Dlouho cestujete? Hrozí vám žilní trombóza!

08. října 2019 (aktualizováno: 03. června 2020)

Zánět žil a následná trombóza povrchových žil je také nazývána tromboflebitidou. Jedná se o onemocnění postihující povrchové žíly, nejčastěji žíly dolní končetiny s varikózními změnami (varixy, křečové žíly). V oblasti horní končetiny jsou nejčastěji v důsledku intravenózní (nitrožilní) aplikace léků, infuzí, opakovaných odběrů krve. Zadrhnutá krev v žilách – to je žilní trombóza.

Žílami protéká životodárná tekutina, která se občas trochu „zadrhne“. Tento stav se nazývá žilní trombóza, nebo-li zánět žil. V hlubokých žilách dolních končetin se začne srážet krev a vznikne městek, v jehož okolí se vytvoří zánět. Žilní trombóza se rozhodně nesmí podceňovat, protože může pacientovi přivodit i plicní embolii.

Obsah článku:

• Obezita
• Stavy po chirurgických výkonech
• Hormonální antikoncepce
• Nedostatek pohybu
• Kouření
• Těhotenství
• Křečové žíly
• Stres
• Dlouhodobá nehybnost dolních končetin – sedavé zaměstnání
• Leidenská mutace
• Dlouhé cestování autem nebo letadlem
• Dlouhodobá nehybnost dolních končetin – sedavé zaměstnání
• Chronické onemocnění střev

  Projevy žilní trombózy bývají velmi nenápadné a pacienti je proto velmi často přehlížejí. Podkladem onemocnění je nejčastěji zpomalení průtoku krve ve varikózních žilách a uzlech, kde se kombinuje stáza s koagulačními poruchami cévní výstelky varixů. Riziko zvyšují faktory jako místní infekce, maligní tumory, různá onemocnění žilní stěny. Příznakem onemocnění je nejčastěji bolestivý zarudlý pruh v průběhu žíly, často je také místo zatvrdlé. Toto zatvrdnutí může dlouho přetrvávat i po úspěšné léčbě.

Nejčastější příznaky trombózy:

• Pocit pnutí v lýtku
• Brnění nohou
• Otoky dolních končetin
• Bolest po došlápnutí
• Zarudlá nebo namodralá končetina 

 

Trombóza v těhotenství

Těhotenství ženy zvyšuje riziko trombózy nebo plicní embolie zhruba 5x ve srovnání s ženou, která těhotná není. V těhotenství dochází ke zpomalení toku krve v žilách a kvůli rostoucí děloze jsou žíly v pánvi stlačovány. Dochází také ke změně při srážlivosti krve.

Riziko vzniku žilní trombózy přetrvává také při porodu a v šestinedělí, kdy vlivem porodu dochází k poranění pánevních žil.

Tromboembolická nemoc se může objevit také u dětí.

 Na jejím vzniku se u dětí mohou podílet faktory vrozené i získané, případně jejich kombinace. 

 

Trombóza po operaci

Trombóza je jednou z nejčastějších komplikací ortopedických operací dolních končetin. Kdy dochází ke zpomalení krve v žilách v důsledku nefunkčnosti svalů, které běžně pumpují krev z končetin směrem k srdci.

Riziko trombózy po operaci se snižuje pomocí elastických bandáží, rehabilitací, včasným pohybem co nejdříve po operaci a také podáním léků.

 Více než u horních končetin se častěji objevuje trombóza v lýtku a většinou postihuje pouze jednu dolní končetinu.  

Jedná se onemocnění systému žil, kdy se v důsledku zánětu žilní stěny vytváří trombus v povrchním žilním systému. Tromboflebitidu mohou vyvolat zanícené žilní usazeniny, kožní infekce, nádorová onemocnění, pobodání hmyzem nebo např. podráždění žilní stěny aplikací injekce či infuze.  

Tromboflebitida projevy

Zarudnutí a bolestivé zduření podkoží podél povrchové žíly, většinou doprovázen otokem končetiny. Velmi často se tromboflebitida vyskytuje u pacientů s rozsáhlejšími křečovými žílami. Riziko přesunu trombu do plic je minimální. Zánět se většinou léčí protizánětlivými léky, případně antibiotiky.  

Prevence tromboflebitidy

Protože tromboflebitida nejčastěji vzniká ve varixech, je třeba bránit zpomalení průtoku krve v rozšířených žilách kompresí povrchových žil nebo včas varikózně rozšířené žíly chirurgicky odstranit. Důležitá je také včasná léčba lokálních kožních zánětů.  

Hluboká žilní trombóza bývá velmi zrádná a někdy přichází bez výraznějších obtíží. Nejčastěji se projeví až embolií, nebo-li ucpáním tepny. Jde o částečný nebo úplný uzávěr hluboké žíly krevní sraženinou, nejčastěji v oblasti dolní končetiny a velmi často vede ke druhé formě tromboembolické nemoci. Nejčastěji se pozná podle jednostranného otoku lýtka až celé nohy. Hluboká žilní trombóza je velmi nebezpečná a musí být co nejdříve zahájena protisrážlivá léčba. Informace o tom, jak vzniká tromboembolie popsal již v 19. století německý lékař Rudolf Virchow, který určil tři hlavní faktory pro vznik trombózy:

• Změny cévní stěny
• Zpomalení toku krve
• Změny ve složení krve, které mají vliv na zvýšenou srážlivost krve

• Náhlá dušnost s rychlou dechovou frekvencí
• Kašel, někdy s vykašláváním krve
• Oběhová nestabilita, zrychlený tep, nízký krevní tlak
• Bolest na hrudi
• Modré zbarvení prstů a rtů (tzv. cyanóza)
• Krátkodobá ztráta vědomí

Plicní embolie může pro pacienty skončit i během několika vteřin náhlou smrtí. Příznaky embolie nepodceňujte a co nejdříve vyhledejte lékaře.

Tromboembolie – je stav, kdy se krevní sraženina, která se uvolnila do krevního oběhu a uzavírá krevní cévu. Může nasta v žilním systému (žilní tromboembolie) nebo v tepnách (tepenná tromboembolie).

Nejjednodušší způsobem jak předcházet trombóze (i té hluboké), je fyzikální prevence –  rehabilitace, zejména časná rehabilitace na lůžku a brzká chůze. Rehabilitaci je velmi vhodné spojit se zdravotními pomůckami jako jsou antitrombotické kompresivní punčochy, které svým tlakem na dolní končetiny zajišťují dobrý a rychlý tok krve v této oblasti. Při malém riziku trombózy stačí v době, kdy nemocní nemohou chodit, cvičení na lůžku (dorzální a plantární flexe asi 1 minutu každou hodinu). Nejúčinnější fyzikální prevencí jsou postupně se nafukující vaky navlečené na dolní končetinu neboli intermitentní kompresní terapie. Opakované stlačení dolní končetiny usnadňuje průtok krve rizikovou oblastí. Tato metoda prevence se používá hlavně u nemocných, u kterých je vysoké riziko krvácení (operace na nervovém systému), a výrazně snižuje výskyt trombózy až o 50%.

Rehabilitací v kombinaci s kompresními pomůckami proti trombóze: Terapie je kombinovaná a zahrnuje časnou rehabilitaci, chůzi, lokální kompresi obinadlem nebo užití kompresních punčoch a farmakoterapii.

Ta se skládá z lokálně aplikovaných léků v podobě mastí (nespecifický protizánětlivý efekt, zlepšující kvalitu žilní stěny, zvyšující vstřebávání drobné krevní sraženiny a ovlivnění mikrocirkulace v místě postižení) a léky ve formě tablet opět proti zánětu, proti bolesti a v některých případech i antibiotika.

Při často se opakujících tromboflebitidách povrchových žil je nutné nasadit i antikoagulační léčbu snižující systémově srážlivost krve.

  Vzniká v důsledku delšího cestování např. autem, autobusem nebo nejčastěji letadlem. Zejména při cestování delším než 5 hodin a může se projevit i dva týdny po ukončení cesty. Dlouhé sezení na těsných sedačkách znemožňuje správnému proudění krve a může dojít k tvorbě trombů.

Jak předejít cestovní trombóze?

Vzniku trombózy lze předejít pokud při cestování budete dodržovat následující zásady:

• Pravidelně s končetinami cvičte
• Pijte dostatečné množství tekutin
• Cestujte vždy v pohodlném a volném oblečení
• Při sezení nekřižte nohy
• I během letu se několikrát projděte po letadle
• Na delší cestování používejte lýtkové kompresní punčochy
• Předcházet riziku trombózy lze dodržováním určitých pravidel

Zhruba u 30% pacientů se po prodělané trombóze vyskytuje tzv. posttrombotický syndrom. Projevuje se bolestí nejčastěji lýtka, otokem, vyrážkou a v závažnějších případech také bércovým vředem.  

Cestovní trombóza – nepodceňujte dlouhé sezení při cestování

Pokud se chystáte na delší cestu autem, letadlem nebo autobusem, během které budete hodiny takřka nehnutě sedět, hrozí vám nebezpečí vzniku krevních sraženin. Ty se nejčastěji objevují v dolních končetinách a mohou doputovat až do plic. Přečtěte si, jak se na dlouhé cesty připravíte a jak vzniku trombózy zabráníte pomocí stahovacích punčoch.

Pod názvem cestovní trombóza se skrývá tvorba krevních sraženin, které nejčastěji vznikají v dolních končetinách. Sraženiny pak putují tělem a mohou  ucpat některou žílu. Životu nebezpečné je, když se sraženina dostane do plic, kde může způsobit nebezpečnou plicní embolii.

Když se tok krve zpomalí

Krev ve všech vlásečnicích, žilách i cévách musí neustále plynule proudit mezi srdcem a periferiemi, když se tok zpomalí, nebo zastaví, začínají se tvořit tromby neboli krevní sraženiny a ty způsobují ucpávání cév. Ke zpomalení toku krve v dolních končetinách přispívá právě dlouhé sezení. 

 

 

 

 

 

 

Jak se chránit před cestovní trombózou

Když víte, že budete v dopravním prostředku sedět více než 4 hodiny s velice omezenou možností pohybu, připravte se na to. Za rizikové se uvádí rozmezí 4 až 8 a více hodin. Největší riziko vzniku trombózy nastává při cestách letadlem. Nižší vzdušná vlhkost a obsah kyslíku ve vzduchu vede ke zpomalení proudění krve v žilním řečišti. 

Pohodlné oblečení na cesty je důležité

Na cesty se oblékněte do pohodlného oblečení. Oblečení vás nesmí škrtit v pase, protože tím se zpomaluje tok krve do dolních končetin. 

Pokud máte těsné kalhoty, rozepněte si na cestu alespoň knoflík. Na nohy si navlečte kompresní punčochy do letadla, které pomáhají návratu krve z končetin do oběhu. Podkolenky ani ponožky vás nesmí nadměrně škrtit v oblasti horního lemu.

Na co nezapomínejte během cesty

Mějte na paměti následující:

• při sezení nekřižte nohy ani si nedávejte nohu přes nohu,
• pravidelně nohama hýbejte, kruťte kotníky, zvedejte je mírně nahoru a dolů, cestovní trombóze se totiž často přezdívá „economy class syndrom“, a to zejména kvůli nedostatku prostoru v ekonomické třídě,
• během cesty neužívejte léky na uklidnění a spaní, snížili byste si tak svalové napětí v končetinách a tím zpomalili proudění krve,
• pokud to situace v dopravním prostředku umožní, postavte se, jděte se projít alespoň na toaletu,
• pijte dostatek nealkoholických a nesycených tekutin, vyšší příjem tekutin rozředí krev.

Pokud předpokládáte, že během cesty usnete, určitě si navlékněte kompresní podkolenky.

Seznamte se s příznaky cestovní trombózy

I když uděláte pro prevenci vzniku cestovní trombózy maximum, vyplatí se znát příznaky, abyste mohli včas zareagovat, kdyby se i tak nějaká ta sraženina vytvořila. 

Trombóza v dolní končetině se může projevit otokem, pnutím v lýtku a bolestí, která se zhoršuje při pohybu. Trombóza ale stejně tak může proběhnout, aniž byste ji zaregistrovali, bezpříznakově. S menšími sraženinami se tělo většinou samo vypořádá.

U některých lidí se příznaky objeví hned, klidně už během cesty, u jiných mohou přijít se zpožděním několika hodin, dnů i týdnů. Proto se po delší cestě sledujte, když se vám nebude něco zdát, raději navštivte lékaře.

Zdlouhavé cestování vás nemusí jen unavit

Samotný název žilní trombózy odkazuje na místo vzniku onemocnění, kterým jsou hluboké žíly našich nohou, jež nejsou skrze kůži viditelné ani hmatatelné. Během dlouhých cest, kdy sedíme ve stísněném prostoru, přestává krev v žilách správně proudit a začíná se v žilách hromadit, což vede ke vzniku drobných krevních sraženin – tzv.

trombů, které se mohou samovolně rozpouštět nebo se shlukovat a vytvářet sraženiny větší. Čím déle nehybně sedíme, tím je riziko vzniku trombů větší.

Zdravotní problém nastává v okamžiku, kdy se část trombu utrhne a proudem krve se dostane do plic, kde může ucpat plicní cévy, a zapříčinit tak vznik život ohrožující plicní embolie, případně se může trombus dostat ještě dál až do mozku, kde může zapříčinit vznik cévní mozkové příhody.

Hrozí vám žilní trombóza?

Obecně platí, že čím delší dobu strávíte na cestě, tím je riziko žilní trombózy vyšší. Rizikových faktorů pro její rozvoj je ale mnohem více. U většiny lidí, které žilní trombóza postihuje, dochází ke kombinaci alespoň dvou z nich. Mezi rizikové faktory patří:

• vyšší věk (40 let a vyšší),
• obezita,
• nedávné (až 3 měsíce staré) zranění či operace,
• užívání antikoncepčních přípravků s ženským hormonem estrogenem,
• těhotenství a šestinedělí,
• onemocnění rakovinou,
• křečové žíly.

Pokud se vás týká jeden nebo více těchto rizikových faktorů, měli byste se obrátit na svého lékaře, který vám poradí, jaká s ohledem na rozvoj žilní trombózy zvolit preventivní opatření.

Prevence především!

Hluboká žilní trombóza je nebezpečné onemocnění s vážnými následky. Jeho prevenci tedy nepodceňujte.

V prvé řadě se naučte poznávat příznaky začínající trombózy: postižená noha je oteklá, bolí, kůže je zarudlá a teplá na dotek. Pokud jste již trombózu prodělali nebo trpíte poruchou srážlivosti krve, poraďte se před další delší cestou raději se svým lékařem, případně cestujte ve speciálních kompresních punčochách.

A jak můžete snížit riziko žilní trombózy během samotné cesty? Cvičte! Cvičení zlepšuje proudění krve v těle. Pohybujte nohama. Protahujte se. Pokud jedete autem, dělejte pravidelné přestávky a procházejte se.

Pokud cestujete letadlem, čas od času se projděte uličkou. Na závěr jeden tip leteckých dopravců: propněte lýtka a zároveň ohněte kotníky (přitáhněte prsty k sobě).

Tento cvik opakujte alespoň desetkrát za sebou a provádějte ho alespoň jednou za hodinu.

(ver)

Zdroj:

https://www.cdc.gov/ncbddd/dvt/travel.html

Trombóza vzniká během dlouhé cesty, projeví se i týdny po návratu

Odborníci jí říkají „cestovní trombóza“, protože potíže jsou těsně spjaty právě s dopravou při cestování. Na rizika vzniku a preventivní opatření nyní upozorňují specialisté z AquaLife Institutu. Organizace sdružuje odborníky a vědce zabývající se mj. hydratací organismu, pitným režimem a vlivem příjmu tekutin na zdraví. Tato problematika úzce souvisí právě s rozvojem žilní trombózy.

Při trombóze dochází k častějšímu srážení krve a vzniku takzvaných trombů neboli krevních sraženin, které mohou ucpat cévy. Zhoršují odtok krve a způsobují nedokrevnost určitých částí těla, což se projevuje náhlými modřinami. Sraženina ale může také způsobit plicní embolii a smrt. Více o trombóze se dočtete v katalogu nemocí.

Výrazný nárůst rizika žilní trombózy a související plicní embolie je nad osm hodin cesty. V případě rizikových faktorů žilní trombózy může být rizikový i například let kratší než čtyři hodiny. Riziko může zvyšovat také dlouhodobé stání nebo popocházení, třeba ve frontách na odbavení před odletem, případně po příletu, obvykle ve špatně klimatizovaných letištních halách.

Cestovatelská trombóza ovšem hrozí i při dlouhých cestách autobusem nebo autem, což bude v současné situaci zřejmě aktuálnější problém. A i zde odborníci mluví o hranici čtyř až osmi hodin.

Důležité je proto cestu dobře naplánovat i v tomto ohledu, zařadit přestávky a pohyb.

Během cesty je pak základním opatřením proti vzniku cestovní trombózy dostatečný příjem tekutin, především nesycené vody a minerálek.

„Ukazuje se, že důležitou a velice snadno napravitelnou příčinou vzniku tohoto onemocnění může být kromě menšího pohybu i snížený příjem tekutin, který způsobí výrazné zahuštění krve, dehydrataci.

V relevantní studii sledovali autoři výskyt žilních trombóz během roku a právě dehydrataci označili jako možnou příčinu sezónního výskytu žilních trombóz i u pacientů s jinou jasnou příčinou vzniku,“ říká prof. Jan Piťha z Interní kliniky 2.

 LF UK a FN Motol a z Laboratoře pro výzkum aterosklerózy IKEM.

Pohyb a tekutiny

K rizikovým faktorům žilní trombózy při cestování patří předchozí žilní trombóza nebo embolie, nádorové onemocnění, nedávný úraz nebo operace, omezená hybnost nebo imobilita, vyšší věk, užívání hormonální terapie obsahující estrogeny (včetně antikoncepce) či obezita.

Známým rizikovým faktorem je také sedadlo u okénka. Zvýšené riziko trombózy u cestujících sedících u okénka je zejména tehdy, pokud se nedonutí vyjít opakovaně do uličky a projít se. Cestující na sedadle u uličky si může jednodušeji protáhnout dolní končetiny nebo se bez váhání projít.

Mezi preventivní opatření proti vzniku cestovní trombózy patří cvičení nohou, které lze provádět i vsedě (zvedání paty a špičky), nošení volných oděvů a kompresních punčoch.

Jedním z důležitých kroků k prevenci vzniku žilní trombózy je dostatečný příjem tekutin během delších cest dopravními prostředky. „Vhodným nápojem je čistá voda, v případě silnějšího pocení v horkém prostředí pak vody více mineralizované, a to nesycené.

Sycené totiž poměrně rychle potlačují pocit žízně, a příjem tekutin by tak mohl být snížen. Optimální příjem je 2–3 litry během delších letů nebo jízd, při výraznějším pocení a u rizikových osob i větší.

Zásadní je přitom samozřejmě také pravidelné procvičování dolních končetin,“ uvádí prof. Piťha.

A cévní chirurg Tomáš Bureš, vedoucí lékař Galerie Medical Center, ještě doplňuje: „Alkohol, káva, čaj, koncentrované limonády a džusy vedou naopak k dehydrataci a je pak nutné doplnit tuto ztrátu opět vyšším příjmem vody.“

Trombóza se někdy projeví hned, spíše ale až týdny po cestě

U třetiny cestujících se toto onemocnění může projevit již během cesty, ale u dvou třetin až o dost později. Podle zjištění specialistů dokonce i dva měsíce po ukončení cesty.

„Cíleným vyšetřováním ultrazvukem od dvou dnů po přistání byla zjištěna žilní trombóza u dvou až deseti procent cestujících. U třetiny cestujících se toto onemocnění může projevit již během cesty, u dvou třetin během dvou až osmi týdnů po jejím ukončení. Nejzávažnější komplikací žilní trombózy je plicní embolie, která může být smrtelná,“ varuje angiolog Jiří Matuška.

Pokud jde o léky, MUDr. Matuška radí: „V současnosti je dostupná celá řada velmi účinných léků, které mohou zabránit vzniku žilní trombózy.

Užití léků ovlivňujících srážení krve by však mělo být individuální, po posouzení všech rizik ošetřujícím lékařem, protože tyto léky mohou mít závažné vedlejší nežádoucí účinky.

Pokud by taková léková prevence měla mít smysl, musela by být podávána po dobu několika týdnů po letu, což by mohlo zvýšit riziko krvácení. Preventivní použití oblíbeného aspirinu je sporné, jeho efekt na prevenci žilní trombózy není v porovnání s ostatními účinnými preparáty ani třetinový.“

Hluboká žilní trombóza

Zákeřnost a nebezpečnost žilní trombózy však tkví v další věci, a tou je možnost oddrolení kousku sražené krve – embolu v postiženém žilním úseku, který je pak krevním řečištěm odnesen do malého oběhu, kde může ucpat některou z plicních cév, a tak dochází k rozvoji plicní embolie, která může mít velmi akutní průběh, spojený s náhle vzniklou dušností a bolestí na hrudi s častou následnou smrtí, nebo průběh pozvolnější, který se projeví zejména větší či menší dušností. O tom, zda dojde či nedojde k plicní embolii rozhoduje zejména lokalizace žilní trombózy, obecně platí, že čím blíže k srdci trombóza vznikne, tím je riziko embolie vyšší. Nejvíce jsou plicní embolií ohroženi pacienti s trombózou pánevních žil. Ročně zemře na plicní embolii v České repbulice asi 600 pacientů. Pokud není trombóza adekvátně léčena, může kromě plicní embolie dojít postupně během 2 let až v 60 % k rozvoji těžce zhojitelného bércového vředu.

Co je příčinou žilní trombózy?
Již slavný německý lékař Wirchow formuloval základní příčiny žilní trombózy:
1. zvýšená krevní srážlivost
2. zpomalení krevního toku

3. poškození cévní stěny

Vysvětleme si význam jednotlivých příčin popořadě:1. Zvýšená krevní srážlivost (trombofilie) je buď vrozeného nebo získaného původu. Vrozené příčiny dědíme většinou genetickým přenosem od svých rodičů a dnes je známo již několik odchylek v lidské srážecí kaskádě, které jsou geneticky podmíněné.

Většinou se na ně přijde při první atace žilní trombózy, kdy jsou pacienti mladší 40 let rutinně vyšetřováni, nebo je tato odchylka zjištěna v rámci vyšetření rizikových rodin, kde u některého z jejich členů byla zjištěna vrozená porucha krevní srážlivosti.

Pokud je tento stav znám, lze učinit v zátěžových situacích, kdy je vysoké riziko žilní trombózy (operace, úrazy, sádrové dlahy, delší cestování), účinná preventivní opatření.

Někteří pacienti získávají zvýšené riziko žilní trombózy během svého života, jedná se zejména o pacienty trpící nádorovými onemocněními (zejména urologickými či gynekologickými), krevními onemocněními, o obézní jedince, lidi ve vyšším věku, těhotné ženy, ženy užívající hormonální antikoncepci nebo pacienty užívající dlouhodobě hormonální léčbu kortikosteroidy. Příčin získané trombofilie je samozřejmě mnohem více a jejich podrobný výčet je nad rámec tohoto článku. Obecně však platí, že pacienti trpící trombofilním stavem by se vždy měli poradit s odborným lékařem o možných způsobech prevence rozvoje žilní trombózy.

2. Ke zpomalení krevního toku v žilách dochází zejména při dlouhodobém nehybném ležení (např. po operacích), při dlouhodobém ohnutí končetiny (např. při dlouhé jízdě autobusem nebo letu letadlem) nebo útlakem zvenčí (dlouhodobém zaškrcení, tlakem popruhů atd.). Zpomalení toku může být způsobeno i místní příčinou, jedná se často o útlak otokem tkáně nebo růstem nádoru.

3. K poškození cévní stěny dochází zejména v důsledku úrazu, ale také např. při vpichu jehly do žilního řečiště a vstříknutí léku, který dráždí žilní stěnu, po zavedení katetrů nebo v důsledku operace (např. při výměně kyčelního kloubu). Trombózou často trpí narkomani, kteří si sami aplikují, často nesterilní jehlou, drogy přímo do žíly.

Jaké jsou příznaky žilní trombózy?
Mezi základní příznaky patří zejména:
– otok
– bolestivost, napínání v lýtku
– zvýšená náplň podkožních žil

– změna barvy a teploty pokožky pod postiženým úsekem (zarudnutí, zfialovění, často proteplení)

Jaká jsou vyšetření při podezření na žilní trombózu?
Pacient, u něhož se objevil některý z příznaků žilní trombózy, a zároveň má některá z výše uvedených rizik, by měl bezodkladně navštívit svého praktického lékaře, který na základě klinického vyšetření eventuálně zařídí další potřebná vyšetření. Jedná se zejména o provedení ultrazvukového (sonografického) vyšetření hlubokých žil postižené končetiny a laboratorního odběru tzv. D-dimerů, jejichž pozitivita může svědčit pro žilní trombózu, jejich negativita však žilní trombózu s velmi vysokou mírou pravděpodobnosti vylučuje. Je-li nález utrazvukového vyšetření nejasný, je možno doplnit ještě tzv. flebografii pod CT, kde se nitrožilně podanou kontrastní látkou naplní žilní řečiště končetiny a velmi dobře se výpadkem náplně zobrazí neprůchodné místo. Většinou však vystačíme se sonografickým a laboratorním vyšetřením.

Jak se žilní trombóza léčí?
Při zjištění žilní trombózy následuje bezodkladné zahájení podávání protisrážlivé (antikoagulační) léčby, aby se předešlo odlomení krevní sraženiny a jejímu vmetnutí do plicního řečiště.

Zpočátku se podává injekcemi podkožně či nitrožilně heparin, následně je pacient po několika dnech převeden na protisrážlivou léčbu tabletami warfarinu.

Tato léčba trvá po trombóze různě dlouho s ohledem na rizika a přítomnost trombofilie, zpravidla 6 – 12 měsíců, někdy však může být i celoživotní, a to zejména u pacientů po prodělané vícenásobné žilní trombóze či se závažnými vrozenými trombofiliemi a jejich kombinacemi.

U léčby warfarinem je nezbytné pravidelně, nejméně však 1x měsíčně, kontrolovat hladinu krevní srážlivosti pomocí tzv. Quickova testu, podle něhož se pak denní dávka léku upravuje.

Při léčbě warfarinem je nutné pečlivě dodržovat životosprávu a vyhýbat se alkoholu a některým potravinám, zejména některým zeleninám, které mohou účinek warfarinu ovlivňovat.

Dále je nezbytné, aby každý pacient užívající warfarin měl u sebe kartičku se záznamem o léčbě warfarinem a informoval každého lékaře o této skutečnosti, protože před některými zákroky, zejména chirurgickými či stomatologickými, je třeba warfarin v dostatečném předstihu vysadit, jinak hrozí velké riziko krvácení.

U některých trombóz lokalizovaných zejména v pánevním či podklíčkovém řečišti je nutné k rychlému rozpuštění trombu použít agresivnějších technik, zejména katetrového podávání speciálních látek schopných rozpouštět krevní sraženiny přímo do trombu, tzv. trombolýzu.

Tyto výkony provádějí specializovaná centra a pacienti jsou do nich odesíláni na základě přísných indikačních kritérií. Většinu trombóz, které jsou lokalizovány pod tříselným vazem, lze však bez problémů léčit klasickou léčbou, která je popsána výše.

V poslední době probíhá léčba trombózy zejména u mladších, méně rizikových pacientů ambulantně, bez nutnosti hospitalizace. Pacient si aplikuje sám podkožně nízkomolukelární heparin a svým ošetřujícím lékařem je postupně převeden na léčbu warfarinem.

V západních zemích je tímto způsobem léčena více než polovina pacientů.

Co je to podůrná léčba?
Tato léčba je zaměřena na zmírnění následků žilní trombózy a posílení žilního oběhu za účelem rychlejšího zprůchodnění trombotizovaného úseku. Jedná se zejména o časné cvičení svalů na končetinách od 2.

dne, nošení kompresivních punčoch (zejména třídy II) a podávání některých podpůrných léků zmírňujících otoky (např. Detralex). Pacient po prodělané žilní trombóze by měl cvičit pravidelně a měl by se vyhýbat delší statické zátěži, delšímu stání či sezení (polohy by měly být často střídány).

Vhodným sportem je plavání, s nataženými kompresními punčochami pak jízda na kole, turistika nebo běh na lyžích.

Jak lze hluboké žilní trombóze předcházet?
Při zjištěném vrozeném či získaném trombofilním stavu je vždy nutné poradit se se svým ošetřujícím lékařem o způsobech nejvhodnější prevence a v zátěžových situacích (úrazy, operace, cestování, sádrová dlaha) si aplikovat podkožně nízkomolekulární heparin.

I jedinci bez zjištěného trombofilního stavu si mohou riziko žilní trombózy snížit, a to zejména při cestování nebo v letním období pravidelnými zastávkami, cvičením, dostatečným příjmem tekutin a pokud trpí křečovými žilami, pravidelným nošením kompresivních punčoch.

MUDr. Tomáš Klimovič

Žilní zánět horních končetin

„Tichou časovanou bombou“ je zánět hlubokých žil. Hrozí embolie, která může být smrtelná

Doc. MUDr. Petr Dulíček, PhD. v naší radioporadně na téma: trombóza, to je tichý zabiják. Jaké jsou nejohroženější skupiny, příznaky, léčba a prevence.

Zánět žil, flebitida, se podle místa svého vzniku i závažnosti rozlišuje na zánět povrchových žil (tromboflebitidu) a hlubokých žil (flebotrombózu). První se typicky projevuje zarudnutím a bolestivým zatvrdnutím v průběhu žíly. Druhý na sebe nejčastěji upozorní otokem.

Při poškození cévní stěny nebo zpomalení odtoku krve dochází k jejímu srážení. V okolí sraženiny se rozvíjí zánět žíly.

Zánět nejčastěji postihuje žíly dolních končetin. Na horních je vzácný a bývá obvykle spojen s poraněním žíly, například při nitrožilní aplikací léků.

Žíly přivádějí krev z tkání zpět k srdci. Transport krve ale není jedinou funkcí žil. Žilní systém je i důležitým rezervoárem. Za normálních okolností se v něm nachází až dvě třetiny celkového objemu krve.

Tato tzv. kapacitní funkce je důležitá zejména v případě krvácení. Zásoby v žilním systému dokáží vyrovnat ztráty až čtvrtiny objemu krve, aniž by došlo k výraznějšímu omezení nebo narušení fungování těla.

Průměrná rychlost průtoku krve žilami je asi 80 milimetrů za sekundu. Pro srovnání, v aortě, největší tepně lidského těla, je rychlost průtoku krve asi čtyřnásobná.

Jak vzniká zánět žil

Při poškození cévní stěny nebo zpomalení odtoku krve dochází k jejímu srážení. V okolí sraženiny se rozvíjí zánět žíly. Zánět nejčastěji postihuje žíly dolních končetin. Na horních je vzácný a bývá obvykle spojen s poraněním žíly, například při nitrožilní aplikací léků.

Jaké jsou příčiny?Rizikové faktory srážení krve – chirurgické výkony, úrazy, nádory, kouření nebo jen pouhé užívání hormonální antikoncepce.

Rizikové faktory zpomalení krevního proudu v žilách – delší upoutání na lůžko, znehybnění končetiny např. při zlomenině či poruše nervového zásobení. Dalšími faktory jsou obezita, těhotenství, srdeční selhání, pooperační infekce, vysoký věk nad 50-60 let.

Záněty žil mohou postihovat povrchové žíly pod kůží. Potom mluvíme o tromboflebitidě. Mnohem závažnějším stavem ohrožujícím dokonce Váš život je zánět hlubokého žilního systému. Tomu se říká flebotrombóza. Jeho nebezpečí spočívá v riziku uvolnění sraženin a jejich putování s krevním proudem až do plicního řečiště. Tím vzniká plicní embolie.

Příčin proč dohází v žilách ke srážení krve je víc. Za splnění tří základních podmínek – zpomalení průtoku krve cévou, poškození cévní stěny a změny vlastností krve – odpovídá řada faktorů.

Patří k nim například dlouhodobá nehybnost (např.

při dlouhém stání nebo sezení), obezita, kouření, nádorové onemocnění nebo porucha srážlivosti krve, poranění končetin (i operací), těhotenství a křečové žíly.

Jak se žilní zánět projevuje

Zánět povrchové žíly bývá patrný na první pohled. V okolí poranění je žíla zarudlá a tvrdá. Na dotyk je teplá a bolestivá. Kůže v jejím okolí svědí.

Obtíže se mohou zhoršovat při pohybu nebo při svěšení postižené končetiny. Zatvrdlá žíla může na pohmat připomínat provaz. Co je však důležité, nikdy nedochází k otoku celé končetiny.

Hlavním příznakem flebotrombózy naproti tomu je právě otok. Jeho velikost závisí na tom, v jaké výšce je žíla postižena. U zánětu lýtkových žil oteče jen okolí kotníků. Při uzávěru stehenní žíly postihuje celou končetinu. K otoku se přidává i bolest. Ta se zvyšuje při zatnutí svalů, například při došlápnutí.

Díky stagnaci krve před žilním uzávěrem se může objevit namodralé zbarvení kůže – cyanóza.

Jak se léčí zánět žil

Povrchový zánět žil i přes svůj mnohdy dramaticky vypadající obraz nevyžaduje složitou léčbu. K potlačení projevů zánětu se používají studené obklady, stažení postižené končetiny obinadlem nebo elastickou punčochou a protizánětlivé masti. Pomoci může i užívání aspirinu nebo ibuprofenu. Tromboflebitida obvykle do několika dnů ustoupí.

Co je příčinou žilní trombózy?1. zvýšená krevní srážlivost2. zpomalení krevního toku

3. poškození cévní stěny

V případě těžšího nebo prohlubujícího se zánětu povrchových žil vyhledejte lékařskou pomoc.

Flebotrombóza vyžaduje kvůli své potencionální nebezpečnosti energetičtější léčbu. Jejím základem jsou léky „na ředění krve“ – antikoagulancia. Připravte se na to, že zůstanete v nemocnici.

Prvních několik dní vám lékař pravděpodobně bude podávat heparin a potom zahájí dlouhodobou léčbu warfarinem. V těžších případech se může pokusit i o rozpuštění krevní sraženiny pomocí trombolytik.

K dlouhodobým opatřením v léčbě a mírnění příznaků zánětu žil patří studené obklady a používání elastických punčoch nebo obinadel. Stažením končetiny dojde k utlačení povrchového žilního systému. Krev musí ke svému odtoku používat hluboké žíly a tím v nich zrychlí svůj průtok.

Tromboflebitida obvykle do jednoho až dvou týdnů bez následků odezní. Zatvrdnutí může přetrvávat i delší dobu po zánětu. I to ale po čase zmizí.

Flebotrombóza představuje „časovanou bombu“, která může kdykoliv hrozit uvolněním sraženiny a její embolizací do plic.

Masivní embolie pro Vás může být smrtelná. Proto je tolik důležitá řádná léčba zánětů hlubokých žil. Akutní stádia vyžadují pobyt v nemocnici a sledování. I po jejich odeznění se ještě několik měsíců pokračuje v léčbě warfarinem.

Opakované nebo chronické záněty žil a hromadění krve v končetinách způsobuje jejich zhoršené vyživování.

Jak se tomu všemu vyhnout

Prevence zánětů žil spočívá v omezení co největšího množství rizikových faktorů. V příhodných chvílích je vhodné mít nohy co nejvýše. Při delší nečinnosti bychom měli nohy občas (asi jednou za hodinu) protáhnout. Pomůže nám k tomu krátká procházka (např. v uličce autobusu nebo letadla) nebo jen jednoduché cvičení.

Natáhněte nohy a několikrát po sobě přitáhněte špičky nahoru zase dolů. Při dlouhém stání si několikrát stoupněte na špičky a na paty. Podobného efektu lze dosáhnout i použitím elastických punčoch.

Celou radioporadnu s Doc. MUDr. Petrem Dulíčkem, PhD. si můžete poslechnout v našem audio-archivu:

Hluboká žilní trombóza

Co je hluboká žilní trombóza?

DVT (Deep Vein Thrombosis) is the formation of a blood clot in a vein. Most DVTs originate in a deep vein in the calf or thigh, but they can also occur in other parts of the body, such as deep veins in the pelvis, abdomen or arms. These clots can restrict the flow of blood, slowing or blocking blood from returning to the lungs and heart.

Some people tend to develop clots more easily than others. DVTs can develop as a complication…

Hluboká žilní trombóza je tvorba krevní sraženiny v žilách. Nejčastěji vzniká v hlubokých žilách lýtka nebo stehna, ale může se objevit i v jiných částech těla, jako jsou hluboké žíly v pánvi, břiše nebo pažích. Tyto sraženiny mohou omezit průtok krve postiženou oblastí a zpomalit nebo zamezit návrat krve do plic a srdce.

Někteří lidé mají zvýšený sklon k tvorbě krevních sraženin. Hluboká žilní trombóza se může rozvinout jako komplikace poruch se zvýšenou krevní srážlivostí. Zvýšené riziko srážení krve může být i následkem léčby a nevhodného životního stylu. Vzácně může být zvýšená dispozice ke srážení krve dána dědičně. (Podrobnosti viz sekce „Rizikové faktory“ níže.)

Není-li léčena, hluboká žilní trombóza roste a může až úplně uzavřít průsvit cévy; to vyvolá bolest, zánět, otok, změnu barvy a často i trvalé poškození tkání.

I když je hluboká žilní trombóza léčena, přetrvává zvýšené riziko trombózy v jiném místě a mohou se objevit dlouhodobé komplikace, zvané posttrombotický syndrom (PTS). Tyto stavy mohou vést k chronickým potížím, postihujícím dolní končetinu, paži apod.

dlouho po hluboké žilní trombóze jako dlouhotrvající otok, bolest, pocit tíže v končetině, únava, křeče, tmavé až modravé zabarvení kůže nebo nespecifický dyskomfort.

Největším nebezpečím hluboké žilní trombózy však není sraženina v původním místě. Je jím riziko tromboembolie, uzávěru krevní cévy v jiné části těla; nejčastěji je to plicní embolie (PE).

Ta se objevuje, když se část krevní sraženiny utrhne a cestuje cévami do plic, kde může uzavřít průtok krve větvemi plicní tepny.

PE představuje akutní stav, který může postiženého bezprostředně ohrozit na životě.

Hluboká žilní trombóza spolu s plicní embolií se sdružují pod název tromboembolická nemoc; krev se sráží v žilách, ne v tepnách. Náhlá smrt je prvním příznakem u asi 25 % osob s plicní embolií.

Přibližně 30 – 50 % pacientů s hlubokou žilní trombózou má dlouhodobé komplikace a u 30 % osob s hlubokou žilní trombózou a/nebo plicní embolií se choroba znovu objeví během následujících 10 let.

Krevní sraženina ohrožuje život. Poznáte trombózu a embolii?

Foto: KAY4YK, Shutterstock.com

Když krev volně proudí, je riziko, že se srazí, u zdravého člověka celkem malé. Pokud ale její průtok něco omezí, vzniknou podmínky pro vytvoření krevní sraženiny. A ta může žílu nebo tepnu úplně ucpat a způsobit třeba infarkt nebo mrtvici. Komu to hrozí a dá se s tím něco dělat?

Vše, co omezuje volný průtok krve, může vést ke vzniku krevní sraženiny (= trombus) a ucpání cévy (= trombóza). Co zvyšuje riziko vytvoření krevní sraženiny a jaké jsou příčiny trombózy?

Dlouhodobé znehybnění celého těla nebo jeho části (upoutání na lůžko po operaci, sezení při cestování, noha v sádře), kouření, nedostatek pravidelného pohybu, obezita, vysoký krevní tlak, křečové žíly, těhotenství, dehydratace. Pravděpodobnost zvyšuje i stav po operaci či úraz, cukrovka či rakovina a užívání některých léků (hormonální antikoncepce), velkou roli hraje i dědičnost.

Jak poznáte, že trpíte nebezpečnou dědičnou poruchou srážlivosti krve?

Sraženina se může objevit v podstatě kdekoliv a od toho se odvíjejí příznaky a následky. Pro lékaře je důležité vědět, zda se trombus vytvořil v tepně, nebo v žíle.

„Nejčastěji jde o žíly dolních končetin a o žilní pleteně v pánvi,“ říká Ludmila Mazylkinová, vedoucí lékařka společnosti Moje ambulance.

„Sraženina se ale může objevit i v žilách v oblasti mozku, střev, jater nebo ledvin,“ vysvětluje Boris Kožnar, vedoucí lékař sálu intervenční angiologie FNKV.

Někdy to dopadne dobře: Muž vykašlal krevní sraženinu ve tvaru průdušek.

Když se sraženina vytvoří v tepně a buď ji zcela ucpe, nebo tvoří významnou překážku, mohou nastat tyto závažné komplikace – u všech hrozí smrt či invalidita:

Srdeční infarkt: Projevuje se dušností a bolestí na hrudi vystřelující do levé horní končetiny a do oblasti žaludku a krku.

Mozková mrtvice: Nastává porucha hybnosti a mluvení, silná bolest hlavy, brnění končetin, většinou na jedné polovině těla.

Akutní ischemie končetiny: Místo pod ucpáním není zásobeno tepennou krví, chybí mu kyslík a tkáně rychle odumírají. Projevuje se to silnou bolestí, chybějícím pulsem, zblednutím. Postižená končetina je ve srovnání se zdravou chladnější.

Když měla Sharon Stone (62) mrtvici, setkala se s mrtvými kamarády.

Foto: SeventyFour, Shutterstock.com

Jedním z rizikových faktorů je i obezita. V tomto případě je nejlepší prevencí zhubnout

Když trombus ucpe žílu, není to o moc lepší, mohou nastat tyto život ohrožující problémy:

Hluboká žilní trombóza: Pokud sraženina ucpe žílu v dolní končetině, často vznikne otok a silné bolesti, noha hřeje a změní barvu, podkožní žíly se zvětší.

Plicní embolie: Vznikne, když se sraženina z končetiny či pánve uvolní a dojde až do plic – může tu způsobit zástavu srdce a smrt. Projevuje se dušností, rychlým mělkým dýcháním, bušením srdce, bolestmi v hrudi či zádech, kašlem, vykašláváním krve.

Plicní embolie málem zabila Serenu Williams (38).

Foto: Africa Studio, Shutterstock.com

Když se sraženina dostane do plic, způsobí embolii. Mezi projevy patří i kašel, mnohdy s krví

Zrádné je, že se symptomy často vyvíjejí zvolna a připomínají jiné nemoci. Ucpání cévy předchází pomalu se vyvíjející bolest v jednom místě vyvolaná námahou, dušnost při zátěži nebo zvýšená únava. Pokud na sobě podobné změny pozorujete, raději se poraďte s lékařem.

Pomoc volejte ihned, pokud se objeví náhlé problémy s dýcháním, tlak na hrudníku, silná bolest hlavy či hrudníku, potíže s pohybem, viděním nebo mluvením. Zrovna tak s návštěvou lékaře neotálejte, jestliže se zničehonic ohlásí bolest, otok a změna teploty či barvy na končetině (často to bývá lýtko).

Všechny příčiny cestovatelské trombózy ještě nejsou zcela známé.

„Pokud jste zdraví a organismus funguje, jak má, umí některé menší a čerstvé sraženiny rozpustit,“ vysvětluje Boris Kožnar. Když se tak nestane, léčí se klidem na lůžku a podáváním léků, jako je heparin a warfarin, které zastavují růst sraženiny a usnadňují její rozpouštění. Vážné případy se řeší operativně, a pokud nejsou odhaleny včas, mohou skončit smrtí či invaliditou.

Je důležité vyhýbat se rizikovým faktorům, tedy si udržovat zdravou hmotnost, pravidelně se hýbat, hlídat si krevní tlak, nekouřit a dodržovat pitný režim. Při dlouhém cestování je dobré se alespoň každé dvě hodiny protáhnout a nosit kompresní podkolenky, které zlepšují cirkulaci krve. Trpíte-li na křečové žíly, je dobré tyto podkolenky nosit i na sport.

Proč si denně měřit tlak? Abyste nedostali infarkt či mrtvici!

• Popis – Stav, kdy se v žíle (venózní trombóza) nebo tepně (arteriální trombóza) vytvoří krevní sraženina (= trombus), která brání volnému průtoku krve. Může způsobit infarkt myokardu, mozkovou mrtvici nebo plicní embolii.
• Příznaky – Záleží na tom, kde k trombóze došlo a jaká céva je postižená. Mezi nejvážnější příznaky patří dušnost, bolest na hrudi, silná bolest hlavy, potíže s mluvením a zmatenost; na končetinách se objevuje otok, bolest a změna barvy i teploty.
• Léčba – Klid na lůžku a antikoagulační léky, které pomáhají trombus rozpustit, v těžkých případech operace.
• Statistika – Na následky krevní sraženiny zemře v Evropě půl milionu lidí ročně.
• Prevence – Pravidelný pohyb, přiměřená tělesná hmotnost, nekouření, pitný režim

Víte, proč je dobré znát svou krevní skupinu?