Jak poznat kvalitní med? Zcukernatí

Diskuse

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.

Jak poznat kvalitní med? Zcukernatí Hezké fotky.Á vyřazené Boeingy tam stále už přes půl roku hnijou.
Jak poznat kvalitní med? Zcukernatí Znamy mi vypravel, jak meli pul dne zpozdeni, protoze jim vlitl roj do turbiny.
Jak poznat kvalitní med? Zcukernatí med je kvalitní, jen nevím proč je na obalu upozornění:“neotvírat a nkonzumovat poblíž otevřeného ohně“.
Jak poznat kvalitní med? Zcukernatí Letos ten kvalitní med nejde vůbec vytočit. Zkrátka včely snesly med, který do třech dnů zcukernatí a při vytáčení v medomedu se plástve roztrhají.
Jak poznat kvalitní med? Zcukernatí
Jak poznat kvalitní med? Zcukernatí Konečně? Ruzyně je zisková dlouhodobě.
Jak poznat kvalitní med? Zcukernatí
Jak poznat kvalitní med? Zcukernatí jen drobnost k popisu obrazku… to zarizeni na „metani“ medu je medomet a ne medomed:)))
Pravdu díte – NICMÉNĚ – jako dítě, když děda vytáčel, jsem si myslel že se říká „medomed“ a teprve někdy ve dvaceti jsem zjistil že na konci je t – „med metající zařízení“ 🙂
a není to pěkné svinstvo přijít si a vykrást včelám všechen med na kterém se lopotí celé léto? to nestačí že vykořisťuje člověk člověka to musíme i ten ubohý hmyz?
Včely se krmí cukrovou vodou, med by v zimě těžko strávily. Oni se potřebují vyprazdňovat a to v zimě možné není. Ten cukr je prý pro ně lépe stravitelný.
hmm, a ty hloupé včely si furt dělají med a ne cukrovou vodu, nemělo by se jim to říct dej si sama na chleba cukrovou vodu…
Nejsem včela, tak proč si mám dávat cukrovou vodu na chléb. navíc mám možnost se vyprázdnit i v zimě. Zeptej se včelařů, ti tě poučí, jak je to s krmením včel.
Možná by měli včelaři med nevytáčet a do včelstva jen investovat, běž jim to poradit, aby nechtěli med. Nemáš představy co to dá za úsilí chovat včely a stojí to nemálo peněz. Řekla jsem to již jednomu aby nevytáčel med a nemohu napsat co odpověděl. To by včely nechoval nikdo a bez nich to přece nejde, ale vykládat někomu kdo o tom nemá páru a nechápe je těžké.
Hlavně aby si nechtěli včeličky udělat hnízdo v trubici měřící rychlost letadla…Myslím, že takto skončil prý francouzký boeing v atlantiku
To mě taky napadlo. Mně se nějaká usilovná včelka snaží neustále zacpat odvodňovací kanálek v okně.
Tak doufám že bude med řádně označen „med od letiště“
TRak by mne opravdu zajímala kvalita, respektive způsob testování.. Nebo je letecké palivo spalované současnými proudovými motory při startech letadel na tuny opravdu bezolovnaté ?
Tak pravda, v některých případech by to asi certifikát kvality neobdrželo :-)http://www.youtube.com/watch?v=WQWz7Svmlj4&feature=player_detailpage#t=169
Ehm a kde by se tam jako tak to olovo vzalo co?
Míro, letecký palivo není natural 🙂 Palivo používané v prodových letadlech (a i většině vrtulových dopravních letadlech) je palivo Jet-A1, které je v podstatě naftou. A nafta, jak víme, olovo co? Olovo neobsahuje.
Nejmenuje se to letiště jinak?
Nikoliv. firma se jmenuje Letiště Praha a.s. Ani Ruzyně, ani Havel.
Takze rozdavaji med, ktery je mozna kontaminovan??? CSA se nezapre 
Četl jsi to, nebo proč ti dělá potěšení ze sebe dělat hlupáka?
já jsem to trochu četl.. a píšou, že tam včely nepěstují proto, aby vydělali na medu, ale aby z medu zkoumaly vliv leteckého provozu na prostředí… Proto mi přijde otázka bratra Nováka celkem na místě…
zkoumali… a včely chovají…
Ovšem zkoumání vlivu leteckého provozu pomocí včel je blbost.A to ze dvou důvodů. Za prvé dolet včel je okruh 5 kilometrů od úlu, výjimečně i víc. Účinný dolet, to znamená vzdálenost, ze které se včelám vyplatí sladinu na med donášet, je 2 – 3 kilometry. A to je oblast, kde už letový provoz prakticky nemá vliv.Za druhé sladina v květu i v medovici, pokud ji včely neseberou, většinou během krátké doby zasychá a je tím zmarněna. Podobné to je s pylem. Neboli včelí produkty jsou i v hodně špinavém prostředí prakticky vždy čisté, jen s minimální příměsí škodlivých látek.
Tirulek a uvod je jak delanej do rubriky Alik.
Sice souhlas, ale ono celý článek je takový odpočinkovější – a včely jsou fajn a fascinující zároveň (pokud tedy zrovna „nelétají žihadlem napřed“ :). Mimochodem počtem přistání denně strčí asi tak 100x do kapsy letadla 🙂 (hrubý odhad, letadel na Ruzyni odhaduji řádově 1500 denně, kolikrát vyletí včela za den sice nevím, tak 10x ale určitě – spíše bych tipoval více)
Mám si to tedy předastavit tak, že každý vytočený med projde podrobným rozborem na složení? Nebo jak funguje to „můžeme získat údaje o obsahu nejrůznějších prvků v okolí, případně i zjistit zdroj možného znečištění“
To mi prave pripomina, ze ten med maji na biomonitoring a razem ho davaji obchodnim partnerum. Dobre chutnani, je v tom trosku odpadovych latek a znecisteni, ale jinak je to vyborny Cesky med ze zemi EU a mimo zemi EU 🙂
ty jsi opravdu prostý. odpadových látek a znečištění v tom bude asi tak stejně, ne-li méně, jako když včela lítá a obírá kvítka v okolí jakékoli silnice.
Prostě ten med proženou pár testama, aby zjistili, jestli se v něm něco neukládá. Jinak to, že ty včely jsou umístěné na letišti na kvalitu medu nemá vliv – a nemá to ani ten med čímkoli intoxikovat.  Ostatně – vzduch na takovým letišti bude v tomto ohledu řádově čistší , než v okolí průměrně frekventované silnice.
co je to ten certifikát „Český med“? Myslíte, to jak je napsáno na sklenici český med a pod tím malým písmem napsáno „směs medu ze zemí EU a mimo EU“ ?
Ne, je pouze z ČR. Více zde http://ceskymed.eu/index.php?event=onasA nebo tady 🙂 polabskymed.cz
zpochybňute to, že umím číst? 🙂 viděl jsem to na vlastní oči v hypermarketu…
Tak normálně lhali no. Český med se smí lepit jen na med skutečně český. Šméčka že 🙁
Bohužel ano. Naštěstí máme včely v rodině.Nicméně až na něj třeba někdy zase narazím, pošlu patřičný dotaz na příslušný úřad, že někdo kazí jejich značku.
pak to ale nebyl „Český med“ ale „Český med“. a mohu tak leda zpochybnit vaši chytrost.
Český Med je jedna z ochranných značek Českého Svazu včelařů. ČSV ji propůjčuje jednak svým členům, a zřejmě když zaplatí, tak i komerčním subjektům.Podmínky propůjčení jsou na webu ČSV  http://www.vcelarstvi.cz/
co je to asi za zvláštní druh včel, když pracují ve dne v noci
to je prece jasne, jsou nadopovane spoldinami z letadel, tak jedou na 200 % 🙂
přistávací dráha je osvětlená   
Že ono to letiště je státní podnik…Tolik lží na třiceti řádcích.
zkus nějaký vyjmenovat, takhle je to akorát výkřik zoufalce do tmy…
Tak třeba ta o pracovní době.Pak tak, že včely slouží jako bioměřič, akorát že o kousek dále ho balí do skleniček a rozdávají kamarádům.Jinak řečeno: ve státním podniku si jeho pracovníci klidně provozují své koníčky. Nic překvapivého, ba spíše typické.

Jak poznat kvalitní med? Krystalizuje i pění na povrchu

V obchodech můžete dnes zakoupit mnoho druhů medu v různých cenových hladinách. Levné medy mohou mít původ mimo EU, bývají ukrajinské, srbské nebo z jižní Ameriky. Jak poznat opravdu pravý a kvalitní med? Pojďme se na to podívat.

V celé EU je zakázáno pro léčbu včel používat antibiotika, ale jinde to povinností není. Streptomycin a sulfonamidy mohou způsobovat genetické vady a rakovinu.

Medy mívají na etiketě označení: Med ze zemí EU a mimo EU. To je vodítkem, že v zemích jejich původu mimo EU mohou včelaři užívat některé zakázané látky.

Nejlepším řešením je kupovat med na farmářských trzích, nejlépe přímo od výrobců.

Med přímo od včelaře

Zjistěte si, odkud med pochází. V České republice jsou stanoveny přísné limity pro kontrolu medu a nenajdete v nich žádná léčiva. Včelaři med nemíchají a nadměrně nezahřívají, jako to často dělají zpracovatelské firmy s importovaným medem.

Sledujte mapu

Na mapě produkce českého medu sledujte místa s intenzívní zemědělskou činností, kde je zvýšené riziko výskytu pesticidů a insekticidů.

Včelaři z okrajových oblastí naší republiky a s převahou živočišné výroby mají med s menším obsahem těchto látek.

Včely sice umí mnoho látek a nečistot z nektaru odfiltrovat a akumulovat je v tělech, aby před nimi chránili svoje potomstvo, ale neplatí to pro chemické postřiky.

Jak poznat kvalitní med? Zcukernatí

Podstatný je obsah vody v medu. Nedozrálý med může začít kvasit. Vyzrálý med má váhu minimálně 1,4 kg na litr medu. Kilová sklenice medu má jen 0,7 litru a odpovídá uvedenému množství. Ideální je 18 % vody v medu, který včelař změří refraktometrem, příručním mikroskopem využívajícím lom světla.

Znehodnocení medu tepelným zpracováním

Smíšený květový med je tmavší a dlouho tekutý. Má upravený poměr přírodních cukrů. Pokud se při přípravě směsi med rozehřívá a homogenizuje více, aby se s ním lépe a rychleji pracovalo, často karamelizuje, tmavne, ztrácí aktivní enzymy a vitamíny. Přepálený med se pozná v laboratoři analýzou obsahu hydroxymethylfurfuralu – HMF.

Přírodní med

Přírodní med po několika měsících skladování vždy zcukernatí. Pro uvedení do tekutého stavu se při šetrné výrobě používají elektronicky řízená ohřívací tělesa, která regulují teplotu, aby nebyl překročen teplotní limit, kdy dochází k degradaci prospěšných látek v medu. Pozvolné ohřívání trvá i 24 hodin a vzniká raw med.

Jak odhalit doplnění cukru

Med s obsahem řepných cukrů nebo invertních sirupů se dá odhalit v laboratoři podle vyššího obsahu sacharózy neboli řepného cukru. Kukuřičné nebo třtinové cukry se odhalují mnohem hůře. Obecně mohou mít medy s přidaným cukrem hrubou krystalickou konzistenci. Pravý medovicový med má ale podobnou strukturu.

Jak poznat kvalitní med? Zcukernatí

  • Test viskozity: Pravý med se ve sklenici nepřelévá jako voda, ale táhne se. Pokud se oddělí vrstvy různých barev, med obsahuje barviva, cukerné roztoky nebo karamel.
  • Test rozpustnosti: Vezměte med na lžíci, ponořte do sklenice s vodou a pomalu zamíchejte. Med pančovaný cukerným roztokem se rychle rozpustí. Poctivý med bude držet pohromadě a bude se déle rozpouštět. Silně zkrystalizovaný med se však nerozpustí, i když je pravý nebo pančovaný cukrem.
  • Test vzlínavosti: Pravý med hůře vzlíná a med ředěný vodou se naopak snáz vstřebá do savého podkladu. Kápněte med na ubrousek nebo utěrku. Pokud zanechá na podkladu mokrou skvrnu, je ředěný vodou.
  • Test hořlavosti: Pravý med překvapivě hoří. Med s vyšším obsahem vody není hořlavý, nebo během hoření silně praská. Knot, přírodní provázek nebo vatový tampon namočte do medu, přebytek medu setřete a zapalte. U pravého medu knot hoří.
Budete mít zájem:  Optimismus je opium lidstva

Med je přesycený roztok cukrů a krystalizuje. Rychlost krystalizace je dána poměrem jednotlivých cukrů. Glukóza krystalizaci medu urychluje a fruktóza ji zase zpomaluje.

Každý druh medu má specifické vlastnosti. Pravý med běžně krystalizuje, zejména při uchování v chladu. Květový luční nebo lesní med by měl mít první známky krystalizace už po půl roce.

Přírodní akátový med nekrystalizuje ani za pár let.

Jak poznat kvalitní med? Zcukernatí

Při ochutnání kvalitního medu ucítíte lehké škrábání až pálení v krku a výraznou chuť. Čistý med sice nepění, ale pokud je po otevření sklenice s medem na povrchu pěna, jedná se o vysrážené bílkoviny a pyl. To jsou nejcennější látky v medu. V pančovaném medu je neuvidíte.

Cena kvalitního medu se pohybuje jako kilogram másla. Průměrná cena medu vychází na 160 Kč za kg. Nejdražší medy bez certifikátu se prodávají kolem 200 Kč. Výše ceněné jsou medovicové medy. Aktuální ceny medu přímo od včelařů se pohybují od 115 do 415 Kč za sklenici 950 g. Horní cenová hranice se vztahuje na med v BIO kvalitě.

Kupi Magazín na homepage Seznamu?Přidat boxík na Seznam.cz

Není med jako med. Vytrénujte své oko a poznejte ten nekvalitní na první pohled, rozdíly jsou obrovské

Jak poznat kvalitní med? Zcukernatí

Med je známý svými léčivými účinky a specifickou sladkou chutí. Jenže na nekvalitním medu si moc nepochutnáte a nepřinese tělu požadované účinky. Pokud vybíráte med, nedívejte se jenom na cenu. Nejdražší med vždy nemusí znamenat nejvyšší kvalitu. Naučte se rozpoznat kvalitní med na první pohled.

Pozor na med ze supermarketu

V potravinových řetězcích kvalitní med nehledejte. Pěkná sklenice s vyraženou včelou, krásnou etiketou a víčkem s vysokou cenou nevypovídá nic o kvalitě medu. Čím větší výběr, tím nižší kvalita. Vsaďte radši na med od místního včelaře. Je dokázáno, že pro tělo je nejpřirozenější a nejprospěšnější to, co pochází z blízkého okolí bydliště, protože je na ně organismus zvyklý.

Konzistence medu

Med má být hustý a čirý. Naklánějte uzavřenou sklenici lehce ze strany na stranu. Med by se měl přelévat pozvolna a spíše těžko. Pokud je moc řídký, nekupujte ho.

Prodejní cena

Nejdražší vždy neznamená nejlepší, i když cena hraje roli. Med se pančuje jako vše ostatní hlavně proto, aby jeho cena byla co nejnižší a výdělky co nejvyšší. Kvalitní medy dnes sahají až ke 200 Kč/kg. Pokud navštívíte místního včelaře, do nákladů nemusí zahrnovat náklady na dopravu a provizi prodejci a získáte výhodnější cenu.

Jak poznat kvalitní med? ZcukernatíPokud je med podezřele levný, nemůže být kvalitní. Je však třeba se řídit i dalšími kritérii. / Foto: Shutterstock

Kvalita podle druhu a lokality

Nejlepší med je od místního včelaře. Na kvalitu medu má vliv lokalita, kde jsou úly umístěné a dostanete odborné informace o původu i druhu medu. Navíc nebyl med převážen a byl vhodně skladován.

Správné skladování medu

Medu svědčí teplota maximálně do 20 °C a tma. Toto skladování by měl vždy dodržovat prodejce, ale i vy doma. I otevřenou sklenici medu chraňte před světlem.

Zcukernatění medu

Každý med časem zcukernatí. Pokud ho ale máte doma, asi do půl roku od pořízení vám začne cukernatět, jinak asi nebyl kvalitní. Můžete jej rozehřát vložením sklenice do teplé, nikoliv horké lázně.

Pěna na medu

Pěna na medu není vůbec na škodu. Může vzniknout z pylu, ale i z nedostatečně dovřené sklenice. Rozhodně ale neznamená nekvalitní nebo zkažený med.

Foto: Shutterstock

Poznáte kvalitní med?

V obchodech se můžeme setkat s různými výrobky, které nesou označení MED. Liší se samozřejmě cenou, barvou, hustotou. Některé navíc pocházejí ze zahraničí. Možná jste také při svých nákupech narazili například na med z Číny.

Je takový med kvalitní? O rozhovor jsme požádali Ing. Dalibora Titěru, CSc z Výzkumného ústavu včelařského, s.r.o.

Jsou různé medy, některé jsou světlé a jiné velmi tmavé, proč tomu tak je? Je třeba lesní med kvalitnější než luční? Jak se tyto medy mezi sebou liší a jaký med tedy doporučujete spotřebitelům koupit?   

Kvalita medu s jeho barvou nijak přímo nesouvisí. Barva je určena botanickým původem a jsou medy téměř vodojasné (patří k nim výborný med akátový) i téměř neprůhledné, tmavohnědé (také výborné medy medovicové). Volba je hodně závislá na individuální chuti. Já osobně preferuji medy zlaté, smíšené, protože mají vyváženou bohatou chuť. Také ovšem vysoko cením bílý krémový med řepkový, který díky své konzistenci neteče při jídle po prstech.

Jak poznat kvalitní med? ZcukernatíNa co by si měl dát spotřebitel pozor, aby zakoupil opravdu kvalitní med? A jaké údaje by měly být uvedeny na obale výrobku? Může med obsahovat éčka? A jedná se ještě o přírodní výrobek, nebo jen potravinu plnou cukrů?  

Opravdu kvalitní med bez jakýchkoli přísad si dělají včely pro sebe. Pak už se může jen zkazit. Čím kratší a známější je cesta z úlu do vaší kuchyně, tím lépe. Med kupovaný ze dvora nemusí obsahovat žádnou etiketu. Med na trhu nebo v obchodě musí být označen podle současné legislativy takto: Název med musí výt doplněn druhem medu, což je buď med nektarový (lze použít i pojem květový), nebo med medovicový. Dále je třeba, aby bylo uvedeno, odkud med pochází (přímo jméno včelaře, nebo země původu). Hmotnost a datum doporučené spotřeby je samozřejmost, která má být na každém výrobku. Med je přírodní produkt. Nic se do medu nepřidává. Takzvaná éčka se udávají jen tam, kde výrobek obsahuje nějaké přísady. Pro zajímavost, med v sobě obsahuje několik set komponent a některé z nich také mají svoje číslo v seznamu tzv. éček, například čistý včelí vosk má číslo E 901, kyselina jablečná E 296.

Jak je to tedy s dovozovými medy, třeba z Číny, jsou kvalitní? A jsou české medy kvalitnější než ty zahraniční? Kdo provádí případně kontrolu kvality medu? 

Medy z dovozu (nejde jen o Čínu, ale o řadu dalších zemí) podléhají, jako všechny potraviny, vstupní kontrole při překročení hranic EU. Další kontroly se pak provádějí ještě namátkou v obchodní síti. Kontroly provádějí zejména inspektoři Státní veterinární správy (SVS) a Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Jak už jsem napsal, nejkvalitnější medy jsou ty, na kterých je přímo adresa včelaře, který se jistě nepodepíše pod znehodnocený nebo falšovaný med. Medy, které mají na etiketě odkaz na normu kvality „Český med“ kvalitnější často budou, protože tato zmíněná norma má přísnější kriteria, než běžná norma evropská převzatá do naší vyhlášky.

Doporučujete spotřebitelům kupovat med na trzích? Někdy vídáme stát prodejce i u silnic, kde nabízejí svůj domácí med? Je takový med kvalitní?

Na trzích i u silnic mohou stát jak producenti tak i překupníci. Mnoho včelařů si pro stánkový prodej nechává v laboratořích vystavit certifikát o rozboru medu a mají ho sebou. Někteří mají i diplomy o zisku medailí ze soutěží kvality. Tím se mohou zákazníci také orientovat. Zároveň doporučuji, nechat se včelařem pozvat do jeho hospodářství. Ten kdo se nemusí stydět za nepořádek, rád se zákazníkům pochlubí, jak to u jeho včeliček chodí. Návštěva hodně napoví. Pak už se z takového včelaře může stát dlouholetý „rodinný dodavatel medu“ a můžete jeho med, bude-li vám chutnat, doporučit i známým.

Jaká je trvanlivost medu, jak jej máme skladovat a co dělat, když nám med zcukernatí?

Med v chladnu (pod 18 °C) vydrží několik let bez snížení svých účinků. Pokud med zkrystalizuje (lidově se říkává, že zcukernatí), jde o přirozený jev. Med se ztekucuje opatrným zahřátím v teplé vodě nebo na radiátoru ústředního topení přikrytý huňatým svetrem. Teplota by neměla při ztekucování překročit asi 60 °C. Poznáme ji i bez měření tak, že nás nesmí pálit ruka.

Může se med zkazit? Poznáme to nějak?

Med se může zkazit pokud obsahuje více vody. To by mohlo nastat u nezralého medu, tedy medu, který včelař sebere včelám moc brzy, ještě nehotový. Med také vodu nasává z vlhkého vzduchu v okolí. Není-li nádoba s medem těsně uzavřená, med zřidne a může zkvasit. Pak se v něm tvoří bubliny, med teče kolem sklenice a po polici. Nakvašený med se ještě dá využít do perníků nebo na výrobu medoviny či medového piva.

  • Zdroj: SOS
  • ZUZI
  • ChytráŽena.cz
  • Tento článek také můžete
Přidat do oblíbených

Jak dlouho vydrží med? Může se zkazit?

Jak poznat kvalitní med? Zcukernatí

Med patří mezi nejstarší sladidla, která lidé konzumují. První zmínky o medu pochází z doby 5 500 let před naším letopočtem. O medu se navíc říká, že má zvláštní vlastnosti, díky kterým má prakticky neomezenou trvanlivost. Možná jste slyšeli o tom, že ve starých egyptských hrobech byly objeveny sklenice medu, který byl zubem času prakticky netknutý, nezkazil se a udržel si stále svou skvělou chuť.

  • Podobné příběhy vedou řadu lidí k tomu, že si myslí, že med se prostě nikdy nemůže zkazit.
  • Je to ale pravda?
  • V tomto článku se dozvíte proč má med dlouhodobou trvanlivost a co může způsobit jeho zkázu.
Budete mít zájem:  Potravinová Alergie Alergie U Psa?

Co je med?

Med je sladká přírodní látka, kterou vyrábí včely z nektaru nebo medovice (1, 2).

Rozdíl je v tom, že nektar pochází z květů rostlin a medovice z květů stromů.

Včely nasají nektar nebo medovici, které se v jejich trávicím ústrojí smíchají se slinami a enzymy a poté se uloží do speciálního orgánu, takzvaného  medového váčku. Poté letí do úlu, kde med ze svého medového váčku předají dalším včelám. Postupným předáváním mezi sebou se med dále obohacuje o sliny a enzymy a nakonec ho včely uloží do pláství v úlu a zavíčkují voskem (2).

Složení medu závisí na druhu včel a rostlin či stromů, ze kterých nektar či medovice pochází. Proto se jednotlivé druhy medu liší chutí a barvou, která může být bezbarvá, hnědá až jantarová (1).

Med je tvořen zhruba z 80% cukry a ne více než 18% vody. Přesný poměr cukrů a vody závisí na druhu včel, rostlinách, ze kterých nektar pochází, ale i na počasí, vlhkostí a způsobu zpracování (1).

Med také obsahuje organické kyseliny, jako je například kyselina glukonová, která mu dodává jeho charakteristickou nakyslou chuť. Nefiltrovaný med navíc obsahují pyl, který je zdrojem malého množství bílkovin, enzymů, aminokyselin a vitamínů (1).

Z hlediska živin je jedinou podstatně zastoupenou živinou v medu cukr. Jedna polévková lžíce (21 gramů) medu obsahuje 17,2 gramů cukrů a 65 kalorií (3).

Med, zejména jeho tmavší druhy, také obsahuje stopová množství minerálů, jako je například draslík. Jedná se ale pouze o stopové množství, které z hlediska výživy nemá prakticky žádný význam (1).

Shrnutí: Med je potravina, kterou vyrábí včely z rostlinných šťáv nektaru nebo medovice. Obsahuje hodně cukrů a stopová množství dalších látek, jako jsou organické kyseliny, draslík, bílkoviny, enzymy nebo vitamíny.

Med má několik zvláštních vlastností, díky kterým vydrží velice dlouho. Co nejvíce přispívá k dlouhé trvanlivosti medu je vysoký obsah cukru a nízký obsah vody, obsah kyselin a také přírodní antimikrobiální enzymyprodukované včelami.

Vysoký obsah cukrů a nízký obsah vody

Zhruba 80% medu je tvořeno cukry, což potlačuje růst řady mikrobů, jako jsou baktérie a plísně (4).

Vysoký obsah sacharidů také znamená, že osmotický tlak medu je velmi vysoký. To vytlačuje vodu z bakteriálních a mikrobiálních buněk, což vede k zástavě jejich růstu a množení (4, 5).

Navíc, i když med obsahuje 17 – 18% vody, její aktivita je velmi nízká (4).

To znamená, že cukry v medu interagují s molekulami vody a mikroorganizmy je nemohou štěpit a použít jako potravu, protože v medu nedochází ke kvašení (4, 5).

Med je také velmi hustý, takže se v něm kyslík rozpouští jen velmi pomalu. To opět vede k zástavě růstu a množení řady mikroorganizmů (4).

Má kyselý charakter

Hodnota pH medu se pohybuje v rozmezí 3,4 až 6,1, přičemž průměrné pH je 3,9, což je již poměrně kyselé pH. Hlavním důvodem kyselého charakteru medu je kyselina glukonová, která vzniká během zrání nektaru (4, 5).

Původně si vědci mysleli, že kyselé prostředí uvnitř medu brání růstu mikrobů. Studie ale nic podobného neprokázaly a nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v antimikrobiální aktivitě medu při vysokém ani nízkém pH (5).

Nicméně pro některé baktérie, jako jsou Corynebacterium diphtheriae, E.coli, Streptococcus nebo Salmonella, je kyselé prostředí velmi nevhodné a zcela určitě brání jejich růstu (5).

Med je tak účinný v zabíjení některých druhů baktérií, že se v některých oblastech používá jako podpůrný lék na léčbu popálenin a vředů jako prevence infekce (6, 7).

Včely tvoří speciální enzymy, které potlačují růst baktérií

  1. Během výroby medu včely do nektaru uvolňují enzym zvaný glukózaoxidáza, který pomáhá při konzervaci medu a brání jeho předčasné zkáze (1, 5).
  2. Jak med postupně vyzrává, glukózaoxidáza mění cukry na kyselinu glukonovou a vytváří látku zvanou peroxid vodíku (5).

  3. Peroxid vodíku pomáhá zabránit růstu mikroorganizmů uvnitř medu a podílí se tak na jeho antibakteriálních účincích (1, 4, 5).

  4. Navíc med obsahuje různé další látky, jako jsou polyfenoly, flavonoidy, methylglyoxal (také označovaný jako MGO nebo 2-oxopropanal), včelí peptidy a antibakteriální látky, které rovněž zesilují antimikrobiální účinky medu (2).

Shrnutí: Med obsahuje hodně cukrů a málo vody. Má kyselý charakter a obsahuje antibakteriální látku zvanou peroxid vodíku. Díky tomu si při správném uskladnění dlouhodobě zachovává svou kvalitu a nepodléhá zkáze.

I když má med antimikrobiální účinky a velmi dlouhou trvanlivost, může se za určitých okolností zkazit. Konzumace zkaženého medu pak může vyvolat trávicí obtíže jako jsou nevolnost či zvracení. Hlavními příčinami zkázy medu jsou kontaminace, adulterace, nesprávné skladování a znehodnocení časem.

Kontaminace medu

Mezi mikroorganizmy, které se v medu běžně vyskytují patří baktérie, plísně a kvasinky. Tyto mikroby se do medu dostávají z pylu, trávicího ústrojí včel, ale i ze vzduchu, prachu a květů (4).

Díky antimikrobiálním vlastnostem medu se ale tyto mikroorganizmy nemohou množit a protože jsou přítomny jen v malém množství, nepředstavují pro většinu lidí žádný problém (4).

V 5 – 15% vzorcích medu se ale ve velmi malém množství nachází spory neurotoxické baktérie Clostridium botulinum (4).

Dospělým to obvykle nevadí, ale u dětí mladších jednoho roku může ve vzácných případech dojít ke vzniku onemocnění, které se jmenuje kojenecký (dětský) botulismus, který se projevuje poškozením nervové soustavy, ochrnutím a respiračním (dechovým) selháním. Proto není vhodné dávat med dětem do jednoho roku (4, 8, 9).

Pokud je v medu velké množství mikroogranizmů, jedná se pravděpodobně o sekundární kontaminaci (například z příboru, prachu, nádoby, ve které med skladujete, apod.) (4).

Může obsahovat toxické látky

Jak včely sbírají nektar z květů, mohou se spolu s ním do medu dostat i případné toxiny či jedy, které dotyčná rostlina obsahuje (10).

Příkladem otráveného medu je takzvaný „šílený med“, který může vyvolat závratě, nevolnost, poruchy srdečního rytmu a kolísání krevního tlaku, protože obsahuje grayanotoxiny. Tyto látky s neurotoxickými účinky se do medu dostávají z nektaru některých rostlin, jako jsou rododendrony a azalky (Rhododendron ponticum a Azalea pontica) (10, 11, 12).

  • Při průmyslovém zpracování medu a také při jeho stárnutí v něm z glukózy vzniká látka s názvem hydroxymethylfurfural (HMF), jejíž účinky na zdraví jsou kontroverzní (13).
  • Zatímco některé studie naznačují, že hydroxymethylfurfural poškozuje buňky a jejich DNA (deoxyribonukleová kyselina), jiné studie tvrdí, že HMF je naopak zdraví prospěšný a má antioxidační, antialergické a protizánětlivé účinky (13).
  • Nicméně maximální přípustný obsah hydroxymethylfurfuralu v medu je 40 mg na kilogram (10, 13).

Adulterace (pančování) medu

  1. Med je drahá potravina a jeho „výroba“ je trvá velmi dlouho.
  2. Aby se jeho výroba zkrátila a zlevnila, používají někteří výrobci techniky adulterace, za účelem zvýšení objemu medu a snížení nákladů na jeho výrobu.

  3. Nejčastěji používanými způsoby adulterace (pančování) medu jsou krmení včel nekvalitními cukry (kukuřičný sirup, třtinový cukr nebo řepný cukr) nebo přidávání těchto cukrů do hotového výrobku (14, 15).

  4. Další často používanou technikou je stáčení medu před jeho zralostí, což vede k vyššímu obsahu vody a tím i vyššímu riziku, že se med zkazí (15).

Za normálních okolností včely uloží med do pláství v úlu a postupně ho vysušují (máváním včelích křídel v úlu vzniká průvan, který med vysušuje) tak, aby hotový med obsahoval méně než 18% vody. Pokud med stočíme dříve, může obsahovat více než 25% vody. To vede k podstatně vyššímu riziku zkvašení medu a také ke zhoršení chutí (15).

Nesprávné skladování

Při nevhodném skladování medu dochází ke ztrátě antimikrobiálních vlastností či kontaminaci medu, což vede k jeho zkáze.

Pokud nádobu s medem pečlivě, vzduchotěsně neuzavřete nebo jí necháte otevřenou, zvyšuje se obsah vody v medu nad bezpečnou hranici 18%, což zvyšuje riziko zkvašení.

Otevřené nebo nedostatečně uzavřené sklenice s medem také zvyšují riziko kontaminace mikroby z vnějšího prostředí. Při vyšším obsahu vody v medu se mikroby mohou množit a začít růst, což opět vede ke zkáze medu.

Zahřátí medu na vysokou teplotu má rovněž negativní vliv na jeho kvalitu, protože urychluje ztrátu barevnosti a chuti a navíc zvyšuje obsah hydroxymethylfurfuralu (HMF) (16).

Znehodnocení časem

I když budete med správně skladovat, je běžné a normální, že časem zkrystalizuje (zcukernatí).

Je to proto, že obsahuje více cukrů, než je možné rozpustit. Pokud med zkrystalizuje, neznamená to, že je zkažený, ale přesto v medu dochází k určitým chemickým změnám (1).

Zkrystalizovaný med bývá světlejší než čerstvý med. Je také méně průhledný a nacházíme v něm zrnka (krystalky) cukrů (1).

Zkrystalizovaný med můžete jíst, ale je potřeba si uvědomit, že při krystalizaci se uvolňuje voda, což zvyšuje riziko zkvašení medu (1, 17).

Při dlouhodobém skladování medu dochází k jeho ztmavnutí a také ke ztrátě jeho vůně a chuti. I když to neznamená, že by byl takový med zkažený, většinou ztratí chuť a špatně se roztírá.

Shrnutí: Med se může zkazit, pokud je kontaminován zvenčí, pokud včely sbírají nektar z jedovatých rostlin nebo pokud jako důsledek pančování (adulterace) či nesprávného skladování. Krystalizace je přirozený proces a neznamená, že by byl med zkažený.

Pokud chcete, aby si med dlouhodobě zachoval své kladné vlastnosti, musíte ho správně skladovat.

Důležité je zabránit zvýšení množství vody v medu. Pokud je v medu příliš vody, zvyšuje se riziko fermentace (kvašení) a zkažení medu.

Tady je několik tipů a rad jak med správně skladovat (18):

  • Med uchovávejte ve vzduchotěsné nádobě: Nejlepší nádoby na skladování medu jsou skleněné nebo nerezové nádoby se vzduchotěsným uzávěrem.
  • Med skladujte na chladném a suchém místě: Pro skladování medu je nejlepší teplota pod 10°C. Nicméně pokud med skladujete v prostorách s teplotním rozmezím 10 – 20°C, je to většinou dostačující. 
  • Uchovávání v lednici: Pokud chcete, můžete med skladovat v chladničce, ale v takovém případě bude hustší a bude rychleji krystalizovat.
  • Jak vrátit zkrystalizovaný med zpět do tekuté podoby? Pokud med zcukernatěl, můžete ho vrátit zpět do tekuté podoby tím, že ho lehce zahřejete a zamícháte. Dbejte na to, abyste med nepřehřáli a aby neprošel varem. Došlo by ke zhoršení jeho barvy a chuti.
  • Pozor na kontaminaci: Dejte pozor, abyste med nekontaminovali špinavým nádobím (například olíznutou nebo jinou potravinou zašpiněnou lžičkou), což zvyšuje riziko růstu baktérií, kvasinek a plísní uvnitř medu.
  • Máte-li pochybnosti vyhoďte ho: Pokud dojde ke ztrátě chuti medu, je napěněný nebo si všimnete většího množství vody ve sklenici s medem, je lepší ho vyhodit.
Budete mít zájem:  Vliv Kávy Na Zdraví?

Mějte na paměti, že vzhled a chuť medu se značně liší. Některé medy jsou světlé, jiné tmavé nebo bezbarvé. Řiďte se pokyny výrobce, které jsou uvedeny na štítku vašeho výrobku.

Shrnutí: Med je nutné skladovat ve vzduchotěsné nádobě a na chladném a suchém místě. Je důležité zabránit zvýšení obsahu vody v medu a také kontaminaci zvenčí, což zvyšuje riziko množení mikrobů a zkvašení.

  • Med je skvělá, sladká potravina, různých barev a chutí podle toho, z jakých květů pochází. 
  • Díky vysokému obsahu cukrů, nízkému obsahu vody, nízkému pH a antimikrobiálním vlastnostem si svou chuť a barvu zachovává po dlouhá léta a při správném skladování se nezkazí ani za desítky let i když obsahuje malé množství baktérií, plísní a kvasinek, které se do něj dostávají od včel či z květů.
  • Nicméně za určitých okolností se med zkazit může.
  • Nejčastější příčinou zkázy medu je zvýšení obsahu vody v důsledku nesprávného skladování, což zvyšuje riziko jeho zkvašení a pomnožení zdraví škodlivých mikrobů. 
  • Některé druhy medu také obsahují toxické (jedovaté) látky, zejména medy pocházející z nektarů některých druhů rododendronů a azalek.
  • Častou příčinou snížené trvanlivosti medu je také pančování (adulterace), kdy výrobci medu dokrmují včely nekvalitními sacharidy.
  • Uchovávejte med ve vzduchotěsných skleněných nebo nerezových nádobách a kupujte ho pouze od prověřených výrobců.
  • Kvalitní med si při správném skladování svou chuť a vůni zachová po řadu let.

5 jednoduchých návodů, jak poznat opravdu kvalitní med

Ne u každé potraviny je možné z etikety na první pohled poznat, zda je kvalitní či nikoliv. Bohužel v některých případech musíme spoléhat na to, že kontroly státních dozorových orgánů (Státní veterinární správa – SVS a Státní zemědělská a potravinářská inspekce – SZPI) skutečně zvládnou “vychytat” problematické výrobky.

Co se týká medu, tak v posledních letech opakované kontroly českých medů vychází velmi dobře. SVS zjistila, že české medy jsou bezpečné i kvalitní.

Co kontroluje SVS a SZPI

1)      Zda není med falšovaný   Dříve se k falšování (ředění) medu používal řepný cukerný roztok, ale to se dalo velmi dobře odhalit. Dnes se med „pančuje“ levným kukuřičným či třtinovým sirupem, jehož profil lze uměle vytvořit tak, aby byl velmi podobný profilu pravého medu.

2)      Zda v medu nejsou zbytky léčiv nebo pesticidů Poslední velké testy SVS, které se zaměřily na 89 českých producentů medu, prokázaly, že český med je v pořádku.

Nejen, že testované medy neobsahovaly rezidua (ať už povolených nebo zakázaných látek), ale zcela vyhověly i v rámci smyslového hodnocení, kde bylo posuzováno, zda má med odpovídající barvu, chuť, zápach a konzistenci.

Pokud přece jenom úplně nevěříte SZPI a SVS, tak máme několik rad, jak můžete sami otestovat kvalitu medu ve smyslu jeho případného falšování. To jediné totiž můžete sami, pesticidy nebo zbytky léčiv totiž bez laboratorního vybavení neodhalíte.

Jak otestovat med doma

Test č. 1: Do sklenice s vodou dejte 1 lžíci medu. Jestli je med pravý, nebude se rozpouštět a klesne na dno jako chuchvalec. Když přidáte ještě 2-3 kapky jodové tinktury, pokud je med přírodní, nezmodrá.

Test č. 2: Čistý bavlněný knot ponořte do menšího množství medu a přebytek setřete prsty. Knot opatrně zapalte zapalovačem. Pokud hoří, jedná se o pravý med. V nečistém medu je voda, která zabraňuje hoření.

Test č. 3: Medem v tekuté podobě pokapejte savý papír, pakliže se vstřebá, nejedná se o pravý med.

Test č. 4: Ponořte ztvrdlý kousek chleba do medu. Zhruba po 8 minutách jej vyndejte, pakliže chléb nezměkl, jedná se o pravý med.

Test č. 5: Smíchejte med s trochou vody a přidejte 2-3 kapky octa. Pokud se po promíchání objeví pěna, jedná se o ředěný med.

  • Rozdíly mezi čistým a falšovaným medem
  • Čistý med
  • – způsobuje mírné pálení v krku
  • – neodděluje se od vrstev
  • – po čase krystalizuje
  • – nepění
  •  Falešný a nečistý med
  • – bývá přehříván
  • – má hrubou texturu
  • – nekrystalizuje (důvodem je např. přimíchání fruktózy do medu)
  • – levné medy se nejčastěji dovážejí z Číny nebo ze zemí mimo EU
  • – mohou být ředěny lacinými sirupy nebo dobarvovány éčky či melasou
  • – na povrchu se může tvořit pěna

 Jinak nezapomínejte, že med obsahuje enzymy, vitamíny a další tělu prospěšné látky, které vyšší teplotou zničíte. Med tedy nikdy nezahřívejte na více jak 40 °C!

Med: Je lepší tmavý nebo světlý a jak v obchodě poznáte, zda je med kvalitní?

06. 07. 2020 | Doba čtení 7 minut

Také občas u regálu plného sklenic s různými druhy medu váháte, který koupit? Protože jste četli, že kontroloři v jakési prodejně nebo na trhu objevili v medu látky, které do něj nepatří? Přečtěte si, co o tom soudí včelařský odborník.

Kvalitní med uložený v temnu a chladu vydrží dlouho. Tím spíš je důležité, abychom tuhle cennou potravinu kupovali v co nejvyšší kvalitě. 

O tom, jak poznat dobrý med a nač si naopak při nákupu dávat pozor, jsme si povídali s Ing. Daliborem Titěrou, CSc. z Výzkumného ústavu včelařského v Dolu u Libčic nad Vltavou.

Může obyčejný smrtelník vůbec poznat, že med není kvalitní?

Ne s jistotou, ale s velkou pravděpodobností. Například pokud je med levný, pak bych se obával, že kvalitní není. A základním kritériem je jistě i to, aby chuť medu odpovídala tomu, na co jsme zvyklí.

Sklenice medu Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Co by med neměl obsahovat? Které z nepatřičných látek v něm kontroloři nejčastěji objevují?

V prvé řadě má nekvalitní med vyšší obsah vody, což můžete poznat i v zavřené sklenici – když ji nakloníte, med uvnitř by se neměl přelévat příliš rychle.

Když sklenici doma otevřete a naberete med na lžičku, stékající hmota by měla na hladině vytvářet zřetelné záhyby − „mašličkovat“.

Pokud med teče jako voda, kvalitní není. Dále v medu nesmějí být cizorodé látky, tedy nic, co samy včely do něj nedaly. Nesmí v žádném případě obsahovat antibiotika a jiné chemikálie, ale ani řepný cukr a různé tovární fruktózové sirupy nebo barviva. Kontroloři státní zemědělské a potravinářské inspekce také sledují, zda se do obchodu nedostal med, který je přehřátý nebo starý.

Dost často lidé považují za vadu, když med ztuhne, zcukernatí. Je to opravdu na závadu?

Obliba tekutého medu je u nás určitý zvyk. Například ve Švédsku nebo v Kanadě je naopak oblíbenější med takzvaně zcukernatělý, přesně řečeno krystalický. Krystalizace (tuhnutí) medu je zcela přirozený jev, žádná závada to není. Naopak je známkou, že med výrobce neošidil. Některé medy krystalizují rychle a jiné až po čase.

med Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Stánkaři v tržnicích o této oblibě vědí a nabízejí med, který „vydrží dlouho tekutý“. Nepřidávají do něj nějakou přísadu zabraňující jeho krystalizaci, která tam nepatří?

Trhovci mohou mít pravdu, pokud nabízejí čistý akátový med. Ten je velmi světlý, má lehounký nádech do zelené barvy, typicky voní a skutečně vydrží tekutý skoro celý rok. Je to jeho přirozená vlastnost.

Dlouho zůstává tekutý i med ze svazenky nebo z jedlého kaštanu, ale pro ten kaštanový byste museli na trh někam na Slovensko nebo do Chorvatska.

Krystalizaci medu způsobují mikročástice (zejména pyl a různé krystalky), které působí jako krystalizační jádra, jakési zárodky, na kterých cukerné krystaly rostou.

Někteří zpracovatelé medu tedy tyto mikročástice z medu filtrací nebo vysokým zahřátím odstraňují, aby tekutost medu prodloužili.

Ani vysoký ohřev, ani filtrace se však provádět nemají, protože významně snižují biologickou hodnotu medu. I určité přísady, například ovocný cukr, fruktóza, zpomalují přirozenou krystalizaci medu. Ani to není přípustné. Do medu se nesmí přidávat nic!

Prodejci nabízejí pastový med. Jak se liší od normálního medu?

Pastový nebo také krémový med je vlastně rychle zkrystalizovaný med. Čím rychleji krystalizace proběhla, tím jsou cukerné krystalky menší. Výsledná konzistence medu připomíná Nugetu. Snadno se maže na chleba či pečivo a nestéká.

Je zdravější tmavý nebo světlý med?

Barva medu není podstatná. Látky zdraví prospěšné nebo přímo léčivé jsou ve světlých i tmavých medech. Pořiďte si celou sbírku medů a jezte střídavě od každého lžičku − s jednou léčivou bylinkou také nevystačíte! Nejzdravější je med, který je čerstvý, byl dobře skladován a nebyl moc zahříván.

Jak takový med poznat? Na etikety se asi nelze stoprocentně spolehnout, do redakce například napsala čtenářka, že koupila med, na kterém bylo uvedeno, že zemí původu je Česká republika, Slovenská republika, Čína a Argentina. Přitom nebyl k jídlu.

Na to je jen jedna rada: Tak jako mají ženy svou kadeřnici, muži svého automechanika nebo právníka, vyberte si nějakého seriózního včelaře, vyzkoušejte jeho med, a pokud vám chutná, staňte se jeho stálým zákazníkem.

Členové Českého svazu včelařů, pokud dodrží přísnou normu kvality, mohou svůj produkt označit ochrannou známkou Český med. Spolehlivé zboží nabízejí také specializované včelařské prodejny. Užitečné kontakty můžete získat na různých zemědělských výstavách – například na výstavě Náš chov v Lysé nad Labem.

Foto Shutterstock

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector