Cytokiny a zdraví – na co je potřebujeme?

Vitamín D – VITÁLNÍ látka a hlavní hráč ve zdraví a síle lidského těla a Imunitního systému. Velmi často podceňován a nedostatečně doplňován. Pro vitální zdraví je naprosto nutné nevyhýbat se slunci, ale naopak snažit se trávit co nejvíce času venku na světle a čerstvém vzduchu.

Kromě tohoto důležitého kroku pro lidské zdraví, imunitu a hormonální systém je však možné a velmi vhodné vit. D(který se v těle přirozeně tvoří při pobytu na slunci) doplňovat skrze celistvou stravu (živočišné superpotraviny a zdroje typu kaviár, vaječné žloutky, ryby a jejich čerstvé neoxidované játrové oleje apod.

) a/nebo specifické doplňky stravy(jako je tento), které pomohou při vyšší potřebě a/nebo deficitu v konkrétních obdobích.

Vitamín D liposomální forma pro větší biodisponibilitu vitamínu D3 (cholecalciferol, zdroj: lanolin cholesterol z ovčí vlny). Udržovací denní dávka 1000 IU (25mcg), pokud již máte optimální hodnoty vitamínu D. Díky menším kapslím se snadno polyká. V kapslích licaps, které redukují oxidační potenciál a prodlužují trvanlivost.

Cytokiny a zdraví – na co je potřebujeme?

Vybavujete si ten úžasný pocit vnitřní síly a dobré nálady, když je krásné slunečné počasí? Přesně tyto momenty jsou důležité pro celkové zdraví organismu. Při vystavení slunečnímu záření si v hlubokých vrstvách pokožky přirozeně vytváříme vitamín D. 

Tento důležitý vitamín se v těle chová jako prohormon. Působí na mnoha úrovních organismu, kde pomáhá fyzicky i pocitově udržovat harmonický stav: díky vitamínu D jednoduše máme elán. Stará se o udržení zdravých kostí a svalů a je důležitý v procesu dělení buněk. Tím tedy zajišťuje přirozenou vitalitu těla. A nejen to, blahodárně působí také na imunitní systém. 

Při nedostatku sluníčka vám prospěje si vitamín D doplnit. Udržíte tak svůj organismus v energickém chodu. 

  • Cytokiny a zdraví – na co je potřebujeme?
  • Tento aktivní vitamín D3 je důležitý pro zdraví imunitního systému a zároveň pomáhá vstřebávání vápníku, podporujícího zdraví kostí a zubů.
  • CO TO JE „VITAMÍN D“?Pod tímto názvem se skrývají dvě známé formy:

D2 – nachází se v rostlinných zdrojích. Zvláště bohaté na vitamín D2 jsou hlavně houby vystavené slunečním paprskům, vitamín D2 má ale mnohonásobně nižší biologickou aktivitu, než vitamín D3.

D3  – nachází se v živočišných produktech, je to aktivnější forma vitamínu D.

Pozn.: Náš vitamín D je extrahován z lanolinu. Ten vzniká jako vedlejší produkt z ovčí vlny, která zůstane po nezbytném stříhání ovcí.

Vitamín D – podpora pro vaše zdravíPravděpodobně dorazíte do práce, zatímco je slunce ještě nízko. Možná vyjdete ze své kanceláře do auta, abyste si zajeli na oběd, nebo jíte přímo u stolu a domů se pak dostanete až ke konci dne, kdy je slunce již daleko za svým vrcholem, natož aby ještě mohlo optimalizovat váš vitamín D.

Dokonce, i když se dostanete přes poledne ven, může to být jen na pár chvil. Dále je rovněž pravděpodobné, že na sobě máte dlouhé rukávy i dlouhé kalhoty, bránící slunci proniknout k vaší pokožce.

Zároveň je možné, že po dlouhé zimě a bez žádného pobytu na sluníčku vaše pokožka začíná letní sezónu s velmi podprůměrnou hladinou vitamínu D.

Vitamín D podporuje váš celkový zdravotní stav. Nedávné objevy naznačují, že má podstatně rozsáhlejší účinky než jen pro zdraví našich kostí.

Proč potřebujeme vitamin D?Výzkumy naznačují, že až 85% lidí by mohlo trpět nedostatkem vitamínu D, aniž by o tom věděli. To znamená, že mají zhoršené zdraví. Ve skutečnosti někteří vědci vyžadují urgentní opatření. Proč?

Protože současné vědecké výzkumy dokazují, že všechny buňky a tkáně v těle jsou receptory vitamínu D – a docházejí tak k závěru, že všechny buňky a tkáně potřebují ke svému správnému a bezvadnému fungování vitamín D.

Nejen to, vitamín D je zodpovědný za regulaci více než 2000 genů v těle.

Vitamin D ručí za velmi složité metabolické procesy. Vědci věří, že vitamin D nabízí širokou škálu základních biologických funkcí týkajících se mnoha aspektů našeho zdraví.

Liposomální vitamín D může nabízet větší potenciál pro zlepšení biologické dostupnosti a vstřebávání živiny oproti běžnému NE-liposomálnímu vitamínu D.

Tradiční vitamín D nemá stejný potenciál pro výhody biologické dostupnosti. Ne-lipozomální vitamín D se vstřebává vaším střevním traktem mnohem odlišněji.

Jak je to se vstřebáváním vitamínu DPři konstatním dávkování vitamínu D3 potřebujete přibližně 3 měsíce nepřetržitého dávkování, abyste dosáhli zvýšení a ustálení hodnoty v krvi. Optimální hodnota je stanovena v rozpětí 30-80 mcg/l.

Názory na optimální hodnoty se liší v průměru je uváděno 40-60 mcg/litr (40-60 ng/ml).

Institute of Medicine (IOM) v roce 2010 zvýšil horní limit denní dávky na 4000 IU pro dospělé nad 19 let. Pro děti stanovil horní limit mezi 1000 – 3000 IU denně v závislosti na věku.

  1. Co se týče koncentrace tak IOM stanovil 50 mcg/l jako dostačující koncentraci pro 97% populace pro normální vývoj.
  2. Hodnoty lze počítat podle následující tabulky: http://unitslab.com/node/224
  3. Kolik potřebujeme denně?

