Funkční materiály: proč dětem kupovat gore-tex a softshell - Úvod

Jakou bundu vybrat, když je venku sychravo nebo poletuje sníh? Odpověď vám dá náš článek.

To, co v poslední době hýbe trhem s outdoorovým oblečením, je trend minimalizace. Čím lehčí a čím sbalitelnější, tím lepší. Není výjimkou ani bunda s váhou pod 90 g a velikostí golfového míčku po sbalení. Při zimních radovánkách a podzimních procházkách však minimalismus nehraje tak zásadní roli, jako při dlouhých přechodech nebo horolezeckých výstupech, kde se každý gram počítá.

Zajímavější je pro nás příklon k přírodním a ekologicky šetrnějším, případně přímo obnovitelným zdrojům materiálů.

V nabídce většiny kvalitnějších výrobců se tak můžete pro letošní sezónu setkat s peřím jakožto stále nepřekonaným izolantem, bambusovým vláknem nebo vlnou.

Jaká by dle mého mínění měla být ideální bunda na zimní aktivity i sychravý podzim?

To hlavní je pohodlí. Nemusíte mít bundu za 20 tisíc, abyste se v ní cítili dobře a poskytla vám požadovaným komfort. Nejdříve je třeba si položit otázky: pro koho je bunda určena, na jakou aktivitu, jak často ji budu používat a co od ní očekáváte.

Nedávno jsem řešil podobný problém. Nakonec jsem se rozhodl pro v dané chvíli nejuniverzálnější variantu. Mé finanční prostředky ani rozměr šatníků mi nedovolují pořídit si na každou z plánovaných aktivit jinou bundu, a proto jsem zvolil membránovou bundu bez izolačního materiálu, s odepínatelným sněhovým pásem, sbalitelnou kapucí, integrovanými nárukávci a odvětráváním v podpaží.

Díky tomu mám bundu, kterou můžu, i když s určitými limity, použít na sjezdovky, do bílé stopy, na turistiku i na běžné nošení za nepříznivých povětrnostních podmínek.

Má mít bunda vodní sloupec?

Nejdřív je třeba si říct, co je vodní sloupec a proč se za touto hodnotou tak honíme.

Velmi zjednodušeně se dá říct, že vodní sloupec určuje, jak vysokému sloupci vody je schopen materiál v laboratorních podmínkách odolat, než prosákne. Udává se zpravidla v milimetrech.

Je jasné, že v reálných podmínkách se bude materiál chovat trochu jinak, ale jednoduché pravidlo říká: Pokud chcete bundu na lyže a moc nepadáte, stačí vám 3 000 mm vodního sloupce, pokud jezdíte na snowboardu nebo častěji padáte, určitě volte bundu s minimálně 5 000 mm vodního sloupce. Na podzimní vycházky by vám 5 000 taky mělo bohatě stačit, ale pokud chcete být chráněni i před silným nebo vytrvalým deštěm, pořiďte si kvalitní membránovou bundu (10 000 mm a výše) nebo nejlépe pláštěnku.

Ani vysoký sloupec vody vám ale nezaručí, že nebudete mokří jako myši. Jde totiž také o to, jak jsou na výrobku řešeny švy, zipy a odvětrávání. A to nesmíme zapomenout ani na správné vrstvení oblečení.

Jak je to s vrstvením?

Důležité je si uvědomit, že bez správného vrstvení oblečení vám i sebelepší bunda bude k ničemu. To, o čem se tu bavíme, je takzvaný cibulový efekt, tedy kladení jednotlivých vrstev oblečení (máme 3 základní) tak, aby bylo dosaženo požadovaného komfortu.

Vše začíná správně zvolenou 1. (transportní) vrstvou (funkčním prádlem), přechází přes 2. (izolační) vrstvu (fleece) a končí právě ochrannou 3. vrstvou (bundy).

Máte nepřeberné množství variant, jak oblečení kombinovat, ale zapomeňte na bavlněná trika, flanelové košile a podobně. Do vrstvení je třeba vybírat takový textil, který málo nasáká, rychle schne a dobře transportuje vlhkost na svoji vnější stranu.

Tlustou nebo tenkou?

Pokud dodržíte zásady správného vrstvení, je v podstatě jedno, zdali si pořídíte bundu s izolací nebo zda se přikloníte k bundě tenké a pod ní obléknete fleecovou mikinu nebo softshelovou bundu. Osobně jsem ale spíše zastáncem používání více tenčích vrstev. Tím získáváte větší univerzálnost používaných oděvů a větší variabilitu v jejich vrstvení.

Vysvětlím na příkladu:

Můžete si samozřejmě vzít na výlet poctivou zateplenou bundu, ale během dne se i díky vaší aktivitě oteplí, a tak se rozhodnete pro její odložení. No jo, jenže pod ní máte pouze tenkou mikinu z microfleecu. Rázem je z tepla zima. Nic mezi tím.

Pokud naopak vezmete na výlet bundu lehkou a pod ni si navlečete tenkou mikinu z microfleecu a softshelku nebo péřovku, když přijde oteplení, odložíte mikinu či bundu a přitom si stále zachováte dostatečný tepelný komfort.

Péřová bunda, aneb proč se peří zase vrací?

Hodně lidí peří zavrhuje, ale pravda je taková, že na trhu není kvalitnějšího izolačního materiálu. Existují ale i výkonná syntetická plnidla. Nejznámější a asi i nejkvalitnější z nich je Primaloft.

Výhodou Primaloftu je velmi nízká nasákavost a minimální změna parametrů za vlhka. To byl také důvod, proč bylo jeden čas peří v útlumu. Peří totiž časem svoji přirozenou vodoodpudivost ztrácí, lepí se k sobě a snižuje se tak jeho schopnost vázat vzduch, tedy izolovat.

Peří perfektně funguje v suchých a mrazivých podmínkách velehor, tunder a tajg, ale v našich zeměpisných šířkách byl vždy problém s vlhkostí. Tento problém však vyřešili firmy specializujících se právě na produkty z peří a jejich údržbu.

Kouzlo tkví ve správné úpravě peří před samotným plněním do výrobku a zároveň v jeho správné údržbě. Dnes již existují speciální impregnační prostředky, se kterými vaše bunda odolá i sebevětšímu vlhku.

Například na světové výstavě OutDoor v německém Friedrichshafenu byl veřejnosti představen výrobek společnosti Nikwax, který natolik výrazně omezuje smáčivost a nasákavost peří, že si mohli dovolit předvést prezentaci, kde impregnovaný péřový spacák s člověkem uvnitř plaval na vodě v jezírku před vchodem. Dříve nemyslitelná věc.

Jak na údržbu bundy

V souvislosti s bundami také vždy vystává otázka, jak je udržovat. Mají se prát, nebo ne a jak často? Můžeme je prát v pračce? Můžou do sušičky? Kdy a jak impregnovat?

Je mnoho různých materiálů, a proto by měl být přístup k jejich údržbě vždy individuální. Lze však zmínit jednoduché pravidlo: Pokud se budete řídit symboly na štítku, který je na každé bundě (většinou zevnitř) našit, nemůže se vám stát, že byste něco pokazili. Jestli si však nejste jisti, dejte bundu do čistírny a máte po problému. Ti už budou vědět, jak na ni.

Pokud budete prát bundu doma, zapomeňte na klasické prací prášky a aviváže. Ty mohou funkční materiály nenávratně poškodit. Osobně doporučuji zajít do jakékoli prodejny se sportovním textilem a pořídit si tekutý prací prostředek určený na praní technického oblečení. Sáhnout můžete jak po univerzálních, tak i po úzce specializovaných produktech (na peří, fleece, softshell atd.).

Bundu není nutné prát příliš často, ale nebojte se, pokud ji 2× nebo 3× za rok vyperete, přežije to bez úhony. A i když někteří výrobce zakazují používat sušičku, firma Gore přímo doporučuje bundy s membránami Gore-Tex do sušiček umisťovat, protože se tak obnovuje jejich funkčnost. Zde opět platí doporučení – řiďte se štítky výrobce.

Lze impregnací dosáhnout stejných účinků, jako mají kvalitnější nepromokavé materiály?

Praním bundu čistíte od špíny, ale aby získala zpět své původní vlastnosti, je třeba použít takzvanou impregnaci. Nikdy sice nedocílíte obnovení 100% původní úrovně parametrů, ale výrazně zlepšíte funkčnost, prodloužíte životnost a zlepšíte další údržbu vaší bundy. Nezapomeňte ale, že nejde o trvalou úpravu a je ji tak nutno neustále obnovovat.

Impregnace jsou převážně ve spreji nebo máchací. Máchací se přidávají do pracího cyklu místo aviváže a mají plošný efekt. Impregnace ve spreji se aplikuje na vnější materiál bundy a doporučuji ji použít na místech, která jsou nejvíce namáhána. Klasicky to jsou oblasti ramen, případně exponované švy a zipy.

Autor: Vít Hruška

Zdroje: nikwax.cz, czechout.cz, pinguincz.cz

Jak vybrat nepromokavou bundu

Vodní sloupec, prodyšnost, softshell, membrány… Také vám z toho jde hlava kolem? Nepanikařte, s námi na výběr nové trekové bundy vyzrajete. Připravili jsme pro vás totiž malý tahák.

Vrstvení je základ

Pro oblékání při outdoorových aktivitách je důležité dodržet princip vrstvení. Více vrstev umožňuje přizpůsobit se aktuálním podmínkám.

První vrstva, základní, je tvořena termoprádlem. Buď ze syntetického materiálu (většinou polyester) nebo z jemné přírodní vlny merino. Hlavním úkolem základní vrstvy je odvést pot od těla.

Druhá vrstva, které říkáme zateplovací, slouží k izolaci tělesného tepla. Většinou jde o fleece různé gramáže, podle ročního období. V mrazech to může být svetřík nebo péřová vesta.

Třetí, svrchní vrstva, chrání uživatele před větrem a deštěm. Pokud neprší, proti větru si vystačíte se softshellovou bundou. Do deště už to chce bundu nepromokavou.

Pokud jde o kalhoty, obvyklá je kombinace funkčních spodních kalhot z kategorie termoprádla a nepromokavých kalhot s membránou. Když neprší, oblékejte softshell, ať už se spodky nebo bez nich.

Kombinací tlouštěk jednotlivých vrstev a jejich počtu docílíte příjemného pocitu tepla a sucha, pokud tedy není vedro přes třicítku.

Základní vrstva (první) – funkční prádlo s úkolem odvést pot od těla Střední vrstva (druhá) – zateplovací, s úkolem zahřát Vnější vrstva (třetí) – ochranná s úkolem chránit před větrem a deštěm

Svrchní bunda

Při intenzivním pohybu oblékáme raději prodyšnější softshell. Když začne pršet, z batohu vyndáme nepromokavou bundu. Ta bývá obvykle z vícevrstvé látky.

Jednou z vrstev, která zamezí průniku vody je pórovitá membrána – tenká blána, kterou nepronikne molekula vody, ale projde skrz ni molekula vodní páry, kterou potřebujeme dostat od těla ven, do ovzduší.

Budete mít zájem: Pozitivní Myšlení A Zdraví?

Membrána je spojena se svrchní látkou nebo podšívkou laminováním.

Různé membrány a jejich parametry

Membrány nepropustí vodu, díky labyrintové struktuře jsou větruvzdorné a jsou prodyšné. Prodyšnost se definuje buď odporem proti průniku vlhkosti (RET), nebo naopak propustností vodních par. Čím vyšší prodyšnost, tím nižší přehřívání těla a kumulace potu pod bundou.

První membránu uvedla do textilního průmyslu americká firma Gore pod obchodní značkou Gore-Tex®. Od té doby je tu „goráč“ s námi a daří se mu už dlouhá léta držet vůdčí postavení na trhu.

Gore-Tex®

Gore-Tex® odolá vodnímu sloupci 28000 mm, samozřejmě za předpokladu podlepených švů. Gore-Tex® se používá ve více variantách. Nejprodyšnější je Gore-Tex® Active, který se hodí pro pohybově nejintenzivnější aktivity. Chlubí se skvělou prodyšností RET < 3.

Gore-Tex® Pro je robustní, odolný, třívrstvý laminát, který se používá do náročných podmínek, jeho prodyšnost RET < 5 ho stále řadí do kategorie výborná prodyšnost, tou je hranice RET < 6. Čím menší číslo, tím lépe, RET je totiž odpor proti průchodu par membránou.

Uživatelský komfort zvyšuje technologie Gore-Tex® C-Knit™. Jde o nalaminování vnitřní podšívky, která nešustí.

Zásadní výhodou membrán Gore-Tex® je dlouhá životnost. V tomto směru jsou protikladem zátěrové vrstvy, obvykle z polyuretanu (PU). Jejich odolnost proti propouštění vody a zejména prodyšnost jsou výrazně horší než u membránových látek, o trvanlivosti ani nemluvě.

Climatic nebo Resstex? Proč ne!

Další typy membrán mají o něco nižší parametry a tomu odpovídá jejich nižší cena. Za zmínku stojí třeba membrány Climatic (odolá 10000 až 15000 mm vodního sloupce, podle typu nebo Resstex (8000 mm vodního sloupce), které používá český výrobce outdoorového oblečení Hannah.

Softshell je nepromokavý jen krátkodobě

U softshellových bund se používá membrána Windstopper® opět od firmy Gore®. Málokdo ví, že jde o stejnou membránu jako Gore-Tex®. Rozdíl spočívá v tom, že Windstopper® nemá podlepené švy a Gore-Tex® ano. Proto odolá WS vodnímu sloupci 10000 mm.

Výběr podle ročního období

U svrchních outdoorových bund se nerozlišuje mezi zimní a letní verzí. Mají totiž stejnou gramáž. Nejde o bundy zateplovací, izolace tělesného tepla se řeší optimálním vrstvením a tloušťkou zateplovacích mikin, bund, nebo vest. Toto platí hlavně pro bundy sportovního střihu.

Na trhu jsou ovšem i nepromokavé outdoorové bundy z funkčních materiálů, které se dají zahrnout do kategorie urban outdoor nebo městská móda, které mají zateplovací vrstvu nebo vepínací vestičku či „flísku“.

Trend odlehčování pokračuje

Dámské nebo pánské lehké jarní bundy, bundy letní či do sychravého podzimu, prostě všechny „nepropro“ outdoorové bundy do hor i přírody se liší kromě designu jenom kvalitou membrány, vybavením bundy a s tím související hmotností.

Hmotnost nejlehčích membránových nepromokavých bund z kategorie „ultralight“ klesá k pouhým 100 gramům. Velmi rozšířenou kategorií jsou stále ještě lehoučké bundy kolem 300 gramů.

Odlehčování souvisí i s minimalizací bund, ubývá kapes i technických detailů, důraz se klade na ochranu těla před deštěm. S klesající váhou bohužel klesá i odolnost proti opotřebení, zejména třením popruhy batohu.

Myslete na to, že vždy je něco za něco a zda se vám vyplatí investice do lehoučké slupky nebo raději pořídíte těžší, univerzální a odolnější bundu.

Čím nižší váha, tím lepší sbalitelnost bundy do miniatury. To znamená ušetření místa v batohu.

Důležité detaily

Nepromokavá bunda by měla mít kapuci, u ultralightu nemusí být nastavitelná. Fajn je, když se pod ní vejde lezecká nebo cyklistická přilba. Kapuce se hodí i proto, že do ní celou bundu srolujete a vložíte do báglu.

S kapsami se šetří, hlavně kvůli váze. Klasické bývají dvě boční kapsy, u lezeckých bund posazené výše, aby byly nad sedacím úvazkem. Náprsní kapsa je fajn, na GPS navigaci nebo na mobil.

Lepší odvod par od těla podporují větrací otvory na zip v podpaží, ale už nejsou zdaleka samozřejmostí jako dřív. Třeba u extra prodyšné membrány Gore-Tex® Active už nebývají.

Zvýšený límec chrání krk. Aby se zamezilo nepříjemnému zachytávání zipu do vousů, bývá jezdec zipu, který to způsobuje, uklizen v „garáži“, pod takovou stříškou na konci zipu.

Podle čeho vybírat?

Výhodou membránových bund je dlouhá životnost, a tak se vyplatí mít více bund a střídat je. Lehkou bundu využijete především na náročné akce do hor, kde se počítá každé deko. Nepromokavá bunda je však potřeba i v každodenním životě, na procházku do parku nebo na pohodové rodinné túry.

Text Michal Bulička Foto: Jakub Cejpek, Gore, Icebreaker

Jak se obléknout na lyže: třetí ochranná vrstva – poroučíme větru dešti?

Vyrazíte na hory v nové bundě, po pár jízdách se však koupete vevlastním potu a po půl dni skončíte napůl promočení. Cestou ze svahu pakpřemýšlíte, kde se stala chyba. Vždyť na visačce sliboval výrobcezářivě vysoké hodnoty nepromokavosti a prodyšnosti.

Víte však, co se zatěmi vysokými čísly skrývá? Co dodává oděvu nepromokavost a prodyšnostpro vodní páry? Jaký rozdíl může být mezi „no name“ materiály amateriály renomovaných výrobců a proč jsou bundy a kalhoty z kvalitníchmateriálů dražší než výrobky s papírově srovnatelnými parametry?

Hydrofobní mikroporézní membrány

Hydrofobní mikroporézní membrány se vyrábějí z rozpínavého PTFE(polytetrafluoretylen). Jedná se o tenký film, který obsahuje 1,4 miliardpóru/cm2.

Jednotlivý pór je 700krát vetší než molekula vodní páry azároveň 20 000krát menší než kapka vody (Gore-Tex). Samotný pór mávelikost 2-3 μm. Tím je zajištěna vysoká propustnost vodních par anepromokavost výrobku.

Mezi mikroporézní membrány patří např. Gore-Texnebo eVent.

Hydrofilní neporézní membrány

Hydrofilní membrány jsou velmi tenké filmy vyrobené z chemickymodifikovaného polyesteru nebo polyuretanu. Tyto filmy neobsahují žádnépóry, proto jsou označovány jako neporézní. Mají pevnou, kompaktnístrukturu.

Poskytují přenos poměrně velkého množství vodní páry nazáklade molekulárního mechanismu (absorpce – difúze – desorpce), kdymezimolekulární „póry“ absorbují molekuly vodní páry na straněmembrány s vyšší teplotou a vlhkostí a nechají je prostoupit na druhoustranu, zároveň zabraňují pronikání kapek vody. Mezi tyto materiály seřadí např. Sympatex, Entrant, Dermizax nebo Gelanots

Výhody a nevýhody

Obe skupiny materiálů jsou větruodolné a nepromokavé, propustnost provodní páry je u tohoto typu membrán vysoká. Hydrofobní (porézní)membrány/zátěry mají lepší propustnost vodních par.

Hydrofobní zátěrymají lepší omak oproti hydrofilním, které jsou oproti nim tužší a vmokrých podmínkách mají sklon k tvorbě vrásek. Nevýhodou hydrofobníchmembrán/zátěrů je, že se póry v průběhu užívání mohou zanášetcelou řadou prostředků. Mezi ně patří např.

špína, výpotky z pokožky,repelent proti hmyzu, zbytky pracích prostředků a podobně. Následkem tohose snižuje schopnost propustnosti vodních par.

U materiálů Gore-Tex tentoneduh odstraňuje tenká polyuretanová vrstva na vnitřní straně membrány,zabraňující znečištění samotné PTFE membrány. Výhodou neporézníchmembrán je jejich jednodušší a rychlejší výroba.

Kvalitní materiál je základ

Skoro univerzální softshell

Zvláštní kategorií svrchních oděvů je softshell – alternativa ktermoizolační vrstvě i jako ochrana proti větru a sněhu, případnědešti. Softshellové oděvy jsou konstruovány tak, aby poskytovaly conejvětší komfort v co nejširším spektru povětrnostních podmínek.

Žádný oděv však nemůže být dokonale univerzální a splňujícínejvyšší nároky na komfort v celém rozsahu možných podmínek. Proto jsouvýrobci nuceni vlastnosti oděvů přizpůsobit určitému rozsahu podmínek.

Bez diskuze byste po softshellu měli požadovat ochranu proti větru a určitouodolnost proti vodě, lépe však rovnou nepromokavost.

Mezi softshellovýmivýrobky najdete kousky s parametry nepromokavosti srovnatelnými s hardshellem,ale také kusy určené do mírnějších podmínek, ale s vynikajícíprodyšností nebo oděvy poskytující i určitou termoizolační funkci.Chcete-li softshell používat jako svrchní oděv při lyžování,doporučujeme vybírat z výrobků vybavených membránou s dostatečnounepromokavostí.

Svět podle „Gorea“

Aby každý oděv splňoval požadavky vytvářené různými aktivitami,nabízí Gore několik druhů materiálů akcentujících tepelný komfort(GORE-TEX Soft Shell), maximální odolnost a prodyšnost při minimální váze(GORE-TEX Pro Shell), prodyšnost a hmotnost (GORE-TEX Paclite Shell) nebouniverzálnost (GORE-TEX Performance Shell).

Novinka GORE-TEX Active Shell bude představena v únoru na veletrhu ISPO a doprodeje se dostane v sezóně 2012. Materiál je určený pro aktivityvyžadující velmi lehké vybavení a u oděvů extrémní propustnost provodní páry. Jeho hmotnost a objemnost se podařilo snížit díky membráně opolovinu tenčí než u dosavadních laminátů a vlisování podšívky přímodo ochranné PU vrstvy (není třeba vrstva lepidla). I výrobky z taktoodlehčeného materiálu však splňují náročná kritérianepromokavosti. Mimo toto testování Gore vyvíjí, a licencovaným partnerům poskytuje, takétechnologie a konstrukce v podobě řešení pro různé typy oděvů. Prolyžaře jsou zajímavé zejména Comfort Mapping Technology, která pomocíkombinace materiálů s různými vlastnostmi „šije“ oblečení na mírurůzným tělesným partiím v závislosti na jejich potřebách při různýchaktivitách. AirVantage umožňuje dofouknout komory vzduchem a zlepšit taktermoizolační schopnosti oblečení.

Čtěte také o prvnífunkční vrstvě a druhéfunkční vrstvě oblečení!

Budete mít zájem: Jak na bolavý žlučník? Co platí na bolest žlučníku?

Impregnace funkčního oblečení: proč je dobrá a jak na ni

Impregnace funkčního oblečení: proč je dobrá a jak na ni Ještě před pár měsíci jste se radovali, že vás softshellová bunda i za deště udrží v suchu, ale teď to vypadá, že její schopnosti selhávají? Neházejte ručník do ringu: nejspíš jen nastal čas sáhnout po impregnaci. Pokud chcete, aby vaše zimní nebo softshellové oblečení správně fungovalo, věnujte mu čas od času důkladnou péči. Vyplatí se to.

Proč funkční oblečení časem ztrácí své schopnosti?

Lidské tělo při pohybu nevylučuje jenom vodu, ale také soli a tuky. Tyto látky postupně funkční membránu znečišťují a zhoršují její schopnost odolávat nepříznivému počasí.

Impregnace do pračky vs. sprej

Pro impregnaci si zajděte do obchodu se sportovními či outdoorovými potřebami. Prodávají se dva druhy přípravků: jeden se dává do pračky, druhý je v rozprašovači a na oblečení se stříká po praní.

Nalít impregnační přípravek do pračky je sice jednodušší a rychlejší, víc výhod tahle metoda ale nemá.

Přípravek se totiž při praní dostane i na vnitřní stranu oděvu, kde může mít negativní vliv na prodyšnost.

Pokud si tedy z funkční softshellové bundy nechcete vyrobit pláštěnku, ve které se člověk hned zpotí, sáhněte raději po impregnaci ve spreji. Kvalitní přípravek seženete přibližně za 300 Kč.

Impregnaci máte? Super. Jde se na věc!

Impregnaci je vhodné používat preventivně, většinou se to dělá po každém druhém nebo třetím praní. Outdoorová výbava se samozřejmě nepere tak často jako běžné oblečení.

Pokud ji nosíte spíš příležitostně na víkendové túry, nejspíš ji dáte do pračky tak 4–7x do roka.

Před praním nezapomeňte mrknout na cedulku od výrobce, ať víte, na kolik stupňů a na jaký program oblečení prát.

Funkční bundu nebo kalhoty nechte po praní lehce proschnout.
Impregnaci na oblečení nanášejte tak dlouho, dokud ji textilie bude schopná absorbovat. Většinou to bývá do chvíle, než se na povrchu začnou vytvářet malé loužičky.
Lepšímu vstřebávání můžete pomoct i tak, že přípravek rozetřete houbičkou či hadříkem.

A co outdoorové boty?

Impregnovat nezapomínejte také outdoorové boty, zvláště na podzim a v zimě dostávají zabrat. Na rozdíl od funkčního oblečení se boty impregnují ještě před prvním nošením. Impregnace totiž brání pronikání vlhkosti a nečistot do obuvi.

Při výběru přípravku berte ohled především na materiál, ze kterého jsou boty vyrobené. Na obuv z kůže se většinou používá krém nebo vosk, na boty ze semiše, nubuku a dalších textilních materiálů vám v prodejně pravděpodobně doporučí sprej.

Boty je vhodné impregnovat zhruba 1x za 2 týdny, případně pokaždé, kdy jejich svrchní část začíná nasákat vodou.

LOAP tip: Impregnaci bot ani oblečení neprovádějte na dlaždicích, pořádně by to na nich potom klouzalo. 🙂

Jak vybrat dětskou zimní bundu

Bundy vyrobené tzv. zátěrem jsou spolehlivě nepromokavé, jsou levnější, ale trochu pokulhávají co do prodyšnosti a schopnosti odvádět pot.

Dětské bundy s membránou jsou dražší, ale získáte bundu, která nejenom nepromokne, ale dokáže i „dýchat“ a odvádět pot dítěte. Je to zajištěno díky mikropórům v membráně bundy, kterými neprojde kapka vody, ale pot v podobě páry se jimi bez problémů protáhne a materiál ho odvede od těla dítěte směrem ven.

Pokud vaše dítě bude bundu používat hodně často, je lepší dát přednost funkční membráně. Membrán existuje celá řada druhů a poměrně výrazně se liší ve svých parametrech. Známé jsou například membrány GORE TEX, Sympatex apod. Existují i speciální membrány vyvinuté pro dětské oblečení např. Reimatec od finské značky Reima apod.

Rozhodně se vyvarujte nákupu levných neznačkových bund, někde na tržišti, které nemají ani zátěr, ani membránu, případně není možné zjistit, zda jsou nepromokavé. Tyto bundy mohou být někdy jen povrchově ošetřeny a po prvním vyprání bunda nedokáže odolávat vodě ani sněhu.

Zimní bunda a vodní sloupec

Schopnost bundy odolávat vodě (nepromokavost) poznáte podle údaje označovaného jako vodní sloupec. Nikdy údaj o vodním sloupci nesledujte izolovaně. Vždy se podívejte i na prodyšnost materiálu (viz. níže).

Není totiž těžké vyrobit zcela nepromokavý materiál, ale je obtížné (a žádoucí) vyrobit materiál nepromokavý a prodyšný zároveň. Příkladem může být třeba levná pláštěnka, která je 100% nepromokavá, ale také 100% neprodyšná.

Pokud si jí oblečete a budete se hýbat, brzy budete úplně propocení.

Vodní sloupec udává výšku vodního sloupce, pod kterou tkanina začne propouštět kapky vody. Za nepromokavou se podle evropských norem považuje tkanina s vodním sloupcem 1 500 mm.

V současnosti vyráběné membrány se pohybují v rozsahu přibližně 3 000 – 20 000 mm vodního sloupce. Horní hranice je již určena spíše pro extrémní podmínky a pro běžné používání je nadbytečná.

U dětí lze považovat za špičkové hodnoty už od 8 000 mm vodního sloupce.

Prodyšnost

Dalším atributem zimní bundy pro děti je její prodyšnost. Prodyšnost udává, kolik gramů vodní páry projde metrem čtverečním tkaniny za 24 hodin.

Rozsah nabízených prodyšností se podobá číslům uvádějícím vodní sloupec, tedy 3000 – 20 000 g/m2/24h.

Všichni výrobci se snaží vyrobit materiál, který bude mít co nejvyšší vodní sloupec i prodyšnost najednou. Není to ale jednoduché, protože tyto dvě vlastnosti jdou proti sobě. Většinou se proto hledá nějaký kompromis. Zpravidla se upřednostňuje kombinace většího vodního sloupce a menší prodyšnost.

Zimní bunda a podlepené švy

Ještě se vraťme k nepromokavosti dětské zimní bundy. Aby byla zajištěna skutečně taková nepromokavost, jakou uvádí údaj o membráně, je nutné, aby bunda měla podlepené švy. Levné neznačkové bundy je často nemají a právě přes švy pak dovnitř proniká voda.

Dětské zimní bundy – zateplení a Play Layers

Dětská zimní bunda by měla mít kvalitní teplou podšívku, v níž bude teplo a dítě se zároveň bude cítit příjemně.

Zimní bundy od finské Reimy navíc disponují systémem Play Layers, tedy možností do bundy pomocí speciálních druků vpínat další vnitřní vrstvy.

Oblečení od Reimy je v rámci Play Layers vzájemně kompatibilní napříč typy i velikostmi, takže vzniká nepřeberné množství možných kombinací, což je praktické i zábavné.

Zimní bundy pro děti a oděruodolnost

Oděruodolnost je schopnost dětské zimní bundy odolávat mechanickému opotřebení oděrem. Jedná se o vlastnost sledovanou prakticky pouze u dětského oblečení. U „dospělého“ oblečení se udává většinou pouze u textilu pro horolezce.

Stejně jako je u horolezců jasné, že jejich oděv přijde do častého styku s hrubou skálou a kameny, je u dětí jasné, že se v zimní bundě budou často válet ve sněhu, koulovat, lézt po zemi, sáňkovat, klouzat se po ledě a podobně.

Dětská bunda přitom bude zatížena podobně, jako oděv horolezců.

Proto výrobci přikládají oděruodolnosti velký význam a někteří, například finská Reima coby specialista na dětské oděvy do všech podmínek, testuje dětské výrobky tzv. Martindaleovým testem, kdy se po povrchu oblečení otáčí přitlačený brusný kotouč a sleduje se počet otáček, než se textilie prodře.

Membrány a jak se v nich vyznat

No jo, membrány. Člověk by řekl, že je prostě membrána a hotovo. Že je vlastně jedno, co je to za membránu, ale důležité je, aby to mělo vysoký vodní sloupec.

Pak přijde kamarád a řekne, že to není jedno a potřebuje gore-tex, protože ten je nejlepší. A pak přicházejí souboj argumentů, jeden hájí nízkou cenu a že je to stejné a druhý značku a že je to nejlepší.

Tak kde je pravda?

Dokonalá pravda není. Dokonce není ani nejlepší membrána na všechno. Jak tedy určit, co je dobré pro vás? Jaké jsou mýty a legendy?

Typy membárny

Všeho všudy jsou dva typy membrán. Existuje porézní a neporézní membrána. Je to jako spalovací a zážehový motor. Funguje jinak, ale má stejnou funkci.

Rozdíl mezi porézní a neporézní membránou je zřejmý již z názvu. Porézní membrána je nepropustná látka, která má v sobě miniaturní dírky. Dírky jsou tak malinkaté, že přes ně neprojde kapka vody.

Ale aby vám nevznikala voda z vnitřní strany, tak jsou dostatečně velké na to, aby jimi prošla pára. Tyto dírky jsou přibližně 1000x menší než kapka vody. Porézní membrána není strečová.

Proč? Protože kdyby byla tato membrána strečová, tak byste dírky zvětšovaly a smrkávaly.

Neporézní membrána nemá v sobě žádné dírky a funguje na jiném principu. Neporézní membrána pracuje na molekulární úrovni, což znamená, že z vnější strany nepřijme tekutinu a z vnitřní strany vsákne vlhkost (pot) a pošle ji ven.

Svým způsobem to funguje podobně jako vlna, nebo hubka na nádoby. Zdůrazním ještě jednou „svým způsobem“. Píši to jen pro představu. Porézní membrána je husté síto a neporézní membrána jako houba na nádobí. Výhoda neporézní membrány je ta, že je strečová.

Neporézní membrána má tu výhodu, že je schopná do určité míry propouštět i vodu v tekutém stavu.

Budete mít zájem: Rezidenční Místo Praktický Lékař?

Výrobců membrán není ve světě mnoho a častokrát si výrobci oblečení kupují již hotovou membránu. Na tu dají jen své logo. Mnohdy jsou membrány stejné a rozdíl je jen v logu. Jindy na vývoji své membrány spolupracuje značka s výrobcem. A jsou originální membrány, kam si výrobce své logo nemůže dát.

Gore-Tex

Membránu, kterou zná každý, je Gore-tex. Někdo řekne, že koupí jen Gore-tex, jiný, že je to předražené a že mu stačí bunda z Lídlu. Oba mohou mít pravdu. Gore-tex je porézní membrána. Je to inovátor a důvod této ceny je prostý. Vývoj membrány není levná záležitost. Stejně tak ani výroba.

Že se platí za značka? Do jisté míry ano. Ale znáte jinou membránu, která by měla doživotní garanci nepromokavosti, než je Gore-tex Pro? Já taky ne a pokud o jiné víte, napište nám a rádi sdělíme tuhle informaci všem. Gore-tex však vyrábí jen nalaminovanou membránu na látku.

Výrobci si kupují tedy tyto látky, ze kterých šijí své produkty. Proto má Gore kritéria pro výrobce oblečení, aby vůbec mohl používat tuto membránu. To však neznamená, že každý, kdo má Gore, tak má nejlepší oblečení. Jsou rozdíly a mnohdy jsou tyto rozdíly nemalé.

Vždy doporučuji brát membránu jako jeden z parametru a neřídit se jim jako jediným parametrem. Gore-tex vyrábí více druhů membrán a každá membrána má jiné parametry a hodí se na jinou aktivitu. Má odolnější membrány, extrémně prodyšné membrány i lehké membrány. Tuto membránu naleznete například u značky Montain Equipment.

Proč? Mountain equipment používá i jiné membrány, ale chtěli i membránu, která bude do těch nejextrémnějších horolezeckých podmínek.

Dermizax

Dermizax je neporézní membrána, kterou vyrábí japonská firma Toray. Patři k předním výrobcům a také to jde vidět na značkách, které tuto membránu používají.

Podobně jako Gore-tex, tak má i Toray podmínky, kdy a za jakých podmínek může výrobce oblečení používat jejich membránu. Opět je několik druhů membrány, ale každá je neporézní a strečová. Tato membrána je například u značky Ortovox.

Proč? Ortovox chtěl strečovou membránu do které by šla zaplést vlna. Spolu s vysokou kvalitou tento požadavek zvládla splnit membrána Dermizax.

Gore-tex je taktéž kvalitní membrána, ale rozdíl je v tom, že vlna by ucpala póry a zhoršila prodyšnost porézní membrány. Není to tedy o kvalitě membrány, ale o kompatibilitě s dalšími materiály.

Drilite

Třetí membrána, o které se zmíním, je Drilite. Jedná se o neporézní membránu, kterou vyvíjí Mountain equipment. Na základě svých zkušeností se podílejí na vývoji a nechají si vyrobit membránu přímo jen a pro vlastní výrobu.

Tuto membránu přizpůsobili horským podmínkám, vyšší zátěži a míře aktivity. Velký důraz je přitom brán na prodyšnost. Jak už bývá zvykem u Mountain equipmentu, tak i na garanci kvality.

Proto všechny hodnoty, které udává Mountain equipment jsou minimální a častokrát i vyšší.

Parametry

Asi víte, že čím vyšší je hodnota vodního sloupce, tím lépe. Ale jak se měří a co znamená? Nejprve si řekněme, jak se měří hodnota vodního sloupce. V podstatě název hodnoty značí i systém měření. Na látku se položí válec, který se plní vodou. Na válci je stupnice v milimetrech.

Teoreticky je jedno, jaký má válec průměr, protože centimetr je vždy centimetr. Ale čím užší je válec, tím lepší výsledky jsou. Jednotka „mm“ určuje hladinu vody v tomto válci. Prakticky jde především o tlak, který působí na látku a kdy začne membrána prosakovat.

Například, když si kleknete do mokré trávy, působíte na koleno tlakem přibližně 12.000 mm. A teď s pravdou ven. Přesně takto se to neměří. Místo vody je vyvíjen na látku tlak o této síle. Ale výsledky jsou stejné. V podstatě voda se jen zatíží, vytvoří tlak.

Zařízení takto může být menší a je možné testovatal rychleji, více a lépe. Přece jen si zkuste představit budovu, ze které trčí 40 m válec s vodou a jak ho někdo dolívá. Má vaše membrána dostatečný vodní sloupec? Stejně tak i ramenní popruhy batohu tlačí konstantně na ramena.

Když začne pršet a budete mít nízký vodní sloupec, může vám voda na ramenou protéct.

Prodyšnost nebo paropropustnost je hodnota, která určuje, jak rychle zvládne oblečení odvádět vlhkost od vás (pot). Jednotka je g /m2/24h. Tedy kolik gramů vody se přenese na m2 látky za jeden den.

Bundu většinou nemáte celý den, ale několik hodin, nezapomeňte přepočíst tuto hodnotu na část dne. Pokud zvolíte bundu s vysokým vodním sloupcem a malou prodyšností, vytvoříte si bazén z vnitřní strany bundy.

Nepodceňujte tedy ani prodyšnost.

Laminace membrán

2L neboli dvouvrstvá laminace. Nejedná se o dvě membrány ve dvou vrstvách, jak se mnohdy plete. Ale o materiál, který tvoří dvě vrstvy. Vnější vrstvu tvoří látka, která chrání membránu před poškozením.

Vnitřní vrstvu pak samotná membrána. 2L membrába se používá u levnějších produktů, kde se často používá přídavná síťovina z vnitřní strany. 2L membrána je použita i u zimních bund.

Zde membránukryje tepelně izolační materiál, jako je vlna, peří, nebo syntetika. Výhodou je nízká hmotnost a cena.

2.5L – dva a půl vrstvá laminace. Základ tvoří opět dvouvrstvý materiál. Z vnitřní strany je navíc nástřik, nebo jiná úprava k mechanické ochraně vrstvy s membránou.

Vzhledem k tomu, že nástřik není plnohodnotnou třetí vrstvou, je tento materiál nazván 2,5L materiálem. Používá se často u záložních a lehkých bund.

Materiál se vyznačuje lehkostí, je tenký a dobře sbalitelný.

3L membrány jsou ty nejodolnější. Materiál tvoří tři vrstvy – samotnou membránou a z obou stran nalaminovanou látkou. Takto vytvořený materiál je nejodolnější.

Membránu chrání tkanina z vnitřní i z vnější strany. Mechanická odolnost proti prodření je velmi vysoká. Proto tato laminace bývá použita u oblečení do nejnáročnějších podmínek.

Na druhou stranu má 3L materiál vyšší hmotnost a cenu.

Potřebné vylepšení membrány

Kromě membrány a její laminace sledujte, zda má oblečení podlepené švy, případně jak širokou páskou. Bez podlepení bude bunda protékat právě přes švy. Také sledujte, jaké bylo použité šití. Ale tady se dostávámé už k jiné části než jsou membrány a to si řekneme jinde.

DWR (Durable Water Repellent, tedy dlouhodobě vodoodpudivý) úprava je u všech membránových věcí. Bez této úpravy by nebyly produkty tak odolné. Membrána nepropouští (do určité míry) vodu, DWR navíc vodu odpuzuje.

Na bundě to poznáte tak, že se tvoří kapky, které se do látky nevpíjí, ale stečou po oblečení. Tyto dvě věci k sobě jednoduše patří. I o membránové oblečení je však potřeba se náležitě starat. V potu obsažená sůl je velmi agresivní.

Ta rozežírá membránu a také zanáší membránu, která pak nemá schopnost dýchat. Veškeré oblečení je potřeba udržovat – nenechávat v batohu, ve vlhku a pod. Při praní postupujte dle pokynů výrobce. K praní zvolte výhradně prostředek určený pro membránové oblečení.

K dispozici jsou jak prací, tak i impregnující prostředky.

To, jak funguje DWR by bylo lepší namalovat a možná to i jednou namaluji. Ale nyní si řekneme, jak poznáme, že nefunguje a jak ho obnovit. Pokud se vám na bundě přestanou dělat vodní kuličky a bunda začne vsakovat vodu do sebe takřka hned, je narušené DWR úprava.

První varianta je po vyprání a usušení vzít bundu a přežehlit ji přes vlhkou látku. Tím obnovíte chemickou vazbu a správně nabijete póly DWR úpravy (jak jsem psal, jednou vám to namaluji). Někdy je už tak poškozená DWR, že nestačí jen přežehlení.

Pak doporučuji použít některý z impregnačních prostředků dle vaší volby.

Uff, trošku vyčerpávající a víc technický článek. Snad byl i srozumitelný a neztratili jste se. Pokud máte nějaké dotazy, určitě nám Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Odpovíme a možná to bude podnět k úpravě článku nebo k vytvoření nového článku.

Přečtěte si také o tom, jak správně vrstvit oblečení.

Jak se oblékat?

Všeobecně oblékání je alchymie a stejně tak i výběr jednotlivých vrstev a materiálů. Ukážeme si ale základní principy, kterými se dá řídit.Tradiční vrstvení se skládá z několika vrstev, které lze nosit samostatně nebo v kombinaci. To vám umožní regulovat teplotu i vlhkost, když se změní počasí nebo podle náročnosti aktivity. Několik tenkých vrstev nabízí větší flexibilitu než pár tlustých a objemných vrstev. Každá vrstva slouží ke specifickému účelu, což znamená, že při kombinaci vybraných vrstev budete v suchu, teple a pohodlí.

Můžete nás také sledovat na sociálních sítích a dozvědět se o dalším článku mezi prvními.