Elektromyografie (EMG) – co je to a jak probíhá?

Lékařské vyšetření jsou jediné zaručené způsoby diagnózy zdravotního problému. Včasné podstoupení jakéhokoliv vyšetření vám může v některých případech dokonce i zachránit život.

K diagnostikování problémů s nervovou soustavou a svalstvem slouží speciální vyšetření, s jehož názvem jste se už možná ve svém životě setkali.

Jde o vyšetření zvané elektromyografie známé také pod názvem EMG vyšetření.

Co je to EMG vyšetření?

EMG vyšetření nebo jinak řečeno elektromyografie představuje snad nejběžnější neurofyziologické metodu. Pokud si myslíte, že trpíte onemocněními nervů, svalů, případně nervosvalové ploténky, tak vám doporučujeme obrátit se na specialisty, kteří vám takové problémy mohou rychle a efektivně diagnostikovat. Pokud podstoupíte EMG vyšetření, vězte, že se nemáte čeho obávat, protože tato neurofyziologické metoda je bezbolestná a efektivní.

Jak fungují pryčny pruhované svaly?

Příčně pruhované svalstvo, které je jedním z typů svalů, je řízeno naším centrálním nervovým systémem, tedy mozkem. Celý proces funkce příčně pruhovaného svalstva začíná v našem mozku.

Mozek posílá impulzy do životně důležitého orgánu – míchy, odkud se impulzy dostávají nervovými vlákny ke svalovým vláknům.

Tyto impulsy jsou elektrického charakteru, tedy můžeme říci, že jde o elektrické signály, které jsou odpovědné za kontrakci svalových vláken, což způsobuje pohyb svalu.

EMG vyšetření – kdy ho podstoupit?

EMG vyšetření je neurofyziologické metodou, která je určena pro lidi, kteří vykazují určité zdravotní problémy pomocí typických symptomů, ke kterým řadíme:

• brnění v prstech
• pálení v prstech
• bolest zápěstí, případně rukou
• osoby trpící onemocněním s názvem syndrom karpálního tunelu (kanálu)
• otoky

Možná se ptáte, jakým způsobem se výše uvedené příznaky projevují. Jednotlivé symptomy můžete pociťovat směrem nahoru, což znamená, že mohou vyzařovat až do ruky či ramene.

Ve většině případů můžeme říci, že symptomy, které vám indikují to, že byste měli podstoupit EMG vyšetření, se projevují během spánku.

Pacienti trpící takovými problémy se snaží co nejvíce snížit nepříjemný pocit takovým způsobem, že spí s rukou ohnutou v zápěstí. Jiní pacienti si zkoušejí ruku namáčet do studené vody.

Samotné indikátory toho, že je nejvyšší čas vyhledat ošetřujícího lékaře a podstoupit EMG vyšetření určitě netřeba podceňovat , protože se u postiženého jedince může vyskytnout i ochrnutí ruky, přičemž tento problém se může zhoršit až natolik, že dojde ke ztrátě citlivosti v dlaních a prstech.

Pokud si objednáte hned, dáme vám i? uvítací slevu 5% na celý nákup-tedy na jakýkoliv počet balení. Kupón dusevnezdravi zadejte do pole na kupóny v objednávce.

Nebo si můžete přečíst více o StressFixe zde

Syndrom karpálního tunelu je jedním z onemocnění, které může EMG vyšetření diagnostikovat. Tento nepříjemný syndrom znamená onemocnění zápěstního shyby, které může diagnostikovat neurolog.

Syndromem karpálního tunelu trpí i maminky v těhotenství nebo diabetici, ale nejčastěji se toto onemocnění objevuje u lidí, kteří musí pracovat v nucené poloze – to znamená, že jde zejména o lidi, kteří často opírají své lokty o stůl.

Jako příklad můžeme uvést dělníků s vibračními nástroji či lidí pracujících u počítače.

Co potřebujete vědět o EMG vyšetření?

V první řadě je nutné odhalit kořen vašich problémů a důsledně sledovat příznaky, které vás k tomuto vyšetření přivedly. Pokud jste se již objednali na EMG vyšetření, podstoupíte i vyšetření vedení periferních nervů. Jak funguje takové vyšetření? Je prováděno prostřednictvím elektrické stimulace periferního nervu přiložením stimulační elektrody na kůži. Pozor však, pokud jste pacienti se zavedeným kardiostimulátorem, nakolik takovou metodu je velmi náročné provést.

Odborníci vás na elektromyografické vyšetření příjmu pouze v některých specializovaných neurologických ambulancích, případně na specializovaných neurologických odděleních nemocnic. Toto vyšetření vám provede neurolog, přičemž využívá tzv. myograf, což je záznamový přístroj s určitými elektrodami:

• stimulační elektroda – Tuto elektrodu vám neurolog upevní na kůži v oblasti vedení sledovaného nervu.
• snímací elektroda – Tento druh elektrody vám může neurolog připevnit na kůži nad sval, který potřebuje sledovat. Upozorňujeme však, že snímání pomocí této elektrody není nejpřesnější.

Jak probíhá EMG vyšetření?

V praxi se můžete setkat také s elektrodami, které mají jehličkové zakončení. Neurolog vám tyto elektrody jemně vpíchne do svalu, který vyšetřuje. Můžete očekávat jemnou bolest, ale pro efektivitu vyšetření je to velmi podstatné. Úkolem pacienta je provést opatrný pohyb svalům, který se vyšetřuje. Úkolem EMG vyšetření je zjistit změny elektrického potenciálu vyvolané takovým stahem svalu pacienta. Stimulovat nervový signál je však možné i elektrickým impulsem, který je veden ze stimulační elektrody.

Základem EMG vyšetření jsou již zmíněné tenké jehly zavedené do svalu. Neurolog vás nejprve vyšetří v klidném stavu a následně v napjatém stavu, tedy v průběhu napínání svalů.

Jehlové elektrody, které jsme již zmínili mohou být zavedeny přes kůži do svalu, aby se zaznamenala elektrická svalová aktivita, resp. elektrické snímání biopotenciálů.

Existují však i povrchové elektrody, které se umísťují na kůži nad bříškem svalu.

Výhodou EMG vyšetření je i to, že před jeho absolvováním není nutné provádět téměř žádnou přípravu. Pro vás to znamená, že se můžete normálně stravovat, pít nebo užívat léky s výjimkou preparátů magnézia a sedativ (léky na uklidnění).

Co byste ještě měli vědět?

Důležité je však lékaře, který bude vykonávat EMG vyšetření, informovat o následujících faktech:

1. Pokud užíváte léky na srážlivost krve, nezapomeňte dát o tom vědět neurologů.
2. Pokud se ve vašem těle nacházejí kovové implantáty.
3. Pokud využíváte kardiostimulátor nebo defibrilátor, přičemž defibrilátor představuje největší problém pro provedení EMG vyšetření. V takovém případě vás jednoduše vyšetřeny, protože jde o absolutní kontraindikaci.

Určitě třeba dát i do pozornosti následující faktory, které pomohou k efektivitě a úspěšnosti vyšetření.

• Určitě dbejte na to, abyste pár dní před vyšetřením nevyužívaly žádné oleje a přípravky na vaši pokožku.
• Oblečte se raději pohodlně , aby mohlo být dané místo úspěšně vyšetřeny.
• V některých případech byste neměli užívat kofeinové nápoje 2-3 dny před samotným vyšetřením, i když obecně se to nevyžaduje.

Po absolvování EMG vyšetření lze v některých případech pociťovat i bolesti svalstva ještě několik dní. V takovém případě se neváhejte obrátit na ošetřujícího lékaře, který vám poskytne rady a instrukce, jak takovým ,, vedlejším účinkem “předejít. V některých případech můžete kromě bolesti pociťovat i otoky či citlivost svalů.

Možná se ptáte, co bude následovat po vyšetření. Z hlediska běžného fungování by se nemělo dít nic závratného. Avšak pokud vám lékař doporučí zvýšené opatrnosti nebo péče samozřejmě dodržujte jeho pokyny.

To, zda budete muset podniknout po tomto vyšetření ještě specifická opatření, závisí ve velké míře i od vašich konkrétních výsledků a závěrů z nich vyvozených.

Výhody a cena EMG vyšetření

To, že se rozhodnete podstoupit EMG vyšetření nebo vás doporučí lékař, je určitě pro vaše zdraví ,,nejlepší investicí“. Specializovaný lékař, zpravidla neurolog, který vykonává EMG vyšetření vám dokáže prostřednictvím již zmíněných metod diagnostikovat rozličné poruchy týkající se nervů – neuropatie a svalů – myopatie, jako například jsou:

• tetanie
• poškození týkající se periferního nervového systému 
• polyneuropatie
• třes 
• poruchy nervosvalového procesu
• úžinové syndromy na dolních a horních končetinách
• poškození nervových kořenů při hernií disku 

Neurolog může v konkrétním případě přijít i na zdravotní problémy týkající se úbytku svalové hmoty.

Mezi největší výhody EMG vyšetření zařazujeme:

• nevystavují se zbytečnému škodlivému záření
• rychlost diagnózy onemocnění
• výsledky dostupné ihned po provedení vyšetření

Jak to již v životě bývá, každá mince má dvě strany, a proto bychom vás rádi už předem upozornili na nevýhody vyplývající z podstoupení EMG vyšetření, které však nejsou v žádném případě srovnatelné s výhodami, které takové vyšetření přináší. Pojďme tedy k věci. Hlavní nevýhodou tohoto neurofyziologického vyšetření je mírná bolestivost, kterou zažijete hlavně při píchnutí elektrody do svalu.

Určitě vás bude zajímat i cena tohoto vyšetření , která závisí na tom, zda jste na něj posláni lékařem, a tedy vám ho hradí zdravotní pojišťovna nebo ho chcete podstoupit ze své vlastní vůle.

V případě, že jste na toto vyšetření doporučení lékařem, neplatíte za něj nic, ale pokud se rozhodnete podstoupit toto vyšetření z vlastní iniciativy, zaplatíte si 17 € za vyšetření metodou jehlových elektrod a 5 € za metodu povrchových elektrod.

Uvedené ceny třeba brát s rezervou, protože se mohou lišit v závislosti na jednotlivých ambulancí a také od vyšetřované části těla.

Rehabilitace

Pokud podstoupíte speciální zákroky, je pro vás důležité absolvovat i následnou rehabilitaci ve specializovaných zdravotnických zařízeních (např. Oddělení rehabilitace v rámci nemocnic nebo klinik).

Pomocí EMG vyšetření vám ví neurolog diagnostikovat onemocnění, o kterém jste možná ještě ani nevěděli. Nejlepší je, pokud navštívíte lékaře již při prvních příznacích onemocnění nervů ve svalech.

Po diagnostice onemocnění není vyloučeno to, že budete muset podstoupit i operaci, jejímž následkem může být již zmíněná rehabilitace.

Často kladené otázky

Co je to EMG vyšetření?

EMG vyšetření představuje neurofyziologické metodu, kterou vám lékaři mohou efektivně diagnostikovat rozličné onemocnění týkající se nervů a svalů. Velmi běžným onemocněním, které může být diagnostikovány pomocí EMG vyšetření, je syndrom karpálního tunelu. Více informací naleznete pod nadpisem ,,Co je to EMG vyšetření?”.

Jak probíhá?

Během vyšetření vám neurolog zavede tenké jehly do svalu, který potřebuje vyšetřit, přičemž sval zkoumá nejprve v klidném stavu a až následně po jeho napnutí. Zaznamená se elektrická svalová aktivity v obou stavech a lékař vyvodí závěr. Pokud vás zajímá více, přečtěte si řádky pod nadpisem ,,Jak probíhá EMG vyšetření?”.

Jak dlouho trvá EMG vyšetření?

Samotné měření, které představuje pouze část vyšetření se obvykle pohybuje v intervalu několika minut, případně několika desítek minut v závislosti na zvolené metody měření. Lékař však musí provést také anamnézu pacienta, nastudovat si jeho zdravotní kartu a vyhodnotit výsledky.

Kolik stojí?

Cena EMG vyšetření závisí na vámi zvolené metody a jednotlivých ambulancí. Pokud jste zdravotně pojištěni a na toto vyšetření vás pošle lékař, neplatíte nic. Orientační ceny jsou však 17 € za vyšetření metodou jehlových elektrod a přibližně 5 € za metodu povrchových elektrod.

Vybrané zdroje:

Elektromyografie (EMG)

Jde o elektrodiagnostickou metodu, sloužící především k diagnostice poruch nervosvalového aparátu. Podstatou elektromyografie je měření elektrických potenciálů, jež vznikají v důsledku činnosti kosterní svaloviny.

Vyšetření se provádí pomocí povrchových elektrod, které snímají akční potenciál velkého počtu motorických jednotek, a, je-li to zapotřebí, jehlových elektrod, jež snímají malý počet motorických jednotek. O vyšetření rozhoduje neurolog.

Jedním z nejčastějších důvodů k EMG je syndrom karpálního tunelu, následují postižení nervových kořenů (radikulopatie), výskyt kostních nádorů (osteofytů), vyhřezlá meziobratlová ploténka (kdy dochází k utlačení a následnému postižení nervového kořene).

EMG vyšetření se provádí u dnes velmi časté zvýšené nervosvalové dráždivosti (tetanie) způsobené nedostatkem hořčíku a vápníku. Díky vyšetření EMG lze určit přítomnost (míru) poškození svalové tkáně nebo poruchy nervového vzruchu.

Při poranění nervu lze pomocí EMG přesně určit místo i rozsah poškození nervu, přístroj dokáže rovněž zjistit poruchy centrální nervové soustavy.

Jak probíhá elektromyografie

Elektrody slouží k vyšetření vedení nervového vzruchu nervem. Ve vyšetřovně vám sestra nebo lékař přiloží na kůži v blízkosti testovaného nervu stimulační a registrační elektrodu. Stimulační elektroda dává elektrický impuls, který je veden nervem a končí kontrakcí (stažením) svalu.

Registrační elektroda pak registruje akční potenciál tohoto svalu. Snímací elektroda je obvykle přilepena ke kůži povrchovou elektrodou. Po jejím přilepení je nerv stimulován velmi malým elektrickým impulsem vyvolávajícím jemný záškub ve svalu zásobeném tímto stimulovaným nervem.

Stimulace je nebolestivá, ale můžete mít trochu nepříjemné pocity podobné jako při kontaktu se slabým elektrickým proudem.

Jehlová elektromyografie

Měří charakteristiky akčních potenciálů souboru svalových vláken zásobených jedním nervovým vláknem. Rozdíl od vyšetření snímacími elektrodami spočívá v zanoření (zabodnutí) snímací elektrody do svalu.

Jehla je velmi tenká, asi jako jehla v inzulinovém peru – je tedy mnohem tenčí než jehla používaná pro odběr krve. Při vyšetření můžete cítit lehké píchnutí, asi jako při vpichu injekce do svalu.

Změnou polohy jehly ve svalu lékař vyhledá optimální pozici pro záznam akčních potenciálů. 

Všechny impulzy jsou elektrodami snímány, přenášeny do procesoru, zpracovány a zapsány v podobě EMG křivky na obrazovku.

Ani po vyšetření nejsou nutná žádná další opatření. Výsledek je znám ihned a pokud je hodnocen jako negativní, můžete odejít domů. V případě potřeby s vámi lékař ihned odmluví další, doplňující vyšetření (například magnetickou rezonanci).

Cena vyšetření

Indikované vyšetření EMG je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.

Před vyšetřením

Před vyšetřením není nutná žádná speciální příprava, můžete jíst, pít, užívat předepsané léky.

V těhotenství

EMG je možné provádět v těhotenství. Pokud ovšem zákrok není nezbytně nutný, je lepší ho odložit.

EMG vyšetření, evokované potenciály

Jde o lehce nepřesné označení pro celý komplex elektrofyziologických vyšetření používaných k diagnostice onemocnění jak centrálního tak periferního nervového systému včetně svalů.

Elektrofyziologická laboratoř neurologického oddělení v nemocnici ve Strakonicích disponuje moderním přístrojovým vybavením, využívá kapacity přístroje Medelec Synergy dnes americké renomované firmy Oxford Instruments Medical a součástí vybavení je i magnetický stimulátor Magstim 200(2).

Pokud je pacient objednán na EMG vyšetření, pak jej jistě nemine vyšetření vedení periferních nervů. Toto vyšetření se provádí pomocí elektrické stimulace periferního nervu přiložením stimulační elektrody nad kůži – obvykle na končetinách.

Vyšetření není příjemné, nicméně jej bez velkých problémů snesou i malé děti. „Bolest“, kterou stimulace způsobí, lze v její maximální intenzitě přirovnat k úderu elektrického ohradníku.

Velmi problematické je vyšetřovat touto metodou pacienty se zavedeným kardiostimulátorem!

Jako druhá část EMG vyšetření se často provádí vlastní elektromyografie jehlová. K vyšetření se používá tenkých jehel zavedených do svalu. Sval se vyšetřuje nejprve v klidu a pak při jeho napnutí. Naše EMG laboratoř nabízí pacientům možnost jednorázových jehel, které mají některé nesporné výhody.

Nejčastějšími návštěvníky naší laboratoře jsou lidé s brněním prstů, bolestmi zápěstí a rukou, někdy s jejich otokem, tedy pacienti s nemocí zvanou syndrom karpálního tunelu (kanálu).

Tyto potíže jsou způsobeny útlakem středového nervu vazem v oblasti zápěstí a mohou zužovat člověka po mnoho let jeho života.

Přitom vyšetření a včasná léčba tohoto syndromu je velmi rychlá, jednoduchá a efektivní! Naše nemocnice nabízí pro pacienty s touto nemocí komplexní servis od diagnostiky, po léčbu konzervativní (rehabilitační) i léčbu operační (chirurgie ruky).

Specifitou naší laboratoře je možnost aplikace botulotoxinu pod EMG kontrolou pacientům, kteří jsou indikovaní k této léčbě (krční dystonie, blefarospasmus, dystonie končetin v rámci spasticity, dětem s dětskou mozkovou obrnou=DMO). Jsme schopni zajistit i aplikaci botulotoxinu do vrásek či potních žláz z kosmetické indikace. Pro tuto příležitost je možné uskutečnit pro zájemce o tuto problematiku i prezentaci s edukací.

V naší laboratoři dále vyšetřujeme pacienty s postižením ostatních periferních nervů ať už po úrazech, operacích (např. kyčelních kloubů) nebo při jiných onemocněních (záněty, výhřezy plotének, cukrovka, borelióza, dědičná onemocnění).

Kromě brnění, projikujících bolestí či křečí, jsou další velkou skupinou pacienti se svalovou slabostí. U těch je velmi důležité právě vyšetření jehlovou elektrodou a dále pomocí magnetického stimulátoru. Podle našich informací v celém JČ kraji nefunguje jiné neurologické pracoviště s možností této vyšetřovací metody.

Magnetickou cívkou stimulujeme jednak oblast motorických center v mozku, jednak nervových kořenů i periferních nervů. Magnetická stimulace je nebolestivá, vyvolá maximálně vjem brnění nad místem momentální aplikace podnětu. Magnetickou stimulací se získává odpověď zvaná motorický evokovaný potenciál (MEP).

Vyšetření MEP je důležité pro diagnostiku svalové slabosti jakéhokoliv druhu, tedy způsobené poruchou periferní i centrální nervové soustavy, při simulaci nebo konverzní poruše. Nezanedbatelnou úlohu hraje vyšetření v prognózování poruch hybnosti po cévních mozkových příhodách.

Významnou roli hraje při poškození míchy jakéhokoliv původu – zúžení páteře, nádory, záněty,roztroušená skleróza.

U těchto chorob využíváme dalších metod, které nabízí naše elektrofyziologická laboratoř – vyšetření evokovaných potenciálů zrakových, sluchových, somatosenzorických. Nespornou výhodou oproti jiným diagnostickým metodám je to, že se jedná o vyšetření funkční a přitom pacienta nezatěžující (např. RTG zářením jako CT!).

EMG a EP laboratoř

Ordinační hodiny pondělí – pátek 8:30 – 15. 

Tel. pro objednání ambulantních pacientů 224 436 867 (MUDr. Lachmann, MUDr. Tuček)

Tel. pro objednání pacientů hospitalizovaných ve FN Motol linka 6896 (As. MUDr. Mazanec, PhD)

Elektromyografie (EMG)

Funkční vyšetřovací metoda k diagnostice postižení periferního nervového systému (např.

polyneuropatie, kompresivní léze (stlačení) nervů v anatomických úžinách, traumatické postižení nervů či nervových pletení, komprese či poranění nervových kořenů v oblasti páteře, degenerativní či zánětlivé onemocnění periferních nervů), poruch nervosvalového přenosu (např. myastenie gravis, Lambert-Eatonův syndrom) či svalových onemocnění (např. myopatie, myozitídy).

 Elektroneurografie – stimulace periferních nervů elektrickými impulzy pomocí povrchové stimulační elektrody, registrace odpovědí z povrchových elektrod nalepených buď nad svalem, či na oblasti kůže zásobené příslušným nervem. Na prstech horních končetin používáme k registraci prsténkové elektrody. Jedná se o neinvazivní vyšetření.

Jehlová EMG – registrace odpovědí z jehlové elektrody zanořené do svalu, nejprve v klidu, poté při jeho kontrakci. Jedná se o invazivní vyšetření.

Repetitivní nervová stimulace – série 10 elektrických impulzů frekvencí 3 Hz pomocí povrchové stimulační elektrody, registrace odpovědí z povrchových elektrod nalepených nad svalem. Jedná se o neinvazivní vyšetření používané u pacientů s podezřením na poruchu nervosvalového přenosu.

 Repetitivní nervová stimulace – série 10 elektrických impulzů frekvencí 3 Hz pomocí povrchové stimulační elektrody, registrace odpovědí z povrchových elektrod nalepených nad svalem. Jedná se o neinvazivní vyšetření používané u pacientů s podezřením na poruchu nervosvalového přenosu.

Před EMG vyšetřením není třeba žádná zvláštní příprava, pouze před repetitivní stimulací se na 24 hodin vysazují inhibitory cholinesterázy (léky používané při léčbě myastenie), pokud je pacient užívá.

V den vyšetření se nedoporučuje nanášet na vyšetřované končetiny mastné krémy, končetiny by měly být čisté, volně přístupné (např. ne v sádrové fixaci). EMG nelze provést, pokud je v místě vyšetření akutní zánětlivý proces.

Otoky v místě vyšetření snižují jeho výpovědní hodnotu.

Evokované potenciály

Vyšetřovací metody k funkčnímu zhodnocení zejména centrálních drah různých senzorických modalit. Mezi základní patří evokované potenciály senzitivní (SEP), sluchové (BAEP), zrakové (VEP) a motorické (MEP).

SEP – pomocí elektrických podnětů se stimuluje periferní nerv na horní či dolní končetině, odpovědi mozkové kůry se snímají pomocí elektrodové čepice nasazené na hlavě.

Vyšetřujeme senzitivní dráhy (vedení citlivosti z končetin přes míchu až do mozkové kůry), např.

u pacientů s roztroušenou sklerózou, s postižením míchy při degenerativních a traumatických změnách krční a hrudní páteře, či u neurodegenerativních onemocnění.

BAEP – stimuluje se zvukovým signálem ve sluchátkách, odpovědi se snímají ze zadní části mozku pomocí elektrod nalepených za ušima. Vyšetřujeme sluchovou dráhu. Vyšetření lze využít u pacientů s hučením v uších, závratí, nebo také u pacientů s podezřením na neurinom akustiku (nádor sluchového nervu).

VEP – stimulace probíhá sledováním televizní obrazovky, kde se promítá proměnlivý obraz šachovnice, odpovědi se snímají z mozkové kůry pomocí elektrodové čepice nasazené na hlavě. Vyšetřujeme zrakovou dráhu – nejčastěji u pacientů s retrobulbární neuritidou (zánětem zrakového nervu)  či poruch zraku nejasné příčiny).

MEP – stimuluje se magnetickou cívkou přiloženou na hlavě či nad krční/bederní páteří, odpovědi se snímají povrchovou elektrodou nalepenou na kůži nad určitými svaly horní či dolní končetiny.

Vyšetřujeme motorické dráhy od mozkové kůry, kde vzniká příkaz k pohybu, přes míchu a periferní nerv až ke svalu. Vyšetření se provádí zejména u centrálních poruch hybnosti, např.

u míšní komprese při výhřezu krční/hrudní meziobratlové ploténky, u roztroušené sklerózy a u neurodegenerativních onemocnění.

Elektromyografie

Jehlové konvenční EMG paravertebrálního svalstva

Elektromyografie je elektrodiagnostická metoda, která slouží především k diagnostice poruch nervosvalového aparátu. Podstatou je měření elektrických potenciálů vzniklých v důsledku činnosti kosterní svaloviny. Používají se povrchové elektrody, které snímají akční potenciál velkého počtu motorických jednotek a jehlové elektrody, které snímají malý počet MU (motor unit).

Nervové kondukční studie[upravit | editovat zdroj]

Kondukční studie (vyšetření vedení nervem) vyšetřuje parametry vodivosti periferních nervů. Obvykle se provádí povrchovými elektrodami a je tedy limitována pouze na ty nervy, které leží blíže povrchu.

Vyšetřovat je možno nervy motorické, senzitivní i smíšené. Získáme tak informaci o zachování kontinuity nervu a rychlosti vedení nervovými vlákny. Základem vyšetření je stimulace nervu a registrace potenciálu.

 

Stimulace[upravit | editovat zdroj]

Ke stimulaci nervu je zapotřebí stimulátor a stimulační elektroda.

Stimulátor využívá stejnosměrný proud, přičemž intenzita stimulu je regulována v mA – obvykle do 80-100 mA u vyšetření motorického nervu a do 30 mA u vyšetření senzitivního nervu. Napětí se mění podle odporu (I=U/R).

Stimulační elektroda má dva póly: negativní katodu a pozitivní anodu. K depolarizaci membrány nervu dochází pod katodou. Při bipolární stimulaci jsou oba póly umísťovány podél nervu – katoda blíže snímací elektrodě. Obvykle jsou oba póly 2-3 cm od sebe.

Registrace CMAP[upravit | editovat zdroj]

Fyziologický nález, senzitivní část n. medianus

Registrační elektrody při vyšetření motorického nervu snímají odpověď z mnoha svalových vláken. Aktivní snímací elektroda je uložena nad svalovým bříškem, referenční je uložena nad šlachou. Mezi elektrodu a kůži je aplikován vodivý gel. Jehlové registrační elektrody se používají pouze výjimečně. Hodnocenými parametry jsou amplituda, latence sumačního svalového akčního potenciálu (CMAP) a rychlost vedení nervem.

Registrace senzitivního potenciálu[upravit | editovat zdroj]

Registrační elektrody při vyšetření senzitivního nervu při ortodromní technice (měří vedení impulzu z místa distální stimulace k místu proximální registrace) jsou umístěny nad průběhem nervu.

Při antidromní technice (měří vedení impulzu z místa proximální stimulace k místu distální registrace) používáme povrchové kroužkové elektrody. Hodnocenými parametry jsou rychlost vedení nervem a amplituda akčního potenciálu.

Při všech vyšetřeních je nutné použití zemnící elektrody, která se umísťuje mezi stimulační a snímací elektrodu.

Nálezy[upravit | editovat zdroj]

• Na normálním EMG můžeme zaregistrovat tyto jevy:
  • M vlna – akční potenciál svalu způsobený přímým vedením el. impulsu nervem
  • F vlna – vlna s delší latencí než M, Je způsobená retrográdním vedením AP motorickým axonem k tělu neuronu a následnou novou depolarizací vedoucí zpět do periferie.
  • H reflex – vlna s největší latencí, Je způsobena monosynaptickým míšním reflexem aktivovaným depolarizací senzitivních vláken v nervu.
• Patologické nálezy:
  • Demyelinizační léze – se projeví zpomaleným vedením
  • Axonální léze – (tedy úbytek axonů v nervu) se projeví sníženou amplitudou M vlny. Důvodem je menší počet aktivních svalových vláken. Rychlost je nezměněná.
  • Myastenia gravis – při opakované stimulaci dochází k poklesu amplitudy o 10 % a více (vyčerpání acetylcholinu).

Jehlová EMG[upravit | editovat zdroj]

Jehlová EMG zachycuje bioelektrické potenciály kosterního svalstva pomocí jehlových elektrod zabodnutých do příslušného svalu.

Jehlová elektroda[upravit | editovat zdroj]

Běžně se používá koncentrická elektroda složená z pláště z nerezivějící oceli o průměru cca 0,3 mm, uvnitř kterého je umístěn drátek ze stříbra či platiny o průměru asi 0,1 mm. Na konci elektrody tvoří obnažený drátek oválnou plochu, jež snímá potenciály ze své bezprostřední blízkosti. Ty jsou následně zesilovány.

Opět je třeba použít zemnící elektrodu. Vyšetřující lékař orientuje umístění jehel pomocí charakteru zvuku z reproduktoru.

Vyhodnocení jehlové EMG[upravit | editovat zdroj]

Hodnocenými parametry jsou inzerční aktivita, spontánní aktivita a volní aktivita.

Inzerční aktivita je vyvolaná mechanickým podrážděním svalových vláken hrotem jehly. Je způsobena vybíjením napětí na membránách při porušení svalového vlákna. Při atrofii nebo větším obsahu tuku ve svalu je snížená. Při myotonii je naopak zvýšená.

Spontánní aktivitu fyziologicky v relaxovaném svalu neregistrujeme. Je-li inervace svalu poškozena (periferní léze motoneuronu), registrujeme spontánní výboje svalových vláken – fibrilace.

Při volní kontrakci registrujeme akční potenciály motorických jednotek (MUAP – motor unit action potential, souhrn akčních potenciálů jednotlivých svalových vláken motorické jednotky) zapojených do kontrakce svalu při dané síle.

Síla kontrakce je dána počtem zapojených motorických jednotek a frekvencí impulsů motoneuronů. Vyšetřujeme při malé síle kontrakce, kdy je zapojen malý počet motorických jednotek. Při velké síle by se jednotlivé registrované impulsy nedaly od sebe odlišit.

Větší počet zapojených motorických jednotek, než je standard, zaznamenáváme při myopatiích, menší pak při deinervaci svalu.

Hodnotí se zejména amplituda, případně počet fází a délka trvání. Při zvyšování síly kontrakce dochází k pozvolnému zahušťování vzorce až do obrazu tzv. interferenčního vzorce, jehož amplituda se fyziologicky pohybuje v rozmezí 1-5 mV. Patologií je nedosažení plné interference či změna amplitud.

Elektromyograf[upravit | editovat zdroj]

Základní součástí elektromyografu jsou stimulační a registrační elektrody, zemnicí elektroda, stimulátor, zesilovač, reproduktor a monitor.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

• Elektrokardiografie
• Elektroencefalografie

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

• MUDr. Jaromír Šrámek (Formol)

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

• AMBLER, Zdeněk. Neuropatie a myopatie :  minimum pro praxi. 1. vydání. V Praze : Triton, 1999. ISBN 80-7254-060-2.

• BEDNAŘÍK, Josef, Zdeněk AMBLER a Evžen RŮŽIČKA, et al. Klinická neurologie. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 0 s. ISBN 978-80-7387-389-9.

• KELLER, Otakar. Obecná elektromyografie :  fyziologické základy a elektrofyziologická vyšetření se zvláštním zřetelem k rozboru potenciálu motorické jednotky. 1. vydání. Praha : Triton, 1999. ISBN 80-7254-047-5.

Doporučená literatura[upravit | editovat zdroj]

• HRAZDIRA, Ivo a Vojtěch MORNSTEIN. Lékařská biofyzika a přístrojová technika. 1. vydání. Brno : Neptun, 2001. 396 s. ISBN 80-902896-1-4.

Nemocnice Jihlava

EMG – elektromyografie

naše neurologické oddělení disponuje novým přístrojem pro EMG diagnostiku. Pomocí EMG se vyšetřuje kompletní spektrum nervosvalových chorob, ale i onemocnění periferních nervů. Měří se rychlost vedení vzruchu ve stimulovaném nervu a velikost elektrické odpovědi na stimulaci ve svalu nebo v jiném místě nervu. Nejčastější vyšetřovanou diagnózou je SKT – syndrom karpálního tunelu (utlakový syndrom, který způsobuje postižení či poškození středního nervu – nervus medianus v karpálním tunelu – zápěstí).

Před vyšetřením není nutná žádná speciální příprava. Můžete normálně jíst, pít a užívat běžné léky. Vyšetření se není nutné obávat.

Pokud lékař k vyšetření použije snímací kožní elektrody, tak je metoda absolutně nebolestivá.

Jehlová elektroda se zavádí do příslušného svalu a zavedení jehlové elektrody do svalu vpichem skoro vůbec nebolí, protože elektrody jsou velmi tenké – tenčí než běžné injekční jehly.

Vyšetření objednává neurolog a je k němu třeba mít doporučení s vyplněnou žádankou.

V roce 2014 získalo naše pracoviště nově i statut regionálního centra spasticity, které poskytuje specializovanou péči pacientům se spasticitou po CMP i v důsledku dalších neurologických onemocnění, včetně možnosti aplikace botulotoxinu a návazné specializované rehabilitace.

Vyšetření provadí MUDr. Jana Zemanová a MUDr. Stanislav Kopecký. Výsledek obdržíte hned po vyšetření. 

– neurologické odd. B – tel. č. 567 157 483

ordinační doba: 09.00 – 15.30 hod Po – Pá

lékař: Dr. Zemanová (Po, Út, Pá), Dr. Kopecký (St, Čt)

Evokované potenciály

jsou vyšetření sledující aktuální elektrickou aktivitu Vašeho mozku. Vyšetření se používá při podezření na postižení zrakové, sluchové či míšních drah. Typicky se využívá k diagnostice demyelinizačních onemocnění (např. roztroušené sklerózy), mozkových příhod a poškození nervů. Vyšetření navrhuje neurolog či oftalmolog.

Při vyšetření jsou Vám na hlavu připevněny snímací elektrody. Připevnění není bolestivé. Po ověření správného kontaktu všech elektrod dostanete za úkol sledovat obrazovku. Lékař přitom na monitoru počítače sleduje, jak na zrakové podněty reaguje Váš mozek. Vyšetření sluchových evokovaných potenciálů (BAEP) probíhá podobně.

Místo obrazovky však budete vnímat zvukové signály ze sluchátek. Při somatosenzorickém vyšetření Vám lékař nebo sestra připevní na zápěstí a na kotníky elektrody. Přístroj do nich bude pouštět slabé elektrické impulsy. Délka vyšetření je přibližně 30-60 minut. Popis je k dispozici s odstupem, provádí MUDr. Vladislav Cunder.

– neurologické odd. B – tel. č. 567 157 483

ordinační doba: 13.00 – 15.30 Pá

sestra: Kothbauerová, lékař: Dr. Cunder

EMG laboratoř

Pondělí:

Úterý: Středa: Čtvrtek: Pátek:

7:00 – 13:30

7:00 – 13:30

Seznamte se s Vnitřním řádem ambulancí Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí a.s.

Elektromyografie patří mezi vyšetřovací metody, které napomáhají hodnotit funkční stav pohybového systému a jeho zásobování nervovými vlákny. Je založena na snímání povrchové nebo nitrosvalové aktivity. Vyšetření pomáhá lékaři rozlišit jednotlivé druhy nervosvalových onemocnění.

K vyšetření se používá přístroj zvaný elektromyograf. Je opatřen elektrodami, zesilovačem, procesorem a obrazovkou. Při vyšetření se používají dvě techniky podle charakteru Vašeho onemocnění: kondukční a jehlová.

Indikace k EMG vyšetření

Jednou z nejčastějších indikací k EMG vyšetření je syndrom karpálního tunelu. Syndrom se projevuje postižením průběhu jednoho ze tří nervů zásobujících ruku – tzv. nervus medianus v úrovni zápěstí a dlaně. Příznaky, které syndrom tvoří, jsou způsobeny stlačením tohoto nervu tam, kde prochází „tunelem“ (canalis carpi) pod příčným zápěstním vazem.

Nemocní velmi často pozorují oslabenou citlivost, mají pocity brnění, mravenčení nebo pálení hlavně na zevní palcové straně dlaně a také na palci, ukazováku a prostředníku. Příznaky mohou někdy vyzařovat směrem vzhůru až do paže a ramene.

Uvedené obtíže se objevují nejčastěji v době spánku a často nemocného probouzejí. Pacienti si pak často spontánně ulevují tím, že spí s rukou ohnutou v zápěstí, jindy si ji namáčejí do studené vody nebo si ji „vytřepávají“, apod.

S postupem času mohou pozorovat ochrnování postižené ruky a postupné prohlubování poruchy až ztráty citlivosti na dlani a prstech na palcové straně ruky.

Onemocnění se vyskytuje častěji u lidí těžce pracujících např. s vibračními nástroji, ale rovněž u lidí pracujících s myší u PC. Často se toto postižení nervu objevuje i v těhotenství nebo u diabetiků.

Dalším častým důvodem k EMG vyšetření je postižení nervových kořenů – tzv. radikulopatie. Při výskytu kostních nárůstů (osteofytů) či při vyhřezlé meziobratlové ploténce (hernii) dochází k utlačení nervového kořene.

EMG vyšetření má zde rovněž nezastupitelné místo, a to opět jak v diagnostice, tak ve sledování průběhu léčby a nakonec i v prognóze dalšího vývoje onemocnění.

Nejčastěji dochází k postižení krčních a bederních nervových kořenů, které se projevují šířením bolestí z oblasti páteře do horní či dolní končetiny, brněním, trnutím, necitlivostí či oslabením svalové síly určitých svalů zásobených daným nervovým kořenem.

EMG vyšetření se dále provádí u dnes velmi časté zvýšené nervosvalové dráždivosti – tetanie, způsobené nedostatkem hořčíku a vápníku. Mezi projevy tetanie patří především pocity mravenčení, brnění končetin, křeče, pocity tlaku na hrudníku, bušení srdce, pocity celkové slabosti, nevýkonnosti či zvýšené únavy.

Spektrum onemocnění periferního nervového systému a kosterního svalstva indikované k EMG vyšetření je velmi bohaté a rozhodnutí k indikaci tohoto vyšetření spadá do rukou specialisty – neurologa.

Organizace vyšetření

Prosíme Vás, abyste se na vyšetření dostavili v určenou hodinu. Vyšetření Vám nemůžeme provést dříve nebo později z důvodu dalších objednaných pacientů. V případě, že vyšetření nemůžete absolvovat v objednaném termínu, prosíme Vás, abyste se přeobjednali na jiný termín.

K vyšetření si s sebou doneste průkazku zdravotní pojišťovny a doporučení lékaře-specialisty.

Příprava před vyšetřením

Před vyšetřením není nutná nějaká speciální příprava. Můžete normálně jíst, pít a užívat běžné léky.

Provedení vyšetření

EMG provádíme v laboratoři, která se nachází ve 3. patře ambulantní části Nemocnice Podlesí naproti neurologické ambulance.

Studie nervového vedení – tzv. kondukční studie

Měří rychlost vedení akčního potenciálu ve stimulovaném nervu a velikost elektrické odpovědi na tuto stimulaci ve svalu nebo na jiném místě nervu.

Vyšetření se provádí pomocí stimulační a snímací elektrody připojené na zdroj elektrických pulsů a záznamové a zobrazovací zařízení. Snímací elektroda je obvykle přilepena ke kůži povrchovou elektrodou.

Po jejím přilepení je nerv stimulován velmi malým elektrickým impulsem vyvolávajícím jemný záškub ve svalu zásobeném tímto stimulovaným nervem.

Stimulace je nebolestivá, ale můžete mít trochu nepříjemné pocity podobné jako při kontaktu s elektrickým ohradníkem.

Cílem tohoto vyšetření je porovnání rychlosti vedení v nervu či velikosti potenciálu –elektrické odpovědi ve svalu s věkovou normou. Abnormální hodnoty mohou potvrdit poškození vyšetřovaného nervu úrazem, dlouhotrvajícím tlakem, zánětem, poruchou látkové výměny nebo toxickými látkami.

Jehlová elektromyografie

Měří charakteristiky akčních potenciálů motorických jednotek, tj. souboru svalových vláken zásobených jedním nervovým vláknem.

Jehlová elektromyografie je prováděna zanořením tenké jehly do svalu. Její tloušťka je srovnatelná s inzulínovou jehlou. Při vyšetření můžete pocítit lehké píchnutí podobné jako při vpichu injekce do svalu.

Tato procedura je spojena s minimálním rizikem krvácení či zanesení infekce, jelikož používané jehly jsou sterilní. Změnou polohy jehly ve svalu je vyhledávána optimální pozice pro záznam akčních potenciálů.

Cílem vyšetření je porovnání různých parametrů akčních potenciálů motorických jednotek s věkovou normou. Abnormální hodnoty mohou potvrdit poškození vyšetřovaného svalu při postižení zásobujícího nervu, např. při postižení vláken nervových kořenů, pletení či periferních nervů nebo při postižení samotného svalu zánětem, poruchou látkové výměny nebo toxickými látkami.

Odpovědi na nejčastější dotazy pacientů:

Je nutné se na vyšetření nějak připravit?

Před vyšetřením není nutná speciální příprava. Můžete normálně jíst, pít a užívat běžné léky.

Obavy z vyšetření?

Vyšetření se nemusíte obávat. Při použití povrchových kožních elektrod je metoda absolutně nebolestivá. Jen u někoho může být vnímána jako nepříjemná, protože ucítíte jemné kopnutí podobné jako při doteku s elektrickým ohradníkem.

Jehlová elektroda se zavádí do příslušného svalu. Zavedení jehlové elektrody do svalu vpichem skoro vůbec nebolí, protože elektrody jsou velmi tenké, obdobné inzulínovým. Pocítíte pouze lehlé štípnutí jako při vpichu injekce do svalu.

Je nutné se po vyšetření nějak omezovat?

Toto vyšetření je zcela bez dalších omezení.

Pokud beru léky na ředění krve, nebudu mít po vyšetření jehlovou elektrodou problémy se zastavením krvácení?

Ne. Jedná se o vyšetření velmi tenkými jehlami, při kterých se ani u pacientů užívajících protisrážlivé léky problémy s krvácením po vyšetření neobjevují.

Jak dlouho vyšetření trvá?

Záleží na tom, co vše při EMG chceme vyšetřit, což se vyvíjí od diagnostické rozvahy. Vyšetření tak může trvat 15 minut, ale i hodinu. Někdy nám například vystačuje vyšetření jednoho nervu, jindy jich vyšetříme hned několik.

Kdy budu znát výsledek vyšetření?

Výsledek Vám lékař předběžně oznámí ihned po vyšetření. V případě sporných nálezů bude nutné provést ještě další vyšetření.

Zpět na Neurologické ambulance