Příjem vitamínu D ze slunce je individuální záležitostí. Přibližně můžeme uvést, že 15-20 minutová expozice celého těla v červenci dodá cca 15 000 IU vitamínu D (lidé s tmavou pletí potřebují dvojnásobný čas).

Opalování může být pro řadu lidí značně rizikové (pro osoby, které mají světlou pleť, málo pigmentu a důsledkem je spálení.) Opalování je o správném načasování a odhadnutí možností.

Následující graf ukazuje vztah mezi účastníky, kteří reportovali o 41% méně případů výskytu chřipky a o 15% méně případů výskytu nachlazení. Jednalo se o jedince s hodnotou vitamínu D nad 40 ng/ml v krvi:

Cytokiny a zdraví – na co je potřebujeme?

Zde níže zase počet účastníků jiného průzkumu (1659 osob), z toho vybráno 17% nad 65 let. Ti, u kterých došlo ke zlomenině kosti, měli obsah vitamínu D v krvi ve většině pod 40 ng/ml.

U účastníků pod 20 ng/ml byly výsledky zlomenin 3-krát častější než u skupiny nad 40 ng/ml.

Obecně je potřeba dbát na optimální příjem vitamínu D, hořčíku, proteinů a vápníku, též udržovat optimální hodnoty vitamínu C a K2.

Cytokiny a zdraví – na co je potřebujeme?

  • Kvalita balení rozhoduje
  • Proč Dr. Mercola nedoporučuje soft-gel tobolky:
  • soft gel je standardem, který obsahuje plastifikátory pro poddajnost a měkkostplastifikátory vytvářejí mikrochanelling v želatině (určitá propustnost vzduchu a vůně obsahu)propustnost soft gelu vede k oxidaci a degradaci obsahu

Dr. Mercola využívá patentované kapsle LICAPS® od výrobce Capsugel.

Licaps je mnohem odolnější proti oxidativním vlivům a zachovává obsah v intaktní forměDr. Mercola je jediná značka, která upřednostňuje Licaps před soft gel tobolkamiOstatní produkty s LICAPS® technologií (vitamín C liposomální, kril olej, Ubiquinol, Kyselina alfa linolenová a Vitamín E)

Proč pamatovat na dostatek vitamínu D?Příliš málo vitaminu D nemusí mít žádné zjevné příznaky navenek. Přesto vitamín D (konkrétně vitamín D3) podporuje neuvěřitelnou škálu systémů a funkcí v těle:

  1. Zdravé srdceDlouhověkost buněk a buněčnou tvorbuZdravou pokožkuZdravou slinivkuProces stárnutíSpánekSluchZdravé reprodukční orgánySportovní výkonyZdravý zrakZdravý cévní systémZdravé dýcháníImunitu… Většina lidí se cítí v lepším zdravotním stavu během letních slunečních měsíců – udivuje vás, proč?Zdravou náladu a pocit pohodyVáhu včetně metabolismu cukrů a tukůVlasy a vlasové folikulySilné a zdravé kosti a absorpci vápníkuSvaly
  2. Správné trávení a vstřebávání jídla

Jak si můžete být jistí, že máte dostatek vitamínu D?U některých skupin obyvatelstva je více než pravděpodobné, že mají nižší hladiny vitamínu D než ostatní. Ale nezapomeňte, že se odhaduje, že 85% lidí trpí jeho nedostatkem. Patříte k oněm 85% nebo třeba do jedné z těchto skupin?

Lidé s omezenou expozicí slunečnímu zářeníBěhem dlouhých šedivých zimních měsíců budete možná muset doplnit svůj vitamín D3, pokud nemáte přístup k bezpečnému soláriu.

Nicméně, dokonce i v létě jsou mnozí z nás jako novodobí ‚jeskynní lidé‘. Většina lidí se i v letním období jen velmi málo vystavuje pobytu na slunci. Důvodem může být práce uvnitř budovy během doby vrcholného slunečního světla, aby se zabránilo horku, nebo také kulturní zvyklosti v odívání.

Dokonce i o víkendu, když je deštivo, můžete postrádat sluneční záření. Jestli je to váš případ, tak pravděpodobně nemáte dostatek vitamínu D, který potřebujete.

A věděli jste, že vaše auto, okna v domě i v kanceláři blokují většinu sluneční vlnové délky, kterou vaše pokožka potřebuje, aby mohla vyrobit vitamín D? Takže se nespoléhejte na to, že jej získáte uvnitř – nebo v autě.

Dále, pokud žijete v průmyslové oblasti se znečištěným ovzduším s vysokým obsahem síry (kyselé deště), které blokují sluneční paprsky, vaše hodnoty vitamínu D jsou pravděpodobně rovněž nízké.

Vaše holá pokožka potřebuje být každý den alespoň na 10–15 minut vystavena přímému slunečnímu světlu, aby mohla produkovat vitamín D, který potřebujete. Stejně jako okna, také bundy a dlouhé kalhoty blokují hodnotné sluneční vlnové délky.

Lidé s nadváhouJedinci, kteří mají nadváhu, mívají často podstatně vyšší potřebu vitamínu D, protože vitamín D je rozpustný v tucích a skrytý v jejich tuku.

Těhotné ženyNové důkazy naznačují, že hladina vitamínu D během těhotenství může být zásadně důležitá pro vás a vaše dítě.

Starší lidéJste ve věku, kdy vaše pokožka ztrácí schopnost vytvářet vitamín D. Navíc mají starší lidé tendenci trávit více času doma.

Lidé tmavé pletiLidé s tmavší barvou pleti mají vyšší hodnotu melaninu, který blokuje UVB záření a omezuje schopnost těla produkovat vitamín D3. A co víc, vitamín D se velmi vzácně vyskytuje v potravinách a je k dispozici pouze ve velmi omezeném množství např. ve vejcích, játrech, orgánech, kaviáru a tučných rybách.

  • Mechanismus působení vitaminu D a jeho vztah k chorobámDr. Norman v American Journal of Clinical Nutrition (2007) shrnuje pozitivní efekty tohoto vitaminu následovně:
  • Podpora imunitního systémuTvorba a regulace působení inzulínu slinivkouPříznivý efekt na myokard a krevní tlakSvalová sílaMozková aktivita
  • Příznivé důsledky lze podle autora objevit v široké škále onemocnění, jimiž jsou:

rakovina, hypertenze a oběhová onemocnění, artismus, obezita, revmatoidní artritida, diabetes l. i 2.

 typu, mnohočetná skleróza, Crohnova choroba, chřipka a nachlazení, tuberkulóza, stárnutí, lupenka, ekzém, nespavost, ztráta vlasů, svalové bolesti, zubní kaz, parodontóza, sportovní výkonnost, makulární degenerace (onemocnění očí související se stárnutím), pre-eklampsie (problémy spojené s těhotenstvím), plodnost, astma, cystická fibróza, migrény, deprese, Alzheimerova choroba, schizofrenie.

Budete mít zájem:  Cestování v těhotenství – jak na to bezpečně?

Jak vidíte, nemocí je to více než dost. Proto je důležité, že jeden z nosných principů účinku vitaminu D tkví v tom, že podporuje tvorbu i regulaci přirozených látek, zvaných cytokiny, které vykazují silné protizánětlivé účinky. Nicméně tím to ani zdaleka nekončí.

Cytokiny a zdraví – na co je potřebujeme?

Upozornění:Tento produkt byl uvedený na trh jako doplněk stravy. Produkt nemá schválené léčivé účinky a nejedná se o lék a není určen jako náhrada pestré stravy. Nepřekračujte doporučené dávkování. Ukládejte mimo dosah dětí.

Minimální trvanlivost vyznačena na obalu. Účelem informací zde uvedených není zvýšení spotřeby a výdeje produktů. Nevybízíme vás k nevhodnému, nestřídmému nebo neopodstatněnému užívání produktů.

Vždy si pečlivě prostudujte příbalový leták, účinné látky a použítí produktů konzultujte s lékařem nebo lékárníkem.

Základní přehled o cytokinech a proč jsou důležité

Last updated:December 14, 2018

Published:November 19, 2018

Představte si cytokiny jako posly, kteří přenášejí chemickou zprávu zabalenou v bílkovinách. Zpráva se liší dle typu buněk, se kterým interagují a nebo dle typu cytokinu. Cytokiny nalezneme prakticky v každé biologické odpovědi, říkají buňkám, kdy se mají dělit, vyvíjet a nebo bojovat s nemocemi. Nicméně, mohou také říct buňkám, aby přestaly pracovat.

Cytokiny a zdraví – na co je potřebujeme?

Typy cytokinů zapojených do imunitních odpovědí

Díky rozdílnosti mezi cytokiny je možné je rozdělit do kategorií. Mezi hlavní skupiny cytokinů patří: interferony, faktory nádorové nekrózy a růstové faktory. Tyto typy cytokinů spadají pod ‚zánětlivé cytokiny‘. Zánětlivé cytokiny způsobují zánětlivou reakci v buňkách, kdežto protizánětlivé cytokiny (interleukiny) dělají pravý opak.

Cytokiny – Oblíbené Téma Moderní Medicíny

Síla cytokinů tkví v naší schopnosti manipulace a stimulace jejich produkce k dosažení specifické biologické odpovědi. Pokud porozumíme tomu, jak cytokiny pracují, kdy jsou produkovány a hlavně jakou biologickou odpověď spouští, budeme moci revolučně změnit léčby různých chorob v moderní medicině.

Poškození zánětlivých cytokinů je spojováno s vývojem autoimunitních chorob jako revmatická artritida, ischemická choroba srdeční a periodontální onemocnění. Navíc, tento výzkum nám ukázal, že tyto autoimunitní choroby mají potenciál k vyvolání rakovinotvorného bujení.

Stejně tak důležité je i spojení mezi rakovinou a zánětlivými cytokiny. Věří se, že terapeutické léčby mohou být použity k blokaci nebo inhibici produkce zánětlivých cytokinů a asistovat tak v léčbě různých forem rakoviny. Cytokiny by mohly změnit způsob, jakým léčíme závažné nebo smrtící onemocnění.

Cytokinová terapie – nové světlo v léčbě chronických chorob

Cytokiny a zdraví – na co je potřebujeme?

Nastolení cytokinové rovnováhy je stěžejní jak pro boj s autoimunitními chorobami, tak i k udržování zdravého těla. Tato rovnováha vyjde na povrch, pokud vezmete v potaz, že zatímco jsou zánětlivé cytokiny spojovány s rakovinou, protizánětlivé cytokiny jsou podávány ve velkých dávkách jako součást **rakovinné imunoterapie. **rakovinné imunoterapie – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2575703/

Syntézou cytokinů je schopné přidat více interleukinů (protizánětlivých) cytokinů, než kolik naše tělo běžně vyprodukuje. Interleukin 2 (IL-2) stimuluje produkci protilátek, zatímco podobný cytokin interferon-alfa (IFN-alfa) napomáhá k regeneraci imunitních buněk, které přestaly fungovat.

Cytokinová rovnováha – nový cíl zdravého životního stylu

Naštěstí mnoho z nás přirozeně podporuje zdravou rovnováhou cytokinů svým jídelníčkem. Jednotlivci, kteří jsou na bezlepkové dietě, mají lépe nastolenou cytokinovou rovnováhu, protože se má za to, že lepek může podporovat zánětlivou reakci. Navíc, superpotraviny mohou podpořit produkci protizánětlivých cytokinů a mohly by být důležitou součástí naší stravy.

Zatímco naše jídlo napomáhá tvorbě prospěšných cytokinů, stres může spustit náš nervový systém a ten může blokovat zdravé funkce protizánětlivých cytokinů. Správné zvládání stresu je nezbytné k zaručení přirozené a zdravé produkce cytokinů a k zlepšení celkového zdraví.

Zaregistrujte do našeho zpravodaje a užijte 10% slevu na jednu vaši objednávku

PHARMA NEWS – odborný časopis

Cytokiny a zdraví – na co je potřebujeme?

  • Jak se bránit nejen koronavirům?
  • RNDr. Martin Štula
  • Imunitě pomohou omega–3 a vitamin D

O tom, že s virovými infekcemi se lidské tělo musí poprat především samo a k tomu potřebuje být celkově v dobrém stavu a mít správně fungující imunitní systém, nemůže být pochyb. K dobré kondici je důležitý zdravý životní styl, zahrnující pestrou a vyváženou stravu. V březnu nás na stránkách Státního zdravotního ústavu zaujal článek profesora Jiřího Rupricha, s jehož postřehy k aktuálnímu tématu Vás nyní seznámíme.

Věděli jste, že v plicích pacientů, kteří podlehli nemoci COVID-19, proběhla tzv. cytokinová bouře?  A víte, že některé omega-3 nenasycené mastné kyseliny mohou prostřednictvím cytokinů snižovat zánětlivé procesy v těle? Kromě nich ke kontrole zánětů přispívá i vitamín D. Tyto významné živiny najdeme v tučných rybách či rybím oleji, připomíná profesor Ruprich.

Syndrom uvolnění cytokinů nebo též syndrom cytokinové bouře je forma celkové zánětlivé reakce, kterou mohou vyvolat různé faktory jako infekce či některé léky. Objevuje se, když se aktivuje příliš velký počet bílých krvinek, které v nadměrném množství uvolňují prozánětlivé cytokiny – signální proteiny, jejichž prostřednictvím bílé krvinky komunikují.

Syndrom se projevuje horečkou, únavou, nechutenstvím, nauzeou, zvracením, průjmy, bolestí svalů a kloubů, poklesem krevního tlaků, zrychleným tepem a dýcháním, bolestmi hlavy, záchvaty, zmateností, halucinacemi, třesem a ztrátou koordinace. Přehnaná imunitní reakce, která vede k život ohrožujícím stavům, se nazývá cytokinová bouře.

Ta má zřejmě důležitý podíl na poškození plic a selhání dechu při těžkém průběhu koronavirové infekce.

Jak se proti cytokinové bouři uplatňují omega – 3 kyseliny? Nenasycené mastné kyseliny řady omega-3, především kyselina eikosapentaenová (EPA) a dokosahexaenová (DHA), vytvářejí v buněčných membránách protiváhu kyselině arachidonové, která je prekurzorem mediátorů zánětu označovaných jako eikosanoidy. Díky tomu působí protizánětlivě. Obecně víme, že omega-3 kyseliny modulují tvorbu cytokinů a díky tomu mohou pomoci připravit tělo na zátěž a onemocnění.

Dlouhodobý přívod rybího oleje nebo koncentrátu polynenasycených mastných kyselin (PUFA) s vysokým obsahem omega-3 (zejména EPA a DHA) přispívá k normální funkci imunitního systému, mozku a srdce.

Zlepšení lze pozorovat i u zdravých jedinců, kdy jsou případné disbalance díky dietě bohaté na omega-3 kyseliny mnohem dříve a účinněji vyrovnávány. EPA inhibuje enzym delta-5-desaturázu, který v buňkách tvoří kyselinu arachidonovou. Ve vyšších dávkách díky tomu zkracuje průběh zánětlivých procesů.

Jde o potlačení prozánětlivých cytokinů (IL-1, IL-6, TNF-a). Státní zdravotní ústav teorii prověřil intervenční studií Nejde však jen o teorii.

Státní zdravotní ústav se pokusil její platnost prokázat v praxi v intervenční studii, provedené v nedávné době na 28 zdravotnících, kteří po dobu 8 týdnů užívali 2 gramy EPA a DHA v rybím oleji. U 75 % z nich se zlepšil tzv.

omega-3 index nad žádanou hodnotu 8 % a zároveň se u nich zlepšily parametry rovnováhy lokálních hormonů eikosanoidů. Tyto parametry jsou nesmírně důležité pro nespecifickou odolnost vůči zátěži i infekčním onemocněním. Připravenost imunitního systému může hrát zásadní vliv při prevenci vzniku přehnané zánětlivé reakce, v krajním případě i cytokinové bouře, což může nakonec být otázkou přežití.

Jak už jsme zmínili, produkci látek spojených se zánětem, jako jsou eikosanoidy a cytokiny, pomáhají snížit omega-3 mastné kyseliny. Doporučuje se užívat alespoň 250 mg EPA a DHA dohromady, v některých případech až 2 gramy denně. Účinek obvykle projeví za 6 týdnů až 6 měsíců.

Vitamin D pomáhá snížit riziko přemrštěné protizánětlivé reakce Zároveň bychom chtěli připomenout i význam vitamínu D, který je důležitý nejen pro správné ukládání vápníku do kostí, ale i pro imunitu. Různé studie prokazují souvislost mezi nízkou hladinou tohoto vitamínu a řadou zánětlivých onemocnění. Dostatečný příjem „déčka“ proto může pomoci snížit zánětlivé procesy v těle.

Tímto článkem jsme chtěli připomenout význam dvou důležitých složek naší potravy pro správné fungování imunitního systému, které je pro naše zdraví zásadní nejen v období celosvětové epidemie COVID-19. Bohatým zdrojem jak omega-3 kyselin, tak i vitamínu D jsou ryby, respektive rybí olej, dostupný například ve formě doplňků stravy.

Zdroj: Ruprich,J.: Připravte nespecificky tělo na možné onemocnění koronaviry COVID-19: dobré tělesné kondici pomohou i omega-3 a vitamin D. CZVP SZÚ, 18. 3. 2020

Wikipedie

Státní zdravotní ústav: Rybí tuk a vitamin D může tělo připravit na nákazu

Zánětům plic souvisejícím s nemocí COVID-19 může podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) pomoci předcházet rybí tuk a vitamin D. Navýšení jejich hladiny v těle může trvat šest týdnů až šest měsíců, uvedl na webu profesor Jiří Ruprich z Centra zdraví, výživy a potravin SZÚ.

Zhruba 80 procent nakažených novým typem koronaviru na celém světě má mírný průběh, který připomíná onemocnění dýchacích cest. Podobně je na tom většina z 383 nakažených Čechů. Zatím jsou v ČR tři nemocní ve vážném stavu, kteří potřebují plicní ventilaci.

Smrtelné případy nákazy novým typem koronaviru podle odborníků souvisely s takzvanou cytokinovou bouří, tedy nepřiměřenou reakcí imunitního systému. Při níž tělo produkuje imunitní buňky a proteiny, které mohou zničit jiné orgány.

‚Právě přehnaná autoimunitní reakce může být jednou z příčin úmrtí při nemoci COVID-19.

Závažnost nemoci zřejmě souvisí s cytokinovou bouří,‘ cituje SZÚ z prestižního lékařského časopisu Lancet Jimmyho Whitwortha z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny.

Omega-3 mastné kyseliny mohou snížit produkci molekul a látek spojených se zánětem jako jsou právě cytokiny.

