domácnosti, tak podnikatelské subjekty řešit problém úniku tepla.  Zároveň však nesmíme podcenit pravidelné větrání.

„Okna by měla tepelně izolovat, bránit průniku hluku z venkovního prostředí a zároveň vyměňovat vnitřní vzduch. Požadavky na zlepšování tepelně – izolačních vlastností oken, nutí výrobce zlepšovat kromě jiného, i těsnost oken. Není tedy výjimkou těsnění ve dvou i třech rovinách. Výsledkem může být zvýšená vlhkost vzduchu a škodlivin, které vedou k vzniku plísní v bytech.“

Plísně

Většina plísní zdravým lidem neublíží.

 „ Pokud se vlhkost obsažená ve vzduchu nedostane ven z místnosti, vzniká plíseň, která je patrná podél rámů oken nebo v rozích místností. Větrat bychom měli krátce a intenzivně. Otevřít okno dokořán 2 x až 3 x denně na 5 -10 minut.

Největší chybou je větrání vyklopeným křídlem po celý den. Tím uniká teplo a místnost se vytápí mnohem déle. Krátké a intenzivní větrání platí pro podzimní a zimní měsíce, v tomto období by měla být teplota v místnosti alespoň 21 stupňů Celsia.

V letních měsících je naopak celodenní větrání příjemné.“

Zdroje vlhkosti

Udržet vhodnou relativní vzdušnou vlhkost v bytě je v současné době problematické, protože jsme výrazně změnili své zvyky:

  • Více se sprchujeme než koupeme (sprchováním se sice šetří voda, relativní vzdušná vlhkost se však zvyšuje více než při koupání).
  • Častěji sušíme prádlo přímo v uzavřených prostorech bytu či domu.
  • Používáme více neporézní materiály (např. laminátové podlahy, rámy oken a předměty z umělých hmot). V interiérech nám proto chybí „dočasné pohlcovače vlhkosti“.
  • Zateplujeme domy. V nezateplených domech s netěsnými okny dochází k výměně vzduchu díky netěsnosti okenních spár. K tomuto jevu však v zateplených domech nedochází. Obyvatelé zateplených domů musí v bytech více větrat než byli doposud zvyklí. I když existují okna s různými typy mikroventilací, v praxi většinou nepostačí nechat okna na režim mikroventilace bez dostatečného větrání otevřenými okny.
  • Spoříme elektrickou a tepelnou energií. Často se používají nedostatečně výkonné digestoře v kuchyni. Neodvětrávají se koupelny a to zejména v zimních měsících.
  • Nedostatečně vytápíme nebo vytápíme jen některé místnosti.

Zdrojem vlhkosti jsou pokojové rostliny, akvária, páry vzniklé při vaření, ale i nevhodně umístěné zdroje tepla nebo nedostatečné vytápění. Doplňky oken, které zlepšují průvzdušnost jako je mikroventilace (čtvrtá poloha kliky) nebo různé samoregulovatelné klapky vedou k vyšší netěsnosti. Tato netěsnost ovšem nezajistí tolik vyměněného vzduchu jako jednorázové intenzivní větrání.

K rosení mohou přispívat i další doplňky okna – například vnitřní žaluzie omezují proudění vzduchu po skle okna, a tak je za chladných dní raději vytáhneme. – Příliš přesahující parapety zase zabraňují stoupání ohřátého suchého vzduchu, a stejně tak závěsy zakrývající topení brání cirkulaci vzduchu v místnosti.

 

 

 

Rosení není vada okna

Důležité je hned zpočátku upozornit, že rosení skel a rámů není způsobeno žádnou vadou okna. Naopak k němu přispívá, když okna dokonale těsní. Jedině rosení okna v meziskelním prostoru znamená skutečnou závadu, kterou musíme reklamovat. K nežádoucímu rosení by nemělo docházet ani u dřevěných, ani u plastových oken.

Okna se orosí ve chvíli, kdy se v ovzduší plně nasyceném vodními parami sníží teplota. Čím vyšší je totiž teplota vzduchu, tím více vlhkosti se v něm udrží.

Tuto kondenzaci vodních par můžeme minimalizovat, pokud budeme přiměřeně k interiérové teplotě větrat tak, aby vlhkost nedosáhla kritické hodnoty, protože vpuštěním chladného venkovního vzduchu do interiéru vždy vlhkost vzduchu snížíme.

Orosená okenní skla můžeme pozorovat jak v novostavbách, tak ve starších budovách, a to především v prostorách, kde je z nějakého důvodu vyšší vlhkost vzduchu, jako v kuchyních, v zimních zahradách s rostlinami, nebo suší-li se v místnosti prádlo.

Navíc se vlhkost vzduchu zvyšuje i pouhou přítomností lidí. Při standardní činnosti v bytě (vaření, koupání, praní, žehlení, vydechování…) člověk vyprodukuje přibližně 3 litry vody za den, čtyřčlenná rodina tedy asi 12 litrů vody.

 

Co by nás na okně mělo zajímat

Sražená voda na okně působí neesteticky, a když stéká, ničí rámy dřevěných oken, zeď pod oknem i podlahu.

Plastová okna jsou sice odolnější a voda jim nevadí, ale ostatním povrchům v místnosti voda nesvědčí, a co je důležitější, v sázce je naše zdraví.

Vysoká vlhkost vzduchu totiž není v souladu s hygienickými normami a v krajním případě může vést i k hnilobným procesům a růstu plísní.

Pokud máme moderní okna, která “těsní až příliš”, musíme rozhodně dbát na správné větrání. Existují pověry, že plastová okna jsou k rosení náchylnější. U okna je důležitá jak jeho tepelně-izolační schopnost, tak možnost ventilace, a to především ventilace aktivně řízená. Plastová okna, kladou důraz na počet komor, systém ventilace.

Ideální pro naše klimatické podmínky je pěti či šesti komorový systém, který zabezpečí vhodnou tepelnou izolaci, a to jak v zimním, tak i v letním období. Tyto systémy plně odpovídají i vysokým nárokům v oblasti revitalizace panelových domů či programu Zelená úsporám.

Budete mít zájem:  Bakterie Escherichia coli (E. Coli) – jak se přenáší a další informace

 

Nesmíme zapomínat větrat !!!

Ideální je, když pravidelně (vícekrát za den) a všechny místnosti důkladně vyvětráme plným otevřením okna na dobu maximálně 5–10 minut (pomůckou pro stanovení dostatečné doby větrání je okamžik kdy se venkovní sklo otevřeného okna zcela odrosí). Na krátké a intenzivní větrání dbáme hlavně v zimním období, aby byly tepelné ztráty co nejmenší. Větrání má význam i pro výměnu vydýchaného vzduchu s vysokým obsahem oxidu uhličitého za čerstvý vzduch zásobený kyslíkem.

Zbavte dům vlhkosti a plísní: časté větrání nestačí, je toho potřeba mnohem více

Při zazimování chalupy je dobré zkontrolovat, jestli se na zdi za starožitnou skříní neobjevily mokré mapy, živná půda pro plísně. Pokud ano, je třeba nábytek odsunout a nechat zeď vyschnout, při stěhování nazpátek ponechat větší mezeru mezi stěnou a nábytkem.

Plísně ale nevznikají jen v zimě a v rekreačních objektech. S chladnými a deštivými či mlhavými podzimními dny se objevují i v některých domácnostech.

Každý, kdo s černými skvrnami v rozích v blízkosti oken, ve spárách mezi dlaždičkami v koupelně nebo za nábytkem měl co do činění, ví, že zbavit se jich nebývá vůbec snadné.

A nejde jen o estetické hledisko, ale také o zdravotní rizika, která nese pobyt v prostředí, kde se vyskytují.

Přečíst článek ›

Tyhle mikroskopické vláknité houby, které tvoří povlaky v nejrůznějším prostředí, škodí především ve vlhčích místnostech. Uvolňují výtrusy, které začnou růst, jakmile ulpí na vhodném povrchu.

Mezi potíže, které způsobují, patří záněty vedlejších dutin nosních, záněty průdušek a alergie, častý je vznik astmatu. Nejvíce jsou ohroženi lidé s oslabenou imunitou, děti a starší jedinci.

Mohou být přehlíženou příčinou kašle, dlouhodobé únavy, podrážděných očí, bolesti hlavy i nevolností.

Ucpané okapy

Množení plísní umožňuje vysoká vlhkost konstrukcí, jejímž zdrojem může být stavební porucha.

„Do domu zatéká, vlhkost vzlíná od základů nebo voda odstřikuje od projíždějících aut a promáčí tak stěnu,“ uvádí příklady stavební expert Martin Perlík z firmy Perlík projekce.

Problémy také způsobují nekvalitně provedené stavební úpravy, jako je třeba nepropustná fasáda s polystyrenem nebo těsná plastová okna, což však nebývá problémem rekreačních objektů. Nejčastějším venkovním zdrojem je zemní vlhkost, která vzlíná od základů, nebo zatékání.

Součástí zazimování chalupy by proto měla být důkladná kontrola okapů či střechy. Ujistěte se, že z nich dešťová voda nestéká ke zdem, ale je bezpečně odvedena směrem od domu.

Další příčinou vlhkosti bývá špatná izolace základů. „Pokud je zeď přímo spojena se zemí a zemina je vlhká, funguje zeď podobně jako houbička na nádobí.

Když ji částečně ponoříte do vody, za chvíli je vlhká celá,“ vysvětluje Martin Perlík.

Přečíst článek ›

Stará venkovská stavení hydroizolaci nemívala vůbec. U staveb z první poloviny minulého století může být zase poškozená a nefunkční. Vlhké zdi poznáte obyčejným dotekem, na blížící se problém upozorní kromě plísně a zatuchlého vzduchu také orosená okna nebo voda ve sklepě.

Vlhkost nejčastěji ničí dřevo, tedy i střešní trámy. Dochází ke znehodnocení konstrukce zdiva, fasády a povrchového nátěru včetně omítky. Když objevíte viditelné stopy na omítce, která se olupuje a drolí, znamená to výskyt vnější vody ve stěnách budovy.

Pokud si chcete ověřit, jestli nejsou zdi vašeho rekreačního objektu zasažené vlhkostí, pořiďte si vlhkoměr.

Nejefektivnější metodou, jak omezit její průnik do místnosti, je stěny domu podříznout a oddělit stěny od země novou izolací – neprodyšnými asfaltovými nebo plastovými pásy, které se natáhnou pod celým domem a vodotěsně slepí k sobě.

Existují i další způsoby. Využít lze chemickou injektáž. Do zdiva se vyvrtají v pravidelných vzdálenostech otvory, do kterých se vpraví chemická suspenze. Látka se rozlije do pórů ve zdivu a vytvoří clonu proti vzlínání vlhkosti. Vlhkost ze zdiva je možné vytlačit i elektrickým napětím.

Pro tuto metodu je nutné dodávat do systému stále elektrický proud. Sanační omítka zase pomůže při odvětrání vlhkosti, která ještě zůstala ve stěnách. Pokud vás na jaře čekají tyto náročné stavební práce, využijte zimní měsíce k odstranění omítky na místech, kde vzlíná vlhkost, aby prostor mohl co nejdelší čas vysychat.

A přidejte intenzivní a časté větrání.

Větrání, odvlhčovače a vysoušeče

O vysokou vzdušnou vlhkost, kterou tak milují plísně, se leckdy postará „jen“ běžný provoz domácnosti, například sušení prádla, nedostatečné odvětrávání koupelny nebo používání digestoře bez vývodu do vnějšího prostředí.

Možná vás překvapí, že problémem může být i akvárium nebo velké množství rostlin, které potřebují vydatnou zálivku. Ideálně by se měla vzdušná vlhkost pohybovat kolem padesáti procent.

Hranicí, kterou už není dobré překračovat, bývá šedesát pět procent.

Prvním varovným signálem v domácnosti může být pomalu schnoucí vytřená podlaha nebo prádlo. Zatuchlý vzduch a nakonec ostrůvky plísně už budou jen logickým pokračováním. Mějte na paměti, že prostor v rozích místnosti je chladnější.

Pokud je nábytek příliš blízko stěn, neproudí za ním vzduch a hromadí se vlhkost, která nemůže odcházet. Více chladu vychází z vnějších zdí, teplejší jsou vnitřní stěny.

„Voda se stráží na stěně, když do studené místnosti proudí teplý vzduch z vedlejšího vytápěného pokoje,“ přidává další příklad Martin Perlík.

Přečíst článek ›

Nejrychlejším způsobem, jak docílit snížení vzdušné vlhkosti, je samozřejmě už zmiňované vydatné a časté větrání. Jde především o místnosti s náročným provozem, jako jsou koupelny, kuchyně, ložnice či dětské pokoje.

Zdůrazňovat potřebu přílivu čerstvého vzduchu je v čase pandemie zbytečné. Je pomocníkem nejen v boji s covidem, ale také s vlhkostí a plísněmi.

Podle hygienických předpisů by se měla v obytné místnosti vyměnit za hodinu polovina objemu vzduchu.

V podzimním a zimním čase je nejlepší větrat vícekrát, intenzivně a krátce. Postačí pět minut každé dvě hodiny. O rychlou výměnu, během níž se neochladí zahřáté stěny, se postará průvan. Při otevírání oken se nemusíte přitom spoléhat jen na „ruční pohon“.

Moderní okenní systémy mají takzvanou mikroventilaci či elektronicky řízenou ventilaci. Systémy chytré domácnosti, senzory, zajistí automatické otevírání a zavírání oken podle konkrétní vlhkosti a teploty.

Komplexním řešením je instalace rekuperační jednotky, tedy řízeného větrání, ať už půjde o lokální rekuperaci pro jednu místnost, nebo centrální pro celý obytný prostor.

Budete mít zájem:  Ublížení Na Zdraví Nezletilým?

Větrací jednotky jsou ve srovnání s rekuperací jednodušší a levnější alternativou, jak přivést čerstvý vzduch do bytu, na chatu či chalupu. Zajistí odvětrávání v době, kdy jsou rekreační objekty prázdné.

Pokud se nechcete pouštět do takové investice, pořiďte si speciální přípravky na eliminaci vlhkosti. „Mezi levnější variantu patří například klasický Ceresit stop vlhkosti, který je efektivním řešením pro absorbování přebytečné vlhkosti,“ doporučuje Richard Klička, odborník z oddělení stavby v projektových marketech Hornbach.

Přečíst článek ›

Na vrchní straně jsou široké otvory pro přívod vzduchu a tím má zvýšené pohlcení vlhkosti. Na chalupě, především v menších uzavřených prostorách, se budou hodit také absorpční sáčky. Stačí, když je uložíte třeba do botníku a necháte působit několik týdnů.

Šikovným pomocníkem při svépomocném odstraňování vlhkosti mohou být při zabydlování chalupy po zimě mobilní elektrické odvlhčovače vzduchu. Absorbují okolní vzduch výparníkem a vzduch následně zamrazí. Vodní pára zkondenzuje a odteče do zásobníku a odvlhčený vzduch se vrací zpět do místnosti.

Na trhu najdete i přístroje, které vzduch zároveň ionizují. Stejně poslouží vysoušeč vzduchu.

Postarejte se také o udržování stálé teploty. Jsou-li obytné místnosti vyhřívány jen sporadicky, teplota v nich často klesá pod 16 °C, a přidáte-li například sušení mokrého prádla, vytváříte ideální podmínky pro růst plísní.

Čím méně teplota kolísá, tím méně poskytujeme prostoru pro jejich růst. Příjemná domácí teplota se pohybuje mezi 19 °C a 23 °C.

Spolu s úpravou provozu domácnosti, snížením vlhkosti vzduchu byste měli také zvýšit teplotu povrchů na problematických místech, jako jsou už zmiňované rohy místností. Pomůže zateplení objektu.

Chytrá houba, nebo hašené vápno?

Před koncem chalupářské či chatařské sezony raději včas zkontrolujte místa, kde se v minulosti už plíseň objevila. Povrchy, kde se vlhkost drží, je nutné pravidelně čistit a dezinfikovat. Pokud už se v místnosti vytvořila plíseň, k její likvidaci můžete využít širokou škálu přípravků.

Nabídka na trhu je obrovská.

Přírodním odstraňovačem plísně je například biologický přípravek Biorepel, který se skládá z originální kompozice mikroorganismu chytré houby – Pythium oligandrum, která potlačuje nežádoucí plísně ze zdí, aktivní mikroflóra nekontaminuje vzduch, nenapadá rostliny, zvířata ani lidi.

Široce oblíbené jsou prostředky, které obsahují chlor nebo jinou dezinfekční látku. Při jejich aplikaci buďte opatrní, protože třeba chlornan sodný vylučuje do vzduchu toxický chloroform.

Odborníci zároveň upozorňují na to, že na stěny se dostanou chloridy. Tyto hygroskopické soli přijímají vodní páru ze vzduchu a zadržují ji, čímž zvyšují vlhkost zdiva a lákají plísně.

Šetrnější jsou fungicidní přípravky bez chloru.

Vrátit se můžete také ke způsobu dezinfekce, která se na venkově tradičně používala, kdy pomocníkem v boji s plísněmi bývalo hašené vápno. Osvědčilo se nejen v případě cihel, ale také kamene či dřeva. Doporučují se dva až tři nátěry. Odvážní mohou účinek umocnit přidáním dezinfekce na bázi chloru.

Plíseň lze odstranit nebo se o to alespoň pokusit nátěrem roztoku síranu měďnatého, modré skalice, důvěrně známé ze školních chemických pokusů. Je dobré nátěr po několika hodinách, až postižená místa vyschnou, zopakovat. Vyzkoušet lze také přírodní dezinfekční prostředky.

Osvědčená je tinktura z grepových jader, která účinně bojuje proti nejrůznějším kmenům plísní nejen v domácnosti, ale i v lidském těle a na pokožce. Za prověření stojí pasta z jedlé sody nebo ocet.

Přečíst článek ›

Prostředky jsou připravené, nezbývá než se pustit do práce. Plíseň na napadených plochách se nesmí odstraňovat za sucha, aby nedošlo ke vdechování zdraví škodlivých výtrusů plísní a kontaminaci okolí. Napadená místa proto nastříkáte čisticím přípravkem a plíseň opatrně odstraníte špachtlí.

V případě silného napadení lze aplikaci opakovat, aby aktivní složky mohly proniknout až k plísňovému myceliu hluboko ve zdivu. Držte se návodů na etiketě vybraného výrobku, ať už jde o délku působení, či mechanického odstranění poškozeného zdiva.

Rozhodně se nepokoušejte nejprve plíseň setřít nebo seškrábat za sucha a až pak se pustit do ošetření zasaženého místa. Výsledkem bude, že se spory rozptýlí do vzduchu a po čase se plísně znovu objeví.

Pokud zjistíte, že je zasažena velká plocha, nezbývá než seškrábat špachtlí všechny vrstvy původní malby až na omítku. Poté místo dezinfikujte některým z přípravků proti plísním.

Následuje penetrace, která působí do hloubky podkladu. Poté lze použít malířskou barvu ošetřenou třeba biocidním přípravkem proti plísním.

Do prostorů, které obývají alergici, astmatici nebo malé děti a do místností s vysokými nároky na hygienu, což jsou v domácnostech zejména koupelny, toalety, kuchyně nebo spíže, se hodí antibakteriální nátěry s přísadou fungicidů a algicidů. Působí nejen proti bakteriím, ale zabraňují také růstu plísní.

Pořiďte si elektronický vlhkoměrMěřič vlhkosti zjišťuje vlhkost v dřevěných a běžných stavebních materiálech včetně zdiva, sádry, betonu a cementotřískových desek.

Jedním stisknutím tlačítka zapnete přístroj a elektrody vtlačíte opatrně, ale co nejhlouběji do měřeného materiálu.

„Pro ideální měření provádějte několik odečtů v různých místech, abyste získali lepší představu o celkovém obsahu vlhkosti v materiálu,“ doporučuje Richard Klička, odborník z oddělení stavby v projektových marketech Hornbach.Na LCD displeji se zobrazí naměřená hodnota v procentech.

Rozsah pro dřevo je 6–44 procent, materiál je suchý, pokud jsou tyto hodnoty menší než 20 procent. Rozsah vlhkosti pro stavební materiály se pohybuje v rozmezích 0,2–2 procent, beton je možné označit za mokrý, pokud naměřené hodnoty přesáhnou 1,6 procenta, sádra je vlhká už od 0,8 procenta.

Suchý sklep

Součástí každého venkovského stavení býval sklep. Stávajícím majitelům často brání v jeho plném využívání nadměrná vlhkost. Zbavit se jí není snadné, protože prostor většinou nelze větrat. Levným řešením, které zvládne šikovný chalupář, je seškrabání vlhké omítky na obvodové zdi až na úroveň základové spáry. Po odstranění příčiny navlhání zdí, což může být porušené potrubí, lze na ně dát sanační omítky. Do sklepa je také možné umístit odvlhčovače. Dalším způsobem, který není investičně náročný, jsou drenáže odvádějící vodu od domu.

Řešením, byť provozně náročným, může být průběžné odčerpávání vody z jímky vykopané v nejnižším místě podlahy. Vlhkost mohou odstranit vodorovné izolace zdiva i podlahy sklepa, případně výstavba dělicích příček s odvětráním. Zajímavým, ale finančně náročným řešením je impregnace zdiva silikonovými pryskyřicemi.

Mikrovlnné vysoušení zdiva naproti tomu využívá vysokých kmitočtů produkovaných speciálními generátory. Molekuly vody přejímají jejich energii a zahřívají se, takže vlhké zdivo vysychá. Vysušování, které běžnými metodami trvá řadu měsíců, mikrovlny zvládnou během několika dní.

Navíc ve zdivu zničí plísně, houby i hmyz.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector