Gelototerapie a zdraví – léčba smíchem je jako lék

Gelototerapie a zdraví – léčba smíchem je jako lék

Gelototerapie a zdraví – léčba smíchem je jako lék

V medicíně není moc legrace, ale v legraci je spousta medicíny.

Zatímco náklady investované do vývoje nových léků stále vzrůstají, tu nejlevnější „medicínu“ máme údajně každý v sobě – jde o přirozenou lidskou schopnost smát se. Ne nadarmo říkali naši předkové: Veselá mysl půl zdraví. Smích jako pomocnou léčbu dnes ale doporučují i tak úctyhodné instituce jako je American Cancer Cociety (Americká společnost proti rakovině).

Léčba smíchem dostala dokonce už své učené jméno a nazývá se gelototerapie a zejména ve Spojených státech se na tento způsob léčení specializují nejen psychologové, ale už i celé instituce.

Některé nemocnice zaměstnávají kvůli léčivému účinku smíchu dokonce profesionální baviče. V nemocnici sv. Josefa v Houstonu v americkém Texasu vyprávějí sestry a lékaři denně patnáct minut vtipy.

Ze zkušenosti vědí, že pacienti mohou tak jít až o dva dny dříve domů.

Na některých anglických a amerických klinikách mají opravdové pokoje smíchu, ve kterých se promítají filmy se známými komiky a klauny, nebo kde rodiče a zdravotní personál baví děti vyprávěním veselých příhod.

Z hojivého účinku smíchu však nemají prospěch pouze děti, ale i dospělí a staří lidé. V kalifornských domovech důchodců patří básně a návštěvy klaunů k úspěšnému standardnímu ošetření mozkových poruch či depresí.

V roce 1995 založil indický doktor Madan Kataria svůj první klub smíchu. Od té doby jich vzniklo v Indii i jinde na světě na osm stovek. Zatímco však kliniky v zahraničí fungují na principu nemocnic a smích je provokován vyprávěním komických příběhů nebo sledováním videa, indická terapie smíchem je naproti tomu spontánní a vlastní smích není aktivován ničím konkrétním.

Pro Indy je smích vážná věc, berou ho jako druh tělesného cvičení a především jako lék na všechny tělesné neduhy. Naučili se smát jen tak, bez důvodu. Pomohla jim speciální metoda „řízeného“ smíchu, využívající slabik ho ho ho  a cha cha cha.

Na rozdíl od meditací a masáží není tak náročná na soustředění a přináší úlevu takřka okamžitě, a nejspíš proto získala mezi místní populací záhy velkou oblibu. A tak se pravidelně každý den třeba z parku Prijadaršini v jižní části Bombaje, k nelibosti obyvatel okolních domů, ozývá hurónský řehot.

Léčivá podstata smíchu

Smích působí na celý organismus a především mírní stres, jehož nadměrné a dlouhotrvající působení celkově oslabuje náš imunitní systém. A právě smích posiluje přirozenou obranyschopnost organismu, a tak se nepřímo podílí na procesu léčení mnoha nemocí.

Mimoto má smích prokazatelně pozitivní vliv na dýchání, činnost svalstva, na krevní oběh i nervovou soustavu.

U každého srdečného zasmání dochází k prohloubení dechu, čímž je uvedeno do klusu srdce, (profesor William Frey ze Standforské univerzity zjistil, že smích zrychluje puls již po pěti minutách na 130 tepů za minutu.

Stokrát se zasmát prý působí jako deset minut veslování), hrudní koš, bránice a plíce. Tato svalová vibrace působí jako masáž na žaludek a střevní trakt, a tak povzbuzuje i naše zažívání.

Pokud se několik minut s chutí zasmějeme, náš organismus to vnímá jako kvalitní aerobní cvičení.

Smíchem se léčily některé nemoci už v dávných dobách, jako například nemoci plic nebo po operacích či pro posílení celkového stavu organismu. Také se věřilo, že smích napomáhá při hojení ran.

Smích měl také příznivě ovlivňovat trávení a posilovat psychické a fyzické síly organismu. Bylo prokázáno, že smích harmonizuje činnost vnitřních orgánů, a proto může být pomocníkem při celkové léčbě. Pomáhá při léčení takových nemocí jako astma, žaludeční křeče a migrény.

Účinně odstraňuje únavu, likviduje depresivní stavy, bolesti a zvyšuje sexuální potenci.

Jedna minuta smíchu znamená pro organismus totéž, co 45 minut fyzické relaxace. Smích je stejně zdravý jako sportování nebo různé relaxační techniky.

Smích je pro všechny orgány výborný vibrační tělocvik, navíc celého tohoto procesu se účastní mozek a intelekt. Smích prohlubuje dech, protože intenzivněji pracují svaly hrudníku a bránice.

Když se smějeme, rozšiřují se dechové cesty a do plic se dostává až 3krát více vzduchu než obvykle. Výsledkem toho je, že se perfektně pročišťují plíce.

Smích skutečně prospívá celému tělu. Při hlasitém smíchu stoupá tepová frekvence i krevní tlak, poté však klesnou až pod průměrné hodnoty.

Rozšiřuje se výstelka cév, která pak produkuje více oxidu dusnatého, jenž omezuje srážlivost krve a má protizánětlivé účinky. V neposlední řadě bylo prokázáno, že když se smějeme na celé kolo, stoupá ve slinách a v krvi koncentrace imunoglobulinů.

Smích tedy zlepšuje obranyschopnost organismu. A dokonce zvyšuje práh bolestivosti, působí tedy jako přirozené analgetikum.

Bolí to? Zasmějte se!

V poslední době odborníci poukazují na to, že smích dokáže rovněž mírnit bolesti. To ovšem věděli už chirurgové ve 13. století, kdy ještě nebyla známa celková anestézie. Emoce totiž významně ovlivňují vnímání bolesti.

Většina nemocí v nás vzbuzuje negativní pocity, které však naše utrpení nejen nezmenší, ale naopak zesílí a nejspíš i prodlouží trvání nemoci.

A právě smích nám dává možnost se emočně přeladit a dopřát tak našemu organismu lepší podmínky pro léčivý proces.

Dalším důvodem proč může smích mírnit bolest je to, že bolest často souvisí se stresem a se zvýšeným svalovým napětím. Smích ovšem nejen mírní stres, ale často přináší i spontánní uvolnění například od svalových křečí. Smích prý též podporuje produkci endorfinů – tzv. hormonů štěstí v našem mozku, které jsou charakteristické tím, že tlumí bolest a působí příznivě na náladu.

10 dobrých důvodů k smíchu

Smích a optimismus posilují imunitu, což zvyšuje odolnost vůči infekcím i nádorům. Dochází k vzestupu imunoglobulinu A, G, gamma interferonu, zvyšuje se počet NK buněk – „přirozených zabíječů“ nádorových nebo infekcí zasažených buněk, T i B- lymfocytů. Některé z uvedených změn přetrvávají nejméně 12 hodin po skončení smíchu.

2. Snižuje stres

Smích snižuje negativní účinky stresu. Brzdí produkci hormonů (dopamin, adrenalin, kortisol), jejichž zvýšená hladina je pro stres charakteristická. Přináší uklidnění organismu a uvolnění svalstva.

3. Cvičí za nás

Vydatný smích dobře procvičuje bránici. Právě ona spolu s mezižeberními svaly svými záškuby stahuje plíce tak silně, že ty pak ze sebe vyrážejí vzduch rychlostí až 100 km v hodině. A tyto zrychlené dýchací procesy mají za následek lepší zásobování všech buněk organismu kyslíkem.

Při zvýšeném prokrvení se pak i rychleji odplavují toxické látky z těla. Navíc po šesti vteřinách opravdu „vydatného“ smíchu lze dospět do stavu takového tělesného vyčerpání, jako po hodině urputného cvičení v posilovně. Minuta „normálního“ smíchu působí jako 45 minut uvolňovacích cvičení.

4. Lepší dech

Při smíchu se plíce zbavují podstatně většího objemu vzduchu než za normálních okolností. Právě to může být prospěšné i pro pacienty s onemocněním dýchacích cest a podle některých odborníků i dobrou prevencí. Smích zabírá jako lék prý i proti astmatu.

5. Uvolňuje svaly

Během smíchu se uvolňují svaly, které se na smíchu nepodílejí, po jeho skončení i ty, které byly smíchem aktivovány.

Svalové uvolnění může přetrvávat až 45 minut po skončení silnějšího smíchu a díky smíchu se mohou svaly uvolnit ještě více než za pomoci masáže.

(Pozor! Při déletrvajícím smíchu se někdy může svalové uvolnění projevit i v nežádoucích partiích svalstva jako jsou vnitřní a kruhové svěrače.)

6. Působí proti bolesti

Účinek smíchu na bolest je už dnes slušně vědecky podložen a může u řady chronicky nemocných snížit spotřebu léků proti bolesti s řadou negativních vedlejších účinků. Pod vlivem smíchu totiž vzniká v mozku zvýšené množství endorfinu, které kromě pocitů libosti i tlumí bolest.

7. Podporuje činnost mozku

Smích prý také podporuje větší propojení neuronů v mozku a tím zlepšuje mimo jiné paměť. Navíc se má za to, že činnost mimických svalů při smíchu působí ochlazování žilné krve v mozku a potažmo stimulaci levé hemisféry, která nejen řídí pravou polovinu těla, ale také odpovídá za veškerou komunikaci člověka s okolím, je zde např. centrum řeči.

8. Zahání negativní emoce

Smích dokáže nejlépe uvolnit nahromaděné negativní emoce jako agresi, úzkost, strach i sexuální přetlak. Bez povšimnutí nelze přejít ani to, že dokáže navodit uvolněný klidný spánek bez moderních chemických pomocníků.

9. Prospívá dutině ústní

Při smíchu dochází i k větší produkci slin, což má blahodárné účinky na „slavné“ ph v dutině ústní.

10. Krášlí tvář

Srdečný smích dokáže výborně procvičit všechny obličejové svaly. Tím se uvolní svalstvo celé tváře i na šíji. Je to nejen dobrá relaxace, ale i prevence proti hlubokým vráskám.

Jak se začít smát hned?

Nejprve se rozhodni, že se začneš ode dneška více smát. Tvé neustálé problémy se nevyřeší stresem a zvýšenými depresemi. Vyřeší se aktivním přístupem a dlouhodobým plánem.

  • Najdi si sbírku vtipů a čti si alespoň jeden denně
  • Zajdi do půjčovny pro filmy, které tě naladí
  • Stáhni si PDF verzi

Vysmějte se stresu

Gelototerapie a zdraví – léčba smíchem je jako lék

„Smích má v naší psychice tak hluboké kořeny, že to automaticky vede i k určitým tělesným změnám. Úsměvem, i když se vám do něj nejdřív nechtělo, můžete skutečně ovlivnit to, co se děje ve vaší mysli i v těle,“ uvádí doktor MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Tři studie různých amerických univerzit shodně dodávají, že smích je nejlepším lékem na všechny trable a bolístky.

Smích je nejen kořením života, ale i pevného zdraví. Vědci z kalifornské Loma Linda univerzity zjistili, že smích léčí a není dobré ho zanedbávat.

Budete mít zájem:  Jak poznáte, že je náměsíčný

Naopak stres se výrazným způsobem podílí na oslabení imunitního systému člověka a k náchylnosti na různá onemocnění. Studie marylandské univerzity uvádí, že smysl pro humor může chránit před srdečními chorobami.

A výzkum nashvillské univerzity Vanderbilt doplňuje, že už jen 10 – 15 minutami smíchu denně spálíte až 40 kalorií. Připadává vám to přinejmenším úsměvné?

Od úsměvu je jen malý krůček ke smíchu. Smích se podílí na okysličení krve, tím pádem srdce pracuje rychleji. Následně se vylučují adrenalin, noradrenalin a dopamin, které jsou spouštěči vzniku hormonů štěstí. Endorfiny lze považovat za spolehlivé bojovníky proti nervozitě, strachu a smutku.

Čím je smích intenzivnější, hlasitější i delší, tím více svalů se do této činnosti zapojuje. Smích dokáže i mírnit bolest a urychluje proces hojení. Kromě toho aktivuje i části mozkové kůry, které jsou propojené s pohybovým aparátem.

Zajímavé je i to, že obyčejný smích má dle psychologů i obrovskou moc v upevňování vztahů. Pokud se se svým protějškem často smějete, připoutáte si ho k sobě silou, kterou nerozbije ani největší krize.

V lékařské historii najdeme zmínky o smíchu již od Aristotela. Nejznámějším českým lékařem propagující léčbu smíchem (neboli gelototerapie) je MUDr. Karel Nešpor, CSc.  Na toto téma vydal již tři knihy.

Až vás tedy příště přepadne chmurná nálada nebo vám prostě jen bude ouvej, naordinujte si ten nejdostupnější a nejlevnější lék – smích. Pusťte si svou oblíbenou komedii, sáhněte po humorné knize, přečtěte si vtip a nebo se podívejte na videa, kde se někdo směje – smích je totiž úžasně nakažlivý.

A kdybyste na toto všechno zapomněli, nalepte si třeba na zadní stranu svého mobilního telefonu nebo do peněženky tuto hádanku a váš den bude hned úsměvný:  Léčí, nic nestojí a přesto s ním většina lidí šetří? Co je to?

Krásné vysmáté dny vám přejeme.

Nejlepší lék na světě je zadarmo: SMÍCH

SmĂ­ch je cestou k pohodÄ›. Je okouzlujĂ­cĂ­. Je zdravĂ˝. Je nakaĹľlivĂ˝. Nezná pĹ™etvářku a odbourává bariĂ©ry. Je lĂ©kem na tÄ›lo i na duši. A je zadarmo…

SmĂ­ch je jednĂ­m z nejhezÄŤĂ­ch lidskĂ˝ch projevĹŻ. UĹľ kdyĹľ jsme pĹ™išli na svÄ›t, patĹ™il smĂ­ch mezi prvnĂ­ spoleÄŤenskĂ© aktivity. Smáli jsme se ĂşplnÄ› spontánnÄ› a pĹ™irozenÄ›. ĂšsmÄ›v byl prvnĂ­ jiskĹ™iÄŤka bytĂ­ na tomto svÄ›tÄ›. Byl to znak, Ĺľe chceme žít…

Člověk by se měl smát celý život. Pokud se zvládnete zasmát rozličným situacím, naučíte se jim nakonec čelit.

TvrdĂ­ se, Ĺľe kdo se neumĂ­ smát, neumĂ­ ani breÄŤet, protoĹľe smĂ­ch a pláč jdou spolu ruku v ruce a jsou součástĂ­ jednoho jevu – autentickĂ©ho bytĂ­ v pravdÄ›…

BohuĹľel dnes lidĂ© zapomnÄ›li na to, co je pro nÄ› pĹ™irozenĂ© a k tomu, aby se jim na tváři vyloudil ĂşsmÄ›v potĹ™ebujĂ­ nÄ›koho dalšího, kdo ho k nÄ›mu postrÄŤĂ­ nebo polechtá. Proto máme na svÄ›tÄ› tolik vtipĹŻ. Je to jemnĂ˝ psychologickĂ˝ zpĹŻsob, jak ÄŤlovÄ›ka „polechtat“.

 

Smích: nejlepší lék na světě. A zadarmo!

SmĂ­ch dává zabrat celĂ©mu tÄ›lu. KdyĹľ se smÄ›jeme, posilujeme vĂ­ce neĹľ 17 obliÄŤejovĂ˝ch svalĹŻ – oÄŤnĂ­ vĂ­ÄŤka, rty, svaly na lĂ­cnĂ­ch kostech a na krku. Je to skvÄ›lá masáž pro naší pleĹĄ, coĹľ urÄŤitÄ› ocenĂ­ nejenom dámy.

Kdo se směje, má méně vrásek a vypadá déle mladý. Na smíchu se podílí dalších 80 svalů našeho těla, posilujeme břišní svaly a bránici. Pokud patříte mezi lenochy, raději se podívejte na nějakou dobrou komedii a nemusíte chodit do fitka.

Smích spaluje stejně jako například hodina tance.

 

Gelototerapie a zdraví – léčba smíchem je jako lék

DÄ›tskĂ˝ smĂ­ch je to nejÄŤistší a nejnakaĹľlivÄ›jší na svÄ›tÄ›… | Nechte se nakazit >>>

 

Smíchem posilujeme srdeční systém. Zrychlí se tep, zvýší se tlak a ten následně klesne a mozek dostane více energie. Pomáhá tedy i při léčení mozkových poruch a je skvělý jako „rehabilitace“ mozku. Zrychluje se produkce protilátek, cukrů a enzymů na trávení.

Smích dokáže zabránit i zácpě, což je příjemnější než nějaké projímadlo z lékárny. V ústech se tvoří větší množství slin, což působí jako prevence zubního kazu. A to není vše. Plíce získávají až čtyřikrát více kyslíku, což je stejné jako u běhu.

Dvacetivteřinový smích je prý stejně přínosný jako tři minuty veslování nebo patnáctiminutová jízda na kole. Již jedna minuta smíchu má účinek jako relaxace a deset minut zabezpečí dvě hodiny klidného spánku.

V Japonsku zjistili vědci, že lidé, kteří se pravidelně účastnili terapie smíchem, již během čtvrt roku měli tlak nižší o pět až šest jednotek. To odpovídá vysazení soli z jídelníčku, ztrátu váhy o hodnotě pěti kilogramů nebo užívání farmaceutik na snížení krevního tlaku.

 

SmĂ­ch jako antidepresivum a analgetikum

Když se člověk směje, vyplavují se endorfiny, známé jako hormony štěstí. Ty působí podobně jako morfin, takže tlumí bolesti. Zasmějte se pořádně deset minut a budete mít na dvě hodinky pokoj od bolestí hlavy, zubů, ale dokonce i menstruačních bolestí.

SmĂ­ch vyplavuje Ĺ™adu dalších hormonĹŻ, kterĂ© majĂ­ na naše tÄ›lo účinek jako antidepresiva ÄŤi sedativa. SmĂ­ch dokáže odstranit pocity deprese a smutku a vy tak nemusĂ­te skonÄŤit rovnou u psychiatra. Má velkĂ˝ vĂ˝znam takĂ© u vztahĹŻ, protoĹľe je pojĂ­tkem k synchronizaci partnerĹŻ. Ukáže se tak, zda jsou naladÄ›nĂ­ na „stejnou notu“.

Dále odbourává stres a uvol�uje svaly, které byly v důsledku stresu stažené.

 

Smích je také detektorem lži!

Všechny pozitivní účinky smíchu platí pouze v případě, že se jedná o smích přirozený a od srdce, tedy nehraný. Keep smiling za každou cenu nevede nikam. Určitě jste si všimli, že spoustu lidí má ve smíchu slyšet posměšky, ironii nebo škodolibost.

Pokud někdo roky tráví nácvikem a pilováním hraného smíchu, by měl vědět, že se snaží zcela zbytečně. Lidé totiž téměř vždy poznají falešný smích.

Psychologové v Londýně provedli experiment, při kterém dobrovolníci poslouchali smích a měli rozeznat ten falešný od toho od srdce. Výsledek byl velice překvapivý. Hrané emoce byly detekovány skoro ve 100%.

Vědci z University College London, kde výzkum probíhal, použili při výzkumu MPT skeny mozkové činnosti. Skutečný a hraný smích aktivuje jiné oblasti mozku.

VĂ˝sledkem je, Ĺľe falešnĂ˝ smĂ­ch produkuje vĂ­ce aktivity ve stĹ™ednĂ­ části ÄŤelnĂ­ kĹŻry, která souvisĂ­ s Ĺ™ešenĂ­m problĂ©mĹŻ. UpřímnĂ˝ smĂ­ch zase aktivuje sluchová centra ve spánkovĂ˝ch lalocĂ­ch. KaĹľdĂ˝ zná tzv. smĂ­ch „spoleÄŤenskĂ˝“. NepovedenĂ˝ vtip, nudná historka, trapnĂ˝ komentář a ÄŤlovÄ›k se lehce pousmÄ›je, jen aby neurazil.

  •  
  • „Velká část našeho smĂ­chu je neupřímná,” tvrdĂ­ profesorka Scottová z LondĂ˝nskĂ© univerzity a dodává:
  •  

„Používáme ho, abychom udrĹľeli kontakt, abychom ukázali přátelĹŻm ÄŤi známĂ˝m, Ĺľe k nim máme dobrĂ˝ vztah, abychom zapĹŻsobili. SamozĹ™ejmÄ›, Ĺľe naši spoleÄŤnĂ­ci cĂ­tĂ­, Ĺľe se smÄ›jeme neupřímnÄ›, ale vÄ›tšinou se neurazĂ­, protoĹľe vidĂ­, Ĺľe zĂ­skávajĂ­ pozitivnĂ­ odezvu.“

 

Smích je v sociální psychologii jedním z klíčových prostředků ve společenském životě. Navazuje kontakty a udržuje pouta. Přináší pozitivní emocionální klima. Smích je terapeut!

 

Existuje mnoho relaxačních technik, ale v práci nebo při jednání s významným klientem si asi těžko najednou rozložíte podložku a začnete cvičit jógu. Zato smích je snadno dostupný. Přináší dobrou náladu, i když předtím jste jí neměli.

Americká společnost pro léčbu rakoviny používá smích jako pomocnou terapii. Léčba smíchem se nazývá gelototerapie. V nemocnicích zaměstnávají profesionální baviče. Pokud pacient poslouchá denně patnáct minut vtipů, bývá až o dva dny dříve propuštěn z nemocnice.

Na základě těchto zkušeností máme i v našich nemocnicích zdravotní klauny.

 

Lee Berk, profesor patologie z Univerzity Loma Linda v Kalifornii, uveřejnil v roce 1989 v prestižním lékařském časopise American Journal of Medical Science studii, kde popisuje, jak se změnil krevní vzorek, který byl účastníkům odebrán před a po sledování komických scének. Průzkumem prošly i krevní vzorky těch, kteří nic vtipného neviděli. Výsledkem bylo, že lidé, kteří humorné scénky viděli, měli sníženou hladinu stresových hormonů a zvýšenou obranyschopnost organismu.

 

„Psychický stav nemocného je velmi důležitým faktorem léčení a někdy i uzdravení. I onkologičtí nemocní, který svůj boj se zákeřnou nemocí nevzdávají, mají prokazatelně větší šanci na dočasné nebo i trvalé uzdravení.

Naproti tomu u pesimistů, kteří ztrácejí naději často i optimální léčba zabírá pomaleji a výjimečně je i málo úspěšná.

Snaha o udržení dobré nálady pacienta by tedy měla být nedílnou součástí komplexní péče o nemocného i v onkologii,“ potvrzuje účinky přední český onkolog prof. MUDr. Pavel Klener.

 

Pokud nemáte rádi extrémní sporty, můžete se zúčastnit mistrovství ČR ve smíchu a prochechtat se až k titulu.

Česká republika byla teprve čtvrtou zemí na světě po Kanadě, Japonsku a USA, kde Mistrovství ve smíchu v roce 2011 proběhlo a tudíž se stalo i prvním v Evropě! Madan Kataria, zakladatel jógy smíchu, již s prvními soutěžemi začal po roce 2000 a to v Indii, kde měly charakter festivalu a slavnosti smíchu.

Hlavním inovátorem je kanadský žurnalista, režisér a smícholog Albert Nerenberg. Dnes se smíchologie využívá například v teambuildingu. Přínosem je snižování stresu na pracovišti, zvýšení výkonnosti, podpora spolupráce, rozvoj tvořivosti a emoční inteligence.

 

„SmĂ­ch má velkĂ˝ vĂ˝znam v mezilidskĂ© komunikaci.

NepĹŻsobĂ­ totiĹľ jen jako informace, kterou dáváme vlastnĂ­m nadledvinám a vlastnĂ­mu srdci, ale pĹŻsobĂ­ jako informace, kterou dáváme svĂ©mu okolĂ­, Ĺľe situace je bezpeÄŤná a Ĺľe naše Ăşmysly jsou mĂ­rumilovnĂ©,“ říká Karel Nešpor, primář psychiatrickĂ© lĂ©ÄŤebny. Tento doktor je takĂ© autorem knihy „LĂ©ÄŤivá moc smĂ­chu“, kde se mĹŻĹľete seznámit se 43 druhy smĂ­chu.

Budete mít zájem:  Jak na moderní svatební menu? Spojte oběd s rautem

 

Smích je vlastně takové tajemství. Prozatím se neví, ve které části mozku vzniká. Při sledování reakcí v mozku pomocí magnetické rezonance vědci zjistili, že dochází k aktivaci v různých částech mozkové kůry. Oblasti určuje podnět, který smích vyvolal.

 

Stále se všude na svÄ›tÄ› studuje, proÄŤ jsou lidĂ© nemocnĂ­ a vĹŻbec se nestuduje, proÄŤ jsou zdravĂ­. Náš mozek je poÄŤĂ­taÄŤ, vytvoĹ™te si svĹŻj novĂ˝ program „smĂ­chem se uzdravĂ­m“ a hurá na tlaÄŤĂ­tko enter. HlavnÄ› neskonÄŤete hned pĹ™i prvnĂ­m neĂşspÄ›chu.

Můžete se i vysmát sami sobě, to také pomáhá. Pořiďte si hudební nástroj a hrajte falešně, poté se smějte, jak jste nemožní. Nebo si zatančete u zrcadla a vytvářejte takové kreace, až budete brečet smíchy.

Dejte zabrat bránici a zablokovaným centrům v oblasti srdce, žaludku a krku. Zní to dětinsky? To by mělo, protože na rozdíl od dospělého, který se směje denně maximálně 20krát, to děti zvládají až 400krát denně.

V dnešní uspěchané době jsme zapomněli, že každý máme své vnitřní dítě.

  1.  
  2. Nevěříte, že smích je nakažlivý a léčivý?
  3. Shr�me to:
  • SmĂ­ch staÄŤĂ­ pĹ™edstĂ­rat. ĂšsmÄ›v uvolĹ�uje svaly a zvyšuje tak sekreci endorfinĹŻ. S humorem pĹ™ekonáme nejrĹŻznÄ›jší problĂ©my.
  • SmĂ­ch prokazatelnÄ› zvyšuje práh snášenĂ­ bolesti.
  • PatnáctiminutovĂ˝ smĂ­ch kaĹľdĂ˝ den umoĹľĹ�uje zhubnout za rok o dvÄ› kila.

Stále si myslíte, že co není za peníze, to nemá cenu???

  • A zde pro vás máme vĂ­ce nakaĹľlivĂ©ho lĂ©ku, neĹľ unesete:
  • http://internetweek.cz/smich/smich-leci-i-kdyz-ho-ze-sebe-jen-tlacite >>>
  •  

Vyšlo pro internetWEEK.cz také na DeenaMedia.blogspot.cz jako Smíchem k pohoděFoto: martin-neuhof.com

  1.  
  2. Další příspěvky autora: DeenaMedia
  3. Články ve stejných kategoriích:
  4. LĂ©ÄŤenĂ­  
    ZajĂ­mavĂ© ÄŤlánky  
    LĂ©k  
    ZdravĂ­  
    SmĂ­ch  
    AlternativnĂ­ lĂ©ÄŤenĂ­  

Sestřičky ordinují smích! Tady je nálož nejpozitivnějších úsměvů herců

Chcete-li toto video zobrazit, povolte JavaScript a zvažte upgrade na webový prohlížeč, který podporuje HTML5 video

Byl dosažen limit pro přehrávání

Litujeme, ale na vašem účtu je přehráváno příliš mnoho videí zároveň. Pokud chcete pokračovat v přehrávání na tomto zařízení, prosím, ukončete přehrávání na jiných zařízeních. Více o limitech přehrávání videí na účtech s předplatným najdete na adrese https://ipri.ma/faqbr

Znáte tvrzení o nakažlivosti úsměvu nebo to o léčivých účincích smíchu? Vyzkoušejte je s naší velkou fotogalerií nejlaskavějších a nejmilejších úsměvů oblíbených tváří seriálu Sestřičky. A schválně, kdo se vydrží nesmát při sledování exkluzivních záběrů záchvatu smíchu Sabiny Laurinové alias Mery v nepovedené klapce hned v úvodu?

Sbírka úsměvů herců oblíbeného seriálu Sestřičky vám určitě zvedne náladu.

V době, kdy už se všichni v mysli začínáme loučit s Mery, jejíž tragický konec nastane již v pondělní epizodě, jsou takové pozitivní záběry příjemným pohlazením po duši.

A možná i něčím více! Smích je označován za emoci, jež by měla mít pozitivní dopad nejen na psychiku, ale na celý lidský organismus. Ostatně v případě léčby smíchem nejde jen o legraci, má i svůj odborný název – gelototerapie. 

Fotogalerie: Nejkrásnější úsměvy herců seriálu Sestřičky

Potvrzené účinky smíchu na organismus

„Během smíchu se snižuje cévní tlak, krev se okysličuje, svaly se uvolňují a naopak dochází ke zvýšení hladiny energie a produktivity,“ objasnil už před lety například David M. Warburton, psychofarmakolog z univerzity v Readingu a zakladatel Asociace pro výzkum nauky o radosti. Lékaři mají potvrzeno, že smích má příznivý dopad například na plíce, pročišťuje dýchací cesty. 

Smích je jednoduše tím nelepším lékem k překonávání různých životních trablů.
Podněcuje zdravé emoce, přičemž odstraňuje nahromaděné nervové napětí a přebytečnou energii. Smích podporuje tvorbu a vylučování katecholaminů (adrenalinu, noradrenalinu, dopaminuhormonů), které následně podporují vylučování endorfinů, tedy látek působících na organismus jako sedativa a antidepresiva. 

Sestřičky ordinují úsměv.

V publikaci Anatomie jedné choroby byl popsán pozoruhodný případ výzkumníka z univerzity v Los Angeles, Normana Cousinse, který naordinovaným několika hodinám smíchu denně a vysokým dávkám vitaminu C připisuje úplné vyléčení se z artritidy.

Angličtí lékaři zase tvrdí, že účinek zdravého smíchu se vyrovná joggingu. Při smíchu se totiž střídavě napínají a uvolňují určité svaly, které blahodárně působí na dýchání.

Čtěte více o přednostech smíchu:

Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

Smích otvírá srdce všech lidí, je nejlepší lék

Být smíškem představuje životní výhru nejenom pro samotného člověka, ale i pro každého, který se s ním setká. Kromě dobré nálady, kterou rozsévá kolem sebe, má smích i dar uzdravovat.

pixabay.com

Už ve starém Řecku nejslavnější lékař své doby, Hippokrates, ordinuje smích ve velkém. Lidé totiž dávno pochopili, že úsměv od ucha k uchu dokáže divy s rozpoložením člověka. A to ještě vůbec netušili, co se během něj odehrává v samotném organismu.  

Část mozku zvaná hypothalamus každý den nedočkavě čeká na okamžik, kdy se vám zvednou rty do obloučku, rozdrnčí se vaše bránice a hlasivky ia celé tělo se začne ohýbat a třepat v záchvatu upřímného smíchu.

Tehdy nastává jeho chvíle! Hrábne do své zásoby beta-endorfinů a vypustí je do oběhu. Jejich cesta vede přímo k vnitřní výstelce cév, kde aktivují buňky produkující oxid dusnatý.

Ten nejenom že cévy roztahuje stejně, jako když intenzívně cvičíte, ale zároveň chrání vaše srdce a cévy před záněty, a dokonce brzdí ukládání tukových látek do zásob na horší časy.

Víte, že smích dokáže i otupit bolest v těle?

Léčba smíchem dostala i své jméno – gelototerapie. Když jsme v psychické krizi a zdá se nám, že nás naše trápení svazuje silou pevných obručí, je smích přímo zázračnou hůlkou, která je dokáže roztrhat na kousky.

Ne nadarmo je sledování komedií a vtipných scének na předních místech v seznamech doporučení psycho koučů v boji proti špatné náladě. Nejzajímavější je, že endorfiny dokáží otupit také bolesti tělesné.

Mají dokonce i sílu brzdit produkci stresových hormonů, které nás zaplavují už od ranního kuropění.

Lidoopi jsou jediní živočichové, kteří se smějí

Ač někteří živočichové na první pohled působí, že se usmívají, tak spontánní chechtání je výsadou pouze malé skupiny z nich. Naši nejbližší příbuzní, gorily a šimpanzi, dokáží rozesmát dokonce i lidi. Vědci předpokládají, že smích provází naše předky už dvě desítky miliónů let.

Z evolučního hlediska je to jasný a prvoplánový způsob komunikace mezi jednotlivými členy společenství, který je navíc velice nakažlivý. Zkuste se na party, při oslavě nebo v sále plném lidí ani trošku neusmát, když kolem vás ostatní lidé padají s chechotem ze židlí.

Tento fenomén sdíleného smíchu využila také jedna odnož jógy, která se pomocí cviků, her a očního kontaktu snaží vyvolat úsměv na rtu i tomu nejzarytějšímu pesimistovi.

Nikdo není tak chudý, aby nemohl darovat úsměv

Schválně si dejte tu práci a spočítejte během jednoho obyčejného dne, kolikrát se zasmějete. Pokud vám nestačí ani prsty na obou rukou, máte zaděláno na příjemně prožité chvíle, které smažou i případné nezdary a problémy dne.

Jestliže se ale nemůžete upamatovat, kdy jste vlastně naposledy nemohli smíchem popadnout dech, měli byste ho začít cíleně vyhledávat.

Díky technologiím i samotář může zažít plejádu chechtavých levelů, od trhání koutku úst až po neovladatelný záchvat, při kterém se zdá, že se smíchy přímo potrhá.   

Největší přidanou hodnotou smíchu je ale možnost ho sdílet s jinou osobou. To se jeho účinky ještě znásobí. Ve společnosti jiných lidí se smějeme až třicetkrát častěji, než když jsme sami.

Smích podnítí pocit vzájemné sounáležitosti, zažene nudu, nakopne kreativitu, aktivuje paměť, vyplaví pocit radosti a je navíc úplně zadarmo! Dvacet sekund, po kterých trvá úsměvná reakce našeho těla na legrační impulz, by se tak mělo stát součástí každé naší bdělé hodiny.

Třeba si náš mozek na záchvěvy smíchu tak zvykne, že nás jimi obdaří i ve snu. Kdo ví…

Léčba smíchem aneb jak smích prospívá zdraví?

Existuje dobrý důvod, proč lidé tvrdí, že nejlepším lékem je smích. V nedávné studii z Rehabilitation Nursing vědci zkoumali změny ve spokojenosti se životem a osamělosti starších lidí v pečovatelských domech po léčbě smíchem.

Každý z 31 účastníků podstupoval terapii smíchem dvakrát týdně po dobu šesti týdnů, zatímco stejný počet v kontrolní skupině dostával pouze obvyklou péči. Na konci šesti týdnů hlásili ti, kteří se účastnili léčby smíchem, menší osamělost než kontrolní skupina.

„Senioři, zejména v západních kulturách, se nacházejí v centrech asistovaného života nebo v pečovatelských domech a jsou náchylní k častým vlnám osamělosti a deprese, které mohou vést k oslabujícím podmínkám,“ říká Jenna Pascual, certifikovaná učitelka jógy smíchu.

„Smích pomáhá zajistit lidské propojení a tvoření citových pout a je jedním z nejmocnějších nástrojů proti depresi a osamělosti.“

Co je léčba smíchem?

Léčba smíchem je nenáročná možnost dostupná každému, kterou můžete praktikovat mnoha způsoby.

Pascual vede skupinové a individuální sezení se seniory. Začíná tím, že vede lidi rozcvičkami, aby se uvolnili stimulujícím smíchem.

Mohou zahrnovat hluboká dechová cvičení, tleskání a lehké protahování spojené se smíchem, a vyvolávání smíchu a smích jakožto odpověď na cizí smích.

Poté přechází do smíchu s určitým tématem, jako je havajská plážová párty nebo Hvězdné války, a spojuje smích s malými pohyby prováděnými vsedě nebo ve stoje. Vyzývá účastníky, aby vypustili ven své vnitřní dítě.

Léčbu smíchem si můžete vyzkoušet sami, posloucháním nebo sledováním komedie, prováděním terapie smíchovou jógou nebo společným smíchem s Vašimi blízkými.

Budete mít zájem:  Cestující vyskakovali z rozjetého vlaku, strojvůdce nic nevěděl

Účinky léčby smíchem

Studie Rehabilitation Nursing je jednou z dlouhé řady výzkumů potvrzujících schopnost smíchu zvyšovat pohodu u starších lidí.

Ve studii International Journal of Nursing and Midwifery z roku 2015 se lidé ve věku 60+ let v důchodovém centru v Íránu účastnili dvou 90minutových terapeutických sezení týdně po dobu šesti týdnů.

Na konci experimentu se účastníkům zlepšilo celkové zdraví a snížila se úzkost a nespavost.

Spolu s bojem proti osamělosti přináší léčba smíchem celou řadu dalších výhod. Ve studii z roku 2016 od Nursing Open měli starší lidé v pečovatelských zařízeních léčbu smíchem ve formě stand-up comedy jednou týdně po dobu čtyř týdnů. Účastníci zaznamenali snížený systolický krevní tlak, srdeční frekvenci a depresi spolu se zvýšenými koncentracemi serotoninu a společenskosti.

Léčba smíchem může také zmírnit bolest.

Ve studii o pacientech středního věku potýkajících se s rakovinou od PLOS One v Japonsku z roku 2019 účastníci cvičili jógu smíchu, a poté sledovali tradiční japonské verbální komediální představení.

Po čtyřech sezeních během sedmi týdnů zaznamenali ti, kteří dokončili dvě formy léčby smíchem, lepší kognitivní funkce a menší bolesti než kontrolní skupina.

I když si můžete terapii smíchem vyzkoušet individuálně, podstupovat jí s ostatními má také své výhody. „Chtěla bych zdůraznit, jakou sílu má také smích slyšet a sledování toho, jak se ostatní smějí,“ říká Pascual.

„Pracovala jsem se seniory v pečovatelských centrech, kteří neměli náladu se smát, ale poté, co slyšeli a sledovali, jak se ostatní během mých sezení smějí, se nakonec zúčastnili a smáli se s námi.“

Co to pro Vás znamená?

Přijměte svou veselou a hravou stránku skrze smích. „Jako děti se smějeme více než stokrát denně, ale studie ukázaly, že jako dospělí se smějeme jen osmkrát denně. Někdy se musíte přinutit smát se, abyste se vrátili do hravé nálady a podpořili své duševní zdraví,“ říká Ziskind.

Zdroje: verywellmind.com, Unsplash

Smích jako lék pro tělo i pro duši

Smích a radost jsou obvykle přirozenou součástí našeho života. Stejně jako dýcháme, tak se také někdy smějeme. Pro náš organismus má smích několik léčivých přínosů, může nás podpořit jak fyzicky, tak psychicky.

Na fyziologické rovině je jeho přínos prokázaný řadou výzkumů. Smích dokáže odbourávat stres a snižuje hladinu kortizolu, hormonu, který produkují nadledvinky v zátěžových situacích.

Díky smíchu se do těla vyplavují endorfiny, serotonin, oxytocin a také protein BDNF, který je přirozeně produkován v mozku a jehož nedostatek je spojován s Alzheimerovou chorobou, schizofrenií a dalšími nemocemi souvisejícími s jeho fungováním.

Kromě toho smích podporuje okysličení organismu a zlepšuje imunitu prostřednictvím stimulace lymfocytů. Pomáhá také při překonávání bolesti.

„Smích a radost ze života vůbec přispívá k tomu, abychom se cítili dobře, může pomoci odlehčit náročné situace, a dokonce významně podporuje proces uzdravování, když je člověk nemocný,“ říká americká lékařka a lektorka jógy smíchu Cory Reddish, která smích cíleně využívá v práci se svými pacienty a klienty.

Velmi zajímavé je zjištění, že je třeba smát se přibližně deset až patnáct minut nepřetržitě, aby pro nás byl smích opravdu přínosem a projevily se plně jeho účinky. Vlivem smíchu na překonávání bolesti se už v roce 1976 zabýval americký vědec Norman Cousins.

Pracoval s lidmi s degenerativním onemocněním páteře, které je bolestivé, a zjistil, že díky deseti minutám smíchu přejde bolest přibližně na další dvě hodiny a člověk si tak může odpočinout. V této souvislosti je také velmi zajímavé, že tělo nerozlišuje mezi smíchem předstíraným a spontánním.

Pokud se člověk po dobu patnácti minut směje cíleně, má to na jeho tělo úplně stejné pozitivní účinky jako smích spontánní.

Smích má také pozitivní vliv na alergie a astma. Posiluje imunitní systém, trávení a metabolismus. Vedle našeho tělesného zdraví působí smích i na lidskou psychiku. Obecně zlepšuje náladu, odbourává stres, pomáhá při depresích, při pocitech zoufalství, dodává energii. Vědecké studie prokázaly, že pravidelný intenzivní smích snižuje krevní tlak a riziko infarktu.

Pro své zdraví a osobní pohodu děláme běžně řadu různých věcí – snažíme se zdravě stravovat, pravidelně cvičíme nebo se například věnujeme meditaci. Stejně tak můžeme postupně do svého života cíleně vnášet i radost a smích, který je navíc zcela přirozený a nic nás nestojí.

Je možné v tomto smyslu využít nějaké konkrétní dovednosti či techniky? Existuje celá řada možností. Smích můžete vnášet do běžných každodenních situací, které samy o sobě nemusí být příjemné.

Můžete se třeba začít smát, když se vám ve schránce objeví faktura s doplatkem, který jste nečekali. Dívejte se často na filmy a komedie, které vás rozesmívají.

Důležité je také nezůstávat izolovaný a obklopovat se lidmi, se kterými je vám dobře a o kterých víte, že se s nimi dokážete od srdce zasmát.

Je dobré trávit čas společně s dětmi, které se smějí rády a často a jsou přirozeně hravé a veselé. Zkuste si někdy všimnout, jak často se děti během dne smějí.

Podle průzkumů se dítě průměrně za den zasměje přibližně třistakrát, dospělého naproti tomu provází smích v jeho dni pouze dvanáctkrát až pětadvacetkrát.

 Párkrát jsem se na to zaměřila u své dcery a opravdu se směje prakticky všemu. ?

Zkuste se inspirovat a obklopit se věcmi, které vám přináší radost a uvolnění. Zamyslete se nad tím, co vás nejvíce rozesmívá a zařaďte tyto činnosti do svého života co nejčastěji.

Použité zdroje:

https://www.greenmedinfo.com/article/laughter-positively-modulates-immune-system
https://www.greenmedinfo.com/article/h-umorous-movies-have-positive-effect-schizophrenia-patient-morale-mood-and-me
http://15minutematrix.com/112-mapping-laughter-with-dr-cory-reddish/
https://www.greenmedinfo.com/article/laughter-yoga-activities-could-be-used-improve-mood-and-lower-blood-pressure-o
https://www.greenmedinfo.com/article/viewing-humorous-film-may-be-helpful-study-and-treatment-local-ige-production-
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6895849/
https://www.greenmedinfo.com/article/viewing-humorous-film-may-be-useful-treatment-and-study-bronchial-asthma
https://www.greenmedinfo.com/article/laughter-has-beneficial-effect-human-cardiovascular-system
https://laughteryoga.org/amazing-health-benefits-of-laughter-yoga/

Terapie smíchem – COOP Club

Ne nadarmo se říká: “Veselá mysl – půl zdraví.” Smíchem se totiž léčily některé nemoci v dávných dobách. Již tehdy se věřilo, že smích napomáhá při hojení ran, příznivě ovlivňuje trávení, odstraňuje únavu, bolest a deprese.

Lidé se v dnešní době smějí mnohem méně než v minulosti. Statistiky ukazují, že v ponuré době těsně před 2. světovou válkou (1939) se lidé ve Francii v průměru denně smáli 29 minut.

Zatímco o 40 let později se tentýž národ směje v průměru pouhých 6 minut denně. Je dobře známým faktem, že děti se smějí průměrně asi 300 krát denně, zatímco dospělí jen 15 krát denně.

Historie léčby smíchem

Od Aristotela až do dnešní doby najdeme v lékařské literatuře jasné zmínky o smíchu.

Lékaři starověku doporučovali smích jako prostředek k posilování plic, francouzský lékař ze středověku jménem Brambille tvrdil, že “negativní emoce zhoršují stav těžkých ran, zatímco smích a naděje umožňují jejich zahojení”. V 19.

století zase německý lékař Gottlieb Hupland zastával názor, že smích je jedním z nejdůležitějších faktorů trávení a považoval smích za výbornou léčebnou metodu. A podobných zmínek bychom našli ještě mnoho.

V roce 1995 založil indický doktor Madan Kataria svůj první klub smíchu. Léčba smíchem dostala i svůj název – gelototerapie a zejména ve Spojených státech se na tento způsob léčení specializují nejen psychologové, ale i celé instituce. Dnes na světě existuje více než 6 tisíc klubů smíchu, ve kterých se praktikuje takzvaná Hasayoga – jóga smíchu.

Proč je smích zdravý?

Smích především snižuje stres, jehož nadměrné a dlouhotrvající působení celkově oslabuje náš imunitní systém. Bylo prokázáno, že když se smějeme na celé kolo, stoupá nám ve slinách a v krvi koncentrace imunoglobulinů a smích tudíž zlepšuje obranyschopnost organismu.

Kromě toho má smích pozitivní vliv na dýchání, krevní oběh i nervovou soustavu. Při smíchu dochází k prohloubení dechu, čímž se zrychluje práce srdce a pročišťují se plíce. Tato svalová vibrace působí dále jako masáž na žaludek a střevní trakt, a tak povzbuzuje i naše zažívání.

Při smíchu navíc kromě tepové frekvence stoupá i krevní tlak a rozšiřuje se výstelka cév, která pak produkuje více oxidu dusnatého, jenž omezuje srážlivost krve a má protizánětlivé účinky. V neposlední řadě smích zvyšuje práh bolestivosti a působí tedy jako přirozené analgetikum.

Je známo, že 1 minuta smíchu znamená pro organismus totéž co 45 minut fyzické relaxace. Smích je tedy stejně zdravý jako sportování nebo různé relaxační techniky.

Terapie smíchem v Čechách

Náš největší expert přes smích je MUDr. Karel Nešpor, CSc. – primář Oddělení léčby závislostí mužů v pražské Psychiatrické léčebně Bohnice. V 90. letech pobýval v Indii, zajímá se o jógu a je znám jako lékař, který používá netradiční léčebné metody. Jedna z nich je právě terapie smíchem, o níž vydal již tři knihy.

A co se při „výrobě smíchu“ konkrétně děje?

„Reagují oči: přimhouří se a dochází ke stažení kruhového svalu,“ popisuje Karel Nešpor. „Tento sval je mimochodem podle posledního zjištění vědců pro smích nejdůležitější. Jeho pohybem se totiž v mozku aktivuje centrum, jež vytváří dobrou náladu.

Pomocí moderních zobrazovacích metod můžou tuto oblast vědci měřit a určit, co se děje i v ostatních centrech.“  Nato se začnou pohybovat koutky úst a zatáhnou se šikmo vzad a vzhůru. Uvolní se čelist a celkově dochází k poklesu svalového napětí.

Proto se během legrace nedoporučuje cokoli držet nebo stěhovat!

Pulz stoupá a tělem se rozlévají endorfiny, které tiší bolest. Během většího chechotu se pak do práce zapojí i břišní stěna, bránice a její vnitřní část.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector