V současnosti je bacilem tuberkulózy (TBC) nakažena jedna třetina světové populace. Většina těchto lidí má latentní formu nemoci, která se neprojevuje a nepřenáší. Může se však rozvinout do formy akutní, a to hlavně v důsledku oslabení imunitního systému. Akutní forma tuberkulózy propukne každý rok zhruba u 9 milionů lidí, přičemž 1,5 milionu z nich na nemoc umírá.
Příznaky a diagnostika tuberkulózy
Tuberkulóza se přenáší vzduchem, do něhož se bakterie způsobující nemoc dostávají kašlem nakažených. Ne každý, kdo se infikuje TBC, onemocní. Nicméně zhruba u 10 % nakažených se někdy v průběhu života aktivní forma nemoci rozvine.
Tuberkulóza nejčastěji zasahuje plíce a k příznakům patří soustavný kašel, horečky, ztráta hmotnosti, bolest na hrudi a problémy s dýcháním, které mohou vést až ke smrti.
Výskyt tuberkulózy je výrazně vyšší a tragičtější u lidí, kteří mají také virus HIV.
Diagnózu TBC je možné určit ze vzorku sputa (hlenu) nebo žaludečních šťáv. Ty je ale těžké získávat, obzvláště mezi dětmi. Nově se používá molekulární test, který nabídne výsledek po dvou hodinách, a umí vyhodnotit i míru rezistence vůči lékům. Je však drahý, stále vyžaduje vzorek sputa a také spolehlivý zdroj elektřiny.
Jak se nemoc léčí
Léčba nekomplikované tuberkulózy trvá minimálně šest měsíců. Pokud jsou pacienti rezistentní vůči dvěma nejsilnějším antibiotikům z první linie léčby (isoniazid a rifampicin), určuje se u nich takzvaná multirezistentní forma tuberkulózy (MDR-TB).
I tu je možné léčit, ale plán léčby je náročný, trvá dva roky a má mnoho vedlejších účinků. Jestliže pacienti odolávají také lékům z druhé linie, pak je u nich diagnostikovaná extenzivně-rezistentní tuberkulóza (XDR-TB). Možnosti léčby této formy jsou už velmi omezené.
Nyní však byly po 50 letech vyvinuté nové léky, bedaquiline a delemanid, které pro pacienty představují novou naději.
V roce 2017 ošetřili Lékaři bez hranic 22 100 pacientů s tuberkulózou, z toho 2 000 mělo multirezistentní formu nemoci.
Přispějte nám na materiál
Moika (uprostřed), pacientka s tuberkulózou, a její manžel Kaia během ambulantního vyšetření. Malalaua, Papua-Nová Guinea.
Léky v rukou pacienta s multirezistentní tuberkulózou během léčby pod přímým dohledem na oddělení pro léčbu tuberkulózy podporované Lékaři bez hranic. Nhlangano, Svazijsko.
Laboratorní manažerka Lise Marchand sbírá z dronu přiložené vzorky hlenu k testování v nemocniční laboratoři. Papua-Nová Guinea.
Projektový tým začal léčit první pacienty delamanidem, prvním novým lékem na tuberkulózu po 50 letech. Dushanbe, Tádžikistán.
Tuberkulózu může dostat každý z nás, říká lékařka, jež s ní bojovala v Africe | Svět
Lidovky.cz: Hrozí, že se znovu rozšíří nejvážnější forma TBC ve velkém do našich končin? Váš kolega farmaceut Stanislav Havlíček, který byl v Súdánu, varoval, že se může nemoc dostat do Evropy za několik dní.Riziko existuje, ale není třeba vyvolávat paniku.
Bohužel, tuberkulóza má nespecifické příznaky a člověk často dlouho neví, že je nemocný. Jak víme, nemoc se šíří vzduchem a proto, když nemocný člověk stráví s lidmi kolem sebe dostatečně dlouhou dobu (cca 8 hodin) a ještě k tomu v uzavřeném prostoru, je riziko že se jiní nakazí, vyšší.
Dle statistik za rok 2016 bylo hlášeno v Česku celkem 5 případů multirezistentní tuberkulózy (MDR), což je extrémně málo, takže bych to nedramatizovala.
| Slovenka Veronika Polcová vystudovala medicínu v Praze, kde následně pracovala na plicní klinice Thomayerovy nemocnice. Rozhodla se však přihlásit na zahraniční mise Lékařů bez hranic, se kterými už odcestovala pomáhat do Ugandy, Papuy-Nové Guineje, Kambodže a před nedávnem se vrátila ze Svazijska, kde pomáhala šířit osvětu o tuberkulóze a bojovat s nemocí, jíž je země velmi zasažena. |
Lidovky.cz: Když někdo z Česka jede do země, kde je vyšší počet případů, co může dělat předem jako prevenci?V našem případě, když vyjíždíme na misi, tak musíme projít zdravotní prohlídkou a udělat rentgenové snímky.
Zjistí se, jestli nejsme nemocní, nebo nemáme narušenou imunitu.
Pokud člověk na misi dodržuje všechna bezpečnostní opatření, jako nonstop používání roušek při kontaktu s pacientem, a máme ventilovanou místnost, je riziko nákazy hodně nízké.
Lidovky.cz: Říká se, že nejlepším lékem je vždy prevence. Jakým způsobem se dá předcházet nakažení TBC, například ve Svazijsku, kde jste sama byla, nebo v jiných afrických zemích?Stoprocentní prevence tuberkulózy v podstatě neexistuje.
V zemích, kde je vysoká incidence (mnoho případů nakažení – Pozn. red.), se stále provádí očkování proti TBC u malých dětí po narození. Těm hrozí závažné formy, jako je zápal mozkových blan nebo vážnější forma TBC v plicích.
V České republice se očkování zrušilo z důvodu, že patříme k zemím s nízkým výskytem tuberkulózy a očkují se pouze rizikové skupiny, jako například děti, které byly v kontaktu s TBC pacientem anebo pobývaly v rizikové zemi.
My jsme ještě očkováni povinně byli, ale neochraňuje nás to na celý život. Každý z nás může TBC dostat, záleží jen na imunitním systému, jak je vůči ní odolný.
Lidovky.cz: Je to částečně i o tom, že očkování, která jsme dostávali jako děti, už nefungují, protože se bakterie způsobující TBC vyvinuly a jsou odolnější?Očkování chrání děti zejména od závažných forem, a to maximálně do 15 let života. Proto se to v rozvojových zemích, kde je vysoká incidence, stále provádí. V dospělosti ale může TBC dostat každý z nás.
Lidovky.cz: Jak se pak mohou dospělí bránit?Pak už se tomu dá předcházet jen tím, že lidé nejsou v kontaktu s nakaženými. To je ale docela složité v rozvojových zemích. Primárně to pak je o imunitním systému. Ale univerzální prevence neexistuje, žádné vitamíny, další očkování.
Když jsou lidé nemocní, doporučujeme jejich rodinám, které s nimi žijí, aby bydlely v odděleném pokoji. Nemoc se totiž šíří pouze vzduchem kašláním nebo kýcháním infikované osoby, ne kontaktem ani ničím jiným. Důležitá je dobrá ventilace.
I my, když jsme pracovali s pacienty ve Svazijsku, museli jsme mít neustále dveře otevřené dokořán.
  |
Lidovky.cz: Skutečně v rozvojových zemích dávají pozor na to, aby bylo očkováno každé dítě?Ano, skutečně každé dítě je proti ní očkováno pokud má daná země vakcíny k dispozici.
Ve Svazijsku je větší problém, že 30 procent populace je nakaženo virem HIV. Kvůli tomu, že mají oslabený imunitní systém, 80 procent z těch třiceti má tuberkulózu.
Lidé nakaženi virem HIV mají oslabený organizmus, často přijdou k lékaři pozdě až v posledním stádiu nemoci, kdy jim taky prokážeme i TBC.
Lidovky.cz: Daří se osvěta v rozvojových zemích? Rozumí tomu lidé a dávají si pozor?Snažíme se to dělat tak, že je učíme prostřednictvím divadel nebo her, aby to pochopili i ti, kteří nejsou tak vzdělaní.
Máme speciální dramatické kroužky a týmy lidí, kteří chodí po vesnicích, které se starají o tuhle osvětu. Taky děláme „contact tracing“, což je hledání kontaktů nemocného pacienta.. Ptáme se jich na příznaky, bereme jim vzorky „sputa“ (lidově řečeno chrchel – Pozn.
red.) a vyšetřujeme je, abychom předešli šíření.
Lidovky.cz: Diagnostikovat tuberkulózu a jiné opomíjené nemoci je hodně obtížné, jsou potřeba specializované laboratoře, které se mnohdy v rozvojových zemích ani nenacházejí, proto putují vzorky do vzdálených zařízení v jiných zemích. Pracuje se na tom, aby to bylo jednodušší?
| Lékaři bez hranic rovněž upozorňují na problém opomíjených nemocí, jimiž většinou trpí pacienti v rozvojových zemích. Jsou jich sice miliony, ale jsou příliš chudí na to, aby si mohli dovolit platit za potřebné léky. Pro farmaceutické společnosti proto vývoj léků na tyto nemoci není rentabilní a ignorují je. Patří mezi ně například spavá nemoc, Chagasova choroba, kala azar (viscerální leishmanióza), ale i choroby jako ebola či tuberkulóza.Tuberkulóza je z infekčních nemocí nejsmrtelnější a zabije více lidí než HIV/AIDS nebo malárie. Ročně usmrtí 1,8 milionu lidí. Denně na ni zemře 4 900 lidí. Každou minutu připraví o život více než tři lidi. Důvodem je i fakt, že byla desítky let opomíjena. Lékaři bez hranic jsou jedním z největších nevládních poskytovatelů zdravotní péče pro pacienty s TBC, pomáhají ji léčit ve 24 zemích.O MDR-TBC a XDR-TBC se někdy hovoří jako o „ebole s křídly“, úspěšnost jejich léčby je totiž obdobná úspěšnosti léčby eboly, TBC se ale na rozdíl od eboly šíří vzduchem. Za posledních padesát let byly vyvinuty jediné dva nové léky, které se na trhu objevily před čtyřmi roky: bedaquiline a delamanid. Oba by měly být k pacientům šetrnější, méně toxické než zastaralá léčiva a přinést kratší léčbu (devítiměsíční) multirezistentních forem tuberkulózy.Přesto, pomocí nových léků mohli zdravotníci loni léčit jen zhruba 4 800 lidí s rezistentní formou tuberkulózy. To je méně než pět procent lidí, kteří tuto léčbu potřebují. |
Pro nás je důležité vyvinout tzv. rapid testy, kdy člověk přijde, dá vzorek, a my víme za několik minut, jestli tu danou nemoc má. Například na nemoc kala azar už rychlý test máme, ale na ostatní nejsou. Bez toho je to hodně komplikované, protože na diagnostiku Je potřeba vyspělá technika a hodně kvalifikovaných lidí, kterých máme v terénu nedostatek.
Lidovky.cz: Kdyby se bojovalo intenzivněji s šířením viru HIV, pomohlo by to i situaci s tuberkulózou?Myslím, že určitě. Jsou samozřejmě osvětové programy i na to. Ve Svazijsku populace dobře ví, co to je HIV. My jim tam třeba kromě bezplatní léčby a péče poskytujeme taky prezervativy. Mně se třeba stalo, že jsem byla v nějakém supermarketu a přišla paní s dítětem v rukou.
Ptala se, jestli může použít kaši na kojení, kterou držela v rukou, protože sama má HIV, a proto nemůže kojit. Zaujalo mě, že to tam vůbec není stigma. V České republice se o tom přitom vůbec nemluví, je to pro každého soukromá věc. Pokud lidé poctivě dodržují HIV léčbu a mají dobré výsledky, jejich průměrná délka života se blíží téměř normálnímu, což je výrazný pokrok proti minulosti.
Lidovky.cz: Lékaři bez hranic používají dva nové léky (bedaquiline a delamanid), které byly zavedeny před pár lety, zatímco před tím 50 let byly pořád ty stejné, které přestaly být účinné a měly nežádoucí účinky, jako je ztráta sluchu či zraku.
Jak dlouho zůstanou léky účinné, než si na ně vybuduje nemoc rezistenci?Dá se očekávat, že se to v budoucnu stane. Ale záleží na tom, jestli se začnou hromadně používat. Zatím za minulý rok mělo jen 5 procent nakažených přístup k těmto daným lékům, takže se zatím neměla šanci rezistence vyvinout.
Pokud se v zemích, kde je TBC rozšířená, rozhodnou vlády léky přijmout, pak se rezistence nejspíše v průběhu let vyvine, jako každá jiná rezistence na používaná antibiotika. Důležitým faktorem vzniku rezistence je i fakt, že pacienti někdy léčbu samovolně přeruší.
Po šesti měsících se cítí v pohodě a nevyléčí se plně. Tak vzniká rezistence na přijímané léky.
Lidovky.cz: A to je v rozvojových zemích běžná věc?Děje se to hodně. Dva roky brát denně minimálně dvacet tablet a podstupovat 240 bolestivých injekcí totiž není legrace.
Další věc je, že lidé migrují za prací, protože musí uživit své rodiny. Pokud pacient přeruší léčbu a ztratí se, naše týmy se ho snaží vyhledat a přesvědčit, aby pokračoval v terapii, která mu zachrání život.
Bez léčby je totiž TBC smrtelná, což jsi hodně lidí neuvědomuje.
Lidovky.cz: Pracuje se na vývoji dalších léků proti TBC, nebo pro to není vůle? Sami Lékaři bez hranic upozorňují, že to pro farmaceutické firmy není rentabilní.Myslím, že je to skutečně hodně opomíjené.
My apelujeme hlavně na to, aby farmaceutické firmy snížily cenu nových léků a tím umožnily zpřístupnit tyto prostředky v zemích, kde je to nejvíce potřeba. A taky aby pokračoval vývoj nových diagnostických metod a léků na opomíjené choroby, jako je Chagasova nemoc, ebola nebo spavá nemoc.
Ten fakt, že můžeme nabídnout pacientovi nové, snesitelnější léky s výrazně menšími riziky, je cílem každého lékaře.
OČKOVÁNÍ proti tuberkulóze
Obsah:
Promeškaný termín očkováníZdravotně stigmatizované osobyDoba použitelnosti a skladování
Původcem tuberkulózy je mykobakterie Mycobacterium tuberculosis. Jejím zdrojem se stává zejména nemocný člověk nebo bacilonosič, vzácněji i zvířata (např. skot domácí). Obvykle se šíří kapénkovou cestou, ale nakazit se lze i požitím tepelně nezpracovaného mléka infikovaného zvířete.Celosvětový nárůst počtu nemocných tuberkulózou, sledovaný v 90.
letech minulého století, se přičítal relativně vysokému počtu HIV pozitivních osob, které se mohly stát jejím obnoveným zdrojem. Epidemiologická situace není ve všech zemích stejná.
Ve středoevropském regionu patří Česká republika mezi země s relativně nejnižší roční incidencí tuberkulózy (asi 8 případů onemocnění na 100 000 obyvatel) ve srovnání se zeměmi Evropské unie (17,8 případů na 100 000 obyvatel, za rok 2006).Preferovaným místem záchytu mykobakterií jsou plíce, odkud se mohou krevním řečištěm nebo lymfatickým systémem šířit do dalších orgánů.
Jejich rozsev s sebou zpravidla nepřináší žádné obtíže. Ty se mohou dostavit až po určité době. V některých případech může akutní tuberkulóza propuknout i po letech po expozici a záchytu mykobakterie. Příznaky jsou většinou nepříliš výrazné, nemocní trpí únavou, hodně se potí (hlavně v noci), mají zvýšenou teplotu a ubývají na váze.
Nejčastější plicní formy se projevují vleklým kašlem. Naopak nejnebezpečnější formou je miliární nebo meningeální tuberkulóza s nejistým výsledkem léčby a možnými neurologickými následky. Komplikací posledních let se stává antibiotická rezistence některých mykobakteriálních kmenů.
V bývalém Československu se zahájilo plošné očkování proti tuberkulóze v roce 1953. V 50. letech se očkovali jak novorozenci, tak starší ročníky, a to pro dosažení rychlé proočkovanosti populace. Od počátku 60. let až do roku 2009 se provádělo očkování novorozenců a starších tuberkulín negativních dětí ve věku 11 let.
Výjimkou bylo přechodné období v letech 1986-1994, kdy se ve Středočeském, Východočeském a později i Jihočeském kraji očkovaly děti pouze dobrovolně. Z důvodu rostoucího počtu případů tuberkulózy a úmrtí neočkovaného novorozence se vrátilo plošné očkování i do těchto krajů. Roku 2009 se ukončilo pravidelné přeočkovávání tuberkulín negativních dětí ve věku 11 let.
Plošné očkování bylo ukončeno 1.11.2010.
Graf: Výskyt (absolutní počet) v České republice Graf: Odhad incidence tuberkulózy ve světě (SZO, 2015)
Očkovací látky obsah
| Název komerční vakcíny | 1) | 2) | 3) | 4) | 5) | Poznámka |
| BCG VACCINE SSI INJ. SIC. | BCG | 2.12.2009 | S | není k dispozici | ||
| BCG-VACCINE 500 BEHRING | BCG |
Ze všech infekčních nemocí nejvíce lidí umírá na tuberkulózu. Ohroženi jsou zejména sociálně vyloučení, pacienti po transplantaci nebo na biologické léčbě
Jako každoročně i letos Světová zdravotnická organizace (WHO) připomněla 24. březen jako den boje proti tuberkulóze (TBC). Právě 24. března v roce 1882 Robert Koch oznámil svůj objev tuberkulózního bacilu, což otevřelo cestu k diagnostice a léčbě tuberkulózy.
Navzdory významnému pokroku v posledních desetiletích je tuberkulóza stále příčinou nejvyššího počtu úmrtí na infekční onemocnění na světě. Odhaduje se, že denně zemře více než 4500 osob. Podle WHO zemřelo v roce 2016 celkem 1,8 milionu z 10,4 milionů nemocných s tuberkulózou. Téměř třetinu nemocných v ČR tvoří cizinci.
Kromě chudých a sociálně vyloučených nemoc ohrožuje také pacienty po transplantaci a pacienty na biologické léčbě (viz více níže).
Onemocnět tuberkulózou může kdokoliv, nicméně této nemoci se daří především mezi lidmi žijícími v chudobě, v komunitách na okraji společnosti a dalšími zranitelnými skupinami obyvatel. Patří mezi ně migranti, uprchlíci, etnické menšiny, pracovníci v riziku, starší osoby atd.
Faktory jako podvýživa, špatné bydlení a hygiena, kouření a závislost na alkoholu, cukrovka, mohou přispívat k většímu riziku onemocnění tuberkulózou. Lékařské a odborné společnosti proto právě v době pandemie COVID-19 vyzvaly kuřáky: Odložte cigaretu, pomozte v boji s virem! (viz dopis níže).
Česká republika patří dlouhodobě k zemím s nízkým výskytem tuberkulózy.
Systém prevence, aktivního vyhledávání nemocných a potenciálně nemocných osob, jejich diagnostika a léčba jsou v ČR na vysoké úrovni.
Incidence onemocnění tuberkulózou každoročně mírně klesá a i počet onemocnění multirezistentní tuberkulózou je u nás jeden z nejnižších na světě a ročně se jedná o jednotky nových případů.
V roce 2016 bylo hlášeno 517 onemocnění tuberkulózou všech forem a lokalizací, téměř 30 % případů představovaly osoby narozené mimo ČR, především z Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu a Rumunska.
Onemocnění se vyskytovalo častěji u mužů, nejčastější výskyt byl mezi 40 a 59 lety. Nejvíce nemocných bylo evidováno s bydlištěm v hlavním městě Praze.
Multirezistentní forma byla diagnostikována u 6 osob z celkového počtu nemocných.
Především výskyt multirezistentní tuberkulózy představuje závažnou zdravotní hrozbu pro světovou populaci a měl by být podnětem pro zintenzivnění boje proti tuberkulóze.
Tuberkulóza někdy číhá pod povrchem. Ohrožuje transplantované a pacienty na biologické léčbě
Tuberkulóza, která tiše spí v těle, nehlásí se kašlem, pocením ani únavou, není vidět na rentgenu. Projeví se ve chvíli, kdy její nositel podstoupí transplantaci nebo začne užívat biologickou léčbu. V tu chvíli se stává nebezpečným protivníkem, který může i zabít – nazývá se latentní tuberkulózní infekce a v ČR ji odhadem v těle nosí tisíce lidí.
Na situaci upozornili čeští plicní lékaři v rámci Světového dny tuberkulózy 24. března. To uplynulo přesně 138 let od chvíle, kdy německý lékař Robert Koch odhalil zákeřný bacil Mycobacterium tuberculosis, způsobující nemoc nazvanou tuberkulóza.
„Zajímá nás, co číhá pod hladinou.
Latentní tuberkulózní infekce v Česku ohrožuje několik desítek tisíc pacientů před nebo po transplantacích a těch, co čekají nebo procházejí biologickou léčbou nemocí, jako například Crohnova choroba, idiopatické střevní záněty, roztroušená skleróza, revmatoidní artritida, psoriáza ale i astma a podobné. Ohrožuje i pacienty na dialýze. Mykobakterie tuberkulózy mohou v klidu „spát“ v jejich těle.
Ve chvíli, kdy těmto pacientům léky na jiné onemocnění sníží imunitu, se bacil vzbudí a oni pak nedokáží vzplanutí tuberkulózy čelit.
Pacienti, kteří podstoupili transplantaci orgánů, především plic, a mají latentní tuberkulózní infekci, čelí až 70procentnímu riziku vzplanuti nemoci,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D.
, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).
Plicní lékaři před latentní formou infekce varují a chtějí registr
Latentní tuberkulózní infekce nemá typické projevy, na rentgenu se neukazuje, a přitom pacienta přímo ohrožuje na životě. „Správně by ti, kteří mají podstoupit transplantaci solidního orgánu nebo kostní dřeně, či právě biologickou léčbu, měli být otestováni tuberkulinovým kožním testem a IGRA testem z krve.
Jestliže jsou tyto testy – jeden nebo druhý nebo oba naráz – pozitivní, měli by dostat léky. Ne každé pracoviště ale postupuje dle našich doporučení a své pacienty testuje. Nemáme tak přehled o pozitivních nálezech a o tom, zda a jestli vůbec tyto pacienty léčí,“ vysvětluje prof. Vašáková.
Na rozdíl od lidí s aktivní tuberkulózou se lidé s latentní tuberkulózní infekcí mohou léčit doma.
„Dali jsme se na cestu úplného vymýcení tuberkulózy. Kontrola latentní infekce nám v dosažení cíle pomůže. Plánujeme založit registr latentní tuberkulózy, abychom zmapovali zcela všechny, kterých se nebezpečí vypuknutí nemoci v souvislosti s jinou léčbou může týkat,“ doplňuje prof. Vašáková.
Svoji roli sehrají ambulantní plicní lékaři, kteří při prohlídkách identifikují rizikové pacienty, tedy například ty, kteří procházejí moderní léčbou chronických nemocí, nebo co již dříve přišli do styku s nakaženými tuberkulózou. „Ambulantní pneumologové by na rizika měli také myslet a pacienty otestovat,“ uvádí předsedkyně ambulantních pneumologů ČPFS MUDr. Ivana Čierná Peterová.
Průměrný věk nemocných je 52 let. Téměř třetinu nemocných v ČR tvoří cizinci
Česká republika patří díky kvalitní práci plicních lékařů k zemím, které udržují výskyt tuberkulózy na velmi nízké úrovni. Nasvědčují tomu i letošní předběžná data z národního Registru TBC, která jasně ukazují, že se počet nemocných lidí výrazně nezvýšil – 442 v loňském roce versus 444 v roce 2018. Průměrný věk nemocných je 52 let.
Mezi nemocnými jsou i 4 děti do 15 let věku. Podíl TBC u cizinců loni dosáhl 30 %, tedy 134 případů, mezi nemocnými jsou nejčastěji Ukrajinci, Rumuni, Vietnamci, Slováci a Mongolové.
Nejvyšší podíl cizinců mezi nemocnými je tradičně v Praze (41,6 %) a v Plzeňském kraji (58 %). „Na Plzeňsku a Rokycansku jsou nemocní s TBC především Ukrajinci, Rumuni, Slováci, Bulhaři a jiní, kteří zde pracují mimo jiné v montovnách.
V Pardubickém kraji bylo 7 nemocných cizinců z Rumunska, bez výjimky se jedná o agenturní pracovníky dělnických profesí,“ doplňuje MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou. Loni na tuberkulózu zemřelo 16 lidí.
Všechna data o tuberkulóze si bude možné prohlédnout na novém portále Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) na adrese: tbc.uzis.cz. „Prohlížeč umožní veřejnosti i lékařům mimo jiné získat a třídit informace o výskytu tuberkulózy podle roku výskytu, krajů ČR, věku postižených osob a dalších charakteristik,“ říká Mgr. Tereza Nováková z ÚZIS, který prohlížeč připravuje.
Když radost z nové léčby vystřídá šok
Jako štěstí v neštěstí – tak by mohla popsat svůj příběh paní Dana (43).
Poté co několik let bojovala s bolestivými a nepříjemnými projevy revmatoidní artritidy, konečně svitla naděje v podobě léčebné studie, která jí měla zpřístupnit biologickou léčbu.
Jakmile ji však lékaři do studie zařadili, aby jí pomohli od projevů této chronické nemoci, testy v jejím těle objevily další číhající hrozbu. Ta mohla být, v kombinaci s jejím chronickým onemocněním, smrtelná.
„Nejprve jsem musela projít všemi způsoby léčby revmatoidní artritidy, které hradí pojišťovna, abych se vůbec mohla dostat do studie, která by mi umožnila biologickou léčbu.
Když se mi to konečně povedlo, musela jsem absolvovat rozsáhlé vyšetření, při kterém se zkoumá celkový zdravotní stav, zda je pacient schopen léčbu zvládnout a splňuje parametry pro danou studii,“ popisuje paní Dana, která pracuje jako vedoucí na poště.
Při tomto vyšetření lékaři v jejím těle objevili bakterie způsobující tuberkulózu. Naštěstí se podle nich však nejednalo o aktivní nemoc, ale „pouze“ o latentní tuberkulózní infekci bez jakýchkoli projevů.
„Byl to pro mě šok, vůbec jsem si nedovedla představit, že bych něco takového v životě mohla mít. Pořád jsem přemýšlela, kde jsem ji vlastně mohla chytit, navíc když jsem očkovaná,“ říká paní Dana.
Tady však přichází na řadu zmiňované štěstí v neštěstí. „Kdybych neusilovala o účast ve studii, nikdy bych nezjistila, že v sobě bakterie mám. Nemoc přitom mohla propuknout kdykoli,“ dodává.
Nález jí však zkomplikoval plány další léčby artritidy, která jí stále působila velké bolesti.
„Lékaři mi museli odložit začátek studie a tím pádem i biologické léčby. Nejdříve museli přeléčit infekci tuberkulózy. Půl roku jsem každý den brala léky a pravidelně chodila na testy.
Lékaři mi řekli, že pokud by se nemoc rozvinula, byla by v mém stavu s velkou pravděpodobností smrtelná. Takže jsem samozřejmě měla strach,“ vysvětluje paní Dana, která trpí také astmatem a alergií.
Léky jí navíc enormně zatěžovaly játra, což v kombinaci s její běžnou léčbou artritidy znamenalo každý měsíc jaterní testy. „V práci mě naštěstí terapie nijak zvlášť neomezovala, nemusela jsem být v izolaci nebo tak podobně. Víceméně jsem jen brala o prášek víc.
Musela jsem ale vysvětlovat okolí, že nejsem nakažlivá,“ dodává a chválí péči lékařů jak na plicní ambulanci, tak v revmatologickém ústavu. V obou případech se podle jejích slov setkala se vstřícností a pochopením.
Skrytou tuberkulózní infekci se naštěstí podařilo zaléčit a nemoc se nikdy neprojevila v plném rozsahu. „Doživotně sice budu mít zvýšené markery a bakterie budu mít navždycky v sobě. Ale mohla jsem nastoupit do studie a teď mám plnohodnotnou biologickou léčbu artritidy.
To pro mě bylo nejdůležitější,“ popisuje. Podle ní je ale důležité upozornit i ostatní na toto onemocnění. „Je spousta lidí, kteří mají bakterie v sobě stejně jako já a nevědí o nich.
Je to strašně nebezpečné hlavně při léčbě autoimunitních onemocnění, jako je právě „moje“ revmatoidní artritida,“ uzavírá paní Dana.
Biologická léčba probudila tuberkulózu
Oteklé klouby, časté bolesti, omezený pohyb – na to vše je David, který dlouhé roky trpí revmatoidní artritidou, už zvyklý. Nemoc u něj pokročila do takového stadia, že se ve svých 32 letech pohybuje za pomoci dvou titanových kyčelních kloubů. Aby toho nebylo málo, vyslechl si nedávno další diagnózu – latentní tuberkulózní infekce.
Tuberkulóza zabije více lidí než AIDS a naučila se odolat antibiotikům. Pomůže revoluční lék?
Lékaři bez hranic ve spolupráci s dalšími zdravotnickými organizacemi zahájili významné klinické testy, jejichž cílem je přinést zcela nový způsob léčby nejtěžších forem tuberkulózy (TBC). Ty patří mezi největší infekční zabijáky na světě. První pacient započal novou léčbu minulý týden v Gruzii.
Klinické testy jsou součástí takzvaného projektu endTB, jehož cílem je urychlit a rozšířit přístup k lepší a kratší léčbě rezistentních forem tuberkulózy.
Fakta Projekt endTB
Projekt endTB
- Projekt endTB (z anglického výrazu „expand new drug markets for TB“) si klade za cíl nalézt s pomocí nových léků bedaquiline a delamanid kratší, méně toxické a efektivnější postupy pro léčbu multirezistentních forem TBC. Čtyřletý projekt za zhruba 1,5 miliardy korun financuje Mezinárodní fond pro nákup léčiv (UNITAID) a podílejí se na něm Lékaři bez hranic, organizace Partners in Health (PIH) a Interactive Research and Development (IRD). Projekt endTB se zaměřuje na 15 zemí napříč třemi kontinenty. Do léčby chce zařadit zhruba 2600 pacientů s multirezistentní tuberkulózou. Do samotných klinických testů se zapojí na 750 pacientů napříč šesti zeměmi: Gruzií, Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Lesothem, Peru a JAR. Všechny tyto země jsou silně zatížené tuberkulózou a partneři projektu endTB tam podporují místní aktivity zaměřené na léčbu MDR-TBC.
Tuberkulóza se učí odolávat antibiotikům
Tuberkulóza byla desítky let opomíjena, postupně se z ní stala jedna z nejsmrtelnějších infekčních nemocí, až v tomto ohledu předčila i HIV/AIDS. Předminulý rok na ni zemřelo 1,8 milionů lidí. Zvlášť závažným problémem jsou komplikované formy nemoci, které jsou rezistentní vůči lékům používaným na tuberkulózu, a běžná léčba na ně nezabírá.
Mezi tyto formy tuberkulózy patří multirezistentí tuberkulóza (MDR-TBC), jež je odolná vůči antibiotikům první linie, anebo závažnější extenzivně rezistentní tuberkulóza (XDR-TBC), na kterou nezabírají ani antibiotika druhé linie. Svět v boji s těmito formami TBC pokulhává.
Opatrné odhady Světové zdravotnické organizace (WHO) stoupají a nyní uvádějí, že ročně se objeví půl milionu nových případů.
video
Události: Výskyt multirezistentní tuberkulózy se v posledních letech zvyšuje
Tyto formy tuberkulózy jsou závažným problémem pro veřejné zdraví v mnoha zemích. Jsou totiž stejně nakažlivé jako běžná tuberkulóza, jejich léčba je ale značně komplikovanější. O MDR-TBC a XDR-TBC se někdy mluví jako o „ebole s křídly“, úspěšnost léčby těchto forem TBC je totiž obdobná úspěšnosti léčby eboly, tuberkulóza se ale na rozdíl od eboly šíří vzduchem.
Současná léčba multirezistentní tuberkulózy je dlouhá (trvá až 24 měsíců), neefektivní (úspěšnost vyléčení se pohybuje kolem 50 procent) a mnohdy má vážné vedlejší účinky včetně akutních psychóz či trvalé hluchoty. Pacienti navíc musí snášet měsíce každodenních bolestivých injekcí a během léčby spolykat až 14 tisíc prášků.
Protože je léčba dlouhá a cenově nákladná, je v mnoha postižených zemích prakticky nedostupná.
V rámci snahy vyřešit tento problém se ve třetí fázi klinických testů nyní zkoušejí první dva nové léky, které byly v posledních padesáti letech vyvinuty – bedaquiline a delamanid.
Cílem je šetrnější a radikálně kratší léčba (devítiměsíční) multirezistentních forem TBC, která by se obešla bez injekcí.
Nové léky budou v rámci experimentální léčby kombinovány s dalšími léky proti tuberkulóze jako je například clofazimine, linezolid, fluoroquinolones a pyrazinamide.
V současné době může léčbu multirezistentní tuberkulózy podstoupit pouze 10 procent nemocných, přístup k bedaquilinu a delamanidu mají méně než 2 procenta nakažených. Klinické testy rozšíří poznatky o použití bedaquilinu a delamanidu – zejména jejich využití coby součásti jednodušších a lepších léčebných postupů, které bude snazší zavádět v chudších zemích silně zatížených tuberkulózou.
video
Studio ČT24: Tuberkulóza v Česku
„Pacienti s multirezistentní tuberkulózou se mnohdy léků obávají stejně jako nemoci samotné. Ztrácejí energii, někdy i svůj sluch a zrak a na dva roky se vzdávají běžného života.
Mnoho let jsem sledoval projekty Lékařů bez hranic zaměřené na léčbu tuberkulózy po celém světě a jsem přesvědčen, že nedávné schválení dvou nových léků – bedaquilinu a delamanidu, představuje jedinečnou příležitost pro vývoj nových léčebných postupů, které by mohly změnit život pacientům s multirezistentními formami tuberkulózy. Oba léky vykazují velmi slibné výsledky, pokud se kombinují s dosavadní zdlouhavou a špatně tolerovanou léčbou multirezistentní tuberkulózy. O jejich optimalizaci ale víme velmi málo. Bez dalšího výzkumu se pohybujeme pouze po povrchu problému, zatímco pacienti trpí,“ uvedl Francis Varaine, vedoucí pracovní skupiny Lékařů bez hranic zaměřené na TBC a jeden z hlavních výzkumníků podílejících se na klinických testech v rámci endTB.
S pomocí Harvardu
Klinické testy, které Lékaři bez hranic spolufinancují, těží z expertízy lékařské fakulty Harvardovy univerzity, asociace Epicentre a Institutu tropické medicíny v Antverpách.
Týmy, jež provádí klinické testy, také v jednotlivých zemích úzce spolupracují s ministerstvy zdravotnictví a národními programy pro léčbu tuberkulózy, s WHO a etickými komisemi.Jedná se o druhý klinický výzkum léčby tuberkulózy, který spolufinancují Lékaři bez hranic.
Předchozí testy v rámci projektu TB Practecal započaly v lednu 2017 v Uzbekistánu.
Svět má důležitý lék na TBC, pro rozvojové země je příliš drahý
Mezinárodní humanitární a zdravotnická organizace Lékaři bez hranic / Médecins Sans Frontières (MSF) je znepokojena vysokou cenou, za níž bude dostupný nový lék proti tuberkulóze zvaný delamanid.
Japonská farmaceutická společnost Otsuka ho chce poskytnout některým rozvojovým zemím za cenu 1 700 amerických dolarů za léčebnou kúru. Delamanid je jedním z pouhých dvou nových léků proti tuberkulóze, jenž se objevil za poslední půl století.
Je efektivní proti nejnebezpečnějším formám tuberkulózy, které jsou rezistentní vůči mnoha dalším lékům.
Aby byla léčba rezistentní tuberkulózy (DR-TB) efektivní, musí se delamanid užívat s několika dalšími léky.
Ty samotné (bez delamanidu) stojí mezi jedním tisícem až 4,5 tisíci amerických dolarů za léčebnou kúru, pokud tedy hovoříme o nejnižších cenách určených pro rozvojové země. I tyto sumy jsou ovšem pro místní vlády příliš vysoké.
Aby bylo možné podstatně rozšířit léčbu rezistentní tuberkulózy, cena by měla být kolem 500 amerických dolarů za léčebnou kúru, upozorňují Lékaři bez hranic.
Státy, jež mají nárok na dotace z Globálního fondu pro boj s AIDS, tuberkulózou a malárií (GFATM), budou moci kupovat delamanid za 1 700 amerických dolarů za jednu léčebnou kúru. Lék musí být v těchto zemích registrován anebo mu musí být udělena výjimka pro import.
K tomuto datu, společnost Otsuka registrovala delamanid jen ve čtyřech zemích (Německu, Japonsku, Jižní Koreji a Velké Británii), žádná z nich ale nepatří mezi země silně zatížené rezistentní tuberkulózou.
Farmaceutická firma by proto měla registrovat delamanid v zemích, které jsou zatížené rezistentní tuberkulózou, a v zemích, kde byly provedeny klinické testy pro tento lék.
Dohoda mezi Global Drug Facility (GDF, mechanismus Světové zdravotnické organizace pro zprostředkování léků proti TBC) a společností Otsuka nepamatuje na země, které nemají nárok na dotace z Globálního fondu pro boj s AIDS, tuberkulózou a malárií (GFATM). Jde přitom i o země silně zatížené tuberkulózou jako jsou Ruská federace nebo Filipíny.
„Jednotlivé země by měly začít rozšiřovat léčbu lidí s rezistentní tuberkulózou pomocí nejefektivnějších dostupných léků.Delamanid ale dnes ve většině států není ani cenově dostupný, ani v nich není k dispozici,“ uvedla lékařka Grania Brigden, poradkyně kampaně Lékařů bez hranic zvané Access.
„Cena za delamanid musí klesnout na dostupnou úroveň.Otsuka by rovněž měla urychleně registrovat delamanid ve všech zemích, kde byl tento lék klinicky testován, a v neposlední řadě také v zemích silně zatížených tuberkulózou.
Pokud lidé nebudou mít k delamanidu přístup, bude tento nový lék prakticky bezcenný,“ dodala.
Odhaduje se, že až dvěma třetinám z takřka půl milionu lidí, kteří každoročně onemocní rezistentní tuberkulózou, by mohl delamanid prospět. Nicméně od schválení léku jsou to už dva roky a dostalo ho jen 180 lidí.
„Pro Otsuku by mělo být prioritou, aby k léku mělo přístup více lidí, kterým může zachránit život. Mělo by být vynaloženo maximální úsilí k tomu, aby byl tento nový slibný lék ku prospěchu co největšímu počtu lidí.
Dnes bohužel nic takového nepozorujeme,“ dodala Grania Brigden.
Lékaři bez hranic se věnují léčbě tuberkulózy (TBC) třicet let a léčbě multirezistentní tuberkulózy od roku 1999. Jsou jednou z největších nevládních organizací, která léčbu tuberkulózy poskytuje.
V roce 2014 léčili přes 23 tisíc pacientů s tuberkulózou včetně 1800 pacientů s rezistentní formou. Ve svých programech by chtěli zvýšit používání léku delamanid.
V prosinci loňského roku přijali coby dar určité množství delamanidu pro své projekty a projekty sdružení Stop TB Parnership.