Skolióza je ortopedické onemocnění, které se projevuje vychýlením páteře do stran. Nejčastěji bývá diagnostikováno v dětském věku, objevit se ale může i v dospělosti. Aby byla jeho léčba úspěšná, je nemoc nutné diagnostikovat v počátečním stádiu a začít s rehabilitací. U těžších průběhů skoliózy mohou pomoci speciální korzety. V některých případech je nutná i operace.
Skolióza je pravděpodobně nejznámějším ortopedickým onemocněním. V jeho důsledku dochází k zakřivení páteře do boku, a to buď do tvaru písmena C (c formní skolióza) nebo S (s formní skolióza).
Současně může být páteř prohnuta také dopředu (lordóza) a rovněž i dozadu (kyfóza). O přesném pojmenování onemocnění rozhoduje také strana, do které je páteř vychýlena.
V případě zakřivení doprava mluvíme o dextroskolióze, pokud je to naopak, jedná se o sinistroskoliózu.
Skolióza páteře může být v některých případech vrozená, mnohem častěji se však u pacientů vyvine v průběhu života, přičemž ne vždy jsou dobře známy její příčiny. Podle odborníků může za vybočení páteře nejčastěji nerovnoměrný růst zádového svalstva i jednotlivých orgánů. Může se například stát, že jedna strana poroste rychleji než druhá. Následkem je pak právě vychýlení páteře.
K nemoci mohou přispět i jiné choroby, například:
- Záněty či nádory obratlů
- Osteoporóza
- Dětská obrna
Příznaky skoliózy páteře
V počátečním stádiu je nemoc velmi obtížné rozpoznat, počínající zakřivení totiž pacientům zpravidla nezpůsobuje žádné obtíže.
K diagnostice skoliózy proto obvykle dochází zcela náhodně, často mezi desátým a dvanáctým rokem života, může se tak ale stát až v dospělosti.
Výhodou skoliózy u dětí však je, že jejich organismus stále roste a páteř je o poznání flexibilnější. Nemoc je proto lépe léčitelná.
Prvním projevem obtíží, se kterým se pacient setká, bývá bolest, zpravidla bederní páteře, jejíž okolní svaly jsou vlivem zakřivení nepřirozeně namáhány. Tyto problémy nemocní pociťují hlavně po dlouhém sezení nebo stání.
Kromě zad může pacienty se skoliózou trápit i bolest hlavy či kloubů dolních končetin. Stejně tak se nemoc může projevovat i bezbolestným zakřivením zad či špatným držením těla, kdy pravé rameno bývá zpravidla výše než to levé.
Vychýlená může být i poloha hlavy.
Stupně skoliózy
Skolióza se u pacientů vyskytuje ve čtyřech stupních, které se dělí podle rozsahu a povahy zakřivení:
- Lehká skolióza – zakřivení do 40°
- Středně těžká skolióza – zakřivení mezi 40° a 60°
- Těžká skolióza – zakřivení mezi 60° a 80°
- Velmi těžká skolióza – zakřivení nad 80°
Léčba skoliózy
Způsob léčby je vždy závislý na stupni skoliózy. Jedná-li se o mírné zakřivení do 20°, léčí se nemoc pomocí rehabilitace. Důležitou roli hrají cviky na skoliózu páteře, které jsou zaměřeny na posílení zádových svalů.
Ty mají vybočující páteř lépe vyrovnávat. Metod, které se k tomuto účelu provádějí, je celá řada, mezi ty známé patří třeba Vojtova metoda. Výběr správného postupu je ale vždy na rehabilitačním specialistovi.
Je navíc nutné si uvědomit, že pozitivních výsledků lze docílit jen každodenním cvičením.
Obecně se při skolióze doporučuje kombinovat cviky pro:
- napřímení trupu
- zvýšení mobility páteře a žeber
- vyrovnání svalových dysbalancí
- posílení hlubokého stabilizačního systému
U malých dětí je kromě správných cviků nutné myslet také na motivaci. Je totiž důležité, aby je cvičení bavilo. Nedoporučuje se proto děti do činnosti nutit za každou cenu. Přesto, že by měly cviky provádět každé ráno i večer po dobu 15 až 20 minut, je lepší od cvičení čas od času upustit než dítě nutit a riskovat úplnou ztrátu motivace.
U středně těžké a těžké formy nemoci může pacientům pomoci také speciální sádrové lůžko či korzet. Ten je v některých případech však nutné nosit po celý den a někdy dokonce i přes noc. Je důležité, aby korzet nikde netlačil a byl dostatečně vyztužen.
Poslední možností je chirurgický zákrok, který se provádí v případě, že stupeň zakřivení přesáhne 40°. Při takto těžké skolióze totiž hrozí utlačování vnitřních orgánů, v důsledku čehož může být omezena jejich funkce. Často bývají například zmáčknuty plíce, což způsobuje, že se nemocí snadněji unaví. Po fyzické aktivitě mohou také pociťovat dýchací potíže.
Operace se provádí jen u jedinců, u kterých se růst páteře již zcela zastavil, v opačném případě by totiž bylo nutné zákrok později zopakovat. Operace není vhodná pro nastávající matky anebo pro ženy, které se brzy chystají otěhotnět.
Jak skolióze předejít?
Jak už zaznělo výše, podstatnou roli hraje včasná diagnostika. Je třeba si všímat jakýchkoli náznaků špatného držení těla a nepodceňovat případnou bolest zad. Vhodnou formou prevence je rovněž fyzická aktivita, při které se posilují zádové svaly. Ideální je proto třeba plavání.
Myslete také na to, že špatné zakřivení páteře se u dětí může začít formovat už ve velmi útlém věku a pomoci tomu mohou i sami rodiče. Ti by se měli vyvarovat:
- Posazování dítěte, které si samo zatím nesedlo
- Častému vodění za ruku
- Kupování nekvalitní obuvi či aktovky do školy bez pevné podpěry zad
- Pořizování nekvalitní matrace
Idiopatická skolióza
Skolióza je definována jako stranové zakřivení páteře ve všech třech rovinách. U několika pacientů je možno základní příčinu skoliózy stanovit, avšak ve většině případů je příčina skoliózy neznámá a tento typ je tedy označován jako idiopatický.
Na základě pozorování tří odlišných vrcholů nástupu byla idiopatická skolióza rozdělena do tří skupin: infantilní (do věku 3 let), juvenilní (5-8 let) a adolescentní (od 10-ti let do dokončení růstu), která tvoří více než 80% všech idiopatických skolióz (Asher, Burton, 2006).
Skoliózu můžeme členit dle etiologie, věku počáteční manifestace, směru, lokalizace a velikosti. Její prevalence v obecné populaci je 2 – 3%, přičemž častěji se s ní setkáváme u žen v poměru 6:1.
Standardní postup pro diagnózu a hodnocení progrese je metoda rentgenových měření, kterou vypracoval Cobb (Dickman 2006).
Péči o toto onemocnění odborníci rozdělují do tří úrovní. První úroveň léčby představuje pozorování určené pro dospívající pacienty s mírnou formou skoliózy nebo pro dospělé, jejichž stav je stabilizovaný a úhel zakřivení nepřekračuje 40 – 45 stupňů. V rámci této úrovně jsou pacienti průběžně sledováni a je jim indikována fyzioterapie.
Druhou cestou léčby je korzetoterapie, která je určená především pro děti v růstovém období, jejichž zakřivení je v rozsahu 25 – 45 stupňů. Úlohou korzetu je zabránit progresi křivky.
Pacienti, jejichž stranové zakřivení páteře přesahuje 50 stupňů, jsou indikováni k operaci, která by měla křivky upravit a též působit jako prevence další progrese (Scoliosis research society, Dickman, 2006).
Konzervativní terapie skolióz
Cílem rehabilitace u skoliózy je udržení funkce a odstranění symptomů v krátkodobém i dlouhodobém časovém horizontu, konkrétně zabránit progresi patologické křivky pomocí korekce deformity trupu a předcházet negativním dopadům na kvalitu života pacienta.
Standardní postupy při léčení skoliózy zahrnují autokorekci ve 3 rovinách, nácvik všedních denních činností, stabilizaci a korekci postury a edukaci pacienta. Můžeme se setkat s různými speciálními rehabilitačními postupy, které mají své zásady.
Terapie skoliózy by měla mít multidisciplinární charakter, který obvykle zahrnuje lékaře, fyzioterapeuta a ortotika, jelikož izolovaná terapie často nevede k požadovaným výsledkům. Lze říci, že při léčbě skoliózy stejně jako při léčbě jiného onemocnění, žádná terapeutická metoda není samospasitelná a účinná ve všech případech.
Proto se snažíme jednotlivé přístupy kombinovat a aplikovat na konkrétního pacienta.
V rámci fyzioterapie je výběr cíleného fyzioterapeutického postupu odvozen od kineziologického rozboru (vyšetření pohybového aparátu).
Na základě individuálních objektivních a subjektivních obtíží, věku pacienta, jeho schopnosti spolupráce a často také spolupráce rodičů by měla být zvoleny metody, jejichž prostřednictvím dojde k cílenému formativnímu vlivu svalové funkce na kostní vývoj.
Techniky by dle Koláře (2003) měly cíleně aktivovat nejhlubší vrstvu zádových svalů, která ovlivňuje postavení jednotlivých segmentů, dále by měly ovlivnit poruchu spolupráce a nedostatečnou diferenciaci svalové funkce a nastolit správné dechové funkce s fyziologickým nastavením pánve. Cvičení by se měla provádět v trakci a měla by být doplňována mobilizačními technikami.
Mezi nejčastěji užívané techniky patří Dynamická neuromuskulární stabilizace dle Koláře, senzomotorická stimulace, Klappovo lezení, metoda dle Schrothové, Vojtova metoda, jóga a další.
Vhodným doplňkovým cvičením pro děti a dospívající se skoliózou je např. tělesná výchova ve škole, Karate, Taek-wondo, Aikido, Tai-chi, jóga, Kung-fu apod. Aktivní život a sport u dětí prokazatelně eliminuje další rozvoj skoliózy. Proto by těmto dětem neměla být školní tělesná výchova zakazována.
Korzetoterapie
Dále se odborníci přiklánějí ke korzetoterapii, která má dle jejich názoru příznivější perspektivu pro prevenci případných respiračních poruch, u muskuloskeletálních a neurologických syndromů bederní páteře v dospělosti. Korzet působí na páteř trakčně a případně i stranově, avšak korzetem na páteř nemůžeme působit přímo.
Pro korzetoterapii je také nezbytné dostatečné svalové napětí, jinak je léčba korzetem bezvýznamná. Byla zjištěna vyšší efektivita léčby korzetoterapie v kombinaci s rehabilitací, dále bylo zjištěno, že v době růstu lze juvenilní křivku tímto mechanickým působením i zmenšit (Krobot, Marková, 2009).
Korzetoterapie je vhodná mimo nápravu biomechanických požadavků také ke smyslové stimulaci, která může vést k uvědomění si špatného postavení těla.
Terapeuticky lze ovlivnit pouze některé z příznaků idiopatické skoliózy, nelze však ovlivnit její příčinu. Důležitá jsou především včasná opatření a dále pak individuální přístup ke každému pacientovi. Terapie by měla vycházet z důkladného vyšetření a teprve na základě zjištěných poruch a obtíží stanovit terapeutický plán.
Skolióza páteře – příznaky, léčba a vhodné cviky
- Skoliózu nejspolehlivěji odhalí rentgen. Tento konkrétní snímek porovnává podobu páteře před operací (vlevo) a po ní (vpravo).
- Vliv na vznik skoliózy může mít i špatná matrace nebo přílišná podpěra hlavy během spánku.
- Rehabilitační cviky jsou nepostradatelnou součástí léčby.
- Korzet je určený pro ty jedince, jejichž úhel vybočení páteře překročil hranici 40 stupňů.
- Plavání představuje pro pacienty se skoliózou ideální pohybovou aktivitu.
- Vznik skoliózy mohou rodiče malých dětí podpořit tím, že je budou nutit sedět před tím, než se k tomu dítě odhodlá samo.
Skolióza je jedním z nejznámějších ortopedických onemocnění. Jedná se o trvalé vychýlení páteře do stran, kdy se jednotlivé obratle pootočí kolem své osy. Nejčastěji bývá nemoc diagnostikována dětem kolem deseti let, přičemž dívky postihuje zhruba třikrát častěji. Způsob léčby závisí na stupni skoliózy.
Lehké formy se řeší rehabilitací, u těžších je nutná operace.
Skolióza je ortopedické onemocnění, jehož důsledkem je zakřivení páteře. Ta v tomto případě vybočuje do boku, současně ale může být prohnuta dopředu (lordóza) či dozadu (kyfóza).
V případě skoliózy dochází k dvěma typům zakřivení, a to konkrétně do písmena C (c formní skolióza) či S (s formní skolióza).
Podle toho, na jakou stranu je páteř vychýlena, mluvíme také o dextroskolióze (zakřivení doprava) a sinistroskolióze (zakřivení doleva).
Skoliózu páteře můžeme dělit také podle věku, ve kterém se u pacienta objeví, a to na:
- Infantilní skoliózu, kterou dítě prodělá kolem třetího roku života. Tato skolióza se častěji týká chlapců.
- Juvenilní skoliózu, která se objevuje kolem osmého roku života a trpí jí dívky i chlapci přibližně stejnou mírou.
- Adolescentní skoliózu, jejíž počáteční hranicí je nástup puberty. Zde jasně převažují dívky.
Příčiny skoliózy páteře
Nemoc může být v některých případech vrozená, častěji ji však pacienti získávají v průběhu života. Zhruba u 80 % z nich ale neexistují žádné specifické příčiny. V takovém případě mluvíme o idiopatické skolióze.
Podle odborníků za vybočení páteře může nerovnoměrný růst páteřního svalstva i jednotlivých orgánů. Jedna strana například roste rychleji než druhá, což má za následek vychýlení celé páteře.
Opakem idiopatické skoliózy je funkční skolióza. V tomto případě je degenerace páteře způsobena jinými chorobami, konkrétně se může jednat o:
- Záněty obratlů
- Nádory obratlů
- Osteoporózu
- Onemocnění svalů, nervů a pojiv
- Dětskou obrnu
Příznaky nemoci
Zejména v počátečním stádiu, kdy pacienti ještě neregistrují žádné potíže, je těžké skoliózu rozpoznat. K její diagnostice tak často dochází zcela náhodně, a to nejčastěji mezi desátým a dvanáctým rokem života, většinou na základě rentgenového vyšetření. Včasné odhalení nemoci je přitom základním předpokladem úspěšné léčby.
Prvním příznakem bývá bolest. Zakřivením páteře jsou totiž svaly nepřirozeně namáhány. Pacienti si tak zpravidla stěžují na bolest bederní páteře, a to hlavně po dlouhém sezení nebo stání, a následné ztuhnutí téže oblasti. Kromě zad mohou mít nemocní také problémy s bolestí hlavy, kolen a dalších kloubů dolních končetin.
Ačkoli je bolest velmi častým příznakem, její přítomnost nemusí být podmínkou. Skolióza páteře se může projevovat pouze samotným zakřivením zad a od pohledu špatným držením těla, kdy pravé rameno bývá častěji výš než levé. Vychýlené může být také držení hlavy.
Stupně skoliózy
Podle rozsahu a povahy zakřivení lze skoliózu rozdělit do čtyř skupin:
- Lehká skolióza – zakřivení do 40°
- Středně těžká skolióza – zakřivení mezi 40° a 60°
- Těžká skolióza – zakřivení mezi 60° a 80°
- Velmi těžká skolióza – zakřivení nad 80°
Skolióza páteře u dospělých
Ačkoli se nemoc nejčastěji objevuje v dětském věku, může být diagnostikována i v dospělosti. „Výhodou“ dětské verze však je, že dětský organismus na rozdíl od toho dospělého stále roste, páteř se neustále vyvíjí a je o poznání flexibilnější.
Takže kromě toho, že skolióza v dětském věku téměř nebolí, je mnohem lépe léčitelná. Léčba si obvykle vystačí s rehabilitací.
Při skolióze v dospělosti je mimo jiné často nutné nasadit také vhodné léky, které uvolní zádová svalstva a bolest potlačí.
Léčba
Není-li zakřivení páteře příliš velké, je menší než 20°, léčí se skolióza pomocí rehabilitace. Podstatnou roli zde hrají cviky na skoliózu páteře, které jsou zaměřeny na posílení zádových svalů. Ty díky tomu mají lépe vyrovnávat páteř, která má tendenci vybočovat.
Metod, které se k tomuto účelů využívají je více, obecně velmi úspěšná je třeba Vojtova metoda. Její výběr i samotné cvičení je ale vždy nutné konzultovat s rehabilitačním specialistou. Spolupráce pacientů s odborníkem je v tomto případě opravdu nutná.
Pozitivních výsledků lze při tomto onemocnění dosáhnout jen každodenním cvičením.
U středně těžké formy se řeší skolióza korzetem či speciálním sádrovým lůžkem. Aby se docílilo správného efektu, je však často nutné nosit korzet na skoliózu po celý den, někdy dokonce i v noci.
V tomto ohledu je nutné myslet také na samotné dítě. Zvláště puberťáci korzet obvykle nepřijímají zrovna s nadšením. Obávají se posměšků ze strany svých spolužáků.
Tento fakt může mít negativní dopad na jejich psychiku.
Zda korzet opravdu plní svou funkci můžete zjistit snadným testem. Po sundání pomůcky zkontrolujte, zda jsou obě ramena i lopatky ve stejné úrovni, a to bez rotace a posunu. Pokud tomu tak není, nechte si výrobek zkontrolovat odborníkem. Pamatujte také na to, že korzet nesmí nikde tlačit a musí být dostatečně vyztužen.
Operace skoliózy, kdy se napravení páteřní křivky provádí pomocí titanových tyčí, je obvykle nutná v momentě, kdy je zakřivení páteře větší než 40°.
Při takto pokročilé skolióze totiž hrozí utlačování a následné poškození orgánů. Aby však mohla být operace provedena, musí být úplně dokončen růst páteře.
V opačném případě by totiž bylo nutné zákrok později opakovat. Operaci také není vhodné podstupovat před těhotenstvím a plánovanými porody.
Skolióza a vhodné cviky
Při skolióze se doporučuje kombinovat cviky určené pro:
- napřímení trupu
- zvýšení mobility páteře a žeber
- vyrovnání svalových dysbalancí
- posílení hlubokého stabilizačního systému
Léčba přizpůsobená dětem
U dětí je největší motivací k léčbě zábava. Je tedy nutné vést ratolesti ke cvičení tak, aby je rehabilitace bavila. Toho lze docílit například obměnou jednotlivých cviků. Ty by měly být vždy přizpůsobeny aktuálnímu stupni skoliózy, věku dítěte, zdravotnímu stavu i náladě.
Počítejte s tím, že vměstnat cviky do každodenního života vytíženého školáka nemusí být jednoduché. Dítě by totiž mělo cvičit 15 až 20 minut ráno a stejně tak i večer. Tato skutečnost si tak zpravidla žádá oběť v podobě ranního vstávání.
Nedoporučuje se však dítě do cvičení nutit za každou cenu, zvláště pak je-li dítě unavené. I přesto, že si tato činnost žádá pravidelnost, je lepší čas od času od cvičení upustit, než riskovat úplnou ztrátu motivace.
Cvičení s unavenou nervovou soustavou se nedoporučuje ani z toho důvodu, že by ho dítě neprovádělo správně.
Dítě ve školním věku by mělo vzhledem ke svému onemocnění dodržovat některá opatření. Místo židle se doporučuje používat velký míč, a to jak doma, tak ve škole.
Dále je dobré se s učiteli domluvit na dvojím vydání učebnic, jedno na doma a druhé do školy, aby se školák vyvaroval nošení těžké aktovky. Ta by přesto měla mít pevná záda.
Vhodné jsou také pohybové kroužky, ideálně alespoň třikrát týdně, pokud jsou učitelé vstřícní, je možné rehabilitační cviky zařadit také do hodin tělocviku.
V případě, že dítě musí nosit speciální korzet, doporučují ho někteří odborníci na cvičení sundat. Stejně tak by se mělo učinit na večer, a to z toho důvodu, aby se odlehčil tlak na vnitřní orgány a dítě si v noci dostatečně odpočinulo. Záleží ale na stavu dítěte a domluvě s odborníkem. Obecně vzato na obratle vleže ale nepůsobí vertikální tlak působený gravitací.
Komplikace
Kromě faktu, že člověk s těžkou skoliózou páteře má omezené možnosti pohybu, může být v některých případech omezena i funkce některých důležitých orgánů. Ty jsou totiž vlivem zakřivení zmáčknuty.
Musí si tedy najít nové místo. Často se tak stává, že srdce doléhá na bránici a plíce bývají stlačeny, což způsobuje, že se nemocný snáze unaví. Po fyzické námaze navíc může mít vážné dýchací obtíže.
V takovýchto případech je nutná operace.
Prevence
Jak už bylo řečeno, velmi podstatnou roli hraje při skolióze včasná diagnostika. Takže pokud máte jen podezření na špatné držení těla vašeho dítěte, obraťte se raději na specialistu.
Vhodnou prevencí je také fyzická aktivita, při které dochází k posilování zádových svalů. Velice prospěšné je v tomto ohledu plavání. Pozor naopak na sporty, které páteř silně zatěžují.
Těmi jsou například:
- Squash
- Umělecká gymnastika
- Skok do výšky
Špatné zakřivení páteře se u dítěte může začít formovat už od velmi brzkého věku. Ke skolióze takto malým dětem navíc mohou pomoci i sami rodiče, a to například tím, že:
- Ho posazují i přesto, že si dítě samo od sebe zatím nesedlo
- Vodí ho za ruku, i když už dítě samo chodí
- Nekupují mu kvalitní obuv či později aktovku do školy s pevnou podpěrou zad
- Pořizují mu nekvalitní matraci
Pozor také na to, pokud dítě trpí rozdílnou délkou nohou. Rozdíl je nutné vyrovnávat pomocí ortopedických vložek a tím zmírnit zátěž páteře.
Cviky doporučené při léčbě Skoliózy
Při skolióze je nejvhodnější kombinovat cviky cílené pro napřímení trupu, zvýšení mobility páteře a žeber, cviky pro vyrovnávání svalových dysbalancí a k posílení hlubokého stabilizačního systému.
Cílené cviky po napřímení trupu kompenzují nefyziologická zakřivení páteře a navracejí jí její přirozený tvar. Mimo jiné tyto cviky zabraňují progresi onemocnění a deformitám obratlů a jiných anatomických struktur. Cviky pro napřímení páteře lze provádět vleže, vsedě i vestoje. Velmi vhodné jsou také cviky v poloze „na čtyřech,“ jako je například Klappovo lezení.Cviky pro zvýšení mobility jsou důležité zejména proto, že při chybném zakřivení páteře dochází ke vzniku mnohačetných funkčních blokád páteře a žeber a tím omezují pohyb, mohou působit bolest a negativně ovlivňují celkový stav dítěte nebo dospělého. Skoliotická páteř má dále vliv na žebra, mění jejich sklon a tím ovlivňují i mobilitu hrudníku, tj. mohou mít za následek například dechové obtíže.Při skolióze se často setkáváme s ochablými a zkrácenými svalovými skupinami, které též znemožňují léčbu, pokud u klienta přetrvávají, a proto je dále vhodné provádění cviků k vyrovnávání těchto svalových dysbalancí. Jedná se například o zkrácené šíjové a prsní svaly při ochablých mezilopatkových. Vhodným posilováním mezilopatkových svalů můžeme docílit odstranění dysbalance v horní části trupu a docílit tak výrazně lepšího držení těla a pozitivně tak působit na skoliózu.Po cvicích, které kompenzují skoliózu, by ihned ve cvičební jednotce měly následovat cviky, které posilují tzv. hluboký stabilizační systém, tj. skupiny svalů, které stabilizují páteř a zabrání tak opětovnému návratu k původnímu stavu.Tyto cviky by se měli cvičit v ideálním případě každý den alespoň jedenkrát a to tak, že by měli být prováděny plynule, koordinovaně a bez švihu. Vždy je nutné dbát na dobře provedenou výchozí polohu cviku, aby nedocházelo například k přetížení jiných struktur.
Více o Skolióze se můžete dočíst zde.
Pozn.: Cviky prezentované na našich webových stránkách jsou připraveny a prezentovány univerzitně vzdělanými fyzioterapeuty. Jednotlivé cviky provádějte pouze v případě, že jste si vědomi příčiny svých zdravotních problémů (symptomů). Léčebná doporučení nenahrazují lékařské/fyzioterapeutické vyšetření.
Účelem naší databáze fyzioterapeutických cviků je snaha o bezplatné zpřístupnění ukázky správného provedení cviků komukoliv, komu mohou pomoci zlepšit zdravotní stav. Mějte prosím na paměti, že cvičení je účinný terapeutický prostředek, který, je-li správně cílený, pomáhá, nicméně při nesprávném použití může Vaše potíže zhoršit.
Pociťujete-li např. mírnou bolest vycházející z pravé strany bederní páteře a cvičíte na opačnou stranu, Vaše problémy se s největší pravděpodobností zhorší. Pokud si nejste jisti, zda je Vámi vybraný cvik přínosný, doporučujeme konzultovat jeho vhodnost s univerzitně vzdělaným fyzioterapeutem (Bc., Mgr., Cert.
MDT) nebo rehabilitačním lékařem (MUDr.).
Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.
Co je dobré vědět o skolióze? – Videoportál Kondice.cz – zacvičte si v pohodlí domova
U laické veřejnosti je skolióza známá jako vychýlení obratlů do strany nebo jako jiný tvar páteře, než je běžné. Diagnóza skoliózy je ovšem složitější, než by se na první pohled mohlo zdát.
V praxi se často setkávám s tím, že lidé nechodí s pravou skoliózou, ale pouze s určitým vadným držením těla.
Pojďme se společně podívat, proč většinou nelze skoliózu diagnostikovat pouhým pohledem a s čím ji lze snadno zaměnit.
Než si začneme rozebírat skoliózu, tak vnímám jako důležité si ukázat, že naše páteř fyziologicky zaujímá určité zakřivení. Naše páteř je v předozadním směru dvojesovitě zakřivená – tato zakřivení se označují jako lordózy a kyfózy.
Zakřivení páteře do dvojitého písmene „S“ funguje jako pružina, která společně s meziobratlovými ploténkami pomáhá tlumit nárazy, které vznikají při chůzi a jiných činnostech. Navíc takto zakřivená páteř je mnohem odolnější vůči zatížení, než kdyby byla čistě rovná. Každý z nás má tato zakřivení různě vyjádřena.
Někteří mají zakřivení oploštělejší, jiní naopak prohloubenější. Ne vždy se ale jedná o patologii, neboť je potřeba vzít v potaz také funkčnost takové páteře a vztahy okolních svalů. U zdravé lidské páteře se ovšem setkáme i s dalším zakřivením, a to v bočním směru. Ano, lidská páteř se fyziologicky vyznačuje lehkým vybočením obratlů do strany.
Je to s největší pravděpodobností dáno asymetrií mezi svalovými řetězci, což se objevuje už u kojenců. U dětí se poté do hry přidává již výrazněji projevená tzv. lateralizace, tedy upřednostňování levé nebo pravé končetiny.
Skolióza nebo skoliotické držení?
Jak jsme si uvedli, lidská páteř je přirozeně zakřivená v předozadním směru i směrem do strany. Je tedy každá takto zakřivená páteř skoliotická? Není, jelikož toto fyziologické zakřivení do strany by se správně jako skolióza označovat nemělo, vede to pak ke zbytečným záměnám s opravdovou skoliózou.
Vhodnější název je skoliotické držení páteře nebo posturální skolióza, neboť se v tomto případě jedná o vychýlení páteře pouze do strany. U opravdové skoliózy totiž navíc nacházíme rotaci obratlů a zpravidla také jejich deformaci, protože většina skolióz se objevuje již v dětském věku. Dále zde bývají přidružené patologie na nervové úrovni.
Zejména rotace obratlů se považuje za velmi důležité diagnostické kritérium.
Jak poznat pravou skoliózu?
Při jakémkoli podezření na skoliózu, ať už u dítěte, nebo dospělého, je vhodné dotyčnou osobu poslat ke specialistovi, u kterého by měla proběhnout další vyšetření. Ne každou skoliózu lze totiž poznat na první pohled. U mírnějších forem mohou zůstat projevy skoliózy zejména netrénovanému oku skryty.
Skolióza se nejdříve vyšetřuje pohledem, pohmatem, případně s využitím specifických testů. Dále je důležité zobrazení páteře pomocí rentgenu, které ukáže úroveň vychýlení obratlů do strany (udává se ve stupních) a jejich rotaci. U mírných forem je rentgenový snímek skoro jedinou jistotou, jak poznat rotaci obratlů.
Při diagnostice skoliózy u dětí je důležité zhodnotit tzv. kostní zralost, která se posuzuje také z rentgenového snímku. Zjednodušeně nám říká, nakolik se kosti dítěte nebo juniora blíží kostem dospělého člověka. Čím méně zralé kosti, tím je větší pravděpodobnost, že se skolióza bude dále zhoršovat.
Po proběhnutí všech vyšetření je stanovena konečná diagnóza a vybrána vhodná terapie, která se odvíjí od závažnosti skoliózy.
Skolióza a cvičení
Po stanovení diagnózy skoliózy určitě není třeba klesat na mysli. Rozhodně to neznamená, že dotyčný nemůže provozovat žádnou fyzickou aktivitu.
Naopak je cvičení velmi důležité, protože skoliózy potřebují aktivovat správné svalové řetězce, aby došlo k napřímení páteře a její optimální stabilizaci. Pak je mnohem menší riziko, že bude dále docházet k prohlubování patologického zakřivení.
U lehkých forem většinou nebývají žádná sportovní omezení, u závažnějších je třeba se vyvarovat velkému zatížení páteře, proto se cvičí pouze s vahou vlastního těla.