Jak pít kávu a přitom neškodit zdraví?

  Jak pít kávu a přitom neškodit zdraví?

Semena kávy obsahují kofein, který povzbuzuje činnost srdce, mozku, nervů, ledvin a svalů. Kofein je v současné době nejznámější a nejlépe popsanou účinnou látkou v kávě, ale tento nápoj obsahuje spoustu dalších látek prospívajících lidskému organizmu.

Účinné látky v kávě

Káva jako čistě přírodní produkt je výborným zdrojem antioxidantů (má dokonce vyšší procento antioxidantů než zelený čaj a některé druhy ovoce), podílejících se na neutralizaci volných radikálů.

Ty se do našeho těla dostávají především vzduchem, potravou a tekutinami a poškozují naše buňky – způsobují degenerativní poruchy mozku, předčasné stárnutí, oslabení nervového a imunitního systému. Antioxidanty se váží na volné radikály a neutralizují je ještě předtím, než způsobí škodlivou reakci.

Vědci odhadují, že káva může dodávat až 70 % antioxidantů přijímaných v potravě, a tím chránit kardiovaskulární systém, případně snížit riziko vzniku rakoviny. Tedy obecně řečeno pozitivně působit na zdraví člověka.

Je dokázáno, že v zelených kávových zrnech je více než 200 ještě neidentifikovaných látek, které mají na náš organizmus pravděpodobně pozitivní vliv. Z výživového hlediska reprezentují 7 až 10 % sušiny zelené kávy chlorogenové a kávové kyseliny, 1 až 2 % připadají na kofein.

Část z nich je bohužel během pražení zničena, pouze obsah kyseliny nikotinové (vitamín B3) se tímto procesem zvyšuje, a bývá tak asi 25x vyšší v pražené kávě než v zelené.

Minerální látky reprezentují v kávě okolo 4 % sušiny, z výživového hlediska je velmi důležitý zejména obsah draslíku a hořčíku. Sacharidy tvoří téměř 50 % sušiny zelených kávových bobů, během procesu pražení však dochází k jejich rozkladu a vzniku jiných látek (20 až 35 % sušiny).

Obsah tuku v zelených kávových bobech se pohybuje mezi 8 a 18 %. Mezi dusíkaté látky v kávě patří bílkoviny, aminokyseliny a alkaloidy (kofein).

Vliv kofeinu na zdraví

Účinky kávy na lidský organizmus už léta zkoumají specializované týmy odborníků na celém světě. Stále více z nich potvrzuje, že konzumace kávy má u zdravého člověka spíše pozitivní účinky, jako je například prevence určitých typů onemocnění.

Vědci a lékaři však zároveň upozorňují, že účinky kávy se u každého z nás projevují individuálně. Při posuzování otázek prospěšnosti či škodlivosti kávy by tak mělo být zohledněno několik důležitých faktorů (např. zdravotní stav konzumenta, počet vypitých šálků nebo druh kávy).

Odborníci se shodují na tom, že za přiměřené pití kávy lze označit denní konzumaci 4 až 6 šálků denně, což by mělo odpovídat přibližně 300 mg kofeinu.

Jak pít kávu a přitom neškodit zdraví?

Základní schopností kofeinu je navázat se na adenosin, který si mozek vytváří v okamžiku únavy nebo před spaním. Kofein se dokáže navázat na jeho místo, zablokovat ho a následně oddálit nástup spánku.

Na rozdíl od adenosinu kofein stahuje cévy mozku, což má za následek zvýšenou mozkovou činnost, která aktivuje nadledvinky. Ty začnou produkovat adrenalin, který uvádí organizmus do pohotovostního stavu – prohloubí dýchání, zrychlí srdeční činnost a stáhne cévy na povrchu těla.

Tím se zvýší krevní zásobování svalů a následně i krevní tlak. Adrenalin zároveň zrychluje odbourávání cukrů ve svalech, tedy zásobování svalů glukózou. To znamená, že kofein zvyšuje efektivnost tvorby glukózy ze zásobních látek, výrazně tím prodlužuje působení adrenalinu a tedy i aktivity organizmu.

Kofein také zvyšuje koncentraci dopaminu, nepostradatelného při přenosu nervového vzruchu v mozku, kde vzbuzuje pocit spokojenosti a štěstí.

Citlivostí ke kofeinu se lidé liší. Někteří z nás mají „gen pomalého metabolizéru“, vylučují kofein z těla mnohem pomaleji a jsou vůči němu i mnohem citlivější.

Pití kávy je pro ně proto riskantnější, zejména ve spojení s některými chorobami, jako jsou např. onemocnění srdce.

Naproti tomu se u častých konzumentů kávy stimulační vlastnosti kofeinu projevují v menší míře, než je tomu u konzumentů občasných.

Jak pít kávu a přitom neškodit zdraví?

O kávě koluje mnoho mýtů a polopravd, ty nejčastější jsou shrnuty v tomto článku.

Sdílet:

newsletter 53 – Pijte kávu, možná neumřete – brain jogging info

Jak pít kávu a přitom neškodit zdraví?

Pamatuji se dobře, že když jsem byl malý, což je bohužel
dost dávno, pití kávy se víceméně považovalo za neřest, za škodlivou slabost, a
zakazovali je lidem s chorobami srdce a různými jinými. Každou neděli jsem v
ručním mlýnku drtil kávová zrna, aby měli rodiče odpoledne šálek turka, který
krásně voněl. Jako dospělý jsem pak měl při pití kávy výčitky, že dělám něco,
co bych dělat neměl, asi jako že užívání drog je projevem slabosti. Dnes je to
všechno naopak.

V roce 2012 byla totiž uzavřena poměrně obrovská dvanáctiletá
studie na vzorku čítajícím přes 400 tisíc lidí (konkrétně 229.119 mužů a
173.141 žen ve věku mezi 50 až 71 roky věku při vstupu do studie). Její závěry
potvrzují v zásadě to, co ukázaly různé dřívější studie v malém.

Pití kávy
neškodí, spíše pomáhá. Závěr je jednoznačný. Se zvyšujícím se množstvím vypité kávy denně se snižuje nebezpečí
úmrtí.

„Stručně řečeno, tato velká studie ukázala významný inverzní vztah
mezi konzumací kávy a úmrtím ze všech příčin a specificky úmrtím v důsledku
srdečních chorob, respiračních chorob, cévní mozkové příhody, úrazů a nehod,
diabetes a infekcí.

Naše výsledky poskytují jistotu s ohledem na obavy, že pití
kávy může mít negativní vliv na zdraví,“ říká Neal D. Freedman, hlavní
autor studie. Přiznám se, že si moc nedovedu vysvětlit souvislost mezi úmrtností
při nehodách a pitím kafe, ale velká čísla nejspíš nelžou.

Autoři si ale dávají pozor, aby to nevyznělo jako potvrzení
kauzality, že pití kávy je příčinou dlouhověkosti. „Konzumace kávy je v
inverzním vztahu k úmrtnosti. Zda jde o souvislost kauzální nebo asociační se z
našich dat nedá zjistit.

“ Tím se chce říct, že velcí pijáci kávy jsou sice
méně ohroženi smrtí, ale nedá se s jistotou tvrdit, že je to právě kvůli pití
kávy. Jenom to tak prostě je. Metodami použitými v dané studii se totiž nic
takového jednoznačně odhalit nedá.

Autoři zmiňují sice i možnost, že je to
naopak, že zdraví a dlouhověcí lidé rádi pijí kávu, zatímco lidé se smrtí na
jazyku se jí vyhýbají, ale sami uznávají, že to nezní věrohodně. Nicméně káva
prý obsahuje přes 1000 sloučenin a nedá se tedy určit, která z nich způsobuje
ony pozitivní účinky na náš život.

Vypadá to například, že to vůbec nemusí být
kofein, jelikož ti, kteří uvedli, že pijí kávu bez kofeinu, na tom byli z
hlediska úmrtnosti víceméně stejně jako ti, co pili kávu s kofeinem. Ovšem
kofein je tou složkou, která povzbuzuje naši mozkovou činnost, takže pít kávu
bez kofeinu z tohoto hlediska nedává moc smysl.

V zásadě to vypadá tak, že na všechny možné příčiny smrti má
pití kávy pozitivní vliv v tom smyslu, že snižuje
riziko úmrtí u mužů zhruba o 10% a u žen dokonce o 15%, pokud pijí asi 6 a více
šálků denně
. Přitom už pouhý jeden šálek denně sníží úmrtnost o zhruba 5%.

Konzumenti kávy patří ovšem často i mezi kuřáky, alkoholiky
nebo konzumenty velkého množství červeného masa. Tyto zlozvyky jsou všeobecně
známy tím, že zkracují život.

Příslušný přepočet však ukazuje, že i v tom
případě má pití kávy pozitivní vliv a tito lidé umírají nepatrně méně, než
kuřáci, alkoholici a masožravci, kteří kávu nepijí. Kdo má chuť se zabývat
detaily výše zmíněné studie, může si o ní přečíst třeba zde: http://www.natap.org/2012/newsUpdates/051712_01.htm
Studie ovšem neukázala, zda se nějak podstatně liší následky konzumace kávy
rozpustné, mleté, espresa, cappuccina nebo třeba kávy turecké. Zbývá tedy ještě
velký prostor pro další výzkumy.

Jiná nedávno zveřejněná studie z Harvardovy univerzity zase
přišla s poznatkem podloženým sledováním 117 tisíc dobrovolníků po asi 20 let,
že pití 4 až 6 šálků kávy denně snižuje i riziko rakoviny dělohy o 25% a u mužů
rakoviny prostaty o 18%
, přičemž pravděpodobnost rozvoje její smrtelné formy je
dokonce o 60% nižší.

Přitom třeba pití čaje nemá efekt žádný. Údajně jsou dvě možná vysvětlení. Káva může mít pozitivní vliv na hladinu inzulínu. Starší výzkumy spojují hladinu inzulínu s růstem nádorů. Proto káva může snížit riziko jejich rozvoje. Káva také zlepšuje zpracování glukózy v krvi a má protizánětlivé a antioxidační účinky.

Všechny tyto aspekty hrají roli v progresi rakoviny.

Pokud se ale rozhodnete prodloužit
si život pitím kávy, z jiných studií plyne, že když toužíte také po jejím krátkodobém
účinku na zbystření vašich mentálních funkcí, pijte ji s cukrem. Ten totiž
násobí účinek kofeinu. Budete sice nakonec trochu tlustí, ale zato vám to bude
chvíli lépe myslet.

Martin Chlupáč

Co udělá s organismem ranní pití kávy nalačno? Je pití kávy vůbec zdravé?

Jak pít kávu a přitom neškodit zdraví?

Nejspíš každý už někdy slyšel, že pít kávu na lačný žaludek je škodlivé, avšak jaké to má mít skutečné příčiny, lidé většinou netuší. Proto spousta lidí svoji oblíbenou ranní kávu nalačno v poklidu pije a nedělá si žádné starosti. Abyste zbytečně neměli obavy anebo na druhou stranu neškodili svému zdraví, podíváme se společně trochu podrobněji na to, jak to vlastně s pitím tohoto oblíbeného nápoje nalačno je. Je to škodlivé nebo ne? A jaké jsou důvody?

Přestože víra ve škodlivost pití kávy na lačný žaludek je značně rozšířena, nemá opodstatnění. Podle odborníků zdravému člověku nemůže šálek kávy nalačno ublížit. Kofein povzbuzuje produkci žaludečních šťáv. Žaludek se tím připravuje na trávení potravy.

Z toho vyplývá, že nejvhodnější je, aby vypití ranní kávy následovala konzumace jídla. Přesto by zdravý člověk po vypití ranního šálku kávy nalačno neměl mít zdravotní obtíže. Něco jiného je to však u lidí trpících zánětem žaludku nebo žaludečními vředy.

Ti by si kávu s kofeinem vůbec dávat neměli.

Tolik k první otázce v úvodu. A jak je to s tou druhou? Je káva zdravá nebo nezdravá? Co všechno vlastně obsahuje kromě všeobecně známého kofeinu a jak působí na lidské tělo?

Káva je jedním z nejvíce zkoumaných druhů potravin z hlediska působení na lidské zdraví. Její účinky na organismus jsou zkoumány už velice dlouhou dobu.

Stále více výsledků tohoto výzkumu potvrzuje, že vliv kávy na lidský organismus je spíše pozitivní a že má prokázaně preventivní účinky u některých druhů onemocnění – jde například o diabetes mellitus.

Studie doktora Van Dama publikovaná v Diabetes Care v roce 2014 prokázala, že klesá riziko vzniku diabetu 2.typu při konzumaci kávy s kofeinem i kávy bez kofeinu.

Australští lékaři podrobně analyzovali výsledky 18 dosud publikovaných studií, které se týkaly celkem téměř půl miliónu jedinců. Zjistili, že u osob, které pijí 3 až 4 šálky kávy denně, je riziko vzniku cukrovky o 25 procent nižší než u těch, které pijí méně než dva šálky za den.

Prakticky stejné výsledky byly vykázány také u kávy a čaje neobsahujících kofein. Každý šálek kávy pravidelně konzumovaný každý den podle této studie přímo souvisí se snížením rizika cukrovky 2. typu o 7 procent. Výsledky se nelišily u mužů a u žen.

Také podle tohoto výzkumu je zřejmé, že ochranné účinky neposkytuje kofein, ale další biologicky účinné látky přítomné v kávě.

Jak opustit destruktivní životní scénáře, vrátit se do rovnováhy, rozzářit své vnitřní slunce a stát se svou lepší verzí.  >>>

Budete mít zájem:  Bazalkový esenciální olej – jaké má účinky na zdraví?

Potvrzena byla souvislost mezi pitím kávy a sníženým výskytem jedné z nejčastějších forem rakoviny jater. V roce 2017 seznámili lékaři z univerzity v anglickém Southamptonu s výsledky rozsáhlého výzkumu, které potvrdily, že jedna káva denně znamená o dvacet procent nižší pravděpodobnost vzniku rakoviny jater. Dvě kávy denně vedou k poklesu o 35 procent, pět šálků kávy dokonce o 50 procent.Ochrana, kterou káva játrům poskytuje, je stejná u notorických pijáků kávy i u těch, kdo kávu obvykle nepijí. Souvislost mezi výsledky byla úplně jasná – čím více vypité kávy, tím nižší pravděpodobnost vzniku rakoviny jater. Přitom nezáleželo na tom, zda šlo o kávu s kofeinem nebo bez kofeinu. Tyto výsledky zveřejnilo prestižní periodikum BMJ Open na základě údajů z 26 studií, které zkoumaly 2,25 miliónu osob. Vedoucí výzkumu Dr. Oliver Kennedy prohlásil: „Káva je spojována s vlastnostmi, které prospívají lidskému zdraví. Poslední výzkumy to potvrzují – nyní například v souvislosti s rakovinou jater. Nechceme nikomu začít doporučovat, aby začal pít pět šálků kávy denně. Je potřeba dalšího výzkumu negativních účinků kávy a také existuje dostatek důkazů, že jisté skupiny osob by se kávě měly dokonce vyhýbat – jde například o těhotné ženy.“

„Vypadá to, že kofein brání některým ničivým efektům cholesterolu, které poškozují hematoencefalickou bariéru,“ shrnul výsledky tříměsíčního lékařského výzkumu na univerzitě v Severní Dakotě v roce 2008 doktor Jonathan Geiger, který výzkum vedl.

Co to hematoencefalická bariéra je? Vlastně jakýsi filtr, který brání pronikání škodlivin z krevního oběhu do mozku. Je ovšem zranitelný a poškodit ho může především zlopověstný cholesterol. „Kofein je bezpečným a dostupným lékem.

Jeho schopnost udržet stabilitu hematoencefalické bariéry by mohla hrát důležitou roli při léčbě mnoha neurologických problémů,“ domnívá se americký vědec.

Stále více výsledků také nasvědčuje tomu, že káva snižuje riziko rozvoje Alzheimrovy a Parkinsonovy choroby.

V rámci kanadského výzkumu provedeného v roce 2017 na univerzitě v Torontu bylo zjištěno, že látky zvané fenylindany, které vznikají během pražení kávových zrn, zastavují shlukování proteinů, které způsobuje vznik a rozvoj těchto chorob. Čím tmavší je káva, to znamená čím déle byla kávová zrna pražena, tím více káva chrání před oběma chorobami.

A opět platí, že káva bez kofeinu má zcela stejný účinek jako káva s kofeinem. Kofein tedy nejspíš v ochraně před neurodegenerativními chorobami nehraje roli. Už mnoho předchozích studií naznačovalo, že existuje souvislost mezi konzumací kávy a sníženým rizikem Alzheimrovy choroby.

Získaná zjištění by mohla ukazovat cestu k potenciální možnosti léčby nebo prevence tohoto onemocnění. „Protože se tyto látky vyskytují v přírodě a nemusejí být vytvořeny synteticky,“ říká doktor Donald Weaver, profesor chemie na torontské univerzitě a spoluautor studie, „je matka příroda lepší lékárna než my a dokáže tyto sloučeniny vyrábět sama.“

To jsou mnohé velmi slibné výsledky výzkumu kávy. Co příznivý vliv kávy způsobuje? Vědecký odhad říká, že káva obsahuje až 70 procent antioxidantů, které člověk přijímá v potravě.

Zelená kávová zrna obsahují vodu, tuk, sacharidy, bílkoviny, vlákninu a spoustu látek, z nichž mnohé se procesem zpracování kávy mění, a vznikají tak látky nové. V zelených kávových zrnech jsou více než dvě stovky dosud neurčených látek, jejichž působení na lidský organismus je pravděpodobně pozitivní.

Káva také obsahuje asi čtyři procenta minerálních látek – důležitý je zejména obsah draslíku a hořčíku.

Jak opustit destruktivní životní scénáře, vrátit se do rovnováhy, rozzářit své vnitřní slunce a stát se svou lepší verzí.  >>>

Hlavní schopnost kofeinu spočívá v blokování adenosinu – látky, kterou mozek vytváří při únavě a ospalosti. Kofein tak oddaluje nástup spánku. Stažením mozkových cév povzbudí mozkovou činnost, aktivují se nadledvinky a začnou produkovat adrenalin. Organismus je tak uveden do stavu pohotovosti, srdeční činnost zesílí, povrchové cévy se zúží a v důsledku toho stoupne krevní tlak. Adrenalin rovněž zrychluje odbourávání cukrů ve svalech a zásobování svalstva glukózou. Kofein prodlužuje působení adrenalinu, to jest aktivity organismu. Zvyšuje také koncentraci dopaminu, který přenáší nervového vzruchy v mozku, kde vzbuzuje pocit spokojenosti a štěstí.

Šálek kávy tedy blokuje adenosinové receptory v mozku a oddaluje spánek a spouští zvýšenou tvorbu adrenalinu, to jest zásobování svalstva i mozku. Zvýšená koncentrace dopaminu posiluje pocity spokojenosti a štěstí. Kofein způsobuje rychlejší a jasnější myšlení a zlepšuje pohybovou koordinaci.

Vlivem kofeinu dochází v organismu k uvolňování adrenalinu a také kortizolu. Tělo reaguje zvýšením krevního tlaku a rychlejší srdeční akcí, zvýšenou sekrecí žaludeční kyseliny, tedy celkovým zrychlením metabolizmu. Proto přemíra kofeinu může způsobit nervozitu, neklid, nesoustředěnost a ztrátu schopnosti přesné jemné motoriky.

Citlivost na kofein je u každého jiná. Někteří lidé mají „gen pomalého metabolizéru“, vylučují kofein z těla pomaleji a jsou na něj také mnohem citlivější. Pro ně je pití kávy riskantnější, zejména trpí-li některými chorobami, jako jsou například onemocnění srdce.

U častých konzumentů kávy se povzbuzující vlastnosti kofeinu projevují v menší míře, než je tomu u konzumentů občasných.

Káva tedy není nezdravá, naopak má mnoho zdravotních přínosů, z nichž některé jsou stále předmětem výzkumu a je možné, že budou objeveny i další.

Nicméně jako vždy je třeba také u konzumace kávy jednat s rozumem, mít na paměti, že její působení je individuální, to znamená, že někomu její konzumace prospívat nemůže a některé choroby a stavy konzumaci kávy přímo vylučují.

Odborníci se shodují, že přiměřená konzumace kávy představuje u zdravého jedince 4-6 šálků denně, to je asi 300 mg kofeinu.

A/N/A

Jak opustit destruktivní životní scénáře, vrátit se do rovnováhy, rozzářit své vnitřní slunce a stát se svou lepší verzí.  >>>

=========
Jak se rychle zbavit nastuzení a víc neonemocnět
Liz Burbo: dokud si neodpustíte, nemůžete se uzdravit

Pravda a mýty o kávě

O tom, jaký vliv má konzumace kávy na lidské zdraví, se vedou spory. A příznivci i odpůrci kávy vytahují studie, které potvrzují jejich teorie.

Z meta-analýzy dat studií o vlivu kávy na lidský organismus, kterou provedl výzkumný tým na Univerzitě v Southamptonu v roce 2017, vyplývá, že přiměřená konzumace kávy – tedy 3 šálky denně – zdraví neškodí. Ale v téže studii se nepodařilo prokázat, že by pití kávy zdraví posilovalo.

Data sice ukázala, že káva v přiměřeném množství může působit příznivě při prevenci nemocí jater, diabetu 2. typu, Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby a některých typů rakovin, nicméně aby se pozitivní vliv kávy dal pokládat za dokázaný, musely by se provést další podrobné studie.

Ze srovnání vědeckých prací se dále ukazuje, že není vhodné pít kávu v nadměrném množství během těhotenství. Kofein, která se přes placentu dostává do krve plodu, může nenarozenému dítěti škodit.

Odpověď zní: Jak kdy a jak u koho. Zdravým lidem v přiměřeném množství káva rozhodně neškodí, ale nic se nemá přehánět. V těhotenství je na místě opatrnost.

Mohu se kávou předávkovat?

Na tuto otázku se před lety zeptala redakce Apetitu přímo lékařky. Internistka MUDr. Renata Zelenáková odpovídá: „Důležité je, kolik kávy jste zvyklí pít. Pokud to přeženete, předávkování se může projevit nespavostí, bušením srdce, bolestmi břicha, průjmem, častějším močením, bolestmi hlavy a závratěmi.“

Pro představu: 1 šálek espressa obsahuje zhruba 70 mg kofeinu, za bezpečnou dávku pro zdravé dospělé jedince se pokládá příjem 300 mg kofeinu v průběhu dne.

Pokud nejste vůči kofeinu citliví, potíže, jako jsou neklid, podráždění, záblesky před očima, zrychlený tep, srdeční arytmie, bolesti hlavy či křeče, začnete pociťovat při příjmu 1 g kofeinu (to je 1 000 mg), smrtelná dávka kofeinu začíná od 6 g.

Kofein se v těle odbourává 5–10 hodin, takže teoreticky budete-li popíjet nepřetržitě nápoje s kofeinem, může jeho hladina ve vašem těle stále stoupat.

Odpověď zní: Ano. Předávkování kávou možné je. Pokud jste na ni ale zvyklí, museli byste ji vypít velké množství najednou nebo si dávat jeden šálek za druhým v průběhu celého dne.

Titulek je zároveň chytákem. Ano jeden z názvů totiž není správný. Pojďme si pro jednou udělat jasno v tom, jaké jsou…

Celý článek

Je espresso silnější než turek?

To, kolik kofeinu se z mleté kávy dostane do vašeho šálku, záleží na způsobu přípravy. Když vám barista chystá espresso, prochází čerstvě namletou kávou horká (ale nikoli vroucí) voda pod tlakem 9 barů. Celý proces by neměl trvat déle než 25–30 sekund a výstupní teplota vody by neměla přesáhnout 88 °C.

Na 7 g kávy musí za těchto okolností stačit 30 ml vody. Výsledkem je extrakt, který je plný příjemných aromatických látek, ale do něhož se díky rychlé přípravě neuvolnilo zdaleka tolik kofeinu. Káva sice oplývá výraznou chutí, ale kofeinový zabiják to není.

(Tím se ostatně vysvětluje, proč si Italové mohou dopřát několik maličkých šálků za den, aniž by trpěli předávkováním kofeinem.)

Oproti tomu v Čechách milovaný ‚turek‘ se připravuje zalitím mleté kávy vroucí vodou (tj. o teplotě 100 °C), přičemž sedlina zůstává v hrnečku. Působením vyšší teploty a trvalým louhováním se tak do kávy dostane výrazně více kofeinu.

Dalším faktorem je odrůda kávy. Existují dva druhy kávovníků, přičemž jeden produkuje zrna známá jako arabica, druhý zrna typu robusta. Liší se obsahem kofeinu i poměrem aromatických látek.

Arabica má méně kofeinu než robusta, zato je chutnější.

Jelikož kávové směsi na espresso bývají složeny z převážně z odrůd typu arabica, je jisté, že v jednom šálku požijete méně kofeinu, než když si doma zalijete v hrnečku kávu Standard, tvořenou 100% robustou.

Odpověď zní: Ne. Intenzivní chuť neznamená více kofeinu.

Ještě před pár lety se cesta za skvělým espressem rovnala celodennímu výletu. V dnešní době už ale na prvotřídní kávu…

Celý článek

Je espresso jediný způsob, jak připravit nejlepší kávu?

Pokud narazíte na dobrou kavárnu se schopným baristou, který vám připraví správným způsobem espresso z výběrové kávy, zažijete kávové nebe. Ale připravit espresso v téže kvalitě v domácích podmínkách je podle odborníků a kávových nadšenců z webu Piccoloneexistuje.cz – když ne nemožné – tak minimálně složité a nákladné.

Přesto o potěšení dopřát si doma výbornou kávu nemusíte přijít. Je jen třeba zvolit jiný typ přípravy a nešetřit na kvalitní kávě, ideálně z menších farem i pražíren, jejichž směsi kávových zrn mají osobitou chuť i charakter. Dobrou kávu připravíte doma pomocí aeropressu, v džezvě, ve frenchpressu i díky moka konvičce.

Každý způsob přípravy má své výhody a dává trochu jinou chuť kávy i množství kofeinu v šálku.

Odpověď zní: Ne. V domácích podmínkách dokonce dosáhnete lepšího výsledku jinými způsoby přípravy.

Musí být káva vždy hořká?

To, jakou chuť bude mít vaše káva, ovlivňuje více faktorů. Jednak odrůda i způsob pražení kávových zrn (například přepražená káva bude hořká s nepříjemnou ‚spálenou‘ dochutí), jednak způsob přípravy.

Robusta je více hořká a drsná než arabica a v rámci tohoto dělení existuje ještě mnoho odrůd, které v závislosti na zemi původu, nadmořské výšce, způsobu sklizně i zpracování mohou oplývat škálou chutí od sladké, ovocité, kyselé až k hořké a dřevité.

Budete mít zájem:  Objednejte si vánoční pečivo a cukroví

Káva obsahuje mnoho aromatických látek, které se podílejí na její chuti a vůni. Některé z nich jsou poměrně těkavé, a proto bude-li káva například před přípravou nějaký čas už namletá, bude chutnat jinak (hůře) než z týchž zrn semletých těsně před přípravou vašeho oblíbeného šálku.

Chuť ovlivňuje i délka kontaktu kávy s vodou, její teplota atd. Čím déle se káva louhuje (nebo čím déle prochází voda pístem přístroje na espresso), tím bude výsledek hořčí.

Odpověď zní: Ne. Záleží na odrůdě i způsobu přípravy.

Umíte si představit své oblíbené cappucino bez srdíčka vykresleného v pěně? Na chuť kávy sice nemá vliv, ale udělá vám…

Celý článek

Úvodní foto: Brigitte Tohm, Unsplash

Pití kávy snižuje riziko rakoviny jater o polovinu. Se střevy a žaludkem vám však nepomůže

Je káva pro lidské zdraví prospěšná či nikoliv? Poslední várka studií naznačuje, že holdování kávě může prospívat játrům. Před jasnějšími závěry je však třeba být na pozoru, nikoliv nadarmo byla totiž dříve káva spíše v nemilosti!

Černé zlato

Popíjení kávy patří mezi oblíbené kratochvíle nemalé části společnosti. Platí to tím víc, čím intenzivnější je poptávka po brzkém vstávání a vysokém pracovním nasazení. Jakou cenu ale za tento návyk platíme? Zatímco v minulosti řada studií upozorňovala na možný negativní vliv kávy na lidské zdraví, v poslední době se karta obrací.

Zdá se stále výrazněji, že káva našemu zdraví spíše prospívá. Nejnověji to ilustruje práce z dílny severoirské Queen's University, která byla představena na britské konferenci Národního institutu pro výzkum rakoviny v Glasgowě a otištěna v British Journal of Cancer.

Výzkumníci totiž odhalili, že pijáci kávy mají podstatně snížené riziko rozvoje karcinomu jater! Studie k tomu došla statistickou metodou na rozsáhlém vzorku 471 779 lidí podle dat sesbíraných pro databázi UK Biobank.

Jde o jednu z největších prací podobného druhu vůbec a její výsledky vyznívají pro milovníky černého nápoje veskrze pozitivně.

Ve srovnání s nepijáky kávy je riziko nejběžnější formy rakoviny jater u kávomilců až o 50 procent nižší.

U podobných statistických studií je obvykle problém v tom, že korelace nemusí nutně odhalovat skutečný důvod sníženého rizika. Zjednodušeně řečeno je možné, že pijani kávy jenom častěji páchají jiné zdraví prospěšné návyky, které pouhé srovnání dat neodhalí.

To by mohlo platit i tentokrát – statistiky ukázaly, že lidé pijící kávu mají oproti kávovým abstinentům typicky o něco vyšší vzdělání a bydlí v bohatších oblastech.

Což svádí k předpokladu, že mohou mít i jiné zdraví prospěšné návyky, které výslednou statistiku výrazně mění.

Jenže tak snadné to v tomto případě možná nebude – úplně stejné statistiky totiž odhalily u pijáků kávy také podezřele častější zlozvyky.

Pijáci kávy jsou častěji rovněž kuřáci a – což je podstatnější – také více holdují alkoholu. Rovněž mají vyšší hladinu cholesterolu. Méně často však trpěli na cukrovku, cirhózu či vředová onemocnění.

Je tedy káva skutečně tak výrazně zdraví prospěšná? A proč starší studie před černým mokem tak často varovaly?

Zázračná káva?

Několik studií v posledních letech naznačovalo potenciálně prospěšný vliv kávy na funkci jater. Například výzkum publikovaný v Journal of Hepatology v roce 2017 na 2500 pacientech odhalil, že popíjení dvou až tří šálků čaje či kávy může snižovat míru poškození jater u pacientů s jejich zhoršenou funkcí.

Cosi podobného odhalily i starší britské práce, na něž nyní navázala studie nejnovější. Nutno však ještě jednou podtrhnout, že zatím žádné práce nehledaly (a ani u tak velkého vzorku najít nemohly) kauzální spojení.

Existuje sice hypotéza, podle níž by káva a čaje mohly statisticky významněji chránit játra díky svým antioxidačním vlastnostem. Na její potvrzení, či vyvrácení si ale v budoucnu budou muset posvítit další studie.

Stále tedy platí i možnost, že káva samotná není zázračným nápojem, ale její konzumenti častěji provádějí jiné zdraví prospěšné úkony, které statistika nebrala v potaz. Tímto směrem ukazuje i zjištění týkající se jiných nádorových onemocnění.

Vědci totiž v nejnovější studii statisticky zkoumali nejen rakovinu jater, ale i karcinom střev a žaludku. A na jejich snížení káva neměla žádný vliv.

Vzhledem k častějšímu výskytu kouření se navíc zdá, že pijáci kávy mají i podstatně vyšší riziko rakoviny plic a dalších onemocnění.

Rovněž platí, že ani káva (anebo čaj) nechrání před rakovinou jater stoprocentně.

Popíjení dvou až tří šálků denně vám sice může snížit riziko karcinomu jater, ale nemělo by sloužit jako výmluva pro večeři sestávající se z láhve tvrdého alkoholu.

V neposlední řadě platí, že káva je sama o sobě poněkud nevhodná pro některé typy onemocnění. Takže pokud máte vysoký krevní tlak, preventivní účinky kávy na vaše zdraví nejspíše nebudou mít příliš prospěšný vliv.

Vykoupení černého moku

Vzdor varováním před absolutními závěry se však káva momentálně nachází v podstatně pozitivnějším světle, než tomu bývalo dříve. Starší omyly lékařské vědy ale nejlépe ilustrují, proč je třeba vyvarovat se předčasných závěrů. Káva byla totiž donedávna považována za rizikový nápoj právě kvůli dalším, dříve ignorovaným či hůře odhaleným rizikovým faktorům.

Patří sem zejména hektičtější životní styl, častější konzumace alkoholu a kouření cigaret. Zjednodušeně řečeno, pokud nebyly další rizikové faktory brány v potaz, ze statistik se zdálo, že pijáci kávy mají mnohem horší zdraví. Do statistik se však promítlo pouze častější kouření a popíjení alkoholu. Káva samotná v tom byla spíše nevinně.

Teprve kompenzace rizik a dostatečný sběr dat tak stojí za vykoupením černého moku.

Ale až další studie ukážou, zdali je káva skutečně tak prospěšná, jak se momentálně zdá být – naději přitom vzbuzuje možnost, že odhalení potenciálního kauzálního spojení kávy se zdravím jater může ukázat mechanismus, který by mohl být využit pro tvorbu léků na nemocná játra. Hypotetické benefity kávy by tak mohly, snad i v nějaké zesílené podobě, být časem dostupné nejenom těm, kteří holdují tomuto černému zlatu!

Text: Ladislav Loukota

5 mýtů o kávě: Je nebezpečná a zdraví škodlivá?

Málokdo si dokáže představit ráno bez vůně čerstvě uvařené kávy, která nastartuje organismus do nového dne. Vždyť káva je hned po vodě a čaji mezi Čechy nejčastěji popíjený nápoj. Kolem kávy ale také panuje mnoho mýtů. Je káva škodlivá? A co pití kávy s mlékem? V článku vyvracíme některé z mýtů a polopravd, které se s kávou pojí.

Mýtus #1: Káva škodí zdraví

Káva zdraví neškodí, kdy se konzumuje správně a v rozumném množství. 2 až 6 šálků kvalitního espressa nikomu neublíží. Naopak. V kávě jsou antioxidanty, které jsou pro naše tělo prospěšné.

Káva sice může působit třeba zažívací obtíže, ale to obvykle v případech, kdy na ně dotyčný obecně trpí. Například kvůli vředům, nízké hladině žaludečních šťáv, onemocnění jater nebo slinivky. Pak je vhodné konzumaci kávy omezit. Zdravému organismu ale nijak neublíží.

Mýtus #2: Káva zvyšuje krevní tlak

Ano. Ale jen krátkodobě a velmi málo. Jde o krátkodobý účinek kofeinu, který stimuluje náš nervový systém.

Není tedy nutné se o šálek kvalitní kávy ochudit. Mějte ale na paměti, že stále hovoříme o espressu, kvalitní kávě, nikoli o českém „turku“. Ten samozřejmě obsahuje kofeinu mnohonásobně více. Popíjení „turka“ ve větším množství tedy vhodná není. Platí tady, jako pro všechny jiné potraviny, všeho s mírou.

Mýtus #3: Káva není vhodná pro těhotné a kojící ženy

Není to pravda. Opět samozřejmě platí poučka o subjektivním vnímání obtíží. Pokud ženě nedělá káva dobře, neměla by ji pít. Když ale žádné potíže nemá, může si podle prověřených studií dopřát až 3 šálky denně, tedy množství obsahující maximálně 150 mg kofeinu.

Mýtus #4: Bezkofeinová káva je lepší než s kofeinem

Není. Většina bezkofeinové kávy vzniká chemickým čištěním pomocí dichlormetanu. Zrna se namočí do jeho vodného roztoku, kofein zmizí a káva se následně propláchne, aby chemická látka zmizela. Výsledkem je, bohužel, chemický chuťový dozvuk.

Z tohoto pohledu je tedy lepší pít kávu s kofeinem. Pokud ji nemůžete, pak vybírejte kávu, která se čistí takzvanou švýcarskou cestou.

Kofein se při ní odstraňuje pouze za pomoci vody a aktivního uhlíku. Zrna se velmi dlouho máčejí a dochází k samovolnému vypuzování kofeinu.

Metoda je 100% spolehlivá (chemická cesta zbaví kávu jen zhruba 97 % kofeinu) a švýcarská cesta je bezpečnější a zdravější.

Mýtus #5: Káva s mlékem škodí zdraví

Není to pravda. Káva s mlékem může jedincům, kteří jsou citliví na laktózu nebo mají žaludeční potíže, způsobit zažívací potíže, na zdravého člověka ale nemá negativní dopad. Jen je potřeba počítat s tím, že díky mléku se kofein vstřebá pomaleji než u espressa bze mléka.

Tři šálky kávy denně zaručí zdravější život. A rozhodně neškodí, objevili vědci

Kde se nacházíte: iROZHLAS.

cz / Životní styl a společnost / Zdraví | Související témata: káva vědci zdraví dopad studie analýza

Tomu, co vědecký tým pod vedením Robina Poola z univerzity v Southamptonu uskutečnil, se v angličtině říká ‚umbrella review‘, v češtině se to občas překládá jako ‚deštníkové systematické review‘. Vědci tak nepracovali s pacienty, ale s už existujícími články.

V tomto případě se podívali na asi dvě stovky výzkumů a analýz, které se zabývají vlivem pití kávy na lidský organismus, a ty pečlivě analyzovali. Výsledkem je tedy meta-analýza, čili analýza analýz. Takováto metoda se používá z několika různých důvodů. Patří mezi ně například získání nadhledu nad zkoumaným tématem, nebo se používá ke zjištění, jaká témata v oboru ještě nejsou prozkoumaná.

Že je káva zdraví prospěšná, ale z výzkumu úplně nevyplývá. Z vědeckých článků, které zkoumali, je jasné, že káva při obvyklé míře konzumace neškodí, protože to žádný z nich dostatečně neprokázal – a pokud ano, pak jen ve specifických situacích. Co se naopak ve zkoumaných článcích objevovalo, je mírně lepší zdraví u lidí, kteří konzumují tři až čtyři šálky kávy denně.

Analýza neprokazuje, že káva je zdravá

Jak ale sami vědci píší, ještě to nutně neprokazuje, že káva je zdravá. Pití kávy totiž může být jen projevem faktorů, které jsou s lepším zdravím spojené přímo. Jako možné vysvětlení vědci uvádějí, že lidé se zhoršujícím se zdravotním stavem raději přestanou kávu pít. A ve výzkumech to pak může vyvolávat dojem, že pití černého nápoje má na zdraví pozitivní dopad.

Čokoláda je jako drogy. V lidském mozku aktivuje podobná centra

Číst článek

Autoři článku navrhují ověření skutečného vlivu kávy na zdraví. Nemohlo by jít o meta-analýzu, ale naopak o blízkou práci s pacienty. Ty by si lékaři museli rozdělit speciální metodou známou jako Mendelovské náhodné rozdělení, které vychází z genetických předpokladů pacientů.

Některé ze skupin by pak konzumovaly v různém množství klasickou kávu, jiné bezkofeinovou a další by tento nápoj nepily vůbec. Vědci by sledovali, jak se mění jejich zdraví. Podle autorů analýzy by bylo také důležité zjišťovat, zda zkoumaní pacienti s kávou konzumují i sladkosti. Ty totiž mohou mít na zdraví větší vliv než nápoj samotný.

Budete mít zájem:  Máte v rodině dědičný vysoký cholesterol? Hrozí vám infarkt ve čtyřiceti

Kdy káva škodí?

Z existujících výzkumů se poměrně jasně ukazuje, že káva škodí těhotným ženám a jejich plodům. Pití kávy v těhotenství může vést k nižší porodní váze, samovolným potratům a předčasným porodům. Konzumace kávy také bývá u některých žen spojená s vyšší lámavostí kostí, měli by se jí proto vyhýbat lidé, kteří jsou náchylnější ke zlomeninám, například kvůli řídnutí kostí.

Další články

Nejčtenější

Koronavirus, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Olympijské hry 2020 Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová

Doporučujeme

Taky si dáváte mléko do kávy? Znehodnocená káva vás ovšem neprobere

Veřejnost je díky internetu a sociálním sítím (a reklamám) zásobována neskutečným množstvím (jakýchsi) informací.

Patří mezi ně i ty o nových objevech, či snad dokonce „konečném řešení zdravého stravování“. Motivem bývá co? V mnoha případech jde zase jen o reklamu na mnohdy nesmyslné produkty.

Jen pár mediálních výjimek se opravdu snaží o „ozdravění lidu“. Těm tedy čest za jejich práci.

Veřejnost nakonec zjišťuje, že „ten říká to a ten zas tohle“, ale jednotný názor, kde nic tu nic. Výsledkem je nejistota, co vlastně jíst, nebo úplná rezignace na jakákoli doporučení.

Přesto to neznamená, že ke zdravé výživě stačí „selský rozum“. Současně musím upozornit na to, že přehršle informací nejsou důkazem, že věda je neschopná a odborníci na výživu plácají nesmysly.

A teď už ke konkrétnímu příkladu. 

Opravdu nakopne?

Kafe. To mne „nakopne“. No a koláček nebo sušenky k němu, protože sacharidy mne zasytí na celé dopoledne. Tento totální nesmysl je nám neustále předkládán producenty kávových nápojů a sladkostí. Přitom jde o bezbřehou demagogii. Ale tu nechme stranou.

Vědecká veřejnost dosud neumí definitivně formulovat kategorické hodnocení vlivu pražené pravé kávy na lidský organismus.

Zde bude řeč o „problému“, zda pít (pravou zrnkovou) kávu samotnou, tedy bez cukru, mléka, šlehačky, vaječného koňaku, rumu, případně kokosového tuku, nebo zda tolerovat kávu s těmito „lahodnými příměsemi“ jako součást společenského rituálu. Protože tyto příměsi přece neškodí. Nebo snad ano? 

Ať si v reklamě či kdekoli jinde, kdo chce co chce říká, vědecká veřejnost dosud neumí definitivně formulovat kategorické hodnocení vlivu pražené (černé) pravé kávy na lidský organismus. Stejně jako v případě konzumace mléka.

A co když smícháte pravou černou kávu s mlékem? Vznikne nápoj, jehož efekt je závislý jak na množství kávy, tak na množství a druhu přidaného mléka (nebo čehokoliv dalšího). Takže jednoduše: černá káva je stimulant a podle současných vědeckých poznatků kupodivu do značné míry zdraví prospěšný.

  Jakmile ale do kávy přidáte cokoliv, zcela to změní její charakteristiky a – stručně řečeno – je po stimulantu. 

Škodí, či neškodí?

Nedávno se polemika na téma doporučení pít kávu bez mléka a jiných přidaných „surovin“ objevila v médiích. Vyvolal ji lékař a primář Studia zdraví Jan Miklánek, který v článku „varoval“ pijáky kávy před použitím mléka (to především). Na tento, pro někoho v podstatě „poplašný“, článek reagoval profesor František Vyskočil. A pochopitelně se pokusil názory Jana Miklánka zpochybnit. 

Já sám netvrdím, že káva s mlékem škodí. Tedy pokud netrpíte laktózovou intolerancí nebo nesnášenlivostí bílkovin kravského mléka a pokud vám není líto platit za kávu, která většinou ztratí svůj efekt.

Káva s mlékem tedy „neškodí“? Oficiální odborníci by argumentovali takto: pokud by káva s mlékem škodila, odborné kruhy by ji zakázaly (nebo přinejmenším před ní varovaly). To je samozřejmě nesmysl, to by se neprodával alkohol, tabák, margaríny ani sušenky.

Nicméně když renomovaný odborník a profesor (který se ovšem praktickou výživou nezabývá) prohlásí, že káva s mlékem neškodí, velmi to vyhovuje přesvědčení jejího konzumenta. Ten nechce číst ani slyšet jakékoliv protiargumenty. Výsledkem je, že veřejnost se rozdělí na dva tábory.

A tak to je, jak my v Česku víme, se vším. 

Já sám netvrdím, že káva s mlékem škodí. Tedy pokud netrpíte laktózovou intolerancí nebo nesnášenlivostí bílkovin kravského mléka a pokud vám není líto platit za kávu, která většinou ztratí svůj efekt.

Ostatně, proč si nepořídit mléko s kávovou příchutí, že? Co tedy tvrdím? Že přídavek významného objemu mléka, šlehačky a dalších dobrot významně snižuje stimulující efekt kávy a brání využití v ní obsažených dalších prospěšných látek, dále radikálně mění chuťový vjem (což je vlastně onou příměsí v kávě v podstatě žádáno), zvyšuje (zbytečně a přitom velmi výrazně) příjem energie. A dále tvrdím, že z kávy s mlékem či dalšími zmíněnými „doplňky“ se stává společenský nápoj, nikoliv primárně stimulant, jakým je káva samotná.

Jako steak a svíčková

Tím, že kávu s mlékem (café latté nebo kapučínko) pijí především ženy (někdy i dva až tři hrnky či sklenky denně), nastává u nich problém nepřiměřeného příjmu energie. To jsem sice už uvedl, ale zde to musím ještě jednou zdůraznit. A jsou to přitom právě ženy, které se často zabývají zdravím a případnou nadváhou.

 Espresso se „smetánkou“, šlehačkou či rovnou kapučíno a latté (kde bývá cca 1,5 až 2 deci polotučného mléka) nebo filtrovaná káva s kokosovým tukem (bulletproof coffee). Nic z toho není „čistá káva“, jde jen o odvozený produkt, podobně jako bychom vzali na jedné straně steak a na druhé „svíčkovou na smetaně“.

Asi rozumíte, kam tím mířím.

Mléčná čokoláda rovněž není stimulant, ale návyková pochutina. Na rozdíl od vysokoprocentní „hořké“ čokolády, která je také stimulantem podobně jako káva.

Každý má rád, co má rád, navzdory odborným argumentům. Jde o to, co sledujete pitím černé kávy nebo všech jejích možných variant jako jedné ze složek výsledného nápoje. Jde o to, že černá káva obsahuje zajímavé látky, uznávané jako zdraví prospěšné. Ale jakmile k ní přidáte cokoliv dalšího, dočkáte se snížení příznivého efektu.

Pijete totiž jen „kávový nápoj“. Chápu, proč se veřejnost naučila pít tyto nápoje. Samotné espreso vypijete za chvíli, u toho si opravdu neposedíte v kolektivu a družné zábavě. Takže je tu kávový long drink. Co na tom, že je energeticky nadupaný, pro někoho dokonce zdrojem obtíží s trávením a pro jiného významný příspěvek k tloustnutí.

 

Další přirovnání? Takzvaná hořká vysokoprocentní čokoláda kontra čokoláda mléčná, což je v podstatě mléko s cukrem a kakaovým tukem. Mléčná čokoláda rovněž není stimulant, ale návyková pochutina. Na rozdíl od vysokoprocentní „hořké“ čokolády, která je také stimulantem podobně jako káva. Obsahuje totiž „sympatické složky“, jimiž jsou theobromin a fenyletylamin.   

Podívejme se na problém očima producentů kávy stejně jako producentů od ní odvozených výrobků. Co třeba káva 3in1, že? Nebo očima kavárníků. Jde jen o byznys. Jde o to vytvořit závislost.

Kde je pravda?

Ještě se s dovolením trochu konkrétněji vrátím k polemice obou odborníků. Podle tvrzení Jana Miklánka kombinace černé kávy a tuku z mléka, smetany a podobně na tělo nepůsobí příznivě.

Naopak negativně ovlivní dvanácterník, který v křečích stáhne svoje hladké svalstvo a následně začne vyřazovat z provozu slinivku břišní. Současně se zablokuje žlučník. Káva obsahuje velké množství agresivní kyseliny šťavelové.

Když ledviny tuto látku nedokážou rychle vyloučit, z přítomných krystalků kyseliny šťavelové se mohou vytvořit písek a kameny.

Mimochodem, a to je zase můj názor, pokud káva obsahuje šťavelany, nejde o kritické zdravotně rizikové množství. A i kdyby – pokud do ní přidáte mléko, tak se šťavelan naváže na mléčnou bílkovinu a nevstřebá se ze střeva.

Takže to je, ač jsem proti mléku v kávě, spíše pozitivní efekt. Kromě toho káva s mlékem nebude silně acidifikující. Pravdou je, že Jan Miklánek necituje vědecké studie proti „kávě s mlékem“. Bohužel. Ale chápu jeho argumenty.

Ani já nemám obavy, že by přídavkem mléka do kávy vznikaly rakovinotvorné látky. Spíše naopak. To ale neznamená, že teď začnu pít „jen“ kávu s mlékem.

Právě tento fakt, tedy onu „nevědeckost“, připomíná profesor Vyskočil.

Cituji: „Nápoj vzniklý kombinací kávy s nevelkým množstvím smetany (asi 5–10 ml na šálek) nebo 10–50 ml mléka na 100 ml kávy není a nikdy nebyl předmětem varování ani ze strany Světové zdravotnické organizace, ani amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv či jiných zdravotnických institucí. Ty se opírají o ‚data­based‘ studie, jež popisují vědecky získaná a statisticky zpracovaná měření či klinické údaje.“

Já osobně musím zdůraznit, že profesor Vyskočil neuvažuje směrem k realitě konzumace kávových long drinků.

V nich je totiž poměr káva – mléko (nebo jiné mléčné dobroty) naprosto opačný, na 50 ml kávy klidně i 2,5 dl mléka (případně na to i šlehačka či vaječný koňak, mňam).

Takže doporučuji panu profesorovi i laické veřejnosti ztratit chvíli jednoduchým výpočtem skutečného obsahu energie (a „škodlivého“ mléčného tuku).

Pan profesor dodává, že „každý z nás může reagovat na současný příjem jakýchkoliv dvou či několika naprosto neškodných potravin či nápojů úplně jinak. To platí také o kávě s mlékem, kombinaci, které dává ve světě i u nás přednost většina konzumentů kávy“.

 Nevím, které vědecké studie opravňují pana profesora k tvrzení, že kávě s mlékem dává ve světě přednost většina veřejnosti. A asi tušíte, co si myslím o upozornění na odlišnost reakcí. Profesor si není jistý svým tvrzením, a tak jde z jeho strany o alibismus.

Až nedopneme sukénky

Další argumentace profesora Vyskočila: „Žádná nově vzniklá sloučenina s údajně kancerogenními vlastnostmi v kávě s mlékem (potažmo se šlehačkou či máslem) v šálku ani v trávicím traktu nebyla nikdy prokázána“. A je vymalováno.

Milá veřejnosti, buď v klidu.

Z mého pohledu? Proč nebýt v klidu do té doby, než věda prokáže pravdu? Nebo možná neprokáže?  Proč nebýt v klidu do té doby, než díky dlouhodobému pití kávových mléčných long drinků nedopnete sukénku, milé ženy?  

V případě, že máte citlivý žaludek (na kávu), ale chcete si ji dopřát, řešením opravdu je přidat (do espresa) oněch 10 ml kávové „smetany“. Tedy pokud současně nemáte intoleranci laktózy nebo bílkovin kravského mléka.

Obávám se, že také v případě, kdy máte problém se žlučníkem, či dokonce slinivkou, je pití černé kávy stejně jako kávy s mlékem docela hazard. Ale možná jste už zjistili, že jednou je to v pohodě, jindy máte akutní problém.

Ne, ani já nemám obavy, že by přídavkem mléka do kávy vznikaly rakovinotvorné látky. Spíše naopak. To ale neznamená, že teď začnu pít „jen“ kávu s mlékem.

foto: Profimedia

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *