10.04.2019
Všichni víme, že 80 % běžných infekčních onemocnění je šířeno pomocí našich rukou a naší nejlepší obranou zůstává efektivní umývání rukou – ale co sušení? Jsou všechny metody stejné? Sušení rukou je nakonec nepostradatelnou částí procesu čištění rukou, jelikož šíření bakterií je pravděpodobnější na mokré pokožce než na suché.
Když si ruce umýváme důkladně, dostatečně dlouho a dotýkáme se všech míst (např. konečků prstů), dosáhneme výrazné redukce počtu bakterií (1000x méně bakterií). Když si poté kůži dobře osušíme a použijeme dezinfekci jako Deb InstantFoam Complete, dosáhneme 5-log redukce (100 000x méně mikroorganismů, ze 100 000 patogenních mikroorganismů zbude 1).
Sušení rukou a prevence infekcí
Dezinfekce rukou se běžně nepoužívá, a naprostá většina lidí si ruce správně nemyje.
Pak sušení rukou hraje ještě větší roli v prevenci infekcí, jelikož kapičky vody na našich rukách potenciálně obsahují organismy, z nich některé mohou být i patogeny (viry, bakterie, plísně a jiné mikroorganismy).
V případě sušení pomocí ručníků na jedno použití nebo sušáků s horkým vzduchem existují 3 možné zdroje patogenů:
- Ty zbývající na rukách
- Ty na papírových utěrkách
- Ty, které jsou do vzduchu vysokým tlakem foukány sušáky
Otázkou samozřejmě je, co se děje s patogeny, když si ruce správně neumyji a osuším si je papírovou utěrkou nebo teplovzdušným fukarem.
Jedna odpověď může být nalezena ve výzkumu publikovaném v časopise „Journal of Hospital Infection“, kde byly porovnány simulace špatně umytých rukou. Výsledkem bylo, že lidé, kteří použili horkovzdušný osoušeč, měli na rukách 4.
5x více bakterií, než lidé, kteří použili teplovzdušný osoušeč a 27x více bakterií než lidé, kteří použili papírové utěrky.
Charles Gerba, PhD., vedoucí mikrobiolog a profesor na univerzitě „University of Arizona“, studoval mikroby více než 30 let. Stojí si za vyzkoušenými technikami umývání rukou a sušení pomocí papírových utěrek. “Mytí rukou zůstává zlatým standardem, jak se zbavit mikrobů na rukách.
Ale pokud to není provedeno správně, nejméně 15 až 20 vteřin, včetně míst mezi prsty a na konečcích prstů, můžeme si naše ruce znovu kontaminovat, jakmile se dotkneme dalšího povrchu doma či na veřejnosti,” řekl společnosti Healthline. Gerba také doporučuje si na veřejnosti sušit ruce papírovými ručníky.
Je také výborné použít po mytí rukou dezinfekci, dodává.
Takže, když je všechno tak jasné, proč diskuze o papírových utěrkách pokračuje?
Zájem, samozřejmě. Výrobci papírových ručníků i fukarů mají co získat (ale i ztratit) přesvědčením klientů a uživatelů jejich argumenty týkajících se nákladů, hygieny, pohodlí, prostředí atd.
Jiným důvodem pro probíhající spor jsou rozpory nalezené mezi výzkumy sušení rukou, protože se jejich metodika mezi testy v mnohém liší, a protože je těžké předpovědět, jak si lidé ruce budou mýt a sušit.
Některé z mnoha příspěvků a výsledků diskuze stojí za zmínku:
“Horký vzduch zabije bakterie na našich rukách, ale některé výzkumy zjistily, že jiné bakterie vyskytující se v prostředí umývárny na ruce nafouká, např. z okolního vzduchu,” řekl Charles P. Gerba, mikrobiolog z Arizonské Univerzity.
Postup mytí rukou a dezinfekce rukou ve zdravotnických zařízeních a ústavech sociální péče je jednoznačně popsán a ukládá ho i legislativní úprava – vyhláška 306/2012 Sb., která provádí zákon 258/2000 Sb.
, o ochraně veřejného zdraví: § 7 odkazuje na přílohu 3, kde je pod písmenem g) uvedeno, že “k utírání rukou se musí používat jednorázový materiál, který je uložen v krytých zásobnících.
”
SF2H, francouzská nemocniční hygienická asociace, publikovala v r. 2018 novou směrnici pro hygienu rukou, která přímo nakazuje nepoužívat elektrické osoušeče rukou jako metodu sušení rukou. Místo toho doporučuje použití jednorázových papírových utěrek jako nejefektivnější cestu, jak osušit ruce a minimalizovat riziko šíření bakterií po použití toalety.
Výzkum publikovaný v r. 2016 v časopisu „The Journal of Applied Microbiology“ zjistil, že tryskové vzduchové fukary — vysokovýkonnostní zařízení — kontaminovaly okolní území virovými částicemi 1300x více než papírová utěrka.
Standardní fukary — ty co jednoduše vyfukují teplý vzduch — rozšiřují mnohem méně částic, ale pořád 60x více než papírová utěrka.
(Dyson se této studii bránil, protože byla provedena pod nerealistickými podmínkami: Ruce účastníků byly podrobně pokryty virem, což by se nestalo u normálního mytí rukou.)
Výzkum z r. 2014 zmíněn výše, použil bakterie místo viru a zjistil, že tryskové osoušeče rozšiřují 4.5x více bakterií než teplovzdušné fukary a 27x více než papírové utěrky — ale tento výzkum byl financován obchodní asociací výrobců papírů.
Jiný výzkum publikovaný v r. 2010 zjistil, že tryskové osoušeče měly za následek méně bakterií na rukách než teplovzdušné fukary. Tato studie ale byla financována firmou Dyson.
Jedna z mála nezávisle financovaných studií, publikovaná klinikou Mayo v r. 2000, nezjistila žádné statisticky významné hygienické rozdíly mezi sušáky a papírovými utěrkami.
Deb Group Ltd. udělal anketu mezi více než 3.500 lidmi s otázkou, co je lepší metodou sušení rukou na veřejných toaletách – papírové utěrky nebo osoušeče? Deb obdržel stovky komentářů hodnotících výhody a nevýhody obou metod, přičemž 75% dotázaných bylo zastánci papírových utěrek.
A co je vaší volbou ve vybavení toalet a sušení rukou?
Výběr může vypadat trochu komplikovaně, když máte zodpovědnost za výdaje, hygienu, pohodlí, prostředí a pocit pohody vašeho návštěvníka.
Snad vám seznam níže s výhodami a nevýhodami různých systémů sušení rukou pomůže udělat zodpovědnou a zdravou volbu. Seznam je inspirován blogem Mr.
Austina Boucka (profesionál na bezpečnost jídla) a našimi zkušenostmi v oblasti profesionální péče o kůži, mytí a hygieny.
Papírové utěrky na jedno použití
Gendron Et al. našel obyčejné aerobní organismy v koncentracích mezi 2-5 log/gram papírových ručníků, tj. běžný, nikterak znepokojivý standard pro povrchy. Zjistil, že papírové ručníky z recyklátu jich nesly větší množství.
Jsme přesvědčeni, že mechanické utírání rukou papírovými ručníky do jisté míry kompenzuje špatné praktiky při umývání rukou, jelikož mikroorganismy jsou do určité míry přeneseny na papírové utěrky.
Neexistuje dobrý výzkum na toto téma, ale zní to logicky, jelikož efekt čištění kůže je vždy ovlivněn 4 stejnými faktory (Sinnerův kruh): teplota (vody, kůže), čistící přípravek, čas a mechanický tlak (při mytí, poté papírový ručník).
Dosvědčí to i průmysloví pracovníci, např. servisní mechanici – odstraňování oleje a maziva papírovými utěrkami pomáhá.
Výhody papírových ručníků:
- Mechanické sušení do jisté míry kompenzuje špatné návyky mytí rukou.
- Jde o nejrychlejší způsob sušení rukou a pobídnutí zaměstnanců, aby si ruce neotírali o oblečení. Redway a Fawdar zjistili, že co papírový ručník zvládl za 10 vteřin, některým osoušečům zabralo 20 vteřin i více.
- Vysokokapacitní řešení, jelikož 5-8 lidí si může vzít papírové utěrky z jednoho dávkovače během 10 vteřin.
- Nejsou sterilní, ale šance, že budou obsahovat patogeny, je výrazně nižší, což může výrazně snížit zbývající patogenní zátěž na ruce.
- Nebyly prokázané jako horší řešení.
- Nízká pořizovací cena.
- Papírové utěrky jsou multifunkční a je možné je použít i na čištění nástrojů, vytírání rozlitých tekutin atd.
Nevýhody papírových ručníků:
- Pro výrobu ručníků neexistují žádné potravinářské předpisy.
- Náklady – vyžadují doplňování.
- Z odpadkových košů se mohou stát zdroje kontaminace nebo špíny, což ale nezpůsobuje podstatné patogenní riziko, jelikož vše je na zemi.
- Když vypotřebovaný papír nenahradíte, vaše toaleta nevyhovuje hygienickým standardům.
Vysokotlaké horkovzdušné osoušeče
Rychlé a efektivní. Časy usušení porovnatelné s těmi, které jsme viděli u papírových utěrek (10-12 vteřin), je však třeba počítat s tím, že počet uživatelů v daném momentě je omezen počtem osoušečů.
Ačkoli se výzkumy efektivního sušení rukou liší, schopnost těchto sušáků odstranit bakterie pomocí vlhkosti a usušit ruce se zdá nerozpoznatelná od papírových ručníků (Snelling Et al., Matthews a Newsom, Gustafson Et al.). Když je sušákům dáno dost času, drží se na úrovni papírových ručníků. Voda z rukou je sfouknuta do spodní části sušiče.
V případě méně frekventovaného využití to není problém, jelikož kapičky vody mají čas se vypařit. Nicméně v případě vysoké frekvence využití se voda hromadí a nakonec stéká po straně sušiče dolů na zem.
Co se stane, když někdo, kdo nepoužívá správný postup mytí rukou, viz Hygiena na čerpacích stanicích, přenese patogeny nebo fekální materiál do vody, která po nějakou dobu zůstává v osoušeči? Vytvoří to perfektní množící zázemí pro Listérie/Salmonelu/environmentální patogeny. (Obrázek vyfocen na čerpací stanici.)
Jiným pozoruhodným problémem je kapacita horkovzdušných fukarů v případě potřebného vrcholného využití, např. plný autobus lidí vstupující do fast-foodové restaurace, čerpací stanice nebo toaleta před obědem v průmyslu.
Mnoho lidí si může utírat ruce papírovými utěrkami zároveň v porovnání s fukarem, který může v jednom okamžiku používat pouze jedna osoba. Výsledek může být viděn na závodních toaletách: pracovníkům se nechce čekat, a tak si ruce utřou o oblečení a jdou na oběd.
O zvyšování kapacity často není uvažováno kvůli vysokým počátečním nákladům.
Potenciál fukarů rozptylovat bakterie a viry z rukou byl silně prozkoumán. Výzkum Kimmitta a Redwaye na rozptýlení virů demonstruje, že vysoká rychlost vzduchu u těchto sušičů je efektivnější v rozprašování náhražek norovirů (MS2) než papírové utěrky a teplovzdušné fukary. Noroviry mají celosvětově za následek 685 miliónů případů onemocnění a 200,000 smrtí za rok.
Výhody vysokotlakých horkovzdušných fukarů:
- Rychlé sušení rukou, které drží zaměstnance od utírání rukou o oblečení.
- Odpadá potřeba odpadkových košů nebo zásob papírových utěrek.
- Celkově nadřazený teplovzdušným fukarům v odstraňování bakterií.
- HEPA filtr („High-Efficiency Particulate Air“) snižuje pravděpodobnost kontaminace ze vzduchu, ale ne všechny sušiče tohoto typu jsou tímto filtrem vybaveny. Sušiče bez filtru, které nasávají nefiltrovaný okolní vzduch, nakonec zasáhnou Vaše ruce s 2-10x více bakteriemi než jednoduše jejich vystavením okolnímu vzduchu (Salustiano Et al.). Sušiče s HEPA filtrem vykazují čtyřnásobné snížení (Dubnové vydání „Applied and Environmental Microbiology“).
- Aby bylo zajištěno, že HEPA filtr funguje efektivně, měl by být kontrolován a vyčištěn nejméně jednou za 6 měsíců v komerčním prostředí.
- Nedodržení výměn nebo čištění HEPA filtrů ve správném čase bude mít za následek neodstranění částic ze vzduchu. Za předpokladu, že je funkční, vždy splňuje předpisy 21 CFR 117.
Nevýhody vysokotlakých horkovzdušných fukarů:
- Možnost shromažďovat vlhkost a podpořit rozvoj biofilmů na/pod sušičem.
- Možnost rekontaminace rukou špinavým povrchem uvnitř sušiče.
- Nadbytek vody na sušiči/zemi vyžaduje pravidelný uklízecí rozvrh.
- Vysoká pořizovací cena. Ve vysoce používané umývárně (300+ použití za den) nejméně jeden vysokotlakový fukar na 2 umyvadla (www.intelligenthanddryers.com).
- Relativně limitovaná kapacita jakéhokoliv horkovzdušného sušiče v porovnání s papírovými utěrkami.
- Možnost šíření patogenů z kontaminovaných rukou vlivem špatného/nedostatečného mytí rukou kvůli vysokému tlaku.
- Jsou hlasité (+/- 82 dB), což znamená, že nejsou vždy optimální pro kancelářská prostředí.
Teplovzdušné fukary
Klasický nízkotlaký horkovzdušný sušič potřebuje až 45 vteřin k usušení rukou do stejného rozsahu jako papírová utěrka za 10 vteřin.
Výsledek tohoto nedostatku efektivity můžeme vidět každodenně, jelikož si lidé utírají ruce o oblečení nebo si vezmou toaletní papír. Podávají nižší výkon při odstraňování organismů z rukou než papírové utěrky nebo tryskové sušiče.
Většina těchto sušičů není dostupná s HEPA filtrem. Co byste mohli nazvat výhodou je, že rozptylovací akce je nižší než u tryskových sušičů.
Výhody teplovzdušných fukarů:
- Není třeba mít odpadkové koše nebo zásobu papírových utěrek.
- Za předpokladu že je funkční, vždy máte sušící způsobilost vyhovující potravním směrnicím a 21 CFR 117.
- Nejlevnější sušicí volba.
Nevýhody teplovzdušných fukarů:
- Možnost shromažďovat vlhkost a podpořit rozvoj biofilmů na zdi/pod sušičem.
- Možnost poškození sádrokartonu nebo nabarvených povrchů pod sušičem vodou.
- Nadbytek vody na sušiči/zemi vyžaduje pravidelný uklízecí rozvrh.
- Možnost šíření patogenů z kontaminovaných rukou v bezprostřední oblasti.
- 45 sekundová doba sušení odrazuje od mytí rukou, pobízí k opětovné kontaminaci oblečením a otřepáváním rukou.
- Dle literatury nejméně efektivní cesta k sušení rukou.
- Limitovaná kapacita kvůli dlouhému sušení rukou (20–45 sekund).
- Nedostatek filtrace může vést k opětovné kontaminaci rukou.
- Pobízí k tření rukou což snižuje efektivitu.
Takže, papírové utěrky nebo fukary?
Na začátek bych chtěl požádat všechny, kteří uvažují o výměně papírových utěrek za teplovzdušné fukary, aby popřemýšleli o 75 % lidí, kteří hlasovali v dotazníku Deb Group ve prospěch papírových utěrek, a ať nechají v každé koupelně nejméně jeden dávkovač na papírové utěrky. Tím dáte na výběr návštěvníkům vaší fast-foodové restaurace, čerpací stanice, letiště nebo zaměstnancům vaší továrny či služby.
…co je v oblasti sušení rukou důležité pro vás?
Prevence infekcí? 80% z běžných infekčních nemocí je šířena prostřednictvím našich rukou a efektivní umývání rukou zůstává, zároveň s dezinfekcí pokožky, nejlepší obranou. Utírání rukou je klíčovou součástí prevence.
Kdyby si lidé skutečně náležitě umývali ruce, z hlediska přenosu bakterií by na metodě sušení moc nezáleželo. Opravdovým problémem je, že jen 5 % lidí si ruce umývá správným způsobem.
Papírové utěrky na jedno použití jsou efektivní v odstraňování bakterií a špíny z rukou pomocí tření, což do určité míry kompenzuje špatné mytí rukou. Vysokotlaké horkovzdušné fukary mají potenciál šířit patogeny vzduchem. Horkovzdušné fukary jsou do jisté míry kontraproduktivní, jestliže si bakterie nafoukáte zpět na ruce.
Náklady? Vysoká pořizovací cena horkovzdušných fukarů je po čase kompenzována jejich relativně nízkou cenou údržby. Interní výpočty vycházející z různých případů ukazují, že bod zvratu pro průmyslovou firmu s např. 500 zaměstnanci je 2 až 3 roky. Zajímá Vás výpočet? Jednoduše se nás zeptejte!
Ekonomický dopad? Relativně skromná investice v prevenci infekcí může pomoci vyhnout se nebo významně snížit zdravotní a ekonomický dopad infekčních onemocnění.
Nemoci jako nachlazení, chřipka, žaludeční nevolnost a bolesti hlavy jsou nejběžnějšími příčinami krátkodobé nepřítomnosti zaměstnanců.
Šíření těchto nemocí vyústí v průměrně 8 dní nemocenské na zaměstnance za rok, což ovlivňuje přímé náklady, produktivitu a způsobuje pokles prodejů („Service Cleaning & Maintenance Management (CMM)“).
Pohodlnost? Papírové utěrky vyžadují doplňování, logistiku a vyprazdňování košů.
Horkovzdušné fukary potřebují častější čištění a sušení země a zdí kvůli vodě, která je foukána přímo na zem, dokonce ještě více v případech, ve kterých je sušič připevněn v nějaké vzdálenosti od umyvadla.
Patogeny mohou být přeneseny z kontaminovaných sušičů, zdí a země do jiných oblastí různými způsoby. Do těchto patří obuv personálu, vybavení, kolečka vozíků a čistící vybavení.
Domníváme se, že v této diskuzi to každý vidí více méně subjektivně, ať už kvůli zájmům nebo přesvědčení. Přejeme vám rozumnou volbu, jelikož patogeny se skrývají na každém rohu.
Autor: Frans Witpeerd, Managing DirectorPřeklad: Zdeněk Mocek, Marketing Manager
Papírové ručníky snižují průměrně výskyt bakterií na rukou o 77%
TZB-info / Facility management / Papírové ručníky snižují průměrně výskyt bakterií na rukou o 77%
Papírové ručníky vychází v dlouhodobém srovnání z ekonomického hlediska lépe než osoušeče a osušení je rychlé a bez hluku.
Mytí rukou po použití toalety patří k základním hygienickým zásadám, jejichž dodržování člověka z velké části uchrání před rizikem, že někde něco „chytne“.
Výsledky průzkumů, které má k dispozici společnost Kimberly-Clark Professional*, navíc ukazují, že přibližně 15% žen a 25% mužů si po použití toalety v práci nemyje ruce, a šíří tak bakterie dál.
Umyté ruce je ale třeba si také osušit – a tady může být celá snaha o hygienu obrácena ve svůj protiklad.
Na mnohých veřejných záchodech jsou k dispozici horkovzdušné vysoušeče. Ruce osuší rychle a zdánlivě i hygienicky – protože se jich člověk během sušení nemusí ani dotknout. Ve skutečnosti jsou rizikem s patogenními bakteriemi. Navíc je ve chvíli, kdy foukají horký vzduch, šíří daleko do okolí.
Vzduchové vysoušeče tak mohou znečistit prostředí toalet a přenést znečištění na jejich uživatele. To prokázala studie, kterou prováděla londýnská University of Westminster. Tato studie také dokázala, že papírové ručníky snižují průměrně výskyt bakterií na rukou o 77%.
„Tryskové osoušeče mohou výskyt bakterií na rukou naopak až o 42% zvýšit,“ tvrdí area manager společnosti Kimberly-Clark Professional* Jan Pipek s odvoláním na Westminsterskou studii. Podle autorů studie není pravděpodobné, že by papír znečišťoval prostředí toalet nebo jiných uživatelů.
„Uživatelé u papírových utěrek také oceňují rychlost osušení rukou, která nezabere více než pár vteřin, na rozdíl od tryskových osoušečů, kde se doba sušení prodlužuje až na desítky vteřin.
Uživatelé si navíc často stěžují na hluk vydávaný tryskovými osoušeči, který dosahuje úrovně až 90dB“
, dodává Jan Pipek ze společnosti Kimberly-Clark Professional*.Výrobci osoušečů rukou se snaží na poznatky o bakteriálním nebezpečí reagovat. Nové generace vysoušečů jsou osazeny HEPA filtry, takové řešení však zase zvyšuje cenovou náročnost technologie. Ruce ale dokáží osušit skutečně za pár vteřin – a tím i s nižší náročností na spotřebu elektrické energie a s minimálním okapem (a tedy i znečištěním podlahy).
1 Srovnávací studie hygieničnosti tří různých metod osoušení rukou: papírové ručníky, teplovzdušné osoušeče, tryskové osoušeče – WESTMINSTERSKÁ UNIVERZITA (listopad 2008)
2 Studie Eurofins-Inlab: Mikrobiální kontaminace na površích spojených s různými typy přístrojů na osoušení rukou (2012)
3 A, M Snelling et al. (2010). Srovnávací studie hygienické účinnosti ultrarychlého vysušeče rukou oproti klasickým teplovzdušným osoušečům – Žurnál aplikované mikrobiologie (The Journal of Applied Microbiology)
Obecně platí, že pořizovací cena osoušeče rukou je vyšší, než pořizovací cena sady papírových ručníků a zásobníku.
Na druhé straně – u papírových ručníků je tu nutnost dokupovat nové dávky ručníků a také starost s likvidací odpadu v podobě starých použitých ručníků. Podle Václava Votruby, marketing managera společnosti SCA HYGIENE PRODUCTS, s.r.o.
, která na trhu zastupuje značku TORK, ale přesto vychází papírové ručníky i v dlouhodobém srovnání z ekonomického hlediska lépe.
Jsou víc „eko“ papírové ručníky, nebo elektrické osoušeče?
Je větší plýtvání přírodními zdroji zapnutí osoušeče rukou, nebo použití jednorázových papírových ručníků? Oba způsoby sušení mokrých rukou mají své klady i zápory. Ani prováděné studie se nedokáží shodnout, jaký způsob sušení rukou má menší ekologickou stopu. Záleží totiž na tom, jestli na vaše ruce osoušeč fouká teplý, nebo studený vzduch.
Nebo kolik papírových utěrek si ze zásobníku vytáhnete.
Dilema sušení rukou po umytí na veřejných či společných toaletách nemá jednoduché řešení.
V úvahu se musí vzít celý životní cyklus elektrického spotřebiče či papírové osušky: původ materiálu, výroba, přeprava, doba i nároky na používání a nakonec jejich likvidace, vyjmenovává Simon Lockrey z australské RMIT University.
„Takže v některých ohledech je o něco lepší volbou papírový ručník a v jiných případech konvenční elektrický osoušeč rukou. Závisí to především na tom, jak je získávána elektřina a jak jsou vyráběny a likvidovány papírové ručníky,“ uvádí.
Klasický elektrický osoušeč vs. papírová utěrka
Elektrický osoušeč rukou je náročnější na výrobu, zároveň ale poslouží roky a vysuší mnoho párů rukou. Záleží na spotřebě elektřiny konkrétního typu vysoušeče, zdroji elektrického proudu v daném regionu i době, kterou potřebuje k dostatečnému osušení rukou.
A co další dilema: Látkový, nebo papírový kapesník? Už je jasno
Dopad na životní prostředí u papírových utěrek zase ovlivňuje to, jakou mají gramáž či zda jsou vyrobeny z recyklovaného papíru. Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) v USA odhaduje, že k výrobě recyklovaných papírových utěrek je potřeba o 40 % méně energie než na utěrky z nově produkovaného papíru. Použité papírové utěrky se už dále nerecyklují.
Samozřejmě záleží také na tom, kolik takových ubrousků k utření rukou vlastně potřebujeme. Uvádí se, že člověk ze zásobníku na jedno utření vytáhne v průměru ubrousky dva.
- Jak ale dokazuje vtipné video Joea Smithe, k utření dokonale postačí jediný kus ubrousku. Stačí rukama před utřením dvanáctkrát zatřepat ve vzduchu a papírový ubrousek před použitím složit:
- Řídi-li bychom se jeho radami, ekostopa papírových ručníků by byla hned poloviční.
Podle Nancy Vandenberg z Markets for Recycled Products má na spotřebu papírových utěrek vliv také to, jestli jsou v zásobníku v roli, nebo poskládané. „Lidé použijí více kusů skládaných utěrek než těch z role, protože vytáhnou ze stojanu hned hrst složených utěrek, málokdy je před použitím rozloží nebo si je častěji odnáší s sebou,“ tvrdí.
Studie společnosti Environmental Research management srovnávající průměrnou spotřebu dvou papírových utěrek s 30vteřinovým osoušení rukou teplým vzduchem se nicméně přiklání spíše na stranu elektrických osoušečů. Během pěti let používání za sebou zanechají papírové utěrky třikrát větší uhlíkovou stopu než elektrický osoušeč, shrnuje závěry studie web Treehugger.
Studený vzduch, který suší
Do veřejně přístupných toalet (a nejnovějších srovnání) vstupují i další nová zařízení: moderní tryskové osoušeče. Ty si na rozdíl od tradičních osoušečů, které využívají k sušení rukou kombinaci tepla a proudění, vystačí s pouhým silným proudem neohřátého vzduchu.
A podle studie Massachusetts Institute of Technology (MIT) jsou jasnými vítězi. Jejich ekologická stopa je ve srovnání s papírovými ubrousky i konvenčními elektrickými teplovzdušnými osoušeči zhruba třetinová. Vedou si lépe i než rolovací textilní ručníky.
Všechny tři testované přístroje značek XLERATOR a Dyson Airblade mají oproti svým předchůdcům výhodu v menší spotřebě elektřiny i kratší době potřebné k osušení rukou. Zatímco tradiční přístroje potřebují 20-40 sekund, jim stačí 12-20 sekund.
Simon Lockrey ale dodává, že ani žebříček této nejnovější studie, která porovnává hned sedm způsobů sušení rukou, nemusí být definitivní.
V budoucnu mohou být papírové utěrky v zásobnících na toaletách lehčí a menší, lidé je mohou používat efektivněji nebo utěrky nebudou končit na smetištích a ve spalovnách, ale v kompostárnách a bioplynkách.
Nové technologie mohou překonat i dnes pokrokové tryskové osoušeče, uzavírá Lockrey.
Pokroku navzdory tu navíc bude vždycky ještě jedna zatím opomenutá možnost usušení rukou: prosté utření dlaní do vlastních kalhot nebo sukně. To je a zůstane beztak k životnímu prostředí vůbec nejšetrnější. Byť má samozřejmě také své nevýhody.
Líbí se Vám článek? Přispějete na další?
reklama
Jak si sušit ruce? Papírové ručníky nejsou ekologické, na rozdíl od sušičů ale nerozfoukají bakterie do okolí
Otázka, jestli jsou lepší papírové ručníky nebo vysoušeče, sem tam zaměstnává jak zahraniční, tak česká média. Výsledky studií, o nichž informují, ovšem nezřídka odpovídají tomu, který výrobce daný výzkum platil.
Česká média ovšem alespoň v posledním roce často upozorňují, že sušiče fungují jako rozmetávače bakterií. Elektrické vysoušení rukou skutečně nemusí být z hygienického hlediska tou nejlepší volbou i podle vědců.
Ti však na druhou stranu také poukazují na to, že než si nesušit ruce vůbec, je lepší sušák použít.
Nejdřív se podívejme na to, jaké mají jednotlivé způsoby sušení rukou vliv na životní prostředí. Papírové ručníky vyrobené z recyklovaného papíru jsou pochopitelně ekologičtější než ty nerecyklované, jenže rozpoznat přímo na toaletě, zda jde o jedny nebo druhé, nemusí být jednoduché.
A i když papírové ručníky je možno vyrobit z recyklovaného papíru, recyklovat je poté už nejde. Je to částečně proto, že jsou chemicky ošetřené, aby byly dost silné a dokázaly absorbovat vodu bez toho, aby se rozpadly na kousky.
Dalším důvodem je, že papír nelze recyklovat donekonečna – celulózová vlákna, z nichž se papír skládá, jsou totiž po čase tak krátká, že už s nich nelze vyrobit další produkt. Některé papírové ručníky se sice kompostují, většina jich ale skončí v koši.
Jen ve Spojených státech tak na skládkách skončí šest milionů tun papírových ručníků.
Použití papírových ručníků alespoň na rozdíl od sušičů nevyžaduje elektřinu, tedy pokud nejsou v automatickém podavači. I když výrobní proces nějaké skleníkové emise produkuje, 98 procent toho, co u sušičů přispívá ke globálnímu oteplování, vzniká při jejich provozu.
Běžné osoušeče rukou přitom fungují tak, že na ruce foukají vzduch přes topné těleso, aby se voda vypařila. „Proto jsou horké. Je to ale velmi neefektivní způsob, jak dostat vodu z vašich rukou,“ konstatuje podle ABC.
net výzkumník v oblasti udržitelnosti na RMIT University v Melbourne Simon Lockrey.
V závislosti na modelu přitom jedno spuštění horkovzdušného osoušeče vyprodukuje emise rovnající se 20 až 80 gramům oxidu uhličitého.
Oproti tomu tryskové vysoušeče horké nejsou – fungují na principu, že odfouknou vodu z rukou pryč. Jednou z výhod tohoto způsobu sušení rukou je jeho energetická efektivita – není v nich topné těleso a osuší ruce rychleji než horkovzdušný osoušeč.
Faktem ovšem je, že řadu studií poukazujících na úspornost platí výrobci. „I když však srovnáte ekologičnost tryskového vysoušeče s převážně recyklovanými papírovými ručníky nebo horkovzdušným osoušečem, tryskový vysoušeč vítězí, i kdyby využíval energii z uhelné elektrárny,“ říká Lockrey.
Až třicetkrát víc mikrobů
Na tomto místě je ale třeba zdůraznit, že sušiče mají hlavně sušit ruce, a na veřejných toaletách hrají roli i další faktory než jen úspornost. Tím vůbec nejdůležitějším je nepochybně hygiena.
A v tomto bodě je třeba papírovým ručníkům přiznat, že dělají dobrou práci – pokud na nich ulpí bakterie z rukou, skončí vzápětí v koši. Ne tak u tryskových vysoušečů.
Ty sice rychle ruce osuší, jak ale upozorňuje mikrobiolog z Univerzity v Leedsu Mark Wilcox, mikroby, kteří přečkaly proces mytí rukou, rozfouká do vzduchu.
„Bacily se nacházejí i na dobře umytých rukou. Na špatně umytých jsou jich spousty. Jsou pak rozprášeny po površích, do vzduchu, na vás i na lidi, kteří čekají za vámi, aby si ruce osušili také,“ zdůrazňuje Wilcox. Nejhorší přitom podle něj je, když si někdo během vteřinky ruce jen ošplíchne vodou, aniž by použil mýdlo, a pak si je osuší.
„To je spolehlivý způsob, jak rozšířit všechny bacily, které jste měli na rukou předtím, než jste přišli na záchod, i ty, které jste si odtud odnesli,“ konstatuje Wilcox. Nutno ale poznamenat, že ani používání horkovzdušného osoušeče není zcela ideální – tedy alespoň pokud mluvíme o lidech.
Naopak co se týče bakterií, těm může poskytnout příjemné, teplé prostředí, aby mohly pohodlně růst.
Profesor Wilcox opírá svá tvrzení o výzkum, jehož se sám účastnil a který byl publikovaný letos v červenci v časopise Journal of Hospital Infection. Ten se zaměřoval na množství mikrobů na površích a ve vzduchu na nemocničních toaletách v Británii, Francii a Itálii, které byly vybaveny buď tryskovými vysoušeči, nebo papírovými ručníky.
Vědci přitom zjistili, že ani papírové ručníky nezajišťují sterilní prostředí – i v těchto případech byl nalezen zlatý stafylokok rezistentní na meticilin (MRSA). Jenže když byl na místě tryskový vysoušeč, vyskytoval se v britských nemocnicích MRSA třikrát častěji.
Celkové množství mikrobů na vysoušečích pak bylo až 30 krát vyšší na všech místech, která užívala vysoušeče místo papírových ručníků.
„Z hlediska prevence infekcí je proti jádru věci šířit bakterie okolo, když máme dostupnou alternativu, která je zdaleka tak moc nešíří. Horkovzdušné osoušeče jsou pak někde mezi,“ poukazuje profesor Wilcox.
„I kdybychom se všichni v hygieně rukou hodně zlepšili, vždycky tu budou lidé, kteří se o to nestarají, nemají čas, nerozumí tomu nebo cokoliv jiného,“ podtrhuje důležitost toho, proč těmto aspektům hygieny věnovat pozornost.
Většinou se přitom podle Wilcoxe dostaneme z toalet, aniž bychom se nakazili, i když se na záchodě můžeme kontaminovat bakteriemi někoho jiného. „Jenže když půjde o vir chřipky nebo norovirus, může to být problém,“ upozorňuje profesor Wilcox.
Mokré ruce snáze šíří bakterie dál
Jsou tu ovšem i další možnosti, jak ruce osušit. Z ekologického hlediska spadají někam mezi papírové ručníky a sušiče dávkovače textilních ručníků. U nich zhruba 40 procent produkce oxidu uhličitého souvisí s materiálem, výrobou a dopravou.
Bavlna přitom není ta nejudržitelnější plodina a ručníky navíc vyžadují praní. Velký otazník je tu ale i z hygienického hlediska. „Za předpokladu, že ručník stáhnete dolů za čistou část, bych měl jen minimum výhrad.
Když tam ale někdo nechá viset mokrý, bakteriemi kontaminovaný ručník, a vy za něj musíte zatáhnout, můžete se sami kontaminovat,“ vysvětluje Wilcox.
Pokud pak budeme volit z papírových ručníků a sušičů, záleží nejlepší volba na kontextu. Nevýhodou vysoušečů je, že mohou být dost hlasité, i kolem 90 decibelů, tedy jako sekačka na trávu.
„Myslím, že některé značky s tím musí dost bojovat, hlavně na veřejných místech. Není úplně vhodné dávat je do knihoven nebo kanceláří,“ myslí si Simon Lockrey.
Také proto britská Národní zdravotní služba nedoporučuje tryskové vysoušeče v klinických zařízeních.
Jak by tedy problém řešili samotní vědci? Profesor Wilcox dává přednost papírovému ručníku, kdyby ale nebyla jiná možnost, použil by i elektrický vysoušeč. „Mikrobi se mohou z vašich rukou přenést na jiné povrchy mnohem snáze, pokud jsou ruce mokré či vlhké. Takže je lepší využít tryskový vysoušeč, než si ruce vůbec neutřít,“ uzavírá.
-mk-