Hypertenze neboli vysoký krevní tlak – vyšetření a léčba

Ideální hodnota krevního tlaku je 120/8 mmHg. Pokud se vám na tlakoměru objeví více než 140/90 mm Hg, máte vysoký tlak neboli hypertenzi.

Hypertenze je velmi nebezpečná – příliš vysoký tlak více namáhá a ničí cévy. Ty následkem dlouhodobého působení vysokého tlaku ztrácí elasticitu, ucpávají se a jsou náchylné k prasknutí.

To může vést například k mrtvici či kardiovaskulárním onemocněním.

Pokud si opakovaně naměříte vyšší tlak, je nutné navštívit lékaře, aby provedl další vyšetření a případně vám nasadil tzv. antihypertenziva, léky proti vysokému tlaku. Těchto léků existuje mnoho různých typů a lékař vám pomůže vybrat ten správný, který vám tlak dostatečně sníží.

Mírné zvýšení tlaku

Na mírně zvýšení tlak lékař většinou antihypertenziva nepředepisuje a doporučí pravidelné měření tlaku a změnu životního stylu. V tomto období se můžete soustředit zejména na úpravu životního stylu.

Například přestat kouřit, v případě nadváhy zhubnout a také zapojit do života pravidelný pohyb. Vysoký tlak mají totiž nejčastěji právě lidé obézní a kuřáci. Kromě toho je důležité dodržovat pitný režim a snažit se jíst zdravě, konzumovat pravidelně zeleninu a ovoce a nepít alkohol.

Za přírodní léky na snížení tlaku se dají považovat i některé potraviny, jako je například česnek, cibule či brambory. Pití kávy se vyvarujte, vyzkoušejte spíše zelený čaj, který kromě pozitivního vlivu na tlak také snižuje hladinu tuků a cukrů v krvi. Známým všelékem jsou také olivy a extra panenský olivový olej, meduňka a také hloh.

Jednorázové zvýšení tlaku

Pokud vidíte na tlakoměru velmi vysokého hodnoty a přemýšlíte, jak okamžitě takto vysoký tlak snížit, hlavně se uklidněte. V klidu se posaďte, odpočívejte a zavřete oči. Velmi pomáhá studený obklad a masáž hlavy. Jednorázové zvýšení krevního tlaku je většinou způsobené stresem nebo nervozitou.

Pokud máte doma pravidelně normální tlak a při měření u lékaře vám výrazně stoupne, opět je na vině stres. Lépe řečeno, syndrom bílého pláště, kdy tlak zvedá strach a úzkost. Jednorázovým výrazným zvýšením tlaku se nemusíte vyděsit, tlak si však přeměřte ještě v klidovém stavu, abyste se přesvědčili, že vysokým tlakem netrpíte.

Vysoký krevní tlak nebolí, ale může přivodit velké problémy

Vysoký krevní tlak neboli arteriální hypertenze se řadí mezi civilizační onemocnění, tedy choroby vznikající z blahobytu a nezdravého životního stylu. Vyskytuje se u více než poloviny populace.

Až polovina osob s vysokým krevním tlakem o svém onemocnění neví. Neléčená hypertenze zvyšuje riziko cévních onemocnění (mj. riziko mozkové mrtvice), může vést k selhání srdce či ledvin.

I proto se o hypertenzi někdy mluví jako o tichém zabijákovi.

Podle statistik celosvětově způsobuje hypertenze až 6 % všech úmrtí.

Hypertenze je nebezpečné onemocnění kardiovaskulárního systému, které dokáže poškodit cévy v těle. V České republice se vysoký krevní tlak objevuje u 40 % pacientů ve věku 25 až 64 let a více než 70 % pacientů je mezi 55 až 64 roky. Podle statistik celosvětově způsobuje hypertenze až 6 % všech úmrtí.

„Můžeme říci, že s přibývajícím věkem roste výskyt vysokého krevního tlaku a s ním související riziko kardiovaskulárních chorob, mezi něž patří například mozková mrtvice nebo infarkt myokardu,“ zdůrazňuje MUDr.

Pavel Poláček, kardiolog z kliniky Canadian Medical, které je součástí zdravotnické skupiny EUC.

Co je krevní tlak?

Srdce je orgán, který pracuje bez přestávky. Pumpuje krev 24 hodin a zajišťuje tak krevní oběh. Krevní tlak je síla, kterou protékající krev působí na stěnu tepen.

Tato síla je nutná k udržení krevního oběhu, a tím i k zajištění dodávky pro tělo důležitých živin a kyslíku.

Cévy, které jsou dlouhodobě vystaveny nadměrné zátěži, ztrácejí pružnost a stávají se náchylnými k vzniku aterosklerotických změn, které mohou vést až k cévním uzávěrům nebo naopak k prasknutí (ruptuře) tepen. 

Krevní tlak je ovlivňován složitou souhrou činnosti srdce, autonomních nervů, tepen, mozku, ledvin a nadledvin.

Kromě srdce se na krevní tlaku podílejí i tepny a další součásti kardiovaskulárního systému. Foto: Robina Weermeijer, Unsplash

Tlak se měří v milimetrech rtuťového sloupce (mm Hg).  Udáváme dvě hodnoty krevního tlaku. První, vyšší – tzv. systolický krevní tlak, a druhou, nižší – tzv. diastolický krevní tlak. 

Příčiny vysokého krevního tlaku:

• Špatný životní styl
• Nedostatek pohybu
• Obezita
• Alkohol
• Konzumace nadměrného množství soli
• Dědičnost
• Stres
• Nedostatek spánku

Jak lze změřit krevní tlak?

Krevní tlak si může každý z nás nechat změřit na pravidelné prohlídce u svého lékaře, ve vybraných lékárnách nebo může u sebe doma použít tlakoměr. Kvalitní tonometr nebo tlakoměr zakoupíte i v e-shopu EUC lékárny.

Co se považuje za vysoký krevní tlak

Vysoký krevní tlak diagnostikujeme při alespoň dvakrát naměřené hodnotě ≥ 140/90 mm Hg při minimálně dvou návštěvách lékaře.

„Optimální hodnota krevního tlaku v klidovém stavu u zdravého dospělého člověka je do 120/80 mm Hg. Nad 120/80 mm Hg, ale zároveň pod hodnotu 140/90 mmHg, se krevní tlak označuje jako normální, resp. vysoký normální tlak.

První číslo je již zmiňovaný systolický tak neboli tlak, který naměříme při stahu srdce a druhé číslo je tlak diastolický neboli tlak vznikající při uvolnění srdce,“ doplňuje MUDr. Pavel Poláček.

S vyšším věkem se snižuje pružnost cév a postupně se může hodnota krevního tlaku zvyšovat.

Pokud si opakovaně naměříte hodnotu nad 160/100 mm Hg, na nic nečekejte a vyhledejte lékaře. Takto vysoké hodnoty značí vážný stav. Nekontrolovatelný vysoký krevní tlak vede k řadě závažných potíží. Lékař jej řeší farmakologicky, ale také vám často nastaví nový dietní režim, upraví jídelníček a doplní do něj chybějící výživové látky.

Tabulka krevního tlaku

Upozornění: Nezapomínejte, že kolísání tlaku je zcela běžné. Když si jej budete měřit doma, můžete v různou denní dobu získat rozdílné hodnoty. Většinou je tlak nejvyšší ráno a nižší večer.

Pravidelným zapisováním krevního tlaku odhalíte jeho změny či výkyvy. Foto: mohamed Hassan, Pixabay

TIP: Víte, jaké jsou nejlepší hodnoty krevního tlaku? Znáte ty své? Nebo vás naopak trápí kolísání tlaku? Trpí někdo ve vaší rodině kardiovaskulárním onemocněním? S přibývajícím věkem se sami obáváte zvýšeného krevního tlaku? Neváhejte a pořiďte si deníček nebo sešitek, kam si budete průběžně zapisovat tlakoměrem nebo tonometrem naměřené hodnoty. Všechny naměřené hodnoty si pravidelně zaznamenávejte na jedno místo. Pak uvidíte, zda dochází k nějakým razantním změnám a výkyvům. Pokud se vám nebude cokoliv zdát, vyhledejte svého ošetřujícího lékaře. 

Na základě, jakých příznaků lze poznat, že můžete mít problém s vysokým krevním tlakem?

• bušení srdce
• bolesti hlavy
• závratě
• únava
• bolesti na hrudi
• dušnost

Prevence vysokého krevního tlaku

• Omezte příjem soli v potravinách.
• Nekuřte.
• Alkohol pijte střídmě nebo vůbec.
• Tělu dodávejte kvalitní a zdravé potraviny, nezapomínejte na ovoce a zeleninu.
• Dodržujte zdravý životní styl.
• Nepřejídejte se.
• Snažte se nestresovat.

Mezi důležité faktory ovlivňující vznik tohoto onemocnění patří i prevence, ať už formou pravidelných návštěv spojených s měřením tlaku u vašeho ošetřujícího lékaře nebo opakovaným domácím měřením.

Pokud se na vysoký krevní tlak přijde včas, je to základ úspěchu jakékoliv následující léčby.

TIP na výlet za zdravím: 17. květen označila Světová liga proti hypertenzi za Světový den hypertenze. Každoročně se v tento den otevírají po celé republice různá specializovaná pracoviště, kde vám zdarma a bez předchozího objednání změří tlak.

Díky tomu zjistíte, jak na tom s krevním tlakem jste, a pokud by zdravotnický personál odhalil jakékoliv nesrovnalosti, rovnou vás objedná na důkladnější vyšetření. Můžete tak předejít vzniku různých onemocnění kardiovaskulárního systému, infarktu, ateroskleróze či selhání ledvin a mnoha dalším komplikacím.

Máte vysoký tlak? Neváhejte se poradit s lékařem:

Praktičtí lékaři EUC

Hypertenze nebolí. O to je nebezpečnější ZP MV ČR na její léčbu loni vynaložila téměř 1,6 miliardy korun

27.6.2019 | #Pojištěnci

Hypertenze, tedy vysoký tlak je jedno z nejčastějších onemocnění srdce a cévního oběhu. Postihuje přibližně každého čtvrtého člověka a významně se podílí na nemocnosti a úmrtnosti.

  V České republice trpí hypertenzí kolem 40 % lidí ve věku 25–64 let. S věkem počet nemocných narůstá.

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR) mezi svými klienty loni evidovala 326 306 s hypertenzí a na jejich léčbu vydala téměř 1,6 mld. korun.

Počet lidí s vysokým krevním tlakem ve srovnání s předchozími léty narůstá, a s tím se ruku v ruce zvyšují i finanční náklady spojené s léčbou.

„Hypertenze patří spolu s ischemickou chorobou srdeční mezi nejčastější srdeční choroby, s nimiž se naši klienti léčí.

Jen na léčbu hypertenze jsme v loňském roce vynaložili téměř 1,6 miliardy korun, což je o 179 milionů více než před čtyřmi roky a o 29 milionů více než v roce 2017,“ vypočítává Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR.

Nebezpečná nemoc bez příznaků

Hodnota, která se u krevního tlaku sleduje, vyjadřuje, jakou silou je krev vypuzována srdcem do krevního oběhu a zároveň jakou silou působí na cévní stěny. Pokud je tato síla příliš vysoká, škodí jak cévám, tak srdci, mozku nebo očím.

V případě, že se hodnoty krevního tlaku při opakovaných měřeních pohybují v hodnotách nad 140/90 mm Hg, hovoříme již o vysokém krevním tlaku. Jeho nebezpečí spočívá v tom, že většinou probíhá bez příznaků a nebolí.

Uvádí se, že až tři čtvrtiny osob s hypertenzí o své nemoci vůbec neví.

Pokud se příznaky objeví, projeví se jako bolest hlavy, únava nebo bušení srdce. Většinou je však vysoký tlak odhalen při preventivním či jiném náhodném vyšetření. Neléčení hypertenze významně zvyšuje riziko vzniku jiných srdečně-cévních onemocnění, infarktu myokardu, selhání ledvin, demence, zhoršení zraku a dalších nemocí.

Kupříkladu zmíněná srdečně-cévní onemocnění patří celosvětově k nejčastějším příčinám úmrtí. Včasná a správná léčba hypertenze přitom podle informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ) prokazatelně snižuje výskyt cévních mozkových příhod o 35 – 40 %, infarktů myokardu o 20 – 25 % a kardiovaskulárních úmrtí o 30 – 40 %.

Příčin je celá řada

Na vzniku hypertenze se podílí společně řada faktorů. Velké riziko hrozí lidem s genetickými předpoklady, významný vliv má také nadváha, kouření, stres, konzumace alkoholu a nezdravé stravování. Vysokému tlaku lze tedy předcházet především zdravou životosprávou a pravidelným pohybem.

Léčba hypertenze se zahajuje nejdříve režimovými opatřeními a úpravou životosprávy, která je někdy dostatečná a pomůže krevní tlak snížit i bez užívání léků.

Důraz se klade především na omezení soli a nasycených tuků v jídelníčku a zvýšení konzumace ovoce a zeleniny. Pokud úprava životosprávy nestačí, pacientům jsou nasazeny léky, tzv. antihypertenziva, kterých je několik skupin.

Ty se užívají samostatně nebo v kombinaci, kterou nastaví ošetřující lékař.

Hypertenze

Hypertenze neboli vysoký tlak je v populaci velmi častý a je příčinnou mnoha onemocnění. Stálý krevní tlak je důležitý, protože umožňuje průtok krve cévami a umožňuje tedy zásobování orgánů v těle….

Hypertenze neboli vysoký tlak je v populaci velmi častý a je příčinnou mnoha onemocnění. Stálý krevní tlak je důležitý, protože umožňuje průtok krve cévami a umožňuje tedy zásobování orgánů v těle.

Na druhou stranu vysoký tlak vede k poškozování stěn cév a zhoršuje proto ateroslerozu – což ukládání tukové částic do stěn tepen, které způsobují nakonec jejich zúžení.

Světová zdrovotnická organizace v současné době udává jako hranici normálního tlaku až hodnotu 140/90, nicméně ideální tlaky se pohybují níže.

Příčinu u většiny lidí s vysokým tlakem často neznáme, jedná se o kombinaci více rizikových faktorů – určitý genetický předpoklad, stres, příjem vyššího množství soli, obezita, alkoholismus, apod.

U zbytku nemocných cca. u desetiny je vysoký tlak způsoben konkrétními poruchami – zůžením ledvinných kanálků, poškozením ledvin, hormonálními poruchami, těhotenstvím, některými vzácnými nádory, aj.

Nezanedbatelný vliv na vysoký tlak má i tzv. syndrom bílého pláště. Mnoho lidí je při vyšetření u lékaře nervózních, a proto mají vyšší tlak než normálně.

Zákeřností vysokého tlaku je, že se dlouho nemusí nijak projevit. Proto se mu občas přezdívá tichý zabiják. Někteří lidé pociťují vysoký tlak nepříjemně a stěžují si na únavu, nevýkonnost, motání hlavy a bolesti hlavy.

Většina lidí ovšem svůj vysoký tlak nijak nepociťuje, a proto nebývá až tak dobrá spolupráce s lékařem při léčbě nemoci. Dlouhodobě neléčený vysoký tlak však problémy přináší.

Zejména zhoršuje průběh aterosklerózy a s ní souvisejících nemocí ICHS – ischemická choroba srdeční včetně infaktu, cévní mozkové příhody, ischemický choroba dolních končetin, vaskulární demence, apod.).

Levá komora pumpující krev do celého našeho těla (kromě plic) je vysokým tlakem postižená také. Musí pumpovat krev proti tomuto vysokému tlaku a toto namáhání ji může strukturně poškodit a vyčerpat.

Časem se začnou objevovat příznaky srdečního selhávání.Důležité je hlídat vysoký TK hlavně u diabetiků, u nichž kombinace obou nemocí vede k dalším závažnějším poškození těla. O tom třeba někdy přístě.

Vysoký krevní tlak se v drtivé většině případů zjistí náhodně při preventivní prohlídce u praktického lékaře, neboť měření krevního tlaku je její nedílnou součástí.

Dnes se klasicky měří krevní tlak měřícími přístroji nazývanými tonometry (tlakoměry). Nejpoužívanější jsou rtuťové a digitální.

Aby se eliminoval syndrom bílého pláště, může se v diagnostice použít i tlakový Holter, což je 24hodinové měření krevního tlaku v domácím prostředí mimo zdravotnické zařízení.

Jak na léčbu. U první skupiny lidí je nutné změnit životní styl, což je jako obvykle zhubnout, přestat pít alkohol, méně solit, snažit se vyhýbat stresovým situacím. K tomu se pak připojuje léčba kombinací léků proti vysokému TK.

Je jich hodně typů a lékař někdy musí vyzkoušet více variant než jsou viditelné výsledky. Je nutné si uvědomit, že medikamentózní léčba je částo doživotní.

Nemocný by neměl přistupovat k léčbě s myšlenkou, že bude měsíc brát prášky na tlak a pak bude zdravý.

Pacienta s nově nasazenými léky je vhodné pravidelněji sledovat, protože jejich efekt může být příliš silný a způsobit vznik nízkého krevního tlaku, který ale není tolik nebezpečný a život ohrožující.

Počet lidí s vysokým tlakem se za třicet let zdvojnásobil. Skoro půlka se neléčí, popisuje WHO

Počet dospělých ve věku 30 až 79 let s hypertenzí se za posledních třicet let zvýšil z 650 milionů na 1,28 miliardy. Téměř polovina těchto lidí přitom vůbec nevěděla, že tímto problémem trpí.

Hypertenze významně zvyšuje riziko onemocnění srdce, mozku a ledvin. Jde o jednu z nejčastějších příčin úmrtí na celém světě. Sama o sobě není příliš nebezpečná – lze ji snadno zjistit změřením krevního tlaku (doma nebo u lékaře) a často ji lze účinně léčit pomocí levných a dostupných léků.

Co se změnilo za posledních třicet let

Studii, která vyšla v odborném žurnálu The Lancet, prováděla celosvětová síť lékařů a vědců.

Věnovala se období let 1990 až 2019 a tomu, jak se za tuto dobu změnilo postižení celosvětové populace tímto problémem.

Využila údaje o měření krevního tlaku a léčbě od více než sto milionů osob ve věku 30 až 79 let ze 184 zemí světa – díky tomu jde o dosud nejkomplexnější přehled globálních trendů v oblasti hypertenze.

Analýzou tohoto obrovského množství dat vědci zjistili, že v letech 1990 až 2019 došlo jen k malé změně celkové míry hypertenze ve světě.

Zátěž se ale přesunula z bohatých zemí do zemí s nízkými a středními příjmy. V bohatých státech lidí s vysokým krevním tlakem ubylo, v současné době patří k těm s nejmenším množstvím osob trpících hypertenzí.

Přibylo jich však v mnoha zemích s nízkými nebo středními příjmy.

K zemím s nejmením množstvím lidí trpících hypertenzí tak v roce 2019 patřily Kanada, Peru a Švýcarsko. Nejvyšší podíl žen s vysokým krevním tlakem byl zaznamenán v Dominikánské republice, na Jamajce a v Paraguayi; u mužů na tom byly nejhůř Maďarsko, Paraguayi a Polsko.

Podíl lidí s hypertenzí se od roku 1990 změnil jen málo, celkově se ale počet lidí s tímto problémem zdvojnásobil na 1,28 miliardy. To bylo způsobeno především růstem populace a také jejím stárnutím. V roce 2019 žila více než miliarda lidí s hypertenzí (82 procent všech lidí s hypertenzí na světě) v zemích s nízkými a středními příjmy.

Léčba i diagnostika mají slabiny

Zjistit vysoký krevní tlak je poměrně snadné a léčba dostupná i díky nepříliš drahým prostředkům, přesto ale studie popsala zásadní nedostatky jak v diagnostice, tak i léčbě. Ukázalo se totiž, že přibližně 580 milionů lidí s hypertenzí (41 procent žen a 51 procent mužů) o svém onemocnění vůbec nevědělo, protože ho nikdo u nich nezjistil.

Studie také ukázala, že více než polovina lidí (53 procent žen a 62 procent mužů) s hypertenzí, tedy celkem 720 milionů lidí, nedostává potřebnou léčbu. Léky účinně snižovaly krevní tlak do normálních hodnot u méně než jedné ze čtyř žen a jednoho z pěti mužů s hypertenzí.

Hlavní autor studie, profesor Majid Ezzati, uvedl: „Léčba hypertenze je velmi důležitá. Téměř půlstoletí poté, co jsme začali léčit vysoký krevní tlak, je selháním zdravotnictví, že tolik lidí s vysokým krevním tlakem na světě stále nedostává potřebnou léčbu.“

Účinné léky ve správnou dobu dostávají s největší pravděpodobností lidé v Kanadě, na Islandu a v Jižní Koreji. V roce 2019 tam dostávalo medikaci více než 70 procent osob s hypertenzí.

Pro srovnání, nejméně pravděpodobné je, že léky budou dostávat muži a ženy v subsaharské Africe, střední, jižní a jihovýchodní Asii a v tichomořských ostrovních státech.

V řadě zemí těchto regionů byla míra léčby u žen nižší než 25 procent a u mužů nižší než 20 procent. To podle autorů vytváří obrovskou globální nerovnost.

Povzbudivé podle vědců naopak je, že některé středně bohaté země úspěšně rozšířily léčbu a nyní jsou v tom lepší než většina zemí s vysokými příjmy. Například Kostarika a Kazachstán mají nyní větší procento léčených než většina bohatých zemí.

„Přestože se léčba a monitorování hypertenze ve většině zemí od roku 1990 zlepšila, ve velké části subsaharské Afriky a v tichomořských ostrovních zemích došlo jen k malým změnám,“ zdůraznil jeden z autorů studie, profesor Bin Zhou. Věří, že je teď důležité, aby se investovalo do rovného přístupu ve všech částech světa.

WHO přináší nové pokyny

Světová zdravotnická organizace současně se zprávou o hypertenzi přinesla také nové rady a doporučení k léčbě vysokého krevního tlaku.

Do srdce alkohol nebo mráz. Co může vypadat šíleně, léčí

Staré, doposud platné pokyny, pocházejí z roku 2006, a v řadě ohledů už byly zastaralé – vzhledem k rychlosti vědeckého pokroku a poznání založeného na důkazech.

Nová doporučení se zabývají především tím, jakou výši krevního tlaku je třeba při zahájení léčby stanovit, jaký typ léku nebo kombinaci léků použít, jaká je cílová hodnota krevního tlaku a jak často je třeba provádět následné kontroly.

Hypertenze je označení pro vysoký krevní tlak. Jeho počáteční stádia probíhají bez jakýchkoli projevů. Později se objevují bolesti hlavy, poškození tepen a tělesných orgánů.

Co jste možná netušili…

Krevní tlak je tlak, kterým působí krev na stěnu tepen, ve kterých proudí. Jeho zdrojem je vypuzovací síla srdce. Tlak Vaší krve charakterizují dvě hodnoty. První, ta větší, znamená tzv. systolický tlak. Představuje nejvyšší hodnotu, která vzniká při stažení srdce. Druhá hodnota, diastolický tlak, charakterizuje situaci ve Vašich cévách při srdeční relaxaci.

Měření krevního tlaku tonometrem

Až do 19. století se krevní tlak mohl měřit jen tzv. krvavou metodou, pomocí trubiček zaváděných přímo do velkých cév. To se provádělo v experimentech na koních. Na člověka podobný způsob nemohl být aplikován.

Později se objevily první pokusy o měření nepřímé. Moderní způsob měření krevního tlaku uvedl do praxe italský lékař Scipione Riva-Rocci v roce 1896. Použil k němu duši ze svého jízdního kola, gumový balónek a rtuťový manometr.

Metodu později ještě vylepšil ruský lékař Nikolaj Sergejevič Korotkov.

Za příčinu vysokého krevního tlaku považovali vědci dlouho onemocnění ledvin a zúžení tepen postižených aterosklerózou. Zvrat přinesla až teorie německého internisty Alfreda Franka.

Ten rozdělil hypertenzi na typ vyvolaný ledvinným onemocněním (renální hypertenzi) a hypertenzi „bez zjevných příčin“ (tzv. esenciální hypertenzi). Ke svému zjištění dospěl už v roce 1911.

Jeho dělení typů vysokého krevního tlaku platí s drobnými obměnami dodnes.

Jak vzniká…

Vysoký krevní tlak se již od dob doktora Franka rozděluje na „esenciální“ a „sekundární“. V případě esenciální hypertenze neznáme přesný důvod vzestupu krevního tlaku. Podílí se na něm pravděpodobně řada různých mechanismů. Patří k nim například genetické vlohy, nadměrný přívod soli, zvýšená konzumace alkoholu, sedavý způsob života, obezita, a stres.

Pod pojmem sekundární hypertenze se skrývá pestrá řada známých příčin. Vysoký krevní tlak je v takovém případě jen příznakem jiného onemocnění nebo poruchy. Obvykle vzniká následkem poškození nebo poruchy funkce Vašich vnitřních orgánů (např. ledvin).

Dlužno říct, že případů se známým důvodem hypertenze je menšina. 95 procent všech lidí s vysokým krevním tlakem trpí esenciální hypertenzí. Jak se projevuje…

Hypertenze se obvykle nijak neprojevuje. Přijde se na ni většinou náhodou při běžném lékařském vyšetření. Nemocní se cítí dobře a na první pohled jim nic nechybí. O to zákeřnější ale umí vysoký tlak být. Je jedním z hlavních rizikových faktorů pro rozvoj aterosklerózy. Dlouhodobé působení vysokého krevního tlaku postupně poškozuje cévní stěny a způsobuje jejich kornatění.

K orgánům nejvíce náchylným na působení vysokého krevního tlaku patří zejména srdce, ledviny a oči. Hypertenze přímo či nepřímo zodpovídá za ischemickou chorobu srdeční (infarkt, anginu pectoris), cévní mozkovou příhodu, selhání ledvin, poškození drobných krevních cév v okrajových částech těla (nohy, ruce), poškození oční sítnice a nepravidelnou srdeční činnost.

K příznakům přímo způsobených vysokým krevním tlakem patří bolest hlavy, únava a snížená výkonnost.

Jak se potvrdí…

Diagnózu hypertenze stanovuje lékař na základě interního vyšetření. Obvykle nestačí jen jednou naměřené vysoké hodnoty tlaku. Jejich příčinou může být chvilkové rozčilení, obava z neznámého prostředí lékařské ambulance nebo ze samotného lékaře. O hypertenzi proto většinou mluvíme až při opakovaném naměření vysokého krevního tlaku při několika na sobě nezávislých měřeních.

Hranice, od které je již krevní tlak považován za vysoký, byla mezinárodní úmluvou stanovena na 140/90 mmHg (milimetrů rtuti). Tyto hodnoty jsou považovány za hraniční. Vše nad nimi je již vysoký krevní tlak.

V pátrání po příčinách Vaší hypertenze se používají laboratorní biochemická vyšetření Vaší krve, elektrokardiografie, echokardiografie i rentgenové snímkování. Teprve po vyloučení všech jiných příčin Vám může lékař nalepit nálepku „esenciální hypertenze“.

Jak se léčí…

Cílem léčby vysokého krevního tlaku je jeho postupné snižování až na hodnoty menší nebo rovné 140/90 mmHg a dlouhodobé udržení takového optimálního stavu. Používá se k tomu několik způsobů. Prvním z nich je terapie nefarmakologická. Spočívá v několika základních opatřeních:

• snížení tělesné hmotnosti
• omezení konzumace soli na 5 miligramů denně
• snížení konzumace alkoholu
• zvýšení fyzické aktivity
• omezení stresových situací a psychického napětí
• nekouření

Po naordinování všech těchto zákazů a omezení byste se měli pokusit o změnu svého životního stylu. Za několik měsíců Vás lékař pozve na kontrolní vyšetřené krevního tlaku. V případě neustále zvýšených hodnot Vám navrhne léčbu farmakologickou.

K ní se využívá řada různě působících léků a jejich vzájemných kombinací. Patří sem léky zvyšující vylučování vody z Vašeho organismu (diuretika), beta-blokátory, blokátory kalciových kanálů, ACE inhibitory a další. O jejich volbě, dávkování i vzájemné kombinaci rozhoduje vždy pouze lékař. Co dál…

K hypertenzi a její léčbě je třeba přistupovat zodpovědně. Onemocnění většinou nebolí ani se nijak výrazněji neprojevuje. Většina nemocných ho proto má tendenci podceňovat. Uvědomte si, jaké důsledky to pro Vás může mít.

Neléčená hypertenze poškozuje Vaše krevní cévy a zvyšuje riziko komplikací. K těm nejzávažnějším patří vznik infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody. Obě onemocnění Vás mohou v krátké době usmrtit. Kromě nich Vám hrozí i poškození dalších orgánů (např. ledvin, očí).

Jak se tomu všemu vyhnout…

Základem prevence je dodržování opatření uvedených v nefarmakologických způsobech léčby. Čím dříve si je osvojíte tím lépe pro Vás i Vaše cévy. Využívejte nabídky preventivních lékařských prohlídek a nechte si pravidelně měřit svůj krevní tlak.

Případné odchylky od normálu a jejich možné příčiny konzultujte se svým praktickým lékařem. V případě nově zjištěné hypertenze se zařiďte podle jeho doporučení, změňte svůj životní styl a dodržujte předepsanou léčbu.

Vezměte své zdraví odpovědně do svých rukou.

Vysoký krevní tlak: tabulka hodnot, příznaky, léčba

• Vysoký krevní tlak, který se odborně nazývá hypertenze, je nejčastějším a velmi nebezpečným onemocněním kardiovaskulárního systému.
• Tomuto onemocnění se někdy také říká tichý zabiják, protože mnoho lidí se o svém vysokém tlaku dozví až při náhodné kontrole u lékaře.
• Normální hodnoty krevního tlaku se u zdravého dospělého člověka pohybují kolem 120/80, o vysokém tlaku hovoříme, pokud má člověk hodnoty vyšší než 140/90 alespoň při dvou nezávislých měřeních.
• Hlavními příznaky vysokého krevního tlaku jsou bolest hlavy, únava, tlak na hrudi, poruchy spánku nebo třeba otoky končetin.
• Na vysoký krevní tlak může mít vliv například dědičnost, obezita, nadměrná konzumace soli a alkoholu, stres nebo také kouření.
• Pokud vás trápí vysoký krevní tlak, měli byste změnit vaši životosprávu a zařadit do jídelníčku více hořčíku a vápníku, ale také česnek či hloh.

Vysoký krevní tlak neboli hypertenze představuje jedno z nejčastějších onemocnění kardiovaskulárního systému.

Na jeho vznik může mít vliv mnoho příčin včetně špatného životního stylu. Lidé někdy dokonce této nemoci říkají tichý zabiják, protože spousta pacientů odhalí problém až při náhodné kontrole u lékaře. Základem úspěšné léčby je přitom právě včasná diagnostika.

Krevní tlak a jeho měření

Pod pojmem krevní tlak se ukrývá síla, prostřednictvím které působí protékající krev na stěny tepen.

Důležitou roli zde přitom hraje srdce, které plní úkol krevní pumpy a díky svému pulzování rozhání krev do všech částí lidského těla.

Hodnota krevního tlaku se pak v různých částech oběhu může lišit, přičemž nejvyšší bývá ve velkých artériích a nejnižší naopak na periferii.

K naměření správných hodnot krevního tlaku slouží tlakoměry, které se soustředí na dva různé údaje. Prvním z nich je horní tlak neboli systolický krevní tlak, který se měří v momentě stahu srdce. Druhým je spodní tlak neboli diastolický krevní tlak, jenž se zaznamenává ve chvíli, kdy se srdeční sval mezi jednotlivými stahy uvolňuje.

Co je vysoký tlak?

Síla, kterou krev působí na stěny tepen, musí být dostatečně velká, aby bylo možné rozvést kyslík po celém těle.

Zároveň by však neměla být příliš silná, protože jinak by mohlo dojít k poškození srdce, mozku a dalších orgánů. Je přitom zcela normální, že člověku krevní tlak čas od času kolísá.

Pokud ovšem neustále stoupá k vyšším hodnotám, hovoříme o stavu, kterému se odborně říká vysoký krevní tlak nebo také hypertenze.

Vysoký krevní tlak patří mezi civilizační choroby, což konkrétně znamená, že se jedná o nemoc, která se častěji vyskytuje ve vyspělých zemích a je důsledkem moderního městského životního stylu. Sám člověk má tedy na rozvoji obtíží velký podíl, přičemž na vině může být například konzumace nevhodných potravin, kouření, zvýšený příjem alkoholu, stres či nedostatek pohybu.

Hodnoty krevního tlaku

Výsledná hodnota krevního tlaku, jež lékaře zajímá, se skládá ze dvou různých čísel, která jsou navzájem oddělená prostřednictvím lomítka. Vyšší číslo (první hodnota) vyjadřuje systolický tlak, nižší číslo (druhá hodnota) naopak diastolický tlak. Naměřené hodnoty se přitom udávají v torrech či mmHg, což je milimetr rtuťového sloupce.

Systolický i diastolický tlak jsou tedy důležitými indikátory správné funkce krevního oběhu a dobrého zdravotního stavu konkrétního pacienta. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) lze přitom krevní tlak v případě dospělého člověka posuzovat právě na základě těchto dvou hodnot, a to následujícím způsobem.

Tabulka: Hodnoty krevního tlaku (podle SZÚ)

Druh krevního tlaku	Systolický tlak (mmHg)	Diastolický tlak (mmHg)
Nízký krevní tlak (hypotenze)	< 100	< 70
Optimální krevní tlak	100-119	70-79
Normální krevní tlak	120-129	80-84
Zvýšený krevní tlak	130-139	85-89
Vysoký krevní tlak (hypertenze)	> 140	> 90

Pacienty, kteří mají podezření, že je s jejich tlakem něco v nepořádku, často zajímá hlavně to, jaký je ideální krevní tlak a kdy je naopak nutné zpozornět, začít situaci řešit a vyhledat lékaře. Jednoznačně určit, jaký je normální tlak ovšem může být problematické. V úvahu je totiž nutné vzít několik různých kritérií.

Obecně se jako správná hodnota udává 120/80 mmHg, ale to platí pouze pro zdravého dospělého člověka. U malých pacientů by toto číslo mohlo být spíše signálem velkých zdravotních obtíží. Právě proto je nutné hodnotit optimální tlak podle věku, ale i vzhledem k jiným chorobám, kterými pacient trpí.

Tabulka: Krevní tlak podle věku

Nízký tlak	Optimální tlak	Vysoký tlak
Kojenec	< 80/45	80/45	> 85/50
Dítě	120/80
Muž	140/90
Žena	140/90
Dospělý s ledvinovým onemocnění	120/80
Dospělý s cukrovkou	130/80

Kolísavý krevní tlak

Drobné odchylky krevního tlaku v průběhu dne a noci bývají zcela normální, přičemž svůj vliv může mít také psychický stav daného jedince nebo zvýšená fyzická zátěž.

Pokud se ovšem hodnota mění s každým novým měřením, a to bez zjevné příčiny, lékaři hovoří o kolísavém krevním tlaku. Ten nejčastěji trápí labilní osoby, které nemají dostatek pohybu.

Kolísavý krevní tlak se ale může objevit také vlivem genetických predispozic.

Jaké má vysoký krevní tlak příčiny?

Nemocné často zajímá, co způsobuje vysoký tlak a zda je možné těmto komplikacím nějakým způsobem předcházet.

Z výše umístěných tabulek je přitom patrné, že hodnotu krevního tlaku jistým způsobem ovlivňuje pohlaví a věk pacienta. Svou roli ovšem hraje i dědičnost.

Dítě rodičů, které trápí zvýšený tlak, proto bude náchylnější k budoucímu rozvoji stejných obtíží.

Jelikož tento zdravotní problém patří mezi civilizační choroby a souvisí se zdravou životosprávou, je jasné, že některé příčiny vysokého tlaku člověk může sám ovlivnit. Mezi rizikové faktory, které zvyšují šance na výskyt obtíží spojených s vysokým tlakem, se řadí například:

• konzumace nezdravých pokrmů,
• zvýšený příjem alkoholu,
• kouření,
• obezita,
• chronický stres,
• nedostatek pohybu,
• sedavý způsob života,
• syndrom spánkové apnoe,
• onemocnění ledvin nebo cukrovka.

Jednoznačnou příčinu vysokého krevního tlaku se lékařům podaří identifikovat jen málokdy. Pravděpodobně se totiž jedná o kombinaci většího množství faktorů, přičemž někdy se neprokáže ani jeden z výše zmíněných činitelů.

Jaké má vysoký tlak příznaky?

Často se stává, že se v počátcích nemocný vyšším krevním tlakem příliš nezabývá, protože se cítí zdravý a nic ho neomezuje, ani když ví, jaké má jeho krevní tlak hodnoty. To je však na vysokém tlaku zrádné. Pokud pacient včas nezahájí vhodnou léčbu, nemoc se může dále rozvíjet a způsobuje další zdravotní komplikace.

Příznaky vysokého tlaku:

• bolest hlavy,
• únava,
• závratě,
• dušnost,
• bušení srdce,
• tlak na hrudi,
• poruchy spánku,
• otoky končetin,
• hučení v uších,
• krvácení z nosu,
• nadměrné pocení,
• poruchy vidění.

Zatímco někdy mohou být projevy vysokého tlaku na první pohled zjevné, jindy se jedná spíše o nespecifické symptomy, které si pacient s tímto zdravotním problémem nespojí. Typickým příkladem jsou časté bolesti hlavy.

U některých pacientů se pak vysoký krevní tlak může hned napoprvé projevit závažnými obtížemi, jako je infarkt myokardu nebo mozková příhoda.

Možné komplikace

Kromě toho, že vysoký krevní tlak způsobuje pacientům celou řadu nepříjemných obtíží, může být také jedním z hlavních rizikových faktorů pro rozvoj dalších onemocnění. Sem patří například:

• demence,
• mozkové příhody,
• ischemická choroba srdeční,
• ateroskleróza tepen dolních končetin,
• zrakové poruchy,
• erektilní dysfunkce.

Diagnostika

Důležité je vědět, jak poznat vysoký tlak, aby bylo možné co nejrychleji začít s terapií.

K diagnostice vysokého tlaku slouží tonometr (tlakoměr), který může být jak rtuťový, tak i digitální. Pro potvrzení hypertenze se pak provádí také vyšetření krve, moči a očního pozadí.

Existuje-li podezření na další zdravotní komplikace, je možné přistoupit i k jiným testům, jako je:

• CT,
• echokardiografie,
• sonografie,
• magnetická rezonance,
• zátěžová ergometrie.

Léčba vysokého krevního tlaku

Jak snížit hodnoty tlaku, aby byly opět v normálu? Pokud jde o vhodnou léčbu, zpravidla zahrnuje užívání medikamentů a změnu životního stylu. Farmakoterapie využívá především několik skupin antihypertenziv, která se u pacientů většinou kombinují podle jejich individuálního stavu. Jedná se například o:

• diuretika,
• betablokátory,
• inhibitory ACE,
• sartany,
• blokátory kalciových kanálů,
• centrálně působící antihypertenziva.

Další významnou součástí léčby je samozřejmě změna životního stylu, a to obzvlášť ve chvíli, kdy je tento faktor jedním ze spouštěčů vysokého krevního tlaku. Pacienti by si také měli uvědomit, že léčba těchto komplikací představuje běh na dlouhou trať a neměli by ji přerušovat ani ve chvíli, kdy se hodnoty krevního tlaku vrátí do normálu.

Pokud vás trápí vysoký krevní tlak, důležité je zaměřit se na životosprávu. Jedinou vhodnou prevencí, kterou je možné těmto komplikacím předcházet, je totiž dodržování doporučených režimových opatření. Jak si můžete pomoci sami?

• Buďte fyzicky aktivní a pravidelně sportujte.
• Jezte vyváženou stravu bohatou na vitamíny a minerály.
• Omezte solení, konzumaci polotovarů a nákupy ve fastfoodech.
• Udržujte optimální body mass index (BMI).
• Pokuste se vyhnout stresovým faktorům.
• Omezte konzumaci alkoholu a vyhněte se kouření.

Vysoký krevní tlak je možné alespoň částečně řešit pomocí snížení tělesné hmotnosti. Každý kilogram navíc může totiž hodnotu tlaku výrazně ovlivnit. Pravidelně cvičte, choďte na procházky. Zařaďte do vašeho jídelníčku větší porce ovoce, zeleniny a nízkotučné mléčné výrobky. Tím snížíte množství soli a tuků ve vašem těle.

Jak na vysoký krevní tlak

Do jídelníčku je vhodné zařadit hlavně hořčík a vápník. Vápník je v tomto případě nezbytný pro správnou funkci svalů a působí velmi dobře na srdce a cévy.

Pokud máme vápníku v těle nedostatek, organismus si ho bere tam, kde je uložený, tedy povětšinou z kostí. Ideální denní dávka vápníku je kolem 800 mg denně. Pro lepší vstřebávání je vhodné dávku vápníku rozdělit.

Například ve 100 g vařené brokolici je polovina denní dávky vápníku pro dospělého.

Hořčík napomáhá k uvolňování svalů, které řídí cévy a vedou tak k lepšímu proudění krve. Zároveň udržuje rovnováhu mezi sodíkem a draslíkem, a to má velký význam pro hodnotu krevního tlaku. Nejlepším zdrojem tohoto minerálu jsou přitom ořechy a luštěniny, můžete ho zakoupit ale i ve formě tablet, jako jsou například Non Salt tablety.

Česnek má schopnost rozšiřovat cévy a zlepšuje krevní oběh. Již stavitelé pyramid používali česnek k tomu, aby byli silní a vytrvalí. Lidé často trpí při větším množství užívání česneku poruchami trávení, proto je možné využívat doplňky jako jsou například Česnekové kapky.

Vyzkoušejte také hloh, který zvyšuje srdeční energii, a tím pádem i funkci srdce. Jeho úkolem je rozšiřovat tepny a tok krve. Formy, ve kterých můžete zakoupit hloh, jsou různé, a to od prášku přes tablety až po čaj na vysoký tlak. Vhodnými doplňky stravy jsou i kapky na vysoký krevní tlak – FYTOS.

Léčbu vysokého tlaku můžete též podpořit užíváním léků a doplňků stravy, jako jsou například tablety Walmark OptiTensin, Pharma Bion, či Koenzym Q10.

Ačkoliv se za normální tlak často považuje hodnota 120/80 mmHg, je nutné brát v potaz, že to platí pro dospělého zdravého člověka. U dětí a lidí trpících cukrovkou či onemocněním ledvin se to může výrazně lišit. Za vysoký krevní tlak pak lékaři u dospělých pacientů považují hodnoty vyšší než 140/90, v případě kojenců jsou to však čísla vyšší než 85/50 a u malých dětí hodnoty nad 120/80.

Za rozvoj vysokého krevního tlaku mohou být zodpovědné různé rizikové faktory, přičemž nejčastěji se jedná o jejich kombinaci. Svou roli často hraje dědičnost a na vině může být také konzumace nezdravých pokrmů, zvýšený příjem alkoholu, kouření, obezita, chronický stres, nedostatek pohybu, syndrom spánkové apnoe nebo třeba onemocnění ledvin a cukrovka.

Vysoký krevní tlak se zprvu manifestuje spíše nenápadně. Mohou se dostavit například bolesti hlavy a závratě, ale mezi časté komplikace patří také únava, dušnost, bušení srdce, pocit tlaku na hrudi, problémy se spánkem, otoky končetin, hučení v uších, krvácení z nosu nebo poruchy vidění. Někdy pak může vysoký krevní tlak u pacientů vyvolat infarkt myokardu nebo mozkovou příhodu.

Léčba vysokého krevního tlaku obvykle spočívá v užívání medikamentů a změně životního stylu.

Léky se většinou kombinují, přičemž nejčastěji jde o diuretika, betablokátory, inhibitory ACE, sartany, blokátory kalciových kanálů nebo centrálně působící antihypertenziva.

Dále je nutné dbát na zdravý životní styl, být fyzicky aktivní, konzumovat vyváženou stravu, omezit konzumaci alkoholu, vyhýbat se kouření a udržovat stres na minimu.