Dlouhodobá aplikace rybího oleje, který je obsahuje, nebo koncentrátu omega-3 vede podle SZÚ k průkaznému zlepšení imunitního systému. ‚Hladiny omega-3 se v těle rychle hromadí.

Může to však trvat šest týdnů až šest měsíců, než se objeví významná změna nálady, bolesti nebo jiných příznaků,‘ píše SZÚ. Záněty podle něj omezuje i kyselina eicosapentaenová (EPA).

Doporučuje se minimálně 250 až 500 miligramů mastných kyselin pro zdravého dospělého denně. Pro zvýšení omega-3 indexu je vhodná dávka až dva gramy.

Budete mít zájem:  Srdeční katetrizace (katetrizační vyšetření srdce) – co je to a jak probíhá?

Zdravotní ústav proto doporučuje konzumovat potraviny protizánětlivé, tedy obecně ovoce a zeleninu, naopak zánětlivé potraviny je třeba omezit nebo vynechat.

Jsou to vysoce zpracované potraviny s nadbytkem cukru, soli, nasycených tuků nebo masné výrobky. Je třeba si také kontrolovat hladinu cukru v krvi. Lidé by se také měli naučit zvládat stres.

Studie již dlouho prokazují souvislost mezi nízkým obsahem vitamínu D a řadou zánětlivých onemocnění. Vědci dále vědí, že zlepšení hladin vitaminu D může pomoci snížit záněty v těle,‘ napsal SZÚ. Vitamin D přirozeně vyrábí lidská kůže díky UV záření ze slunce, v zimě jsou dobrým zdrojem ryby.

Zdroj: ČTK

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál! Přidat komentář

Cytokin – Cytokine

3D lékařská animace stále ukazuje sekreci cytokinů

Cytokiny jsou široká a volná kategorie malých proteinů (~ 5–20 kDa ) důležitých v buněčné signalizaci . Cytokiny jsou peptidy a nemohou procházet lipidovou dvojvrstvou buněk, aby se dostaly do cytoplazmy . Ukázalo se, že cytokiny jsou zapojeny do autokrinní , parakrinní a endokrinní signalizace jako imunomodulační látky . Jejich definitivní rozlišení od hormonů je stále součástí probíhajícího výzkumu.

Cytokiny zahrnují chemokiny , interferony , interleukiny , lymfokiny a faktory nekrózy nádorů , ale obecně ne hormony nebo růstové faktory (navzdory určitému překrývání v terminologii ).

Cytokiny jsou produkovány širokou škálou buněk, včetně imunitních buněk, jako jsou makrofágy , B lymfocyty , T lymfocyty a žírné buňky , stejně jako endotelové buňky , fibroblasty a různé stromální buňky ; daný cytokin může být produkován více než jedním typem buňky.

Působí prostřednictvím buněčných povrchových receptorů a jsou zvláště důležité v imunitním systému ; Cytokiny modulují rovnováhu mezi humorální a buněčnou imunitní odpovědí a regulují zrání, růst a reakci konkrétních populací buněk. Některé cytokiny komplexně zvyšují nebo inhibují působení jiných cytokinů.

Liší se od hormonů, které jsou také důležitými buněčnými signálními molekulami. Hormony cirkulují ve vyšších koncentracích a bývají vytvářeny konkrétními druhy buněk. Cytokiny jsou důležité pro zdraví a nemoci, zejména pro imunitní odpovědi hostitele na infekci, zánět , trauma, sepsi , rakovinu a reprodukci.

Slovo pochází z řečtiny: cyto , z řečtiny ‚κύτος‘ kytos ‚dutina, buňka‘ + kines , z řečtiny ‚κίνησις‘ kinēsis ‚hnutí‘.

Objev

Interferon-alfa, interferon typu I , byl identifikován v roce 1957 jako protein, který interferoval s virovou replikací. Aktivita interferonu-gama (jediný člen třídy interferonů typu II ) byla popsána v roce 1965; toto byl první identifikovaný mediátor odvozený od lymfocytů . Inhibiční faktor migrace makrofágů (MIF) identifikovali současně v roce 1966 John David a Barry Bloom.

V roce 1969 navrhl Dudley Dumonde termín „lymfokin“ k popisu proteinů vylučovaných z lymfocytů a později se proteiny odvozené z makrofágů a monocytů v kultuře nazývaly „monokiny“.

V roce 1974 publikoval Stanley Cohen článek popisující produkci MIF v buňkách infikovaných alantoidní membránou a ledvinami, které ukazují, že jeho produkce není omezena na imunitní buňky. To vedlo k jeho návrhu termínu cytokin.

Ogawa popsal časně působící růstové faktory, středně působící růstové faktory a pozdně působící růstové faktory.

Rozdíl od hormonů

Klasické hormony cirkulují v nanomolárních (10 – 9 M) koncentracích, které se obvykle liší o méně než jeden řád. Naproti tomu některé cytokiny (například IL-6 ) cirkulují v pikomolárních ( 10-12 M) koncentracích, které se mohou během traumatu nebo infekce zvýšit až 1000krát.

Široká distribuce buněčných zdrojů pro cytokiny může být vlastností, která je odlišuje od hormonů. Prakticky všechny nukleované buňky, ale zejména endo / epiteliální buňky a rezidentní makrofágy (mnohé v blízkosti rozhraní s vnějším prostředím) jsou silnými producenty IL-1 , IL-6 a TNF-a .

Naproti tomu klasické hormony, jako je inzulín , se vylučují z jednotlivých žláz, jako je slinivka břišní . Současná terminologie označuje cytokiny jako imunomodulační látky .

Přispívajícím faktorem k obtížnému odlišení cytokinů od hormonů je to, že některé imunomodulační účinky cytokinů jsou spíše systémové než lokální. Například pro přesné využití hormonální terminologie mohou být cytokiny přirozeně autokrinní nebo parakrinní a chemotaxe , chemokineze a endokrinní jako pyrogen . Cytokiny nejsou v zásadě omezeny na svůj imunomodulační stav jako molekuly.

Nomenklatura

Cytokiny byly klasifikovány jako lymfokiny , interleukiny a chemokiny na základě jejich předpokládané funkce, sekreční buňky nebo cíle účinku. Protože se cytokiny vyznačují značnou nadbytečností a pleiotropismem , jsou takové rozdíly až na výjimky zastaralé.

  • Termín interleukin původně používali vědci pro ty cytokiny, jejichž předpokládaným cílem jsou hlavně bílé krvinky (leukocyty). Nyní se používá převážně pro označení novějších molekul cytokinů a má malou souvislost s jejich předpokládanou funkcí. Drtivá většina z nich je produkována T-pomocnými buňkami .
  • Lymfokiny : produkované lymfocyty
  • Monokiny : produkované výhradně monocyty
  • Interferony : podílejí se na antivirových reakcích
  • Faktory stimulující kolonie : podporují růst buněk v polotuhém prostředí
  • Chemokiny : zprostředkovávají chemoatrakci ( chemotaxi ) mezi buňkami.

Klasifikace

Strukturální

Strukturální homogenita dokázala částečně rozlišit mezi cytokiny, které nevykazují značnou míru redundance, takže je lze rozdělit do čtyř typů:

Funkční

Klasifikace, která je užitečnější v klinické a experimentální praxi mimo strukturní biologii, rozděluje imunologické cytokiny na ty, které zvyšují buněčné imunitní odpovědi , typu 1 (TNFα, IFN-γ atd.) A typu 2 (TGF-β, IL-4 , IL-10, IL-13 atd.), Které upřednostňují protilátkové odpovědi.

Klíčovým středem zájmu bylo to, že cytokiny v jedné z těchto dvou podskupin mají tendenci inhibovat účinky těch v druhé. Porucha regulace této tendence je pod intenzivním studie pro jeho možné roli v patogenezi z autoimunitních chorob . Několik zánětlivých cytokinů je vyvoláno oxidačním stresem .

Skutečnost, že samotné cytokiny spouštějí uvolňování jiných cytokinů a také vedou ke zvýšenému oxidačnímu stresu, je činí důležitými při chronickém zánětu , stejně jako u jiných imunoreagování, jako je horečka a proteiny akutní fáze jater (IL-1,6,12, IFN-a).

Cytokiny také hrají roli v protizánětlivých cestách a jsou možnou terapeutickou léčbou patologické bolesti při zánětu nebo poranění periferních nervů. Existují jak prozánětlivé, tak protizánětlivé cytokiny, které regulují tuto cestu.

Receptory

V posledních letech si cytokinové receptory začaly vyžadovat pozornost více vyšetřovatelů než samotné cytokiny, částečně kvůli jejich pozoruhodným vlastnostem a částečně proto, že nedostatek cytokinových receptorů je nyní přímo spojen s určitými oslabujícími stavy imunodeficience. V tomto ohledu a také proto, že nadbytečnost a pleomorfismus cytokinů jsou ve skutečnosti důsledkem jejich homologních receptorů, si mnoho úřadů myslí, že klasifikace cytokinových receptorů by byla klinicky a experimentálně užitečnější.

Byl proto proveden pokus o klasifikaci cytokinových receptorů na základě jejich trojrozměrné struktury. Taková klasifikace, i když je zdánlivě těžkopádná, poskytuje několik jedinečných pohledů na atraktivní farmakoterapeutické cíle.

  • Nadrodina imunoglobulinů (Ig) , které jsou všudypřítomně přítomny v několika buňkách a tkáních těla obratlovců, a sdílejí strukturní homologii s imunoglobuliny ( protilátky ), molekulami buněčné adheze a dokonce i některými cytokiny. Příklady: typy receptorů IL-1.
  • Rodina hemopoetických růstových faktorů (typ 1), jejichž členové mají určité konzervované motivy ve své extracelulární doméně aminokyselin . Receptor IL-2 patří do tohoto řetězce, jehož nedostatek y-řetězce (společný pro několik dalších cytokinů) je přímo zodpovědný za x-vázanou formu závažné kombinované imunodeficience ( X-SCID ).
  • Rodina interferonu (typu 2), jehož členy jsou receptory pro IFN β a γ.
  • Nádor nekrotizující faktory (TNF) (typ 3) rodiny, jejíž členové sdílejí cystein bohaté na vazebnou společné extracelulární doménu, a zahrnuje několik dalších non-cytokiny ligandy , jako je CD40 , CD27 a CD30 , kromě ligandů, na nichž je rodina pojmenované.
  • Sedm transmembránových spirál, rodina všudypřítomných receptorů živočišné říše. Všechny receptory spojené s G proteinem (pro hormony a neurotransmitery) patří do této rodiny. Do této rodiny patří také chemokinové receptory, z nichž dva působí jako vazebné proteiny pro HIV ( CD4 a CCR5 ).
  • Rodina receptoru interleukinu-17 (IL-17R), která vykazuje malou homologii s jakoukoli jinou rodinou receptorů pro cytokiny. Strukturální motivy konzervované mezi členy této rodiny zahrnují: extracelulární doménu podobnou fibronektinu III, transmembránovou doménu a cytoplazmatickou doménu SERIF. Známí členové této rodiny jsou následující: IL-17RA, IL-17RB, IL-17RC, IL17RD a IL-17RE.

Buněčné efekty

Každý cytokin má odpovídající receptor na povrchu buňky . Následné kaskády intracelulární signalizace poté mění buněčné funkce.

To může zahrnovat upregulaci a / nebo downregulaci několika genů a jejich transkripčních faktorů , což vede k produkci dalších cytokinů, zvýšení počtu povrchových receptorů pro jiné molekuly nebo potlačení jejich vlastního účinku inhibicí zpětné vazby .

Účinek konkrétního cytokinu na danou buňku závisí na cytokinu, jeho extracelulární hojnosti, přítomnosti a hojnosti komplementárního receptoru na povrchu buňky a následných signálech aktivovaných vazbou na receptor; tyto poslední dva faktory se mohou lišit podle typu buňky.

Cytokiny se vyznačují značnou redundancí, protože mnoho cytokinů má podobné funkce. Zdá se paradoxem, že cytokiny vázající se na protilátky mají silnější imunitní účinek než samotný cytokin. To může vést k nižším terapeutickým dávkám.

Ukázalo se, že zánětlivé cytokiny způsobují IL-10 závislou inhibici expanze a funkce T-buněk up-regulací hladin PD-1 na monocytech, což vede k produkci IL-10 monocyty po navázání PD-1 PD -L. Nežádoucí účinky na cytokiny jsou charakterizovány lokálním zánětem a / nebo ulcerací v místě vpichu. Občas jsou takové reakce pozorovány u rozšířenějších papulárních erupcí .

Role ve zdraví a nemoci

Cytokiny jsou často zapojeny do několika vývojových procesů během embryonálního vývoje . Cytokiny jsou zásadní pro boj s infekcemi a při jiných imunitních reakcích. Mohou však být dysregulované a patologické při zánětu , traumatu, sepse a hemoragické mrtvici .

Budete mít zájem:  Vedlejší účinky antibiotik – na co si dávat pozor?

Nepříznivé účinky

Nepříznivé účinky cytokinů byly spojeny s mnoha chorobnými stavy a stavy od schizofrenie , těžké deprese a Alzheimerovy choroby až po rakovinu . Normální integrita tkáně je zachována zpětnovazebnými interakcemi mezi různými typy buněk zprostředkovanými adhezivními molekulami a vylučovanými cytokiny; narušení normálních mechanismů zpětné vazby u rakoviny ohrožuje integritu tkáně.

Nadměrná sekrece cytokinů může vyvolat nebezpečný syndrom bouře cytokinů . Cytokinové bouře mohly být během klinické studie TGN1412 příčinou závažných nežádoucích účinků . Cytokinové bouře jsou rovněž považovány za hlavní příčinu smrti v pandemii „španělské chřipky“ z roku 1918 .

Úmrtí měla větší váhu u lidí se zdravým imunitním systémem kvůli jejich schopnosti vyvolat silnější imunitní odpovědi s dramatickým zvýšením hladin cytokinů. Dalším příkladem cytokinové bouře je akutní pankreatitida .

Cytokiny jsou integrální a podílejí se na všech úhlech kaskády, což vede k syndromu systémové zánětlivé odpovědi a multiorgánovému selhání spojenému s touto intraabdominální katastrofou. V pandemii COVID-19 byla některá úmrtí z COVID-19 způsobena bouřemi uvolňujícími cytokiny.

Lékařské použití jako drogy

Některé cytokiny byly vyvinuty do proteinových terapeutik pomocí technologie rekombinantní DNA . Rekombinantní cytokiny používané jako léky od roku 2014 zahrnují:

Viz také

  1. Saito vysvětluje „mnoho důkazů naznačuje, že cytokiny a chemokiny hrají při reprodukci velmi důležitou roli, tj. Implantaci embrya, vývoj endometria a růst a diferenciaci trofoblastů modulací imunitního a endokrinního systému.“ (15)
  2. Chen vysvětluje regulační aktivitu LIF u lidských a myších embryí: „Závěrem lze říci, že lidská preimplantační embrya exprimují mRNA LIF a LIF-R. Exprese těchto transkriptů naznačuje, že preimplantační embrya mohou reagovat na LIF pocházející buď z okolního prostředí, nebo ze samotných embryí a vykonávající svou funkci parakrinním nebo autokrinním způsobem. “(719)

Při nákaze koronavirem selhává imunitní systém, posílit jej může rybí tuk a vitamin D

středa, 18. března 2020, 12:00

Státní zdravotní ústav radí předcházet zánětům plic, způsobeným nemocí COVID-19 rybím tukem a vitaminem D. Smrtelné případy způsobené koronavirem totiž často souvisí s nepřiměřenou reakcí imunitního systému, kdy tělo tvoří proteiny, které mohou ničit jiné orgány. Omega-3 mastné kyseliny mohou tuto tvorbu nežádoucích látek snížit. Pomáhají i protizánětlivé potraviny jako zelenina a ovoce.

Zánětům plic, které způsobuje koronavirus, podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ), pomáhá předcházet rybí tuk a vitamin D.

Navýšení jejich hladiny v těle však může trvat šest týdnů až půl roku, jak uvedl na webu profesor Jiří Ruprich z Centra zdraví výživy a potravin SZÚ.

Většina nakažených koronavirem má mírný průběh nemoci, který připomíná onemocnění dýchacích cest. V České republice jsou pouze tři vážné případy, které potřebují plicní ventilaci.

Při nakažení zabíjí špatný imunitní systém

Smrt při této nemoci podle odborníků způsobovala takzvaná cytokinová bouře. Jde o nepřiměřenou reakci imunitního systému, kdy tělo vytváří imunitní buňky a proteiny, které mohou ničit jiné orgány. 

‚Právě přehnaná autoimunitní reakce může být jednou z příčin úmrtí při nemoci COVID-19. Závažnost nemoci zřejmě souvisí s cytokinovou bouří,‘ cituje SZÚ z prestižního lékařského časopisu Lancet Jimmyho Whitwortha z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny.

Odborníci radí rybí tuk

Odborníci proto radí zařadit do jídelníčku napříkad rybí tuk. Ten obsahuje Omega-3 mastné kyseliny, které mohou tvorbu těchto látek snížit a pomáhá zlepšit imunitní systém. 

‚Hladiny omega-3 se v těle rychle hromadí. Může to však trvat šest týdnů až šest měsíců, než se objeví významná změna nálady, bolesti nebo jiných příznaků,‘ píše SZÚ. Záněty podle něj omezuje i kyselina eicosapentaenová (EPA).

Doporučuje se minimálně 250 až 500 miligramů mastných kyselin pro zdravého dospělého denně. Pro zvýšení omega-3 indexu je vhodná dávka až dva gramy.

Pomáhá i zdravá strava

Zdravotní ústav doporučuje také jíst protizánětlivé potraviny jako je ovoce a zelenina. Naopak radí omezit potraviny s nadbytkem cukru, soli, nasycených tuků nebo masné výrobky a kontrolovat hladinu cukru v krvi. Lidé by se také měli naučit zvládat stres.

‚Studie již dlouho prokazují souvislost mezi nízkým obsahem vitamínu D a řadou zánětlivých onemocnění. Vědci dále vědí, že zlepšení hladin vitaminu D může pomoci snížit záněty v těle,‘ napsal SZÚ. Vitamin D přirozeně vyrábí lidská kůže díky UV záření ze slunce, v zimě jsou dobrým zdrojem ryby.

Tipy pro posílení imunity a udržení kondičky | Fit 4 Biz

Cytokiny jsou látky, které synchronizují aktivity a komunikaci buněk. Podobnou funkci mají hormony, ale cytokiny se v organismu vyskytují v menším množství.

Na rozdíl od hormonů, které vznikají jenom v určitých buňkách s vnitřní sekrecí, cytokiny vznikají prakticky ve všech jaderných buňkách.

Jsou poněkud nepředvídatelné a nejednoznačné, protože jeden cytokin se může projevovat při různých podmínkách různě. Například nejdříve může signalizovat zánět, pak zase působit protizánětlivě.

Cytokinová bouře

Proč se cytokiny zmiňují právě v souvislosti s onemocněním COVID-19? Jednou z důležitých funkcí cytokinů je právě řízení imunitní reakce v boji s cizorodými látkami – bakteriemi, viry a dalšími patogeny.

Jsou ale často těmito mikroorganismy “zneužity,” protože pomocí nich viry a bakterie manipulují s imunitní reakcí hostitele. Viry produkují látky podobné cytokinům – virokiny.

Cytokiny se činí například i při horečce a způsobují známé nepříjemné chřipkové příznaky. 

Právě cytokiny, které vyvolávají zánět, aktivují bílé krvinky k tomu, aby zabíjely patogeny, ale jejich nadměrná produkce ohrožuje zdraví. Dochází totiž k tvorbě nebezpečných toxických látek, které usmrtí vše živé, ale zároveň i naše vlastní buňky. K cytokinové bouři dochází například při sepsi, což není nic jiného než přemnožení patogenních bakterií v krvi.

Cytokinová bouře, která nás ohrožuje i dnes při onemocnění COVID-19, má také na svědomí miliony životů vyhaslých během epidemie španělské chřipky.

Jak minimalizovat riziko cytokinové bouře

Ve zkratce – dělejte vše pro potlačení zánětlivých reakcí v těle.

Zvyšte příjem omega-3 kyselin a začněte hned

  • modulují cytokiny ke snížení zánětu
  • jde zejména druhy kyselin EPA a DHA
  • EPA podporuje srdce, imunitní systém a zánětlivou odpověď
  • DHA zase mozek, oči a centrální nervový systém
  • ve vyšších dávkách zkracují průběh zánětlivých procesů
  • intervenční studie Státního zdravotního ústavu ukazuje, že dávka 2g omega-3 denně v rybím oleji výrazně zlepšila parametry všech pokusných osob do několika týdnů

Kdy se dostaví účinky?

  • účinky bohužel nelze očekávat hned, ale v horizontu týdnů, proto začněte co nejdřív

Dávkování

  • 250-500 mg  EPA + DHA každý den pro zdravé dospělé, ale v určitých případech je vhodná dávka až 2 g denně

Jak omezit záněty v těle:

  1. Konzumujte protizánětlivé potraviny (zelenina, ovoce, zázvor, kurkuma, česnek, zelený čaj..)
  2. Omezte nebo eliminujte zánětlivé potraviny (vysoce zpracované potraviny s nadbytkem cukru, soli, nasycených tuků, nadbytku masných vyrobků…

    )

  3. Kontrolujte si hladinu cukru v krvi (metabolický syndrom, diabetes)
  4. Udělejte si čas na cvičení nebo jinou fyzickou aktivitu (třeba chůzi)
  5. Naučte se zvládat stres (pohyb, meditace, procházky, společenský kontakt…

    )

Zdroje:

18. 3. 2020 15:26

Málo co z toho, co se kolem nás v těchto dnech se vejde do škatulky „normální“. Nouzový stav ani celostátní karanténa ovšem nic nemění, ani si to nekladou za cíl, na přirozených potřebách našeho těla. Lidský organismus stále pro zdraví (a výkonnost) potřebuje pohyb, čerstvý vzduch a expozici slunečnímu svitu. 

V půlce března se po zimě o slovo hlásí jaro. Narůstá doba slunečního svitu během dne. Zimou unavená a vyčerpaná těla se probouzí a hlásí se o svá práva.

Co bychom tedy měli a co můžeme dělat proto, abychom dostáli naší přirozenosti a zároveň ctili vládní nařízení a vzájemnou ohleduplnost?

Základní pravidlo psychohygieny a pracovní efektivity zní, udržet si pravidelný denní režim. A do něj by v ideálním případě mělo patřit minimálně 60-90 minut fyzické aktivity denně.

Stále platí, že každý krok se počítá a měli bychom se snažit nachodit ideálně zhruba tolik, co běžně.

Nastavte si kuchyňskou minutku, budík anebo sáhněte po některé z „pomodoro“ aplikací, zvedněte se od práce každou půl hodinu a udělejte pár kroků.

 Pokud jste zvyklí chodit cvičit do fitness centra, na jógu apod., nabídka online lekcí je aktuálně nepřeberná. Najděte si lekci nebo trénink, který vám vyhovuje a zařaďte ho do své denní rutiny.

 A to nejlepší na závěr, pohyb v parcích a v přírodě je i v karanténě povolený. Ta nejpřirozenější podpora imunitního systému v těchto dnech je pobyt na sluníčku a maximální expozice holé kůže a oční sítnice slunečnímu svitu.

Sluneční brýle nechme doma, odvažme se trochu otužovat a užívejme si krásu jarní přírody, byť o samotě. Pokud jste zvyklí nosit sluchátka, zkuste je na chvíli sundat a zaposlouchat se do jarního zpěvu ptáků.

Konec konců, řečeno s klasikem „na světe je přece krásně“.

17. 3. 2020 19:37

Nezapomínejte na protahování i doma

Nezapomínejte ani v těchto dnech na pohyb. Pohyb vám pomůže zvládnout případné strachy a záplavy negativní nálady z aktuální  situace. Jak se správně říká – ve zdravém tělo, zdravý duch!

Konkrétně se zaměříme na protahování. Práce z domova může být někdy zrádná v tom, že usedneme velmi brzy ráno za počítač a než se nadějeme, už je dopoledne a naše tělo se za pár hodin vůbec nepohnulo.

Pojďme si ukázat, jak můžeme tělu dopřát  protažení hned ráno, o pracovní pauze či před spaním. Nezapomínejte na pravidelnost a dopřejte si každý den čas pro sebe.

Níže uvedené tipy vám  nezaberou více jak 5 minut. 

Ranní protažení 

Dejte si sklenici vody s citronem (nastartujete organismus a doplníte tekutiny po spánku) a dopřejte si jemné protažení. 

Každý cvik provádějte opatrně a pomalu. Tělo je po spánku rozhýbané a prudkým pohybem si můžete ublížit. 

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *