Horečka u dětí: kdy ji srážet a kdy je čas na léky?

Horečka je dobrý sluha, ale zlý pán a při nemoci vás může pořádně potrápit. Naučte se rozeznat, kdy je tělu prospěšná a kdy je na čase ji raději srazit. 

Neoblíbený pomocník

Zvýšená teplota nebo horečka jsou přirozené reakce našeho těla, které nám dávají vědět, že něco není v pořádku. Zabraňuje množení virů a bakterií a dokáže zaktivovat imunitní systém.

Do 38,5 °C nemusíte mít z teploty obavy, pokud se přehoupne přes tuto hranici a doprovází ji pocení a střídání stavů zimnice a horka, je na čase ji začít srážet.

Pokud vaše tělo bojuje s nemocí pomocí horečky, dopřejte si dostatek odpočinku, tekutin a vitamínů.

Horečka u dětí: kdy ji srážet a kdy je čas na léky?

Během horečky tělo bojuje proti nemoci, proto hodně odpočívejte

Horečka přichází ve dvou vlnách

První vlnu rozeznáte podle studených končetin a zimničných stavů. Tělo se totiž postupně zahřívá na teplotu, kterou se pustí do boje s nemocí.

Druhá vlna vás už většinou donutí zůstat v posteli – tělo se zahřálo na požadovanou teplotu. Zápasí s nemocípocením se zbavujete škodlivých látek.

Jak horečku srazit?

Nejosvědčenějším receptem na sražení horečky jsou studené obklady – namočte ručník nebo utěrky do chladnější vody a přiložte na krk, čelo a do podpaždí.

Teplota vody by měla být mezi 25 až 30 °C, ale i tak vám bude na rozehřátém těle připadat studená. U dětí postačí zábaly nohou. Na více místech by jejich tělu mohly naopak způsobit šok.

U kojenců se zábalům raději vyhněte.

Horečka u dětí: kdy ji srážet a kdy je čas na léky?

Studené obklady jsou nejlepším pomocníkem při srážení horečky

Tip: Můžete vyzkoušet i recept našich babiček – smíchejte jablečný ocet s vodou a postupujte jako u klasických obkladů.

Zábal nechte působit 5 až 15 minut, během dvou hodin obklady třikrát vyměňte. Pokud máte při horečce studené ruce i nohy, zábaly vynechejte.

Nic nepokazíte ani bylinkami. Naopak čaj z meduňky vás uklidní, lípa, bezinka nebo hřebíček pomůžou pocení i snížit horečku.

Horečka u dětí: kdy ji srážet a kdy je čas na léky?

Nezapomínejte ani na sílu bylinek, i tak vám pomůže horečku srazit

Pokud potřebujete rychle fungovat a nemáte na zábaly ani odpočinek čas, vyzkoušejte lék Tantogrip citrón nebo Tantogrip pomeranč. Nápoj si z něj můžete připravit v teplé i studené podobě a během 20 minut vám uleví nejen od horečky, ale i ostatních příznaků chřipky – zapudí zimnici, uleví od bolesti hlavy i svalů a uvolní ucpaný nos.

Kdy s horečkou navštívit lékaře?

Přetrvávají horečky nad 39 °C déle než 4 dny? Jděte k lékaři. Stejně tak, pokud nemocný v horečkách omdlévá, nebo ho popadá dušnost. U malých dětí i v případě, když se objeví celkové křeče, nebo horečka nad 40 °C.

Tantogrip citrón, Tantogrip pomeranč obsahují paracetamol a phenylephrin hydrochlorid. Lék k vnitřnímu užití. Čtěte pečlivě příbalový leták. K dostání v lékárnách bez lékařského předpisu.

Důležitost horečky při infekcích

Horečka u dětí: kdy ji srážet a kdy je čas na léky?

Potlačování horečky i pouze zvýšené teploty antipyretiky je rutinní praxí, nad kterou nepřemýšlejí pacienti, ale bohužel většinou ani jejich lékaři. Během své praxe jako praktická lékařka jsem potkala stovky lidí, kteří začali užívat paralen už při prvních příznacích nemoci. Koneckonců je k tomu navádí reklama na jeden nejmenovaný lék „na chřipku“. Jednou je zamrazilo na zádech, dvakrát kýchli a už sahali po prášku.

Také jsem si všimla, že všichni pacienti – bez výjimky!! – s únavovým syndromem, ať již nasedajícím na bezprostředně prodělané virové onemocnění nebo vzniklým plíživěji, měli v anamnéze opakované potlačování horečky.

Nikdy jsem neviděla postinfekční únavový syndrom (stav typu „před měsícem jsem měl chřipku a nemůžu se z toho pořád dostat…“) u pacienta, který prodělal virózu nebo chřipku přirozeně, nesrážel teplotu, prostě si to protrpěl.

Tito lidé byli obvykle do týdne fit.

Co se děje v těle, když jsou během akutní infekce použity léky na snížení horečky – paracetamol, ibuprofen nebo kyselina acetylosalicylová? Proč není jejich použití vhodné, ba je dokonce škodlivé? Pro přehlednost pojednám důsledky potlačení horečky z hlediska času.

Bezprostřední, akutní důsledky potlačení horečky při infekci

Horečka je základní mechanismus obrany proti infekcím. Je fylogeneticky velmi stará. Při horečce se zrychluje metabolismus včetně detoxikační činnosti jater, zrychlují se aktivity buněk imunitního systému.

To vše zhruba třikrát již při 38 stupních Celsia.

Jak ale dojde k tomu, že při infekci stoupne tělesná teplota a pak zase klesne? Znalost mechanismu vzniku horečky a účinku léků na její snížení je velmi důležitá k pochopení, proč jsou výše uvedené léky při horečce tak škodlivé.

Horečka vzniká v důsledku změny nastavení cílové tělesné teploty v mozkovém termoregulačním centru. Mozek se z krve díky přítomnosti mediátorů zánětu (prostaglandiny, interleukiny, cytokiny aj.) dozví o tom, že někde v těle zuří zánět.

Zánět se tedy projevuje změnami v krvi a ty jsou pro mozek signálem, že je třeba zvýšit teplotu. Zánět je boj imunitního systému s mikroby. Latinský název je „inflammatio“, neboli vzplanutí, vznícení.

Tento název přesně popisuje, co se v těle děje – doslova hoří, spaluje, aktivizuje se k boji. Bez reakce – zánětu neexistují symptomy infekční nemoci ani obrana proti ní. Bez zánětlivé reakce mohou mikroby zůstat v těle po dlouhou dobu, mnohdy s negativními důsledky.

Když máte angínu, všechny prožívané symptomy jsou příznaky zánětu: otok, zarudnutí, bolest, sekrety, horečka.

Za přirozených okolností termoregulační centrum sníží tělesnou teplotu teprve tehdy, když je infekce zvládnuta a tyto látky se netvoří a neproudí s krví do mozku.

Zde vstupují do hry antipyretika, účinkují tím, že v těle blokují produkci mediátorů zánětu. Jejich produkce se výrazně sníží a klesne jejich tok do mozku. Mozek je nesprávně informován, domnívá se, že infekce již byla zvládnuta a proto sníží teplotu zpět na normální. Metabolismus a imunitní reakce se zpomalí v situaci, kdy je tělo zaplaveno viry nebo bakteriemi.

U vážných infekcí nebo u oslabeného jedince může mít použití antipyretik dopad i na úmrtnost! Například během španělské chřipky v roce 1918 byla úmrtnost alopaticky léčených hospitalizovaných pacientů více než 25násobná ve srovnání s pacienty léčenými v homeopatických nemocnicích.

Tento šokující rozdíl musí být připsán zejména dvěma faktorům. Za prvé alopatičtí pacienti neměli žádnou účinnou léčbu ve srovnání s homeopatickými pacienty, jen symptomatickou. A právě symptomatická léčba – potlačování horečky aspirinem – mohla být hlavním důvodem tak vysoké úmrtnosti.

Před pár lety jsem četla o epidemii spalniček v Ghaně, u podvyživených dětí. Úmrtnost při standardní terapii, která zahrnovala i srážení horečky paracetamolem, byla kolem 35 %. Děsivé číslo.

Ještě děsivější je ale to, že když si lékaři všimli, že děti, které přežily, měly při příjmu vyšší horečku, horší vyrážku a celkově výraznější symptomy, než děti, které posléze zemřely, přestali paracetamol podávat a úmrtnost klesla na 7 %. Jinými slovy, lékaři 4 z 5 dětí doslova zabili svou léčbou.

Kdyby to bylo antibiotikum, nebo jiný zázračný lék, který by dokázal takto snížit úmrtnost, byly by toho plné noviny a televize. Ale protože to bylo naopak nepodávání určitých léků a respektování biologických zákonitostí, mlčí se o tom.

Vysoká horečka je nutná k eliminaci virů a bakterií z těla. Potlačení horečky při akutní infekci v důsledku zeslabení imunitní odpovědi prodlužuje infekčnost pacienta, dobu trvání nemoci a dobu zotavení. Existují studie, které to prokazují.

Pamatuji si udivené pohledy pacientů, kteří brali paralen „aby byli brzy zdraví“ a já jim řekla, že si naopak nemoc prodloužili, že kdyby zůstali doma pár dní s teplotou, byli by za týden nebo dva v pořádku. Jak jim to nešlo do hlavy, vždyť přece v té reklamě se říká něco úplně jiného.

Reklama ale nelže, natvrdo říká, že pouze potlačuje symptomy chřipky a horečku. Bohužel si nikdo neuvědomí, co to doopravdy znamená. Potlačení příznaků nerovná se léčba!!

Ještě jednou opakuji: při přirozeném průběhu nemoci mozek sníží teplotu, teprve když je infekce zvládnuta. Použití antipyretik dává mozku falešnou informaci o tom, že infekce pominula a následné snížení teploty oslabí organismus v situaci, kdy potřebuje být naopak posílen.

Střednědobé důsledky potlačení horečky při infekci – imunologické a biochemické

Výše popsaný imunologický mechanismus je v pozadí také komplikací infekčních nemocí, kdy byla prudká, generalizovaná reakce s horečkou potlačena a vznikl lokalizovaný, ale chroničtější zánět, například zánět mandlí, nosních dutin, středního ucha, průdušek, plic, ledvin, kloubů apod. Pokud k takovému typu zánětu dojde rychle, akutně, znamená to slabší konstituci pacienta. V dnešní době je ale často oslabena právě užitím antipyretik během horečky.

Jaký typ lidí obvykle sahá po antipyretikách hned na začátku nemoci? Jsou to obvykle lidé, kteří si tzv. nemohou dovolit stonat, orientovaní na výkon, nelibě nesoucí jakékoli známky slabosti svého těla. Mají problém si prostě lehnout na pár dní do postele a vypnout. Ignorují signály svého těla a snaží se je přehlušit léky.

Bohužel ignorování vlastních potřeb není u nich omezeno jen na dobu nemoci, ale týká se často nedostatečné kvality stravy, nedostatku pohybu, odpočinku a pobytu v přírodě. Tito lidé vstupují do nemoci již předem oslabeni a pak to dorazí paralenem. Není divu, že končí v ordinacích lékařů s únavou táhnoucí se týdny i měsíce.

Potlačení horečky je často příčinou dlouhodobé únavy po nemoci, někdy přímo chronického únavového syndromu (CFS). Příčinou CFS není přítomnost EB viru nebo jiných infekčních agens v organismu, ty v něm byly dlouho předtím. Příčinou je oslabení imunity v důsledku nesprávného léčení akutních infekcí v kombinaci se špatnou stravou a stresem.

Jeden mechanismus vzniku únavy je specifický pro paracetamol. Bohužel právě paracetamol je v posledních letech velice oblíbené analgetikum a antipyretikum. Jeho oblíbenost vychází jednak z jeho vysoké účinnosti (tj.

Budete mít zájem:  Jak naučit dítě lyžovat

silné schopnosti potlačit příznaky) a protože nepoškozuje zažívací trakt jako kyselina acetylosalicylová a ibuprofen. Ale má i značné nevýhody. Jednou ze zásadních nevýhod paracetamolu je jeho toxicita pro játra. Při jeho metabolizování dochází k tvorbě toxického meziproduktu NAPQI.

Tato látka je hlavním původcem toxických účinků paracetamolu. Účinkuje jako volný radikál.

Ochranou před volnými radikály jsou tzv. antioxidanty. Jedním z nich je glutathion. Je to základní, konečný a jediný recyklovatelný nitrobuněčný antioxidant. Glutathion se musí postarat nejen o NAPQI, ale končí u něj všechny volné radikály.

Nevhodná strava, toxiny, léky, stres, trauma, stárnutí, infekce a radiace jeho zásoby vyčerpávají.

Naše schopnost produkovat a udržet vysokou hladinu glutathionu je životně důležitá pro uzdravení se z prakticky všech nemocí i k jejich prevenci a udržení si optimálního zdraví a výkonnosti.

Pokud jsme vystaveni příliš silnému oxidativnímu stresu nebo příliš mnoha toxinům (včetně léků), zásoby antioxiadantů včetně glutathionu se vyčerpají a to vede k nemoci. Nedokážeme se bránit proti volným radikálům, infekci nebo rakovině a nedokážeme se zbavit toxinů.

Infekce je jednou ze situací, kdy se tělo nachází v oxidativním stresu. Použití paracetamolu v této situaci vede k několika důsledkům.

Zaprvé snížení horečky sníží efektivitu boje proti infekci a prodlužuje dobu, po kterou je tělo vystaveno působení infekčních agens, a tedy prodlužuje dobu trvání nemoci! Paracetamol zatěžuje játra, která ho musí metabolizovat a při jeho metabolizování vzniká toxický meziprodukt NAPQI.

U některých lidí dochází k vyšší produkci NAPQI a tedy vyšším nárokům na glutathion. Pokud je takový jedinec současně geneticky vybaven nedostatečně funkčním genem pro tvorbu glutathionu, nebo má jeho hladinu vyčerpánu i z jiných příčin (například stres, nekvalitní strava, jiné léky apod.), vytvoří se v jeho těle vysoká hladina NAPQI, která mj.

poškodí mitochondrie. Nedostatečná funkce mitochondrií je hlavní příčinou chronické únavy po virózách a jiných nemocech, bolestí svalů, nesoustředění, deprese a jiných symptomů CFS. Hlavním škůdcem pro mitochondrie jsou právě volné radikály.

Naše tělo má jen omezenou schopnost se s nimi vypořádat, je konstruováno na život v čistém prostředí bez chemikálií, na konzumaci přirozené čisté stravy, na život bez chemických léků a toxinů v životním prostředí, na život, kdy je možno reagovat na stres přirozeným způsobem (uteč nebo bojuj). Pokud k přirozené zátěži při infekci přidáme chemické léky, může dojít k problému.

Dlouhodobé důsledky potlačení horečky při infekci

Důsledky opakovaného potlačování horečky a zánětu sahají bohužel ještě mnohem dále než k protahované únavě. Statistiky prokazují souvislost mezi výskytem horečnatých onemocnění v anamnéze a rizikem rakoviny. Čím více horeček, tím méně rakoviny a naopak.

Opakované potlačování horečky vede k chronickému poškození imunitního systému, mitochondrií a ke zvýšení oxidativního stresu. Poškození DNA volnými radikály je považováno za jeden ze spouštěčů maligního bujení. Ke vzniku maligních buněk dochází v každém z nás neustále, ale funkční imunitní systém si s nimi poradí.

Rakovina vznikne pouze v situaci, kdy imunitní systém neplní své funkce. A jsme opět u stresu, nekvalitní stravy, nedostatku vitamínů a dalších mikroživin, volných radikálů apod.

Shrnutí

Horečka je základní mechanismus obrany proti infekci. Mozek zvýší teplotu v situaci, kdy dostává z krve prostřednictvím mediátorů zánětu informaci o přítomnosti infekce.

Použití antipyretik (paracetamolu, kyseliny acetylosalicylové, ibuprofenu) zabrání tvorbě těchto látek a mozek dostane nesprávnou informaci o stavu boje proti infekci a sníží teplotu v situaci, kdy infekce ještě není zvládnuta, což vede k oslabení imunitní reakce. Použití paracetamolu s sebou nese navíc další riziko.

Při jeho metabolizování vzniká toxický meziprodukt, který se chová jako volný radikál. K jeho zneškodnění používá organismus glutathion, základní antioxidant. U geneticky disponovaných jedinců neprobíhá tato detoxikace dostatečně a dochází ke kumulaci toxické látky v těle.

Její aktivita jako volného radikálu a vyčerpání zásob glutathionu poškozuje mitochondrie. Mitochondrie pak nejsou schopny plně fungovat a tvořit energii. Důsledkem je únava, bolesti svalů, duševní nevýkonnost, deprese a prakticky jakákoli chronická nemoc.

Rozdíly v genetické výbavě vysvětlují, proč si někdo může dovolit srážet horečku pravidelně bez vážnějších následků a někdo po jedné epizodě upadne do chronického únavového syndromu. Protože nikdo z nás neví, jaké má geny, je rozumné předpokládat horší možnost a snažit se poškození předcházet.

Doporučený postup:

    • Když jsme nemocní a není nám vůbec dobře, lehneme do postele. Přecházení nemoci je bezohlednost vůči sobě i ostatním.
    • Horečku nesrážet, ani když je vysoká přes 39°C. Výjimkou jsou lidé s velmi oslabeným srdcem. Pokud i starý člověk dokáže vyprodukovat vysokou horečku nad 39°C, je třeba to brát jako známku silné vitality a vítat ji, nikoli potlačovat léky. U dětí není obvykle důvod ke zbytečným obavám, snášejí horečku dobře. Výskyt febrilních křečí není tak častý, aby ospravedlnil rutinní potlačování horečky nad 38,5°C a poškozování imunity každého dítěte. Kromě toho křeče přicházejí i při nižších teplotách, nesouvisejí primárně s výší horečky. Matky jsou zbytečně strašeny. Naopak právě zdravé, robustní děti spontánně produkují vysokou horečku a často jim ji ani nelze srazit. Ohrožené jsou naopak právě ty děti, kterým se horečku podaří antipyretiky srazit. Zvažujte vždy celkový stav dítěte a ne jen výši horečky. Má chuť k jídlu? Hraje si? Nechce být v posteli? Dokonce zlobí? Tak to nebude nic vážného. Leží jak mrtvola při 37,3°C? O takové dítě si budu dělat větší starosti než o dítě s 40°C, které pobíhá a nechce ležet.
    • K subjektivní úlevě při horečce lze použít fyzikální procedury, např. zábaly, ale ne léky.
    • Když už z různých důvodů potřebujete horečku na chvíli snížit, použijte acylpyrin nebo ibuprofen, nemají tak ničivý vliv na játra a mitochondrie jako paracetamol.
    • Omezte nebo zcela vylučte stravu. Pokud budete chtít jíst, použijte staré osvědčené recepty: čaje, česnečku, polévky.
    • Jak zvýšíme tvorbu glutathionu? Ten potřebujeme při nemoci vždy, protože infekce sama o sobě je zátěž a zvyšuje množství volných radikálů v těle. Glutathion si sami syntetizujeme z několika surovin. Potřebujeme síru, kterou získáme z potravin bohatých na síru, jako je česnek, cibule a brukvovitá zelenina (brokolice, kapusta, zelí, květák). Naše babičky věděly, proč vařily při nemoci česnečku nebo slepičí polévku … vylepšíme si ji navíc brokolicí a miso pastou.
    • Dodáme vitamín C, až 10 g denně.
    • Dodáme vitamín D, v akutním stavu až 10000 IU denně.
    • N-acetyl cystein je substance obsažená např. v léku ACC, používaném při kašli. Jde o prekurzor glutathionu, proto je jeho užití při infekci vhodné. I když nemáme kašel, užití tohoto volně prodejného léku nám vylepší hladinu glutathionu a tedy i naši schopnost zvládnout volné radikály. Používá se i při léčbě otravy paracetamolem.
    • Ideální terapií infekcí je homeopatie, nejlépe individualizovaná, v nouzi lze použít i Oscillococcinum, které má studiemi klinicky prokázaný účinek při virózách. Nebo kombinované homeopatické léky na virozy, např. Paragrippe, Gripp-Heel, Guna-Flu, Guna-Virus, Citomix (poslední tři jsou na recept).
    • Možná to nejdůležitější na konec: nebojte se nemocí. Strach a úzkost prokazatelně oslabuje imunitní systém. Epidemii podlehne jen ten, kdo věří, že nemá kontrolu nad situací a může se stát její obětí. Důvěřujte svému tělu, posilujte ho rozumnou životosprávou a homeopatií a ono si poradí.
  • Když už onemocníte, berte nemoc jako signál, že je třeba dát si pauzu. Při nemoci dejte průchod všem emocím, které se objeví. Zvažte, co bylo spouštěčem nemoci, proč jste potřebovali vypnout a proč jste to přehlíželi.

Horečka u dětí

Když dítěti stoupá teplota, má horkou kůži a i z plenek sálá teplo, dělají si rodiče zpravidla starosti, že je nemocné.

Při posuzování tělesné teploty musíme brát v úvahu věk dítěte. Ihned po porodu se teplota pohybuje v rozmezí 37 až 38,2°C v konečníku.

Během prvního dna klesá a za 24 hodin se zvyšuje opět na 37-37,5°C. Od šesti týdnů je teplota v konečníku vždy vyšší než v podpaží. Pro praktické použití odečítáme od naměřené konečníkové teploty 0,5°C, u některých dětí je ale normální i rozdíl 0,7°C oproti podpaží.

Teplota nebo horečka

Normální teplota těla je mezi 36,5 a 37,3 stupně. Je individuální a také závislá na denním čase. Pouze u malých kojenců k tomuto kolísání během dne nedochází a teplota se celých 24 hodin pohybuje kolem 37 stupňů.

Ráno v šest hodin bývá tělo nejchladnější a večer kolem 17. hodiny nejteplejší. Zvýšená teplota se pohybuje mezi 37,5 a 38,5 stupně, o horečce se mluví od 38,5 stupně. Mírná horečka je mezi 38,5 a 39,5 stupně.

Od 40°C je to už dramatičtější, mluvíme o vysoké horečce.

Horečku pozná většina rodičů podle hodně červených tváří a horkého čela dítěte, protože právě přes kůži na hlavě se tělo zbavuje přebytku tepla. Horké ruce nebo nohy oproti tomu horečku nemusejí signalizovat. Bývají naopak spíše studené, někdy i promodralé.

Dlouhodobé zvýšené teploty

V praxi se často setkáváme s dětmi, které mají kratší či delší dobu tzv. zvýšené teploty do 37,5°C, hovoříme o tzv. subfebrilii.

Příčiny mohou být různé: zánět při virové infekci, horké prostředí, zejména při nedostatečném příjmu tekutin, dalším důvodem mohou být poruchy metabolismu, některé vzácnější poruchy ledvin, srdce a imunitního systému.

Mnohé takové děti jsou hospitalizovány v nemocnicích a zevrubně vyšetřovány a po určité době propuštěny s diagnózou zvýšená teplota.

Budete mít zájem:  Cena vejce stále rozhoduje. Nejprodávanější jsou M z klece

Zvýšená teplota, která se objeví jedenkrát v průběhu dne, nás nemusí příliš znervózňovat, pokud není provázena dalšími příznaky a celkový stav dítěte je nezměněn.

Uvědomíme lékaře, ten si dítě prohlédne a rozhodne o dalším postupu. Spíše se zaměříme na zjištění, zdali, zvláště velmi energické dítě, mělo v průběhu dne dostatek tekutin, zdali jsme je nepřehřáli v příliš teplém oblečení. Při zvýšených teplotách nepodáváme žádné léky proti teplotě, protože by neměly efekt a spíše by organismus dítěte ještě zatěžovaly.

Jak a kde měřit

Přesné výsledky u malých kojenců přinese pouze měření v zadečku. Všechny velké studie ukazují, že tato metoda je nejspolehlivější. Teplotu u dětí do tří let měříme v zadečku. Od věku šesti týdnů odečítáme od naměřené hodnoty 0,5°C.

Při tomto měření položte dítě na stranu, skrčte mu nožičky a jednou rukou je pevně za ně držte. Konec teploměru před tím potřete trochou vazelíny a ukazováčkem a palcem opatrně zaveďte do konečníku.

Tiskněte přitom rukou na zadeček, což zabrání tomu, aby nebyl teploměr zaveden příliš hluboko.

Nechte ho v konečníku dvě tři minuty a dítě zabavte zpíváním či vyprávěním. Pokud se dítě brání měření teploty v zadečku, vložte mu teploměr do podpaží. Myslete při tom ale na to, aby byla špička teploměru přesně v jamce a nevypadávala ven. Nejlepší je měřit teplotu na stejném místě těla a ve stejnou ranní i večerní hodinu a po určité době po srážení teploty.

Horečka není nemoc

Horečka se velice často vyskytuje jako příznak obvykle virového, méně často bakteriálního onemocnění dítěte. Jakmile se imunita získaná v děloze matky vyčerpá (asi kolem 15. měsíce života dítěte), musí se malý organismus s útoky zvenčí vypořádávat už sám, trénovat vlastní obranné schopnosti.

U dětí není ještě regulování teploty, kterou řídí termoregulační centrum v mozku, docela zralé.

Horečka se objevuje častěji (děti mezi jedním rokem a šesti lety mívají průměrně horečku, kdy teplota stoupne přes 38,5 stupně, osmkrát do roka, dospělí tak jednou za dva roky), může být i při banální infekci poměrně vysoká a její vznik může být neočekávaný, z plného zdraví.

Pokud viry či bakterie proniknou do těla, nejprve vzniká pocit zimy a tělo se snaží různými způsoby zahřát. Stáhnou se svalová vlákna pod kůží, objeví se husí kůže. Svaly se začnou třást a zahřívat, což nebývá navenek vidět. Cévy v končetinách i pokožce se zužují, takže jimi protéká méně krve. Tělo se proti tomu začne bránit tím, že začne „topit“.

Dokud horečka stoupá, může mít dítě dokonce chladné ruce i nohy, větší děti si stěžují na pocit zimy a mohou mít třesavku. Mnoho zárodků, například chřipkové viry, se nemůže při vyšších teplotách dále množit, pokud se nevytvoří jejich termostabilní varianty. Zahřátí organismu ovlivní i látkovou výměnu, rychle se čistí krev, protože se rychleji odplavují odpadní látky.

Obranné buňky lépe bojují se zárodky nemoci.

Při horečce spotřebuje tělo dvakrát tolik energie, než když je zdravé, proto je někdy nutné malého pacienta šetřit, třeba ho i nosit na záchod. Boj těla se dá lépe přečkat, pokud jsou okolo malého lidé, kterým může důvěřovat.

Horečka je nejčastějším důvodem návštěvy lékaře, je také často důvodem zbytečným. Rodiče navštěvují lékaře již jen se zvýšenou teplotou, která se objevila před hodinou.

Ani lékař obvykle na úplném začátku onemocnění není schopen stanovit přesnou diagnózu a bude tlumit pouze příznaky onemocnění.

Proto v prvních 24 hodinách je vhodnější zajistit pro dítě maximální komfort, dostatek chladných tekutin a vyčkat.

Kdy okamžitě k lékaři

Pokud se horečka vyskytuje u dítěte do šesti měsíců. Vystoupí-li nad 39,5 stupně a neklesá ani po podání léků proti teplotě a chladných tekutin, případně zábalů.

Pozorujeme-li změnu v chování dítěte (nápadně neklidné, nereaguje na uklidnění, halucinace, apatický stav).

Má-li dítě ztížený dech (neplést se zrychleným dechem, který je při vyšší teplotě vždy), opakovaně zvrací, má stříkavé stolice, sliní, odmítá ležet, odmítá cokoliv spolknout i vlastní sliny. Pozor dáváme na nápadně chladné, bledé končetiny a křeče.

Vhodná léčba

Teplotu do 38 stupňů nemá smysl léčit. Podáváme pouze dostatek chladných či vlažných tekutin: lehce oslazený černý čaj, málo kysličníkem sycenou minerálku nebo kojeneckou vodu. Sladké i kyselé ovocné šťávy mohou při teplotě dráždit žaludek a způsobit zvracení .

V domácí lékárničce by neměly chybět léky na snížení teploty (např. Paralen, Panadol, Brufen-dětský sirup). Dítěti je ovšem podávejte, až když jiné metody nepůsobí a vyvarujte se překračování dávek, mohlo by dojít k postižení jater a ledvin.

U dítěte do tří let volíme lék ve formě sirupu či kapek a před podáním si vždy na příbalovém letáčku pečlivě přečteme způsob podávání a dávkování.

Dost často se stává, že má-li dítě teplotu, vše odmítá a podání léku se stává téměř neřešitelným problémem. V tomto případě je lepší užít čípek. Po zavedení do konečníku přidržíme půlky zadečku u sebe asi dvě minuty, aby dítě čípek nevytlačilo, čípek se začal vstřebávat ze střeva a mohl tak začít účinkovat.

Okamžitě zvyšte příjem tekutin minimálně o padesát procent! Při horečce musí dítě pít v malých, ale častých dávkách. Pokud se nám dítě nepodaří zavodnit, nepodaří se nám ani zlikvidovat teplotu.

Při každém zvýšení teploty o jeden stupeň nad 37°C stoupá potřeba tekutin o 12%.

Přidá-li se zvracení či průjem, může dojít velice rychle ke ztrátě tekutin a solí a nezbývá než dítě léčit alespoň krátkodobě v nemocnici nitrožilně.

Dítěti podávejte vlažné čaje, slazené glukopurem či medem. Pozor na miminka s horečkou, která bývají často vyčerpaná tak, že nemohou ani pít. Děti pijící z lahve a předškolní děti by měly dostávat především vodu s troškou citronu, šťávu z dušeného ovoce, zeleninové vývary, ovocné nebo bylinkové čaje a případně by měly jíst ovoce (např. melouny).

Jestliže je horečka spojena s opakovaným zvracením, je dobře podávat dítěti po lžičkách studený slabý čaj, eventuálně s malým přídavkem soli. Čaj z černého bezu a lipového květu má potivé účinky. Je-li vaše dítě ve věku, kdy už sní pár lžiček kompotovaných borůvek, rozhodně tohoto léku našich babiček využijte. Kompotované borůvky opravdu teplotu srazí.

Na rozdíl od pití netrváme na přijímání pevné stravy a nenutíme mu ani mléko (samozřejmě pokud nekojíme). Trávení je při teplotě narušeno a nucení do jídla povede spíše ke zvracení. Pokud dítěti teplota poklesne, volíme jídlo, které je dobře stravitelné a přitom dodá dosti rychle potřebné kalorie.

S malým dítětem zvláště kojeneckého a batolecího věku je nutné být po celou dobu horečky v jedné místnosti.

Nejúčinnější zábaly

Antipyretika můžete kombinovat s uvedenými metodami sprchováním a zábaly. U dětí od 4 let můžete třikrát denně opakovat 3-4minutové sprchování vlažnou vodou. U kojenců můžete použít ponožky a bavlněné rukavičky nebo kapesníky, které namočíte ve studené vodě, dobře vyždímáte a oblečete nebo zabalíte dítěti ručky a nožky. To celé lze opakovat maximálně třikrát za den.

Přednost zábalům dáváme i před aplikací léků proti horečce. Bez následků nemusí být například podání acylpyrinu, který může být příčinou těžkých alergických reakcí. Zábaly dítěti uleví a během několika aplikací mohou horečku skutečně podstatně snížit. Je ovšem třeba, aby jejich použití bylo prováděno správně.

Starší děti by si měly (pokud to zdravotní stav dovolí) před přiložením zábalu vyprázdnit močový měchýř.

Na rovnou plochu si připravíme suchou osušku nebo plenu podle velikosti dítěte a to tak, aby do ní mohlo být zabaleno od ramen až ke kyčlím. Na ni dáme tkaninu, kterou jsem namočili ve studené vodě a následně důkladně vyždímali.

Tím se její teplota upraví tak, že je pro dětské tělíčko snesitelná. Na tyto tkaniny se dítě rychle položí a zavine. Potom je uložíme pod lehkou přikrývku. Zábal aplikujeme 5-7 minut.

Za půl hodiny můžeme proceduru opakovat, v případě neúspěchu u malých dětí opakujeme ještě jednou. Pak musíme dítě nechat odpočinout.

Po úspěšném zábalu má dítě již dostatečně teplé ruce i nohy. V případě, že jsou studené, je potřeba třením nebo teplou koupelí vylepšit jejich prokrvení. Toho lze docílit tak, že natáhneme miminku ponožky navlhčené slabým roztokem octa a přes ně dáme ještě suché.

Při obzvlášť vysoké horečce pomůžou lýtkové zábaly. Zabalíme každé lýtko od kotníku až pod koleno do chladné a vyždímané látky a obalíme suchým ručníkem. Třikrát po deseti minutách opakujeme.

Zábaly na zápěstí s arnikou nebo citronem jsou optimálním řešením pro kojence, protože srážejí teplotu a posilují tělo. Látkovou plenu rozstřiháme na 4 pruhy. Nakapeme do 100 ml trošku citrónové šťávy nebo arnikové tinktury.

Do roztoku namočíme plenu a zabalíme s ní zápěstí a kotníky. Obalíme je ještě ručníkem a navlékneme ponožky. Každých 10 minut zábaly několikrát obnovujeme a pak dopřejeme dítěti klid. Zábaly slabin jsou jednoduché a pro miminka ideální.

Na deset minut mu položíme na slabiny navlhčený ručník.

Protože zábal je dětem nepříjemný, je někdy lépe přijímáno omývání či sprchování vlažnou vodou. Nepoužíváme nikdy vodu studenou. Má-li dítě teplotu nad 39 stupňů, již voda teplá 35 stupňů chladí. Pozvolna můžeme teplotu snižovat.

Neochlazujeme déle než 5-10 minut. Můžeme smočit i hlavu, neboť hlavou odvádíme čtvrtinu tepla. Dítě s horečkou může mít velmi divoké sny, může i halucinovat.

Budete mít zájem:  Jak se vaří domácí pivo? Podívejte se

Proto nechte v místnosti tlumené světlo, aby se probouzelo do známého prostředí a ne do tmy.

Horečku bychom neměli léčit sami u větších dětí déle než tři dny bez konzultace s lékařem, u kojenců déle než jeden den.

Zvláště u kojenců a předškolních dětí se můžeme setkat s tzv. febrilními křečemi. Vysoká horečka vyvolává křeče, které postihují celé tělo, jsou spojeny s různě hlubokou poruchou vědomí. Trvají obvykle 5 až 10 minut, pak se vědomí rychle upravuje a po tomto stavu nepozorujeme žádné neurologické následky.

Křeče obvykle postihují kojence starší šesti měsíců až děti mladší šesti let. První setkání s křečemi způsobí velkou nervozitu a zmatek. Všemožnými prostředky se snažíme srazit teplotu, teprve když se dítě probere k plnému vědomí, můžeme mu podat malé množství chladné tekutiny. Rodiče, kteří již křeče u svého dítěte zažili, bývají vybaveni čípkem či tubou s Diazepamem.

Každé dítě snáší horečku jinak

Některé děti se vypořádají bez problémů s vysokou horečkou v jedné noci bez léků, jiné se schoulí už při teplotě 38 stupňů a jsou velmi vyčerpané. Mluvíme o horečkových typech.

Dítěti teče z nosu, bolí ho hlava a má teplotu mezi 37-38 stupni, nohy a ruce má studené. Takovému dítěti je dobré snižovat teplotu i přesto, že je nízká, aby se mu v noci dobře spalo a aby mohlo nabrat sílu.

U tohoto horečkového typu by měl být podporován imunitní systém.

Jiný horečkovitý typ dítěte působí unaveně a má skelné oči. Horečka mu začíná stoupat, ze začátku má dítě radost z máminy péče, trochu se potí a spí neklidně. Najednou však boj s nemocí zesílí.

Po první noci se zdá, že je vyhráno, ale odpoledne začne teplota zase stoupat. A tak je to několik dní. Teplota se jen těžko sráží.

Tento typ potřebuje hodně času k přemožení nemoci a potřebuje vždy léky na srážení horečky, aby nedošlo k nadměrnému vyčerpání organismu.

Jiné děti se drápou z postele a chtějí si hrát, i když mají 40°horečky. Opakem jsou děti, kterým horečka razantně stoupá, brzy se celé zpotí, často jsou rudé v obličeji, nic nechtějí jíst, většinu času prospí. Pro obě tyto varianty horečky platí: příští den budou tyto děti většinou skoro fit i bez léků.

Některé děti snášejí horečku dobře, chtějí si hrát, i když se jejich tělíčko třese zimnicí, ale teploty se drží několik dní vysoko a k tomu naneštěstí přibude rýma a někdy i její častá komplikace – zánět středního ucha. Takové děti jsou bledé a mají suchou kůži, musí hodně pít.

Horečka a zvýšená teplota – příčiny a léčba

Horečnaté stavy, kdy teplota organismu stoupne nad 38 °C, jsou pro pacienta nepříjemné, vysoká teplota však může být v některých případech i průvodním jevem život ohrožujících stavů. Zejména horečka u miminek a malých dětí může mít rychlý a závažný průběh. Jak horečka vzniká, jak zvýšenou teplotu srážet a kdy jet s horečkou na pohotovost?

Horečka sama o sobě není onemocnění – vzniká jako průvodní jev obrany těla proti nemoci. Za zvýšením tělesné teploty stojí pyrogeny – látky, které působí přímo v mozku na centrum termoregulace.

Horečka je odpovědí těla na množící se patogeny. Vysokou teplotou se snaží omezit jejich množení a postupně je za pomoci imunitního systému zneškodnit.

Horečka trvá tak dlouho, dokud není tělo za vrcholem boje proti původci onemocnění, obecně by však měla ustoupit do několika dní.

Někdy se u pacientů objeví jen zvýšená teplota nad 37 °C (při měření v podpaží, u měření pod jazykem nebo v konečníku je lidská teplota asi o 0,5–1 °C vyšší), tu však není nutné uměle snižovat.

Pokud teplota organismu stoupne nad 38 °C, hovoříme již o horečce, která při dlouhém trvání nebo dalším prudkém stoupání tělesné teploty může způsobovat závažnější potíže.

U jinak zdravých dospělých se doporučuje umělé snižování (léky nebo zábaly) až po 2 dnech neklesající teploty nad 38 °C nebo při jejím prudkém nárůstu.

Příznaky horečky

  • 37–38 °C – zvýšená teplota, mírné přehřátí organismu, které si pacient vůbec nemusí uvědomovat
  • 38–39 °C – zřetelné přehřátí organismu, pacientovi není dobře, je unavený
  • 39–40 °C – pacientovi je špatně po těle, má svalový třes, často odpočívá
  • 40–41 °C – pacient má zimnici, pod přikrývkou se silně potí, může trpět halucinacemi
  • 41–42 °C – pacient má halucinace, může upadnout do bezvědomí, velmi silně se potí, hrozí kolaps
  • 42 °C a více – hrozí selhání organismu

Příčiny horečky

Nejčastěji horečku způsobují infekční choroby a záněty. Bývá běžným projevem nachlazení nebo jiného infekčního onemocnění. Objevuje se však i po úrazu, operaci nebo po podání některých léků či po očkování.

Horečka po očkování bývá vedlejším příznakem zejména u dětí a měla by sama vymizet do 1–2 dnů. U kojenců pak může signalizovat růst zubů. U větších dětí a dospělých horečka doprovází i průjem při virových střevních infekcích.

Dále může horečka upozorňovat na závažnější nemoci. Kromě infekcí způsobených patogeny (jako je např.

střevní chřipka, nemoc z kočičího škrábnutí, salmonelóza, leptospiróza) a bakteriálních infekcí (jako je např.

infekční endokarditida, abscesy, pneumonie) může jít i o projev mnohem komplikovanějších nebo chronických stavů organismu (hepatitida, revmatoidní artritida, sepse, meningitida, HIV, leukemie aj.).

Nejčastěji je horečka projevem nachlazení nebo běžné infekce. Foto: Karolina Grabowska, Pexels

Rizika horečky

Při horečce se zvyšuje tepová frekvence a zrychluje se látková výměna i spotřeba kyslíku organismem. Tento stav může být náročnější pro těla starších pacientů a pro lidi léčící se s chorobami srdce. Během vysoké teploty se zrychlují biochemické procesy, které mají mít za účel zničení původce onemocnění.

Pokud však teplota přesáhne určitou hranici, začne být horečnatý stav pro tělo škodlivý. Za nejvyšší hranici, se kterou se lidský organismus ještě zvládne vypořádat bez následků, je považována teplota 41,9 °C.

Při takto vysoké teplotě již hrozí upadnutí do bezvědomí a kolaps organismu, proto je na místě okamžitě navštívit pohotovost nebo volat zdravotnickou záchrannou službu.

Kdy jít k lékaři s horečkou?

„Lékaře by měli navštívit i pacienti trpící několikadenní horečkou a zároveň se léčící se srdečními chorobami, onemocněním plic, nervové soustavy, chudokrevní či s poruchou metabolismu.

U dětí pak vyhledejte lékařskou pomoc zejména tehdy, pokud horečka u miminka do půl roku věku trvá déle než 24 hodin a drží se nad 39 °C, teplota těla rychle stoupá, pokud dítě nereaguje adekvátně, má ztuhlou šíji, zhoršené dýchání, objevují se krvavé skvrny na kůži nebo se objeví křeče,“ doporučuje MUDr. Marek Dvořák, praktický lékař pro dospělé a lékař služby Lékař online 24/7.

TIP: Díky službě Lékař online můžete projevy horečky zkonzultovat s lékařem 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, a to přes telefon nebo počítač bez nutnosti osobní návštěvy.

Léčba horečky – jak srazit vysokou teplotu?

Horečku je nutné vnímat jako samoléčebný proces v těle. Pokud však trvá příliš dlouho nebo delší čas neklesá pod 38 °C, můžete ji uměle snížit. Existují dva přístupy, jak na to:

  • Snížení horečky pomocí léků – léčivé přípravky proti horečce tlumí zánět nebo působí přímo v termoregulačním centru v mozku. Nejčastěji se využívají přípravky s paracetamolem či ibuprofenem nebo kyselinou acetylsalicylovou. Mohou pomoci i přírodní medikamenty: čaj z černého bezu nebo lipového květu s medem a citronem zajistí silnější pocení a rychlejší ochlazení (potní kúra).
  • Snížení horečky pomocí zábalů nebo omývání – horečku lze snížit i cíleným ochlazením povrchu těla. Využívají se vlažné sprchy nebo studený zábal na celé nahé tělo. Lze přikládat i namočené ručníky nebo prostěradla na trup, končetiny a hlavu. Po zábalech je nutné pacienta zabalit do suché přikrývky a nechat jej při pokojové teplotě odpočinout. Zábal u dítěte by neměl být pro dítě šokující, doporučuje se příjemně chladná teplota ručníku.

Při horečce je důležité zvýšit příjem tekutin o 20 % na každý 1 °C nad 37 °C. Dehydratované a vysílené tělo si také žádá větší množství energie, proto by měl pacient přijímat o trochu více potravy (lehké a zdravé).

Horečka u dětí a těhotných žen

Horečka u malých dětí je riziková svým rychlým nárůstem kvůli menšímu tělesnému objemu. Pro snížení horečky u dětí se používají léky s paracetamolem (od narození – např. Paralen, Panadol) či ibuprofenem (od 3 měsíců věku, např. Nurofen, Ibalgin). Doporučuje se podání ve formě čípků, sirupů nebo tablet.

Horečka u dětí může postupovat rychle. Foto: Kelly Sikkema, Unsplash

Ve vzácných případech se u malých dětí nejčastěji do 5 let věku mohou při horečce vyskytnout febrilní křeče. Mnohé rodiče mohou vystrašit, jedná se však o stav s poměrně dobrou prognózou a rychlou úlevou pomocí vhodných léků. Dítě s křečemi musí vždy zkontrolovat lékař. Další úskalí horečnatých stavů u miminek a dětí naleznete v našem článku Neléčená horečka u dětí může vést ke kolapsu.

Pro snížení horečky u těhotných žen ve 2. a 3. trimestru se využívají léčiva s obsahem paracetamolu. U žen v ranějším stadiu těhotenství lze použít i aspirin obsahující kyselinu acetylsalicylovou, ten by se však neměl užívat v posledních měsících těhotenství (může zvyšovat krevní ztrátu při porodu).

Sháníte praktického lékaře? Můžete se obrátit na odborníky ze zdravotnické sítě EUC:

Praktičtí lékaři EUC

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector