Dělená strava – na vlastní tělo a žaludek

Dělená strava - na vlastní tělo a žaludekNa počátku dělené stravy stojí americký lékař William Howard Hay. Základem dělené stravy je fakt, že určité potraviny potřebují ke svému trávení kyselé prostředí (nízké pH), kdežto jiné vyžadují zásadité prostředí (vysoké pH). Pokud se takové potraviny konzumují společně, dochází k jejich nesprávnému trávení a tím ke vzniku nežádoucích látek a odpadů (toxinů).

Z historického pohledu jsou naše těla předurčena ke zpracování jednodruhových potravin. V přírodě se nesetkáme se živočichem, který by konzumoval kuře a přikusoval k němu knedlík. Už sběrači plodů se živili samostatnými celými plody, které zrovna našli.

Dělená strava se zakládá převážně na konzumování rostlinné stravy a mléčných výrobků. To znamená, že největší podíl na denním objemu stravy mají saláty, zelenina a ovoce a jejich doplňkem je mléko a mléčné výrobky. Maso a ryby stejně jako potraviny bohaté na sacharidy, např. chléb, rýže, brambory a těstoviny, sice k dělené stravě také patří, konzumují se však v menším množství.

Z hlediska trávení potravin můžeme potraviny rozdělit do 3 základních skupin: bílkovinné potraviny, sacharidové potraviny a neutrální potraviny. Pro kombinaci potravin platí pravidlo, že neutrální potraviny můžeme kombinovat s potravinami z obou zbylých skupin, ale bílkovinné a sacharidové potraviny vzájemně kombinovat nelze.

A dále – mezi kyselými a zásaditými složkami potravy je třeba udržovat rovnováhu v těle. Pokud se jedná o střídání potravin, doporučuje se po celý den dodržet jeden typ potravin (tj. po celý den jen bílkovinnou nebo jen sacharidovou stravu).

Není-li takové oddělení přijatelné, je možné střídat typy potravin i po částech dne, ale mezi různými typy potravin udělat několikahodinovou pauzu (typicky 3 hodiny).

Principy dělené stravy jsou s úspěchem využívány v redukčních dietách, kdy umožňují snadno dosáhnout redukci hmotnosti. Za pozitivní vliv na redukci hmotnosti lze, kromě lepšího zpracování potravin, považovat i to, že zelenina, dodávaná jako příloha, obsahuje hodně vlákniny a tím nezatěžuje (naopak pročišťuje) trávicí systém.

Dalším důležitým efektem je nutnost o své stravě přemýšlet – co a kdy jíte – čímž odpadnou „drobná mezijídla“, která jsou jednou z hlavních příčin obezity. A v neposlední řadě – pozitivní myšlení.

Pocit, že se svůj stav snažíte změnit a něco pro sebe děláte, je snad jedním z nejpříznivějších efektů každé redukční či ozdravné diety, přinášející své plody ve formě zlepšení zdraví a celkově zvýšení kvality života.

Dělená strava - na vlastní tělo a žaludekBílkovinné potraviny („zvířátka„) vyžadují ke svému trávení kyselé prostředí (nízké pH). Jejich trávení probíhá v kyselém prostředí žaludku, kde se mísí s žaludečními šťávami (enzym pepsin a kyselina chlorovodíková HCl). Doba trávení v žaludku může být až 3 hodiny. Jíme-li stravu bohatou na bílkoviny společně se sacharidovou stravou, nemůže trávení probíhat dostatečně správně, protože enzymy (amyláza a pepsin) působí proti sobě (vyžadují jiné pH prostředí). Následkem je pocit únavy, která se nedostaví při oddělování stravy. Mezi bílkovinné potraviny patří: maso (všechny druhy masa kromě vepřového, které dělená strava nedoporučuje), vejce, sýry (do 50% tuku), tofu, vařená rajčata, vařený špenát, ovocné čaje, ovocné šťávy, suchá a polosuchá vína, šampaňské, většina ovoce (kromě banánů).

Dělená strava - na vlastní tělo a žaludekSacharidové potraviny („kytičky„) – jejich trávení začíná už v ústech (enzym ptyalin, obsažený ve slinách) a pokračuje v zásaditém prostředí (s vysokým pH) tenkého střeva (enzym amyláza, produkovaný slinivkou břišní). Průchod žaludkem je rychlejší, asi jedna hodina. Není-li prostředí ve střevech mírně zásadité, dochází k nedostatečnému trávení, které bývá spojené s tvorbou plynů. Mezi sacharidové potraviny patří: obiloviny (pšenice, žito, ječmen, oves, proso, celozrnná rýže), celozrnné výrobky (chléb, těstoviny, krupice), brambory, banány, čerstvé datle a fíky, rozinky, med, pivo, javorový sirup.

Neutrální potraviny („zelenina„) jsou univerzální potraviny, které je možné konzumovat buď samostatně v rámci jednoho jídla, nebo v kombinaci s jednou z předchozích skupin.

Patří sem především: většina běžné zeleniny, výhonky a klíčky, zakysané mléčné výrobky (jogurt, tvaroh, kyselá smetana, podmáslí, kefír), sladká smetana, tučné sýry (nad 60% tuku), bílé sýry (ovčí, kozí), oleje, tuky, ořechy, semena, vaječný žloutek, avokádo, olivy, droždí, koření, želírovací prostředky, bylinkové čaje, houby.

Dělená strava - na vlastní tělo a žaludekNedoporučené potraviny jsou: výrobky z bílé mouky, loupaná (bílá) rýže, sušené luštěniny, hotové pokrmy, konzervy, cukr, sladidla, kuchyňská sůl, hořčice, instantní polévky a omáčky, vepřové maso a výrobky z něj, syrové maso, syrový vaječný žloutek, ztužené tuky, kupovaná majonéza, ocet, arašídy, uzené a nakládané maso, káva, černý čaj, kakao a vysokoprocentní alkohol.

Absolutní oddělení potravin není možné (a ani nutné), protože každá potravina obsahuje sacharidy i bílkoviny. I pouhé oddělení extrémních potravin značně usnadní činnost trávicího ústrojí. Luštěniny, např.

hrách nebo fazole, obsahují jak velké množství bílkovin, tak i velmi mnoho sacharidů.

Proto se po konzumaci těchto potravin u mnoha lidí vyskytují potíže s trávením a nadýmání, protože jsou pro organismus těžko stravitelné.

Po požití různých potravin vznikají v těle produkty, které rozvažují pH organismu kyselým nebo zásaditým směrem. Podle toho rozdělujeme potraviny na kyselinotvorné (produkty mají kyselou povahu, tj. nízké pH) a zásadotvorné (produkty se zásaditou povahou, tj. vysoké pH). Nezáleží přitom na pH původní potraviny – např.

silně kyselý citron je zásadotvorný, protože v těle produkuje zásadité produkty. Mezi kyselinotvornými a zásadotvornými produkty je třeba udržovat rovnováhu tak, aby se výsledně pH těla udržovalo na potřebné lehce zásadité úrovni (asi 7,4).

Ke stanovení pH krve lze přibližně použít měření pH moči pomocí indikátorových (lakmusových) papírků, které lze zakoupit v lékárně – pH moči by nemělo zůstat trvale vychýlené ani na kyselou, ani na zásaditou stranu.

Dělená strava - na vlastní tělo a žaludek

  • silně kyselinotvorné: maso, uzeniny, ryby, vejce, sýry, sladkosti, výrobky z bílé mouky, alkohol, káva,
  • slabě kyselinotvorné: tvaroh, smetana, ořechy a celozrnné výrobky, jogurt, rýže, ořechy,
  • slabě zásadotvorné: sušené ovoce, syrové mléko a houby, čočka, hrách, některá plodová ovoce (banány, třešně, hroznové víno, meruňky, jahody),
  • silně zásadotvorné: zelenina, čerstvé ovoce (někdy se ovoce uvádí jako kyselinotvorné), brambory, bílé fazole.

Důležitá pravidla dělené stravy:

  • Jezte pokud možno jen přirozené potraviny a potraviny ponechané v přirozeném stavu. Vyvarujte se průmyslově zpracovaných potravin, hotových pokrmů a potravin s prodlouženou trvanlivostí.
  • Během jednoho jídla byste spolu neměli kombinovat potraviny s vysokým obsahem bílkovin a potraviny s vysokým obsahem sacharidů.
  • Všechny neutrální potraviny můžete kombinovat s potravinami ze skupiny bílkovin nebo s potravinami ze skupiny sacharidů.
  • Omezte konzumaci potravin s extrémně vysokým podílem bílkovin a extrémně vysokým podílem sacharidů, abyste zamezili překyselení organismu.
  • Pro zachování rovnováhy kyselin a zásad by se vaše strava měla skládat ze tří čtvrtin převážně ze syrových zásadotvorných potravin (zelenina, ovoce, salát) a pouze asi z jedné čtvrtiny z kyselinotvorných potravin (např. maso a ryby).
  • Ráno jezte pokud možno zásadotvorné potraviny, k obědu bílkovinové jídlo a k večeři sacharidový pokrm. Po 15. hodině byste již pokud možno neměli konzumovat žádné bílkovinové jídlo.
  • Mezi hlavními jídly (snídaně, oběd, večeře) se doporučuje dodržovat asi čtyřhodinové přestávky. Samozřejmě je možné, pokud to vyžaduje váš denní rytmus, sníst něco i mezi těmito jídly. Individuální potřeby nadřazujeme nad obecná pravidla.
  • Jezte pomalu a v klidu a důkladně potravu žvýkejte.

Zásadně byste měli v bílkovinovém jídle použít jen jednu potravinu s vysokým obsahem bílkovin (maso, rybu) a stejně tak v sacharidovém jídle jen jednu potravinu s vysokým podílem sacharidů (brambory, rýže, těstoviny).

Dělená strava: ukázka jídelníčku

Dělená strava se zakládá na konzumaci bílkovin a sacharidů, které se musí jíst zvlášť. Bílkoviny se označují jako zvířátka, sacharidy jako kytičky. Existují také neutrální potraviny, které lze kombinovat s libovolnou skupinou potravin.

Princip dělené stravy se zakládá na nemíchání potravin, aby trávení probíhalo rychle a nezdržovalo se zpracování živin.

V opačném případě má totiž naše tělo potíže s rozhodování – jednoduše si neumí poradit s tím, kterou složku potravy trávit jako první.

Trávení sacharidů totiž probíhá v zásaditém prostředí, zatímco bílkoviny potřebují prostředí kyselé. Pokud od této volby své tělo oprostíte, dočkáte se brzy velmi dobrých výsledků.

Dělená strava

S dělenou stravou jste se mohli podrobně setkat v knihách dr. Haye nebo Lenky Kořínkové. „Vynálezcem“ tohoto typu stravování je právě americký lékař dr. Hay, který díky své vlastní nadváze začal zkoumat optimální složení jídelníčku a oddělil potraviny s vysokým obsahem sacharidů od těch s vysokým obsahem bílkovin.

Dělená strava - na vlastní tělo a žaludek

Je dobré zmínit, že jeho seznam potravin v jednotlivých skupinách se od toho z pera české autorky Lenky Kořínkové mírně odlišuje, na výsledek jednotlivých uživatelů to ale nemá vliv.

Díky dělené stravě se skutečně hubne, ale jakmile přestanete dělit jídla na kytičky a zvířátka, počítejte s tím, že se vám kilogramy vrátí zase zpátky.

Výhodou je, že můžete jíst velké porce.

Nejde však pouze o účinnou dietu. Cílem milovníků dělené stravy je také dosažení rovnováhy v organismu, jeho celková harmonizace a v neposlední řadě také detoxikace.

Dělená strava a dva různé přístupy

Na dietářském poli existují dva proudy dělené stravy. Zatímco ten první se snaží nekombinovat potraviny z odlišných skupin pouze během jednoho jídla, druhá skupina rozšiřuje tento postup na jeden celý den.

Budete mít zájem:  Lékař Který Operoval Kvitovou?

Dělená strava zaměřená na jednotlivé chody je vhodná zejména pro ty, kteří v tomto oboru již nějaké zkušensoti mají. Nezbytným předpokladem pro její úspěšné dodržování je:

  • znalost trávicích procesů v těle (jak dlouho se v žaludku zdrží maso, pečivo atd.)
  • pevná vůle (mezi jednotlivými jídly z odlišných skupin není možné sníst žádnou svačinku, leda by patřila do tzv. neutrální jídelní skupiny)

Dělená strava rozdělená do jednotlivých dnů je mnohem známější. Staví na ní i některé velmi úspěšné diety například ketonová dieta nebo Dukanova dieta.

Dny se v jejím podání dělí na sacharidové a bílkovinové. Právě k dělené stravě rozdělené do jednotlivých dní se vztahuje následující jídelníček, se kterým rozhodně doporučujeme začít.

Je přehledný a dokáže si ho připravit za pár minut doslova každý.

Dělená strava  jídelníček na týden:

Pondělí – sacharidový den

  • snídaně – celozrnný rohlík s marmeládou
    svačina – čerstvý ovocný mix
    oběd – zeleninové těstoviny ze zeleniny a těstovin
    svačina – sladké jablko
  • večeře – chleba s máslem a medem

Úterý – bílkovinný den

  1. snídaně – míchaná vejce s čerstvou zeleninou
    svačina – kysané mléčné výrobky
    oběd – kuřecí maso se zeleninou
    svačina – šopský salát z rajčat, papriky, okurky a balkánského sýra
  2. večeře – ryba se zeleninou

Středa – sacharidový den

  • snídaně – neslazené műsli se sušeným ovocem a medem
    svačina – naklíčené mungo fazole a sójové mléko
    oběd – těstoviny s rajčatovou omáčkou
    svačina – vlašské ořechy
  • večeře – brambory se zeleninou

Čtvrtek – bílkovinný den

  1. snídaně – smažená vejce se šunkou
    svačina – zeleninový salát
    oběd – uzená makrela se zeleninou
    svačina – tvaroh s ovocem
  2. večeře – tuňákový salát s brokolicí

Pátek – sacharidový den

  • snídaně – chléb s marmeládou
    svačina – jablko
    oběd – čočka s tomatovo-zeleninovou směsí
    svačina – hruška
  • večeře – rýže se zeleninou

Sobota – bílkovinný den

  1. snídaně – sýr, sklenice mléka
    svačina – jogurt s ořechy a ovocem
    oběd – grilované kuře s hlávkovým salátem
    svačina – šunka s křenem
  2. večeře – grilovaný losos se zeleninou

Neděle – sacharidový den

  • snídaně – ovesné vločky s medem a ovocem
    svačina – ovoce
    oběd – fazole se zeleninou
    svačina – celozrnná houska s nakládanými houbami
  • večeře – salát se sójovým masem

Náš tip: Jednotlivé dny skutečně doporučujeme střídat pravidelně.

Končíme-li v neděli tedy sacharidovým dnem, následující pondělí by mělo být bílkovinové.

Do jiných úprav se bez hlubších znalostí z oblasti výživy raději nepouštějte, mohli byste své tělo v krátké době ochudit o množství velmi cenných vitamínů a minerálů, které budete později jen těžko nahrazovat.

Dělená strava - na vlastní tělo a žaludek

Dělená strava neutrální potraviny 

Jídelníček dělené stravy může být velmi pestrý, pokud se do jeho tvorby vrhnete se skutečnou vervou a nebude vám líto obětovat trochu toho času k poznání bližších souvislostí.

Dělení jídelníčku proto nemusí být tak striktní, jak se může na první pohled zdát. Stačí v maximální míře využívat tzv. neutrální potraviny, které lze jednoduše kombinovat s čímkoliv.

Patří sem zejména:

  1. Kysané mléčné výrobky a tuky: kefír, tučné tavené sýry, smetana, tvaroh, jogurt, olivový olej.
  2. Zelenina: kapusta, květák, špenát, zelí (červené i bílé), kapusta, okurka, paprika, mrkev, cibule.
  3. Ovoce: meloun, borůvky, rybíz.

Další povolené potraviny: bylinky, výhonky a klíčky, vařená! Rajčata, houby.

Věděli jste, že: meloun je taxonomicky řazen mezi zeleninu? Poslouží nám proto jako chutný zákusek v bílkovinném i sacharidovém dni, což milovníci sladkostí zaručeně ocení. A nezáleží na tom, jaký druh melounu preferujete.

Kromě vodního opatří mezi velmi chutné odrůdy i meloun žlutý nebo třeba galia. Opačná situace je u rajčat. Ta patří taxonomicky mezi ovoce (jsou to vlastně bobule, podobně jako třeba borůvky nebo brusinky).

Mezi neutrální potraviny se proto rozhodně nehodí, využijete je pouze v sacharidových dnech.

Nicméně vždy si pamatujte následující pravidlo: ve dnech, kdy jíte zeleninu nesmíte zároveň konzumovat ovoce – a naopak.

Tvorba děleného jídelníčku – na co si dát pozor

Až si budete sestavovat svůj vlastní chutný jídelníček pro dělenou stravu, neměli byste zapomínat na několik důležitých pravidel.

  1. Součástí každodenního jídelníčku by měl být i dostatečný pitný režim – alespoň 2 litry tekutin denně (počítá se i polévka, mléko nikoli).
  2. Velikost porcí zvolte tak, abyste se nikdy necítili úplně sytí. Přejedení totiž proces trávení zpomalí stejně jako nevhodně zvolený druh stravy.
  3. Vyhněte se také potravinám obsahujícím tzv. rychle přístupnou energii v podobě jednoduchých sacharidů. Jde zejména o bílou mouku a pečivo z ní, smažená a velmi mastná jídla, ale také káva nebo černý čaj.
  4. Při nákupu těstovin dejte přednost těm bezvaječným.
  5. Pokud zatoužíte po sladkostech, zkuste si nejprve zobnout trochu oříšků, semínek nebo třeba syrové mrkve.

Věděli jste, že: na kofeinu může vznikat podobně silná závislost jako třeba na alkoholu? Pokud si tedy pravidelně dopřáváte více než tři šálky kávy za den, určitě se nesnažte v rámci dělené diety kofein okamžitě opustit.

Výsledkem by velmi pravděpodobně byla podrážděnost, únava a horší pracovní výkony. Zpočátku se proto snažte množství kávy pouze omezit. Jakmile se dostanete na pouhé 3 šálky denně, může být na místě i její zcela úplné vyřazení z jídelníčku.

A když už jsme u alkoholu, i ten může vaše hubnoucí snahy zcela eliminovat. Obsahuje totiž velké množství cukru.

Dělená strava - na vlastní tělo a žaludek

Dělená strava recepty

Tuňákový salát s brokolicí

200 g brokolice
1 konzerva tuňáka v olivovém oleji
několik oliv
100 g balkánský sýr

Postup: Nejprve si uvařte brokolici a nakrájejte jí na kousky. Do mísy dejte tuňáka i s olejem, přidejte brokolici, přepůlené olivy a kousky balkánského sýra. Pořádně promíchejte a podávejte.

Těstoviny s rajčatovou omáčkou

1 menší cibule
2 stroužky česneku
200 g rajčat
Podle chuti bazalka, oregano, olivy a kapary
200 g celozrnných těstovin

Postup: Na kapce oleje osmahněte nasekanou cibuli a česnek. Do pánve přidejte oloupaná a nadrobno nasekaná rajčata. Krátce povařte a vložte nakrájené olivy a kapary. Vše promíchejte s uvařenými těstovinami.

Nezapomínejte však na to, že dělená strava sama o sobě není všespásná. Kromě změny ve svém stravování byste se proto měli zamyslet i nad svým celkovým životním stylem.

Kýžený úbytek kilogramů vám totiž zaručí jedině kombinace vyváženého jídelníčku a oblíbeného sportu. Nemusíte se hned zapisovat do fitka nebo do klubu milovníků horských túr. Vsaďte raději na dlouhé procházky, plavání nebo třeba jízdu na kole.

A pokud to bude jen trochu možné, zasvěťte do svého nového životného stylu třeba partnera nebo kamarádku. Ve dvou se to totiž zaručeně lépe táhne.

Rating: 5.0/5. From 1 vote.

Please wait…

Voting is currently disabled, data maintenance in progress.

Dělená strava jako způsob řešení zažívacích obtíží – 1. část – Cesta (nejen) k uzdravení

Dnešní článek je na přání. Nedávno mi psala jedna slečna/paní, že ji dlouhodobě trápí reflux jícnu a i když zkusila všechno možné, větší úlevu nepociťuje. Ptala se, co pomohlo mně.

Refluxem jsem trpěla zhruba deset let zpátky, zhubla tehdy asi deset kilo, užívala silné prášky a stále hledala dlouhodobější řešení. Až jsem díky kamarádce narazila na dělenou stravu.

Po pár měsících harmonického kombinování potravin jsem s radostí vyhodila prášky do koše a jedlá soda přestala být mým každodenním spojencem.

Protože je toto téma velmi obsáhlé a nechci vás unavit nekonečnou délkou příspěvku, rozhodla jsem se jej rozdělit do přibližně tří částí. V té první se dozvíte, co je to dělená strava, kdo ji objevil, jakým způsobem v našem těle probíhá proces trávení, a proč je dělená strava vhodná pro jeho harmonizaci. 

Americký lékař Howard Hay (1866 – 1940) trpěl těžkým onemocněním ledvin. Žádný z jeho kolegů, zaměřených na léčbu Brightovy choroby, mu neuměl pomoci. Proto se rozhodl hledat řešení sám a dlouhou dobu nemoc zkoumal.

Vyšetřoval chemickou strukturu svého těla a zjistil, že se skládá z 80 % ze zásaditých prvků a z 20 % z prvků kyselých. Pokusy a studiemi dále odhalil, že bílkoviny se štěpí v kyselém roztoku a uhlohydráty v roztoku zásaditém.

Tomu odpovídajícím způsobem začal přizpůsobovat každodenní jídelníček. Postupem času se uzdravil a „Hayova dělená strava“ byla na světě.

Dělená strava - na vlastní tělo a žaludek

Hlavní podmínkou, jak prozrazuje název, je oddělování potravin. Během jednoho jídla se buď konzumují sacharidy společně s potravinami z neutrální skupiny, nebo naopak bílkoviny společně s potravinami z neutrální skupiny.

 Stoprocentní rozdělení přirozeně není možné, o to se ani neusiluje. Smysl a princip dělené stravy spočívá v harmonické sladěnosti jídel, aby se trávicí orgány při produkování enzymů a při navazujícím rozkládání potravy nadměrně nenamáhaly.

Mnozí určitě znají z vlastní zkušenosti, že se necítí dobře, jedí-li těžká jídla ve stylu „všechno se vším“. 

Potravu nejprve rozžvýkáme v ústech. V nich se nacházejí slinné žlázy, vylučující enzym amylázu, který předběžně tráví sacharidy. Ty se hojně vyskytují v obilí, chlebu, nudlích, bramborách a rýži. Mimo to se potrava v ústěch rozmělní.

Budete mít zájem:  Seitan neboli maso vegetariánů – jaké má účinky na zdraví?

Druhou stanicí trávení je žaludek. Tady se pžedběžně stráví bílkoviny pomocí kyseliny solné a trávícího enzymu pepsinu – rozkládají se na malé stavební prvky, tzv. peptidy. Bílkoviny se nacházejí převážně v mase, rybách a vejcích.

Podle mínění Dr. Haye se naruší zákon trávení, jedí-li se společně během jednoho jídla bílkoviny a sacharidy.

Zdůvodňuje to tím, že konzumace bílkovin vyvolá v žaludku produkci kyseliny solné a a pepsinu, a tyto šťávy omezují účinnost amylázy ze slin.

Jíme-li v jednom jídle pouze sacharidy, tak se vylučuje v žaludku jen málo kyselých šťáv a účinnost amylázy zůstává zachována. Sacharidy tak mohou být lépe stráveny.

Třetí stanicí trávení je horní část tenkého střeva. Tady vstupuje do akce slinivka břišní (pankreas), jejíž enzymy, společně se žlučí procházející játry, splňují více funkcí. Slinivka břišní se skládá ze dvou částí.

V jedné se produkují hormony inzulín a glukagon, které dle potřeby přecházejí do krve a regulují tak hladinu krevního cukru. Ve druhé části se tvoří trávicí enzymy, například trypsin a chymotrypsin (štěpící bílkoviny), amyláza (štěpící sacharidy) a rovněž lipáza (štěpící tuky).

Tyto enzymy se posléze dostávají do tenkého střeva. Bez enzymů nemůže trávení probíhat.

Aby složité procesy trávení probíhaly bez potíží, neměla by se slinivka příliš zatěžovat. Nadměrnou produkcí a spotřebou enzymů může vzniknout nebezpečí, že i ta nejkvalitnější potrava konzumovaná smíšeně se může stát pro naše tělo zatížením. Zpomalené a neúplné trávení vede ke kvasným procesům, při kterých vznikají plyny vedoucí k nadýmání.

Přes střevní svazky, krev a žlázy se miniaturní rozdrcené částice potravy, ale i obsažené vitaminy a minerální látky, dostávají k játrům. Játra musí všechny příchozí látky přetvořit, případně rozložit, nelze nic „vrátit zpátky“. Nevhodně sestavená potrava tedy zatěžuje nejen trávicí proces, ale například také zmiňovaná játra, která musí vše příchozí důkladně přefiltrovat.

Dělenou stravou se rozumí harmonicky ladit svoji potravu a tím ulevit trávicímu systému. Díky tomu může tělo pracovat také na jiných tělesných procesech, například na obnově buněk, produkci hormonů, krvetvorbě, v případě nemoci pak cílí většinu energie na proces uzdravování.

Potraviny jsou rozděleny do tří skupin – bílkovinysacharidy a neutrální potraviny. Neutrální potraviny se mohou konzumovat v jednom jídle společně s potravinami ze skupiny bílkovin, ale také ze skupiny sacharidové.

S některými potravinami se doporučuje zacházet opatrně a omezit jejich konzumaci. Patří k nim například uzeniny, cukr nebo bílá mouka. Neutrální ve smyslu dělené stravy znamená, že tyto potraviny nenarušují ani trávení bílkovin, ani trávení sacharidů.

 Harmonizují tedy se všemi potravinami.

Hospodářství kyselin a zásad je dalším podstatným bodem Hayovy dělené stravy. Podle jeho výzkumů má přísun zásaditých potravin životně důležitý význam pro udržení zdraví. Lidské tělo je denně konfrontováno s kyselinami, například s kyselinou močovou, uhličitou nebo mléčnou.

 Náš organismus prosperuje jen tehdy, vládne-li v krvi a tkáních rovnováha mezi kyselinami a zásadami. Nevhodná výživa, způsobující kromě překyselení také diskomfort trávení, plynatost nebo reflux jícnu, je taková, v níž potraviny tvořící kyseliny převažují nad potravinami zásaditými. Každý z nás by měl podle Dr.

Haye dbát na to, aby do svého těla přijímal dostatečné množství zásadité stravy. Především pak stravy syrové, která obsahuje enzymy, a tedy výrazně podporuje trávení. Jak již bylo zmíněno, podle Dr. Haye se naše tělo skládá z 80 % ze zásaditých prvků a pouze ze 20 % z prvků kyselých.

Obdobně by se tedy naše denní dávky jídla měly skládat ze 20 % z potravin tvořících kyselinu a z 80 % z potravin tvořících zásady.

  • V příští části se dozvíte, jaké konkrétní potraviny patří do jednotlivých skupin a kterým potravinám bychom se měli v rámci harmonizace trávení a zdraví vyhýbat.
  • Zdroje obrázků a informací:Zdravě jíst, zdravě žít – dělená strava, Ursula Summ
  • Nová dělená strava – Ursula Summ

S dělenou stravou každý den, Gabriella Plussstudiumbiochemie.czPixabay.com

Dělená strava

  • Vážení přátelé,
  • firma LASIUS pro Vás připravila v rámci zdravé výživy nadstandardní produkt – dietu na bázi energetického využití kombinace potravin.
  • Princip dělené stravy,

nebo-li správné kombinace potravin je založen na objevu, kdy určité seskupení potravy může být lépe stravitelné a lépe
využitelné jako jiné.

Úspěch, kterého je možné dosáhnout správnou kombinací jídel, se dá vysvětlit a potvrdit poznatky z biochemie trávení.

Klíčem ke všemu je energie. Nic tak nepodporuje trávicí proces jako správně sestavená potrava.

Pravidlo správné kombinace potravin,

je, že lidský organizmus není stvořen k tomu, aby žaludek strávil současně více jako jednu koncentrovanou potravu.
Je to velmi jednoduché, přitom nesmírně důležité. Vše kromě ovoce, zeleniny a salátů je koncentrované.

Tradiční složení jídel (např.: maso s brambory, maso s rýží, sýr s chlebem …) není správné a brání získání energie.
Skladba takových jídel je zárukou, že nikdy nebudete mít dostatek energie.

Základním předpokladem úbytku hmotnosti,

je zbavit se škodlivých látek. Jejich vyloučení z těla však závisí na energii, kterou máte k dispozici. Vzhledem k tomu,
že jsme špatně sestavili potravu, je naše tělo v energetické krizi. Tento velmi špatný způsob výživy má za následek, že lidé už v padesáti letech umírají a to proto, že jejich tělo už nemá sílu řešit své problémy.

Vezmeme-li si na příklad známou kombinaci maso s brambory: jakmile se dostanou do žaludku,
je zapotřebí určité množství žaludečních šťáv, aby se tato koncentrovaná bílkovinná strava mohla strávit.
Pro strávení masa je potřeba kyselý roztok.

Protože se ale do žaludku současně s masem dostali opečené brambory a tady je potřeba k trávení roztok alkalický,
stane se, že se roztoky neutralizují.
V tomto případě náš organizmus rozpozná nouzovou situaci a potřebné žaludeční šťávy
začne produkovat.

A k tomu je zapotřebí spousta energie, kterou musí odebírat z našeho organismu. Žaludeční šťávy

se opět vyloučí a zneutralizují.

Přetížení organizmu

To všechno trvá ale ve skutečnosti několik hodin, než tělo šťávy vyprodukuje.

Bílkovina se dlouhým pobytem v žaludku
hnilobně rozložila, velká část sacharidů začala kvasit a to je pro tělo velmi nepříjemné, protože taková potrava
rozložená tímto procesem vytvořila v těle jedovaté kyseliny.

Na základě hniloby a kvašení vznikají plyny, pálení žáhy…
Organizmus je značně přetažený, když do něj „nacpeme“ všechno možné a to je důvod,
proč máme nedostatek energie.
Asi 8 hodin potřebuje taková potrava k tomu, aby se dostala ze žaludku.

  1. Aby prošla celým trávicím systémem potřebuje přibližně 24 hodin.
  2. Správná kombinace jídel
  3. Jestliže chceme respektovat základní princip správné kombinace jídel, je potřeba dodržovat následující zásady:
    neplýtvat energií, nenechat potravu zahnívat 8 hodin v žaludku a nezatěžovat střeva rozkládající se potravou 24 hodin.
  • neplýtvat energií
  • nenechat potravu zahnívat 8 hodin v žaludku
  • nezatěžovat střeva rozkládající se potravou 24 hodin

Je tedy potřeba konzumovat stravu takovou, která nezůstává v žaludku déle jako 3 hodiny,
nezapříčiňuje žádné hnilobné procesy, kvašení, plynatost a pálení žáhy. Tím se ušetříme užívání různých medikamentů,
které podporují trávení potravy. Je tedy potřeba konzumovat potravu, která rychle a účinně projde
celým trávicím traktem.

  • I nadále můžeme jíst vše, co máme rádi, rozdíl je v tom, jakým způsobem potravu kombinujeme.
  • Budeme mít stále dostatek energie a navíc lehce můžeme přijít o nadbytečná kila.
  • Základní dělení stravy na 4 skupiny:
  • Skupina živočišná
  • Skupina rostlinná
  • Zelenina
  • Ovoce

Dělená strava - na vlastní tělo a žaludek

Pár základních pravidel:

  • Nekombinovat zeleninu s ovocem, protože vitamíny se vzájemně vyruší – negují.
  • Jestliže trpíme zácpou, zařadíme rostlinou stravu.
  • Pro zvýšení energie zařadíme stravu živočišnou.
  • Sůl, koření, pochutiny a kávu můžeme kombinovat libovolně.
  • Nápoje upřednostníme tyto: minerálky, sodovky, čaje slazené umělým sladidlem.
  • Alkohol brzdí hubnoucí proces. Nejmenším zlem je bílé přírodní víno( vinný střik), omezeně pivo 10°.
  • Pokud jíme zapovězenou potravu, vůbec nezáleží na množství, dochází k nežádoucí vazbě a tuk se ukládá.
  • Cukr, pokud je v naložené zelenině s octem, rozkládá se příznivě.
  • Těstoviny zařazovat bezvaječné, tuky rostlinné.
  • Zvolit pečivo tmavé, protože bílá mouka se v těle hůře rozkládá.

Věříme, že náš program Vás zaujal a že Vás vedl k zamyšlení nad tím, jestli strava, na kterou jste zvyklí, je ta pravá. Nestojí za to vyzkoušet a ověřit si v praxi , že správnou kombinací stravy můžete nejen nabít
nové energie, ale také upravit svoji váhu?


Naše nabídka je velmi pestrá a jistě si nový způsob stravování brzy oblíbíte.

Boření mýtu o dělené stravě – PharmDr. Margit Slimáková

Ve svých textech a videích jsem se opakovaně věnovala tomu, že není potřeba speciálně oddělovat potraviny na talíři. Přesto stále dostávám dotazy, jestli přeci jenom není třeba oddělit párek v rohlíku od rohlíku nebo do obilné kaše nedávat ovoce. Odpovědi jsou jasné: tu první kombinaci vůbec nejezte, tu druhou si klidně dejte, pokud vám chutná a prospívá. A je úplně jedno, jestli třeba sousedce, která praktikuje makrobiotiku, po kaši s ovocem naskakují žíly. To jsou její žíly, ne vaše. Někteří z nás skutečně ze zdravotních důvodů, jiní třeba pro svou víru nemohou jíst nejrůznější kombinace potravin. To ovšem neznamená, že jejich zkušenosti by měly být základem výživových doporučení pro zbytek populace.

Budete mít zájem:  13 typických těhotenských potíží: co s nevolností nebo pálením žáhy

Právě jsem chtěla napsat detailnější pojednání o mýtu dělené stravy, když jsem objevila blog kolegyně, která to už skvěle zvládla. Proto vám níže rovnou předávám překlad jejího vysvětlení.

Autorkou textu je Tamara Duker Freuman, MS, RD, CDN. Dietoložka, která se ve své ordinaci zaměřuje na terapii nemocí trávícího traktu, celiakii a potravinové intolerance.

Ovoce hnije a maso se rozkládá?

Bez ohledu na to, jak bezostyšně nepravdivé a nepodložené někdy jsou, některé internetové mýty o lidském těle prostě ne a ne zemřít.

Mýtus o dělené stravě, který hlásá, že lidské tělo nedokáže trávit některé potraviny, jsou-li konzumovány ve špatné kombinaci, je právě jedním z nich. Zastánci dělené stravy varují, že ovoce je nutné jíst samostatně, poněvadž „hnije“ a podporuje „škodlivé kvasinky“ v těle.

A stejně tak bychom neměli konzumovat maso společně s obilovinami a sacharidy, protože tím zapříčiníme hnití masa ve střevech, jelikož se různé zažívací faktory nutné pro zpracování bílkovin a sacharidů, ať už se jedná o enzymy nebo hodnoty pH, vzájemně zneutralizují.

Dle tvrzení zastánců dělené stravy mohou důsledky nevhodné kombinace jídel zahrnovat plynatost, nadýmání, ale třeba i závažnější onemocnění.

Hnijící ovoce v žaludku? Rozkládající se maso ve střevech? Zní to až děsivě. A děsivé by to i bylo, pokud by tato tvrzení byla alespoň z části pravdivá. Naštěstí nejsou.

Vytáhněme středoškolskou učebnici biologie

Zdůvodnění, které stojí za dělenou stravou, odráží hluboké nepochopení základních biochemických a fyziologických procesů, které stojí za trávením v lidském těle, a při nejlepším se dají označit za pavědu. Vycházejí z hrubého podcenění schopnosti naší trávicí soustavy provádět multitasking.

Pro upřesnění dodávám, že jsem si vědoma některých starověkých kulturních tradic, jako je Ájurvéda, ve kterých kombinování potravin hraje významnou roli. Tyto tradice jsou však spíše spirituálně motivované a odrážejí specifický metafyzický přístup k trávení, než že by vycházely z poznatků molekulární biologie.

Níže uvedené tak nemá sloužit jako kritika stravovacích praktik nezápadních kultur.

Je tedy třeba vytáhnout středoškolskou učebnici biologie a dát přetrvávajícímu mýtu západního stylu jednou provždy vale. Potraviny ve vašem žaludku „nehnijí“ a tečka. Hnití je definováno jako rozkladu organických látek (v tomto případě jídla) z důvodu činnosti bakterií nebo hub.

pH v vašem žaludku je přibližně 2,0 (méně v případě půstu), tedy podstatně kyselejší než i takový ocet nebo citrónová šťáva. To z žaludku činí extrémně nehostinné prostředí pro mikroorganismy, které tam zpravidla dlouho nepřežijí.

Jinými slovy, pokud už se bakterie nebo kvasinky dostanou k jídlu ve vašem trávicím traktu, rozhodně to nebude v žaludku, a to bez ohledu na to, jak dlouho tam leží.

Kombinování potravin nemá vliv na pH

Existuje pouze jedna okolnost, za které by vás hnijící jídlo v žaludku mohlo trápit, a to pokud byste umřeli v půlce oběda. Nicméně pokud to v plánu nemáte, nemějte žádný strach a jezte ovoce v kombinaci, s čímkoli se vám jen zachce.

Kombinování potravin nemá vliv na pH vašeho trávicího ústrojí. Dalším argumentem předkládaným zastánci dělené stravy je, že trávení sacharidů údajně snižuje kyselost žaludku, což je nezbytným předpokladem pro správnou činnost enzymu pepsinu, jehož úkolem je trávit bílkoviny.

I toto je však nepochopení základních biochemických procesů.

Tento argument nadhodnocuje roli žaludku v procesu trávení bílkovin.

Hlavní funkcí žaludku je mísení potravin tak, aby vznikla co největší plocha, která bude vystavena různorodým trávicím enzymům, na které narazí v tenkém střevě – tam, kde se odehrává převážná většina trávení.

Dokonce i lidé bez žaludku, kteří tedy zcela postrádají funkci pepsinu, jsou schopni dostatečně strávit a absorbovat bílkoviny prostřednictvím tenkého střeva. Žaludeční enzym pepsin je zodpovědný pouze za přibližně 10 % trávení bílkovin.

Žaludeční hodnoty pH jsou řízeny buňkami, které lemují stěny tohoto orgánu, pomocí sekrece žaludeční kyseliny v průběhu celého trávicího procesu. Nespoléháme tak na potraviny samotné, aby za nás řídily hladinu žaludeční kyseliny.

A i když je pravda, že pepsin vyžaduje kyselé prostředí, sacharidy neneutralizují kyselé pH žaludku o nic více než jakékoliv jiné potraviny. Prázdný žaludek je velmi kyselý žaludek a zatímco anionty v jídle pomáhají při sytosti neutralizovat pH, žaludek vždy zůstává správně kyselý.

To vysvětluje, proč se lidé trpící gastritidou, vředy nebo refluxem žaludečních šťáv necítí v hladovém stavu dobře a cítí se podstatně lépe, pokud jsou sytí.

Naše tělo řídí hodnotu pH

Podobně pak hodnotu pH v tenkém střevě řídí slinivka, která vylučuje pankreatické šťávy bohaté na hydrogenuhličitany. V tomto bodě v trávicím procesu končí úloha pepsinu a do akce nastupuje celá škála dalších enzymů.

Tyto enzymy jsou optimalizovány tak, aby se aktivovaly a začaly působit až v převážně zásaditém prostředí tenkého střeva. Jinými slovy, naše tělo má své vlastní mechanismy, jak řídit hodnoty pH v různých prostředích, které jsou nezbytné pro správnou funkci příslušných sad trávicích enzymů.

A žádná kombinace potravin tyto nezávislé mechanismy nedokáže obejít.

Vědecky naivní zdůvodnění dělené stravy zcela podceňuje schopnost lidského těla provádět více věcí najednou. Různé enzymy tráví různé skupiny živin a jsou vylučovány bez ohledu na to, co jste snědli. I kdybyste jedli výhradně cukr (např.

cukrová vata), vaše tělo by stejně vylučovalo enzymy pro trávení tuků a bílkovin jako součást trávicího procesu. S tím, jak jídlo prochází tenkým střevem, si tak každý enzym hledí svého, a tělo tak zpracuje všechno stravitelné, jakmile k tomu nastane situace.

Vzhledem k tomu, že každý typ živin – bílkoviny, tuky a sacharidy – má své vlastní receptory či jiné absorpční mechanismy, nemusejí spolu soupeřit o to, kdo toho absorbuje více.

Stejně jako dovede současně jít a přitom žvýkat žvýkačku, dokáže vaše tělo současně absorbovat maso a obiloviny – a vlastně jakoukoli jinou kombinaci potravin.

Živočišné bílkoviny jsou vysoce stravitelné

V době, kdy by maso bylo vystaveno dostatečnému množství bakterií a mohlo teoretický začít hnít, bylo už dávno rozloženo v tenkém střevě. Ať už si myslíte, že jíst maso je nezdravé nebo neetické, faktem zůstává, že živočišné bílkoviny jsou vysoce, vysoce stravitelné.

Jinými slovy, v podstatě všechny složky masa jsou snadno a zcela rozložitelné na základní části stravitelné v tenkém střevě; nikdy se tak nedostanou ani do tlustého střeva.

(Všimněte si, že někdy ve stolici naleznete dříve snědená zrníčka či semínka, ale nikdy části masa!)

Proč je toto důležité? Protože tlusté střevo je místem s nejvyšší koncentrací bakterií a také částí trávicího traktu, kde „zbytky“ jídla stráví nejdelší dobu – u normálních, zdravých dospělých v průměru 10 až 64 hodin.

Jinými slovy, pokud je některá potravina kvašena bakteriemi, což je mimochodem zcela normální a žádoucí proces, stane se tak v tlustém střevě.

Většina toho, co skončí v tlustém střevě, jsou nestravitelná rostlinná vlákna (slupky ovoce a zeleniny, slupky semínek, otruby, odolné fazolové škroby) a neabsorbované cukry, jako tomu je v případě osob s laktózovou intolerancí, kteří jedí hodně mléčných výrobků.

Mimochodem to je také důvod, proč je zde přesnější používat termín „kvašení“ než „hnití“, jelikož druhé jmenované odkazuje na rozklad živočišného masa, což se z důvodu výše uvedených ve střevech neděje.

Kvašení neboli fermentace značí bakteriální rozklad sacharidů, což je pro naše účely přesnější termín.

Takže kdykoliv narazíte na sloveso „hnít“ v popisu trávicího procesu, utečte, protože se nejedná o „vědecký fakt“, ale „strašení“.

Střevní plyn je přirozeným produktem fermentace vlákniny

Střevní plyn není sám o sobě znakem špatného trávení. Střevní plyn („prdění“ v běžném jazyce) nemusí nutně znamenat, že váš trávicí systém funguje nesprávně. Může to prostě jen znamenat, že jste snědli spoustu nestravitelných potravin.

Střevní plyn je přirozeným vedlejším produktem bakteriální fermentace vlákniny a neabsorbovaných cukrů.

Do této kategorie bychom ještě měli zahrnout neabsorbovatelná nízkokalorická sladidla, jako jsou cukerné alkoholy, či přidanou vlákninu, například inulin.

Kolik plynu si tedy vyrobíte, obecně souvisí s tím, kolik jste snědli nestravitelných částí. Dá se říci, že lidé, kteří jedí více rostlinnou stravu, zpravidla generují více střevního plynu.

Jinými slovy, prdění není ani patologické a ani něco, co musí být vyloženě špatně. Zcela rozhodně to není známka, že jste zkonzumovali nevhodnou kombinaci potravin.

Osobně prdění považuji za vedlejší účinek zdravého životního stylu.

Kdy je třeba vyhledat gastroenterologa?

Pro jistotu však pamatujte, že nadměrná plynatost, mimořádně páchnoucí plynatost nebo náhlé zvýšení plynatosti může svědčit o jiných zdravotních obtížích, případně špatném vstřebávání.

Jinými slovy, spousta plynu není nutně známkou problému, avšak může být jeho příznakem, zvláště pokud je doprovázeno dalšími příznaky, jako je bolest, změna střevního rytmu, neúmyslné hubnutí nebo nedostatek vitamínů či minerálů.

V takovém případě neztrácejte čas s nesmyslnou dělenou stravou, ale vyhledejte starého dobrého gastroenterologa.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector