Graves Basedowa choroba je jednou z nemocí, s níž se může potýkat vaše štítná žláza. Jde o toxickou difuzní strumu. Je to autoimunitní onemocnění, které způsobuje hypertyreózu.
Projevy Graves Basedowovy choroby
Vyznačuje se proto podobnými příznaky hypertyreózy. Tedy podrážděností, svalovou slabostí, problémy se spánkem, rychlým srdečním rytmem, fibrilací síní, špatnou tolerancí tepla, pocením, vypadáváním vlasů, svěděním pokožky, zvýšená chuť vysokým krevním tlakem, úzkostí, neklidem, depresí, mánií, psychózou, k jídlu, průjmem a nedobrovolným hubnutím. K dalším příznakům patří zesílená kůže na holeni, který je znám i jako pretibiální myxedém, dále pak vypouklé oči. Asi 25-80% nemocných trápí oční problémy. Typické pro nemoc je i viditelná struma, pomerančová kůže a úbytek kostní hmoty,
Příčina vzniku
Za vznikem nemoci stojí kombinace genetických a enviromentálních faktorů. Riziko stoupá v případě, že nemocí již trpí nějaký člen rodiny. Pokud má dvojče s touto nemocí,je zde 30% pravděpodobnost, že ji bude mít i druhé dvojče.
Nemoc může vyvolat fyzický nebo emoční stres, infekce neb porod. V případě infekce mohou být spouštěči viry i bakterie. V rámci autoimunitního onemocnění se projevují náhle později po prodělání infekce.
Vyvolat to mohou virové i bakteriální infekce, které vyvolají protilátky, které pak zkříženě reagují s lidským TSH receptorem.Velmi často to dělá yersinia enterocolitica, protože má podobnou strukturu jako TSH receptor.
Dalším možným spouštěčem je i virus Epstein-Barrové.
Vznikem nemoci jsou více ohroženi také ti, co již mají nějakou jinou autoimunitní chorobu, a to především cukrovku prvního typu nebo revmatoidní revmatitida.
Stav i riziko zvyšuje kouření.
Další informace
Choroba postihuje ve větší míře ženy, a to asi 7,5x více. Nejčastěji se objevuje ve věku 40-60 let, ale objevit se může v jakémkoliv věku. Jde o nejčastější příčinu zvýšené funkce štítné žlázy. Nemoc je pojmenována po Robertu Gravesovi, který ji jako popsal v roce 1835, byť existují i starší popisy této nemoci.
Mechanismus vzniku
Imunoglobuliny stimulující štítnou žlázu rozpoznávají a váží se na TSH receptor, který stimuluje sekreci tyroxinu T4 a trijodtyroninu T3. Receptory tyroxinu v hypofýze jsou aktivovány přebytečným hormonem a potlačují další uvolňování TSH ve smyčce negativní zpětné vazby. Výsledkem potom je vysoká hladina kolujících hormonů štítné žlázy a nízká hladina TSH.
Diagnostika
Vedle posouzení stávajících příznaků, stanovením rodinné anamnézy, běžného vyšetření, je vhodné provést odběry krve zaměřené na hladiny hormonů štítné žlázy. Kromě toho je vhodné provést i sono štítné žlázy, oční vyšetření a biopsie štítné žlázy.
Léčba
Pokud by se nemoc neléčila, mohla by se zvrhnout do závažnějších komplikací. Způsobit mohou i vrozené vady plodu v těhotenství. Hrozí zde vyšší riziko potratu, úbytek kostních minerálů a v extrémních případech zde hrozí i smrt.
Vzhledem k tomu, že nemoc doprovází zvýšená srdeční frekvence, může to vést i k srdečním komplikacím. Můžete jednou provždy ztratit normální srdeční rytmus, vzniknout může fibrilace síní a ta může vést k mrtvici. Postižení očí pak může vést k oslepnutí.
Léčba je tedy důležitá a základem je užívání antityroidní léky, které snižují hladinu hormonu. Dále může pomoci radiojod nebo chirurgický zásah, ale ta je poměrně nebezpečná a neobejde se bez důkladné přípravy. Dále se nemocný často neobejde bez beta-blokátorů, které se užívají na tachykardii.
Graves-Basedowova nemoc
Vyšší riziko vzniku nemoci je u žen. Příčina není zcela jasná, svůj podíl má genetika a hovoří se i o následcích některých virových onemocnění. Byla pozorována celá řada spouštěcích mechanizmů, kam mimo zmíněné infekce patří psychické stresy, operace a úrazy, těhotenství, rychlá redukce váhy a podávání jódu.
Příznaky
Nemoc se projevuje zvětšením štítné žlázy, úbytkem na váze, návaly tepla, nesnášenlivostí vyšších teplot, suchými a lámavými vlasy, třesem rukou, bušením srdce. Také se objevuje častější potřeba močení.
Autoprotilátky u Graves-Basedowovy choroby působí i na okohybné svaly, dochází k otoku tkání za očima a to vede k typickému „vypoulení očí“ u postiženého. U některých lidí s Gravesovou nemocí se může objevit prosáknutí podkoží bérců – pretibiální myxedém. To je otok podobný stékání vosku, někdy se také hovoří o tzv. sloní noze.
Léčba Graves-Basedowovy nemoci
Lékař předepíše tyreostatika, která tlumí tvorbu hormonů štítné žlázy (např. Propycil a Thyrozol). Na bušení srdce pomohou beta-blokátory. Další možností je léčba radiojódem, který poškodí štítnou žlázu a sníží tak produkci hormonů. Lze také uvažovat o chirurgickém odstranění štítné žlázy.
Léky
Používají se tyreostatika (Propycil, Thyrozol, Carbimazol) a beta-blokátory.
Bylinky
Jako doplněk léčby je možno užívat kopřivenku, pločištník, řasu Kelp, withanii, guggul.
Domácí léčba a babské rady
Je dobré omezit látky, které omezují vstřebávání jódu – například fluor v zubní pastě, z potravin například burské oříšky nebo sója. Doporučuje se konzumace vitaminu A (například v žloutcích, másle nebo plnotučném mléce), rybího tuku a jodu (mořské ryby, mořská sůl).
V některých zemích je ženám doporučováno nošení jantaru (zkamenělé pryskyřice) na krku v místě štítné žlázy.
Vyšetření
Lékař nejprve zjistí klinické příznaky pacienta, provede rodinnou anamnézu a zkontroluje štítnou žlázu pohledem a pohmatem. Pak nařídí odběry krve, kde se zjišťuje hladina hormonů štítné žlázy a také přítomnost autoprotilátek. Štítnou žlázu pak vyšetří ultrazvukem kvůli vyloučení nádoru.
DlouhodobáVětšinou celoživotní
Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.
Možné komplikace
Může se přidat postižení srdce nebo jiná nemoc a pacient může na následky nemoci i zemřít. Při neléčení může dojít k poškození vnitřních orgánů. Trvalé následky jsou tak velmi různorodé.
Prevence
Prevence proti této nemoci není, snad jen vyhýbání se stresu, psychická pohoda a zdravý životní styl obecně.
Kdy jít k lékaři
Lékaře vyhledejte při nápadném úbytku váhy bez příčiny, zhoršení kvality vlasů a nehtů, návalech horka, zvětšení štítné žlázy (mezi klíčními kostmi).
Graves-Basedowova choroba
Graves-Basedowova nemoc patří mezi zánětlivá onemocnění štítné žlázy a bývá spojena se změnami její funkce.
Příčiny: Jedná se o jednu z autoimunitních nemocí. To znamená, že se v našem organizmu začnou vytvářet agresivní protilátky (tzv.
autoprotilátky), které napadají naše vlastní tkáně, v tomto případě štítnou žlázu.
Příčina vzniku autoprotilátek není zcela jasná, zřejmě existuje nějaký genetický předpoklad a možný je i vliv některých prodělaných virových infekcí. Vyšší riziko vzniku nemoci je u žen.
Projevy: Autoprotilátky poškozují buňky štítné žlázy a to je v první fázi spojeno se zvýšením tvorby hormonů ve štítné žláze.
Štítná žláza se obvykle zvětšuje a nemocný člověk začne trpět klasickými příznaky zvýšené funkce štítné žlázy (úbytek na váze, návaly tepla, nesnášenlivost vyšší teploty okolního prostředí, suché a lámavé vlasy, lámavé nehty, nervozita, třes rukou, bušení srdce apod.).
Autoprotilátky u Graves-Basedowovy nemoci působí i na okohybné svaly, dochází k otoku tkání za očima a to vede k typickému „vypoulení očí“ u postiženého. S postupem času se poškozená štítná žláza začne vyčerpávat a nemocný začne trpět spíše nedostatkem jejích hormonů.
U některých lidí s Gravesovou nemocí se může objevit prosáknutí podkoží bérců, což označujeme jako pretibiální myxedém. Důvodem je zřejmě agresivní účinek imunitního systému. Celotělový myxedém je nicméně typický pro sníženou funkci štítné žlázy a důvodem je stimulace buněk pojivového systému vlivem tyreotropního hormonu (TSH).
Diagnostika: Kromě zjištění charakteru obtíží je dobré vědět, zda v rodině byly přítomny nemoci štítné žlázy a provést fyzikální vyšetření štítné žlázy, tj. pohledem a pohmatem zhodnotit její velikost a pravidelnost.
V krevních náběrech nás nejvíce zajímá koncentrace hormonů štítné žlázy a pomocí sérologického vyšetření můžeme zjistit i přítomnost autoprotilátek.
Ze zobrazovacích metod nejvíce využijeme ultrazvuk, který nám ukáže strukturu štítné žlázy a vyloučí přítomnost nádorů.
Léčba: Na příznaky jako je bušení srdce podáváme léky ze skupiny beta-blokátorů zpomalující pulz. Jinak se s úspěchem podávají tzv. tyreostatika, která umí tlumit tvorbu hormonů štítné žlázy (např.
léky Propycil a Thyrozol). Další možností je podání radiojódu, který poškodí štítnou žlázu a sníží produkci hormonů nebo chirurgické odstranění štítné žlázy. Onemocnění očí řeší oftalmologové (oční lékaři).
Zdrojehttps://www.mayoclinic.orghttps://www.endocrineweb.com
Hypertyreóza: příznaky, léčba (hyperfunkce štítné žlázy)
Hypertyreóza je poměrně časté onemocnění, při němž
štítná žláza produkuje větší množství hormonů
(tyroxinu a trijodtyroxinu), než organismus potřebuje.
Onemocnění postihuje, zhruba 2% dospělé populace a více
ženy, než muže.
Při této chorobě bývá ve většině případů nápadné
zvětšení štítné žlázy. Jestliže dojde k náhlému
prohloubení projevů choroby, stav se označuje jako tyreotoxická
krize. Příčin hypertyreózy může být několik a ovlivňují tak
i závažnost nemoci a její léčbu.
Příčiny hypertyreózy
Tato choroba má tři hlavní příčiny svého vzniku.
Za prvé to je Basedowova (též Gravesova-Basedowova)
choroba. Jedná se o autoimunitní poruchu, kdy
imunitní systém organismu, začne vytvářet zvláštní protilátky, které
podněcují štítnou žlázu, k vyšší činnosti. Tato příčina je také
nazývána „difúzní toxická struma s exoftalmem“ díky jejímu projevu
(popsanému níže v textu).
Druhou příčinou je toxická nodózní struma. Nodózní
struma, je označení pro stav, kdy je štítná žláza zvětšená a jsou
v ní přítomné uzly (adenomy), avšak její funkce není
porušena. Někdy se ale klidové uzlíky stanou aktivními a způsobují
zvýšenou hormonální činnost. Přesné příčiny této změny nejsou dosud
zcela známi.
Třetí důvod je označován, jako exogenní léková
hypertyreóza, která je ale poměrně vzácnou příčinou. Vzniká
při vysokých dávkách hormonů štítné žlázy, podávaných
z terapeutických důvodů. Jedná se tedy nejčastěji
o předávkování a to při léčbě hypotyreózy.
Zvýšená funkce štítné žlázy se může objevit i při akutním, či
chronickém autoimunitním zánětu, ale tento stav je pouze přechodný.
Příznaky a projevy hypertyreózy
Příznaky nemoci jsou závislé na věku, zdravotním stavu pacienta a
množství hormonů produkovaných štítnou žlázou. Hormony zde působí
jakési celkové zrychlení organismu. Obecně lze říci, že
u starších osob jsou méně nápadné.
Nemocný trpí někdy velmi rychlými změnami a poruchami
nálad. Často mívá až euforické nálady. Bývá neklidný,
nervózní, úzkostný až plačtivý, velmi špatně se soustředí a občas
dělá zbytečné, mimovolné pohyby.
Trpí poruchami spánku a je unavený. Při
rozhovoru s tímto člověkem si všimnete, že mluví rychle,
působí až hyperaktivním dojmem a hlas mu může přeskakovat.
Pacient většinou trpí průjmem, což je následkem
zrychlené střevní činnosti. I přes zvýšenou chuť k jídlu,
ubývá na váze.
Lidé s touto chorobou nesnáší teplé prostředí,
často si stěžují na pocit horka. Jejich pokožka je teplá,
opocená a zarudlá.
Bývá popisován i dermografismus, což je stav, kdy při
působení tupého předmětu na kůži, vznikne výrazné zbělení, takže je
možné na kůži jakoby „psát“. Na pokožce, se mohou vyskytovat
i bílé skvrny (vitiligo), kde chybí přirozený
pigment.
Nemocný udává zrychlený a zvýšený růst ochlupení.
Ve zvýšené míře mu vypadávají vlasy, které jsou
roztřepené a lomivé. Nehty mají zhoršenou kvalitu, jsou
lomivé a rýhované. Může se objevit i vypadávání
obočí ze zevní strany tváře.
Na obličeji lze někdy spatřit návaly rudnutí. Jazyk
pacienta je hladký a nápadně červený.
Jestliže je příčinnou nemoci Basedowova choroba, bývá
přítomen i exoftalmus (vystoupnutí oka z očnice), který
může být až tak výrazný, že pacient není při spánku schopen, dovřít
oční víčka.
Exoftalmus je způsoben, zmnožením tkáně za očními bulby.
Nemocný často popisuje i pocit, jako kdyby měl za očními víčky
písek.
Někdy se vyskytuje i dvojité vidění a zvýšená citlivost
na světlo.
Je patrný zvýšený lesk očí, snížená frekvence mrkání a
slzení.
Na okrajových částech těla, bývají výrazné otoky
(edémy).
Častým projevem je svalová adynamie, neboli svalová
slabost, která může pacientovi způsobovat značné problémy při
chůzi po schodech nebo vstávání ze dřepu. Objevuje se hlavně na svalech
v oblasti hýždí a stehen. Na rukou je viditelný a dobře hmatný
jemný třes.
Nemocný má zrychlený tep a mnohdy si stěžuje na
nepříjemné a silné bušení srdce, tzv.:
palpitace. Časté jsou i poruchy srdečního rytmu
(paroxysmální tachykardie, fibrilace síní). Krevní tlak bývá
vysoký a rozmezí mezi jeho horní a dolní hodnotou je veliké.
U žen se mohou vyskytovat poruchy menstruačního cyklu,
jako je méně častá menstruace (oligomenorea) nebo vymizení menstruace
(amenorea). V těhotenství je vyšší sklon k potratům a
proto, je v jeho průběhu správná léčba nezbytná.
Rizikové faktory hypertyreózy
Riziko vniku hypotyreózy je větší u osob, které mají v rodinné či
osobní anamnéze onemocnění štítné žlázy.
Za rizikovou skupinu se považují i ženy starší padesát let. U osob,
které mají strumu (zvětšenou štítnou žlázu), vzniká
hypertyreóza mnohem častěji.
Nelze podceňovat ani přítomnost autoimunitních onemocnění, jako je
diabetes mellitus či celiakie.
Léčba hypertyreózy
Správná léčba závisí na příčině, která nemoc způsobuje.
V případě, že hypertyreóza je následkem zánětu, stačí pouze léčit
projevy nemoci, protože zvýšená funkce je zde pouze přechodná a po
zaléčení se opět vrátí do normálního stavu.
Nezanedbatelnou roli zde hraje i klidová terapie, nemocný
se vyhýbá zvýšené psychické i fyzické námaze. Nedoporučuje se pití
alkoholu, černé kávy, parní lázně a opalování.
Jestliže je příčinnou nemoci Basedowova choroba, je
farmakologická léčba nezbytná.
Léčba se zahajuje vyššími dávkami
tyreostatických léků, které se postupně snižují, dle
stavu pacienta a laboratorních vyšetření. Dle potřeby se zpočátku
přidávají i léky nazývané betablokátory.
Normalizaci
funkce štítné žlázy lze očekávat za 2-3 měsíce. Léčbu je však
nutné dodržovat po dobu minimálně 12-18 měsíců.
Nepodaří-li se nemoc zvládnout pouze pomocí léků, je třeba přistoupit
k chirurgickému řešení, spočívajícím v odstranění
štítné žlázy (tyreoidektomie). Po tomto výkonu zcela
chybí hormony štítné žlázy a je nutné jej pak celoživotně
nahrazovat.
Na tento zákrok, je třeba pomýšlet také u osob s cukrovkou I. typu,
či jinou autoimunitní chorobou, u pacientů s nadměrnou strumou, u žen
plánujících těhotenství anebo u lidí, kde se očekává dlouhodobější,
nadměrný stres. Po operaci může být lékařem předepsána
lázeňská léčba.
Někdy, se terapie provádí radioaktivním jódem.
Radioaktivní jód je vychytáván štítnou žlázou, čímž dochází
k jejímu místnímu ozáření. Tato terapie, je poměrně šetrná
alternativa operace, avšak je zcela nevhodná pro těhotné ženy.
Pro správnou diagnostiku a léčbu je nutné pacienta řádně
vyšetřit. Lékař se bude zajímat o to, jestli se
u pacienta nebo u jeho příbuzných, nevyskytuje nějaká porucha štítné
žlázy. Dále je důležité vědět, jestli nemocný netrpí autoimunitní
poruchou (cukrovka, celiakie) nebo, jestli mu v minulosti nebyla provedena
radioterapie v oblasti krku či horního hrudníku.
Následně lékař prohmatá štítnou žlázu, aby zjistil její tvar a
velikost. Poté je nezbytné provést krevní vyšetření, ke stanovení
hladiny hormonů. A nakonec následuje vyšetření
ultrazvukem, případně i biopsie
štítné žlázy.
Jak si mohu pomoci sám
- Pokud Vám bylo diagnostikováno toto onemocnění, vyvarujte se
slunění, parních lázní, konzumaci černé kávy a zvláště
alkoholu. - Jestliže trpíte nadměrným pocením, noste přírodní, nejlépe
bavlněné oblečení, které nebude dráždit Vaši
pokožku. - Lidé, kteří mají oční problémy, v důsledku této choroby, by měli
společně s lékařem najít pro ně vhodné oční masti nebo
kapky a doporučuje se jim, nosit tmavé, sluneční brýle.
Nevhodná je velká konzumace potravin, které obsahují jód.
Snažte se co nejvíce odpočívat, vyhněte se velké fyzické
i psychické zátěži. Vhodné jsou nejrůznější relaxační techniky.
Aby lékař mohl sledovat hladiny hormonů štítné žlázy a tím zajistit
i vhodnou léčbu, je nutné, abyste pravidelně docházeli na domluvené
kontroly. Úspěšnost léčby závisí (velkou měrou) i na Vaší
spolupráci.
Komplikace hypertyreózy
- Pokud u této nemoci není štítná žláza zvětšena prvotně, může
k tomu dojít při užívání léků, které jsou určeny právě na
hyperfunkci štítné žlázy. - Po provedení léčby radioaktivním jódem se i po několika letech může
vyskytnout hypotyreóza. - U této choroby je zvýšené riziko vzniku osteoporózy a
paroxysmální fibrilace.
Diskuse
- Hypertyreoza
a hypotyreoza po porodu
Další názvy: hyperfunkce štítné žlázy, hyperthyreóza, zvýšená funkce štítné žlázy, zvýšená produkce hormonů štítné žlázy, zvýšená činnost štítné žlázy, tyreotoxikóza, hypertyroidismus
Graves- Basedowova choroba
Onemocnění je pojmenované podle dvou lékařů irského (R.J.Graves) a německého (K.A.von Basedow) původu, kteří se počátkem 19. století nejvíce zasloužili o její poznání. Také se označuje jako tyreotoxikóza imunogenní nebo autoimunitní, podle poruchy imunitního systému, při které se vytváří v těle protilátky proti vlastní tkáni štítné žlázy.
Dlouhá léta se pokládaly změny na štítné žláze, její zvětšení a pulsace, za druhotné a věřilo se na nervový původ onemocnění. Teprve roku 1887 Moebius vyslovil teorii, že příčinou onemocnění je zvýšená činnost štítné žlázy.
Umožnil tak první léčebné pokusy u nemoci do té doby neléčitelné – operační odstranění štítné žlázy, které zaváděli první Reverdin (1879) a Kocher (1883).
Náhodná záměna digitalisovaných kapek za jódovou tinkturu a velký přechodný úspěch této léčby u nemocné s tyreotoxikózou a srdečním postižením vedly v minulém století k zavedení velkých dávek jódu při léčbě tyreotoxikózy.
Těsně před druhou světovou válkou byly objeveny látky tlumící činnost štítné žlázy, takzvaná tyreostatika, z nichž prvním lékem užívaným v našich zemích byl Alkiron, zavedený u nás až po válce. Za války pak přistoupil do arzenálu výzkumného a pak i léčebného radioaktivní jód. Dnes nepovažujeme tyreotoxikózu za jednotné onemocnění, ale dělíme ji na několik odlišných chorobných jednotek. Každá z těchto jednotek má nejen poněkud odchylný klinický obraz, ale pravděpodobně také jinou základní příčinu.
Za normálních okolností používá imunitní systém protilátky k ochraně organizmu při jeho napadení bakteriemi, viry a dalšími cizorodými látkami. Imunitní systém dokáže rozpoznat napadení organizmu škodlivinami a protilátky vytvářené krevními buňkami (lymfocyty) tyto vetřelce zničí.
U Graves-Basedowovy choroby se v těle tvoří protilátky, které omylem napadají tkáň vlastní štítné žlázy (speciálně jisté bílkoviny na povrchu jejích buněk tzv. TSH receptory). Jejich stimulačním vlivem dochází k difuznímu zvětšení štítné žlázy s nekontrolovatelnou nadprodukcí jejich hormonů.
Ke klasickému obrazu tyreotoxikózy patří u Gravesovy choroby ještě postižení svalové, tukové a vazivové tkáně v očnici, kožní změny na bérci a změny tvaru prstů.
Onemocnění postihuje převážně mladší ženy, nejčastěji mezi 20-40 lety, ale vyskytuje se také u dětí a starých lidí. K vývoji choroby přispívá několik faktorů. Jsou to zejména poruchy imunitního systému s dědičnými sklony k výskytu autoimunních chorob.
Avšak ne všichni pacienti, kteří mají imunologické předpoklady k rozvoji Graves-Basedowovy choroby jí onemocní.
Byla pozorována celá řada spouštěcích mechanizmů, mezi které patří psychické stresy, závažné infekce, operace a úrazy, těhotenství, rychlá redukce váhy a podávání jódu.
Příznaky Grawes- Basedovovy choroby:
- příznaky, které tvoří klasický obraz onemocnění, nemusí být vyjádřeny stejně intenzivně a řada z nich může i chybět. Příznaky bývají často skryty pod obrazem různých zdravotních problémů, které mají nemocní během života nebo je pacienti sami dlouhodobě přičítají nervozitě v určitých stresujících životních situacích
- zvětšení štítné žlázy (struma): zpočátku je štítná žláza zvětšena rovnoměrně a je měkká (tzv. difuzní struma). Při dlouhém trvání a u starších nemocných je uzlově změněná (uzlová struma)
- vír nad štítnou žlázou: pohmatem i poslechem fonendoskopem lze zjistit vír nad štítnou žlázou, který je způsobený extrémně velkým krevním zásobením žlázy při její zvýšené funkci
- zvýšená chuť k jídlu a trvalý hlad: jsou typické pro mladé jedince. U starších nemocných se vyskytuje spíše nechutenství
- ztráta na váze, vyhublost: stupeň změny hmotnosti těla souvisí se zvýšenou látkovou výměnou. V počáteční fázi onemocnění ztrácí pacient i při dostatečném příjmu potravy svalovou a tukovou tkáň tak rychle, že úbytek váhy činí až 10 kg za měsíc. Hubnutí, i když je jednou z nejtypičtějších známek tohoto onemocnění, se nevyskytuje u všech nemocných. U některých jsou chuť k jídlu a hlad tak výrazné, že velmi vysoký kalorický příjem nedovolí zhubnout a nemocný naopak na váze přibírá.
- častější stolice až průjmy: souvisí s urychlenou střevní činností, s větším příjmem potravy a poruchou vstřebávání. U starých lidí bývá stejně často jako průjem, také zácpa
- větší pocit žízně a častější močení: je vyvoláno zvýšeným průtokem krve ledvinami a větší tvorbu moči
- nesnášenlivost tepla: je způsobena zvýšenou výměnou látkovou a poruchami rovnováhy mezi tvorbou tepla v těle a jeho ztrátami do okolí
- svalová slabost a velká únavnost: je důsledkem postižení svalové tkáně, která ubývá a na mnoha místech mizí tak výrazně, že mění vzhled částí těla (např. propadlý obličej, setřelé charakteristické tvary ramenního a pánevního pletence)
- nervově svalové a psychické příznaky: jemný, rychlý třes rukou a jazyka, živé, rychle výbavné šlachové reflexy, neklid nemocných, nespavost, deprese, neschopnost odpočívat, nervozita, konflikty pracovního i osobního rázu, občasné agresivní chování
- kůže: je vlhká, teplá a jemná až sametově hladká, dlaně jsou opocené
- vlasy: jsou jemné, odpadávají v chuchvalcích tak, že se objevují ložiska bez vlasů nebo může být celá hlava holá, řídne i obočí
- nehty: jsou lomivé, oddělují se od nehtového lůžka, vzniká dojem špinavých nehtů
- snadnější vznik zlomenin kostí: je způsoben osteoporózou (řídnutím kostí). K ní dochází následkem úbytku kostních bílkovin. Převládá rozklad kostní hmoty nad její tvorbou a pevnost kostí se zmenšuje
- změny pravidelné činnosti srdce, krevního tlaku a zrychlené obíhání krve v cévách jsou způsobeny: a) zvýšenými nároky všech tkání v těle na kyslík, b) přímými účinky hormonů štítné žlázy. Důsledkem může být selhání srdce s náhlým úmrtím. Všechny zmíněné změny způsobují zrychlenou srdeční činnost, pocity bušení srdce (i v klidu a v noci), nepravidelnou srdeční činnost, zvyšuje se tlak krve při jeho ochabnutí (dolní hodnota tlaku), příznaky srdeční slabosti jako u infarktu, úmrtí na srdeční nedostatečnost
- dušnost: pocit nedostatku vzduchu: vzniká zvýšenými nároky organizmu na kyslík, slabostí dýchacích svalů a někdy i stlačením a zúžením průdušnice zvětšenou štítnou žlázou
- všeobecné zvětšení mízních uzlin, dále brzlíku a sleziny je projevem postižení krevního sytému
- oční příznaky: endokrinní orbitopatie = poškození tkání v očnici= U endokrinní orbitopatie dochází k usazování některých látek ve vazivu, tuku a svalech v očnici zevně od oční koule, což způsobuje jejich zánětlivoz reakci s výrazným zduřením a prokrvením. Otok tkání v očnici přechází vpředu do oblasti očních víček. Zvyšuje se tlak v očnici a v důsledku jejích pevných kostěných stěn může docházet k vytlačování oka z očnice dopředu. Oční víčka vzhledem ke svému zkrácení a vysunutí oka ven z očnice, se vpředu nedovírají. Vytvářejí se vředy na rohovce, které mohou vést k infekci celého oka. Tato závažná komplikace spolu s tlakovým postižením očního nervu v očnici vedou k různým poruchám vidění až slepotě. Mezi oční příznaky endokrinní orbitopatie patří: zkrácení horního i dolního očního víčka s rozšířením očních štěrbin, otok očních víček, při pohledu dolů nesleduje horní víčko pohyb koule oční a nad duhovkou se objeví bílý srpek z bělimy. Dalšími znaky jsou: bolestivý tlak pociťovaný za oční koulí, u pokročilých forem je bolest při změně pohledu kterýmkoliv směrem. Začervenání a otok víček, nedokonalý uzávěr oční štěrbiny víčky s vysycháním, překrvení a prosáknutí spojivky, nadměrné slzení, pocit písku v očích, vytlačování oka z očnice dopředu-tzv. exoftamus, snížení ostrosti vidění, rozmazaný obraz, defekty v zorném poli, dvojité vidění, porucha vidění barev, šilhání, konečná slepota.
- pretibiální myxedém = kožní změny na bérci= jde o zduření kůže a podkoží na různých místech bérce, ve tvaru uzlů i několik centimetrů velikých nebo usazenin připomínajících tvar vosku stékajícího ze svíčky. Otok může také postihovatrovnoměrně celý bérec a dávat mu vzhled tzv. sloní nohy. Pretibiální myxedém je způsobený ukládáním látek (mukopolysacharidů) v kůži a podkoží.
- vzácně paličkovité zduření posledních článků prstů na rukou a nohou
O příčinách této formy tyreotoxikózy se zatím přesně neví, existuje pouze řada teorií, které však nejsou obecně uznávány. Nejstarší je názor, že tyreotoxikóza je onemocnění nervové. Svědčí pro něj pozorování o jejich náhlém vzniku po duševním otřesu. Duševní otřes však lze prokázat jen u části nemocných a ani tam nemůžeme vyloučit, že pouze nezhoršil již probíhající onemocnění.
Nověji byly v krvi některých nemocných s Gravesovou – Basedowovou chorobou nalezeny látky, které účinkují na štítnou žlázu podobně jako tyreotropní hormon, ale liší se chemickou skladbou, mají charakter protilátek. Kromě účinku na štítnou žlázu mohou působit i některé kožní a oční projevy. Na rozdíl od tyreotropního hormonu se zcela vymykají kontrole zpětnou vazbou.
Byly nalezeny jen u části nemocných a jejich množství v krvi neodpovídá tíži onemocnění. Kromě toho byly nalezeny i u osob s normální činností štítné žlázy. A tak v poslední době převládá názor, že Basedowská tyreotoxikóza je onemocnění podmíněné zděděným sklonem štítné žlázy k poruše činnosti. Ten se může projevit za určitých nepříznivých okolností.
Tento názor podporuje nesporný rodinný výskyt Basedowovy choroby. Vcelku o příčinách basedowské tyreotoxikózy víme zatím málo, což ovšem nebrání v jejím rozpoznávání a úspěšném léčení. Zajímavý je mnohonásobně častější výskyt této tyreotoxikózy u žen než u mužů, obvykle se udává poměr žen k mužům 3-4:1.
Příčinou je asi větší složitost hormonálních regulací u žen, která souvisí s cyklickým kolísáním činnosti pohlavních žláz a s velkými nároky, které na ženu klade mateřství.
Posouzení charakteru štítné žlázy je vždy nutné přenechat zkušenému lékaři. Je důležité vědět, že při tyreotoxikóze nemusí být štítná žláza vždy zvětšená. Nemusí být dokonce někdy ani hmatná. Někdy bývá ve štítné žláze uzlík uložen hluboko, jindy leží až za hrudní kostí nebo za skloubením klíčku s hrudní kostí.
Odtud se může vynořovat pouze při polknutí, nebo ani tehdy ne, a může být zjistitelný jen při rentgenovém vyšetření.
Tyreotoxikóza je provázena často takovými příznaky, které mohou stačit k dobrému rozpoznání onemocnění, takže někdy není nutno užívat pomocných vyšetřovacích metod, někdy jsou však klinické příznaky vyjádřeny málo, jsou nepřesvědčivé, některé z nich chybějí a je nutno použít řady i velmi složitých vyšetřovacíxh postupů, aby se nemoc správně rozpoznala. Takové formy s malým počtem vyjádřených příznaků se vyskytují zejména ve vyšším věku. Malý počet příznaků však nemusí znamenat, že nejde o závažné onemocnění, protože může být například silně postiženo srdce. Typické příznaky Basedowovy choroby se častěji vyskytují u jedinců mladých, nodózní struma s tyreotoxikózou se zase častěji vyskytuje u osob starších. Snad tu hrají velikou roli postupem let přicházející degenerativní změny ve štítné žláze, při nichž okrsky štítné žlázy atrofují (odumírají) a jiné se uzlovitě zvětšují.
Průběh neléčené tyreotoxikózy může být různý. Často může tyreotoxikóza nemocného sužovat několi měsíců i let a pak spontánně ustoupit. Jindy může neléčená tyreotoxikóza člověka zahubit srdečním postižením nebo tak dalece oslabit, že umírá na nějakou další komplikující chorobu, kterou by jinak dobře překonal. Nejtěžším stupněm tyreotoxikózy je tzv. tyreotoxická krize.
Je to mimořádné vystupňování všech popsaných příznaků, dostavuje se náhlý těžký stav s teplotami, žloutenkou, selháváním srdce a často duševními poruchami. Dnes jsou však tyto stavy poměrně vzácné, vidíme tyto stavy u neukázněných pacientů, kteří své onemocnění vůbec neléčí nebo kteří své léčení samovolně přerušili.
Ale i při moderní léčbě se dosud nezdaří rozvinutou krizi vždy zvládnout a proto část pacientů umírá.
Léčba: cílem léčby je nejprve znormalizovat funkci žlázy (“zklidnit tyreotoxikózu) a pak zajistit, aby se onemocnění nevrátilo. Nezbytnou podmínkou úspěšné léčby je dodržování správné životosprávy a výživy. Bez aktivní spolupráce nemocného nemohou mít plný úspěch ani moderní účinné léky.
Ke zklidnění tyreotoxikóty používáme nejčastěji jodových preparátů (Charvátovy pilulky, různé jodové kapky atd.) a léky tlumící tvorbu hormonů ve žláze. Jsou to tzv. tyreostatika, např. Carbimazol, ale i jiné. Někdy je nutná operace a podávání léčebných dávek radioaktivního jódu.
Podrobněji je léčba popsaná v kapitole “tyreotoxikóza”.
“O této nemoci se nejvíce začalo mluvit v souvislosti se zpěvačkou Lucií Bílou, která touto chorobou též onemocněla. Její onemocnění se u ní poprvé objevilo kolem roku 2005, k eskalaci problémů pak došlo v roce 2009, kdy se štítná žláza ozvala naplno,” upozorňuje MUDr. Hana Králová ze serveru Ulékaře.cz
- Anatomie štítné žlázy
- Jód a štítná žláza
- Štítná žláza u dětí
- Příznaky poruch štítné žlázy
- Struma
- Toxická mnohouzlová struma
- Toxický independentní adenom
- Vyšetření poruch štítné žlázy
- Zvýšená činnost štítné žlázy
- Graves-Basedowova choroba
- Snížená činnost štítné žlázy
- Degenerativní změny ve štítné žláze
- Záněty štítné žlázy
- Nádory štítné žlázy
- Operace štítné žlázy
- Správná výživa při onemocnění štítné žlázy
- Lázeňská léčba při onemocnění ŠŽ
zdroje:
kniha: Lidské tělo (Z anglického originálu The Human Body), vydavatelství Gemini 1992
kniha: Lidské tělo (Z anglického originálu The Joy of Knowledge), vydavatelství Albatros 1985
kniha: Anatomie 1 a 2,autor MUDr. Radomír Čihák,DrSc., vydavatelství Avicenum 1988
kniha: Nemoci štítné žlázy, autor J.Němec,CSc. a spolupracovníci
kniha: Poruchy štítné žlázy u dětí, autor Helena Vávrová
kniha:Štítná žláza a její nemoci, autor Josef Dvořák
Graves-Basedowova nemoc aneb Když se štítná žláza vymkne kontrole
Se zvýšenou činností štítné žlázy se potýkala i zpěvačka Lucie Bílá. Foto: Lukáš táborský, Právo
Poruchy se štítnou žlázou se týkají především žen ve středním a vyšším věku. Podle některých zdrojů se s nějakým onemocněním tohoto orgánu setká až pětina z nich.
Graves-Basedowova choroba nebo také autoimunitní onemocnění štítné žlázy je pak vzácnější, postihne zhruba každou padesátou ženu. Způsobují ji protilátky, které napadají tkáně vlastního těla, v tomto případě folikulární buňky štítné žlázy. To vede ke zvýšené tvorbě tyroxinu a trijodtyroninu, hormonů štítné žlázy, ovlivňujících metabolismus celého těla.
Nemoc se projevuje příznaky zvýšené hladiny hormonů štítné žlázy: zrychlenou srdeční akcí, váhovým úbytkem, svalovou slabostí, třesem, zvýšeným pocením, nervozitou a úzkostí.
Ženy navíc mají tzv. vykulené oči, které vystupují z očních jamek, někdy i strumu (tzv. vole na krku) a těstovitý otok lýtek (pretibiální myxedém).
„O této nemoci se nejvíce začalo mluvit v souvislosti se zpěvačkou Lucií Bílou, která touto chorobou též onemocněla. Její onemocnění se u ní poprvé objevilo kolem roku 2005, k eskalaci problémů pak došlo v roce 2009, kdy se štítná žláza ozvala naplno,“ upozorňuje MUDr. Hana Králová ze serveru Ulékaře.cz .
Nemocní (nebo spíše nemocné, neboť jde převážně o ženy) si často stěžují na celkovou únavu a nervozitu i na další výše uvedené příznaky.
„Většinou je ale jednoznačně poznáte podle vykulených očí, které tváři dodávají jakýsi vyjukaný nebo udivený výraz. Právě oči totiž často odrážejí průběh nemoci.
Lucie Bílá si v rozhovorech v kritickém roce 2009 novinářům stěžovala právě na oči a na to, že si s vykulenýma očima připadá jako Hurvínek,“ dodává Králová.
Se zvýšenou činností štítné žlázy se ale potýkaly i další známé ženy – mezi jinými Dagmar Havlová, Lucie Talmanová a Zuzana Bubílková. Trpěla jí i Leninova družka Naděžda Krupská.
I Lucii Bílé lékaři doporučovali, aby začala s léčbou co nejdříve, což Lucie ze strachu z operace neučinila. Bála se, aby nepřišla o hlas. Štítná žláza se totiž nachází v sousedství nervu, který zodpovídá za pohyb hlasivek.
Přestože dávají lékaři při operacích štítné žlázy velký pozor a průběh nervu sledují, nelze jeho poškození zcela vyloučit. Pro zpěvačku, kterou „zlato v hrdle“ živí, by i minimální poškození hlasu mohlo znamenat tragédii.
„Další možnost léčby představuje podávání radioaktivního jodu, který aktivitu štítné žlázy sníží. Léčba je dlouhodobá, trvá měsíce i roky a existuje u ní i riziko úplného zastavení činnosti štítné žlázy s nízkou hladinou hormonů v krvi. To je ale situace, kterou lze řešit – podávání léků s těmito hormony je běžné a pro pacienty nijak zatěžující,“ upozorňuje lékařka.
Pro radiojod se rozhodli i lékaři v případě Lucie Bílé. Jak je vidět dnes, zpěvačce tato léčba pomohla a nyní ji můžeme opět vidět v plné síle a kráse.