Jak se stavět ke koronaviru: pozitivně, nebo negativně? Především realisticky

Mgr. Pavlína Komedová

Leckterý vlastník louky či obdobného pozemku mimo obecní zástavbu by jej rád využil i jiným způsobem, než je jen uspokojivý pocit z faktu, že mu tento kus půdy patří.

Chce-li zde však vytvořit místo pro občasnou relaxaci, potřebuje k tomu alespoň základní zázemí – chatu.

Jaké jsou možnosti zajištění takového zázemí? A co je a co není možné s takovým pozemkem provést, případně na něm postavit?

Jak se stavět ke koronaviru: pozitivně, nebo negativně? Především realisticky

Stavební zákon vychází ze základního principu, kterým je tzv. územní plánování.

To znamená, že není možné postavit kdekoliv cokoliv pouze na základě toho, že mi pozemek pod stavbou patří – veškeré stavby musí korespondovat s územně plánovací dokumentací, kterou na nejvyšší a nejobecnější úrovni schvaluje vláda, na té nejnižší a nejkonkrétnější obce.

Stavby jsou zákonem rozřazeny do mnoha kategorií podle vlivu na své okolí a potřebě se s ním provázat (např. rodinný dům potřebuje zajistit připojení na inženýrské sítě, čistička odpadních vod zásadně ovlivňuje způsob kanalizačního řešení v obci a vlastnosti vodních toků, na které se napojuje atd.).

Lze říci, že každá stavba nějaký vliv na své okolí má, proto také každá stavba podléhá regulaci. Musí především splňovat podmínky dané zákonem – a vyžaduje-li to zákon – pak i další podmínky stanovené orgánem státní správy či místní samosprávy.

Zákon v § 18 odst. 5 stavebního zákona jasně říká, že až na výjimky se v nezastavěném území stavět nesmí.

Respektive povoleny jsou pouze stavby, které svým účelem souvisí s využitím a péčí o krajinu (stavby pro zemědělství [1], lesnictví, ochranu přírody, účelové komunikace apod.).

Je výslovně zakázáno, aby tyto stavby plnily doplňkovou funkci bydlení či rekreace (není dovolena ani dostavba bytů k zemědělským stavbám coby zázemí pro zemědělskou činnost).

Dnes tedy nepřipadají v úvahu ani drobné doplňkové stavby jako garáže, sklady nářadí apod., které by si vlastník rád postavil u chalupy na zahradě spadající však již do nezastavěného území.

K (ne)možnosti postavit v nezastavěném území sklad nářadí se již vyjádřil i Nejvyšší správní soud, která konstatoval, že aby stavebník uhájil oprávněnost umístění skladu coby doplňkové zemědělské stavby, musí v takovém případě skutečně prokázat, že stavba tomu účelu skutečně slouží, a zároveň že „zájem na provozování stavby převažuje nad veřejným zájmem na ochraně nezastavěného území.“ Majiteli se tak v daném případě nepodařilo sklad nářadí před soudy uhájit a bylo nařízeno odstranění stavby[2].

Co je zastavěné území?

Jak tedy v dotčené obci zjistit, co je zde zastavěným územím[3], na němž je možné stavbu umístit? Zastavěné území a podmínky pro plánované stavby určuje územní, popřípadě regulační plán obce.

V mnoha případech lze tento plán získat na webových stránkách obce (nemá-li obec stránky zřízeny, je možné se obrátit na obecní úřad s dotazem, kde lze do územního plánu nahlédnout, popř.

zda není momentálně v plánu jeho aktualizace).[4]

Situace, kdy je pozemek v zastavěném území dle územního plánu určen k jinému účelu, než bydlení či rekreace

Je-li pozemek, na němž máme záměr něco postavit, zahrnut do územního či regulačního plánu, ale tento plán pro něj vymezuje jiné užití, než je možnost obytné zástavby, je situace velmi obdobná jako v případě nezastavěného území.

Odchýlit se od územního či regulačního plánu není dovoleno. Může se přitom např. jednat o pozemek na kraji obce, který je již dlouhodobě holinou, ale v územním plánu je stále uveden jako „pozemek plnící funkci lesa“. Na takovém pozemku rovněž nelze umístit stavbu.

Jedinou cestou je změna územního či regulačního plánu – tedy poměrně náročný proces.

Účel pozemku pak může být omezen rovněž ochrannými pásmy (bývají vyznačena v územním plánu). Nejčastěji se bude jednat o omezení vlivem ochranného pásma lesa, které činí 50 metrů od jeho okraje. V tomto ochranném pásmu není možné umisťovat stavby bez souhlasu orgánu ochrany přírody. Obdobná omezení mohou být dána ochrannými pásmy vodních zdrojů, koridory vedení inženýrských sítí a podobně.

Co vše spadá do kategorie „stavba“?

Umístění obytné stavby mimo plochy k tomu určené je tak krajně problematické. Co vše je ale považováno za stavbu?

Stavební zákon pojímá „stavbu“ velmi široce. Je definována v § 2 odst. 3 stavebního zákona a zahrnuje veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií. Jelikož bylo v minulosti nejasné, jestli pod tuto definici spadají i tzv. „mobilní domky“, byl stavební zákon v r. 2012 upřesněn v tom smyslu, že se za stavbu považuje i tzv. „výrobek plnící funkci stavby“.

Pod tím si můžeme představit v zásadě cokoliv obytného, co vznikne jako hotový produkt a na pozemek se pouze přiveze a instaluje (z nákladního automobilu jej sundá jeřáb či jiné zdvižné zařízení a přesune na kýženou plochu) – ovšem samo o sobě to mobilní není. Jedná se tedy i o malé montované domky, chatky, nepojízdné karavany a podobně. To vše může být zahrnuto pod pojem „stavba“.

Co lze mít tedy na pozemku, který není určen k zástavbě?

Chceme-li mít na pozemku, který není určen pro umístění obytné stavby, nějaké zázemí pro občasnou rekreaci, nesmí se jednat o stavbu a nesmí se rovněž jednat o zázemí, která má dlouhodobý charakter (například původně pojízdný karavan na pozemku poněkud zapustí kořeny a stane se nepojízdným).

Rozdíl mezi výše zmíněným pojmem „výrobek plnící funkci stavby“ a karavanem (obytným přívěsem) je tedy mobilita. Jednoduše řečeno, je-li možné to, co jsme umístili např. na louku a v čem občas přespáváme, připojit za automobil a bez dalšího odtáhnout, nejedná se o stavbu – ani o výrobek plnící funkci stavby.

Umístění obytného přívěsu tak nespadá pod omezení stanovená stavebním zákonem a je možné jej zaparkovat téměř kdekoliv (s výjimkou některých zvláště chráněných oblastí, jako jsou národní parky, chráněné krajinné oblasti a podobně, která mají upravený režim i pro samotné fungování osob a motorových vozidel, které se v nich pohybují[5]).

Zde je také nutno upozornit, že umístíme-li před karavan třeba betonovou terasu či jiné doplňkové stavební prvky (palubkové obklady nebo například WC se spodní terénní úpravou) a karavan už na louce úspěšně přežil třetí zimu, jen obtížně lze dojít k závěru, že karavan sám osobě je stále užíván coby mobilní zařízení.

Problém určit, co je a co není stavbou, pak již mnohokrát řešil i Nejvyšší správní soud České republiky. Důvodem je, že chataření a obecně pobývání v přírodě ve všemožných lokalitách je u nás poměrně oblíbenou činností – tedy ani správní a soudní řízení s tím spojená nejsou výjimečná.

V rozhodovací praxi pak právě drobné doprovodné stavební prvky, ze kterých lze poměrně logicky dovodit, že majitel nemá v plánu karavan po víkendu z louky odtáhnout, byly důvodem pro uložení povinnosti „odstranění stavby“ [6] a úhrady případné správní pokuty (nejčastěji v řádu desítek tisíc korun, ovšem poměrně záleží na lokalitě a názoru místní samosprávy na závažnost prohřešku).

Závěrem

Vlastníte-li louku či obdobný pozemek, který není primárně určen k zástavbě (ať už se nachází v nezastavěném území, v území, které je určeno k jinému účelu, či spadá do ochranného pásma), není možné na něm umisťovat stavby.

Zaparkovat si na pozemku dočasně mobilní obytný přívěs až na výjimky možné je, neboť se o stavbu nejedná.

Dozvíte-li se pak o jakémkoliv problému, který Vaše počínání vyvolává, zkuste navštívit příslušný úřad a zeptat se, v čem nesrovnalosti přesně spočívají a zda můžete některou svou činnost ke spokojenosti všech rozumně upravit.

Zdroje a poznámky:

[1] Zemědělské stavby, které jsou povolené, upravuje 3 písm. f) vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, a jedná se o: „1. stavba pro hospodářská zvířata, tj. stavba nebo soubor staveb pro zvířata k chovu, výkrmu, práci a jiným hospodářským účelům, 2. doprovodná stavba pro hospodářská zvířata, tj.

stavba pro dosoušení a skladování sena a slámy, stavba pro skladování chlévské mrvy, hnoje, kejdy, močůvky a hnojůvky, stavba pro skladování tekutých odpadů a stavba pro konzervaci a skladování siláže a silážních šťáv, 3. stavba pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby, 4. stavba pro skladování minerálních hnojiv, 5.

stavba pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin, 6. příruční sklad, stavba, část stavby nebo oddělená místnost určená pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin o maximální přípustné hmotnosti do 1 000 kg přípravků a prostředků na ochranu rostlin.“[2] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j.

10 As 89/2017 – 38, ze dne 20. prosince 2017.[3] Mj. obecně definováno v § 58 stavebního zákona.[4] K dnešnímu dni pak existují i obce, které nemají územní plán žádný – na tuto situaci myslí § 59 stavebního zákona, který dává obci možnost určit zastavěné území jiným způsobem.

Ať tak či tak, možnost a podmínky výstavby, respektive informace o tom, kde končí „zastavěné území“, lze získat na obecním úřadě.[5] Zde je nutné brát v úvahu § 26 odst. 1) písm. c) zákona o ochraně přírody a krajiny, podle něhož je – mj.

pro účely rekreační – zakázáno do těchto oblastí vjíždět a setrvávat v nich s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace, popř. vyhrazená místa).[6] Např. rozhodnutí NSS č.j. 4 As 198/2016 – 30 ze dne 24. 11. 2016.

Nejčastěji uvede pacient špatně svůj telefon, říká hlavní laborantka z Bulovky k chybám při testování

Na sociálních sítích se objevují příspěvky, že někomu přišel chybný výsledek testu, nebo že někdo dostal výsledek vyšetření koronaviru, i když na něm nikdy nebyl.

Dokážete vysvětlit, jak se to může stát?Je strašně důležité, když jdou lidé na odběr, aby uváděli správně telefonní číslo, popřípadě si i zkontrolovali, co si tam zapsali zdravotníci.

Ten problém vzniká hlavně tím, že pacient uvede špatně své telefonní číslo. Mně osobně už se to také stalo, že mi přišel výsledek, ale můj nebyl.

Takže jde zkrátka o lidskou chybu?Může se to stát, většinou to tak bývá, že pacient to špatně nahlásí. Na odběry chodí také hodně samoplátců a jsou to často cizinci. A při té výslovnosti může dojít k chybě.

Budete mít zájem:  Máme malé dítě, bude z něj trpaslík?

Většinou pacient údaje diktuje administrativnímu pracovníkovi. Jméno, adresu, rodné číslo a další si opíšou z kartičky pojištěnce. Ale údaje jako telefonní číslo a zdravotní stav – to je závislé na tom, co pacient řekne a jak to řekne.

Takže ano, může se to stát, ale je to nevědomé nedopatření při diktování.

Projednává se celoplošné testování, ke kterému by se mohly použít antigenní testy. Mnozí odborníci však tvrdí, že mají příliš vysokou chybovost. Jak se tedy liší od testů PCR?Ona to vlastně není chybovost, je to spíše menší citlivost. U toho, co jsme testovali, je asi 90 až 95 procent shoda.

Antigenní testy se pro plošné testování nehodí, covid-19 neodhalí u třetiny nakažených, varuje mikrobiolog

Číst článek

Specifičnost antigenního vyšetření je v tom, že není tak citlivé jako PCR testy. Pokud ale ten test je pozitivní, tak u těch testů, co jsme vyzkoušeli u nás v laboratoři, máme jistotu, že bude pozitivní i to vyšetření PCR. Ale může se stát, že antigen vyjde negativní a PCR pozitivní.

A jaká je citlivost PCR testů?PCR je stoprocentní, určitě. Ještě se nám nestalo… To by musel být špatný odběr. Pokud by odběr byl proveden špatně, může být falešně negativní výsledek. Nebo kdyby nebyla dodržena doba dodání do laboratoře.

Vzorek se dodává v transportním médiu. Když se do něj dá odběrový tampon, musí být do určitého času dodán do laboratoře.

Protože RNA, třeba kvůli tomu, že je dlouho vystavena teplu, což může nastat, když udělají výtěr a nechají ho mnoho hodin na stole, se může v transportním médiu rozpadnout, tudíž ji nemůžeme detekovat.

Má na vás a ostatní pracovníky laboratoře vliv to, že se objevují lidé, kteří tvrdí, že covid neexistuje a je to smyšlená nemoc? Nebo kteří porušují vládní opatření? Svým způsobem ano.

Protože když lidi říkají takové věci, tak jim spousta lidí uvěří a tak se spousta lidí začne chovat v uvozovkách nezodpovědně. Nedodržují pravidla, která stát vydává a která jsou potřeba k tomu, aby nenarůstaly počty onemocnění.

Protože ti lidé se potom mezi sebou navzájem nakazí. A tak nám přibývá materiálu.

Sto tisíc vzorků

Kolik vzorků stihnete za den zpracovat?Když se na jaře začínalo s covidem, zpracovávali jsme třeba 150 vzorků denně a byla to hrůza. Pokračovalo to tím, že jsme zpracovávali 300 vzorků denně – „Ježíši Kriste“, 400, 500 a pomalu člověk kolaboval. Bylo to přístrojovou technikou, která nebyla stavěná na takovou spoustu vyšetření.

Jak jde technika dopředu všude, ať už to jsou počítače, telefony, automobily, tak to samé se děje ve zdravotnické technice. Díky covidu se vytvořilo mnoho přístrojů, které nám teď pomáhají a které předtím nebyly potřeba a teď jsou nezbytností. Jsou to přístroje, které urychlují laboratorní práci a šetří čas.

Takové přístroje jsme si pořídili na začátku léta. 

Vláda odmítla levné testy z Česka, tvrdí biolog Flegr. Babiš s Prymulou se nařčení brání

Číst článek

Tady na tom se ukazuje, jak žádný tvor nemá hranice, jak se dokážeme „vyhektizovat“ na míru, která by nás nenapadla. Když říkám, že na jaře to začalo se 150, možná 200 vzorky denně a byla to zátěž, tak teď za den dokážeme zpracovat 1200 vzorků. Je to opravdu velikánský nárůst. 

Já mám tady k porovnání počet vyšetření, která se v naší laboratoři molekulárně genetických metod provedla od ledna do října roku 2019 a 2020. Do těch vzorků se započítává všechno. Ať už jsou to vyšetření na covid, či na průkaz jiných virů a bakterií. V roce 2019 to bylo 5272 vzorků. V lednu až říjnu 2020 to bylo 104 289 vzorků. To je prostě enormní nárůst. 

Neděje se tedy to, že by testy na covid ubíraly místo jinému testování?Ne, musíme zvládnout úplně všechno. Čeho ubylo, jsou cestovatelská vyšetření.

My tady máme infekční kliniku, díky které nikdy nemáme nouzi o žádné infekční onemocnění, ale ta cestovatelská problematika, tím, že se nemůže vycestovávat, se velice snížila. To je asi jediná část, která je znatelná.

Jinak nepociťujeme rapidní úlevu, ta byla znát na jaře.

Nás ta čísla spíše zarazila. Jak jsem říkala, laboratoř molekulárně genetických metod u nás dělá vyšetření nejenom na covid, ale i na sexuálně přenosné nemoci či chřipky, zarděnky nebo malárii. Jak už jsem jednou zmiňovala to období leden až říjen 2019, tak se zpracovalo 5272 vzorků.

Ale v lednu až říjnu 2020, jen u vzorků, které nejsou na covid, to narostlo na 7982. Přestože by člověk mohl říct, že laboratoře vyšetřují převážně covid, tak opak je pravdou. Narostla i ostatní vyšetření. Divili jsme se tomu. Převážně narostli pozitivové u sexuálně přenosných chorob.

 

Stát povolal na pomoc mediky. Někteří pracují zatím zadarmo, před státnicemi a na druhé straně republiky

Číst článek

Bez pomoci by to nešlo 

Vy jste sama říkala, že jste si v březnu nedokázala představit, že budete zpracovávat více než 150 vzorků denně, nyní jich zpracováváte více než 1000. Není to velký psychický a fyzický nátlak na všechny pracovníky laboratoře?Určitě, to stoprocentně. Když to tady začalo na jaře, bylo to hrozně rychlé.

Člověk ale věděl, že se k tomu musí postavit. Ale nevěděli jsme, co od toho očekávat, jako to nevěděl nikdo na světě. Věděli jsme jen, že s tím musíme pracovat a že tomu musíme všechno přizpůsobit. A bylo to strašně náročné.

Kdyby nespolupracovali lidi z laboratoře s lidmi od příjmu materiálu přes další kroky, například přípravu vyšetřovacích setů na expedici, tak by to nikdy nešlo.

Tady se zase ukázalo, a já jsem za to hrozně vděčná, že kolektiv na našem oddělení je úžasný. Lidi se v krizové situaci dokážou semknout. Hodí za hlavu určité emoce, třeba nespokojenost, která mezi nimi mohla probíhat, a postaví se čelem k problému. To je to, co tu mikrobiologii (laboratoř – pozn. red.) udrželo na nohou, to, co ji dokázalo dovést až do listopadu 2020.

Lékař z první linie: Na konci sil se necítím, vydržet musíme ještě dlouho. Na frontě jsme teď my všichni

Číst článek

Samozřejmě by to nešlo bez pomocníků. My bychom to nezvládli, kdyby se nenašli lidé, kteří přišli mikrobiologii pomoct, ať už pracovníci laboratorní, vysokoškoláci, středoškoláci. Přímo do PCR laboratoře mi přišlo devět pracovníků. Teď tedy mám sedm stálých zaměstnanců Nemocnice Na Bulovce a devět pomocníků na dohodu o pracovní činnosti.

Dnes se v laboratoři pracuje na dvě party, na dlouhý a krátký týden. Na jaře dělali jen tři až čtyři pracovníci a to bylo velmi náročné. Z kraje nebylo ani výjimkou, že tady zůstávali nepřetržitě přes noc.

Spali v laboratoři a nasazovali vzorky ještě v noci. Je to o těch lidech, o jejich obětavosti. O tom, že mají vztah ke své práci a tu práci chtějí zvládnout a odevzdat dobře. A za to jim strašně děkuji.

Strop neexistuje

Kde je tedy strop, kolik vzorků jste schopni zpracovat?Já si myslím, že strop prostě neexistuje. Je to vždy závislé na technice, co má člověk k dispozici, od toho se to určitě odvíjí. Ale člověk dokáže sám sebe překvapit, kam až je schopný dojít. Teď, díky technice, jsme schopni kapacitu stále navyšovat.

A snažíte se kapacity laboratoře stále navyšovat?Ne, o to se teď nesnažíme. Ale, samozřejmě, pokud by to bylo nevyhnutelné, tak ta možnost je. Kdyby došlo na nejhorší a otevřely se Letňany, tak budeme schopni všechny vzorky zpracovávat.

A v tom případě byste pořídili nové přístroje a zaměstnali více personálu?Tu technickou část bychom navyšovali, personální by se už asi nedala. Pokud by se vzorky navýšily na takové množství, že by to stávající personál opravdu nezvládl, tak bychom museli jet na nepřetržitý režim, ve dne v noci. Pak by se nabrali noví pracovníci.

‚Část kriticky nemocných si následky nese i půl roku.‘ Důležitý je přiměřený pohyb, radí lékař

Číst článek

4,5 hodiny v laboratoři

Jak dlouho trvá zpracování PCR vzorku?Je hrozně důležité, jak ten vzorek přijde označený a v kolik hodin dorazí. Od toho se odvíjí doba, kdy je laboratoří vyexpedován výsledek.

Pokud to je od pacientů, kteří jsou tady u nás v nemocnici hospitalizováni, tak jde vzorek v režimu urgent.

Když je to od pacientů, co jsou indikováni praktickým lékařem nebo jako samoplátci, tak jde v běžném režimu. 

U pacientů, kteří jsou v nemocnici hospitalizováni, je potřeba, aby se co nejrychleji zjistilo, jestli jsou covid pozitivní, aby na oddělení věděli, jestli pacienta mohou uložit na normální lůžko, nebo musí na covidové. U vyšetření urgentního vzorku se použije technika, která je pro nás rychlá – vyšetření může být hotovo do tří hodin. 

Laboratorní zpracování vzorku

Nejdříve zdravotník vytře pacientovi nosohltan či krk tamponem. Ten umístí do zkumavky, kde je již připraven tekutina – transportní médium. Vzorek poté putuje do laboratoře molekulárně genetických metod.

Tam laborant část transportního média přepipetuje (odebere) a snaží se v něm detekovat (najít) ribonukleonovou kyselinu (RNA) daného viru. V této chvíli neexistuje vyšetřovací metoda, která by byla pro všechny viry nebo bakterie.

Pokud tedy laborant zkoumá, zda má daný pacient v těle koronavirus, musí mít vyšetřovací set přímo na covid-19. „Je to vyšetření vysoce specifické, je závislé jak na lidském faktoru, tak na technice, která je k tomu použita.

Od toho se odvíjí čas, který je k tomu potřeba,“ vysvětluje Hana Šenoltová s tím, že zpracování vzorků v laboratoři má mnoho dalších kroků, které by však musel vysvětlit lékař. Moderní přístroje jsou však velmi důležité. „Čím lepší techniku budu mít, tím rychleji budu mít výsledek,“ dodává.

Proč se taková technika tedy nepoužívá u všech vzorků?Z kapacitních důvodů. My máme ten stroj jenom jeden. Když nám přijde do laboratoře 800, někdy 1000, někdy 1300 vzorků, tak by to ten stroj nikdy nemohl kapacitně zvládnout. Takže máme i jiný stroj, který se k vyšetření také používá. Zpracování mu trvá o něco déle, je to 4,5 hodiny. 

Pak je tady ještě jedna možnost vyšetření, a to v takzvaném statimovém režimu. To se většinou dělá u pacientů, které přiveze rychlá záchranná služba na urgentní příjem, především u pacientů v život ohrožujícím stavu nebo u těch, kteří potřebují rychle na operaci.

Tedy pokud je potřeba velmi rychle vědět, zda je daný člověk pozitivní, nebo není. To se potom dělá přístrojem GeneXpert a vyšetření je do hodiny hotové.

Budete mít zájem:  Víte dost o cévní mozkové příhodě?

Ale zase, ten přístroj zvládne udělat jenom čtyři vzorky za hodinu, takže se používá opravdu jen ve vážných případech. 

Říkala jste, že u vzorku v normálním režimu trvá vyhodnocení čtyři a půl hodiny. Jak dlouho trvá, než se k člověku, který se k vám přijde otestovat třeba jako samoplátce, dostane výsledek testu? Proč je to mnohdy o dost déle?Je to strašně závislé na tom, kdy sem pacient přijde.

U nás v laboratoři jedeme dvanáctihodinové směny, a to od pondělí do neděle. Když přijde pacient ráno v dopoledních hodinách, tak mu jeho výsledek, pokud není nějaká krizová situace, přijde do 24 hodin. My deklarujeme, že pacientovi výsledek do 48 hodin dáme. Tuto podmínku splňujeme.

Už se stalo, že se výsledek pacient do těch 48 hodin nedostal, ale nebylo to způsobeno laboratoří, ale technikou.

‚Dobré rozhodnutí, ale pět minut po dvanácté.‘ Domovy pro seniory musí testovat klienty

Číst článek

Zpracování vzorku trvá 4,5 hodiny. K tomu však samozřejmě musíme započítat nějaký čas k zapsání do informačního systému, přípravu vzorku atd. Když ale pacient přijde do odběrového místa v 15.00, tak se mi (vzorek) do laboratoře dostane třeba v 15.

30 a já ho předám na laboratoř molekulárně genetických metod v 16.00. Není tedy možné do 18.00 (kdy končí pracovní doba laborantů, pozn. red.) vzorek uzavřít. Takže se udělá první část vyšetření a druhý den ráno se v 6.00 pokračuje.

Zpracování výsledku má tak pacient až další den po obědě. 

Někdy se ale také můžou stát nečekané události, jako to bylo teď, před dvěma dny. Neplánovaně a nečekaně otestovali celý domov důchodců. Takže najednou dostanete 150 vzorků nad rámec, a protože je to domov důchodců, což jde do urgentních vzorků, tak se předsune před lidi, kteří byli odebráni dříve, ale jsou v normálním režimu. 

Jak spolupracujete s hygienickou stanicí?Veškeré výsledky, které se za den vyhodnotí, odchází do CovIT a zároveň odchází i na hygienu. Každý den, ať už to je negativní, nebo pozitivní výsledek, musíme předat Hygienické stanici hlavního města Prahy. Ona musí pracovat dál s těmi pozitivními výsledky, aby trasovala kontakty. Takže spolupráce s hygienou je velká.

Imunita může i ublížit

A když je tedy někdo pozitivní a pak se z koronaviru vyléčí, dokážete říct, jak dlouho mu vydrží protilátky?Teď poslední, co jsem četla, tak se mluví o pěti měsících.

Ale koronavirus – a teď myslím covid-19, protože koronavirů máme víc, „naše“ české koronaviry tu už máme roky, ale tento cizinec, divoch, se chová jinak. A jinak potom reaguje jeho imunita. On nevytváří krátkodobé protilátky.

Ještě to není úplně vyzkoumané, ale říká se, že imunitní reakce po prodělaném onemocnění je krátkodobá, podstatná je imunitní odpověď. Přirovnává se například k onemocnění TBC (tuberkulóze). Tam také hraje roli imunitní odpověď.

V Nizozemsku a Belgii se dva lidé nakazili podruhé koronavirem. ‚Reinfekce se čekala,‘ uvedla viroložka

Číst článek

Imunitní odpověď je ale věc, která se v lidském těle vytváří po dlouhou dobu. Vaše tělo reaguje na covid-19 imunitní odpovědí, když se s ním znovu setkáte. Což znamená, že za normálního stavu tělo žádnou imunitu neaktivuje, neprobouzí. Nemá k tomu důvod.

Ona tam někde je, spící a skrytá, a když se s virem setkáte, imunitní reakce nastoupí. Blbé je to, že u někoho může bohužel imunita nastoupit tak razantně, že ublíží svému vlastnímu tělu.

Ale je to věc, která se zkoumá a bude se teprve řešit, stejně tak jako vakcína.

Podporuje vás někdo z řad občanů formou iniciativ, jako je například Energii lékařům? Na jaře to byla úžasná vlna solidarity, to bylo něco nádherného. Když tady jedete a jste hodně, nejenom fyzicky, ale i psychicky, unavení a najednou sem přijde někdo a donese vám plato buchet, je to zkrátka úžasná věc.

Je to i o tom, že když je takový pracovní nápor, tak člověk nemá moc času se najíst. Uvědomíte si to, až když jídlo uvidíte. Ale není to jenom o najedení. Je to o tom, že o laboratořích se nikdy moc nemluvilo. Když se mluvilo o zdravotnictví, tak se vždycky mluvilo o sestrách a lékařích. Laboranti a laboratoře neexistovali.

Byznys s lidskou solidaritou? Místo jídla pro zdravotníky nakoupil ze sbírky reklamní trička

Číst článek

Najednou přišel covid a ukázalo se, že bez laboratoře to prostě nejde. A všichni se mohli strhnout, aby byli v laboratoři a mohli natočit, co se tu děje. O laborantech se pořádně nemluví, což je mi hrozně líto.

Když jsem se malinko čertila, proč se o laboratořích nemluví jako o těch, kdo jsou v první linii (teď se o tom tak už mluví, ale nemluvilo), tak mi bylo řečeno, že my tady nemáme pacienta, takže nemáme takové riziko.

Vždycky jsem jim řekla: „Tak si sem skočte, ať vidíte, kolik tady těch pozitivních vzorků je.“ A my musíme na každý vzorek šáhnout, každý musíme otevřít a koncentrace pozitivity je tady neskutečně vysoká.

A ti laboranti v tom náporu, počtu a stresu, musí být neustále hrozně opatrní, ať sáhnou na jakýkoliv vzorek, protože nikdy nevědí, jestli je pozitivní. A když máte sáhnout každý den na tisíc vzorků, tak je to myslím dost velké riziko.

Proto mě jen mrzí, že se o práci zdravotních laborantů tak málo mluví.

Koronavirus

Lidé, kteří v souvislosti s omezeními a nouzovým stavem potřebují pomoci s nákupem, donáškou léků a dalšími nezbytnostmi, se opět mohou obracet na náš tým dobrovolníků e-mailem na adrese [email protected] Do e-mailu uveďte následující údaje: jméno, příjmení, adresu, e-mail, telefon a prohlášení, že Vám nemůže pomoci nikdo z Vašich blízkých. Dále připojte informaci upřesňující, s čím je třeba Vám vypomoci.

Město nyní vyčlenilo telefonní linku 516432014 a 606232926, která je pro sběr požadavků určená a to v pondělí až čtvrtek v čase 9:00 – 15:00 hod., v pátek 8:00 – 12:00 hod.

    • Koronavirus:     jak postupovat?
    • Mám zdravotní potíže, co mám dělat?
    • Zdravotní stav vyhodnocuje vždy praktický lékař, nejlepší je spojit se s ním telefonicky a postupovat dle jeho rad.
  • příznaky odpovídají onemocnění COVID-19, lékař vystaví elektronickou žádanku, pacient se objedná na jím zvolené odběrové pracoviště. Seznam odběrových míst lze najít na stránkách MZ ČR. V Blansku provádí odběry zdravotníci v Nemocnici Blansko, odběrové místo zajišťuje také Nemocnice  Boskovice. V případě nutnosti může elektronickou žádanku vystavit také krajská hygienická stanice. Bez žádanky si pacient musí odběr zaplatit jako samoplátce.
  • příznaky neodpovídají onemocnění COVID-19, další postup určí praktický lékař
    1. Potkal jsem se s osobou, která má pozitivní test na COVID-19, co mám dělat?
    2. Je nutné kontaktovat ošetřujícího praktického lékaře, případně hygieniky, ti vyhodnotí, zda se jedná o rizikový kontakt.
    3. Co je rizikový kontakt?

    Riziková je osoba, která byla s pozitivním člověkem v kontaktu po dobu min. 15 minut na vzdálenost menší než 2 metry a nebyly použity roušky či respirátory.

  • osoba pozitivně testovaná má či měla zdravotní potíže – rizikové jsou všechny kontakty v období od dvou dnů před začátkem potíží pozitivně testované osoby až dosud
  • osoba pozitivně testovaná nemá ani neměla zdravotní potíže – rizikové jsou všechny kontakty v období od pěti dnů před datem odběru na koronavirus u pozitivně testované osoby až dosud
  • Izolace nebo karanténa?

  • izolace – trvá 10 dní, týká se osoby, která je nemocná, případně byla pozitivně testovaná na koronavirus, rozhoduje o ní praktický lékař či hygienická stanice. Izolace končí, pokud je nemocný minimálně 3 dny bez příznaků a současně uplynulo 10 dnů od pozitivního testu na COVID-19. Izolaci ukončuje praktický lékař. Další testování se již neprovádí.
  • karanténa – se týká osoby, která je rizikovým kontaktem s osobou, která byla pozitivně testovaná na koronavirus, trvá 10 dní, rozhoduje o ní hygienická stanice či praktický lékař. Pokud se u osoby v karanténě objeví příznaky, jde na test nejlépe 5. – 10. den karantény. Ukončení karantény je možné pouze na základě negativního testu na COVID-19. S ohledem na čekací dobu na odběrových místech je vhodné se předem objednat na termín, kdy desetidenní karanténa skončí. Pokud se nestihne test provést v průběhu 10 dnů, karanténa se ukončí u bezpříznakových osob bez provedení testu za 14 dnů od posledního kontaktu s pozitivně testovanou osobou. Karanténu ukončuje praktický lékař.
  • Od kdy se počítá 10denní izolace/karanténa?

  • jsem nemocný, povinná izolace začíná datem odběru na COVID-19, který byl vyhodnocen jako pozitivní
  • jsem rodinný příslušník žijící ve společné domácnosti osoby s pozitivním testem na COVID-19, karanténa se počítá od data pozitivního odběru, který byl proveden mému příbuznému
  • ostatních případech (jsem kolega, spolužák či známý osoby atp. osoby s pozitivním testem na COVID-19) – karanténa se počítá od data posledního kontaktu s osobou, které byl diagnostikován koronavirus
  • Čekám na výsledky covid testu, co mám dělat?

    Do doby obdržení výsledku vyšetření (PCR test) zůstává pacient v domácím prostředí. Potřebu pobytu ve zdravotnickém zařízení vyhodnocuje praktický lékař. Ten může vystavit oznámení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti.

  • mám sám potíže – pokud je vysloveno reálné podezření na koronavirus, je vhodné, aby rodinní příslušníci či osoby žijící ve společné domácnosti zůstali také v domácím prostředí
  • jsem bez potíží, mám nařízenou karanténu kvůli kontaktu s osobou pozitivní na koronavirus – pobyt v domácím prostředí se týká pouze mé osoby, rodinní příslušníci zůstávají bez omezení pohybu až do výsledků mého vyšetření (PCR test), je ovšem nutné, aby důsledně dodržovali zásady osobní a respirační hygieny
  • Co znamená pojem respirační hygiena?

    Jde o způsoby chování, které brání šíření kapének a minimalizují tak riziko přenosu nákazy v případě, že mám klinické příznaky respiračního onemocnění.

    Při kýchání a kašlání je třeba si zakrývat ústa kapesníkem, nejlépe jednorázovým, použité kapesníky ihned odhazovat do uzavíratelného koše a následně si důkladně umýt ruce teplou vodou a mýdlem po dobu alespoň 20 vteřin nebo provést desinfekci rukou prostředkem na bázi alkoholu.

    Ústa je možné si při kašli a kýchání zakrývat také paží či rukávem, nikdy však holou dlaní (hrozí riziko přenosu kapének dál na předměty či okolní plochy).

    Součástí respirační hygieny je i správné používání roušek a péče o ně.

  • Při nošení je nutné mít vždy rouškou krytá ústa i nos.
  • Jednorázové roušky lze používat maximálně po dobu 2 hodin (po navlhnutí dochází ke snižování účinnosti). Při sundávání se lze roušky dotýkat pouze v oblasti gumiček či provázků, roušku je nutné po použití vyhodit do odpadu a umýt si či vydesinfikovat ruce.
  • Textilní roušky je nutné po sejmutí uložit do uzavíratelné nádoby/sáčku a vyprat odděleně od ostatního prádla při teplotě min. 60 °C a délce programu alespoň 30 minut. Po usušení by se rouška měla vyžehlit, nejlépe napařovací žehličkou a uložit do uzavíratelného obalu.
  • Mám pozitivní test, co mám dělat?

    Informaci o výsledku vyšetření zasílá vyšetřující laboratoř pacientovi formou sms, od data odběru začíná povinná desetidenní izolace. Pokud vystavil žádanku praktický lékař, dostane informaci také. Pokud vystavila žádanku krajská hygienická stanice, nemocný musí o pozitivním testu sám informovat svého praktického lékaře.

  • osoby žijící ve společné domácnosti s osobou s pozitivním testem mají automaticky karanténu ihned, neměli by čekat na telefonát z krajské hygienické stanice, ten může přijít s prodlevou. Ošetřující lékař jim vystaví elektronické potvrzení o nařízení karanténě, případně lze po domluvě se zaměstnavatelem zahájit home office.
  • ostatních případech je nutné vyhodnotit, zda byl kontakt s nakaženým rizikový (viz. výše), pokud ano, je nutné zkontaktovat ošetřujícího lékaře, který vystaví elektronické potvrzení o nařízení karanténě, případně lze po domluvě se zaměstnavatelem také zahájit home office.
  • Je nutné si pro pracovníky hygienické stanice připravit jmenný seznam rizikových kontaktů včetně mobilního kontaktu na všechny osoby v něm uvedené.

    Mám negativní test, co mám dělat?

    Pokud máte příznaky infekčního onemocnění, jedná se pravděpodobně o infekci způsobenou jinými respiračními viry (např. chřipka) nebo infekci bakteriální.

    Postupujte dle pokynů vašeho praktického lékaře, zdržte se kontaktu s ostatními osobami a dodržujte zásady osobní a respirační hygieny.

    Jelikož se nejedná o onemocnění COVID-19, nevztahuje se na Vás nařízená izolace, a po uzdravení není třeba absolvovat další odběr na koronavirus.

    Kdy volat zdravotnickou záchrannou službu?

  • zhorší se zdravotní stav kvůli koronaviru natolik, že stav nelze řešit domácí léčbou – vysoké horečky, dušnost, kolapsové stavy apod. v době mimo běžnou pracovní dobu – v noci, o víkendech a svátcích atp., kdy mohou být zdravotní potíže život ohrožující. Vždy je nutné informovat zdravotníky, že bylo praktikem už dříve vysloveno podezření na koronavirus, že pacient čeká na výsledek odběru, případně už mu byla nařízena izolace.
  • v případě jakýchkoliv zdravotnických potíží pacientů pozitivních na koronavirus, které nesouvisejí s onemocněním, ale vyžadují akutní ošetření
  • V případě návštěvy posádky vozu lékařské služby první pomoci je nutné, aby všechny osoby v domácnosti použily ochranu nosu a úst a dodržovaly další opatření tak, aby nedošlo k nákaze zdravotníků.

    V akutních případech se lze předem telefonicky domluvit také na ošetření u ambulantních lékařů (chirurgie, stomatolog atp.). Na ošetření v akutních stavech mají právo i pacienti pozitivní na COVID-19, kteří mají nařízenou izolaci, i jejich kontakty, kterým byla nařízena karanténa.

    Vždy je nutné informovat zdravotníky, že bylo praktikem už dříve vysloveno podezření na koronavirus, že pacient čeká na výsledek odběru, případně už mu byla nařízena izolace/karanténa.

    Kde jsou nejbližší odběrová místa?

  • Nemocnici Blansko – na termín odběru je nutné si předem rezervovat termín přes on-line formulář na webových stránkách nemocnice, od pondělí 12. října je možné se v pracovních dnech v době od 13 do 15 hodin objednat také telefonicky na lince 601 086 145. Odběry se provádějí pouze osobám starším 18-ti let a probíhají v pracovní dny v době od 7 do 15 hodin.
  • Nemocnice Boskovice – na termín odběru je nutné se předem objednat telefonicky v pracovní dny v době od 7 do 15 hodin na lince 516 491 616, bližší informace lze najít na webu nemocnice.
  • Můj zdravotní stav mi neumožňuje dostavit se na odběrové místo?

    Pro tento účel je zřízen mobilní odběrový tým, službu zajišťuje Zdravotnická záchranná služba JMK (ZZS). V případě potřeby je nutné telefonicky kontaktovat svého praktického lékaře, případně hygienickou stanici, kteří zajistí vše potřebné a následně vám sdělí termín odběru.

    Nevolejte ZZS sami, domácí odběr může zajišťovat výhradně praktický lékař a pracovník hygienické stanice. Podmínkou využití této služby je pouze nepříznivý zdravotní stav, stav plné či částečně omezené mobility a vyšší věk.

    Tuto službu nelze využít v případě, že volající například nedisponuje vlastním automobilem, mobilní tým rovněž neprovádí odběry u dětí.

Budete mít zájem:  Magický rok 2021 a konec světa

INFORMACE O PROVOZU MĚSTSKÉHO ÚŘADU RÁJEC-JESTŘEBÍ OD 12.10.2020

S ohledem na usnesení vlády č. 994 o přijetí krizového opatření ze dne 8. října 2020 k přijímání opatření proti šíření onemocnění COVID-19  bude od pondělí 12.10..2020 Městský úřad Rájec-Jestřebí přístupný veřejnosti v rozsahu nařízených úředních hodin (pondělí, středa 12:00-17:00 hod.) za zvýšených hygienických opatření (roušky, dezinfekce rukou).

Všechny občany žádáme o upřednostnění písemného, elektronického či telefonického kontaktu před osobním kontaktem ve všech případech, kdy je to možné. V neúřední dny a hodiny nebude městský úřad otevřen, nicméně je možné se v nutných případech předem telefonicky či písemně objednat.

Upřednostněte prosím elektronickou a telefonickou komunikaci, rádi s Vámi záležitosti vyřešíme i tímto způsobem.  Předchozí elektronickou či telefonickou dohodou si zajistíte přípravu řešení Vašeho požadavku tak, že osobní kontakt s Vámi bezpečně zkrátíme na nezbytné minimum a zkrátíte tak i Vaši dobu čekání na úřadě.

Dokumenty, které potřebujete odevzdat, je možné vhodit do schránky upevněné na budově městského úřadu, pokud na dokumentu uvedete číslo mobilního telefonu nebo e-mail, potvrdíme vám formou sms či e-mailu jeho přijetí. Místní poplatky plaťte prosím bezhotovostně a především dálkovou formou na účet města.

Informační a vzdělávací centrum a Městská knihovna zůstávají veřejnosti přístupné avšak za zvýšených hygienických opatření (roušky, dezinfekce rukou, omezení počtu přítomných osob). Přejeme především pevné zdraví všem.

PŘEHLEDNĚ: Otázky a odpovědi ke koronaviru. Co se v Česku smí a co je zakázané

Co to je nouzový stav?Vláda může vyhlásit nouzový stav v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost

Jak dlouho bude trvat?Vláda jej prodloužila do 17. května.

Může se nouzový stav prodloužit?Ano, ale museli by to schválit poslanci.

Přečíst článek ›

Co všechno při nouzovém stavu může vláda nařídit?Například evakuaci osob a majetku z vymezeného území nebo na něj zakázat vstup dalším osobám.

Ze zákona také mohou úřady ukládat lidem pracovní povinnosti nebo – což je v případě většího rozšíření koronaviru pravděpodobnější – poskytnout věcné prostředky. Tedy například nadbytečné zásoby zdravotnického materiálu, nyní hlavně respirátorů a roušek, pro nemocnice.

Zásoby pak v případě nouze mohou jít přednostně do nemocnic, dětských domovů, domovů pro seniory či pro lidi, kteří se podílejí na plnění krizových opatření.

Týkají se opatření i cizinců?Ano. Ti z rizikových oblastí mohou vycestovat, ale pokud zde nemají trvalý pobyt či přechodný pobyt nad devadesát dnů, nemohou být vpuštěni do země.

Kam se mohu obrátit, když mám kvůli karanténě a informacím o koronaviru psychické potíže?Ministerstvo zdravotnictví spustilo pod číslem 1212 (volba 5) také linku první psychické pomoci. Linka je bezplatná a určena všem občanům. Lidé zde mají možnost promluvit si s odborníkem, který úzkostem volajícího a s nimi spojenými starostmi porozumí a bude spolu s ním hledat řešení a úlevu.

Mimořádná celorepubliková karanténa (16. 3. – 17.5.)

Od pondělka 16. března do 17. května do 6:00 hodin platí karanténa pro celou Českou republiku. Tedy stav, kdy je významně omezen volný pohyb všech občanů na veřejnosti.

Přečíst článek ›

Od půlnoci ze středy 18. na čtvrtek 19. března platí zakáz vycházet na ulici bez roušky nebo jakékoliv ochrany obličeje. A mezi 8. a 10.

 hodinou dopolední smějí v obchodech s potravinami nakupovat pouze senioři nad 65 let. Vláda současně nehodlá trestat lidi za nedodržování nařízení.

„Doufám, že většina lidí vidí, co se děje v Itálii a ve Španělsku a ve zbytku Evropy,” uvedl premiér Andrej Babiš. 

Je nošení roušek povinné?Ano. Z rozhodnutí vlády si lidé musejí od středeční půlnoci zakrývat ústa a nos kdekoliv mimo domov. Tedy na ulici, v MHD, v obchodech, parcích. Zkrátka tam, kde nejse zcela sami (v lese, u sebe na zahradě atd).

Musejí mít roušky i děti?Na veřejnosti ano. Nemusejí je nosit pouze děti do dvou let věku. Pokud rodiče dětem starším než dva roky ústa nezakryjí, vystavují se pokutě.

Musejí mít roušky děti a osoby s autismem?Nemusejí, na ty se také vztahuje výjimka ministerstva zdravotnictví.

Musejí mít roušky děti ve školkách?Děti od dvou do sedmi let v mateřských školách nově nebudou muset nosit roušky.

Musejí mít roušky řidiči?Řidiči motorových vozidel roušky mít nemusejí jen v případě, že jsou ve voze sami, nebo jedou se členy své rodiny. Roušky nemusejí mít ani řidiči MHD, kteří jsou sami v oddělené kabině.

Musejí mít roušky umělci?Ochranu tváře nebudou muset podle nového nařízení vlády za určitých okolností nosit ani umělci a moderátoři při provádění autorského díla. Platí však důležitá nařízení. Dezinfekce je naprostou nutností. Vystupující umělci se také musejí prokázat negativním testem na covid-19, který nebude smět být starší než čtyři dny. 

Musím mít roušku opravdu všude?Na veřejnosti byste měli.

„Všem osobám pohyb a pobyt na všech místech mimo bydliště, bez ochranných prostředků dýchacích cest (nos, ústa) jako je respirátor, rouška, ústenka, šátek, šál nebo jiné prostředky, které brání šíření kapének,“ přikázala ve svém usnesení vláda. Doma ji mít nemusíte, stejně tak ve svém autě a při individuálním tréninku na sportovišti (více bod níže).

Budu muset při sportování i nadále používat roušku?Vláda při venkovních sportovních aktivitách zrušila povinnost používat roušky. Ale má to háček. Lidé od sebe budou udržovat rozestup minimálně dva metry.

„Zjednodušeně řečeno: pokud někdo pojede v přírodě na kole, nemusí mít roušku. Pokud někdo poběží po lese, nemusí mít roušku.

Pokud se ale někdo bude pohybovat třeba uvnitř města, kde lidí bude více a kde kontakt může být menší než dva metry, tak by tu roušku měl mít,“ uvedl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO).

Kde seženu roušky?

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector