Farmářské trhy: kila uzenin na přímém slunci

Farmářské trhy: kila uzenin na přímém slunci Farmářské trhy: kila uzenin na přímém slunci Farmářské trhy: kila uzenin na přímém slunci Farmářské trhy: kila uzenin na přímém slunci Farmářské trhy: kila uzenin na přímém slunci Farmářské trhy: kila uzenin na přímém slunci Farmářské trhy: kila uzenin na přímém slunci

  • Zajistili jsme jim okamžitou splatnost faktur, aby měli dostatek prostředků na mzdy a pohonné hmoty
  • Zařadili jsme do prodeje maximum produktů z českých farem, od ovoce a zeleniny po maso a mléčné výrobky
  • Vyhradili jsme pro ně extra prostor v našich kampaních, aby byli vidět a každý si k nim mohl najít cestu co nejrychleji

Nezbyl vám čas na samosběr? Obstaráme ho za vás. Vyberte si domů slaďoučké jahůdky uzrálé pod českým sluncem. Rozdíl v chuti vás ohromí!

Rodinná farma Jamboz konečně na Košíku! Manželé Jamborovi mají přírodu v srdci a chutí jejich ovoce a zeleniny vám zamotají hlavu.

Poklad českých polí aneb ručně sesbíraný chřest z farmy v Hostíně u Vojkovic. Ochutnejte letošní sklizeň.

Zlatá jablíčka nejsou jen v pohádkách. Zakousněte se do nejšťavnatější úrody v Česku ze sadů v Tuchorazi.

Výstavní cherry rajčátka, která necestují přes půl Evropy. Připomeňte si, jak chutnají pěstovaná s láskou v Česku.

Klíčky (nejen) ke zdravým pomazánkám. Microgreens jsou nabité chutí a vitamíny – zařaďte je do jídelníčku.

Ráj kozího mléka v BIO kvalitě, k ochutnání na tucet způsobů – od jogurtů přes nápoje až po sýry.

Slané sýrové kousky, jemné selské jogurty a tvaroh tak hutný, že by ani babička nevěřila vlastním očím.

Ručně připravené jogurty a poctivé sýry z ovčího mléka, zpracované přímo na farmě v malé soukromé sýrárně.

Připomeňte si přírodní chuť a vůni mléka a rozmazlete se bio jogurtem nebo kozím sýrem z farmy Zahrádka.

Extra čerstvá vejce od zdravých slepiček krmených výhradně plodinami z farmy. Jdou do obchodů ještě v den snášky.

V hlavní roli ovce, kozy a poctivá práce. Vychutnejte si BIO sýry a delikatesy z domácí výroby farmy Pěnčín.

Špičkové farmářské steaky od řezníka z Vysočiny. Pochází výhradně z českých chovů s nejvyššími standardy.

Nasucho vyzrálé BIO hovězí pro nejnáročnější gurmány, připravené na farmě, kde ke zvířatům přistupují lidsky.

Masitá kuřata, o jakých se vám nesnilo. Rostou přirozeně až 70 dní a denně cvičí svaly ve velkém výběhu.

Ekochovy, spojte se! Biopark je špička české výroby masa sdružující farmáře, kteří nedělají kompromisy.

České včelky jsou náš poklad. Podpořte je koupí medu z rozkvetlé louky, který pro vás připravují dnem i nocí.

Aktuality

20. 3. 2021

VÁŽENÍ PŘÁTELÉ,

PŮVODNÍ PŘEDPOKLAD, ŽE NAŠE TRHY ZAČNOU KOLEM NÁSTUPU JARNÍ ROVNODENNOSTI, PADL DÍKY NAŘÍZENÍ VLÁDY ČR, NA ZÁKLADĚ KTERÉHO SICE MŮŽETE NAKUPOVAT POTRAVINY V MALÝCH I VELKÝCH OBCHODECH, ALE NIKOLI NA FARMÁŘSKÝCH TRZÍCH.

MŮŽEME JEN DOUFAT, ŽE SITUACE SE V DOHLEDNÉ ZMĚNÍ. NEODVAŽUJEME SE ODHADOVAT ZDA A KDY SE TAK STANE.

PROSÍME ABYSTE SLEDOVALI POZORNĚ VÝVOJ PROSTŘEDNICTVÍM MEDIÍ, IHNED JAK TO BUDE MOŽNÉ TRHY ZAČNOU TAK JAK JSTE NA NĚ ZVYKLÍ A JAK JE MÁTE RÁDI.

SRDEČNĚ

PhDr. Karel Czaban

předseda spolku POD PLATANY z.s.

18. 2. 2021

Dámy a pánové, milí návštěvníci a prodejci našich trhů,

i když to tak zrovna momentálně nevypadá a na obvyklých místech našich trhů na Praze 4 a Praze 14 je hnusná zima, prázdno a opuštěno, vítr duje, vrány smutně skřehotají a viry tančí vítězný tanec, pracujeme přesto na nové sezóně, která, budou-li při nás stát všichni svatí, by měla začít v polovině března.

Dokonce jsme si spočítali, že na Spořilově, na Roztylském náměstí, bychom měli v sobotu 20. března dopoledne společně oslavit astronomické jaro neboli první jarní den.

Pevně věříme, že se tak stane a že pandemie na chvilku ustoupí do pozadí, příslušné správní orgány povolí zahájit novou sezónu, a my se budeme tiše radovat, že se to povedlo.

DRŽME SI PALCE AŤ TO VŠECHNO KLAPNE.

Farmářské trhy: kila uzenin na přímém slunci

20. 4. 2020

  • VÁŽENÍ NÁVŠTĚVNÍCI,
  • MÁME RADOST, ŽE SE OPĚT ROZBÍHAJÍ NAŠE FARMÁŘSKÉ TRHY A ŽE SI MŮŽETE SVŮJ NÁKUP ČERSTVÝCH A ZDRAVÝCH POTRAVIN DOPŘÁT POD OTEVŘENOU OBLOHOU .
  • DĚKUJEME VÁM, ŽE DODRŽUJETE ROZESTUP  METRY A POUŽÍVÁTE ROUŠKU NEBO RESPIRÁTOR.

NA TRHU PLATÍ ZÁKAZ KONZUMACE JÍDLA A PITÍ. Z TOHO DŮVODU ZATÍM NEBUDE NA TRHU VAŠE OBLÍBENÁ KAVÁRNA ANI ŽÁDNÁ JINÁ NABÍDKA HOTOVÉHO JÍDLA.

POKUD SI NA TRHU KOUPÍTE JAKÉKOLIV UZENINY, SÝRY, PEČIVO, NÁPOJE APOD., MUSÍ SE TAK DÍT FORMOU „TAKE AWAY“ (ODNES SI DOMŮ ČI MIMO TRH A KONZUMUJ AŽ PO OSOBNÍ HYGIENĚ, PO OMYTÍ POTRAVIN ČI PO JEJICH TEPELNÉ ÚPRAVĚ).

  1. NEZLOBTE SE NA PRODEJCE, NESMÍ VÁM DÁVAT OCHUTNÁVKY.
  2. ZBOŽÍ PROSÍM VYBÍREJTE S JEDNORÁZOVÝMI RUKAVICEMI NA RUKOU (STAČÍ I IGELITOVÉ SÁČKY) A NEBO POŽÁDEJTE PRODEJCE, RÁDI VÁM ZBOŽÍ NASÁČKUJÍ A ZVÁŽÍ.
  3. NA KAŽDÉM STÁNKU MÁTE K DISPOZICI DEZINFEKCI K OCHRANĚ RUKOU.
  4. DĚKUJEME ZA VAŠI NÁVŠTĚVU A PŘEJEME VÁM SPOKOJENÝ NÁKUP.
  5. Farmářské trhy: kila uzenin na přímém slunci

31. 3. 2020

DOBRÝ DEN. Dali jsme naším prodejcům čas, aby zauvažovali o možnosti rozvážet své zboží po vašich domovech a aby si promysleli svou individuální logistiku a způsob prodeje. Někteří ještě váhají a pro některé je ještě příliš brzy (ZELENINA). Někteří ale nasadili respirátory, roušky, rukavice, osedlali svá auta, a vyrážejí za vámi.

Tady je tedy první várka statečných, kteří vám po domluvě přivezou či jinak  dopraví své zboží a za přísných hygienických opatření vám svým zbožím připomenou časy, kdy jste si jen tak chodívali nakupovat na farmářské trhy :-). Když se s nimi spojíte řeknou vám nebo napíší jaký je minimální odběr jejich zboží, jaké mají ceny, jak budete platit, rozvozové dny a hodiny, apod.

VEJCE (Ladislav Lachman 723292556).  Vejce v biokvalitě z volného chovu. Cena 5,-Kč/1 ks. V pondělí a pátek v prodejním mikrobusu na konečné metra Černý Most (u Bryksovy ulice), závoz jen Praha 9 a 14 po telefonické dohodě

MLÉČNÉ VÝROBKY A MASO (Dana a Jahir Bafti  605445592, www.kralikiris.cz)    Znáte je z trhu na Spořilově, nabízejí sýry, kefír, zakysanou smetanu, máslo, mléko, krůtí a kuřecí maso, bio hovězí vyzrálé, kachny, slepice, králičí a jehněčí maso, vejce. Minimální odběr 600,-Kč, úhrada za dovoz 30,-Kč. Za zboží se platí v hotovosti, zavážejí  1x za 14 dní (nutno se domluvit)

31. 3. 2020

KÁVA (Jiří Klíner: [email protected]) Od letoška počítali na všech našich trzích též s prodejem vážené kávy – z jejich nabídky 250g balení robusty v zrnu – India sherry a Vietnam (300,-Kč/kg) a India kappy royal nebo Uganda (500,-Kč/kg). Též mátový sirup (250,-Kč/1 l nebo limo ZON (25 Kč/ks)

Farmářské trhy: kila uzenin na přímém slunci

31. 3. 2020

MOPSY – POCHOUTKY PRO VAŠE PEJSKY (Petr Pros, 778057778,  www.mopsy.cz, [email protected])  Pojízdnou boudu s lahůdkami pro pejsky znáte z našich trhů. Vše hygienicky zabaleno

BYLINKY, KOLAGEN, OSTROPESTŘEC ap. (Ludmila Chytilová 778204208, [email protected], www.shop-shop.cz)  Na trzích prodává v sudé pátky na Černém Mostě. Nabízí bylinky, čajové směsi, doplňky stravy a produkty maďarských lázní. Výběr na e-shopu, po zavolání poradí a doporučí kudy na váš problém. Zboží posílá v balíčcích via PPL

Pokračování za týden ?

Budete mít zájem:  Perniciozní (zhoubná) anemie – co je to – příznaky, příčiny a léčba

Farmářský trh je prý módní vlna, která už odeznívá

Nahlédněte s námi do zákulisí organizace trhů, které se dobrovolně vzdaly názvu „farmářský“.

Ondřej Muška

Narodil se v jihočeských Chelčicích. Jako student Střední Zahradnické Školy v Mělníku se angažoval a spoluorganizoval desítky kulturních akcí.Při studiích absolvoval stáže v Německu, Rakousku a Itálii na různých zemědělských farmách.Po ukončení studia se začal plně věnovat filmové a televizní práci, jako zvukař, později střihač a režisér dokumentárních filmů.Se svým letitým kamarádem Jiřím Procházkou a svou ženou založil občanské sdružení Studio Eko-Logika, které organizuje Mělnické trhy a další kulturní akce v Mělníku. Cílem je vytvořit prostor založený na eko-logických principech zdravé společnosti.Sám sebe Ondřej charakterizuje jako „vizionáře, organizátora, cestovatele a aktivistu v kulturním a ekologickém občanském životě a čekatele pátého potomka se svou ženou Janou“.

Kde se vzal fenomén farmářských trhů?

Dostaly k nám znova ze západní Evropy, kde už několik let dobře fungují. Pro Čechy představují farmářské trhy něco jako návrat k tradici. 
S výrazem farmářský trh přišli poprvé asi před šesti sedmi lety v Klánovicích 
u Prahy. Za tu dobu se trhy rozšířily po celé republice a název se stal dobrou marketingovou značkou.

Pojmenování farmářské trhy je ale podle mne velmi nešťastné, protože farmářů, které jezdí prodávat na trh, je poskromnu. Farma je komplex: zemědělec, který chová zvířata, pěstuje rostliny, vyrábí produkty. U nás provozují přímý prodej spíše malí zemědělci.

Ke všemu označení „farmáři“ nezahrnuje drobné řemeslníky a výrobce potravin, které na trzích také velmi často potkáváme.

Jak tedy trhy nazvat lépe?

Obecné pojmenování pro trhy v Čechách nemáme. Mohli bychom jim říkat obyčejně městské trhy. Bohužel v 90. letech městské trhy dostaly trochu negativní význam tím, že se na nich prodávalo nekvalitní oblečení. Nemám nic proti asijským tržnicím, ale je dobré tyto trhy odlišovat od těch kde prodávají převážně samotní pěstitelé a výrobci.

Narážíte na to, že v Mělníce už nemáte farmářské trhy, ale Mělnické?

Ano, vrátili jsme se k tomuto pojmenování. Značka farmářských trhů nám po nějakou dobu výborně posloužila, ale myslím, že je na čase, aby se zase vrátily klasické názvy, jako trh městský, zelinářský nebo řemeslný.

Myslíte, že farmářský trh je módní vlna, která po čase odezní?

Já bych dokonce řekl, že už odeznívá. Vrchol farmářských trhů byl asi před dvěma lety. Samotné trhy se příliš nezměnily, přesto zájem lidí, prodejců i médií poklesl. Může to být dáno i tím, že se vyčerpali malí zemědělci, kteří už nemají sílu, aby trhy objížděli a platili si nájmy.

Ti si navíc za tu dobu, co trhy navštěvovali, udělali portfolio stálých zákazníků, které teď jezdí přímo za nimi. Smyslem trhů totiž není jen prodat zboží na místě, ale vytvořit si trvalou klientelu lidí, která bude dojíždět za svým chovatelem nebo výrobcem.

To je vlastně ten nejpozitivnější přínos farmářských trhů.

Farmářské trhy také stojí na zákaznících, kteří se vrací?

Ano, ale jen z jedné poloviny. Z druhé poloviny je nutné neustále nacházet nové a nové zákazníky ať už účinnou reklamou či osvětovou činností provozovatelů tržnice.

Jaký je typický zákazník farmářských trhů?

U nás na Mělníku je to asi jiné než třeba v Praze, kde už jsem několikrát prodával. (Ondřej Muška příležitostně pomáhá s prodejem ovoce a ovocných šťáv svému otci z jihočeského zemědělství – pozn. red.

) V Praze jsou nejčastějšími zákazníky rodiny s dětmi a lidé kolem pětapadesáti až pětašedesáti let, kteří mají čas, nechtějí toho moc, ale chtějí si koupit kvalitní českou zeleninu, špekáček či tradiční kváskový chléb.

Na malém městě to je různorodá škála lidí, od těch mladých, kteří udělají nákup za několik set korun a jdou domů vařit, až po seniory, kteří přicházejí už půl hodiny před otevřením, aby si vybrali tu nejlepší zeleninu.

Za čím lidé nejčastěji jdou?

Chleba, mléko, vajíčka, zelenina je základ, který se na trzích nejčastěji prodává. Do deseti hodin je to takový supermarket, kam lidé chodí vybírat a přebírat potraviny. Od deseti hodin se to láme a přichází úplně jiná skupina lidí, která si přijde popovídat, setkat se.

Souhlasíte s tím, že jsou trhy také společenskou událostí?

Určitě. Když jsme s trhy začínali, tak to lidé vůbec nechápali a chodili tam opravdu jen nakupovat. Končili jsme obyčejně v půl jedenácté, v jedenáct už tam nebyla ani noha. Pokoušeli jsme se je tam pozdržet například živou kapelou. Postupně si lidé na trhy zvykli a naopak jsou pro ně dnes už spíše příležitostí, jak se sejít se známými.

Proto tak často na trzích narážím na kuchaře a kavárníky?

Ano, bohužel ale musím říct, že v tomhle směru stále trochu pokulháváme.

Hospodu pod otevřeným nebem se nám z trhů nedaří udělat, ačkoliv už jsme tam měli rybáře nebo uzenáře, kteří tam vařili své specialitky nebo vinaře, pivovarníky.

Například ve Španělsku tráví lidí na trzích celé dopoledne včetně oběda. U nás se lidé na trzích většinou nezdrží déle než hodinu. Neuchytilo se to u nás na malém městě, ale dokonce ani v Praze ne.

Podle čeho vybíráte prodejce, které pro Mělnický trh oslovíte?

Snažíme se především o pestrost. Není to ale zrovna jednoduché, protože spousta zemědělců a výrobců došla časem k názoru, že se jim trhy nevyplatí. Část Mělnických trhů tvoří stálí prodejci, kteří tam mají svůj stánek pravidelně a pak jsou to prodejci, kteří se svým zbožím putují po republice a vždy se někde na chvíli zastaví. Zaměřujeme se při výběru na ty místní, regionální prodejce.

Nabízejí se vám také sami? Co rozhoduje, zda je přijmete nebo odmítnete?

Oslovujeme je my, ale hlásí se nám samozřejmě i sami. Klademe důraz hlavně na kvalitu jejich výrobků. Nekvalita nebo oklamávání zákazníků škodí celému trhu. Podle přihlášky a fotky jejich zboží, které nám pošlou, nepoznáme, zda je jejich zboží čerstvé. To se ukáže až na místě, když ho vidíme na vlastní oči.

Farmářské trhy: kila uzenin na přímém slunciOpravdu vám žádný podvodník neujde?

Mělnické trhy jsou maličké, máme tam normálně kolem 35 stánků, takže jsme schopni si kvalitu ohlídat. Pražské trhy, kde je prodejců dvojnásobně a kde se často mění, to může být problém.

Budete mít zájem:  Rostlinné alternativy živočišných potravin

V rozhlase nedávno jeden kuchař lidem radil, jak si vybrat na trzích tu správnou zeleninu. Říkal, že nejlepší je dívat se prodejcům na ruce a všímat si, zda je mají špinavé a upracované.

Podle toho prý poznají kvalitního zelináře.

A poznají?

Je to nesmysl. Stejně jako neznám pekaře, který by do rána pekl rohlíky 
a pak je jel ještě s rukama od mouky prodávat na trh, tak je jen velmi málo zelinářů, kteří by ještě s rukama od hlíny vyrazili prodávat na trh. Často navíc 
u stánku nestojí ani
samotní pěstitelé, ale prodávají tam třeba jejich
děti.

Jak rozeznáváte kvalitu zboží vy?

Já se dívám v prvé řadě na to zboží, případně ho ochutnám. Často se s prodejcem pobavím o produktu, které prodává. To, že neví nic o jeho vzniku, ještě nemusí znamenat, že ho nakoupil někde v Polsku. Jeho role může být čistě jen prodejní. Ne každý producent je dobrým obchodník. A na umění prodávat trhy stojí.

Co byste poradil lidem, aby si při výběru zboží všímali?

Zboží by nemělo vypadat jedno jako druhé, pak to zavání velkovýrobou. Zelenina nesmí být ovadlá, na trzích musí být vždy čerstvá, od toho je to přece trh.

Někteří větší výrobci vlastní certifikáty o kvalitě, kdo ho má, ten se jím rád pochlubí a vystaví ho na svém stánku. Nemusí to mít ale větší výpovědní hodnotu.

Některé certifikáty stojí tolik peněz, že si je menší zemědělci nemohou dovolit.

Myslíte, že kvalita zboží na trzích časem spíš klesá, nebo stoupá?

Spíše stoupá. Prodejci se už naučili, že nemůžou jít na trh s lecjakým zbožím, protože zákazníci jsou za ty roky dost vybíraví.

Občas se ale stane, že se najde prodejce, který zeleninu nakoupí 
v Makru a pak ji jede na trh prodávat, takových jsme už pár také vyhodili. Je nutno říct, že když se něco prodává na trzích, tak to ještě nutně nemusí znamenat, že je to kvalitní.

Zákazník si musí kvalitu sám ohlídat. Je tam ale velký předpoklad, že koupíte kvalitnější zboží než v supermarketu.

Jak hlídáte hygienu? Několikrát jsem zaslechla stížnosti lidí, kteří viděli, jak se na farmářských trzích prodávala vajíčka vystavená na přímém slunci 
v třicetistupňovém horku?

Hygiena je dobře zpracována v dokumentech Krajských hygienických stanic. 
I my tyto jednoduchá pravidla v tištěné podobě vyvěšujeme na informačním panelu a většina prodejců je dodržuje. U vajec je to jednoduché: Pokud uvidíte prodávat vejce v létě na přímém slunci, nekupujte je. U nás to ale určitě nebude.

Na tyto zásady dost dbáme a prodejce okamžitě upozorníme, nebo s ním ukončíme spolupráci. Stalo se nám, že přijel prodejce 
s velice dobrými sýry. Bohužel neměl v létě chladící vitrínu a sýry v bedýnkách skládal na holou zem. Než stačil všechno zboží vyložit, tak jsme se rozloučili a tržnici musel opustit.

Rád samozřejmě nebyl.

  • Farmářské trhy jsou obecně spojené s tím, že je tam draho.
  • Našim prodejcům říkám, aby zdražili, že jsou moc levní.
  • Je pravidlem, že je na trzích dráž než v supermarketu?

Vůbec. Naopak na malých městech vychází zboží levněji spíše na trzích. Mám na mysli klasickou zeleninu, uzeniny a pečivo ve stejné kvalitativní třídě. Cena závisí na tom, kde se trhy konají, protože nájmy za místo se v různých městech hodně liší.

Kolik peněz zaplatí prodejce za místo v Mělníku?

Na Mělnických trzích je to sto korun pro prodejce, kteří prodávají přebytky ze zahrady a 150 korun pro rukodělné výrobce. K nákladům musí připočítat ještě benzin a svůj honorář. Jinak parkování, stánek a elektřinu mají zadarmo.

Jinde mohou náklady dosáhnout dvou až tří tisíc korun, což se pochopitelně odrazí i na ceně zboží. Při vysokých nájmech ale nechápu, proč se takové trhy vůbec konají.

Prodejci i zákazníci jsou z toho nešťastní a jediný, kdo na tom vydělává je pořadatel, který je podle mého názoru šejdíř.

A jakou roli hraje při organizaci trhů město?

Je nutné říct, že trhy nelze provozovat bez podpory města. Myslet si, že je trh výdělečný podnik, vede pouze 
k neúnosným cenám za pronájmy míst na trhu.

Celá logika podpory lokálních pěstitelů a malých výrobců tím pak postrádá smysl. V našem městě se to povedlo, zastupitelé Mělníku berou trhy s pochopením
a v rámci možnosti je podporují.

Ostatně každoroční finanční příspěvek od města v hodnotě 35 000 korun je investován do propagace a organizace trhů.

Jistě jste už navštívil konkurenční trhy v jiných středočeských městech. Dají se od sebe nějak odlišit?

Trhy na malých městech, do 20 až 30 tisíc obyvatel, se od sebe příliš neliší. Je zvláštní, že občas se na některých místech prodávají lépe ryby, zatímco jinde vůbec a tak je to i v případě jiného zboží.

Pak je na prodejci, aby si našel místo, kde je o jeho sortiment největší zájem. Když ho najde, tak se na něm pak většinou drží, což je výhodné i pro zákazníky, kteří pak od nich mohou už čekat určitou kvalitu. Ve větších městech, jako je třeba Kladno, se pak prodejci často obměňují.

V Berouně mají vyhlášené hrnčířské trhy, kde je pravidelně až 200 stánků.

V čem jsou výjimečné Mělnické trhy?

Jsme zelinářský kraj, podle toho to na našich trzích také vypadá. Nejvíce stánků je se zeleninou. Jinak po celý rok děláme různé akce a jarmarky. Například v srpnu to bude vyhlášený Mělnický košt, který se kolikrát protáhne až do dvou do rána.

Pořádáme také řemeslné jarmarky, ačkoliv s tím v Berouně se nemůžeme srovnávat. Kromě toho se u nás uchytily bleší trhy, které jsou součástí každých trhů.

Mělnické trhy bych charakterizoval jako klasické, prvorepublikové trhy, které se zaměřují hlavně na místní výrobce a prodejce a odjakživa se konají na historickém náměstí Míru.

Jak vás činnost pořádání trhů ovlivnila v osobním životě? Dokázal byste ještě vůbec něco nakoupit v supermarketu?

Ano, samozřejmě, základní potraviny jako těstoviny, mouku nakupuji v supermarketu a vůbec se za to nestydím. Jsem při nákupu ale hodně vybíravý. Čtu pečlivě etikety každého výrobku a dokážu tam proto strávit třeba i dvě hodiny. Možná jsem 
i trochu nepříjemný zákazník, vždy si nechám ukázat všechno, co potřebuji. Přiznávám, že to se mnou při nákupu není úplně jednoduché.

Budete mít zájem:  Měl by být váš finanční poradce psychopat?

Ovoce, zelenina i med. Farmáři míří do měst se svou úrodou

Nejnovější lokalitou, kam mohou příznivci lokálních pěstitelů zavítat každý čtvrtek, se minulý týden stalo Pernštýnské náměstí v Pardubicích.

„Trhů je po celé České republice mnoho a Pardubice byly v tomto ohledu spíše tak trochu pozadu. Pernštýnské náměstí svou polohou a vzhledem přímo vybízelo, aby se zde trhy konaly, a naštěstí jsme se toho dočkali,“ uvedl jeden z pořadatelů Martin Kadleček.

Jedním z prvních měst, které se pustilo do pořádání trhů v kraji, se před třemi lety stala Moravská Třebová. „Farmářské trhy jsme začali pořádat proto, že jsme občanům našeho města chtěli zpestřit nabídku zboží, zejména o čerstvou zeleninu, ovoce a v jarních měsících o sadbu,“ řekla pracovnice odboru majetku města Jana Fabiánová.

Obyvatele Moravské Třebové nový koncept zaujal. Zákazníci supermarketů postupně vyměnili velké koše s chemicky ošetřenými potravinami za malé bedýnky s čerstvě vypěstovanou zeleninou či ovocem. Úspěch Moravské Třebové inspiroval i další města v regionu. Postupně se tak přidaly Lanškroun, Svitavy nebo Litomyšl.

  • Pardubice
  • Kde: Pernštýnské náměstí
  • Kdy: každý čtvrtek
  • Kde: nákupní centrum Dubina
  • Kdy: každou sobotu
  • Litomyšl
  • Kde: Toulovcovo náměstí
  • Kdy: každou sobotu
  • Svitavy
  • Kde: náměstí Míru
  • Kdy: každou středu
  • Moravská Třebová

Kde: náměstí T. G. MasarykaKdy: každý pátekLanškrounKde: náměstí J. M. Marků

  1. Kdy: sudé pátky
  2. Přelouč
  3. Kde: Masarykovo náměstí
  4. Kdy: každou středu
  5. Rosice u Chrasti
  6. Kde: areál bývalé cihelny
  7. Kdy: každou sobotu
  8. Ústí nad Orlicí
  9. Kde: Mírové náměstí
  10. Kdy: jeden čtvrtek v měsíci
  11. Zdroj: webové stránky měst

Kromě čerstvosti oceňují kupující zejména zaručený původ kupované suroviny. Podle Kodexu farmářských trhů musí veškeré zboží pocházet z oblasti regionu, v němž se prodává. Stánkařem by se navíc správně měl stát pouze rodinný příslušník konkrétního majitele farmy nebo on sám.

Výhoda z podobné akce navíc neplyne pouze pro spotřebitele. Farmáři díky městské iniciativě nemusí nadále složitě vyhledávat odbytiště pro své produkty.

„Dokážeme uspokojit všechny zájemce o prodej na našich trzích. Konají se totiž na náměstí, kde máme dostatečný prostor. Zájemci ovšem musí splnit námi diktované podmínky,“ doplňuje Fabiánová. Kromě čerstvosti a regionálního původu klade radnice důraz na správné dodržování legislativy a splnění hygienických norem. Trhy kvůli nim obchází pravidelné kontroly.

Farmáři si působení na trzích pochvalují. Tak jako Miroslav Hojar nabízející své produkty ve Svitavách. „Prodávám hlavně mléčné výrobky. Zákazníci většinou zkusí koupit jeden nebo dva sýry a po týdnu přijdou s tím, že by rádi ochutnali další. Mám radost, když se vrací spokojení,“ řekl farmář Miroslav Hojar.

Lidé na tržnicích vyhledávají hlavně stánky s ovocem. Velké fronty se v sezoně tvoří zejména u prodejců jahod, velmi rychle se daří vyprodat i borůvky.

O něco menší zájem je o salámy a uzeniny. Vysoké teploty nejsou k těmto pochutinám příliš nakloněné. Co naopak táhne, jsou sklenice s medem. Ten na slunci nepodléhá takové zkáze, a je tak vhodný k delšímu vystavování.

Malou nevýhodou může pro zájemce být vyšší cena. Velké prodejní řetězce jsou díky dovozu zboží ze zahraničí a užití konzervantů schopny nabízet potraviny i v padesátiprocentních slevách. Půl kila již zmíněných jahod se tak na trzích může prodražit i o 30 korun. Ani to ovšem většinu z příchozích od koupě neodradí.

Na Pardubicku už dnes vedle farmářských trhů fungují i „kamenné obchůdky“ s produkty regionálních dodavatelů. Na Orlickoústecku, Svitavsku a Rychnovsku pak podobně slouží síť prodejen Konzumu Ústí nad Orlicí, která nabízí potraviny od lokálních farmářů.

Online tržiště nahrazují do jisté míry uzavřené farmářské trhy

Od poloviny března jsou kvůli vládním nařízením uzavřena mimo jiné i farmářská tržiště. Jejich zákazem tratí nejen jejich provozovatelé, ale i farmáři, kteří se na tento druh prodeje zaměřovali. Nyní hledají nové cesty odbytu. Spoléhají přitom na online prostředí – digitální tržiště, FB skupiny, ale i vlastní e-shop.

Z offline do online tržiště 

Podle odhadu Asociace farmářských tržišť, která organizuje některé pražské trhy, může kvůli koronavirové pandemii a z ní plynoucích omezení zbankrotovat až 40 procent malých českých farem.

Některé farmy mají i jiné prodejní kanály, ale ty, co se spoléhaly převážně na trhy, je musí teprve hledat a vybudovat.

Jedním z míst, kde mohou v době nouzového stavu nalézt zákazníky, jsou online tržiště, jakým je například Scuk, který dnes prodává zboží od více než 260 dodavatelů z řad farmářů, pěstitelů a drobných výrobců. Nyní se k němu přihlašují i ti nejmenší hráči, kteří doposud prodávali jen napřímo.  

V současné době pozoruje Scuk silnější zájem zákazníků a více než dvojnásobné zvýšení obratu. „Scuk vždy nejvíce fungoval mimo Prahu, na menších městech, kde je obecně přístup k farmářským potravinám komplikovanější.

V minulosti Praha tvořila zhruba 6 % celkového obratu oproti zbytku České republiky. Za poslední týdny ale pozorujeme největší nárůst právě v hlavním městě, tam se jedná až o trojnásobný nárůst obratu.

Ve zbytku republiky je růst v průměru dvou a půl násobný,“ vysvětluje na dotaz MediaGuru marketérka Scuku Pavla Roztočilová. 

Největší zájem je i nadále o maso a uzeniny, mléčné produkty a ovoce a zeleninu, jejíž podíl na nákupech však v uplynulých týdnech vzrostl ze 20 na 25 %.

Kvůli pandemii musel i Scuk zavést mnohá opatření – u výdeje jsou nutné roušky, případně i rukavice, k omezení setkávání více osob jsou zavedena časová okna.

Pro nákupní skupiny byly přidány výdejní dny, jelikož se s růstem objednávek zvyšoval tlak na sklad i organizátory, kteří se o výdeje starají.

„Také jsme spustili iniciativu Pomoz sousedovi, kde jsme do našeho registru nasbírali téměř 600 dobrovolníků. Ty jsou ,pohotovostním’ kontaktem v případě, že by se v jejich okolí vyskytl někdo, kdo si např. kvůli karatnéně nemůže vyzvednout nákup,“ popisuje Pavla Roztočilová. 

Zároveň se snaží Scuk podporovat farmáře i komunikačně. Propaguje je na sociálních sítích, kde dále upozorňuje na důležitost lokální produkce i na problémy s dočasným ukončených fyzických trhů.

„Také jsme spustili newslettery, ve kterých kromě tipů na dodavatele chceme zákazníkům přinášet i něco navíc.

Děláme pro ně recenze, píšeme články na náš nový blog, dělíme se o recepty, které si mohou doma vyzkoušet, připravujeme materiály pro děti, aby se při dlouhé chvíli doma zabavily,“ dodává Roztočilová. 

Odbyt se hledá i na sociálních sítích

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector