Domácí zvířata – ráj klíšťat. Můžeme od nich něco chytit?

Přenašeči různých nemocí a parazité už dávno nežijí jen na lukách a v lesích. Klíšťata se čím dál častěji vyskytují také ve městech, a také proto je ochrana před nimi stále důležitější i pro obyvatele měst.

Klíšťata jsou rozšířena prakticky po celém světě. Na našem území žije převážně klíště obecné. Tito parazité jsou nechvalně známí hlavně kvůli široké paletě nemocí, které přenášejí. Stačí připomenout klíšťovou encefalitidu a boreliózu.

Skvělý život  

Zelené plochy měst a příměstských oblastí tvoří svým složením pro život klíšťat relativně příznivé podmínky. Navíc změny, které doprovázely vznik moderní společnosti, tyto podmínky ještě vylepšily. Neustálý pohyb mnoha lidí na relativně malém prostoru znamená pro parazity nejen dostatečné množství potravy, ale i potencionální transport na vzdálenější místa.

Domácí zvířata mohou navíc přinášet různá vývojová stadia klíšťat do bytů. Divocí tvorové žijící ve městech zase tvoří zásobárnu choroboplodných mikroorganismů, které může klíště přenášet dál. Zásahy člověka do přírody způsobují, že zvířata hledají úkryt nebo potravu stále blíž u lidských sídel. A s nimi přicházejí i klíšťata. 

Nebezpečná setkání 

Klíště obyčejně vyčkává na svou oběť v trávě, případně jiném nižším porostu. Při pohybu na libovolné zelené ploše se člověk běžně dostává do kontaktu se stébly trávy nebo níže uloženými listy, na kterých parazité sídlí.

 Ti se pak instinktivně přichytí na kůži nebo oděv a po vyhledání vhodného místa na lidském těle začnou sát.

Chytit klíště lze už vlastně kdekoli, kde je jen kousek zeleně – na procházce se psem, při běhu nebo v parku při čtení knížky.

Braňte se očkováním 

Ochrana před klíšťaty je důležitá.

  • Nejúčinnější prevencí klíšťové encefalitidy je očkování.
  • Při pobytu ve vyšší trávě noste vhodnou obuv a dlouhé kalhoty, ačkoliv to v létě může být obtížnější.
  • Používejte repelenty.
  • Po příchodu domů vždy prohlédněte sebe a členy rodiny (popřípadě psa) a přisátá klíšťata co nejdříve odstraňte.  

Klíšťatům se úplně vyhnout nedá. Na rozdíl od boreliózy existuje u klíšťové encefalitidy očkování, které je nejúčinnější prevencí. Vakcinace může být zahájena v jakémkoliv ročním období a základní očkovací schéma tvoří 3 dávky.

Dlouhodobou ochranu proti této závažné neuroinfekci zajistí pravidelné přeočkovávání. Dospělí i děti se mohou nechat očkovat u svého praktického lékaře nebo v očkovacím centru, na očkování přispívají všechny zdravotní pojišťovny.

(mpr)

Zdroj:

Rizzoli A, Silaghi C, Obiegala A et al. Ixodes ricinus and Its Transmitted Pathogens in Urban and Peri-Urban Areas in Europe: New Hazards and Relevance for Public Health. Frontiers in Public Health 2014; 2: 251. ISSN 2296-2565. Dostupné na: http://journal.frontiersin.org/article/10.3389/fpubh.2014.00251/abstract.

Objednejte se na očkování právě teď

SO chovatelů potkanů

Rozmohl se nám tady takový nešvar… VENČENÍ POTKANŮ. 🙂

Každoročně se s tím, jak jsou dny stále teplejší a počasí příznivé, objevuje tohle kontroverzní téma. Na jedné straně stojí lidé, kteří chtějí dopřát potkanům pobyt na čerstvém vzduchu („My přece taky chodíme ven!“), a na druhé ti, kteří to považují za nezodpovědný hazard s potkaním zdravím („Potkan venku zaručeně umře!“).

Naši domácí potkani převážně žijí v bytech, s kontrolovanou a stálou teplotou a náhlé přemístění do venkovního prostředí, s nižšími teplotami a foukajícím větrem, může vyústit v nachlazení. Nejnebezpečnější je to na jaře, kdy začnou sice teplé dny, ale země je ještě prochladlá.

V horkých dnech je naopak rizikem přehřátí, zejména pokud si někdo „venčení“ představuje stylem „vezmu je v kleci venku a nechám je celé odpoledne na zahrádce“. Pokud potkan nemá možnost úkrytu před sluníčkem, hrozí zejména u červenookých potkanů záněty nebo poškození očí.

Pokud je venčený tam, kde se pohybují divocí potkani, může od nich chytit parazity nebo některá onemocnění. Nejde jen o svrab, ale na potkanech se může přichytit i klíště nebo může domů donést blechy. Hrozí jim také leptospiróza, kterou mohou přenést i na člověka.

Kromě neviditelných hrozeb jsou potkani venku ohroženi také nejrůznějšími predátory. Pokud se drží jen u majitele, je pravděpodobnost, že je napadne pes, kočka nebo dravý pták menší, ale třeba sokolnicky vedené dravce přítomnost člověka od útoku na jasnou kořist neodradí.

A i bez hrozby ze strany predátora se potkan může něčeho leknout a utéct, případně se zatoulat tak, že už ho majitel nedohledá, zaleze třeba do hromady kamenů, do děr v zemi atp.

Není také od věci se zamyslet nad tím, co je pro venčené potkany přínosem. Pobyt na čerstvém vzduchu? To je oblíbený argument zejména vlastních maminek („Neseď u toho počítače a běž na čerstvý vzduch!“).

Kolik z vás bude raději na čerstvém vzduchu, než aby dělalo něco jiného? Potkani venku mohou zkoumat nové prostředí, mít nové podněty ke čmuchání, k potkávání nových kamarádů – ostatně, kvůli tomu se přece venčí psi, ne? To má ale háček. Pes je predátor, který je stavěný na prozkoumávání nových prostředí a hledání kořisti.

Potkani jsou naopak kořist, proto nemají moc rádi změny (některým stačí vyměnit v kleci oblíbený domeček a už s tím mají problém), nové prostředí zkoumají zejména proto, aby zjistili, co je kde ohrožuje a čemu se vyhnout. Divocí potkani, pokud se nemusí vydávat za potravou, většinu času tráví ve svých norách, kde jsou v bezpečí.

Ven se obvykle vydávají až za soumraku a v noci, kdy je riziko predátorů menší. I naši domácí potkani jsou zvířata spíše s večerní a noční aktivitou. Při tom většina lidí má čas potkany „vzít ven“ až po práci či škole. Tedy v době, kdy mají „půlnoc“.

Venku pak čichají nejrůznější pachy a na rozdíl od nás poznají, že jsou na oblíbené stezce koček nebo na území smečky divokých potkanů, kteří by je mohli napadnout. Pohyb v těch místech jim může připadat příliš nebezpečný, a proto si ho neužijí.

Venčení potkanů se tedy spíše nedoporučuje. A pokud majitel na venčení potkanů přece jen trvá, měl by se alespoň snažit co nejvíce minimalizovat rizika.

Tedy potkany nepouštět tam, kde mohou běhat divocí potkani, v okolí je moc koček či jiných predátorů, nezapomenout je ošetřit proti vnějším parazitům a neustále na jejich pohyb dohlížet. A nebrat ven potkany neotužilé a se slabší imunitou.

V podstatě jim pohyb venku nedá nic, co by nešlo nahradit doma (např. zábavou ve výběhu, zejména pokud se jim majitel bude věnovat a nenechá je jen bezcílně běhat).

Jak u psa poznat nakažení lymskou boreliózou – Mazlíčci v pohybu

Psi chytí klíště raz dva. Často se pohybují v přírodě, které jsou naproti nám svým vzrůstem o něco blíž a kožich tvoří pro klíšťata ideální nástupní můstek. Vymetou kdejakou vysokou trávu nebo křoví, takže jsou perfektní sběrnou těchto parazitů. Není tedy divu, že i přes použití antiparazitik musíme čas od času nějaké to klíště chlupáčovi vyndavat.

Navíc nyní se zkoumá možný přenos boreliózy i jinými krví se živícími parazity, jako jsou blechy nebo komáři.

Hlavním přenašečem ale stále zůstává klíště obecné. Výskyt klíšťat s boreliózou se pohybuje v rozmezí od 2 % do přibližně 40 %. Záleží hlavně na místním výskytu boreliózy. Za onemocnění totiž může bakterie Borrelia, která se do trávicího traktu klíštěte dostane až při sání krve nakaženého zvířete. V naší republice se nakaženost klíšťat odhaduje na 20 %.

Budete mít zájem:  Známe vítěze prvního kola soutěže Krása prsou!

Nákaza

Aby se pes boreliózou nakazil, musí být klíště přisáté více než 24 hodin. Proto včasné objevení a vyndání klíštěte hraje důležitou roli. Prohlížejte tedy pejska po každé procházce, anebo alespoň každý večer.

Jestli nemoc propukne klinicky, záleží nejen na množství přenesených bakterií Borrelia, ale také na zdravotním stavu pejska a síle jeho imunitního systému. Důležité je i správné odstranění klíštěte, ale o tom vám povím až příště. Borelióza může u psa propuknout i po několika měsících od nakažení, třeba při oslabení imunity jiným onemocněním.

Jistě víte, že varovným signálem při nakažení u lidí je zarudnutí místa přisátí klíštěte s výrazným lemem, které se objevuje po několika dnech od infekce. U zvířat se tento příznak ale neobjevuje. Včasné zjištění nákazy je tedy u psů o to obtížnější.

Příznaky

Jak tedy lymskou boreliózu u psa poznat? Podle veterinářů se mezi nejčastější příznaky řadí

  • kulhání na jednu nebo více nohou
  • zvýšená teplota
  • nechuť k jídlu
  • apatie
  • bolestivost kloubů

V pozdějších stádiích onemocnění nastupují příznaky závažnější a mnohem nebezpečnější, jako je poškození srdce, mozku nebo ledvin. Tyto příznaky ale mohou nastoupit i při absenci těch výše zmíněných.

Srdeční a nervová forma je ojedinělá, ale o to nebezpečnější. U nervové formy může docházet až k celkové paralýze, záchvatům nebo bolestivým křečím.

Poškození ledvin omezí jejich funkčnost a často ho doprovází otoky končetin.

Diagnostika a léčba

Hlavní diagnostika Lymské boreliózy spočívá v serologickém vyšetření krve na protilátky,  případně i přímý nález bakterií v kloubní nebo jiných tělních tekutinách.

Lymská borelióza se dá diagnostikovat i vyšetřením přisátého klíštěte. Po vytažení ho můžete poslat na vyšetření, kde vám zjistí, jestli bylo nakažené.

Onemocnění tak sice odhalíte včas, standardní vyšetření, které odhaluje klíšťovou encefalitidu, lymskou boreliózu a ehrlichiózu, vás ale vyjde na 1 990 korun, čistě jen na boreliózu na 740 korun.

Proto se vyplatí ho dělat asi jen v případě, že máte na onemocnění podezření – třeba pokud je klíště nacucané, a bylo tedy přisáté déle jak den, a jestliže se pohybujete v místě, kde je nákaza klíšťat vysoká.

Léčba pak bývá dosti zdlouhavá a obtížná. Nejenže se minimálně dva týdny podávají antibiotika, musí je doprovázet i symptomatická léčba příznaků. Zdlouhavá léčba navíc krom vaší peněženky velmi zatíží i psí organismus.

Prevence

Jako u všeho, zásadní je tedy řádná prevence. Ta v případě boreliózy spočívá především ve zmíněném používání antiparazitních prostředků a pravidelné kontrole kožichu. Vyplatí se také pravidelně ošetřovat vhodným repelentem psí pelíšek a ostatní místa, kde se pejsek hojně zdržuje.

A pokud chcete mít ještě větší jistotu, že se váš chlupáč nenakazí, můžete ho proti lymské borelióze nechat očkovat. Nejlepším časem pro vakcinaci je období před sezónou klíšťat, tedy v lednu – březnu.

I tak se ale může nakazit. Očkování má jen asi 50 % účinnost. Ve spojení s ostatní prevencí ale i tak znatelně snižuje možnost nakažení.

Tady se můžete podívat na výskyt infikovaných klíšťat lymskou boreliózou v jednotlivých krajích:

Pozor na klíště – důležité informace

Přinášíme ucelené a zajímavé informace o klíšťatech, jejich odstranění a likvidaci, ale i o nemocech, jež tito parazité přenášejí. Jistě nikdo nemá radost, když na svém těle nalezne přisáté klíště. Pojďme tedy učinit všechna opatření, abychom klíšťatům jejich snahu, dostat se nám na kůži, co nejvíce znemožnili.  

Klíště

Klíště patří mezi cizopasníky a roztoče. Řadí se k nejčastějším přenašečům onemocnění u lidí a zvířat. Jsou příbuzní pavoukům a stejně jako oni mají v dospělosti čtyři páry nohou. Nejvýznamnější čeleď se nazývá Ixodidae, která se dokázala přizpůsobit všem klimatickým podmínkám.

V České republice se nejvíce vyskytuje klíště obecné a najdeme ho nejen v nížinách, ale i ve vyšších nadmořských výškách. Klíšťata mají vysokou schopnost reprodukce. Samička může vyprodukovat 2500 až 4000 vajíček. Dokážou přežít i v chladných a suchých obdobích roku, což vysvětluje sezonnost jejich aktivity.

 Jedno klíště v sobě může mít až osm choroboplodných zárodků. Přičemž nás může infikovat dvěma až třemi z nich. 

Jak si nás klíště najde

Klíšťata na rozdíl od komárů nedokážou sami aktivně vyhledávat své „oběti“. Klíště naopak s velikou trpělivostí vyčkává.

Vylézá na stébla trav, kde vztyčí přední pár nohou, který následně používá jako anténu. Informace poté získává z fyzikálních a chemických vjemů z okolí. K těmto informacím jim pomáhá zvláštní prohlubeň, tzv.

Hallerův orgán, který je umístěn na posledních článcích prvního páru končetin. 

Nejsilnější jsou vjemy pachové, které vydává každý tvor, člověkem nevyjímaje. Následně už reaguje na různé otřesy způsobené přibližováním hostitele. Poté už jen stačí otřít se o rostlinu a klíště se přichytí. Tato vlastnost je využívána při jejich umělém sběru v přírodě, kdy se klíště zachytne na flanelový hadřík připomínající srst zvířete. 

Jak klíště saje

Klíště se nepřichytí ihned potom, co se dostane na svého hostitele, ale vybere si vhodné místo. Tímto místem pro ně je většinou vlhká a jemná pokožka jako je podpaží, třísla, podkolení jamka, na břiše nebo za ušima. Může se však přisát kdekoli, dokonce i na hlavě ve vlasech.

 K uchycení využívá orgán ústního ústrojí s protisměrnými zoubky, které zajišťují příjem krve. Společně se slinami vylučuje i specifickou látku, jež způsobuje, že po delší době je náročné klíště odstranit. V prvních hodinách sání ani necítíme. Může za to další z vylučovaných látek, která zabraňuje vzniku zánětu.

Dále dokážou ochromit imunitní reakce hostitele na přisátí. Všechny tyto schopnosti vytvářejí podmínky pro uchycení infekce v našem organismu.

Samotné sání se dělí na dvě fáze. V té první klíště pomalu přijímá hostitelovu krev. Po 24–48 hodinách nastává fáze druhá, při které se zvyšuje riziko přenosu infekce. Právě z tohoto důvodu je důležité, se okamžitě po příchodu z přírody důkladně prohlédnout a přisátá klíšťata odstranit. Sát krev může pouze samička, kterou poznáme na první pohled. Samice má zřasený zadeček oranžové až červené barvy. Zřasení umožňuje zvětšení objemu během sání. 

Život klíštěte se skládá ze tří stadií: larva, nymfa a dospělec. Jeho vývojový cyklus u nás trvá 2-3 roky, což způsobuje, že je uchovávatelem nákaz v přírodě. K tomu přispívá i fakt, že klíště je schopné přenášet patogeny ve všech třech stadiích vývoje. 

Má klíště přirozeného nepřítele? 

Klíšťata mají své místo v ekosystému a i přes jejich parazitický způsob života, mají své přirozené nepřátele. Mezi ty nejjednodušší patří například bakterie a houby.Dalšími nepřáteli jsou zástupci hmyzí říše.

Především napitá klíšťata představují veliké lákadlo třeba pro mravence a pavouky. Často končí jako potrava i pro obojživelníky a plazy. Drobní hlodavci si během vzájemného čištění klíšťata navzájem vykusují.

Největším nepřítelem je však bezesporu člověk.

Nejvyšší aktivita klíšťat

Klíšťata upřednostňují teplokrevné živočichy. Vyskytují se od druhé půlky března do začátku listopadu. Zvýšená aktivita je zaznamenána od dubna do srpna, avšak hodně záleží na počasí. Po deštích a po zazelenání se lesů novým listím je výskyt klíšťat vyšší. Nejvíce pak ve smíšených lesích s křovinným a bylinným podrostem, kde je dostatečné množství savců různé velikosti. 

Nemoci způsobené infikovaným klíštětem

Klíšťová encefalitidaJedná se o zánětlivé onemocnění mozku a mozkových blan. Infikovanost klíšťat v České republice se pohybuje okolo 1-2%, ale výrazně se liší v různých oblastech. V roce 2010 se tímto virem nakazilo 589 lidí. 

Budete mít zájem:  Jeřabiny jsou super, ale nesmí být čerstvé

Jak onemocnění probíháVe chvíli kdy vstoupí vir do těla, začíná inkubační doba, která trvá 7-14 dní. Onemocnění následně svými příznaky připomíná chřipku. Objevuje se bolest kloubů, zvýšená teplota a malátnost. Tyto příznaky po několika málo dnech ustanou a jedinec se cítí zdráv. U zdravých jedinců se většinou vytvoří imunita, jako u jiné prod

ělané choroby a příznaky se už neobjeví. V opačném případě se po několika dnech příznaky vrátí, avšak v daleko horší podobě. Virus nejčastěji napadá vyšší centra mozku a mozkové obaly. Klasickými symptomy jsou bolesti hlavy, světloplachost,   zvracení, netečnost a vysoké horečky. Vážnější problémy nastávají v případě, kdy virus napadne spodní centra mozku. V takových situacích může dojít i k zástavě srdce. Při další formě choroby dochází k postižení pažního pletence, které bývá spojeno s asymetrickou obrnou horní končetiny.Průběh onemocnění i jeho následky bývají u dospělých a starších osob horší než u dětí. 

Léčba

V první řadě je důležité vědět, že pro toto virové onemocnění zatím nebyly nalezeny účinné léky. Dají se léčit jen její projevy. Nejlepší variantu představuje preventivní očkování. Pokud je klíště pozitivní v testu infekce je na místě omezit stres, fyzickou zátěž a posílit svou imunitu vitamíny.  Lymská borelióza (nebo také lymeská borelióza)Ze všech nemocí přenášených klíšťaty je borelióza tím nejzávažnějším. U nás ji přenáší 8-10% klíšťat. V roce 2010 bylo zaznamenáno přes 4000 případů onemocnění. Jedná se o bakteriální onemocnění, které probíhá ve třech stádiích. 

Onemocnění můžeme tedy rozdělit do tří fází: 

1.fázeV prvním z nich se objeví červená skvrnka s bílým středem v místě kousnutí klíštětem. Tento příznak velice usnadňuje diagnózu. Nemoc je většinou provázena malátností, horečkou, únavou nebo zvracením. Skvrna se může zvětšovat, ale také může nemoc zcela odeznít. 2.fázeNěkdy se stane, že se příznaky ani neobjeví a nemoc přejde do fáze druhé. Ta nastává po dvou až dvanácti měsících po nákaze. Bývá provázena bolestmi kloubů a otoky. Bakterie může napadnout i srdce a nervy, což se projeví dušností, kašlem, trnutím šíje, bolestmi hlavy nebo nepravidelným tlukotem srdce. 3.fázePoslední stádium propuká až po několika měsících či letech. V takovém případě, na první pohled zdravého člověka, postihne zánět mozkomíšních blan nebo záněty kloubů. 

Léčba

Pokud má být léčba lymské boreliózy úspěšná, je zapotřebí ji včas odhalit a okamžitě zahájit léčbu antibiotiky. Pokud tomu tak je, nemoc většinou odezní bez dalších komplikací. Mohou přetrvat následky v podobě bolestí hlavy nebo zvýšené únavy. 

Mezi méně známé nemoci pak dále patří Ehrlichióza, což je bakterie napadající bílé krvinky, Babesióza, což je sporozoit pronikající do červených krvinek, kde žije a rozmnožuje se a pak tularémie a Q horečka.

Zásady proti přisátí klíštěte

1. Vhodné oblečení při pobytu v příroděIdeální jsou dlouhé kalhoty, dlouhý rukáv a plná pevná obuv. Vhodnější je hladký materiál, po kterém se klíštěti hůře leze. Na světlejších barvách jsou sice lépe vidět, ale zase je více přitahují.  2. Používejte repelent3.

Mějte u sebe kartu na odstranění klíštěte4. Snažte se vyhnout pohybu v hustých porostech smíšených lesů5. Nedovolte infikování domácích zvířat klíšťaty6. Případně ošetřete pelechy vašich domácích mazlíčků7. Po příchodu domů z procházky psa vyčešte8.

Svrchní části oblečení si svlékněte před vstupem domů a vyklepejte  9. Omezte počet klíšťat na vaší zahradě. Klíšťata vyhledávají vlhké prostředí. Snažme se tedy vlhkost snížit strategickým použitím štěrku, kamínků a dlažby. 10.

!!! Vždy se po příchodu z přírody důkladně prohlédněte a zajistěte zkontrolování i těch částí těla, kam si sami nevidíte!!!

Prohlížejte děti!

Vzhledem k tomu kolik času děti tráví posedáváním, poleháváním a pobíháním v trávě jsou snad nejvíce vystaveny nebezpečí, že se na ně klíště přisaje. Z tohoto důvodu je rozumné vymezit prostor pro hrátky dětí mimo vysokou trávu, křoviny a houštiny. Mělo by být samozřejmostí dítě večer prohlédnout. Svou pozornost zaměřme na riziková místa jako je podkolení jamka, třísla, podpaží, za ušima a na hlavě. Klíště se však může přisát kdekoliv, dokonce i na intimních místech. 

Jak odpudíme klíště 

Repelentní roztok na kůžiRoztok se nejdříve dá do dlaní a následně rozetře po těle. Po aplikaci je důležité omýt si ruce! V obchodech si můžeme vybrat mezi gely, olejíčky, tělovými mléky a vodičkami. Záleží na každém, co preferuje.

Cena se pohybuje od 70 Kč výše.

Repelent na kůži ve sprejiVýrobky ve spreji je možné nanášet na kůži, na oděv i do vlasů. Jedná se o nejúčinnější ochranu. Velikou výhodou je rychlá a snadná aplikace, při které je ale nutné chránit si oči, nos a ústa. Cena repelentu začíná na 90 Kč.  Repelent na oděvLze nanášet na boty i textil. Není však doporučen používat přímo na pokožku. Součástí těchto sprejů jsou látky, které dokážou klíště nejen odpudit, ale i zahubit. V případě kontaktu s pokožkou mohou u některých jedinců nastat alergické reakce. Nespornou výhodou těchto přípravků je voděodolnost a dlouhodobá ochrana.Cena se v obchodech pohybuje od 130 Kč výše.  Repelent pro dětiSvým složením je vhodnější pro citlivou dětskou kůži. Dají se použít již pro děti od šesti měsíců. V nižším věku dítěte se doporučují jen ochranné sítě. Mějme na paměti kratší dobu účinku.Přibližná cena je 100 Kč.  Ochranné návlekyTyto návleky mohou připomínat potítka pro sportovce a jsou k dostání na ruce i na nohy. Obsahují látky pro odpuzení klíšťat a létavého hmyzu. Výrobce uvádí životnost 12 praní bez ztráty účinnosti.Najdeme je pouze ve specializovaných obchodech nebo v e-shopech. Cena se pohybuje okolo 130 Kč. Ochranné ponožkyPonožky jsou napuštěny speciálními látkami odpuzující klíšťata. Funkčnost je dána počtem vyprání, ale je rozdílná u jednotlivých výrobců. Nejsou dostupné ve všech obchodech. Cena od 50 Kč. 

Důležitým aspektem při výběru repelentu by mělo být složení. Účinnost prostředku ovlivňuje množství a druh aktivní látky, která by měla být vyznačena na obalu. I zde platí pravidlo, že čím vyšší procento aktivní látky, tím déle repelent působí. Některé z repelentů obsahují látku DEET( diethyltoluamid) a jsou účinné poměrně dlouho. 

Očkování proti klíšťové encefalitidě

V České republice je očkováno proti tomuto viru 16% obyvatel, u našich sousedů v Rakousku je očkováno 90% lidí. Očkování je nejspolehlivějším způsobem, jak se této nemoci vyhnout. Funguje na principu podání mrtvého inaktivovaného viru encefalitidy.

Je podávána ve třech dávkách, přičemž tu první je nejlepší podávat v zimním období. Druhou po třech měsících a třetí za devět až dvanáct měsíců. Pokud by se stalo, že nestihnete očkování s dostatečným předstihem v zimním období, můžete využít tzv. zrychleného očkování.

V tomto případě se druhá dávka aplikuje již po dvou týdnech od první injekce. Již tyto dvě dávky vám i vašim dětem zajistí ochranu alespoň na 6-12 měsíců. Třetí dávka podaná po 9-12 měsících zajistí dlouhodobou ochranu.

 Nejrychlejší možností je podání druhé vakcíny už po sedmi dnech a za čtrnáct dní se aplikuje třetí. 

Kompletní přeočkování by mělo být provedeno po třech až pěti letech od první kompletní vakcinace.

Cena jedné dávky i s aplikací stojí cca 550 Kč. Přesnou cenu se dozvíte u svého praktického lékaře nebo na webových stránkách očkovacích center. Některé z pojišťoven přispívají na očkování až 1000 Kč ročně. 

Budete mít zájem:  Máte vodu ze studny? Rozbor vody bude zdarma

Očkování proti borelióze

Očkovací látka proti lymské borelióze neexistuje. Veliké množství farmaceutických společností však na vakcíně usilovně pracuje. Látky se již testují na dobrovolnících a měly by být k dispozici během několika let.

 Růžovější budoucnostČeští vědci pátrají po univerzální vakcíně, která by zabránila přenosu všech nemocí z klíštěte. Důležitým poznatkem bylo objevení neznámé bílkoviny v klíštěti. Dosavadní výsledky, ale ještě nejsou dostačující.

Čeká ji ještě spousta prověřujících testů. 

Jak správně odstranit klíště

Jako každý jiný živočich žijící na povrchu i klíště potřebuje vzduch. Proto ho nikdy nezabíjejte jakýmikoliv oleji nebo mastmi, které ho dusí. Vyvarujte se i jeho zmáčknutí, jelikož by mohlo dojít k vyvržení obsahu střev klíštěte. Pokud by se tak stalo, zvyšuje se riziko přenosu nákazy.

 Nejbezpečnějším způsobem jak odstranit klíště je speciální karta se zářezy, která klíště pevně podebere a vytáhne bez rizika rozmáčknutí. Místo následně vydesinfikujte. Během vyndávání klíštěte mějte gumové rukavice.

 V případě, že chcete vědět, zda bylo klíště infikováno, můžete ho vložit do plastového sáčku a odeslat společně s vyplněnou žádankou na vyšetření. Informace o infekčnosti vám budou zaslány zpět. 

Jak rychle se musí klíště vytáhnout

Samozřejmě čím dříve klíště vytáhneme tím lépe. Boreliózou se člověk může nakazit po 12-24 hodinách po přisátí, klíšťové encefalitidě stačí hodina. Z tohoto důvodu nepodceňujte důkladnou kontrolu na všech místech těla. Klíště se navíc zpočátku daleko lépe odstraňuje, protože je přichyceno pouze kusadly.

 Nejlepším způsobem likvidace, potom co klíště odstraníte, je spálení. Zabalte ho do kousku novin a na nehořlavém povrchu zapalte. 

Před výletem s dětmi se můžete podívat na oficiální stránky Českého hydrometeorologického ústavu, kde se dozvíte, jestli bude počasí parazitům vyhovovat.

Dozvíte se dokonce jaký je stupeň jejich aktivity.

Klíště už můžete chytit na horách nebo zahradě. Změna klimatu mu prospívá

Ideální podmínky pro klíšťata jsou teplo a vlhko.

Počasí posledních týdnů klíšťatům prospívá, počet nakažených encefalitidou a boreliózou je vyšší než v minulém roce.

Klíště je nepříjemný parazit, který obtěžuje život mnoha lidí převážně v letních měsících, kdy je jeho výskyt nejvyšší. Hezké teplé počasí doprovázené vlhkem mají klíšťata nejraději. Právě proto byl v několika posledních týdnech zaznamenán jejich nadměrný výskyt.

„Počet klíšťat se zatím neliší od předchozích let. Momentálně ale jsou pro klíšťata ideální podmínky, cítí se jako v inkubátoru. Je teplo a vlhko a proto se výskyt v posledních několika týdnech zvýšil a klíšťata jsou velice aktivní,“ říká vedoucí laboratoře Protean, která se zabývá infekčností klíšťat, Miroslava Burýšková.

Klíště může číhat nejen ve vysoké trávě, ale i v listnatých lesích, v okolí řek, na zahradách či parcích. „Zatímco v minulosti se klíšťata vyskytovala jen omezeně v pásu lesů a luk podél řek, v současnosti si musíme zvyknout na to, že jejich přirozeným prostředím jsou také zahrady, parky nebo i horské oblasti,“ říká vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl.

Odborníci dokonce zaznamenali výskyt klíšťat až do nadmořské výšky 1500 metrů. Důvodem je tak podle Burýškové celkové oteplování a změna klimatu, kdy i ve vyšších nadmořských výškách klíště díky teplu přežije.

Jaké číslo se ale rozhodně zvýšilo, je počet nakažených klíšťovou encefalitidou, který je oproti loňsku vyšší. Do konce května letos onemocnělo encefalitidou padesát lidí, loni to bylo 33 a 774 za celý rok, což je nejvíc za posledních osm let.

Encefalitida postihuje nervový systém. Může způsobit například epilepsii, obrnu, meningitidu a v krajním případě hrozí smrt. Nemoci lze předcházet očkováním, není však proti ní lék.

Stoupají i případy lymské boreliózy, kterou se letos nakazil už dvojnásobek lidí než v minulém roce. Na rozdíl od encefalitidy, proti borelióze zatím není dostupná vakcína, kterou by se mohli chránit lidé, očkují se zatím pouze psi.

Podle Burýškové je však borelióza nejnebezpečnější nemocí, kterou klíšťata přenášejí.

„Nejvíce nebezpečná je borelióza, protože je problém, když se pozdě odhalí. V prvním stádiu se projevuje tím typickým flekem, který když se vytvoří, tak se dá dobře odhalit začátek nemoci a dá se zaléčit.

Ale zhruba 40 procentům lidí se tento flek vůbec nemusí udělat a pak se nemoc projeví až v druhém stádiu.

Může se na ni přijít až za dva nebo tři měsíce a potom už je dost těžko léčitelná a bývají z toho až doživotní následky,“ varuje Burýšková.

Mezi doživotní následky pak podle Burýškové patří i částečné ochrnutí například lícních svalů. Borelióza napadá také klouby nebo srdeční sval. Následků tak může být několik.

„Nejlepší způsob, jak zjistit, že boreliózu máme, je nechat si vyšetřit odstraněné klíště. Pokud má v sobě klíště borelie, je tam riziko, že ji máme. Samozřejmě ten přenos ale není stoprocentní, udává se zhruba 30 procentní riziko. Také závisí na době, jakou bylo klíště přisáté. Pokud bylo přisáté 2-3 hodiny, není to ještě indikace k léčbě,“ říká Burýšková.

Čas tak hraje hlavní roli a vždy bychom se měli snažit co nejrychleji se klíštěte zbavit.

„Není pravda, že člověk může onemocnět až po 24 hodinách, přenos byl zaznamenán i po šesti hodinách. V případě, že člověk ví, že měl infikované klíště a začne se po 8 – 10 dnech po přisátí léčit, tak stačí jedno balení antibiotik a má jistotu, že borelióza se nerozvine,“ vysvětluje Burýšková.

Samotné protilátky se totiž v krvi objeví až po měsíci, co bylo klíště přisáté, a to už je poměrně pozdě. Léčba pak může trvat měsíc a není jistota, že nevzniknou nějaké následky.

Otázkou pak je, jak nejlépe klíště vyndat, aby zbytečně neuškodilo ještě více, než je nutné.

„Klíště by se určitě nemělo dustit žádnou mastí nebo olejíčkem. Ideální je ho mechanicky odstranit a především, co nejrychleji,“ radí Burýšková.

Doporučuje tak použití háčku nebo karty se zářezy, která klíště vytrhne. „Pokud zůstanou kusadla v kůži, tak se nic neděje, protože se vydrolí jako tříska,“ říká. Rozhodně by se klíště nemělo nijak mačkat.

Klíště se dá také snadno vyviklat pomocí vatičky a mýdla.

Ředitelka protiepidemického odboru jihomoravské hygienické stanice Renata Ciupek zase doporučuje použít pinzetu.

„Klíštěte se nedotýkáme, nejvhodnější je použít pinzetu, kterou klíště vikláme. S klíštětem manipulujeme jemně, nemačkáme ho, abychom ho nepřetrhli,“ říká Ciupek. Po vyjmutí je potřeba opět dezinfekce. Klasická je třídenní vyrážka. Pokud se ale objeví skvrna týden až dva po odstranění, doporučují hygienici vyhledat lékaře.

V Čechách se teď objevují i cizokrajná klíšťata a počet míst, kde se nacházejí, narůstá. Klíšťata pocházejí převážně z jihu Evropy a subsaharské Afriky a do republiky se dostaly na stěhovavých ptácích.

Klíšťata mohou přenášet infekční onemocnění, a to především na zvířata. I když riziko nákazy v ČR je nízké, nelze ho úplně vyloučit. „Například pro koně může být až smrtelná,“ řekl parazitolog David Modrý, zakladatel projektu Najdipijaka.

cz, který se snaží lépe zmapovat výskyt tohoto druhu klíšťat.

Podle Modrého jsou nepůvodní klíšťata rozpoznatelná pro člověka pouhým okem. Jsou větší a dosahují délky až 2,5 centimetru a mají pruhované končetiny.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *