Jak dlouho budete žít prozradí tabulka

Jak dlouho budete žít prozradí tabulka

Foto: Aleš Krecl, cslh.cz

Má za sebou mimořádnou sezonu, která přinesla domácí titul i premiérový start na mistrovství světa. Když si Michal Řepík loni vybral Liberec, byla to trefa do černého.

„Kdyby mi loni někdo říkal, že budeme trhat rekordy, a jakým způsobem zvládneme play off, nevěřil bych mu,“ přiznává. Výtečný bruslař a střelec se probil do české sestavy pro šampionát, kde podepsal smlouvu s Traktorem Čeljabinsk.

„KHL jsem zatím hrál jen ve Lvu a pak si přál, abych se tam ještě jednou mohl vrátit,“ hlásí.

Jak dlouho budete žít prozradí tabulka

Od posledního vystoupení národního týmu na mistrovství světa utekl měsíc, Řepík už zase nutí tělo do vysokých obrátek. „Volna moc nebylo, ale nedá se nic dělat.

Ruské týmy startují společnou přípravu už počátkem července, já se k Traktoru připojím na kempu ve Finsku. Vím, že to bude ostré. A jestli se bude hodně běhat, tak i hodně nezvyklé,“ konstatuje.

Na novou štaci se těší, vždycky si bude rád připomínat uplynulé období, bez něhož by se přestup do Ruska nenarodil. „Liberci jsem za to vděčný,“ dodává.

Vracíte se do KHL, kterou jste ale hrál za český klub. Čím pro vás bude štace v Traktoru Čeljabinsk nová?„Hlavně v tom, že tady jsme byli doma a do Ruska jsme létali jen na zápasy. Teď mě čeká celý rok tam, což je samozřejmě rozdíl, navíc neumím rusky.

Slovanské jazyky jsou si docela blízké, ale samozřejmě mi bude chvíli trvat, než se naučím slovíčka a dokážu aspoň trochu mluvit. Zatím skoro nic neumím, jen pozdravy, poděkování a pár dalších výrazů. Trošku mi to připomíná, když jsem poprvé odlétal do juniorky. Do Vancouveru.

Anglicky jsem tehdy také nemluvil.“

Jaké jste zjistil informace o novém působišti?„Mluvil jsem s Jirkou Novotným nebo s Paulem Szczechurou a trošku si psal s Pavlem Francouzem, který v klubu jako jediný z nich působil loni. Jiřina sice hraje v Rusku dlouho, ale do Čeljabinsku jde také poprvé.

Moje manželka si psala s partnerkou Martina Růžičky, neřekla na to špatné slovo. Co jsem slyšel, město není špatné, pro nás je podstatné, abychom našli dobré bydlení. Zimák má Traktor hezký, to si pamatuju, když jsme tam hráli.

Telefonicky jsem hovořil s trenérem Gatijatulinen, sice nám to překládali do angličtiny, ale probrali jsme představy. Říkal, že se na mě těší. Tak doufám, že to bude dobré.“

Kdy se váš odchod do KHL přesně narodil?„Ve druhé polovině mistrovství světa. Do Moskvy přijeli moji agenti Michal Sivek s Vláďou Vůjtkem, chvíli předtím jsem věděl, že tam zájem ze strany Traktoru je. Smlouvu jsem podepsal na konci mistrovství.“

Neměl jste důvod odcházet z Liberce, ale nabídka z Traktoru asi byla hodně zajímavá. Sportovně a především finančně. Prozradíte, nakolik se podmínky liší od těch u Bílých Tygrů?„Zajímavé to je určitě. Na podmínky v Liberci jsem si nemohl vůbec stěžovat. Ale jak víme, v Rusku se platí asi nejvíc v Evropě. Budu brát zhruba dvakrát nebo třikrát víc než v Liberci.

Od Bílých Tygrů se mi samozřejmě nechtělo odcházet. Byl jsem součástí něčeho, co se tam nastartovalo. Ovšem na druhou stranu si myslím, že 80 procent zápasů v Rusku má kvalitu, člověk také hraje proti Petrohradu, CSKA Moskva a dalším silným soupeřům. Jiná evropská liga se KHL vyrovnat nemůže. I to mě láká.

Plus hrálo roli to, že nejsem úplně nejmladší, je potřeba se také trošku finančně zajistit.“

V uplynulé sezoně jste válel na klubové i reprezentační úrovni s Michalem Birnerem. Není vám líto, že se vaše cesty rozcházejí?„Líto mi to je, pochopitelně. Něco jsme už spolu odehráli ve Lvu, ale tehdy jsme nedostávali tolik šancí. Poprvé to bylo až v Liberci, kdy jsme fakt hráli spoustu minut.

Bylo vidět, že jsme spolu něco absolvovali, na ledě si rozumíme. Víme, kam kdo jede, jakou práci máme odvést. Z tohoto pohledu mě mrzí, že dál nebudeme pokračovat. Kluby KHL nemají moc volných míst pro cizince, je těžké se ptát ve stylu, že bych chtěl jít s Birnou, jinak ne.

Přišla nabídka, která byla nějakým způsobem lukrativní, proto jsem se takhle rozhodl. Dostanu větší prostor než ve Lvu, pořádně si zkusím ruskou soutěž, kde jsou super hokejisté. Sám jsem zvědav, jak mi to půjde, jak na to budu mít.

Je mi líto, že s Birnou nebudeme hrát dál, ovšem situace se takhle vyvinula a oba jsme si po minulé sezoně museli připustit, že se naše cesty mohou rozejít.“

Když jste loni mířil do Liberce, možná jste ani nečekal, že všechno vyjde tak báječně. Zpětně výborná volba, co říkáte?„Kdyby mi loni někdo předpověděl, že s klubem budeme lámat rekordy a celkově to takhle dopadne, asi bych tomu tolik nevěřil.

Sám pro sebe jsem odhadoval, že budeme hrát v nejlepší šestce. Osobně jsem velmi rád, že jsem mohl být u tuho, byla to úžasná sezona. Asi nejlepší od doby, co jsem se vrátil z Ameriky. Pomohlo mi to k nároďáku i k nabídce z KHL. Liberci jsem za to vděčný.

“ 

Hodně jste snil o účasti na mistrovství světa, v extraligovém play off jste to zmiňoval. Nakonec klapla i tahle výzva.„Já vždycky snil o NHL a reprezentaci. O světovém šampionátu. Mistrovství jsem pravidelně sledoval, loni jsem v Praze chodil na zápasy.

Svrběly mě ruce, moc jsem si turnaj chtěl zahrát i proto, jak tím žije celá země. Je to největší čest! Teď mám radost, že to vyšlo, že jsme šampionát docela zvládli. Celý tým jsme hráli dobře, i naše lajna s Michalem Birnerem a Honzou Kovářem.

Pořád ale strašně mrzí čtvrtfinále s Amerikou, tam nám chyběl nějaký gól, naopak jsme inkasovali z ofsajdu. Nájezdy jsme nezvládli, oni byli lepší a šli dál.“

Záhy po návratu z Moskvy jste s manželkou vyrazili do Mexika. Vyloženě jste odpočíval, nebo i zabrousil na nějaká zajímavá místa?„V podstatě obojí.

Trávili jsme čas v krásném resortu kousek od Cancúnu, stihli jsme i nějaké výlety. Vypluli jsme třeba katamaránem na moře, kde jsme šnorchlovali, nebo jsme poznávali jeden kouzelný ostrov.

Byla to asi nejlepší dovolená, co jsem zažil.“

Ruská KHL začíná přípravné období v úvodu července. Kdy přesně se musíte hlásit u týmu Čeljabinsku?„Oni startují 4. července, ale domluvili jsme se, že poletím až 15. července do Finska, kde budeme mít soustředění. Je příjemné, že se mohu připravovat doma, také si ještě trošku užiju rodiny.

Čas od mistrovství světa strašně rychle utekl, už makám na další sezonu včetně tréninků na ledě. Tuším, že kemp Čeljabinsku bude náročný. Uvidíme, jakou školu vyznávají trenéři. Zda se bude hodně běhat, což se u nás ani v Americe nedělá. To by pro mě bylo obrovsky těžké. K tomu posilovna, dvakrát denně led… Uvidíme.

Ale počítám s tím, že ve Finsku to bude hodně ostré.“

Napadlo mě, jestli jestli jste po skvělé sezoně nevyhlížel nabídku z NHL, kde jste před časem hrával za Floridu. A také – zda byste ji s ohledem na lukrativní variantu v Rusku vůbec přijal?„Žádná podobná nabídka nebyla. Možná by se něco naskytlo, ale mně se nechtělo čekat.

Když se ozval Traktor, neváhal jsem. Víme, jaké jsou v NHL podmínky. Kdybych tam šel, velmi pravděpodobně bych mohl podepsat jen dvoucestnou smlouvu. Nikdy neříkej nikdy, znáte to. Pokud by vyšel příští rok a byl zájem, zvážil bych to. Už nejsem nejmladší.

Ale nebál bych se a šel do toho případně znovu.“

Mrzí vás, jak to dopadlo při působení u Panterů? Střídal jste první tým a farmu, souvislá šance nikdy pořádně nepřišla.„To víte, že pořád trošku zklamaný jsem. Nějaké zápasy jsem odehrál, ale na Floridě to nebylo dobré. Pořád se tam měnili generální manažeři, já zažil tři. Každý má své hráče.

Tým za celou dobu postoupil jen jednou do play off, moc dobře se nehrálo. Já na farmě odváděl myslím slušnou práci, udělal jsem docela dost bodů, takže člověk pak logicky očekává příležitost. Pozvánky však nechodily, resp.sice mě nahoru pozvali, ale odehrál jsem šest minut za zápas a pak mě dali zpátky.

Navíc jsem nastupoval ve čtvrté lajně s bitkaři, kteří tam tenkrát hodně hrávali.“

Fandíte Panthers dál, nebo už vás nezajímají?„Jo, sleduju je. Zajímá mě, co se tam děje. V klubu působí Jarda Jágr, pořád se o tom píše. Ale není to tak, že bych jim fandil nejvíc. Nebo že bych měl nějaký konkrétní tým. Fandím hokeji v NHL, který je nejlepší na světě – tohle asi nikdy nikdo nezmění.“

S kým jste se během působení v organizaci Floridy nejvíc skamarádil? S Rusem Dadonovem?„Jo, spolu jsme trávili dost času. Já hrál předtím juniorku a uměl anglicky, on ne, ale učil se. Je to vynikající hokejista, což dokazuje v Kontinentální lize nebo v reprezentaci.

Podle mě se do NHL vrátí. Nejblíž jsem ale měl samozřejmě k českým klukům. Hlavně ke Kamilovi Krepsovi nebo Michaelu Frolíkovi s nímž jsem se teď viděl na fotbalové exhibici. Za Panthers tehdy hráli také Radek Dvořák s Tomášem Vokounem, kteří ale žijí na Floridě a do Čech asi moc nejezdí.

Budete mít zájem:  Nadměrné pocení má řešení

Vaše manželka je Kanaďanka. Jak přijala, že teď budete působit v Rusku?„Myslím, že jí to nevadí. Jirka Novotný bude mít v Čeljabinsku rodinu, Francík přítelkyni. To samé Szczechura.

Holky se znají, je dobré, že tam žena nebude sama. I u ní je nevýhodou jazyk, na tom jsme stejně. Ale manželka mluví polsky, její rodiče jsou Poláci – táta pochází z Osvětimi a mamka z Wadowic.

Sylvia se už narodila v Kanadě.“

Umí manželka česky?„Jo jo, dobře. Jsme tady už čtyři roky, polština se od češtiny až tak neliší. Manželka také studovala na University New York Praha. Změnila celý život, zvládla to velmi dobře.“

Jak jste se poznali?

Žít ve špíně nebudeme. Stát nás donutí zabíjet, zoufají si muži na ulici a viní stát

Osm let žili spokojeně na ubytovně kousek od Kladna. Pak ji ale majitel náhle zavřel a nakonec skončili na ulici. Teď se snaží najít práci a bydlení, ale oboje neúspěšně.

Kritizují stát, že jim nedokáže pomoct. Deník Aktuálně.cz hovořil s muži, jejichž situace ukazuje, jak nebezpečná může být frustrace lidí, kteří se octnou na okraji společnosti. Stát tvrdí, že pomoc nabízí.

Jen si o ni musí říct.

„K čemu jsme? Máme trpět? Ne, půjdeme zabíjet. Uděláme to, budeme to muset udělat,“ říká zoufalým hlasem sedmapadesátiletý muž, říkejme mu Milan, neboť si svou pravou totožnost nepřeje prozradit.

Spolu s třiašedesátiletým kamarádem Tiborem stojí před ruinami starých budov, které jsou již několik měsíců jejich domovem.

Jeho zvolání, které ještě několikrát zopakuje, ilustruje nebezpečnou beznaděj, kterou oba cítí.

Přitom ještě před pár měsíci žili spokojený život. Stálou práci sice už dlouhé roky nemají, ale přivydělávali si na brigádách a spolu s dávkami jim to postačovalo.

V březnu však skončila ubytovna v Libušíně, na které strávili osm let života. Přestože šlo o ubytovnu, byli na ní šťastní. Každý měl svůj pokoj, tekla teplá voda. O zrušení se prý dozvěděli jen dva týdny dopředu.

„Neměli jsme žádnou šanci si něco najít,“ stěžuje si Tibor.

Nakonec jim nezbylo než zamířit na nechvalně proslulou kladenskou ubytovnu, které se říká Plynárna. Líčí, že podmínky v ní byly mnohem horší, než na co byli doposud zvyklí.

„Na padesát nebo šedesát lidí fungoval jeden záchod. Teplá voda tam netekla. Já jsem tam v zimě nebyl, ale ti, co tam byli, mi říkali, že to je hrůza.

Strašně velká kosa tam je, topení je jen vlažné, aby se neřeklo, že se netopí,“ popisuje Milan.

V jednom pokoji žili dva lidé. A pak ještě desítky štěnic a švábů. „Lezli po zdi, do jídla, po kastrolu, všude.

Když jste si lehli do postele, tak jste byli celí pokousaní, takovéhle fleky a boule po celém těle.

A jestli se vám to nelíbilo, řekli vám, můžete vypadnout,“ vypráví Milan, kterému za takové ubytování účtoval majitel měsíčně 4800 korun. Část z nákladů však hradil stát skrze doplatek na bydlení.

Nešlo však o konečnou částku. Muži tvrdí, že na ubytovně ještě museli každý platit za úklid společných prostor 360 korun měsíčně, přestože takřka k žádnému úklidu nedocházelo. Ubytovaní se museli rovněž skládat třeba na opravu kamen. Fungoval tam podle nich i systém pokut, třeba za nerespektování pravidla, že návštěvy jsou povolené jen mezi polednem a třetí hodinou odpoledne.

Za kritiku vyhazov

Z ubytovny byl po čase vyhozený jak Tibor, tak Milan. Prý zejména kvůli tomu, že byli nespokojení s tím, jak to na ní fungovalo, a nebáli se to dát najevo. O potížisty nestojí. A ubytovny si takový postup mohou dovolit. Lidí, kteří nemají možnost získat jiné ubytování než tam, je stále více než dost. Poptávka výrazně převyšuje nabídku.

Muži tak skončili na ulici. Žijí kousek od sebe ve dvou ruinách. Na to, do čeho se dostali, pyšní nejsou. „Stydím se za to, jak vypadám, ale pravda je taková. Nikdy jsem v takové špíně nebyl,“ naříká Tibor, který podobně jako Milan žije na ulici vůbec poprvé.

Jejich přístřešky se nachází na okraji Kladna. Nepořádek, který je všude okolo, prý způsobili bezdomovci, kteří zde žili před nimi. Sem tam se v jejich příbytku objeví krysa.

Tvrdí však, že to nevypadá o mnoho hůře než na Plynárně, kde žili předtím. Tam však byli alespoň chránění před deštěm. Nyní když prší, tak do jejich stávajícího domova zatéká.

Mnoho času tak tráví u ohně, kde se ohřívají, což se podepisuje na jejich vizáži. Obličej i oblečení mají začouzené od dýmu. 

Tibora kromě ztráty bydlení zasáhla také rodinná tragédie, když mu zemřela žena. Krátce nato se pokusil i o sebevraždu. Snažil se oběsit, bezdomovci ho ale prý včas sundali. „Nebavil mě život. Furt přemýšlím o tom, že si ublížím,“ říká.

Já chci taky žít, a ne ve špíně

Oba muži vědí, že východiskem z jejich situace je najít si nějakou práci či alespoň přivýdělek, ale to se jim i přes rekordně nízkou nezaměstnanost nedaří.

Zaměstnavatelé je prý vždy odmítají s tím, že jsou už staří a oni hledají mladé pracovníky. Tvrdí, že obešli celé Kladno, ale práci se jim najít nepodařilo. Obávají se proto nadcházející zimy.

Domnívají se, že ji v současném příbytku nemohou přežít.

Několikrát během setkání viní muži ze své situace stát. Vyčítají mu, že jim nenabídne žádnou pomocnou ruku. „Chtějí z nás udělat zvířata. Mně to je jedno, já podstoupím i to nejhorší. Budu přepadávat lidi, mně je to jedno.

Prostě já chci taky žít. Je mi jedno, jestli mě zavřou na doživotí. Prostě takhle žít ve špíně nebudu. Ne. Podstoupím cokoliv, jen abych nechodil takhle špinavej.

To je moje smrt,“ říká Tibor s tím, že ho nečinnost státu brzy přinutí k páchání trestných činů.

A Milan přitakává. Na otázku, jestli skutečně může dojít až k zabíjení, podotýká: „Při krádeži se stane ledacos. Každý člověk se brání, při krádeži se může stát i smrt.

A člověk, co jde krást, s tím už počítá. Může se stát cokoliv. Kdo nás k tomu nutí? Nutí nás k tomu vláda.

Z čeho mám žít?“ derou se z něj další otázky, které ilustrují, jaká rizika může přinášet propad lidí na okraj společnosti.

Vzápětí dodává, že ubližování nevinným lidem není správné, ale že i on chce žít alespoň trochu důstojný život a tohle je až ta poslední cesta, jak získat nějaké peníze.

Připouští ale, že je schopný to udělat. „Nemám šanci. Chci žít, ale nemám šanci. Nikdo mi ji nechce dát. Co mám dělat? Živořit o hladu, ve špíně a bordelu? Ani hygienu si člověk nemůže udělat.

Vidíte, jak vypadám? To není normální,“ naříká.

Úřad práce však namítá, že stačí, aby se ti, co mají chuť pracovat, na něj obrátili. „Všem klientům poskytujeme poradenství, ale také třeba doprovod k zaměstnavateli, přípravu na přijímací pohovor nebo možnost získat či si oživit pracovní návyky formou krátkodobých pracovních příležitostí,“ říká mluvčí Kateřina Beránková. 

Půjdou kamkoliv, stačí jim jen bydlení a práce

Oba muži jsou ochotní jít kamkoliv, jen když tam dostanou práci a bydlení. Ředitelka kladenské pobočky neziskové organizace Člověk v tísni Kateřina Hůlová říká, že to svědčí o tom, že práci skutečně najít chtějí.

Obvykle její klienti mají problém opustit místo svého bydliště. Tibor a Milan ale před časem odcestovali až do Havlíčkova Brodu, kde se ucházeli o práci, ve které by vyráběli součástky do automobilů.

Zaměstnavatel by jim zajistil i bydlení. 

Oba muži však neprošli vstupními testy. „Je to podobná fabrika jako v Mladé Boleslavi. Tam jsem tohle na lisech dělal, takže by to byla maličkost. Akorát ty testy jsme nezvládli. Suverénně bych to mohl dělat, ale testy jsem neudělal,“ lituje Tibor.

Hůlová říká, že lidé v podobné situaci skutečně mohou mít problém najít práci, i když o ni opravdu stojí. „V Havlíčkově Brodě neuspěli, i když v dnešní době berou vzhledem k nízké nezaměstnanosti kdekoho, ale pořád mají nastavenou laťku, přes kterou se nedostali,“ vysvětluje Hůlová.

I zdánlivě jednoduché testy mohou být pro lidi v podobné situaci nepřekonatelnou překážkou. Zvlášť když život na ubytovně nenabízí příliš prostoru a času k osobnostnímu rozvoji.

Lidé tam mají i kvůli častým zdravotním a psychickým problémům jednoduše jiné starosti.

„Když dostanou písemné zadání, tak nejsou schopni ho rozluštit, protože spoustu z nich končí se zvláštní školou a už léta hlavou nic nedělali,“ vysvětluje Hůlová. 

Tento týden mají muži absolvovat další pracovní pohovory a doufají, že tentokrát uspějí. Zároveň reportéry Aktuálně.cz prosí, aby se mohli zmínit, že by byli vděční za jakoukoliv pomoc, zejména pak o sehnání práce a bydlení. 

Na Vánoce, dlouhý noce…

Koronavirus na Rakovnicku

Poslední podzimní dny tiše plynou a denního světla stále ubývá. Všichni tuhle zákonitost dobře známe. Víme tedy, že jako každý rok nám zase začne astronomická zima, letos tomu bylo v pondělí 21. prosince v 11 hodin a 3 minuty. Ano, právě tehdy nastává ten okamžik, kdy zemská osa na naší severní polokouli bude nejvíce odkloněna od Slunce. 

Ilustrační foto. | Foto: Tomáš Kašpar

Lze pro úplnost říci, že naše životodárná hvězda vstoupí do znamení Kozoroha. Skutečně už v dávnověku chytří astronomové svými výpočty zjistili, že od této chvíle dne opět přibývá. A nastávalo období odedávna uctívané jako zimní slunovrat.

Budete mít zájem:  Mýty a fakta o mamografii: Kde je pravda?

Například Římané, Řekové a Egypťané přinášeli v této době svým bohům oběti, aby vrátili slunce na obzor. S příchodem křesťanství se v této době začalo připomínat narození Ježíše Krista. V první polovině 4.

 století se pak už slavily vánoční svátky.

Během dalších staletí přišla krásná tradice i do české kotliny. Všimněme si však jak samotný slunovrat výstižně vyjadřují tradiční lidová přísloví. Můžeme se divit, ale mají víceméně pravdu i ve světle dnešních moderních vědeckých poznatků.

„Na boží narození o bleší převalení,“ praví lidová moudrost a astronomické tabulky nám prozradí, že hodnota 1 BP (bleší převalení) činí zhruba minutu. Inu, i ty blechy jsou asi přes zimu poněkud línější. Podobně zjistíme, že slepičí krok, o který se má prodloužit první den v nastávajícím roce činí asi šest nebo sedm minut.

„Na Tři krále o krok dále“, také se však někde říká o skok, o píď, ale i o tři kroky dále. V tomto případě je staré rčení už poněkud nepřesné a váhavé, v každém případě dne přibude zhruba o třináct minut.

Další pořekadlo v řadě je až překvapivě přesné: Na Hromnice o hodinu více! Ve skutečnosti nemá pravdu, protože se jedná o necelých osmdesát minut. Ale přátelé, potom už dne opravdu bude znatelně přibývat. Všichni se už teď můžeme těšit na jarní rovnodennost, kdy noc opravdu ustoupí dni o čtyři hodiny.

Potom uvítáme letní slunovrat, kdy boží den bude opravdu delší o více než osm hodin. Ovšem vraťme se do té naší reality. S různými informacemi o koronavirové pandemii se teď setkáváme na každém kroku. A musíme se s nimi nějak vyrovnávat.

Najděme sílu, každý sám v sobě, abychom pochopili epidemii jako jednu z přírodních katastrof na Zemi a zahnali ji také tím, že budeme trpěliví.

Přečíst článek ›

V podstatě nemá smysl hledat neexistující viníky a nastalou situací se nechme poučit. V čase zimního slunovratu se například můžeme vydat na procházku zimní krajinou.

Jsou přece ještě místa, kde vládne posvátné ticho a klid spící přírody. Stačí se jen na chvíli zastavit a vnímat, protože i zima, která teprve začne, může být krásná a Vánoce jsou jen jednou do roka.

Ty letošní ať jsou u vás plné božího požehnání, štěstí, lásky a pohody.

Autor: Milan Čejka

  • Vánoce,
  • slunovrat,
  • Slunce,
  • Ježíš Kristus

Volkswagen Golf první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované, v záruce Volkswagen Touran první majitel, servisní knížka, koupeno v D, vyrobeno v EU, dovezeno, nehavarované Volkswagen Touran první majitel, servisní knížka, koupeno v CH Volkswagen Sharan první majitel, servisní knížka, koupeno v CH, nehavarované Volkswagen Caddy první majitel, servisní knížka, koupeno v D, vyrobeno v EU, dovezeno, nehavarované Ford Mondeo servisní knížka, koupeno v CZ Ford S-Max první majitel Ford Mondeo první majitel, servisní knížka + PRODAT AUTO

Jak žít ohleduplněji k přírodě

Přestože se o klimatických změnách vedou bouřlivé diskuze, na jedné věci se shodnou skoro všichni. Konzumní život moderního člověka má obrovský negativní dopad na naše okolí. A je jedno, zda se bavíme o našem bezprostředním okolí či globálních problémech, jako je mýcení deštných lesů nebo zvyšující se teplotu vody v oceánech.

Čím dál více vědců se proto snaží zmapovat naši činnost a najít ty činitele, které nejvíce přispívají k rychlé devastaci přírodních zdrojů.

Určitě jste v posledních letech zaznamenali různé žebříčky, grafy nebo kalkulačky uhlíkové stopy našich životů. Někdy je bohužel těžké se v nich vyznat. Vždy totiž záleží na tom, jak se uhlíková stopa počítá.

Nebo přesněji řečeno – které faktory se do ní započítávají a které nikoli. Podle toho pak může jeden výzkum tvrdit něco jiného než druhý.

Srovnání 7000 studií

Smysluplnou odpověď může nabídnout nová srovnávací studie, kterou připravila Univerzita v Leedsu. Vědci v ní porovnali bezmála 7000 výzkumů, které vznikly za posledních devět let a nabízejí celkem 771 návrhů řešení, jak snížit uhlíkovou stopu naší populace. Autoři je postupně prošli, porovnali a vybrali z nich několik jasných rad platných napříč různými měřeními.

Doporučení, která studie prezentuje, jsou důležitá hlavně pro obyvatele bohatých zemí.

Přestože totiž řada lidí bije na poplach, že naše zodpovědné chování nemůže zastavit rostoucí emise z rozvojových zemí, při pohledu na absolutní čísla emisí jedné osoby jsou stále nechvalnými premianty právě rozvinuté země.

Například průměrná uhlíková stopa Afričana je 1,7 tun CO2 ročně. V případě Evropana jde o 7,5 tun a na obyvatele Spojených států připadá dokonce 13,4 tun tohoto skleníkového plynu.

Kontroverzní elektromobily

Studie ukazuje, která lidská činnost má největší dopad na životní prostředí. Největší část připadá na emise z dopravy. Nepřekvapí tak, že i vaši uhlíkovou stopu ze všech faktorů nejvíce sníží život bez auta. Mnohem více vás možná zaujme potenciál elektromobilů, který dosahuje téměř stejné míry snížení uhlíkové stopy jako nemít žádné auto.

O elektromobilech se v České republice diskutuje s velkou vášní a jejich nástup vzbuzuje minimálně stejné obavy jako přísliby. Odpůrci často poukazují na neekologickou výrobu baterií či další náklady spojené s provozem elektrického auta. Část z nich je opodstatněná, ovšem neméně velká část informací kolujících o elektromobilech je směsicí polopravd a mýtů.

Výroba elektromobilu je sice z hlediska využití přírodních zdrojů a dopadu na přírodu o něco horší než v případě klasického auta se spalovacím motorem, ovšem díky možnosti čistšího provozu může uhlíkovou stopu brzy zvrátit ve svůj prospěch.

Vědci z Leedsu vidí ideální cestu v tom, že vyšší spotřebu elektřiny, která nahradí poptávku po ropě, pokryjí obnovitelné zdroje energie. V takovém případě nabídne přechod na elektromobilitu výraznou úsporu.

Stejně tak ale upozorňují na riziko, že pro provoz elektrických aut budeme používat špinavou energii, nebo toho, že nebudeme vyrábět baterie efektivním a šetrným způsobem.

V tom případě se s přechodem na elektromobily naše uhlíková stopa naopak znatelně zvýší.

Zkrátka a dobře je jistá kontroverze ohledně elektromobilů namístě. Pokud se však podaří tuto vizi naplnit s ohledem i na ekologii v dalších oblastech, budeme moci zásadně snížit naše emise, aniž bychom se museli vzdát komfortu bezproblémově dostupné individuální dopravy.

Snadná úleva přírodě? Nelétat

V posledních letech se často hovoří o vysokých emisích letecké dopravy. Ve Švédsku se dokonce ustálil termín flygskam, který se do češtiny překládá nejčastěji jako „stud z létání“. Nový výzkum dokládá, že to má své opodstatnění.

Skutečně nejjednodušší způsob, jak výrazně snížit vlastní uhlíkovou stopu, je odpustit si každý rok jednu cestu letadlem. V tabulce na sousední straně můžete jasně vidět, že i když se například snažíte o udržitelný jídelníček, stačí jeden dlouhý let, abyste nahradili „ušetřenou“ uhlíkovou stopu za dva roky bez masa.

Za zmínku stojí také obrovský potenciál veřejné dopravy. Tvůrci studie doporučují její rozvoj tam, kde je přetížená automobilová doprava. Může jít jak o dálkové vlakové a autobusové linky, tak o stavbu nových stezek pro kola a elektrokola.

Dopad lidské činnosti na životní prostředí lze měřit mnoha způsoby. Jeden z nejpoužívanějších je uhlíková stopa, která představuje množství skleníkových plynů. Těch je celá řada, a proto se pro zjednodušení vyjadřuje v ekvivalentech CO2. Emise různých škodlivých chemikálií se přepočítají na oxid uhličitý takovou měrou, aby to odpovídalo dopadu příslušného množství CO2.

Vegansky, zdravě i ze zahrádky

Obecně platí, že živočišná produkce má vyšší uhlíkovou stopu než ta rostlinná. Z hlediska výživy proto vychází nejlépe přechod na veganskou stravu. Znatelný dopad ovšem může mít i vegetariánská nebo vyvážená strava s výrazným podílem ryb.

Studie vyzdvihuje klasickou středomořskou či novou severskou stravu, o níž se v posledních letech mluví čím dál více v souvislosti se zdravým životním stylem – a jak ukazuje tento výzkum, je nejen zdravá, ale i ohleduplná k přírodním zdrojům.

Velmi zajímavá pro nás může být i severská strava. Na rozdíl od té středomořské stojí na surovinách, které jsou lokální a po celý rok dostupné i v našem klimatickém pásmu. Například ze zeleniny klade důraz na zelí, brambory a mrkev. Jako vhodné obilné potraviny doporučuje žitný chléb a ovesné vločky a stejně tak spoléhá hlavně na kvalitní řepkový olej namísto olivového.

Studie též ukazuje, že klíčový vliv na uhlíkovou stopu našeho jídelníčku má využívání lokálních surovin, podpora biozemědělství, pěstování zeleniny, vlastní masný chov nebo obecně řečeno jakákoli snaha o udržitelný výběr potravin. Například v případě sezónních potravin je uhlíková stopa výrazně nižší zkrátka a dobře proto, že k růstu nepotřebují energeticky náročné skleníky s umělým osvětlením a vytápěním, ale postačí jim slunce a déšť.

Možná vás překvapí, jak vysoká je uhlíková stopa nejen potravin, které jíme, ale i samotného vaření.

Do deseti nejdůležitějších elementů pro žití ohleduplnější k přírodě proto patří také způsob zpracování potravin. Volba úsporných spotřebičů, nádobí a správné skladování mohou mít překvapivě velký dopad.

Na úrovni zpracovatelů je pak zcela zásadní, aby využívali efektivní a šetrné technologie při výrobě a přepravě.

Jak šetrně bydlet?

V oblasti bydlení a stavebnictví vychází jako nejdůležitější faktor využívání obnovitelné energie.

Už mnoho let roste počet zájemců o fotovoltaické střešní panely, stejně tak lze doporučit například termické kolektory pro ohřev vody.

Studie ovšem ukazuje, že řešení existuje i pro ty, kteří si vlastní zdroj čisté elektřiny pořídit nemohou. Stejně pozitivní dopad má i nákup energie z obnovitelných zdrojů od dodavatele.

Jako druhý nejdůležitější faktor vychází rekonstrukce a renovace budov. Umístil se výše než například stavba pasivního domu, jež představuje energeticky nejúspornější typ stavby současnosti.

Stále je tedy důležitější dát do pořádku energeticky neefektivní budovy.

Naopak třeba zelené střechy, které sice mají výrazný lokální dopad na zlepšení klimatu v budově a jejím okolí, nabízejí v globálu jen minimální snížení uhlíkové stopy obyvatel domu.

Budete mít zájem:  Mají ženy vliv na zdravotní stav mužů? Obrovský

Pokud jde o vytápění, studie ukazuje jako nej­úspor­nější řešení tepelné čerpadlo. To je trendem současnosti, protože nabízí levný a ekologický provoz a mimo jiné také minimální údržbu.

Pořizovací náklady jsou sice vysoké, avšak lze na něj získat dotaci až 100 000 Kč. Díky tomu se investice navrátí v řádu jednotek let.

Stejně tak má smysl zaměřit se na obnovitelné zdroje vytápění, jako jsou například dřevěné pelety, které lze začít využívat i bez výrazné počáteční investice.

Čáry na dlani vám ukážou, co vás čeká! Choroby, nevěra nebo kariéra?

Foto: Monika-Wisniewska, Shutterstock.com

Nemusíte být čarodějnice ani věštkyně, abyste si dovedly z vlastní dlaně vyčíst základní informace o svém životě a možná i to, co vás čeká. Stačí si připravit obě ruce a postupovat podle našeho návodu.

Co můžete poznat z tvaru ruky nebo délky prsteníčku, jsme psali posledně v článku Typologie lidí podle tvaru ruky: Jak poznat nevěrníka, kutila nebo plodného muže?. Tentokrát bude řeč o čarách, rýhách, chcete-li prohlubních dlaní.

Asi není třeba podotýkat, že jsou to naprosto autentické znaky, které má každý člověk jiné. „Obecně se dá z ruky vyčíst minulost, přítomnost i budoucnost.

Dobře se na dlani odráží charakteristika osobnosti, talenty a nadání, úspěchy v práci a podnikání, ale i vztahy, láska a rodina či znaky vzdělání, zdraví a dlouhověkosti,“ vyjmenovává Jana Niessnerová z portálu Chiromantie.

Nejprve je třeba si ujasnit, z které ruky co vyčtete. Důležité je praváctví a leváctví. Pravá ruka je u praváka dominantní, levá pasivní. V té pasivní se skrývá to, co vám bylo dáno do vínku, například povaha, temperament a nadání. Zatímco dominantní ruka odráží to, jak jste s těmito schopnostmi naložili – je na ní vidět, zda využíváte svůj potenciál nebo jak pracujete se svými zraněními.

Anebo jinak: levá odráží spíše duchovní život, pravá přítomnost a budoucnost. Pasivní ruka také prozrazuje, co skrýváte před ostatními, a dominantní představuje, jak se jevíte druhým. Jsou-li linie na pravé a levé ruce hodně podobné, obvykle jde o člověka upřímného, zvyklého jednat na rovinu. Čím jsou rozdíly větší, tím větší je předstírání.

Čára života obíhá okolo palce. „U ní je důležité si všimnout, jakou má kvalitu, délku a sílu. Závisí na tom totiž váš zdravotní stav.

A také kam vede, zda je blíže k palci, nebo míří až do středu dlaně, tedy zda jste domácí typ, nebo naopak potřebujete dobývat svět,“ vysvětluje šamanka a věštkyně Markéta Švarcová.

Dá se tudíž říct, že linie života neodráží jeho délku, ale spíše intenzitu prožívání. Když je krátká, znamená to, že první část života budete žít naplno a pak spíše čerpat z plodů práce.

Narušení této linie, hlavně ve spodní části, často souvisí s osamostatněním od partnera – rozchod, rozvod nebo ovdovění. Délka života se odráží na náramcích na zápěstí. Podle indické chiromantie tři nepoškozené a výrazné náramky představují skutečně dlouhý věk a dobré zdraví. Jeden je asi třicet let.

Základní linie lze najít v podobném rozložení na levé i pravé ruce

Linie srdce protíná ruku zleva doprava od ukazováčku až pod malík. Důležitá je u ní struktura. Dobré partnerství a věrnost lze vyčíst ze srdeční čáry, která je hladká a přímá. Plná drobných čárek a odboček značí velkou smyslnost a časté nevěry.

„Čím je tato linie rovnější, tím je člověk chladnější a odtažitější. Oblouček naopak vypovídá o emotivním naladění. Rýha sahající až pod ukazovák představuje člověka romantického.

Pokud však vede mezi ukazovák a prostředník, budete nejspíše praktik, který lásku projevuje činy.

Krátká rovná linie srdce, která vede sotva pod prostředník, napovídá mnohé o nezodpovědnosti ve vztazích a často značí člověka, který se nechce vázat,“ popisuje Jana Niessnerová.

Čára hlavy, která vede jakoby středem celé dlaně, odráží inteligenci a schopnost logicky uvažovat. Zlomy na této linii znamenají, že jste pravděpodobně v průběhu života radikálně změnili svůj obor nebo nahlížení světa.

U linie hlavy se zaměřte na její sklon. Pokud míří dolů k zápěstí, vypovídá o vnímavosti, ale také sklonu k depresím, sebevraždám a únikům mimo realitu.

Je-li však v podstatě rovnoběžná s koncem čáry srdce, pravděpodobně nebudete schopni slyšet jiný názor, než je ten váš, a jste logicky uvažující, pragmatický člověk. „Velmi zajímavé je také, kde čára hlavy začíná.

Zda je napojená na čáru života, nebo zda vytváří odskok. Ten značí odvahu, ale také potřebu či nutnost oddělit se od rodových tradic,“ upozorňuje Markéta Švarcová.

Existuje ještě spousta dalších znaků, které dovedou mapovat vaši osobnost. Markéta Švarcová zmiňuje jeden za všechny: „Marsův pahorek je místo, kterého se dotknete ukazováčkem, když sevřete prsty v pěst, tedy v místě, kde ústí palec do dlaně.

Tento pahorek je velmi zajímavý a prozrazuje váš momentální stav nálady. Zvětšuje se a zmenšuje podle agrese jako Etna před výbuchem.

Jsou jedinci, kteří v těchto místech i v klidném stavu mají úplný mozol či červenější flek a rozhodně nepatří mezi kliďánky s charakteristikou mouchy snězte si mě.“

Vyznáte se v čárách na svých rukou? Odpovídá výklad vaší povaze a životu?

Test, jak dlouho budete žít

  • Zajímá vás, jak dlouho budete žít? Abyste měli úplnou jistotu, potřebovali byste spíše věšteckou kouli. Nicméně i bez ní se dá docela dobře odhadnout, kdy umřete.Neovlivníte, jestli vás třeba zítra na ulici nesrazí auto nebo na vás třeba nespadne dům, ale vedle rodinné anamnézy délku života ovlivňuje i vaše fyzická kondice. Proto vyzkoušejte jediný cvik, který vám napoví, jak na tom jste. Nejdříve ale také zhodnoťte svůj životní styl, abyste nebyli opravdu nemile překvapeni…
  • Ať už to jsou výmluvy, nebo skutečně nemáte čas na cvičení a na zdravé stravování, odrazí se to bezesporu ve vašem zdraví. Jídelníček plný špatných tuků a sacharidů, bez minerálů a potřebných živin totiž může být spouštěčem některé z civilizačních chorob. Mezi ně patří hlavně srdeční infarkt včetně dalších onemocnění srdce a cév, vysoký cholesterol, cukrovka, rakovina, deprese, ale i předčasné porody a potraty. Přidejte k tomu minimum pohybu a na malér je zaděláno. 
    Zlozvyky, kterých se zbavte, pokud chcete trvale zhubnout • VIDEO: iStock.cz/mojezdravi.cz/ccmixter.org

    7 nejdivnějších věcí, které zažily zdravotní sestřičky při službě

  • My Češi na tom nejsme zrovna nejlépe. Lidí se závažnými chorobami stále přibývá a do určité míry si za to můžeme sami. „Nadváhou a obezitou trpí více než 57 procent dospělé populace, což souvisí s nárůstem onemocnění cukrovkou. Trvale roste také počet pacientů s vysokým krevním tlakem, který má vliv na kardiovaskulární onemocnění. Stoupá i počet diagnostikovaných zhoubných nádorů – ročně o šest procent,“ upozorňuje MUDr. Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví SZÚ a zároveň členka Národní vědecké komise iniciativy Vím, co jím a piju.
    Nápoje, které obsahují více cukru, než byste čekali • VIDEO: mojezdravi.cz/ccmixter.org

  • Těžko říct, zda je to uklidňující, či naopak, každopádně takto zle na tom nejsme sami. Lékař Claudio Gil Araujo vymyslel jednoduchý cvik, podle kterého člověk dokáže odhadnout, jak na tom fyzicky je a zda by měl začít se sebou něco dělat. Nazval ho jednoduše Sitting Rising Test, neboli „sedací test“. Přišel na něj, když pracoval se svými staršími pacienty. „Spousta z nich je schopna jezdit na kole nebo běhat. Ale když si mají zavázat tkaničky, je to pro ně nadlidský úkol. Pochopil jsem, že fyzická zdatnost nespočívá pouze v aerobní zdatnosti, ale i v dalších ohledech,“ vysvětluje. A těmi jsou ohebnost, pružnost, rovnováha.
    Víte, jak se správně obléct na běhání v zimě? Takhle by se mělo vrstvit podle odbornice • VIDEO: Adam Balažovič/bpž

    Máme se sprchovat ráno, nebo večer? Obě varianty mají svá pro a proti

  • Základní myšlenkou tohoto cviku je zjistit, s jak velkými obtížemi je člověk schopen se posadit na zem a následně se zvednout, aniž by potřeboval jakoukoliv oporu. Míra námahy a výpomoci je pak obodována stupnicí od jedné do deseti. Pokud je skóre pod tři, je na tom člověk špatně. „V tom případě je vaše riziko úmrtí pětkrát vyšší v průběhu následujících pěti šesti let,“ varuje.
    Šest potravin, které vám pomohou vytvarovat „pekáč buchet“ na břiše. • VIDEO: Jiří Sládeček / BPŽ

    Co o vašem zdraví prozradí ústa? Pozná se z nich cukrovka i rakovina!

  • Je to jednoduché! Na začátku má každý deset bodů. Postavte se do prostoru a bez pomoci rukou se posaďte do tureckého sedu. Z něj se poté pokuste vstát, aniž byste si pomáhali rukou nebo se zakomíhali. Za každou část těla, kterou budete potřebovat k tomu, abyste se zvedli, si odečtěte jeden bod. A to i tehdy, když se třeba opřete rukama o kolena. Za ztrátu rovnováhy pak půl bodu. 
    Zdravotní zlozvyky podle horoskopu: Co nejvíce trápí vaše znamení?

  • Otestujte se, jak jste na tom s fyzickou kondicí? • VIDEO: youtube.com
    Pokud jste v dobré fyzické kondici, budete mít mezi 10 až 8 body. Průměr je 7,5 až 3,5. V tu chvíli byste se měli zamyslet nad tím, jestli není třeba zlepšit kondici. Ale je znát, že nějaký sport děláte. Vše, co je pod tři, je průšvih, a pokud je vám více než padesát let, riziko úmrtí se během následujících dvou let až zpětinásobí. Pro detailnější vysvětlení se podívejte na video.
    Co všechno o vašem zdraví prozradí krk? Tyhle příznaky vás musí varovat!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *