Jak být nejlepší mámou na světě? pár rad pro vás máme

O tom, jaké jsme mámy, rozhodujeme jen my!Každý den si vybíráme…

…jaké mámy budeme pro své děti

  •  Jestli budeme křičet, jestli se budeme rozčilovat a trestat. 
  • A nebo jestli se na mikrovteřinu zastavíme, nadechneme a řekneme si: ‚chci to SKUTEČNĚ takhle?‘ 
  • Pomůže nám to? 
  • Vyřeší to něco? 

…jak laskavé budeme samy k sobě

  1. Jestli skutečně potřebujeme všechno stihnout. 
  2. Všechno uklidit, vyprat a zařídit. 
  3. Věnujeme pozornost svému tělu, když nám dává signály, ať zpomalíme, nebo jedeme nadoraz? 
  4. Dokážeme se pochválit a odměnit? 

a převezměte zodpovědnost za to, jak se v něm cítíte. 

Být spokojenou mámou je volba – a je jen vaše!

‚Vím, že je to těžký mámo.

Vím, že může být těžké každé ráno vstát a mít kolem sebe malé človíčky, kteří na tebe spoléhají. Vím, že ti může připadat, že se tvůj svět najednou scvrknul. A chci ti připomenout, že ty jsi svět.

Jsi svět pro ty malé, kteří kolem tebe pobíhají. Ty jsi pro ně péčí, jsi jejich domovem a jejich útěchou. Jsi pro ně všechno a já doufám, že i během náročných dní víš, jak výjimečná jsi.

Obzvláště pro ta malá stvoření.‘

Autor neznámý

Pozitivní mateřské afirmace

Pusťte si do uší sebevědomí, optimismus a pohlazení po duši.

Stvořeno pro dny, kdy toho jako máma máte plné kecky.  

Jak být nejlepší mámou na světě? Pár rad pro vás mámeJak být nejlepší mámou na světě? Pár rad pro vás máme

Proto jsem pro vás připravila 5 relaxací, které jsou stvořené tak, aby:

  •  – vám pomohly zbavit se napětí z náročného dne;
  • – zatočily s frustrací z každodenního maratonu;
  •  – dodaly vám sebevědomí, že jste dobrá máma; a
  •  – nabily vás pozitivní energií
  • Stačí vám zhruba 10 minut, takže to stihnete klidně několikrát týdně 😉 

Jak být nejlepší mámou na světě? Pár rad pro vás máme

Kápézetka pro klidnou mámu

obsahuje 5 relaxací, afirmace a relaxační hudbu

Jak být nejlepší mámou na světě? Pár rad pro vás máme

  1. 1. Večerní relaxace pro unavenou mámu
  2. 2. Výstup na horu Radosti
  3. 3. Pětiminutovka před výbuchem
  4. 4. Relaxace po náročném dni
  5. 5. Relaxace pro posílení sebelásky
  6. A k tomu jako bonus: 
  7. * relaxační hudba
  8. *afirmační karty pro spokojenou mámu

Cena za celý balíček je 690,- Kč / €28

Děkuji za relaxaci. Tvůj klidný hlas mi pomohl zastavit se. Po poslechu meditace se cítím lehčeji, klidněji a jako matka sebevědoměji. Jsem ráda, že jsem mohla strávit čas sama se sebou a napojit se na sebe a své prožívání. Podařilo se mi pustit nepovedené situace s dětmi a začít s čistým štítem. Doporučuju hlavně, když máte doma více malých dětí a mezi nimi kojence.Jak být nejlepší mámou na světě? Pár rad pro vás máme

Denisa Šimlovámáma dvou divoženek, píše blog nakupujemespolecne.cz

Jste sama sobě prioritou? 

Je vám v roli mámy dobře?  

Já se cítím být dobrou mámou, ale neustále na tom pracuju. A vím, že jakmile nejsem v rovnováze a mám tendenci křičet, musím se obrátit do sebe a najít svůj vnitřní klid. 

Díky tomu, jak jsem si navykla na práci s dechem, vědomým uvolněním a využívám afirmace a vizualizace, vím, že právě nim se dokážu velmi rychle ukotvit v tom, jak to chci mít a nepokračovat ve starých vzorcích. 

Naučte se s tím pracovat i vy – pomocí řízených relaxací a vizualizací. 

Jak být nejlepší mámou na světě? Pár rad pro vás mámeV životě každé mámy jsou dny nebo okamžiky, které by chtěla prožít jinak nebo lépe. Tato relaxace mi pomáhá naladit mé myšlení na pozitivní vlnu, uvědomit si, že pro své dítě jsem ta nejlepší máma i to, že já sama jsem tou nejdůležitější osobou. Oddychová relaxace, díky které se každá máma může alespoň na pár minut věnovat jen sama sobě.Jak být nejlepší mámou na světě? Pár rad pro vás máme

Lucie NastajBrand manager, maminka dvou chlapečků

Pokud máte nějaké otázky, napište mi na [email protected] 

Chtěla jsem být dobrou mámou

Odjakživa miluju děti. Tato láska se začala projevovat už v mém dětství, řekněme kolem 12 let. Když jsem mohla, raději jsem trávila čas s malými dětmi než se svými vrstevníky.

O pár let později, během kterých jsem soukromě hlídala nebo jezdila na letní tábory coby praktikantka nebo vedoucí oddílu, přišlo rozhodnutí, že vystuduji učitelství pro 1. stupeň, abych mohla s dětmi i pracovat.

Po studiích jsem konečně nastoupila do práce. Natěšená, plná energie, lásky, plánů a představ.

Ale to nejlepší, nač jsem čekala a strašně moc se těšila celý život, mě teprve čekalo. Založit si vlastní rodinu. Porodit vlastní děti. Představu o tom, jakou bych chtěla být maminkou, jsem měla velmi jasnou. Neochvějné plány, jak společně s mužem a dětmi vytvoříme rodinu a domov. Smysl života.

Jak být nejlepší mámou na světě? Pár rad pro vás máme

Nerada to přiznávám, ale odsuzovala jsem každou mámu, kterou jsem viděla jednat se svými dětmi ošklivě. Teď už vím, že to byla chyba. Soudit někoho podle pár minut, které vidím, bylo úplně mimo. Možná totiž za těmi pár minutami, které jsem zrovna já viděla, byla strašná únava mámy, která se od rána do večera snaží udělat pro své děti to nejlepší.

Když jsem byla svědkem takové situace, pokaždé mi bylo těch dětí strašně líto a honilo se mi hlavou, že taková já na své děti rozhodně nikdy nebudu!

Představy vs. realitaNebudu křičet nebo na ně vrčet. Neplácnu je. Nebudu v nich vyvolávat strach. Nebudu s nimi mluvit shora jak s blbečky. Nebudu jim kázat.

Nevynadám jim pokaždé, když něco udělají „špatně“. Nebudu rozkazovat, co mají a nemají dělat. Nebudu je shazovat, ztrapňovat, moralizovat, ponižovat, zraňovat.

Nebudu se k nim chovat, jako když mě otravují a překáží mi. Nebudu je vydírat ani manipulovat.

Naopak jsem si představovala, jak si o všem budeme povídat. Jak je všechno naučím a ukážu. Jak se budeme neustále mazlit a budeme stále spolu. Jak se mi děti se vším svěří. Jak budou cítit bezpečí a neustálou bezmeznou a bezpodmínečnou lásku. Jak budeme dennodenně žít v poklidné rodinné atmosféře.

Jak mi budou důvěřovat. Budou chodit pro rady. Poskytnu jim prostor. Vždy vyslechnu jejich potřeby a zkusím je maximálně respektovat a plnit. Přiznají, provedou-li nějakou chybu. Budu pro ně za každých okolností opora. Otevřená náruč plná lásky a něhy.

Každý den usměvavá, na děti naladěná, laskavá a trpělivá.

No a pak se ze mě máma stala.

A mnohé jsem pochopila (nejen o mateřství).

Jak být nejlepší mámou na světě? Pár rad pro vás máme

Po náročných začátcích v roli prvomatky jsem se tak nějak oklepala a srovnala. Našla jsem se. Získala sebevědomí, urovnala si myšlenky a už jsem zase viděla dál na cestu. Uvelebila jsem se v roli mámy a všechno bylo skvělé, podle představ. Byla jsem maminkou, jakou jsem vždycky chtěla být. Klid, pohoda.

O tři roky později se narodila Lenička.

Je rozdíl, jestli vychováváte jedináčka nebo jestli máte dětí víc. Každé z dětí od rodičů potřebuje svůj podíl lásky, něhy, bezpečí, času a pozornosti.

Když máte dítě jedno, váš čas, pozornost a myšlenky patří jen jemu. Když jsou ale děti dvě, tři…už je to trochu time management.

Dětí přibylo, ale času a sil ubylo. Najednou jsem v tom lítala. Místo vyklidněné, obětavé a laskavé maminky v každé vteřině se ze mě stala nervózní a uvrčená máma.

Najednou jsem už neměla prostor (ani chuť) si s prvorozenou Eminkou hrát na doktorku, jednorožce, mořskou pannu, učitelku, zpěvačku,… jako doposud. Najednou jsem od ní potřebovala mít trochu odstup. Když mě hned neposlechla, křičela jsem na ni. Najednou mi nešlo vyslechnout její potřeby. Všechno muselo být honem, honem. Nechtělo se mi furt na něco odpovídat a diskutovat.

Najednou ze mě tu a tam byla stejná máma jako tenkrát ty, které jsem vídala kolem sebe a nechápavě nad nimi kroutila hlavou.

Aha! On ten život s dětmi od rána do večera není tak snadný.

Ne, není!

Jak být nejlepší mámou na světě? Pár rad pro vás máme

Víte, ty moje původní představy, předsvědčení a plány se vlastně skoro vůbec nezměnily. Jen hold ta praxe může být pak občas trochu jiná. Dokud to člověk nezažije, nepochopí. Jako se vším – dokud si to člověk nezkusí, jen teoretizuje.

Chtěla jsem být dobrou mámouPomohl mi fakt, že jsem si tohle celé uvědomila. Přiznala si to, neobhajovala se a prostě si jen řekla, že nechci být uvrčenou mámou. Chci naplnit představy, které jsem měla a stále mám.

Přišla jsem na to, že se vlastně většinou nic hrozného neděje. Navíc to většinou není o tom, co se kolem mě děje, ale jak já na to reaguji. Přesto samu sebe dostávám v určitých každodenních situacích do tlaku, který pak nepěkně ventiluju na své děti.

A tak už několik let makám především na jednom. Na klidu. Abych se uvnitř zklidnila, zpomalila, ztišila se a slyšela. Nejen jako máma, ale jako člověk.

Zkouším na sebe žádný tlak nevyvíjet. Někdy to jde, někdy sebe samu zase nachytám. Comme ci, comme ça.

Jak být nejlepší mámou na světě? Pár rad pro vás máme

Před několika měsíci se nám narodil takový rodičovský hattrick, takže teď je doma fakt kolotoč a blázinec. Každý den se přistihnu v situaci, kdy si řeknu, že jsem se mohla zachovat k holkám lépe.

Laskavěji a ohleduplněji. Když na ně zavrčím nebo zakřičím, za pár minut je mi to hned tak líto, i když jsem v danou chvíli měla pocit, jak hrozně mě štvou a je to s nimi těžké.

Koukám pak na ně, jak si hrají, jsou malé, sladké a tak hodné.

A tak se nesnažím být tou nejlepší mámou na světě. Spíš chci být svým dětem takovým průvodce životem.

Ukazovat jim, jak je život nádherný. Být jim vzorem tím, jak žiju, jaké mám postoje a chování vůči sobě a druhým. Laskavě nastavovat určité hranice. Pomoci rozumět tomu, že moje svoboda začíná tam, kde druhého končí. Vysvětlit, čemu nerozumí. Poradit, když o to žádají. Učit je lásce, pravdě, respektu, ohleduplnosti, laskavosti, empatii, moudrosti.

Budete mít zájem:  Žaludeční kyselina (žaludeční šťáva)

Ovšem není to jen o plutí na růžovém obláčku. Přiznat, že do života zcela přirozeně patří i to, co se zdá být, řekněme, méně hezké. A tak s nimi mluvím. Upřímně a otevřeně. O tom, co cítím a proč to tak cítím.

Co mě štve, co nebudu respektovat a proč, proč zakřičím atd. Omluvím se, když na něco zapomenu. Vysvětlím, proč nechci, aby tohle a tamto dělali. Omluvím se, když zakřičím nebo vrčím únavou.

Přiznám, že teď si s nimi hrát prostě nechci.

Jak být nejlepší mámou na světě? Pár rad pro vás máme

To vše do života prostě patří a nemá smysl dělat, že ne. Chyba je skvělá věc! Chybami se člověk učí. Ukazují nám, kde ještě potřebujeme trochu zamakat. Neříkají, že jsme špatní nebo něco nezvládáme! Ale prostě jen ukážou místo, kde musíme něco pozměnit, aby nám v tom bylo dobře.

IG: instagram.com/vydesena_matka/

Maminka: Vyznání

Maminka je někdo, kdo za vás neváhá ve vteřině položit svůj život nebo jet za vámi půl světa, jen aby vám bylo dobře. Hladová vám dá své poslední sousto a prostě udělá všechno pro vaše blaho. Sama strádá, stresuje se, když nepíšete a je jí smutno, když vás dlouho nevidí. Být mámou je ten nejtěžší a zároveň nejkrásnější osud na světě. Dát život a ten svůj vyměnit za strach, o vás.

Když je máma je bůh

Všechno umí, všechno vydrží, vaří nejlíp, a i když budete někdy soutěžit o nejlepší svíčkovou, nebo vanilkové rohlíčky, mámin recept nikdy nikdo nepřekoná. Když se na něco zeptáte, všechno ví.

Hlavně to, co vám dělá dobře a co ne. Když vám bude ouvej, opravdu ouvej, dá vám kus sebe, a většinou víc jak půlku svého života.

Někdy ho dokonce smění za ten váš a když ji okolnosti hodně nepřejí, udělá něco, co oceníte až za dlouhá desetiletí.

Když je máma mimo

Jako muž netuším, jaké to je být matkou, ale vím, jaké to je být synem. V pubertě mě začne matka prudit, nerozumí mému světu a vůbec nechápu, jak jsem se mohl narodit zrovna jí. Neví, jak se píše Depeche Mode a neví kdo je Fredie Mercury. Já pro změnu nevím, kdo je nějaký trapný Stravinskij a nechápu, proč musím poslouchat učitelku, která je blbá a nic neumí.

Jak být nejlepší mámou na světě? Pár rad pro vás máme

Když jsem mimo já

Dospívám a obdivuji maminku za všechno, co všechno ve svém životě musela zvládnout. Zažila válku, bídu, ponížení, které přichystalo podobný osud všem, kteří nepodepsali, a nakonec se obětovala pro rodinu, abychom nepošli hlady. Jako intelektuálka dělala u krav, hospodářku, účetní a na volné noze nám vydělala na dům, na jehož zahradě teď píšu tyto řádky a rdím se studem.

Karma je zdarma

Jako syn jsem neměl vždy čas, nepřijel pokaždé, když jsem mohl a nedal jí tak to nejcennější co jsem mohl, svůj čas. Moje maminka byla tou nejlepší na světě, stejně jako je ta vaše, nebo jakou jste vy sama.

Ta moje měla přehnaný smysl pro spravedlnost a když jsem něco provedl, dala mi vypít kalich hořkosti až do dna a nechala mě nahlédnout na moc zodpovědnosti svých skutků.

Naučila mě zdravit, děkovat, sundávat si čepici, když s někým mluvím, odpouštět, a přestože jsem ji svým chováním sebral jistě pár let, nezlobila se za to na mě.

Maminka ležící spící

Když přišla korona, ona bojovala na smrtelném lůžku v hospici s rakovinou, která ji nedala nic zadarmo a doslova ji sežrala zaživa a já tak proti své vůli nahlížel na to, jak za války vypadaly oběti holokaustu a krmil ji lžičkou a dával ji napít brčkem, kde sotva nasála na jeden lok.

Smutek, který jsem viděl v jejich očích byl tím nejstrašnějším pohledem, který jsem přes svůj zamlžený pohled viděl. A přestože jsem vyjádřil svůj dík za vše, co pro mě kdy v životě udělala a omluvil se za vše co jsem udělal já ji, mám pocit, že jsem neřekl vše, co jsem chtěl, nebo měl.

Držel jsem ji za kostnatou ruku a hladil ji po tváři, která již zdaleka nebyla tou její a poslouchal stěží šeptaná nejhorší slova, která může syn od své matky slyšet: „Já už chci umřít.“

Jak být nejlepší mámou na světě? Pár rad pro vás máme

Nejtvrdší na světě není diamant, ale vůle matky

Maminka zesnula před třemi dny a já jí byl dnes vybírat rakev a objednával vyrytí jejího jména na náhrobek hned pod to tatínkovo, který tam na ni čeká necelé čtyři roky.

Do rakve jsem ji nechal dát i polštářek, aby měla pod hlavou a já si uvědomil, jak strašně silná ve svém boji byla.

Uzvedl jsem kdysi v posilovně na bench press tolik kilo, že tomu dnes nevěřím, ale nikdy bych neunesl to, co unesla maminka jako křehká, přesto tak silná žena, která mi 6 let tajila svou rakovinu, jen aby mě ubránila před neubránitelným.

Samota až do morku kostí

Dnes sedím na již zmíněné zahradě, kde posedávala ještě „nedávno“ se svým milujícím manželem a mým milujícím tatínkem v jedné osobě a teprve teď si uvědomuji, jakou sílu má samota, kde není kromě vás nikoho. Žádná rodina, manželka, děti, nic, jen vy a vesmír uvnitř vaší duše. Ať už se vydám kamkoliv, vše, co mám jsem jen já. Ano, je v tom obrovský nádech svobody, který ale nyní nejsem s to docenit.

Jak být nejlepší mámou na světě? Pár rad pro vás máme

Buďte vděční

Snad nevadí, že jsem byl tak osobní, ale učinil jsem tak záměrně ze dvou důvodů. Jedním z nich je fakt, že maminka byla opravdu neobyčejná žena s hodnotami, které bych někdy rád spatřil v ženě, kterou mi třeba ještě život nadělí, nebo sám v sobě a ten druhý, tím jste vy sami.

Pokud jste žena, jste výjimečná už jen tím, co vydržíte jako maminka, a pokud jste dcera či syn, pamatujte, že jednou to prostě přijde a je hezké poděkovat vděčně a pokorně za svého života za všechny ty samozřejmé věci, které nikdy samozřejmé nebyly. Láska našich maminek je jediný a opravdový poklad v našich životech.

Je to jediná láska, která naproti těm ostatním setrvá, ale pozor, ne věčně.

Děkuju mami…

Nevím mami, jestli je život po životě, jestli je Ráj, Bůh, nebo bylo jen teď. Ale moc Ti přeju, ať je Ti tam lépe než Ti kdy bylo tady. Ještě jednou děkuji za všechno a byť si Freudovsky vytěsňuji bolest, jednou přijde k sobě jako rána, na kterou není náplasti. Je mi to všechno moc líto, tak moc, tak navěky, tak marně. Mám tě moc rád, mami…

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com

Jaké to je být mámou?

Být maminkou je krásné a náročné zároveň. Je to úděl, který se s námi táhne napříč celým životem a nekončí ani ve chvíli, kdy děti opustí společný domov.

Mámy milují své děti bezpodmínečně, pečují o ně, strachují se a pomáhají, kdykoli je to třeba. Proto si po právu zaslouží být oslavovány, a to nejen v jeden jediný den, ale stále.

Každé malé dítě ví, že nejbezpečnější a nejdůležitější místo v jejich životě, je mámina náruč. A každý člověk, který svou mámu ztratil ví, že ačkoli se dá dnes už mnohé nahradit, máminu náruč, vřelé objetí a laskavý úsměv nenahradí nic.

Ruka, která vede, hladí a vychovává

Role maminky je nejtěžší v tom, že chceme být dokonalé a špatně snášíme, když to tak není.

Pro své dítě, ale budete vždy tou nejlepší mámou na světě, i když ho občas káráte nebo trestáte. Dokonce, i když občas vynecháte oběd, nebo uděláte dva dny po sobě krupicovou kaši, protože se vám prostě nechce vařit.

Pro malé děti je máma středobodem vesmíru, nic není důležitější. A i když vyrostou a těžko se jim to přiznává, středobodem stále zůstává. Chodí se k ní vyplakat, utěšit nebo se podělit o radost či starost. Máma není dokonalá, nikdy nebude, protože nikdo na světě není dokonalý. Ale je naše a je jediná.

Láska mezi matkou a dítětem je naprosto jedinečná, žádná jiná taková láska není a nebude. V dospělosti, než si pořídíme vlastní děti, na to občas zapomínáme. Je proto dobře, že nám to jednou za rok připomene Den matek.

Radost udělá i maličkost

Den matek připadá na druhou květnovou neděli, letos tedy na 10. května.

Tento den bychom měli vzdát poctu svým maminkám a mateřství. Poděkovat jim za to, že nám věnovaly většinu svého života, že nás trpělivě vedly a předávaly nám své životní zkušenosti.

Že nás milovaly, i když jsme zlobili, zničili jim coby děti spoustu věcí a přidělali pár vrásek na tváři. V tento den děti nosí ze školky a školy svým mámám drobné dárky, které s láskou vlastnoručně vyrobily. A ani my dospělí bychom neměli zapomínat na své mámy, které jistě potěší i úplná maličkost.

Zajeďte za svou mámou, zavolejte jí a řekněte jí, že ji máte rádi.

Prohlédněte si fotografie, kdy jste byli malými dětmi a společně zavzpomínejte na dobu, kdy pro vás nebylo nic důležitějšího, než otevřená mámina náruč připravená kdykoli vás obejmout.

Budete mít zájem:  Kaki – jaké má toto ovoce účinky na zdraví?

Dřina i radost

Fakt, že být rodičem je dřina, je všeobecně známý.

Napadlo vás ale někdy vyjádřit tuhle dřinu v číslech? Britský deník Daily Mail ano, a podle jejich průzkumu vyšlu najevo, že mámy mají doslova nadlidské schopnosti! Jak jinak si vysvětlit, že zvládají denně 42 nesnadných úkolů souvisejících s péči o děti a domácností.

Nezasvěcení možná namítnout, že jsou mezi nimi započítány úkony jako roztřídit prádlo, zapnout pračku apod., ale když se to všechno sečteme dohromady, musíme dojít k závěru, že mateřství je vlastně „celodenní náročná dřina“.

Jak být nejlepší mámou na světě? Pár rad pro vás mámeMateřství v číslech

Nikdy vás nenapadlo podívat se na svůj den na mateřské „dovolené“ přes kalkulačku? Je to velmi zajímavé a dost možná byste měla tento nový pohled ukázat i všem těm nevěřícím Tomášům, kteří mají pocit, že maminky na mateřské mají několikaletý státem placený veget.

Z oněch 42 úkolů, které za den zvládne máma vykonat je devatenáct z nich třeba stihnout ještě před devátou hodinou dopolední. Což jen potvrzuje tvrzení většiny matek, že je největší únava přepadá většinou kolem oběda. Odborníci doporučují, aby mámy využily každé možné chvíle k odpočinku.

Pokud šlo vaše děťátko spát, odeberte se do říše snů za ním a nehoňte se.

Jen velmi málo matek, ale skutečně dítě uloží a jde si odpočinout také. Většinou se snaží dohnat, co nestihly, anebo se snaží „nahnat čas“ a honem vyžehlit, upéct bábovku, vytřít, umýt okna apod. Pokud si teď říkáte, no co, tak to doženou, jakmile večer zavřou malí andílci oči, jste na omylu.

Celých 84 % matek uvedlo, že ještě dlouho potom, co děti usnou, dodělávají povinnosti, které se jim nepodařilo splnit během dne.

V dnešní době ale není také ničím neobvyklým, že k tomu všemu má máma ještě také normální zaměstnání (ať už pracuje z domova nebo dochází do práce na částečný úvazek) i na mateřské.

V takovém případě je třeba o to víc odpočívat a dávat si pozor, aby se žena nevyčerpala příliš.

Všechno má své hranice

Od přírody jsme jako ženy a matky dostaly do vínku dar péče – pečujeme o naše domovy, o potomky a o partnery. Ale s čím dál více se zrychlujícím tempem našich životů jsou na ženy kladeny stále vyšší a vyšší nároky. A ty se dají uspokojit jedině za předpokladu, že upozadíte své vlastní zájmy a potřeby a upřednostníte děti a partnera.

Ale je to správné? A jak to může vlastně dopadnout? Nemůže to skončit jinak, než kolapsem, vyčerpáním, depresemi, ztrátou chuti do života a nezájmem. Najednou si uvědomíte, že nežijete, jen přežíváte ze dne na den a doufáte, že ten další bude o něco lepší a volnější než ten předešlý.

Nestyďte se proto odpočívat, zvolněte, nesnažte se dokázat všem kolem sebe, že jste nadčlověk a že všechno zvládnete sama! Pokud vám únava brání ve vytírání, tak co?! Vytřete, až si odpočinete! Nebo požádejte o pomoc partnera. Zároveň si najděte nějaký čas jen pro sebe, zajděte ke kadeřnici, zacvičit si nebo jen tak na procházku.

Nemusíte přece nikomu nic vysvětlovat, prostě si potřebujete odpočinout a za to se rozhodně stydět nemusíte!

JAK BÝT LEPŠÍ MÁMA – PÁR TIPŮ

Existuje názor, podle kterého být lepší rodič znamená věnovat dítěti maximum svého času a pozornosti. Čím lepší rodič je, tím více času a pozornosti se dítěti dostává. Skvělí rodiče si nenajdou čas sami pro sebe, nevěnují si dostatek pozornosti a jejich život se točí jen kolem dítěte.

Velice často se do této pasti chytí matky. Dobrá matka se musí každý den věnovat dítěti: učit ho číst a počítat, chodit s ním ven, malovat, věnovat se hudbě, vodit na taneční nebo jiné dětské kroužky… Taktéž dobrá matka každý den vaří čerstvá a lahodná jídla, které její dítě s chutí sní (a ona jej umí přemluvit).

Kromě toho, že se matka věnuje dítěti a vaří, dobrá matka stíhá udržovat dům v čistotě a pořádku, a také rozšiřuje své znalosti na téma mateřství. Zvládá chodit na maratóny, číst knihy, účastnit se webinářů, diskutovat na fóru o moderních novinkách týkajících se mateřství, být in.

Ve volném čase si dobrá matka hraje se svým dítětem, zná hodně zajímavých a zábavných her, které její dítě přímo zbožňuje.

Ale to ještě není to nejdůležitější. Pointa je v tom, že dobrá matka z toho všeho má potěšení, je šťastná. A pokud ne – je s ní něco špatně. Pak cítí ostudu, vinu, a snaží se to napravit. V tom jí pomůže osobní rozvoj, sebevzdělávání, soucitní příbuzní a kamarádky.

Bylo by to k smíchu, jestli by to nebylo smutné. Jelikož – bohužel – ta samá dobrá matka žije v mnohých z nás. Kolik smutných, unavených, otrávených žen jsem potkala během své práce… Pokaždé, potkám-li dobrou matkou (včetně té v zrcadle), chci říct: Jsi dobrá matka. Jsi svému dítěti nejlepší matkou. Nemusíš mít potěšení z dětských her. Nemusíš s dítětem každý den chodit ven.

Tvůj úsměv a dobrá nálada je pro tvé dítě daleko důležitější než čistá podlaha.

V žádné knize si nepřečteš o tom, co potřebuje tvé dítě, nikde to nenajdeš – víš to pouze ty. Právě proto jsi právě ty nejlepší matka svého děťátka. Prostě věř sama sobě.

Tvé dítě nemusí nutně umět číst, tancovat, malovat, hrát na hudební nástroj nebo mluvit španělsky hned teď.

Naučí se toho hodně samo, až vyroste. Něčemu se nenaučí nikdy, ovšem to je normální. Něčemu se učí samo přímo teď (doma také může malovat – prostě jenom malovat, bez úkolů).

Můžeš se během hry nudit – nejsi přece dítě.

Můžeš být smutná, když si vzpomeneš na dobu, kdys neměla děti a měla více volného času.

Máš právo být unavená a vzít si time out. Také neuklízet (hrůza!) dokonce celé dva týdny.

Dovolím si dát několik rad každé matce, která se nudí, je smutná a unavená:

⦁ Vezměte si papír a napište si seznam věcí, které milujete. Pište o tom, co se líbí vám, ne dítěti. Mohou to být nejrůznější věci. Můžete milovat čokoládové donuty, výlety k oceánu, hezké šaty, šeříkové keře…

Pište, naslouchejte si. Vracejte se. Je to váš život, máte své touhy.

Nikdo neříká, že je splníte. Ale nic se vám nestane, pokud o nich napíšete.

Pište dlouho – pořádně se rozepište, průběžně doplňujte váš seznam. Připevněte jej magnetem na lednici a stále do něj něco připisujte, jakmile si vzpomenete.

Je to velice užitečný úkol, díky němuž znovu ožijete a budete soustředit svou pozornost na sebe.

⦁ Vezměte si další papír a napište seznam věcí, které rády děláte. Koníčky, zájmy, jakákoliv aktivita – něco, co jste dělaly předtím, než se narodilo dítě, a na co teď už nemáte čas; něco, co jste vůbec nikdy nedělaly, ale chtěly byste.

Možná, že jste dříve pletly. Nebo jste sledovaly americké seriály. Anebo jste poslouchaly Paganiniho každý večer. Možná jste často chodily do kina. Možná, že chcete vyrábět pohlednice. Nebo chcete hrát na kytaru. Buďte více odvážné, nemusíte se před prázdným papírem stydět.

Věnujte i tomuto seznamu více času. Můžete ho psát klidně několik dní.

⦁ Přečtěte si váš seznam věcí, které chcete udělat a zamyslete se nad touto otázkou: Jak mohu přenést něco z toho do svého života právě teď?

Například se chcete věnovat józe, ale nemáte nikoho na hlídání. S dítětem nebudete mít možnost soustředit se hodinu a půl na meditaci.

Vzdáte to a vyškrtněte tuto činnost ze seznamu? Počkejte! Zamyslete se! Můžete si vyhledat videolekce a věnovat se józe jednou týdně doma během té doby, kdy dítě spí.

Nebo můžete dělat jedno pětiminutové cvičení každý den, zatímco se dítě kouká na animáček (ano, ano, animáček, neomdlévejte).

Další příklad: chcete se naučit japonsky. Že to není možné? A co takhle vytisknout si dětské kartičky s japonskými slovíčky – zároveň se budete vzdělávat a vytvářet hru. Stejně tak je možné si stáhnout audio materiály do MP3 přehrávače a poslouchat je, když myjete nádobí.

Ani si neumíte představit, kolik užitečných informací jsem slyšela během té doby, co jsem myla nádobí, za posledních 5 let (přesně tolik je mé dceři). Ať žije MP3 přehrávač! A také kolik jsem přečetla báječných uměleckých děl, když jsem ukládala děti spát. Ať žijí elektronické knihy, jež svítí v temnotě!

Na naší straně jsou moderní technologie, time management, fantazie, představivost – a to nejdůležitější – vaše touha přece jenom žít a být sama sebou, a věnovat se něčemu opravdu zajímavému.

Jsem přesvědčena, že pokud začnete věnovat trochu více času a pozornosti samy sobě, mateřství se již také nebude zdát nudné a stereotypní.

Budete mít zájem:  Nemoci přenosné krví (transfuzí) – které to jsou?

Život se zdá být nudný a jednotvárný, pokud nemáte dost vlastních přání.

A toto prosím opakujte jako mantru:

Jsi dobrá matka. Jsi svému děťátku nejlepší matkou. Tvůj úsměv a dobrá nálada je pro tvé dítě daleko důležitější než striktně plnit všechny body v souladu s titulem „dobrá matka“.

Diskuze Proč je Vaše maminka ta najlepší na světě?

Ahoj, chcela by som si prečítať o tom prečo je vaša maminka ktorá vásvychovala tá najlepšia na svete. Ja som z nekompletnej rodiny. Moja mama pilaa často ma bila. Moj tatko zomrel ked som bola malá.

Všade čítam, že detipreberajú vzorce chovania a správania sa od svojich rodičov. Ja niesomschopná zo seba vysúkať 3 veci ktoré by som chcela robiť ako moja mama.Máme veľmi zlý vzťah. Mám 3 ročné dieťa a chcela by som byť takoudobrou maminkou.

Takou ku ktorej sa dieťa aj v dospelosti štastne vracia. Somúplne iná ako moja mama, ale stále uvažujem, či je to dobré a dosť abysom bola dobrou mamou. Uvažujem čo taká najlepšia maminka robí a aká mábyť. Áno teórie je všade mraky. Ale mňa zaujíma skutočný názor a pocit.

Prečo je vaša maminka skvelá. Čo pre vás robila/stále robí? Aké sú tienajkrajšie spomienky prečo ju milujete?

Vopred ďakujem za odpovede

Velikost písma:

To je mi líto… Moje máma za mnou stála a stojí za každé situace.Raduje se se mnou, když mám z něčeho radost, vyslechne, když mám splín,nikdy mne s ničím neodmítne. Cokoliv potřebuji, nezištně pomůžes čímkoliv.

Vím, že se na ni můžu kdykoliv obrátit. Je to můj anděl…Snad jí to na stáří oplatím…? Momentálně se chystá, hlídat mimalýho, abych se mohla na pár dnů vrátit do práce.

Budu jí to, alekompenzovat finančně, aby si nemusela k důchodu hledat brigádu. V tommám jasno.

Moje mama neni špatná, ale mrzi me její neustala kritika a neschopnostpodpory, aniž by porad nehodnotila. Takze za me je důležité, aby za mnoumama stala, když potřebuju od někoho podporu a útěchu. Cozbohužel nemám.

Moje maminka mi byla oporou za každé situace, ať to se mnou bylo jak kolivtěžké, tak mi vždy věřila, že najdu správnou cestu.Vždy měla a má nachystanou náruč a můžu se jí s čímkoliv svěřit anikdy to nepoužije proti mě.Je neuvěřitelně silná i když ke to takovej drobek.

Ve všem je prostě skvělá, taková chápavá, pečlivá a trpělivá. Je promě i nejlepší kamarádka.

Mrzí mě, že jsi měla tak nehezké dětství. Já si nemyslím, že mojemáma je nejlepší, z dětství si nesu hodně křivd (možná i domnělých)a snažím se dělat věci jinak. Jsem asi přísná matka, to jsem si z domuodnesla a neumím a možná ani nechci to změnit.

Ale chci být svým dětemvždy oporou, snažím se jim nelhat ani v maličkostech, respektuji to, žejsou samostatná osobnost s vlastní povahou a zájmy. A snažím se jimdávat najevo, že je vždycky mám a budu mít ráda, i když zlobí, i kdyžjsem na ně třeba křičela, tak je pořád mám ráda přesně takové, jacíjsou.

Ale zatím jsou ještě malí, ty největší rodičovské výzvy teprvepřijdou.

@Bobsh píše:Moje maminka mi byla oporou za každé situace, ať to se mnou bylo jak kolivtěžké, tak mi vždy věřila, že najdu správnou cestu.Vždy měla a má nachystanou náruč a můžu se jí s čímkoliv svěřit anikdy to nepoužije proti mě.Je neuvěřitelně silná i když ke to takovej drobek.

Ve všem je prostě skvělá, taková chápavá, pečlivá a trpělivá. Je promě i nejlepší kamarádka.

Jé, to je krásné, přála bych si, abych bylapro moje děti taky taková máma. Bohužel vzor taky nemám.  @Anonymní píše:Moje mama neni špatná, ale mrzi me její neustala kritika a neschopnostpodpory, aniž by porad nehodnotila. Takze za me je důležité, aby za mnoumama stala, když potřebuju od někoho podporu a útěchu. Coz bohuželnemám. Jsem na tom stejně, jako ty. Mamka neníšpatná, ale nikdy (ani v dětství) mě v ničem nepodpořila. Jen jsemslýchávala na co nemám a co nedokážu. Težko říct jesti je to její vina,vyrůstala v pěkném prostředí, ale lásky asi moc nedostala. Teď se vztahještě hodně pokazil a moooc to bolí. Naštěstí mám hodného manžela,který mě podporuje a doufám, že jsem dobrou (tou nejlepší ) maminkou pro naše děti.

Protože mě miluje. To je vše, co musíš pro své dítě udělat. Všechnoostatní už pak přijde samo.

  • Hezky se čte, jaké skvělé maminky tu některé máte Já mám asi jednu z těch nejhorších, pamatuju si asi jen jeden jedinýhezký zážitek s ní, jinak samé nadávky, bití, křivdy aubližování.Mám to v sobě, je pro mě těžké s tím bojovat a být lepší, kdyžnevím, jak se to vlastně dělá…
  • EE

Moje Mamka me taky nijak nebila, ale v dospělosti mi nekolikrat lhala,zatajovala pravdu apod, ze nemuzu rict, ze bychom meli uplne nejkrásnějšívztah. Z me strany je úcta, chováme se korektně atd, ale podvědomě jsem vestřehu před případnou lži nebo průserem. Pritom vzdy az na jednu vec sloo prkotiny, myslim, ze ma neco jako bájnou lhavost. Jinak jako babička jeperfektní.

Je to smutné a nepochopitelné, jak některé ženské dokážou býthrozné matky. Kde se to v nich bere, jak někdo může nemilovat svoje dítě? Já mám skvělou maminku, vždy mi byla oporou,zpovědnicí, kamarádkou. Nekriticky můžu říct, že i já jsem dobrámáma, starší dceři už je 18let a máme perfektní vztah a vždy jsme měly,no možná je to jednoduhé být dobrou mámou, když dcera je prostě úžasná 

Máma na mě nikdy nekřičela a měla se mnou svatou trpělivost. Mohla jsemza ní přijít s čímkoli, mám k ní obrovskou důvěru a to by dítěmělo ve své rodiče mít. Vždycky mě ve všem podporovala. A miluje mě aproto je ta nejlepší 

@Alušáček moje Mamkaje podle me chladnější typ nebo jak to rict.Moc si nepamatuju, ze bychom semazlily a jako kamarádku jsem ji nikdy nebrala.

Obavam se, ze jsem těžce poni, na mazleni s malou si az tak nepotrpim a jsem i sobecka-potrebuju od nioddych a klid.

Ale to je možná pochopitelne-nemam hlídání, babicky daleko achlap podniká a domu prijde kolikrát, kdyz mala uz spi.Tak neni divu, ze siužívám každou chvili, kdy mam cas jen pro sebe.

Já si uvědomila tuhle už asi po milion šesté, proč mojí máměnemůžu říkat maminka. Dala jsem jí na hlídání svoje syny a celé to jeo tom, že ona sedí u televize a dělá si nějaké ruční práce a klucijsou naprosto bezprizorní. Výlet, to neexistuje, notabene ani aby je vzala ašli třeba jen k řece nebo na dětské hřiště. Něobdědvali, protože -si neřekli.

Když si řeknou, dostanou, co chtějí, t. j. křupky, brambůrky,čokolády, a večer je jim pochopitelně zle. „Moc to řešíš, a jestli tito vadí, tak já hlídat nemusím“, pravila babička afektovaně asi předrokem. Jo a nikdy nevozila kočárek. Bolely jí záda.

Když jsem si jístěžovala jako ženská ženské, matka matce, jak je náročné být matkou,nevyspat se, dozvěděla jsem se, „aspoň vidíš, jaké to je!“

Tímhle způsobem nás (ne)vychovávala. Utíkala jsem k babičce, kde bylsice řád a povinnosti a dozor na každém kroku, ale takovým tím milujícímzpůsobem.

‚je čas udělat si domácí úkoly, naučila ses slovíčka, ukaž,vyzkouším tě, kde jsi nechala bundu, ukaž, máš tady díru, to musímezašít, co jsi dělala prosímtě, já ti ukážu jak, hele, to musíš dáttakhle záplatu… a je osm, šup do potele, ale můžeš si ještě číst… ‚Máma po mě absolutě nic nechtěla, nekontrolovala nám učení a bylo jíjedno, jaké máme známky – ale taky mě nic nenaučila. Ač sama vynikajícíkuchařka a vyhlášená cukrářka, já se učila vařit ve 30 jako samoukdonucena prostě tím, žejsem stala manželkou a matkou. Mimochodem, cukroví avůbec sladké nesnáším. Na Vánoce ani nikdy jindy nepeču.

Mámě to nevyčítám. Přenesla si sama z dětství, kdy naopak na statkudřít musela, nemohla dělat co chtěla, dokonce i školu a profesi jívybrali (chtěla malovat, jít aspoň na oděvní průmku, když ne na nějakouvýtvarku, řekli ne, budeš kuchařka, nic lepšího se pro holku nehodí),takže chtěla být přesný opak. Volná výchova.

Myslím si, že i kvůlitomu ze mně byl naprosto neuchopitelný puberťák dělající rodičům jenzle, protože já je fakt v těch nácti těžce nenáviděla.

Dneska jí asichápu, možná lituju, ale za svojí „maminku“, která mě vychovala,která mi foukala na bolavé bříško, když mě chytil slepák a která pak zamnou denně jezdila vlakem do špitálu (byla jsem v nemocnici jiném městě amáma neměla čas! ) asi vnitřně považuju svojímilovanou babičku.

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *