Evropou se šíří zákazy pěstování GMO plodin. Připojí se i Česko?

Evropou se šíří zákazy pěstování GMO plodin. Připojí se i Česko?Kukuřice je druhá nejrozšířenější GM plodina. Používá se především jako krmivo, dováží se ze Severní a Jižní Ameriky. Plocha osázená kukuřicí se v ČR stále snižuje. Ilustrační foto: Canstockpohoto.com

Vědci z Centra regionu Haná chtějí, aby nová metoda genetické modifikace plodin měla snadnější cestu ke schválení. Upravené plodiny budeme nutně potřebovat, tvrdí. Evropská unie je podle nich reguluje moc přísně a neodlišuje různé způsoby modifikací. Nyní obeslali politiky, o změkčení pravidel pro GM plodiny je připravena jednat Evropská komise.

  • Kukuřice (povolena pro pěstování v EU) – druhá nejrozšířenější GM plodina. Používá se především jako krmivo, dováží se ze Severní a Jižní Ameriky. Jí osázená plocha v ČR se neustále snižuje. V EU se pěstuje hlavně ve Španělsku, Německo a Francie pěstování GM kukuřice zakázaly úplně.
  • Sója (povolena pro dovoz do EU) – nejrozšířenější GM plodina. Většina sóji ve světě je geneticky upravená. Ve Spojených státech tvoří podíl GM sóji 90 %. Používá se v potravinářství, ale především jako krmivo pro hospodářská zvířata. Jako krmivo ji používají i farmáři v České republice
  • Bavlník – (povolen pro dovoz do EU) textilní nebo hygienické výrobky z GM bavlny se nijak neoznačují, zákazník to nepozná. Bavlníkový olej a semena se však používají jako složky potravin a krmiv, proto bylo do EU povoleno 10 modifikací a posuzováno je 6 žádostí. GM bavlník produkuje vlastní insekticid, který rozkládá vnitřnosti škodného hmyzu, a tím ho zabíjí. GM bavlník se používá zejména v Indii, která je největším vývozcem bavlny na světě. Největším producentem bavlny je Čína, která také GM bavlník hojně využívá
  • Řepka olejná – (povolena pro dovoz do EU) Pěstuje se hlavně v Kanadě, ale také V USA nebo Austrálii. Používá se pro výrobu potravinářských tuků, ale i jako složka do bionafty nebo pro výrobu oleje.Brambory – pěstuje se odrůda vyvinutá německým chemickým koncernem BASF, ale pouze mimo EU. Má vysoký podíl škrobu, a proto se používá pro technické účely. Jedna z odrůd New Leaf se kvůli nulové poptávce v současnosti nepěstuje.
  • Cukrová řepa – rozšířená především v USA, má většinový podíl na tamějším celkovém objemu cukrové řepy.
  • Tabák – snadno se geneticky modifikuje, pěstuje se především v USA jeho varianta se sníženým obsahem nikotinu.
  • Papája – v GM verzi se pěstuje především na Havaji, v Asii pracují na vývoji odrůd odolných vůči tamním nemocem.
  • Ve fázi vývoje nebo čekající na schválení:Rýže, banánovníky, jabloň, rajče, pšenice, podzemnice olejná (arašídy).

Loni v červenci přišlo z Evropského soudního dvora zásadní rozhodnutí: všechny plodiny získané genetickou modifikací (GM) budou v Evropské unii velmi přísně regulované.

Tak přísně, že pěstování geneticky upravené sóji, kukuřice, pšenice nebo čehokoli dalšího musí projít tak náročným a drahým schvalováním, že si ho budou moci dovolit jen velké nadnárodní koncerny.

Schvalování bude také časově náročné, takže zavádění GM plodin se výrazně zpomalí.

Co se na první pohled může zdát jako rozumné rozhodnutí, je z pohledu vědců krok zpátky. Navíc krok, který může znamenat zbrzdění, až skoro zastavení výzkumu rostlinných biotechnologií v Česku i v Evropské unii. Může to podle nich způsobit i odliv inovací mimo EU.

Evropský soudní dvůr totiž hodil všechny geneticky upravené plodiny do jednoho pytle a omezuje i ty, které jsou upravené moderními, podle vědců bezpečnými metodami.

CRISPR nerovná se genové inženýrství

Ozvali se proti tomu vědci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) a vyzvali české politiky, aby se zasadili o změnu této přísné regulace. Současné moderní metody úpravy dědičné informace rostlin, například takzvanou metodou CRISPR, totiž fungují jinak než klasické metody genového inženýrství.

„Za GMO se považují takové organismy, do jejichž dědičné informace byl vložen úsek cizorodé DNA, který v ní zůstává a přenáší se na potomstvo. Technika CRISPR také umožňuje měnit dědičnou informaci, ale do organismu se cizorodá DNA nevkládá a upravuje se vlastní DNA organismu,“ vysvětluje Jaroslav Doležel, rostlinný genetik z Centra regionu Haná a nositel ceny Česká hlava za rok 2018.

Přečtěte si rozhovor s Jaroslavem Doleželem: Česko by mohlo být druhé Švýcarsko, ale plýtvá potenciálem

Jinými slovy, metoda CRISPR spočívá v tom, že výzkumníci umějí v genomu „vypnout“ nebo změnit gen, který je nositelem konkrétní vlastnosti, nevkládají do něj nic cizího. Díky tomu lze získat rostliny, které budou například odolnější proti suchu nebo chorobám. Důležité je to hlavně u hospodářsky významných plodin, jako je zmíněná sója nebo kukuřice, ale například i bavlna či banánovníky.

S výzkumem musíme začít hned

Podle Jaroslava Petra z Výzkumného ústavu živočišné výroby a předsedy České komise pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, metoda CRISPR znamená revoluci v molekulární genetice. S její pomocí mohou vědci zasahovat zcela cíleně do dědičné informace mikrobů, rostlin i živočichů včetně člověka.

„Můžeme získat plodiny s žádoucími vlastnostmi – s vysokým výnosem, malou potřebou hnojiv, rezistentní k extrémům počasí, škůdcům i chorobám. Takové plodiny budeme nutně potřebovat.

Jestli je chceme mít třeba za třicet let, je nejvyšší čas začít.

Včera bylo pozdě,“ myslí si Petr a říká, že jiné metody šlechtění jsou ruleta, kde žádoucí změnu plodiny přihrává šťastná náhoda, ale metoda CRISPR je sázka na jistotu.

Vědci zdůrazňují, že všechny domestikované plodiny vznikly mutací jejich planého předchůdce. Od poloviny minulého století se pak mutace vyvolávají uměle, působením chemických látek a radioaktivního záření.

Tyto postupy vyvolávají stovky i tisíce náhodných poškození dědičné informace s neznámými účinky. Naopak při užití metody CRISPR jsou všechny změny cílené a kontrolované.

Navzdory tomu Evropský soudní dvůr uvalil na metody cílené úpravy genomu přísné regulace.

Budete mít zájem:  Lekar För Vuxna Utomhus?

Přečtěte si rozhovor s Ivo Frébortem: Lidé se bojí GM plodin z neznalosti. GM bakterie pro inzulín či kosmetiku nikomu nevadí

„To z vědeckého hlediska nedává smysl, protože plodiny s malými úpravami genomu jsou stejně bezpečné jako plodiny získané klasickou mutagenezí a tradičními metodami šlechtění. Důsledky tohoto rozhodnutí budou dalekosáhlé,“ upozorňuje Ivo Frébort, ředitel Centra regionu Haná a další ze signatářů dopisu.

EU jako zemědělský skanzen

Inovativní zemědělský výzkum se podle vědců přesune mimo Evropu, která bude zpoždění těžko dohánět. „Bude ztížené zavádění nových odrůd zemědělských plodin, což sníží konkurenceschopnost evropského zemědělství, a zpomalí se i zavádění metod udržitelného zemědělství,“ dodává Frébort.

Podle Jaroslava Petra by výrazné omezení GMO v Evropské unii byla naprostá tragédie. „Proměnili bychom se v zemědělský skanzen a dramaticky bychom si zkomplikovali řešení problémů, které před námi stojí. Stačí si připomenout letošní sucho. Musíme počítat i s novými škůdci a chorobami plodin, které to s sebou přinese,“ připomíná Petr.

„Naše potraviny by měly být zdravější. Když nebudeme mít pšenici odolnou proti nové houbové chorobě, budeme muset pole chránit chemickým postřikem,“ podotýká.

Dodává, že klasickým šlechtěním bude EU na tyto výzvy reagovat zoufale pomalu.

Už stávající situace, kdy jsou geneticky modifikované plodiny v EU sice formálně povolené, ale fakticky Evropská unie jejich pěstování bojkotuje, protože povolení je velmi složité, je podle něj dlouhodobě neudržitelná.

Dodnes bylo v EU povoleno pěstování pouze deset odrůd, z nichž sedm jsou karafiáty, tedy nejedlé rostliny, oproti asi dvěma stovkám odrůd rostlin povolených jinde ve světě.

Vědcům se nelíbí, že země Evropské unie dováží obrovská množství geneticky modifikované sóji a kukuřice, protože nedokáží vypěstovat dost krmiv pro hospodářská zvířata, která se v Evropě chovají. „Nechtěl bych se dožít doby, kdy nebudeme s to nakrmit lidi a budeme vydáni napospas zemím, které budou ochotné nám potraviny prodávat,“ varuje Petr.

Evropou se šíří zákazy pěstování GMO plodin. Připojí se i Česko?

V USA už vzniká mnoho malých firem a některé z nich pomocí nových metod již získaly plodiny, které mají vlastnosti požadované spotřebiteli. „Jejich pěstování bude rentabilní v podmínkách měnícího se klimatu a respektování požadavků udržitelného zemědělství,“ říká Jaroslav Doležel.

Do EU se GM plodiny hojně dováží, ale téměř nepěstují

V Evropské unii se může pěstovat pouze jediná GM plodina – kukuřice MON810, která je odolná vůči housenkám zavíječe kukuřičného. Ve významnějším rozsahu ji ale vysévají jen farmáři ve Španělsku. V České republice se jí osázená plocha od roku 2005 stále zmenšovala a v současnosti už se jen dováží.

Geneticky modifikované plodiny se přitom běžně pěstují v mnoha zemích mimo Evropskou unii. Podle dat ministerstva zemědělství v roce 2016 pěstovalo GM plodiny osmnáct milionů pěstitelů v šestadvaceti zemích světa, z toho sedm jsou průmyslově vyspělé země a devatenáct rozvojové země.

Například v Severní a Jižní Americe je velmi rozšířená GM kukuřice, především jako krmivo pro hospodářská zvířata. Významnými pěstiteli GM produktů jsou také Kanada, Brazílie, Argentina, Indie nebo Austrálie. Pěstují se v nich především sója, kukuřice, řepka, cukrová řepa, bavlna nebo vojtěška. EU schválila dovoz téměř 30 typů kukuřice, dováží se také mnoho typů sóji, řepky nebo bavlníku.

Zajímavostí je, že dědičná informace povijnice batátové, jejíž hlízy známe jako sladké brambory batáty, obsahuje cizorodou DNA původem z bakterie.

Protože k jejímu vložení došlo v přírodě, bez účasti člověka, sladké brambory se za GM nepovažují. „I mnoho dalších běžně pěstovaných plodin obsahuje dědičnou informaci přenesenou z jiných druhů.

Asi polovina odrůd pšenice seté obsahuje velký úsek dědičné informace žita,“ vysvětluje Doležel.

Ekologům nevadí výzkum, jen použití v zemědělství

Proti GM plodinám jako takovým nebrojí ani ekologické organizace. Vadí jim jen používání GM plodin ve velkém v zemědělství. Jednou z nejznámějších takových organizací je Greenpeace.

„Nejsme žádná antivědecká organizace, proto určitě nechceme zakazovat výzkum v oblasti genového inženýrství, dokonce nám nevadí ani některá praktická využití v laboratorních či jinak uzavřených systémech, například v medicíně při výrobě inzulinu a podobně,“ říká mluvčí české pobočky Greenpeace Lukáš Hrábek.

„Nám vadí zcela konkrétní praktické využití GMO v zemědělství, které s sebou přináší spoustu negativních jevů, jak pro životní prostředí, tak pro společnost jako takovou,“ pokračuje Hrábek. Největším problémem GMO v zemědělství je podle Greenpeace možnost kontaminace nemodifikovaných plodin genetickou modifikací, které nejsou pěstitelé schopni účinně zabránit.

Dalšími negativy je prosazování jednoho určitého druhu osiva na úkor jiných odrůd často v místě, kde rostly ty původní, stírání rozdílu mezi potravinářským a chemickým průmyslem a masivní používání totálních herbicidů, hlavně glyfosátu na geneticky upravené plodiny, které jsou proti těmto látkám částečně odolné.

Metoda CRISPR, kterou vědci z Centra regionů Haná hájí, je podle Greenpeace jednou z více nových technik genetické modifikace a využívá pokročilejší a elegantnější editace genomu. „Plodiny modifikované tímto způsobem ovšem mají stejné negativní průvodní jevy při použití v zemědělství jako předchozí metody, proto se na ně vztahuje stávající legislativa Evropské unie,“ dodává Hrábek.

Politici na výzvu vědců slyší

Vědci z Centra regionu Haná svým dopisem, ve kterém požadují změkčení pravidel pro povolování plodin upravených moderními metodami, tedy i metodou CRISPR, obeslali české politiky, mimo jiné i ministry zemědělství a životního prostředí. Ministerstvo zemědělství už vzkázalo, že dopis obdrželo a bude se jím zabývat.

„Česká republika se jako členský stát Evropské unie musí výkladem Evropského soudního dvora řídit a respektovat jej, proto s ním nesouhlas vyslovit nemůže,“ vzkazuje Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí ministerstva zemědělství.

Budete mít zájem:  Alergie Na Kozí Mléko?

„Na druhé straně je ale podle našeho názoru příslušná právní úprava značně zastaralá a potřebuje změny,“ připustil Bílý a dodal, že pokud se o změnu zasadí ministerstvo životního prostředí, kam tato problematika spadá, resort zemědělství změnu podpoří a přispěje k ní.

I ministerstvo životního prostředí již dopis má a ministr Richard Brabec (ANO 2011) se jím zabývá. „Ministerstvo životního prostředí souhlasí s názorem odborníků, že definice genetické modifikace v předpisech EU, které pocházejí z 90. let minulého stolení, již neodpovídají aktuálnímu vývoji biotechnologií.

Jsme si vědomi toho, že zařazení technik editace genů pod stávající předpisy o GMO může mít dalekosáhlé následky pro výzkum a inovace v EU, a to nejenom v zemědělství,“ přiznává resort slovy svého mluvčího Ondřeje Charváta. Naznačuje také, že Evropská komise je připravena jednat s vědci a dalšími odborníky.

Ministerstvo je dokonce s vědci už průběžně v kontaktu.

„Koncem listopadu oslovilo MŽP odborníky, kteří pracují s GMO, včetně Centra regionu Haná, aby uvedli konkrétní příklady používání technik editace genů na svých pracovištích a informace o problémech, které jim současná podoba předpisů o GMO přináší. O tyto zprávy požádala členské státy Evropská komise, aby měla podklady pro diskuse o případné změně legislativy,“ podotýká Charvát.

Evropou se šíří zákazy pěstování GMO plodin. Připojí se i Česko?

Zákazy pěstování geneticky modifikovaných plodin (GMO) se šíří Evropou. Tento měsíc se k řadě zemí připojilo i sousední Polsko. Česká republika však zatím k podobnému kroku nepřistoupila.

Ekologičtí zemědělci upozorňují, že váhání může snížit konkurenceschopnost tuzemského zemědělství. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců apeluje na odpovědné orgány, aby nedopustily zaostávání za Evropou a existenční ohrožení ekologických hospodářů.

„České republice ujíždí vlak za významnými evropskými zeměmi.

Poté, co po Německu, Rakousku, Francii, Řecku a Maďarsku zakázalo pěstování dvou geneticky upravených plodin i Polsko, zůstává Česká republika spolu se Slovenskem skvrnou na mapě střední Evropy, kde má ,lobby´ GMO dveře otevřené,“ uvedla Kateřina Nesrstová z PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. 

Čtěte také: Rizika GMO? Neliší se od jiných

Geneticky modifikované plodiny ohrožují eko zemědělce

Tolerance vůči GMO dává v sázku celý systém ekologického zemědělství. Pěstitelé GM plodin neriskují nic, snad kromě zodpovědnosti za zavlečení pozměněných organizmů do přírody. Ovšem ekologické zemědělce rozšíření GM plodin přímo bytostně ohrožuje.

„Pokud se objeví v bioprodukci byť nepatrné množství GM složek, přijde ekologický zemědělec o značku, certifikát, dotace a úrodu. Je nepodstatné, že GM příměs se mohla do ekologicky certifikované produkce dostat úplně nezáměrně – např.

na zemědělské technice či v posklizňové lince,“ sdělil Zdeněk Perlinger, předseda PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.

Čtěte také: Nová publikace „GMO bez obalu“ je volně ke stažení

Polský zákaz pěstování kukuřice MON 810 americké společnosti Monsanto a brambor Amflora německé společnosti BASF potvrzuje, že si náš severní soused a významný evropský zemědělský producent uvědomuje, že je třeba chránit své zemědělce. Zakázáním pěstování GM plodin v celé zemi totiž získají komodity, včetně z nich vyrobených potravin, vyšší důvěru evropských spotřebitelů.

„V Evropě panují mezi většinou spotřebitelů vůči GM plodinám spíše negativní postoje. Je tedy jasné, že polské nebo maďarské potraviny se budou lépe prodávat, neboť GM složky v nich konzumenti nenajdou.

Země, které zakazují pěstování GM plodin (s výjimkou vědeckých účelů) podporují konkurenceschopnost zemědělství a na něj navázaného potravinářského průmyslu,“ vysvětlila Kateřina Nesrstová. 

Čtěte také: GMO – záchrana, nebo zkáza lidstva?

Nyní je řada na vládě, poslancích a dalších odpovědných orgánech, aby podobně jako v sousedním Polsku připravili zákon zakazující pěstování GM plodin. Jinak by se mohlo klidně stát, že v Češích probuzená důvěra v české potraviny poklesne a do nákupních košíků si častěji budou vkládat jídlo třeba z Polska nebo Německa, zaznívá ze společnosti PRO-BIO.

Zdroj: TZ Svaz ekologických zemědělců

Zákazy pěstování GM plodin v členských státech EU

Právní předpis, který umožní členským státům EU omezit nebo zcela zakázat pěstování geneticky modifikovaných (GM) plodin na jejich území, byl publikován v Úředním věstníku EU dne 13. března 2015. V platnost vstoupí dvacátým dnem po vyhlášení, ale jelikož se jedná o směrnici, musí ji členské státy nejdříve zapracovat do svých zákonů, než budou moci nový postup použít.

Průběh schvalovacího procesu uvádění GMO a GM potravin a krmiv do oběhu v EU se nemění, předpis se vztahuje pouze na pěstování GM plodin.

Zákazu nebo omezení pěstování určité plodiny lze dosáhnout dvěma způsoby:

  1. V průběhu schvalovacího procesu může kompetentní úřad vznést požadavek, aby se projednávaná žádost nevztahovala na území příslušného státu nebo jeho část. Pokud žadatel netrvá na původním rozsahu své žádosti o uvedení GMO do oběhu, konečné povolení je vydáno pro omezenou územní působnost.
  2. Poté, co GM plodina prošla celým schvalovacím procesem na úrovni EU a byla povolena pro pěstování, může členský stát přijmout opatření omezující nebo zakazující její pěstování na svém území. Přijatá opatření musí být odůvodněná, přiměřená, nediskriminační a musí být podložena závažnými důvody.

Jako důvody pro restriktivní opatření směrnice uvádí: cíle politiky v oblasti životního prostředí, územní plánování, využívání půdy, sociální a hospodářské dopady, předcházení přítomnosti GMO v jiných produktech, pokud je nelze zajistit opatřeními pro koexistenci, cíle zemědělské politiky a veřejný pořádek.

Mnozí právníci vidí uplatnění druhé možnosti v praxi jako problematické.

Těžko se bude hledat odůvodnění, specifické pro danou GM plodinu, které nebylo posouzeno při hodnocení rizika v rámci schvalovacího procesu na úrovni EU.

Budete mít zájem:  Přírodní Kolagen Na Klouby?

Čistě ekonomické důvody nemohou být použity, tím by byla porušena pravidla volného pohybu zboží v EU. Pokud budou restriktivní opatření nedostatečně odůvodněna, mohou se stát též předmětem žaloby na půdě WTO.

Nicméně některé členské státy (např. Rakousko, Maďarsko) již avizovaly, že nové možnosti chtějí využít co nejdříve.

Dokument:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/412 ze dne 11. března 2015, kterou se mění směrnice 2001/18/ES, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat pěstování geneticky modifikovaných organismů (GMO) na svém území

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv:OJ.L_.2015.068.01.0001.01.CES

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí

Pěstování geneticky modifikovaných plodin v EU: otázky a odpovědi

Jak je to s pěstováním geneticky modifikovaných rostlin na území EU a co přinesou nová pravidla? Přečtěte si naše otázky a odpovědi:

Je pěstování geneticky modifikovaných plodin v EU povoleno?

Ano, ale pouze tehdy, pokud je jejich pěstování schváleno na úrovni EU, poté, co Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) provede přísné posouzení rizik pěstování jednotlivých plodin.

Po udělení tohoto povolení mohou jednotlivé země EU zakázat pěstování geneticky modifikovaných produktů na svém území pouze za použití tzv. „ochranné doložky“.

Takové rozhodnutí musí ospravedlnit důkazem, že daná geneticky modifikovaná plodina může vést k poškození lidského zdraví nebo životního prostředí.

Pěstují se už na území EU nějaké geneticky modifikované plodiny a zakázal je některý členský stát?

V současné době se v EU pěstuje pouze jediná geneticky modifikovaná plodina – kukuřice firmy Monsanto MON 810, která je odolná vůči hmyzu. Některé země (Rakousko, Bulharsko, Řecko, Německo, Maďarsko, Itálie, Lucembursko a Polsko) ale přijaly ochrannou klauzuli zakazující její pěstování na svém území.

Proč chce EU změnit svůj stávající systém pro povolování geneticky modifikovaných produktů?

Některé členské státy požadují větší svobodu a flexibilitu při omezování nebo zakazování pěstování geneticky modifikovaných organismů na svém území. Plénum Evropského parlamentu proto 13.

ledna hlasuje o svém doporučení pro pozměnění směrnice, které by členským zemím dalo více svobody pro omezení nebo zákaz pěstování GMO na jejich území na základě politiky životního prostředí, která by uváděla i jiná rizika pro zdraví a životní prostředí než ta jmenovaná na seznamu Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA).

Členské státy by také měly možnost zakázat geneticky modifikované plodiny i z jiných důvodů, např.

na základě požadavků plánování rozvoje měst a dalších územních celků či na základě možného socioekonomického vlivu, kdy by bylo možné vyloučit geneticky modifikované organismy z plodin nebo dokonce celkově ze záměrů zemědělské politiky. Zákazy by se také mohly vztahovat na skupiny geneticky modifikovaných organismů označených podle plodiny nebo podle povahy.

Plénum Evropského parlamentu o dohodě dosažené s Radou hlasuje 13. ledna.

Plenární rozpravu i hlasování můžete sledovat v přímém přenosu na našich webových stránkách v úterý 13. ledna od cca 10:30.

Vědci žádají EU o povolení moderních metod úpravy genomu rostlin | ZS ČR

Brno 24. července (ČTK) – Řada evropských i českých vědců se připojila k výzvě, aby EU povolila moderní metody úprav genomu rostlin.

Přesně před rokem Soudní dvůr EU rozhodl, že rostliny získané metodami přesného šlechtění (CRISPR) jsou geneticky modifikovanými organismy (GMO).

Kvůli tomu na ně dopadají přísné evropské regulace, které úpravy prakticky zakazují, uvedla dnes Ema Wiesnerová z tiskového odboru Masarykovy univerzity.

Někteří biologové a výzkumníci se už loni spojili a vydali dokument o negativních dopadech zákazu CRISPR na společnost a ekonomiku. Otevřeným prohlášením nyní znovu žádají Evropský parlament a Evropskou komisi o legislativní změnu, aby mohli plnohodnotně provádět výzkum.

Podporu výzvy v ČR koordinuje brněnský výzkumný institut CEITEC Masarykovy univerzity.

„Šlechtění rostlin může významně přispět vývojem nových odrůd plodin, které jsou méně náchylné k patogenům a jsou odolnější vůči suchu.

To umožní zemědělcům zvyšovat výnosy při současném snížení používání chemických látek a vody,“ uvedl zástupce ředitele institutu Karel Říha, který provádí výzkum v oblasti genetiky rostlin.

Říha upozornil také na to, že EU je obklopena rostoucím počtem zemí, které jsou k otázce genomového editování otevřenější. Soudní rozhodnutí tak podle něj v praxi znamená přesun těžiště výzkumu mimo Evropu, a tím i ztrátu kontroly nad progresivní technologií.

Předpisy unie o GMO neodrážejí podle prohlášení současný stav vědeckých poznatků. Rostliny, které prošly jednoduchými a cílenými úpravami genomu a které neobsahují cizí geny, jsou podle vědců přinejmenším stejně bezpečné, jako kdyby vzešly z klasických technik šlechtění.

Hlavním iniciátorem celoevropské výzvy je Dirk Inzé, vědecký ředitel Centra pro systémovou biologii rostlin VIB z belgického Gentu.

„K iniciativě se již připojilo 121 předních evropských institucí a toto téma také začíná rezonovat mezi politiky jak na evropské, tak i na národních úrovních.

Naše úsilí podporuje většina ministerstev zemědělství napříč zeměmi EU. Nyní je potřeba konat na úrovni Evropského parlamentu,“ uvedl Inzé v tiskové zprávě.

V reakci na rozhodnutí Soudního dvora EU už loni v prosinci vyzvali vědci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum předsedu vlády a další české politiky k tomu, aby se zasadili o změnu evropské legislativy týkající se geneticky modifikovaných plodin.

Zdroj: ČTK

„Zemědělský svaz ČR využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.“

Copyright (2008) The Associated Press (AP) – všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector