Hypnóza je novou módou

Slovo hypnóza v téměř každém z nás vyvolává představu něčeho mystického a nadpřirozeného. Tak zázračná, jako nám filmaři tvrdí, však ani zdaleka není.

Pokud jste si mysleli, že za pomoci hypnózy můžete někoho přinutit, aby skočil z okna nebo zabil milence vaší ženy, musím vás zklamat. Pojďme si přiblížit něco málo z historie a popsat si její skutečné účinky a způsoby, jakými je možné tento stav navodit.

Rád bych ještě podotkl, že jsem se několika sezení osobně zúčastnil a vyzkoušel si hypnózu na vlastní kůži. Informace mám tedy z první ruky. 

Hypnóza je novou módou

Počátky hypnózy lze najít stovky let před naším letopočtem. Dnes není možné určit, která civilizace ji prvně začala užívat, ale dle dochovaných faktů víme jistě, že už přibližně šest tisíc let před naším letopočtem docházelo k navozování změněného stavu vědomí. Archaickou techniku navození extáze provozovali různé etnické skupiny, především za pomoci různých drog.

Za zmínku stojí rozhodně i ozdravovací rituály vykonávané kněžími. V řeckém chrámu Epidauros se nemocní ukládali k spánku, který měl být pro jejich tělo zázračně léčivým. Jejich sny pak byly analyzovány kněžími, kteří se tak snažili přijít, kde se nachází jádro problému.

Hypnózy se využívalo i při náboženských rituálech raných kultur, a to především k ovlivnění chování, emocí a názorů lidí.

Z dochovaných klínopisných záznamů Sumerské civilizace se dozvídáme, že hypnóza byla známa již kolem čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem. Jedním z historicky prvních dokumentů pojednávajících o hypnóze je Eberův papyrus ze starého Egypta, který funguje jako návod na hypnoterapii.

Stav hypnózy navozovali za pomoci lesklého kovového předmětu.

Známým jménem spojovaným s počátky hypnózy je i perský lékař Avicenna, který jako první popsal rozdíl mezi spánkem a hypnózou, když prohlásil, že lze za pomoci určitých technik naladit člověka tak, aby se dostal do změněného stavu vědomí. 

Hypnóza je novou módou

Další známou metodou praktikovanou až do dnes je jóga. Tato asijská metoda pohroužení sama do sebe vznikla přibližně 1500 let před naším letopočtem.

Cílem jógy je překonat takzvané falešné ego, které nás činí nešťastnými, jelikož se upínáme ke své momentální existenci, která je pevně spoutána s nynějším světem, který nám přináší především utrpení.

Dle této asijské filosofie je pravou podstatou našich životů věčné bytí, blaho a vědomí. Pokud se s touto podstatou života člověk ztotožní, může se považovat za osvíceného. V tomto směru nelze nenajít prvky autohypnózy, tedy hypnózy sama sebe.

 Postupem času se na hypnózu začalo stále více nahlížet jako na něco méně nadpřirozeného a lépe zkoumatelného v rámci vědeckých studií. Avšak až v druhé polovině 20. století vznikl vědní obor, který se hypnózou přímo zabývá – hypnologie

Hypnóza je novou módou

Základem úspěchu je dobrý hypnotizér či hypnoterapeut. Nutností je, aby jeho vzezření nepůsobilo rušivým dojmem. Tedy křiklavé oblečení a směšné točení duhově barevným deštníkem by působilo spíše negativně. Hypnotizér pak musí dbát na to, aby působil klidným a vstřícným dojmem.

Hypnóza totiž není nic jiného, než spojení dvou lidí, kdy jeden z nich (hypnotizovaná osoba) dává tomu druhému svou důvěru. Zajímavostí je, že existuje několik stavů hypnózy a do toho úplně nejhlubšího se dostane jen 1 % z celkové populace.

V tomto procentu jsou pak jedinci, které lze zhypnotizovat lusknutím prstů apod. Avšak ani oni by nebyli schopni z vůle hypnotizéra provést něco, co oni sami nechtějí nebo co by jim ublížilo.

Je možné jim pokroutit vzpomínky, něco jim vsugerovat, ale přímé příkazy prostě fungují jen v kasovních trhácích hollywoodských kin.

Před samotným začátkem hypnózy je třeba provést malý test. Říká se tomu zkouška hypnability, což je jakýsi údaj, který určuje, do jaké míry může být člověk zhypnotizován a zda to vůbec půjde. Hypnabilita se dá vyzkoušet několika způsoby. Já vám dva představím.

První z nich je metoda za pomoci kyvadélka. Hypnotizovaný člověk si opře loket o stůl a do ruky vezme kyvadélko zavěšené na nitce. Hypnotizér mu poví, aby se soustředil a s kyvadélkem ani nehnul, načež mu začne vsugerovávat, že se kyvadélko hýbe za strany na stranu nebo v kruhu.

Pokud člověk klidnému hlasu hypnotizéra podlehne a kyvadélkem skutečně zahýbe, může být označen za hypnabilního.

Dalším příkladem je, když hypnotizovaný drží v ruce zahřívaný drátek, hypnotizér k němu hovoří, nenápadně přívod tepla vypne, přesto však hypnotizovaného ujišťuje, že je přívod stále zapnutý, pokud stále cítí teplo, je hypnabilní. 

V těchto případech postačilo použití hypnotizérova hlasu. Ten musí mít pořád stejnou výšku, nesmí kolísat, nesmí obsahovat žádné záporné formulace a nesmí být ani příliš milý, ani příliš rozkazovačný. Prostě něco mezi. Po zkoušce hypnability přichází na řadu samotný akt navození hypnózy.

Ten probíhá povětšinou tak, že se hypnotizovaná osoba uvelebí do křesla či na gauč a poslouchá hypnotizéra. Ten k vám hovoří příjemným hlasem a popisuje, jak se vám postupně uvolňuje svalstvo od hlavy až k patě.

Během toho počítá od jedné do deseti a ujišťuje vás, že jakmile dojde k číslu deset, dostanete se do stavu hypnózy. Celý stav je tedy navozován především hypnotizérovým hlasem. Během celého procesu se cítíte příjemně a odpočatě a jakmile dojde ke stavu hypnózy, je to jako byste zároveň spali a zároveň bděli.

V tomto stavu si můžete představovat, co chcete. Představovat si, že jste na místě, na kterém byste si přáli být či s lidmi, které jste dlouho neviděli. 

Hypnotizér vám může také vsugerovat určité věci. Většinou je to dobrá nálada, která se vás má držet ještě několik dní poté, co stav hypnózy opustíte. Může váš motivovat v pracovních nebo školních záležitostech nebo vám dodat odvahu před většími společenskými akcemi nebo veřejnými vystoupeními.

Tento stav se nazývá hypotaxe (podřadnost, podřízenost) a většina lidí je schopna se do něj dostat. Následující stupeň hypnózy, tedy somnambulismus je stavem velmi hluboké hypnózy a navodit ho lze jen silně hypnabilním jedincům nebo lidem, kteří se hypnóze podrobili už vícekrát.

 Toto stádium umožňuje vyvolávat u hypnotizovaného pozitivní nebo negativní pseudohalucinace, regulování tělesných funkcí, amnézii, možnost částečného falšování vzpomínek, opětovné prožití daných vývojových stupňů, prožívaných všemi pěti smysly, dokonce i vyvolání vzpomínek, které si v plně bdělém stavu vědomí hypnotizovaný nevybavuje.

Hypnotizovaný může otevřít oči a plnit jednoduché příkazy hypnotizéra.

Stav hypnózy je ukončen vyvozením, přičemž je nutné, aby všechny sugesce (pokyny hypnotizéra), které po ukončení stavu hypnózy nemají dále působit, byly zrušeny. Před vyvozením dostane hypnotizovaný sugesci, že bude probuzen ze stavu hypnózy, přičemž hypnotizér počítá od desíti do jedné a při posledním čísle zadá pokyn k otevření očí a dobrému pocitu.

Hypnóza je novou módou

Hypnóza není stále ještě stoprocentně prozkoumaným jevem. Přesto si můžeme směle dovolit prohlášení, že všechny ty televizní a filmové představy o hypnóze jsou směšné a jediné, k čemu je hypnóza užitečná je léčba duševních poruch, emoční nestability a stresu.

Můžete tedy směle zahodit obavy a svěřit se v případě stresu zkušenému hypnoterapeutovi nebo zkusit hypnózu sami na sobě. Autohypnóza je velmi zajímavým příkladem, jak naložit se stavem své mysli. Svým postupem se velmi blíží meditaci.

Pokud byste si o ní nebo o dalších způsobech jak navodit hypnózu sobě či někomu jinému chtěli přečíst v dalším článku, vyjádřete se v komentářích. 

Upozorniť na chybu. Ak si našiel nedostatok v článku alebo máš pripomienky, daj nám vedieť.

Hypnóza jako terapie a účinná forma pomoci

Aktuální informace ukazují zvyšující se popularitu pojmu hypnóza ve světě. Ericksonovská hypnoterapie je souhrnem účinných postupů pomoci odvozených z praxe amerického psychiatra M. H. Ericksona. Zájemci a klienti o jeho hypnotické umění se za ním sjížděli z různých koutů světa.

Erickson získal mezinárodní uznání jako velmi úspěšný hypnoterapeut ve vědeckém světě po té, co jeho žáci vydali jeho postupy knižně. Kromě knih o jeho hypnotizujících technikách vznikla na základě jeho poznatků řada nových metod, například NLP (neoro-lingvistické programování).

Díky Ericksonovi vznikly nadčasové pokyny k provádění hypnózy.

Milton H. Erickson (1901 – 1980)

Pracoval nejprve jako psychiatr v různých psychiatrických zařízeních, od roku 1950 pak v soukromé praxi v arizonském Fénixu. V roce 1957 založil Americkou společnost pro klinickou hypnózu a v letech 1957-1968 byl vydavatelem časopisu American Journal of clinical Hypnosis.

Výběr odlišností Ericksonovské hypnoterapie od zastaralých klasických forem

  • hypnoterapeut se vžívá do způsobu myšlení klienta. Teprve pak toho může využít k dosažení změny v žádoucím směru
  • hypnóza je prostředkem, jak navázat spojení s nevědomím, osvobozuje nevědomí od nadvlády vědomí, člověk může přestat neúčinně bojovat se svými problémy. Hypnóza vytváří uvolnění, v němž se daří novým formám přizpůsobení a řešení
  • hypnoterapeut dává pacientovi sugesce, že má svou nevědomou mysl nechat pracovat a nerušit ji, a sám s ní navazuje kontakt:
    • nevědomí zde slouží k samostatnému řešení problémů a odstranění potíží
    • nevědomí je pozitivní životní silou, která dovede vše dobře zařídit, přestane-li se mu v tom vědomou činností bránit
  • výsledky Ericksonovské terapie jsou velmi efektivní, s její pomocí lze řešit velkou část osobních problémů

Co není moderní hypnóza – hypnoterapie

Pravděpodobně jste viděli mnoho filmů, ve kterých je hypnóza představovaná jako cosi magického a tajuplného. Možná jste viděli hypnotizéra znázorněného jako člověka s uhrančivým zrakem, který tajuplně mává rukama kolem těla či pohybuje kyvadélkem nebo lesklými hodinkami na řetízku.

Možná si vyvoláte představu psychologa, který monotónně hovoří k ležícímu pacientovi na pohovce. Mnohým lidem taková ztvárnění vytvořila v mysli přesvědčení, že hypnóza je něco, od čeho je potřeba se na hony vzdálit, ale není tomu tak.

Takže jak to je?

Spolu s tím, jak budete číst tyto řádky obsahující informace o hypnóze, tak se budete stále více dozvídat o pozadí fungování lidské mysli a vnitřních psychických dějích. Porozumíte byť ve stručnosti věcem, které jsou pro mnohé tabu. A taky porozumíte tomu, jak Vám může hypnóza pomoci.

Skutečnost je taková, že v transu jste několikrát denně! Není to sice ten trans, jaký vyvolává hypnoterapeut, nicméně mnohé projevy, které denně prožíváte, mají mnoho společného s transem. Když si třeba nemůžete vybavit telefonní číslo či PIN karty, kterou jste vsunuli do bankomatu, tak se jedná o takzvanou amnézii. To znamená nepřítomnost vzpomínky na něco, co se odehrálo.

Budete mít zájem:  Myelografie (myelogram) – co je to a kdy se používá?

Hypnotizér, a teď už víte a budete vědět, že tím myslím terapeuta, nikoliv někoho tajuplného, dokáže usměrnit Vaši pozornost a vnitřní psychické a fyziologické děje tak, že nemusíte vůbec vnímat, co se děje kolem. Je to podobné, jako když čtete knihu a nevnímáte, že na Vás někdo mluví.

To Vás „zhypnotizoval“ poutavý děj. Možná, že jste si ještě před pár vteřinami neuvědomovali, jak sedíte, a nevnímali jiné zvuky z okolí, které můžete začít vnímat teď, jako třeba jemný šum větráku a zvuků z PC.

(Mimochodem máte štěstí, že jsem ještě nezačal hromadně učit reklamní odborníky psaní hypnotických textů).

A když jste si přečetli předchozí text o reklamě, tak až nějakou uvidíte, snadno si vzpomenete na má slova, která vstoupila pevně do vaší mysli a během příštího spánku budou překódována z elektrických impulsů do trvalých paměťových vazeb :)) ). Prosím nevstupujte do hlubokého transu, teď!

Teď se můžete soustředit na následující zajímavé informace.

FIKCE O HYPNÓZE

Fikce 1 = Hypnóza je spánek

Nikoliv, oproti dřívějším teoriím specialisté vědí, že nejde o spánek, ale o stav, který laikům spánek připomíná. Hypnóza nemusí znamenat upadnutí do spánku. Pokud člověk usne, je to proto, že se dobře uvolnil a probere se odpočatý. Název hypnóza je vžitý, bohužel však matoucí pojem.

Fikce 2 = Do hypnózy je možné uvést jen malé procento lidí

Ne. Do hypnotického transu je dle moderních výzkumů možné uvést přibližně 90% lidí. Ve skutečnosti nelze zhypnotizovat jen velmi málo jedinců, a to zejména jedince s nízkou inteligencí.

Fikce 2 = Do hypnózy je možné uvést jen malé procento lidí

Ne! Hypnózou není možné člověka přinutit ke zločinu.

Fikce 4 = Hypnóza na mě nefunguje

„Mám dojem, že i když ostatní byli v hypnóze, na mě to nefunguje, protože jsem neměl takové vize jako oni, a pořád jsem vnímal hlas hypnotizéra.“

Aby pro Vás byla hypnóza prospěšná, nemusíte se ponořit do hlubokého transu. Velmi dobré výsledky má i stav lehké „bdělé“ hypnózy. Navíc jde o proces učení se vstupovat do transu a ten se zintenzivňuje s dalšími transy.

Fikce 5 = Hypnóza nemá význam pro normální lidi

Velmi dobré výsledky hypnotické terapie se využívají například ve formě hypnotického „koučování“ v oblasti sportu.

FAKTA O HYPNÓZE

Název hypnóza je odvozen od jména řeckého boha spánku Hypna. Ale skutečnosti je hypnotický trans stavem zvýšené vnímavosti, kdy hypnotizovaný snadněji přijímá hypnotizérovy sugesce. Mnohé děje a prožitky se značně zintenzivňují, a je proto snazší využívat podvědomé zdroje k vyřešení situace, která člověka nějak omezuje a brání mu v plné seberealizaci.

Cílem hypnózy je odstranit určité problémy, potíže, fobie, deprese, nebo dosáhnout žádoucích postojů a chování, a to po předchozí dohodě s klientem. Takže opravdu nečekejte, že když přijdete k dobrému hypnoterapeutovi, že Vás usadí do křesla a začne Vás ihned hypnotizovat.

Hypnózu lze využítléčbě nespavosti, obezity, léčby závislosti na alkoholu, kouření, migrény, astma bronchiale a jiných potíží.

Rovněž lze hypnózu úspěšně použít v medicíně v porodnictví a při chirurgických zákrocích, například u zubaře. Úmyslně nepíši stomatologa, abych tím neuvedl některé čtenáře do zmatku, co to slovo znamená, a tak nevytvářel zmatení – konfuzi, která je jedním z možných kroků k uvedení do transu.

Pro účinek hypnotického transu je důležité, abyste měli k hypnoterapeutovi důvěru a chtěli být hypnotizováni. V mnoha případech hypnóza dokáže během jednoho až dvou sezení přerušit nějaký návyk např. kouření, pro trvalý efekt je však potřeba absolvovat více „hypnotických sezení“.

Hypnoterapeut je především člověk, který dobře zná a ovládá umění účinné komunikace.

Pokud byste potřebovali využít hypnózy k odstranění nějakých problémů či osobnímu rozvoji, tak bych Vám doporučil pravděpodobně nejúčinnější hypnoterapeutický směr odvinutý od legendárního hypnoterapeuta Dr. Miltona H.

Ericksona, který proslul jako nejúspěšnější světový hypnoterapeut. Právě on to byl, kdo dokázal, že hypnóza prováděná monotónním hlasem a čtená ze scénáře je málo účinná a že je potřeba se přizpůsobit vnímání a myšlení klienta.

Jeho netradiční postupy a výsledky jsou mnohem významnější než postupy jiných psychologických směrů.

Technologickou novinkou, kterou mohou ocenit klienti, je možnost využívání videokamery pro natáčení průběhu hypnotického sezení (samozřejmě se svolením klienta).

Nemusím a ani nemohu psát si během hypnózy všechno, co pozoruji a na co klient v transu reaguje.

Jednoduše si pak vše pustím, třeba několikrát, a porozumím tak podvědomí klienta z řeči jeho těla, mimiky, aniž bych s ním musel trávit dlouhý čas navíc.

Pro klienta to znamená urychlení terapie, méně sezení, a také jej to finančně nezatěžuje jako třeba psychoanalýza. Navíc v případě, že jde o náročnější práci, tak opět se souhlasem klienta mohu vše pustit kolegům, Ericksonovským hypnoterapeutům, a vzájemně se poradíme na dalším postupu.

Cílem takové terapie je osvobození klienta od jeho problému a zajištění jeho samostatného a spokojeného fungování bez další pomoci. Sice je to vzhledem k rychlosti terapie méně finančně výdělečné pro hypnoterapeuta, ale jak znám své kolegy, tak nám to vynahradí radost z pomáhání.

Jak říká jeden kolega: „Dělat psychoanalýzu, je jako dělat pochodové cvičení v h….  Nic to do budoucna neřeší, je to jako brečet nad rozlitým mlékem.“ A právě proto raději lidem pomáhám tím, co funguje rychleji, než abych měl zajištěného klienta na tři roky terapie po 14 dnech.

Z předcházejícího textu a ze zkušeností plyne, že hypnoterapie a „hypnotické koučování“ jsou rychlými způsoby, jak dosáhnout cíle, a budete-li hledat pomoc, tak vězte, že trvání léčby je zpravidla do deseti sezení.

Mimochodem obchodník, který pestře vylíčí výhody výrobku tak, že si již představujete, jak to bude vypadat, až jej budete mít, je vlastně dobrým hypnotizérem.

K učení cizích jazyků se hypnóza nepoužívá. Respektive je možné ji použít jako podpůrného ale nikoliv hlavního prostředku.

Sugesce typu: „Dokážeš se učit anglicky desetkrát rychleji a zapamatovat si všech tisíc slovíček, která jsou nyní přehrávána z pásku,“ k valnému efektu, tedy řekněme alespoň o 20% snadnějšímu učení, sama o sobě nevedou.

Přesto jsou postupy, které umožňují učit se cca 3 až 5 x snadněji. Pracují však na mnoha úrovních využívání potenciálu sedmi typů inteligence, vnímání všemi smysly atd.

Rovněž senzační zprávy typu: „Vstoupíte do stavu theta a budete si vše pamatovat,“ jsou hodně daleko od reality. Navíc pasivní poslech v transu nemůže zajistit schopnost se aktivně vyjadřovat a komunikovat. Lze však hypnózou posílit sebevědomí a motivaci se učit. Hypnóza je nástrojem pro naučení se, používání nového chování.

Hypnóza je novou módou

S ČÍM VÁM MŮŽE POMOCI HYPNOTERAPIE

Šimon Pečenka – hypnoterapie jako cesta ke zdravé mysli a duši

Věřím, že většina lidí už pojem hypnóza slyšela. Mnozí si jej ale neumí správně vysvětlit. Prosím, popište mi tedy nejdříve, jako úplnému laikovi, co to hypnóza vlastně je.

Hypnóza je změněný stav vědomí, ve kterém je podvědomí člověka velmi vnímavé a s pomocí sugescí může vytvářet pozitivní a prospěšné změny. Je to stav, do kterého se každý z nás dostává minimálně dvakrát za den. Ráno při probouzení a večer při usínání.

Hypnotický trans je okamžik, kdy vědomá část mysli odpočívá a podvědomí, které řídí automatické činnosti člověka, pracuje naopak na plný výkon. V tomto stavu se vám zdají sny nebo se objevují lehké záškuby v končetinách. To jistě každý už někdy zažil.

Vy se zabýváte hypnoterapií, tedy léčbou pomocí hypnózy. Co Vás k tomuto oboru přivedlo? A co Vás na něm nejvíce baví?

Hypnoterapii jsem si vyzkoušel před několika lety na vlastní kůži a od té doby jsem se ve volném čase o hypnózu a její účinky zajímal. Minulý rok jsem využil doby covidové a vrhl se do studia naplno. Doplnil jsem si vše potřebné pod vedením předsedy Českého spolku hypnoterapeutů Mgr. Martina Švermy.

Nejvíce mě baví právě samotná práce s hypnózou, kdy přivedete člověka do stavu naprostého uvolnění, klidu a pohody a postupně vidíte ty prospěšné změny. Hypnóza je totiž úžasná v tom, že nemá žádné kontraindikace. Tedy jediné, co se může stát je, že budete patřit mezi asi 15 % lidí, kteří těžko nebo vůbec nevstoupí do hypnotického transu.

Velmi rád zkouším netradiční postupy. V rámci studia jsem objevil hypnózu přes prostředníka, kterou jsem s úspěchem vyzkoušel při práci s autistou. Takových neběžných postupů existuje víc a ve volném čase se o ně zajímám.

S čím vším nám může hypnoterapie pomoci?

Hypnoterapie má velmi širokou účinnost. Zjednodušeně bych mohl říct, že řeší psychosomatické problémy, ale její dosah je širší.

Hypnoterapie pomáhá při potížích s usínáním, léčí migrénu a chronické bolesti. Působí velmi prospěšně při depresích, úzkostech, nutkavých myšlenkách, ale dokáže také posílit sebedůvěru, pomoci při řešení různých fóbií nebo závislostí.

V hypnotickém transu je možné upravit práci podvědomí směrem k příjmu potravy. V hypnóze je také možné řešit řečové poruchy související s nejistotou, trémou. S pomocí hypnoterapie je možné řešit i bradavice nebo ekzémy.

A nakonec je možné využít hypnózu pro hlubokou a uvolňující relaxaci.

Pro koho je hypnóza vhodná? A jsou skupiny lidí, kterým byste ji naopak vůbec nedoporučoval?

Hypnoterapii může využít téměř každý, ale existuje několik omezení, kdy to není možné. Většinou to má souvislost s tím, že při hypnóze potřebujete spolupráci hypnotizovaného člověka, a pokud jí není možné docílit, není možné hypnózu použít. Například se jedná o Alzheimerovu chorobu, demence a několik málo dalších diagnóz.

Mohu sama nějak zjistit, nakolik jsem hypnabilní, a zda na mě bude hypnoterapie fungovat?

Pokud za mnou přichází nový klient, zkoušíme v rámci prvního sezení jeho hypnobilitu. Existuje více způsobů, jak to udělat, ale za sebe bych doporučoval zkoušet ji pod vedením terapeuta, který vás bude přesně směrovat a dokáže zhodnotit míru vaší reakce.

Jak je to s hypnózou u dětí? Existuje věková hranice, pod kterou není vhodné ji provádět?

Děti jsou v hypnóze velmi vnímavé. Ještě daleko vnímavější než dospělý člověk. Je to dáno tím, že dětský mozek se nejen velmi dobře učí, ale také nehodnotí. Děti mají rády pohádkové příběhy a fantazie.

Dokážou snít. To nám v hypnóze velmi ulehčuje práci a dospělým ta dětská část mysli někdy chybí. Podle odborné literatury je do určité míry možné hypnotizovat i nejmenší děti.

Já osobně mám zkušenost s dětmi školkového věku.

Budete mít zájem:  Canihua (či kaniwa) a její účinky na zdraví

V případě dětí může hypnoterapie řešit například enurézu, tedy pomočování, ale také pomůže se soustředěním nebo s odstraněním zlozvyků.

Můžete nám trochu přiblížit, jak vypadá hypnoterapeutické sezení a co se při něm s klientem děje?

Každý hypnoterapeut to má trochu odlišné, proto uvedu, jak je to v mém případě. Sezení trvá přibližně 75 minut.  První sezení je odlišné od těch dalších. Na začátku si s klientem probereme potíže, kvůli kterým přichází. Potom provedeme diagnostiku s pomocí testu. Z něho načerpám pro sebe mnoho potřebných informací, jak hypnoterapii na klienta dobře zacílit.

Následně si vysvětlíme, co je hypnoterapie a její možnosti. Dělám to proto, že kolem hypnózy je mnoho hloupých a nepravdivých pověr, které je nutné uvést na pravou míru.

Provedeme zkoušku hypnobility a nakonec uvedu klienta do hypnotického transu, kde nastavíme spolupráci jeho podvědomí, doladíme detaily, aby pro klienta byla hypnóza příjemná a uvolňující, aby ho nic nerušilo.

Na další sezení už pro každého klienta připravuji konkrétní sugesce „na tělo“. Tak, aby na něho měli co možná nejsilnější vliv.

O hypnóze bývá občas slyšet třeba ve filmech a seriálech. Docela často, alespoň v těch s kriminální tématikou, ale při ní bývá člověk zmanipulován, aby posléze vykonal něco špatného. Je něco takového skutečně možné?

To je právě jedna z hloupých a nesmyslných pověr. Vědomí člověka je vždycky silnější než jakákoliv sugesce hypnotizéra. Tedy NIKDY neuděláte nic, co je v rozporu s vaším vnitřním nastavením.

Nespácháte žádný trestný čin, protože vědomí je nastavené, že to je špatné. Pokud byste nějaký takový čin spáchali, značí to, že je to pro vás normální přístup k životu, samozřejmost.

Tam ale nenese vinu hypnoterapeut.

Další obavou lidí bývá, že člověk o sobě nebude vůbec vědět a může prozradit cokoliv, třeba i tajné informace jako přístupy k účtům a další citlivé údaje. Je opravdu čeho se obávat?

S touto obavou jsem se mnohokrát setkal. Samozřejmě nic takového nepřichází v úvahu. Hypnóza je totiž vždy o spolupráci klienta a terapeuta, proto se jí také říká heterohypnóza.

Pokud tedy přijdete na sezení s tím, že do hypnotického transu nevstoupíte, skutečně vás do něho neuvede ani nejšikovnější hypnotizér. A stejné je to i s vašimi citlivými informacemi. V odborné literatuře jsem našel pokusy, které probíhaly tímto směrem.

Výsledkem bylo, že pokud terapeut pokládal otázky tímto směrem, klient buď neodpověděl, anebo bez zaváhání lhal. Tím se ovšem vyvrací další pověra, že v hypnóze není možné lhát. Jde to.

A co když patřím mezi skeptiky, kteří na hypnózu vůbec nevěří? Dokážete mě i tak zhypnotizovat?

Jak už jsem naznačil v předchozí otázce, je to o vaší spolupráci. Pokud nevěříte, ale chcete si své pocity ověřit, budete spolupracovat a necháte se vést hypnotizérem, je pravděpodobnost asi 80%, že vás do některého ze tří stupňů hypnotického transu přivede. Pokud zaujmete přístup odporu, potom se mu to nepodaří.

Předpokládám, že hypnoterapie není o jednom setkání, které by vše vyřešilo. Kolik sezení je asi tak potřeba k tomu, abych se třeba zbavila závislosti na cigaretách nebo odbourala svou fobii z lidí?

Za tuhle otázku jsem opravdu hodně vděčný. Mnoho lidí si vytvoří představu, že hypnoterapie je kouzlo, které zázrakem, za jedno sezení, změní něco, co se tvořilo někdy i po léta.

Souvisí to s hypnobilitou člověka, ale těch sezení je skutečně potřeba více. Někdy je jich i deset, ale může jich být méně i více.

Každopádně už při druhém nebo třetím sezení klient většinou cítí úlevu a první, někdy drobné, pozitivní změny.

V dnešní době se spousta věcí řeší na dálku, online, distančně… Je takto možné uskutečnit i hypnoterapii? Nebo je u ní nutné osobní setkání terapeuta s klientem?

Existují doložené pokusy s hypnózou po telefonu, ale já bych rozhodně nic takového nedoporučil. Potřebuji klienta vnímat, dobře na něho reagovat, a to i na nejmenší detaily, které přes telefon nebo jinou elektronickou komunikaci vůbec nemusím zavnímat.

U lékaře nebo psychologa člověk počítá s dodržováním zásad lékařského tajemství. Týkají se i hypnotizérů? Kdybych Vám přece jen prozradila něco nechtěného, bude to u Vás v bezpečí? 🙂

Můžete být naprosto klidná. V tomto případě je to naprosté dogma. Tedy, co je vyřčeno při sezení, zůstává „lékařským“ tajemstvím uzavřeným mezi klientem a terapeutem.

Například všichni členové Českého spolku hypnoterapeutů při vstupu do spolku podepisují etický kodex, který musí dodržovat. Jeho součástí je i klauzule, která se zaměřuje na mlčenlivost.

Hypnotizér Jakub Kroulík: Lež poznám. Ale daleko jednodušší je nelhat, člověk si tak ušetří problémy

8 fotografií

Jakub Kroulík pochází ze Rtyně v Podkrkonoší a tvrdí, že každého umí uvést do hypnózy a pozná, když kdokoliv lže. Je vystudovaným teologem, od roku 2007 vede přednášky pro policii a bezpečnostní agentury na téma: anatomie lži. A nově vyšla i jeho kniha s názvem Hypnotizér.

Co to znamená, když se řekne mentalista? Umí číst myšlenky?Mentalista je psychologický kouzelník. Je tedy osobou, která vytváří iluzi, jakoby měla paranormální schopnosti. Nicméně netvrdí, že je skutečně má.

Motivoval mě Břetislav Kafka. Vyrostl jsem na legendách o jeho fantastickém hypnotizérském umění a chtěl proniknout hlouběji. Jakub Kroulík, mentalista a hypnotizér

Takže jste vlastně takový manipulátor?Ano, ale slovo manipulátor lidé vnímají většinou negativně. Ovšem v tomto případě je to velice pozitivní, protože diváci se mnou přistupují na hru, že si budeme vytvářet iluzi paranormálna a chtějí ten zážitek zažít.

Jste i vítězem manipulace na Mistrovství České republiky v moderní magii. Chápu to správně, že jste tedy začínal jako kouzelník?Začínal jsem jako kouzelník, i když mým prvotním cílem byla hypnóza.

Jak jste říkala, pocházím ze Rtyně v Podkrkonoší a v sousedním Červeném Kostelci žil Břetislav Kafka. Já jsem ho už bohužel nezažil, ale vyrostl jsem na legendách o něm, o jeho fantastickém hypnotizérském umění.

A to mne motivovalo chtít proniknout do tohoto odvětví hlouběji.

Když se zaměříme na hypnózu. Děláte kouzla, je to lékařská věda nebo je to vrcholná psychologie?Tady je důležité odlišit mentalismus a hypnózu. Protože ne každý mentalista je zároveň hypnotizér a naopak.

Mentalista vytváří iluzi, je to psychologický kouzelník. Tvoří iluzi, že je osobou s jistými schopnostmi. A dochází k tomu kombinací triků, psychologie a kouzelnickým uměním. Kdežto hypnotizér je skutečný.

Ten zachází s fenoménem hypnózy, působí na svá média, která potom prožívají to, co on na ně přenese.

Jak jste se k tomu všemu dostal?Hlavní inspirací byl Břetislav Kafka. Ale dostat se k hypnóze není úplně jednoduché, aspoň tenkrát, když já jsem začínal, nebylo. Hledal jsem někoho, kdo hypnózu ovládá a u koho bych se mohl přiučit. Ale nikoho jsem nenašel.

Tak jsem usoudil, když jsem v televizi viděl show Davida Copperfielda, že kouzelníci pravděpodobně umí hypnózu. Viděl jsem, jak on udělal na asistentku magické gesto a ona strnula, potom třeba levitovala nebo zmizela. Tak jsem jako divák věřil, že hypnózu ovládá.

Ale postupem času, když jsem se stal kouzelníkem, tak jsem zjistil, že jsou to dva rozdílné obory, i když nemají úplně ostré hranice. A mohou se v některých případech prolínat.

Co je vám bližší? Hypnóza nebo ona kouzelná moc?Pro mne je samozřejmě hypnóza to nejvíc. Zaprvé, pokud ji sami zažijete, tak je to úžasný pocit uvolnění a současně hlubokého soustředění. Většinou si při ní odpočinete. Ale mentalismus je zase druhá stránka věci.

Kdy můžete lidi bavit, vytvořit jim iluzi, že jste opravdu člověk s paranormálními schopnostmi. Ale je přitom čestný. Protože nikomu netvrdíte, že skutečně vidíte na dálku, dokážete levitovat nebo diagnostikovat zdravotní stav. Říkáte, že vytváříte iluzi.

Že to, co lidé uvidí, budou pravděpodobně vnímat jako skutečnost, ale jde o iluzi.

Rádi si o sobě myslíme, že jsme nemanipulovatelní. Čím víc se v tom utvrzujeme, tím snáze se s námi manipuluje. Jakub Kroulík, mentalista a hypnotizér

Tvrdíte, že poznáte, když někdo lže. Jak se to dělá?Ano, poznám to. Je to jedna ze základních mentalistických dovedností.

Když se na vás podívám, tak to poznám z vaší nonverbální komunikace, z vašeho pohledu, třeba i z toho, jak sedíte. Teď, když se na sebe koukáme, tak vidím, jestli přikyvujete nebo jen držíte hlavu rovně a přemýšlíte.

Z toho všeho já mohu usuzovat na vaše myšlenkové pochody a dál pokračovat.

8 fotografií

Vaši blízcí to s vámi tedy asi nebudou mít úplně jednoduché. Nebojí se vás?Snažím se netahat si práci domů. Protože tohle vnímám jako zaměstnání a mým cílem není, aby se mne má rodina a přátelé báli. Chápu, že někteří cítí, že mi nemohou lhát, ale já si myslím, že je daleko jednodušší nelhat. Člověk si ušetří mnoho problémů.

Přiznám se, že jsem měla před rozhovorem obavy, jestli mě neuspíte, protože jsem četla, že to umíte doslova lusknutím prstu.Ano, ale potom bych si tady mohl povídat sám. A to by rozhodně nebylo tak zábavné.

Ženy se hypnózy většinou nebojí, nemají s ní problém. Naopak ji rády zažijí. Chlapi se bojí víc a myslí si, že hypnóza je slabost. Jakub Kroulík, mentalista a hypnotizér

Jde zhypnotizovat úplně každý?To je asi nejčastěji kladená otázka. Ptají se na ni tedy především muži. Mají asi nějakým způsobem pocit, že vstoupit do hypnózy je slabost. Tak se ptají pro jistotu, aby věděli na čem jsou. Většinou když se na přednáškách potkávám se ženami, tak ty se nebojí, ty s hypnózou problém nemají. Naopak to rády zažijí. Chlapi se hypnózy bojí.

Budete mít zájem:  Během tropických dnů nezapomínejte na tekutiny

Nehraje v tom roli i to, zda v hypnózu člověk věří? Přeci jen je spousta nedůvěřivých, uzavřených a nemanipulovatelných lidí?Rádi si o sobě myslíme, že jsme nemanipulovatelní. Ale čím víc jsme v tom utvrzeni, tím snáze se s námi manipuluje.

Právě proto jsem tyto a další otázky shrnul spolu s Martou Fenclovou do knížky Hypnotizér, která vyšla. Lidé se na to hodně ptají a jaké je tedy skutečnost? Ta není úplně jednoduchá a nejde úplně shrnout do jedné věty.

Takže jsme se o tom hodně rozpovídali a věřím, že jsme tam uspokojivě odpověděli na spoustu otázek.

Vzbuzujete důvěru, jste perfektně oblečený. To je asi také důležité, ne?Já mám rád společenské oblečení, protože je mi to příjemné. A možná je to i tím, že jsem s babičkou v Malých Svatoňovicích vždy o prázdninách sledoval filmy pro pamětníky.

Líbilo se mi tam, jak se ti lidé hezky chovají, že jsou krásně oblečeni. Tedy ano, je to součástí, ale není to podmínka. Každý má samozřejmě svoji osobnost a té by měl potom přizpůsobit vše ostatní. Někteří mí kolegové například rádi vystupují na ulici jako pouliční hypnotizéři či kouzelníci.

Takže tomu přizpůsobují i svůj vzhled. Tam kdyby byli v obleku, tak by vypadali legračně.

K čemu je hypnóza dobrá?Hypnóza je vynikající prostředek k uvolnění. Hodit všechny své starosti za hlavu. Například hodně lidí se na mne obrací s tím, že mají problémy se spánkem. Neumí si odpočinout a vypnout.

Samozřejmě, hypnóza v tomto umí pomoci, ale já všem znovu a znovu opakuji, že nejsem terapeut. A pokud mají nějaké problémy, tak by měli vyhledat specialistu lékaře, psychologa či psychiatra. Já jsem vystudovaný religionista, takže mým oborem jsou nová náboženská hnutí.

Mám rád různé představitele těchto hnutí, kteří třeba používají stejné metody, jako já.

Dá se tedy říct, že se jedná o alternativní cestu? Možná to mnozí budou dávat do této škatulky. U vás mi ale přišla zajímavá spolupráce s policií. Představuji si vás jako mentalistu z televizního seriálu, který někam přijde a hned je mu vše jasné.Mentalista je moc pěkný televizní seriál.

Patrick Jane v podání charismatického Simona Bakera je můj oblíbenec a všechno vyřeší. Ve skutečnosti to ale nefunguje úplně tak jako v tomto seriálu. Nicméně mohu pochválit jeho tvůrce, že efekty, které se tam předvádí při řešení kriminálních činů, jsou v reálu skutečně možné.

Mohou se použít ke zjištění informací.

Když má někdo takovou moc, tak není to nebezpečné? Zneužil jste někdy svých schopností?Jak řekl můj mistr, pan Holub, s rostoucím vlivem roste i vaše zodpovědnost, jak ho použijete. Jakmile ho jednou zneužijete a lidé se to dozví, tak se vás začnou bát. A už není nikdo, kdo by s vámi zašel na pivo. A člověk zůstává sám.

Je vám ale jasné, že mnozí teď kroutí hlavou, že to nevěří. Že není možné, abyste dokázal to, co tvrdíte.Proto dělám veřejné přednášky. Tam si mohou lidé přijít vše, o čem hovořím, na vlastní kůži prožít.

V současné době bohužel, kvůli koronavirovým opatřením, nejsou přednášky možné, takže jsem se přesunul do online prostředí. Na tomto portále píši články, abych všechny seznámil například i s tím, jestli je možné hypnózu zneužít.

Nebo jaké byly nejslavnější soudní případy, kde se hypnóza řešila.

Ve své knize Hypnotizér se tedy snažíte zpopularizovat hypnózu?Vlastně od dob první republiky hypnóza na území Československa nebo teď České republiky nebylo moc vidět. Většinou byla uzavřena do nějakých léčeben nebo ordinací. Ale aby se s ní mohl člověk přímo setkat, to možné nebylo. Takže se snažím o takovou renesanci hypnózy v Čechách.

Držím palce, ať se vám to podaří. Ať se nová kniha líbí a také bych si přála, abyste už nikdy nemusel odhalovat lež. Ale to je asi naivní představa, abyste všechny přesvědčil, aby už nelhali.Takže od teď, dámy a pánové, mluvíme už jen vždy pravdu.

Říká mentalista a hypnotizér Jakub Kroulík. Děkuji za rozhovor.Děkuji za pozvání a na shledanou.

Obchodníci se neštítí ničeho. Zkoušejí to s hypnózou

„Chceme docílit toho, aby Brownův hypnotický obchod působil jako totální útok na všechny smysly. Vidíte kola, která používají hypnotizéři. Určitě si jich všimnete a za pár minut vás vtáhnou do obchodu,“ tvrdí Sam Bompas, spoluzakladatel firmy.

Ve výkladu butiku lákají dvě hypnotická kola. Barvy v pruzích jsou typické pro letošní jarní a letní sezonu; svou roli hrají zářivé tóny a bílá. Oznámení na dveřích zákazníky upozorní, že v obchodě se odehrává experiment.

video

Hypnotizování – průkopník nového způsobu prodeje ženské módy

Nahrávka s podprahovým sdělením

„Když vstoupíte do obchodu, zapůsobí na vás vůně. Všechny čisticí prostředky jsme vylepšili vanilkovou esencí, která zvyšuje prodej zboží určeného ženám, například oblečení, a to až o sto procent. Z reproduktorů se navíc vysílá nahrávka s podprahovým sdělením. Není to nic brutálního. Jen se ovlivňuje vnímání zákazníků, aby se cítili dobře a měli chuť nakupovat,“ vysvětluje Sam Bompas.

Reproduktory jsou ovšem vyvedeny také na ulici. Předávají lidem uvnitř i venku podprahové sdělení, které se dá shrnout takto: „Máte možnost obléknout se co nejlépe a vypadat lépe než vaši přátelé!“

Pozitivní vliv na chuť utrácet

„Je mi jasné, že pro personál obchodu to může být náročné. I oni sami budou určitě víc utrácet. Na druhou stranu je takový prodej zábavný, předpokládám, že bude chodit hodně lidí. Žene je zvědavost a doufejme, že aranžmá obchodu bude mít pozitivní vliv na jejich chuť utrácet. Bude to fantastické,“ chechtá se Rebecca Gaonová z firmy Brown.

Za podprahovým sdělením i vanilkovou manipulací stojí „seriozní“ věda, totiž sociální psychologie a psychologie spotřebitele. V obchodech je zatím využití podobných metod spíš výjimkou. Brown má v Londýně více butiků, hypnotický je zatím pouze jeden.

Větší roli hraje chování prodavačů

Po měsíci provozu se mají srovnat výsledky. Renomované butiky považují hypnotický obchod za směšný pokus o senzaci. Psycholog Tom Stewart o projektu pochybuje také.

„Nezapomínal bych na působení obyčejné reklamy. Když se dobře cítí personál, chová se lépe k zákazníkům, ti se také dobře cítí. U zákazníků větší roli hraje chování prodavačů. Na designu prodejního místa podle mě tolik nezáleží,“ myslí si Stewart.

Hypnóza: Umožní bezbolestný porod i lepší sex

Zmínky o hypnóze, jako o metodě vhodné k léčení nemocí zejména psychosomatického původu, pocházejí už z antického Řecka. Od té doby prošla technika vývojem a její možnosti jsou velmi překvapivé. Dovedete si představit například porod v hypnóze?

Hypnózu lze definovat různými způsoby. V žádném případě ale nejde o spánek či magický rituál.

„Vnímám ji jako změněný stav vědomí, kdy dochází ke snížení vědomých aktivit, a vzniká prostor pro větší svobodu těch nevědomých, kdy se vše děje bez vašeho zásahu.

Laik si hypnózu může představit jako stav, kdy se cítí uvolněně, relaxovaně a je ochotný pustit na chvilku otěže kontroly a zažít nový, příjemnější a užitečnější způsob jednání,“ objasňuje lektor Ing. Vojtěch Lust ze Školy hypnózy.

Člověk se dočasně odpoutá od svého okolí a přijímá podněty od hypnotizéra, je vnímavější, ale ne zcela ovládaný.

Předpoklady k úspěšnému zhypnotizování jsou dva. Je to schopnost terapeuta techniku ovládat a hypnabilita, tedy schopnost jedince se do hypnózy pohroužit. „Metoda je nevhodná pro jedince, který by ji podstupoval pod nějakým tlakem, nebo pod účinkem látek ovlivňujících vnímání. Osobně také nepracuji s dětmi, protože se pro léčbu nemohou samy rozhodnout,“ říká Vojtěch Lust.

Foto: wavebreakmedia, shutterstock.com

Hypnóza dokáže ulevit od různých bolestí

Kolem hypnózy koluje mnoho mylných představ. Nejčastější jsou tyto:

Mýtus č. 1: Hypnotizér může člověka v hypnóze donutit k čemukoli, včetně spáchání trestného činu.

Pravda:Během hypnózy nelze člověka donutit k něčemu, co je zcela proti jeho přesvědčení a co se mu příčí, protože není úplně bez sebe, určitá složka je stále vědomá.

Mýtus č. 2: V případě, že hypnotizér během sezení zemře, dotyčný už se z daného stavu nedostane.

Pravda: Každá hypnóza má konec, protože transový stav přechází do spánku a posléze probuzení.

Mýtus č. 3: Je možné zhypnotizovat kohokoli i proti jeho vůli.

Pravda: Transové stavy působí v různé míře na každého, ale je to podobné jako s reklamou, záleží na tom, kolik pozornosti jí věnujete.

Mýtus č. 4:Zhypnotizovaný si nic z průběhu sezení nepamatuje.

Pravda: To se může stát, ale většinou v případě, kdy je to součástí záměru hypnotizování.

Využití hypnózy je různé. Dokáže pomoci s léčbou psychických potíží (deprese, bipolární poruchy, fobie). Pozitivní vliv má při boji s poruchami příjmu potravy či se závislostmi (kouření, alkohol, drogy), alergiemi nebo obezitou.

„Z mé zkušenosti na hypnózu nejlépe reagují lidé s poruchami spánku. Také v oblastech, kdy lidé řeší nízké sebevědomí a nízkou sebedůvěru, se mi hypnóza velmi osvědčila,“ uvádí psycholožka PhDr. Lucie Lebdušková.

Foto: wavebreakmedia, shutterstock.com

Změněný stav vědomí může pomoci i s porodem

Díky své schopnosti ulevit od fyzické bolesti bez použití farmak se dá trans navodit i při porodu. V takovém případě se obvykle bolest převádí na jiný pocit – tlak či teplo. Důležitá je pečlivá příprava a nutnost absolvovat speciální kurz.

Hypnóza pomáhá také za předpokladu, že se zdravý pár neúspěšně snaží o miminko. Problémy mohou pramenit z hluboko ukrytých traumat nebo ze strachu z porodu.

Prožití transu otevírá dveře k intenzivnějším zážitkům v sexuální oblasti. „Navštívila mě například žena, která se trápila sníženou schopností prožívání sexu s partnerem, což se negativně odráželo na jejich vztahu.

Při použití hypnózy si dovolila vstoupit do stavu snížené kontroly a nechala tělo fungovat svým přirozeným způsobem.

I po mnoha letech si sexualitu nadšeně užívá, protože se dostala ke zdroji své vlastní ženskosti,“ uzavírá Vojtěch Lust.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector