- Požádejte pediatra o vyšetření u dětského psychologa nebo pedopsychiatra. Nenechte se pediatrem odbýt nebo si namluvit, že své dítě špatně vychováváte!
- Pokud si odborník není diagnózou jist, požádejte o další vyšetření na neurologii a Ústavu dědičných a metabolických vad.
- Další vyšetření, které byste měli podstoupit je genetické.
- Pokud někdo z odborníků vysloví podezření, že se jedná o poruchu autistického spektra, vyhledejte nejbližší SPC, v Plzni Občanské sdružení ProCit, z.s. nebo pobočku APLA NAUTIS – Národní ústav pro autismus, z.ú.
- Diagnóza může být s jistotou potvrzena mezi 3-4 rokem, kontrolní vyšetření se provádí mezi 4-5 rokem.
Podezření, že je jejich dítě „jiné“, získají rodiče obvykle již velmi brzy. Tato porucha se v počátku projevuje drobnými nerovnoměrnostmi, které se obvykle stupňují. např.
„Honzík měl odmala výkyvy v jídle, měl fáze, kdy se „jakoby najedl do zásoby“ a kdy vůbec nejedl. Tyto fáze nemizely, naopak se stupňovaly.“
Autismus má nekonečně mnoho variací, nikdy nenajde dva jedince se stejnými projevy. Není důležité, který z příznaků Vaše dítě nemá. Důležité jsou ty projevy, které dítě vykazuje, z nich se později určuje typ poruchy a míra projevů (mírný, střední a těžký autismus).
Poruchy autistického spektra se vždy týkají tří oblastí, tzv. triády:
Zvláštnosti v chování
Rodiče si většinou všímají odlišností v chování dítěte. Velmi nápadné jsou tak zvané fascinace. „Např. na dovolené v Itálii náš rok a půl starý Martínek stále utíkal od stolu a zíral na tzv. lítací dveře od kuchyně. Od této činnosti jsme ho odklonili jenom velmi obtížně. Na procházkách se rozplácl u nejbližšího kanálu, později na ně musel šlapat.“
Dalším projevem bývají stereotypy, které se ale u atypického autismu vyskytovat nemusí. Stereotypy a ulpívavá činnost je u dětí do tří let normální.
Např. „S dětmi si na písku nehrál, stále běhal po schodech nahoru a dolů. Pouštěl si dokola jednu a tu samou melodii, třeba hodinu. Na procházce ho okolí nezajímalo, házel kamínky do popelnic. Stále rozsvěcel a zhasínal. Dokolečka vyhazoval věci ze šuplíků, třeba šestkrát za den. Děti ho na pískovišti nezajímaly, jenom dokola zavíral a otvíral vrátka.“
Dítě s autismem zkouší také např chutě nebo vůně u předmětů, které žádnou chuť nebo vůni nemají. „Olizoval ručníky, na procházkách se shýbl a olizoval kameny, u známých olizoval miminku hlavu. Čichá ke knížkám.“
Dále dítě neukazuje na předměty, neptá se „Co to je?“, nepodívá se za Vaším ukazováčkem, pokud ukazujete na nějaký předmět. Používá ruku druhého při činnosti např. „Při modelování, nechtěl vzít vykrajovátko do ruky, stále strkal do mých rukou, abych to udělala místo něj. Musel jsem uchopit jeho ruku a vykrajovátko a vytlačit z modelíny beránka.“
Hra
Dítě a PAS si nehraje, většinou pouze manipuluje s hračkami, různě je řadí, třídí nebo u aut roztáčí kolečka. Např. „Když byl Vašík malý naskládal si autíčka do řady a třeba hodinu u nich roztáčel kolečka.
“ Děti s vysoce funkčním autismem dávají přednost hračkám pro rozvoj motoriky, různým vkládačkám atd. Dítě s PAS nezná sociálně napodobivou hru, nehraje si na „maminku a tatínka“, nechápe, že je něco „jako“např. „Barborka je jako kytka a já jí zalévám“ (dítě bez PAS 3 roky).
Nechápe fantazijní hru, nechce, abychom mu četli pohádku.
Komunikace
Poslední stěžejní oblastí je porušená schopnost se dorozumět. Dítě s PAS vůbec neprojevuje zájem o komunikaci, komunikuje velmi omezeně nebo komunikuje třeba přes třetí osobu. Rozvoj řeči je opožděný.
Nebo v určité době dojde k zastavení rozvoje řeči. Dítě řeči nerozumí. „Martínek vidí na obrázku maminku a řekne kočička. Přitom ví, kdo je maminka a co je kočička.
“ „Časem jsem zjistila, že Petřík slova pouze opakuje, ale vůbec jim nerozumí.“
Někdy dítě může rozumět tzv. nepřímé komunikaci (když se bavíte mezi sebou), ale v přímé komunikaci nerozumí (pokud mluvíte přímo na něj).
Dítě nenapodobuje Vaše gesta a mimiku.
Další znakem bývá fakt, že dítě nereaguje na pokyny. Pokud dáte běžnému dítěti pokyn: „Přines mi autíčko.“ Dítě Váš pokyn obvykle rádo splní, a to již v roce a půl. Pokud tento pokyn vydáte dítěti s autismem, vůbec na tento pokyn nezareaguje.
(autor P.S.)
Autismus – Kdo se v tom má proboha vyznat?
Triáda problémových oblastí
Oblast sociální interakce
Typ osamělý
- nezájem o sociální kontakt, o komunikaci
- nezájem o fyzický kontakt
- samotářský, většinou ostatní ignoruje
- neprojevuje strach z odloučení od rodičů
- mívá snížený práh bolesti
- může být i nepřiměřeně aktivní, agresivní
- vůči blízkým může (i nemusí) uplatňovat nejzákladnější sociální dovednosti
- většinou se kontakt s blízkými osobami s přibývajícím věkem zlepšuje
Typ pasivní
- kontaktu se nevyhýbá, ale ani ho nevyhledává
- bývá málo aktivní
- omezená schopnost sdílet radost, sdělit svoje potřeby, někdy rád pozoruje druhé
- komunikaci využívá hlavně k uspokojení svých základních potřeb
- méně často poruchy chování
Typ aktivní zvláštní
- sociální dezinhibice (ztráta sebekontroly)
- nepřiměřenost a zvláštnosti sociálního kontaktu
- obtížné chápaní společenských pravidel
- řečové a myšlenkové ulpívání
- obliba jednoduchých sociálních rituálů
- často ulpívavý oční kontakt
- často hyperaktivita
Typ formální, afektovaný
- u dětí a dospělých s vyšším IQ
- bez sociální intuice
- chování konzervativní, s pedantickým dodržováním pravidel
- sklon k preciznímu vyjadřování
- doslovné chápaní slyšeného
- neschopnost porozumět vtipu, nadsázce
- pravdomluvnost bez schopnosti vcítit se
- nepřiměřené až šokující výroky
- encyklopedické zájmy
Typ smíšený zvláštní
- prvky ze všech výše uvedených typů
- sociální chovaní nesourodé
- menší problémy ve vztahu k rodičům
- časté používání naučeného chování
- budí dojem sociální zdatnosti
Oblast komunikace
Neverbální komunikace
- nepoužívá vůbec nebo velmi málo běžná gesta
- neutrální výraz obličeje, malá mimika nebo naopak živá neodpovídající mimika
- nezvyklá poloha těla, nutkavé pohyby, nezvyklé pohyby rukou
- méně kvalitní oční kontakt, zrakové ulpívání
- potíže v porozumění neverbální komunikaci druhých lidí
- časté používání ruky dospělého jako nástroje k dosažení svého cíle
Verbální komunikace
- porucha porozumění a produkce řeči
- zvláštní melodie a přízvuk řeči
- potíže s výslovností
- echolálie, slovní salát, verbální autostimulace
- doslovné chápání slyšeného, nepochopení ironie, žertu, sarkasmu, nadsázky
- lpění na dodržování mluvních stereotypů, neologismy, vulgarity
- nepochopení společenského významu
- nepřizpůsobení komunikace sociální situaci
Oblast vnímání a představivosti
- narušen rozvoj nápodoby, a tím i rozvoj symbolického myšlení a představivosti
- repetetivní a stereotypní chování
- ulpívání a obtížná odklonitelnost od oblíbené aktivity
- silné myšlenkové zaujetí pro oblíbenou činnost nebo téma
- manipulativní zacházení s předměty
- častá percepční autostimulace (očichávání, ocucávání, vyluzování zvuků)
- přecitlivělost na smyslové podněty
Typ autismu
nízko funkční
- sociální chování – uzavřený, žádná nebo malá schopnost navazovat kontakty
- komunikace – němota, skřeky a zvuky, nefunkční opakování slov
- hra – manipulace, dlouhotrvající pohybové stereotypie
- intelekt – těžká a hluboká mentální retardace
středně funkční
- sociální chování – větší uzavřenost, snížená schopnost navazovat kontakty
- komunikace – snížená schopnost komunikace, nefunkční opakování slov, záměna zájmen, nutkavé opakování slov
- hra – pohybové stereotypie, stereotypní manipulace, ulpívavost, prvky konstrukční hry
- intelekt – lehká až středně těžká mentální retardace, snížená schopnost se přizpůsobit
vysoce funkční
- sociální chování – zvláštní projevy, nepřiměřenost, disinhibice
- komunikace – komunikativní, zvláštní projevy, nepřiměřenost, uplpívání na tématech, verbální rituály
- hra – zvláštní zájmy, uplpívavost, nezájem o kolektivní hry, obtížné chápání pravidel, obtížné rozlišování reality a fantazie, jednoduchá napodobivá hra
- intelekt – nadprůměr, průměr, subnorma, snížené sociální IQ
(zdroj: seminář v SPC při ZŠ a OŠ Zbůch, 27.11.2010, přednášející Mgr. Morávková a Mgr. Bartošková)
Vývojová škála u dítěte s autismem
Údaje v měsících
2 m – pláč je obtížné vysvětlit
6m – je méně aktivní a méně náročné než normální dítě. Menšina dětí je extrémně podrážděná a nevyhledává oční kontakt. Nevyžaduje sociální kontakt.
8m – omezeně a neobvykle žvatlá (piští a kvičí), nenapodobuje zvuky, gesta a výrazy obličeje. Těžko se zklidňuje, když je nešťastné. Asi třetina dětí je velmi uzavřená a může odmítat aktivně vzájemnou komunikaci. Asi jedna třetina přijímá vzájemnou komunikaci, ale podněcuje ji velmi nepatrně. V bdělém stavu mohou převažovat opakující se pohyby tělem.
12m – Mohou se objevovat první slova, ale nebývají používána smysluplně. Častý a hlasitý pláč, který se dá obtížně vysvětlit. Družnost často poklesne, když dítě začne chodit a lézt. Nemá problémy s odloučením.
24m – Obvykle používá méně než 15 slov. Slova se objevují a zase mizí. Gesta se nerozvíjí, jen výjimečně ukáže na předmět. Obvykle rozezná rodiče od ostatních, ale city projevuje jen omezeně.
Je-li požádáno může dát pusu nebo někoho poplácat, je to však automatické gesto. K ostatním dospělým se chová lhostejně. Může se objevit silný strach. Dává přednost samotě. Malý zájem o okolí a jeho zkoumání.
Neobvyklé použití hraček (točení, řazení předmětů)
36m – Spojení slov je velmi řídké. Může opakovat fráze, ale nepoužívá kreativní jazyk. Má zvláštní tón, přízvuk. Chybná výslovnost se objevuje asi u poloviny dětí, které používají řeč a více než polovina nepoužívá jazyk smysluplně. Bere rodiče za ruku a vede je k předmětům. Chodí na známé místo a vyžaduje určitý předmět.
Nedokáže přijmout jiné děti. Přehnaná dráždivost. Neschopné pochopit význam trestu. Vytrvalé žmoulání předmětů. Neexistuje symbolická hra. Pokračuje v repetetivních (opakované) pohybech tělem, kolébání, otáčení chození po špičkách apod. Vizuálně fascinováno předměty, zírá do světla apod.
Mnohé děti jsou relativně šikovné v motoricko-vizuální činnosti např. skládání.
48m – Zřídka spojí dvě nebo tři slova. Přetrvává echolálie a je občas používána komunikativně. Napodobuje televizní reklamy. Vyjadřuje přání. Neschopné porozumět pravidlům hry s vrstevníky.
Funkční použití předmětů. Malý zájem o panenky či jiné věci. Symbolická hra pokud existuje, je jednoduchá a repetetivní. I když má schopnost pro složitější hru, dává přednost jednoduché.
Většinou si nehraje s více hračkami.
60m – Nerozumí a nevyjádří abstraktní představy (čas). Nedokáže udržovat konverzaci. Nepoužívá správně osobní zájmena. Přetrvává echolálie. Otázky klade jen zřídka, a pokud je klade, často je opakuje.
Abnormální výška a rytmus hlasu. Orientuje se spíše na dospělé než vrstevníky. Občas se projevuje společensky, ale interakce zůstávají zvláštní, jednostranné. Neschopné pantomimy.
Neexistuje sociálně-dramatická hra.
(zdroj: Gillberg, CH. , Peeters, T.: Autismus – zdravotní a výchovné aspekty, Portál 2008)
Autismus má různé formy. Jak se projevuje a léčí?
- Autismus je vrozená neurologická porucha, která se obvykle projeví v raném dětství (kolem druhého roku života). Častěji postihuje chlapce než dívky.
- Příčiny vzniku autismu doposud nejsou známé. Odborníci se však shodují, že vliv může mít kombinace genetických faktorů a látek, které nepříznivě zatěžují lidský organismus a životní prostředí.
- Autismus se řadí mezi poruchy autistického spektra (PAS). Podle mezinárodní klasifikace nemocí můžeme rozlišit různé formy, kam patří dětský autismus, atypický autismus, Rettův syndrom, Aspergerův syndrom nebo dezintegrační porucha.
- Aby mohl být dítěti diagnostikován dětský autismus, musí se projevit problémy ve všech třech oblastech akustické triády, která zahrnuje komunikaci, sociální interakci a představivost.
- Mezi projevy spojené s autismem patří potíže ve vývoji řeči, problémy se sociálními vztahy, chápáním druhých a komunikací s lidmi, nedostatek empatie, stereotypní či opakující se chování nebo také nezvyklé reakce na běžné podněty.
- Autismus se nedá vyléčit, jeho projevy je však možné pomocí správného přístupu zmírnit. K tomu je vhodná například speciální péče s využitím metodiky kognitivně behaviorální terapie. Důležitý je také respekt, trpělivost a pochopení od ostatních.
Označení autismus pochází z řeckého slova “autos”, což znamená “sám”. Jedná se o vývojové mentální postižení, jehož projevy zahrnují narušené schopnosti v oblasti sociální interakce a komunikace, nezvyklé reakce na běžné podněty nebo opakující se vzorce chování. Objevuje se ve druhém roce věku a patří mezi poruchy autistického spektra (PAS).
Co je autismus?
Autismus je vrozená neurologická porucha, která se diagnostikuje na základě projevů chování. Konkrétně jde o kognitivní vnímání pacienta a v důsledku toho pak i jeho chování. Postižený nevidí svět tak jako zdraví lidé, což často vede k tomu, že na běžné podněty a situace reaguje nezvyklým způsobem.
Autismus se projevuje již v raném dětství, a to obvykle kolem druhého roku. Častěji postihuje chlapce (v poměru 3:1) a ideálně by měl být diagnostikován do 36 měsíců věku dítěte. Řadí se mezi PAS neboli poruchy autistického spektra, které zahrnují mimo jiné také Aspergerův syndrom nebo dětskou dezintegrační poruchu.
Příčiny autismu
Příčiny vzniku autismu nejsou doposud známé. Spekuluje se však o kombinaci vlivu genetických předpokladů a dalších rizikových faktorů, jako jsou například nepříznivé látky pro lidský organismus a okolní životní prostředí.
Příznaky a projevy autismu
Lidé s autismem mívají potíže ve vývoji řeči, chápání druhých, v sociálních vztazích a převládá u nich stereotyp. Chování a schopnosti jednotlivých autistů se však často výrazně liší
Obecné příznaky autismu:
- Chybí schopnost společenské interakce a komunikace
- Důležitý je stereotyp a opakující se zájmy
- V menší či větší míře se projevuje sociální odcizení
- Lidé s autismem dávají přednost samotě před společností
- Projevují svou náklonnost odlišným způsobem
- Chybí jim empatie a schopnost vidět věci z pohledu druhých lidí
- Obtížně zvládají běžné mezilidské vztahy
- Jsou nadměrně nebo nedostatečně citliví na doteky, zvuky a pohyby
Různé formy autismu
Někteří lidé rozlišují formy autismu podle funkčnosti a tedy podle toho, jak moc je jedinec schopen “normálního” fungování.
Vysokofunkční autismus znamená, že postižený má v budoucnu velkou šanci se uplatnit v pracovním procesu a může vést zcela normální život.
Nízkofunkční autismus naopak označuje poruchu s nižší úrovní vývoje mentálních funkcí. Toto dělení je však značně problematické.
Podle mezinárodní klasifikace nemocí je možné rozlišit různé formy autismu, a to konkrétně:
- Dětský autismus
- Atypický autismus
- Rettův syndrom
- Aspergerův syndrom
- Dezintegrační porucha
Dětský autismus
Dětský autismus je jednou z nejvážnějších poruch dětského mentálního vývoje. Dítě s autismem nerozumí svému okolí, nereaguje na podněty jako jiné děti a špatně se socializuje. Tuto poruchu poprvé v roce 1943 popsal L. Kanner jako infantilní autismus. Některé příznaky autismu u dětí v raném věku mohou být například:
- Absence žvatlání do 1 roku
- Absence gestikulace do 1 roku
- Absence napodobování do 15.měsíce
- Absence užívání slov do 16. měsíce
- Absence používání slovních spojení do 24.měsíce
Aby mohl být malému pacientovi diagnostikován dětský autismus, musí se projevit problémy ve všech oblastech tzv. akustické triády, kam patří komunikace, sociální interakce a představivost.
Symptomy jsou však u jednotlivých dětí s autismem značně individuální. Některé z nich může být “odlišné” hned po narození, jiné se vyvíjí zcela normálně a specifické chování se projeví až později.
Obvyklé symptomy:
- Dítě si rádo hraje samo
- Nevnímá druhé
- Může působit dojmem neslyšícího
- Vyhýbá se očnímu kontaktu
- Nereaguje na pokyny a na svoje jméno
- Nezdraví/neloučí se slovně ani máváním
- Provádí abnormální pohyby, chodí po špičkách
- Může mít záchvaty vzteku
- Řadí věci do řad
- Jakékoliv změny jsou pro něj nepochopitelné
- Na objímání a mazlení reaguje pasivně
Atypický autismus
Atypický autismus nesplňuje kritéria pro dětský autismus. Objevuje se až po dosažení třetího věku dítěte a/nebo se neprojevuje plně, tzn. některé schopnosti nejsou narušeny. Může se projevit lepší sociální či komunikační dovedností a někdy také chybí stereotypní zájmy.
Rettův syndrom
Rettův syndrom popsán Dr. Andreasem Rettem v roce 1965 se objevuje pouze u žen a jeho příčina je genetická. Dítě s tímto syndromem ztrácí kolem 18. měsíce života všechny doposud nabyté schopnosti. Jedná se o progresivní chorobu, kdy se projevy stupňují a zhoršují. Jedinci končí na invalidním vozíku nebo upoutáni na lůžko.
Aspergerův syndrom
Aspergerův syndrom je mírnější forma autismu, kdy neschopnost sociální interakce není tak silná. Projevuje se především egocentrismem, který je doprovázený minimální nebo žádnou schopností komunikovat a udržovat kontakt s vrstevníky.
Typické je detailní vyjadřování a neobvyklé záliby, jako je například studování jízdních řádů nebo telefonních seznamů. K dalším projevům patří precizní pravdomluvnost a jedinci jsou často také motoricky neobratní.
Intelekt je nicméně zachován, někdy je až nadprůměrný.
Dezintegrační porucha
Dezintegrační porucha je syndrom, kterým trpí děti kolem 2. až 7. roku věku, nejčastěji však mezi 3. a 4. rokem. Po určitém období vývoje dítěte dochází z neznámé příčiny ke stagnaci a zhoršování komunikačních i sociálních dovedností. Zhoršení může být náhlé nebo postupné, po čase se stav opět zlepšuje, ale již nikdy nedosáhne normy.
Autismus test
Diagnostické metody se v dnešní době stále rozvíjejí, jelikož je však škála možných symptomů velice rozsáhlá, stává se, že odborníci mají na pacientův stav zcela odlišný názor.
Poruchy autistického spektra se určují diferenciální diagnostikou pomocí psychotestů.
Mezi další způsoby diagnostiky autismu, které se neustále upřesňují, patří funkční magnetická rezonance, analýza motoriky a hlasu nebo třeba EEG markery.
Rodiče, kteří mají podezření, že jejich dítě trpí autismem, si mohou zkusit udělat různé screeningové testy. Tato metoda by jim měla pomoci odhalit, zda ve vývoji dítěte dochází k nějakým odchylkám, na které je třeba dát si pozor.
Autismus v dospělosti
Ačkoliv bývá autismus většinou diagnostikován u dětí, neznamená to, že by se tak nemohlo stát i v dospělosti. Nemoc má u dospělých stejné projevy jako u malých pacientů.
Obvykle mají problémy se sociální interakcí a komunikací, mají rádi svůj řád, bývají přecitlivělí na některé smyslové podněty a v běžných situacích mohou reagovat jinak, než bychom čekali.
Vlivem zkušeností se však často dokáží pohybovat v běžném životě a sociálních vztazích lépe než děti.
Autismus je na celý život
Autismus se nedá vyléčit, jedná se o celoživotní neurologickou poruchu.
Dopady autismu jako je například problematické chování, sebepoškozování nebo záchvaty, se však dají zmírnit správným přístupem a speciální výchovou.
Existuje speciální pedagogická péče s využitím metodiky kognitivně behaviorální terapie, která vychází z kombinace kognitivní a behaviorální psychoterapie.
Lidé trpící autismem mohou v dnešním světě velmi dobře fungovat. Díky schopnosti ponořit se do tématu, které je zajímá, se občas stávají ceněnými pracovníky a odborníky v daném oboru. Nejdůležitější je tedy správný přístup, trpělivost, respekt a pochopení od okolního světa.
Pomoc autistům i lidem v jejich okolí u nás momentálně nabízí třeba Národní ústav pro autismus (NAUTIS). Tato nestátní nezisková organizace se soustředí především na to, aby pacienti trpící autismem byli samostatní, aby se mohli vzdělávat, pracovat a vést spokojený život.
Autismus – celoživotní nemoc s neznámou příčinou
Poruchy autistického spektra (PAS) se objevují u 1,5–2 % dětí a 1 % dospělých. Celoživotní diagnóza autismu značně komplikuje sociální interakci, mírnější formy však umožňují vést i relativně normální život. K těm patří třeba Aspergerův syndrom.
Autismus je vrozenou poruchou sociální interakce a komunikace. Jde o vadu ve vývoji a fungování mozku, kvůli které autisté odlišně vnímají běžné situace a neadekvátně na ně reagují.
Poruchy autistického spektra se nedají vyléčit. Včasná diagnostika však umožňuje aplikovat na dítě metody kognitivně behaviorální terapie, díky níž lze zmírnit některé projevy autismu a začlenit jedince do společnosti.
Při dostatečném pochopení a oboustranném naučení se vzájemné komunikaci mohou vést autisté s mírnější formou autismu relativně normální život, a dokonce svou poruchu využít v zaměstnání (například smysl pro řád či zápal pro určité téma).
Závažnější případy potřebují nepřetržitý dohled, i těm ovšem usnadní život trpělivost a respekt ze strany ostatních.
Příčiny autismu
Není zcela jasné, co autismus způsobuje. Zřejmě se jedná o genetické předpoklady spojené s dalšími faktory, jako jsou škodlivé látky a životní prostředí. Na vině mohou být také nemoci matky v těhotenství a komplikace při porodu. Autismus se objevuje třikrát častěji u chlapců než u dívek.
Jak poznat autismus
Obvykle se autismus projevuje už v dětství kolem 2. roku života. Nejvhodnější je diagnostikovat jej do 3 let věku dítěte, občas se však může rozpoznat až v dospělosti. Projevy u jednotlivých autistů se mohou lišit. K těm základním patří:
- neschopnost společenské interakce a komunikace,
- stereotypy a opakující se zájmy,
- sociální odcizení,
- vyhýbání se společnosti,
- absence empatie,
- problém s mezilidskými vztahy,
- nízká nebo naopak vysoká citlivost na doteky, zvuky a pohyby.
Někteří autisté se potýkají s vysokou citlivostí na doteky. Foto: Jordan Whitt, Unsplash
„Brzkou diagnostiku autismu u dětí umožňují pravidelné preventivní prohlídky u pediatra, který ověřuje vývoj dítěte v jednotlivých oblastech. Odchylky ve vývoji nemusí vždy značit autismus, ale již při podezření je vhodné vyhledat pomoc odborníka a vývoj více sledovat,“ říká MUDr. Erik Petrovský, psychiatr z EUC Kliniky Ústí nad Labem.
Projevy autismu se liší podle věku. Mezi 8. a 12. měsícem se u dětí vyznačuje malým zájmem o sociální kontakt, dále dítě nežvatlá a příliš nereaguje na snahu získat jeho pozornost.
V 18 měsících může autismus naznačit neukazování na věci, nedostatečná reakce na řeč, nezájem o společné aktivity, nízká míra nápodoby či malá snaha o sdílení pozornosti (nošení a ukazování věcí). Po dosažení 2.
roku se autismus projevuje nedostatečnou reakcí na pokyny a otázky, absencí slovního vyjadřování, zájmem o vlastní aktivity, a naopak neschopností hrát si společně.
Co dělat při podezření na autismus
„Všechny formy autismu představují pro dítě a jeho rodinu zátěž. Musí se spolu naučit fungovat zcela odlišným způsobem, než na který jsou zvyklí. Čím dříve se však autismus odhalí, tím lépe se dá hledat nejvhodnější řešení, jak s dítětem pracovat.
Na jakékoli odchylky v chování proto nezapomínejte upozornit pediatra na pravidelné prohlídce. Ten nejlépe uzná, zda je potřeba se jimi více zabývat nebo zda se jedná o běžný jev,“ vysvětluje MUDr.
Erik Petrovský, psychiatr z EUC Kliniky Ústí nad Labem.
Vzhledem k široké škále projevů autismu existuje i vícero testů, kterými se podezření potvrdí nebo vyvrátí. K diagnostice se využívají psychotesty, funkční magnetická rezonance, analýza motoriky a hlasu, EEG makery či screeningové testy (dotazníky).
TIP: Některé screeningové testy jsou volně dostupné na internetu. Pokud máte jakékoli pochybnosti, můžete je před návštěvou lékaře vyzkoušet. „Online testy jsou vhodnou metodou pro prvotní prověření příznaků. Rozhodně z nich však nevyvozujte závěry bez konzultace s lékařem,“ upozorňuje MUDr. Erik Petrovský, psychiatr z EUC Kliniky Ústí nad Labem.
Onemocnění lze diagnostikovat i pomocí dotazníkových testů na autismus. Foto: Morgan Basham, Unsplash
Formy autismu – Aspergerův syndrom, Rettův syndrom a další
Světová zdravotnická organizace rozděluje autismus do pěti základních forem: dětský autismus, atypický autismus, Rettův syndrom, Aspergerův syndrom a dezintegrační porucha.
Dětský autismus se projevuje současně v oblasti komunikace, sociální interakce i představivosti. Dítě má problém s řečí, preferuje samotu a příliš nereaguje na podněty. Tuto formu lze odhalit už do 2 let věku dítěte.
Atypický autismus nezasahuje všechny oblasti vývoje. Dítě může mít třeba lepší komunikační schopnosti nebo sociální dovednosti. Atypický autismus se často projevuje až po dosažení 3 let věku dítěte.
Rettův syndrom je specifickou formou postihující pouze ženy. Jedná se o vážný typ, kdy dítě kolem 18 měsíců ztratí všechny získané schopnosti a jeho stav se zhoršuje. Pacientky trpící touto nemocí končí na invalidním vozíku nebo upoutané na lůžko.
Aspergerův syndrom patří k nejznámějším a zároveň lehčím typům autismu. Neovlivňuje intelekt, autisté s tímto syndromem mají naopak často nadprůměrný inteligenční kvocient.
Omezená schopnost komunikovat s vrstevníky je v tomto případě zapříčiněna egocentrismem.
K častým projevům patří také detailní vyjadřování, absolutní pravdomluvnost, špatná motorika a specifické zájmy, jako třeba studování jízdních řádů.
Dezintegrační porucha postihuje děti mezi 2. a 7. rokem života, nejčastěji kolem 3. a 4. roku. Způsobuje dočasnou stagnaci nebo zhoršení dosavadních komunikačních a sociálních schopností. Jejich stav se opět zlepší, ale nedosahuje původní úrovně.
- Trápí vás psychické problémy? Rádi vám pomohou odborníci z EUC:
- Psychiatrie v Praze
- Psychiatrie v Ústí nad Labem
- Psychologie v Liberci
- Psychologie v Českých Budějovicích
Autismus jde rozpoznat už v roce a půl. Rozborem řeči
Vědci vyvinuli počítačový systém, který dokáže poznat autismus u batolat
Memphis – Autistické děti „žvatlají“ jinak než stejně stará batolata, která autismem netrpí. Zjistili to vědci z univerzit v Memphisu, Chicagu a Kansasu.
Téměř čtyři roky nahrávali v domácím prostředí 232 dětí. Nejmladším bylo 10 měsíců, nejstarším čtyři roky.
S pomocí speciálního počítačového programu pak experti zvukové záznamy batolecí mluvy analyzovali. V 86 procentech případů dokázali z nahrávek správně určit, zda se dítě vyvíjí normálně, má opožděný vývoj řeči nebo jestli je autista.
Vědci diagnózu „trefili“ už u 18měsíčních batolat.
Podle odborného magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS), kde výsledky výzkumu zveřejnili, přitom autistické děti získávají v současné době diagnózu v průměru až v šesti letech.
Dlouhá cesta k diagnóze
Jen v Česku žije odhadem 60 tisíc lidí, kteří trpí některou z forem autismu. Ročně se narodí 540 takto postižených dětí.
Než lékaři a psychologové potvrdí, že jde o autisty, uplyne často několik dlouhých let. Právě včasná diagnostika přitom spolurozhoduje o tom, zda dítě v dospělosti dokáže žít jako součást normální společnosti.
Jinými slovy: čím dříve se na autismus přijde, tím dříve lze postižené dítě zapojit do terapií a nácviků toho, v čem za svými vrstevníky zaostává. Třeba do tréninků komunikace nebo hry s ostatními.
Ke správné diagnóze se u nás většina dětí dopracuje až ve školce, nebo dokonce po nástupu do základní školy.
V lepším případě rodiče na neobvyklý vývoj dítěte upozorní dětský lékař při takzvané tříleté prohlídce. Domnělého autistu odešle na speciální diagnostické vyšetření, na které se v Česku čeká i rok.
Potíž je v tom, že průvodní jevy autismu pediatři často vyhodnocují jen jako opožděný vývoj dítěte. A právě detailní analýza batolecího hlasu by jim mohla práci významně usnadnit.
Pomoc pro dětské lékaře
„Nová technologie by mohla dětským lékařům pomoci určit, zda existuje podezření na poruchu autistického spektra a jestli poslat dítě na detailní vyšetření ke specialistovi,“ vysvětlil jeden z autorů projektu, profesor Steven Warren z Univerzity v Kansasu.
Pořizovací cena systému by pro pediatry nebyla nijak závratná: podle britského listu Daily Telegraph přijde na zhruba 130 liber (asi 3900 korun).
A jak by to fungovalo v praxi? Podobně jako během výzkumu. Dětem by se na oblečení – například do kapes – připevnilo miniaturní nahrávací zařízení, které by několik dní zaznamenávalo jejich hlasový projev.
S pomocí speciálního počítačového programu LENA (anglicky Language Environment Analysis), který srovnává nahraný hlas s běžnou mluvou batolat, by pak záznam vyhodnotili odborníci. Pokud by se typickým způsobem odlišoval, mělo by dítě co nejdřív projít zevrubným diagnostickým vyšetřením.
Klíčové slabiky
Američtí vědci analyzovali 1486 hlasových záznamů v celkové délce 23 716 hodin. Zkoumali například to, jak dlouho mluva dětí trvá nebo jaký má jejich řeč rytmus.
Z celkem dvanácti sledovaných parametrů se jeden ukázal být jako klíčový: schopnost batolat tvořit slabiky. Děti s normálním vývojem dokázaly rychle pohybovat čelistí a jazykem (což je pro vyslovování slabik stěžejní), děti s poruchou autistického spektra nikoliv.
„To, že autistické děti mají typicky jiný obraz hlasu než děti zdravé, už sice několik menších studií nastínilo, dosud jsme však neměli technické možnosti, abychom tento charakteristický znak změřili,“ cituje Stevena Warrena německý týdeník Der Spiegel.
„Původně nás vůbec nenapadlo, že je něco takového možné,“ uvedl Kim Oller, šéf výzkumného týmu z Univerzity v Memphisu. „Je velmi překvapivé, že můžete použít zcela objektivní systém a získat takovou informaci tak rychle.“
Nahradí člověka přístroj?
Právě „absolutní objektivita“ je jednou z předností, kterou vědci na nové metodě chválí. Žádný spolehlivý technický přístroj, který by autismus odhalil, totiž zatím neexistuje.
Diagnostika je v současné době výhradně v rukou lidí. Psychologové či psychiatři většinou diagnózu stanoví na základě vlastního pozorování a s pomocí výsledků obsáhlých dotazníků, které vyplňují s pomocí pacienta či – v případě dětí – rodičů.
Odborníci z Evropy i Spojených států technickou novinku vítají. Upozorňují ale i na její úskalí.
„Každý prostředek, který nám pomůže rozpoznat v útlém věku řečové potíže, má potenciál pomoci postiženým rodinám,“ uvedla Gina Gomez de la Cuesta, vedoucí výzkumu z britské Národní autistické společnosti, v rozhovoru pro BBC.
Zkušené diagnostiky-specialisty ale podle ní žádná technika nenahradí. „Diagnóza autismu se sestavuje na základě analýzy chování v mnoha situacích, nikoliv jen z rozboru řeči,“ dodala.
Autismus u dětí. Jak se projevuje a mění v průběhu věku
Co je autismus neboli porucha autistického spektra (PAS)? Nehledejte vyčerpávající definici, vyčerpávající definice neexistuje, a proto ji nenajdete ani v odborné literatuře. Autismus u dětí i dospělých se skládá z velkého množství jednotlivých příznaků.
Někdy je charakterizován jako uzavření, zahledění se do sebe, bez spojení s tím co je reálné a skutečné. O autistech se někdy mluví jako o lidech, kteří si žijí ve svém světě a o společnost ostatních nestojí. Těžko navazují a prožívají mezilidské vztahy, nevyznají se v nich a jejich komplikovanosti nerozumí.
Jde o poruchu v oblasti sociálních vztahů, komunikaci a v chování. Příčina vzniku autismu není dosud známa.
Příznaky autismu:
- neschopnost vzájemné společenské interakce,
- neschopnost komunikace,
- omezeným, stereotypně se opakujícím repertoárem zájmů a aktivit.
Projevy autismu u dvouletého dítěte
Projevy každého dítěte jsou jiné. S věkem se mohou měnit. Některé se objevují, přetrvávají po určitou dobu a dříve či později mizí. Přesto už u dvouletého dítěte s autismem můžeme pozorovat jeho jinakost. Většinou si hraje více samo, nedruží se a nestojí o společnost ostatních.
Dokáže si hodiny hrát pouze se sebou a jeho hry jsou zvláštní, mnohdy se opakují, lpí na detailech, preferuje pouze určité hračky, jídlo, cestu a předem známý postup. Upřednostňuje rituály. Pokud se na vás dívá, zajímají ho více vaše řasy, rty, brýle než pohled do očí. A pokud se dívá, máte pocit, že se dívá jakoby „SKRZ“.
Je uchváceno detaily více než celkem.
Jeho slovník je velmi chudý nebo žádný, má velký odpor k jakékoli změně v průběhu dne, jí pouze některá jídla, chce pouze určité tričko, boty, čepici. Když nevyhovíte, přijde pláč, afekt, agrese někdy i sebepoškozování. Často ho přistihnete u stejného pohybu. Nereaguje na své jméno.
Působí dojmem, že neslyší. Reaguje přehnaně na určité podněty, jako je hluk, zvuky nebo změny. To všechno jsou příznaky autismu u dětí, které se skutečně dají pozorovat už okolo druhého roku věku.
Pokud jsou projevy obdobné i ve vaší rodině, potom je pravděpodobné, že i vy, máte doma autistu.
Autismus u dětí a jeho příznaky
Autismus je pervazivní (vše pronikající, prostupující) vývojová porucha organické povahy, která více postihuje chlapce.
V řeči běžného člověka to znamená, že jde o poruchu, kdy je vývoj dítěte narušen v mnoha směrech. Předpokládá se, že jde o vrozenou poruchu některých mozkových funkcí. Určitou roli mohou hrát i genetické faktory.
V úvahu připadají i některá infekční onemocnění nebo porucha chemických procesů v mozku.
Jednoznačně jde o nejvážnější poruchu v lidských vztazích. Nemá však žádný sociální původ. Důvodem proto není špatná matka, otec ani žádní jiní příbuzní. Neznamená to, že jste rodina, která selhala ve výchově a vy se nesmíte obviňovat.
Nic tím nezískáte, kromě toho, že budete ubližovat sami sobě a svému dítěti v ničem nepomůžete.
Přijměte raději autismus v rodině jako holý fakt! Jinak se ani přijmout nedá, vždyť jde o poruchu vrozenou a nalezněte způsob jak porozumět světu vašeho dítěte a přiblížit se mu.
Očkování způsobuje autismus: pravda nebo pověra?
Formy autismu
Autismus zahrnuje širokou řadu poruch a spadá pod jednu diagnózu. Jeho projevů je celá řada a u každého autisty jiná.
Odborná literatura dělí jednotlivé formy autismu na:
- Dětský autismus: zahrnuje potíže v tom, co slyší, vidí, prožívají, v komunikaci a představivosti, jde o vrozenou poruchu některých mozkových funkcí, spojena s poruchou mentálního vývoje
- Atypický autismus: jak napovídá ze samotného názvu, dítě může jen částečně splňovat podmínky pro dětský autismus (atypické znaky). U jedinců nalezneme spoustu shodných znaků a potíží s jinými formami PAS. Systém diagnostiky termín atypický autismus nezná, užívá se proto: Pervazivní porucha nespecifikovaná.
- Aspergerův syndrom: vyznačuje se především potížemi v komunikaci, představivosti a sociálním chováním, které odporuje vyššímu intelektu. U některých může být v jednotlivých oblastech inteligence nadprůměrná. Řeč je plně vyvinuta a pasivní slovní zásoba je bohatá. Někdy jsou v hovoru patrné určité zvláštnosti.
- Jiná dezintegrační porucha (Hellerův syndrom): U těchto jedinců jde nejprve o normální vývoj, který trvá zhruba dva roky a potom dochází, z dosud nezjištěných příčin, k rychlému opožďování a postupné ztráty, do té doby získaných dovedností a schopností.
- Jiná pervazivní porucha: i zde jsou narušeny všechny oblasti, ale ne v takové míře, aby byla stanovena jiná diagnóza. V Evropě se tohoto termínu příliš neužívá.
- Rettův syndrom: vyskytuje se pouze u dívek. Doprovázen je těžkým mentálním postižením.
Pokud se chcete dozvědět více, pusťte si dokumentární film o autismu : www.detiuplnku.cz
Autismus u dětí předškolního věku
U autismu jde o nápadnosti v chování u dětí předškolního věku, které mohou na nás i na okolí působit zvláštně. Dítě jinak myslí a jinak si hraje, jinak mluví. Vykazuje stereotypy ve hře, v jídle i jednání.
Leckdy může být nápadná i jeho chůze. Většinou chybí tvořivost, kreativita a fantazie. Selhává ve vztahu s ostatními dětmi, neumí a ani nejeví zájem o aktivní spolupráci.
Při vyrušení reaguje nepřiměřeně, výbušně, afektivně, kope, kouše nebo bije ostatní.
Takové dítě nerozumí a neumí se vyjádřit. Pokud mluví, mohou být patrné echolálie (opakování bez porozumění), má potíže s orientací v prostoru a dělení času. Nedokáže udržet konverzaci. Zřídka klade otázky, a pokud je klade, potom je často opakuje. V komunikaci se obrací více na dospělé než na vrstevníky.
Znaková řeč pro samouky. Co musíte vědět, než začnete znakovat?
Je ale nezbytné uvědomit si, že je mnoho podob autismu a velmi mnoho jednotlivých projevů. To co je typické chování jednoho, může být atypické pro druhého.
Obecně platí, že v předškolním věku by mělo dítě tvořit a posilovat sociální vazby, mělo by se učit od ostatních, spolupracovat a rozvíjet svou řeč. Děti, které mají PAS, se ovšem, vyvíjejí zcela jinak.
Proto včasné rozpoznání příznaků může pomoci rodičům i jejich dětem hledat cestu pochopení a vzdělávání. Dnes už existuje spousta rozvinutých metodických příruček a pomůcek, které pomáhají těmto dětem v běžném životě.
Základem je autistu co nejvíce osamostatnit, pokusit se ho zapojit do běžného života a více neprohlubovat sociální propast. Rodiče mohou využívat pomoc odborných poraden či speciálních předškolních nebo školních zařízení, včetně pomoci psychologické.
Autismus u dospělých
Ať už se jedná o dítě nebo dospělého člověka s autismem, vždy jde o jedince s postižením v oblasti komunikace, sociální interakce a omezenými zájmy a aktivitami. Autismus má širokou škálu projevů.
Dá se říci, že nelze najít dva stejné jedince s autismem a se stejnými projevy. Tito lidé, ale i v dospělosti, reagují povětšinou, na různé podněty nezvykle, nečekaně a nepřiměřeně, oproti ostatním.
U dospělých lidí pak jsou všechny projevy lépe viditelné a okolí má tendenci rychleji posuzovat a hlavně, v neznalosti, obtížně tolerovat. To co zůstane skryto nebo trpěno u dětí, to je příliš výrazné u dospělých. Vždy samozřejmě záleží na tom, o jakou formu autismu se jedná. Dospělí mohou být pouze neobratnější v komunikaci a sociálních vztazích.
U vysokofunkčních autistů s Aspergerovým syndromem, jde na příklad o projevy nepatřičného slovního hodnocení či nevhodných komentářů, které pramení z jejich neschopnosti porozumět sarkasmu, ironii nebo vtipu. Takoví lidé věcem rozumí a chápou je doslovně. Chybí jim komunikační cit. Jindy mohou působit znuděně či zcela bez zájmu o osoby okolo sebe.
To je zaviněno tím, že nedovedou číst z mimiky, gest a řeči těla jiných lidí. Jindy mohou vykazovat přehnaný zájem pouze o jednu konkrétní osobu nebo konkrétní téma. V diskusi mohou jejich projevy působit neurvale, sebestředně, hovor postrádat myšlenky, pocity či nápady.
Někteří velmi rádi objímají, jiným je dotyk nepříjemný a mají mnoho dalších, zcela individuálních projevů.
Jak naučit dítě mluvit. Vyvíjí se vaše dítě v pořádku nebo je nutná pomoc?
Odborníci se domnívají, že je mnoho takových autistů ve vedoucích postaveních a ani o tom neví. Jejich pozitiva spočívají v tom, že pokud pracují v oboru, o který se zajímají, nevidí a neslyší, jsou plně zaujati a prakticky nepotřebují odpočinek. Jsou ve své profesi vysoce výkonnými a ceněnými.
Až se příště budete podivovat nad projevy některých dětí či dospělých, jejich chování, reakce, řeč nebo pohyby se vám budou zdát nápadné nebo přehnané, zkuste si vzpomenout, jak je i pro ně kontakt s vámi obtížný a proto nekomentujte, nehodnoťte, neposuzujte a nedivte se. I oni jsou lidé jako my ostatní a zaslouží si naše pochopení a úctu.