Český česnek nemusí být a často ani není český

Zákonná úprava podmínek platného sjednání smluvní pokuty je obsažena v občanském zákoníku. Při sjednávání smluvní pokuty by smluvní strany v prvé řadě neměly opomenout, že smluvní pokuta primárně utvrzuje porušení smluvní povinnosti a neměla by cílit např. na sankcionování výkonu práva ze smlouvy.

Alespoň takto to bylo do nedávna, ale rozhodnutím Nejvyššího soudu (23 Cdo 2070/2018) se věci mění, jen není dobré říkat, že jde o pokutu.

Co je smluvní pokuta a k čemu slouží?

  • Smluvní pokuta představuje jednu z možných forem utvrzení dluhu a lze ji definovat jako vedlejší ujednání smlouvy, v němž se jedna ze smluvních stran (dlužník) zaváže vůči druhé straně (věřiteli) ke konkrétně vymezenému plnění sankční povahy pro případ, že poruší některou ze smluvních povinností.
  • Pokud si smluvní strany smluvní pokutu ve smlouvě sjednají, podle zákona ji věřitel při porušení smluvní povinnosti může požadovat bez ohledu na to, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
  • Skutečnost, že z porušení utvrzené smluvní povinnosti škoda věřiteli reálně nevznikla, případně že vznikla v nižší výši, než kolik představuje výše smluvní pokuty, není pro vznik práva věřitele na smluvní pokutu nikterak rozhodující.

Smluvní pokuta tak zakládá sankční povinnost dlužníka pro případ, že řádně a včas nesplní některou ze svých povinností plynoucích mu ze smlouvy (např. povinnost dodat zboží, službu či jiné plnění v určitém termínu), a bývá zpravidla peněžního charakteru.

Může být smluvně nastavena jako povinnost zaplatit jednorázové plnění (např. jednorázový finanční obnos věřiteli) nebo určitou peněžitou sankci za každý den prodlení se splněním utvrzené povinnosti (např. procentuálním vyčíslením z dlužné částky).

Povinnost i bez zavinění

V této souvislosti je však potřeba zdůraznit, že pokud dohoda dlužníka s věřitelem nestanoví jinak, má dlužník povinnost smluvní pokutu uhradit bez ohledu na své zavinění. Podmínky, za kterých dlužník poruší svou smluvní povinnost, tak nejsou z hlediska vzniku práva věřitele na zaplacení smluvní pokuty relevantní.

Na platnost ujednání o smluvní pokutě nemá žádný vliv skutečnost, jak si smluvní strany ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě označí či pojmenují (zda půjde např. o sankci, nebo o penále).

Občanský zákoník v této souvislosti nevyžaduje, aby byl v ujednání o smluvní pokutě pojem „smluvní pokuta“ výslovně použit, jak dokazuje citovaný judikát, je lepší, když označení smluvní pokuta nebude použito.

Pokud bude požadována náhrada nákladů v paušalizované výši (jinými slovy smluvní pokuta v určité výši), pro případ odstoupení od smlouvy či vypovězení závazku před datem splnění není takové ujednání neplatné, jinými slovy, jestliže takovéto ustanovení smlouvy nebude hovořit o smluvní pokutě, nejde o právní jednání stižené neplatností.

Splatnost se musí ujednat

  1. Občanský zákoník nicméně také nikde výslovně nestanoví, kdy je smluvní pokuta splatná – v tomto ohledu je tedy bezesporu praktické si splatnost smluvní pokuty výslovně ujednat ve smlouvě.

  2. Splatnost může být například navázána na písemnou výzvu věřitele adresovanou dlužníkovi k úhradě smluvní pokuty při porušení povinnosti, nebo na konkrétní lhůtu sjednanou mezi smluvními stranami.

  3. Dále pokud nevyplývá z ujednání stran o smluvní pokutě něco jiného, nezbavuje zaplacení smluvní pokuty dlužníka povinnosti splnit závazek, který je smluvní pokutou utvrzen.

V souvislosti s danou problematikou je důležité upozornit na skutečnost, že pokud je ujednána smluvní pokuta, ztrácí věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje – smluvní pokuta tak podle občanského zákoníku plní roli tzv. paušalizované náhrady škody.

Smluvní strany si však mohou ve smlouvě výslovně ujednat, že smluvní pokuta se nedotýká práva věřitele domáhat se náhrady škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti, ke které se peněžitá nebo nepeněžitá smluvní pokuta vztahuje, což lze v každém případě doporučit.

Nepřiměřená smluvní pokuta

Podle zákona může soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, což je vcelku zásadní skutečnost, která vybízí k obezřetnosti při sjednávání výše smluvní pokuty. K případné moderaci výše smluvní pokuty může však soud přistoupit pouze na výslovný návrh dlužníka, což je samozřejmě výhodné pro věřitele.

Posouzení nepřiměřenosti smluvní pokuty nicméně vždy závisí na konkrétních okolnostech daného případu a je věcí volného uvážení soudu. Uplatnění moderačního práva tak není závislé jen na strohém posouzení výše smluvní pokuty (resp. její absolutní hodnoty), ale důležité jsou vždy důvody a okolnosti, které ke sjednání posuzované výše smluvní pokuty vedly.

Podle ustálené judikatury není možné určit pevnou hranici denní sazby smluvní pokuty, nad kterou by výše smluvní pokuty byla již považována za nepřiměřenou.

Je pravdou, že řada soudních rozhodnutí vyhodnotila smluvní pokutu ve výši 0,50 % denně z dlužné částky za každý den prodlení jako přiměřenou – existují však i taková rozhodnutí, která takto stanovenou výši smluvní pokuty považují za nepřiměřenou.

Nejvyšší přípustné ujednání o smluvní pokutě ve výši maximálně 0,50 % z dlužné částky denně je nicméně pouhý mýtus a vše bude záviset na okolnostech daného případu. V každém případě, pokud soud na návrh dlužníka shledá smluvní pokutu jako nepřiměřeně vysokou, rozhodne vždy o jejím případném snížení na „přiměřenou“ výši.

Lze uvažovat i o situaci, že výše bude zcela zjevně nemravná, v takovém případě by šlo o neplatné ujednání (§ 588 OZ).

Zapamatujte si

V případě rozhodování soudu o moderaci smluvní pokuty je soud ze zákona povinen přihlédnout vždy k hodnotě a významu zajišťované povinnosti.

Možnost soudu smluvní pokutu snížit ovšem není bezbřehá a věřitel má vždy právo na smluvní pokutu alespoň ve výši vzniklé škody, takže by v případě moderace smluvní pokuty ze strany soudu nemělo dojít k nepřiměřenému zkrácení věřitele.

Český česnek nemusí být a často ani není český

To však neplatí o zcela zjevně nemravné pokutě, která by nebyla platná vůbec.

Jak naznačeno shora, lze doporučit pro případy vypovězení smlouvy před jejím splněním či odstoupením sjednat paušalizovanou náhradu, která bude odpovídat obsahu závazku.

Český česnek nemusí být a často ani není český

Zájem spotřebitelů o potraviny a zemědělské produkty původem z naší země se postupně zvyšuje. To ale v mnoha případech ústí do situace, kdy se za produkty tuzemského původu vydávají i takové, které tuzemský původ nemají. Týká se to ve velké míře i českého česneku.

Česnek označený jako „český“ lze v maloobchodní síti koupit prakticky celoročně. Podíl takto označeného česneku na trhu je evidentně mnohem vyšší, než jaký je podíl tuzemské produkce této komodity na celkové roční spotřebě.

Ta se pohybuje mezi 10 až 12 000 tunami, roční tuzemská produkce ale činí zhruba 10 procent z této spotřeby. V praxi to ale zcela jistě není tak, že by byl v maloobchodu označen jako „český“ jen každý desátý prodávaný produkt, obvykle je tak označen každý druhý, třetí nebo čtvrtý.

Jaký česnek to tedy vlastně kupujeme?

Zahraniční odrůdy a čachry s původem

Jako český česnek lze na trh logicky uvádět česnek, který je vypěstován v naší zemi. Část prodávaného česneku ovšem v praxi pochází ze zahraničí, přičemž často jde o francouzské odrůdy česneku. Mimo jiné proto, že Francie finančně dotuje sadbu česneku ve výši zhruba 3 eura na kilogram sadby, což samozřejmě výsledný produkt z francouzské sadby zlevňuje.

Také u česneku se navíc uplatňuje praxe známá z minulosti, například z pěstování jahod. Tedy, že pěstitel prokáže jeho produkci na území ČR, neboť jej skutečně na nějakém menším pozemku pěstuje.

Pokud by se ale dala do souvislosti pěstební plocha a reálný objem prodeje z této plochy, ukázalo by se, že na příslušném pozemku není možné vyprodukovat tolik česneku, který se jako český a v ČR vypěstovaný prodává.

To ovšem spotřebitel nezjistí a nezjistí ani odrůdu česneku, který si kupuje, neboť legislativně není stanovena povinnost odrůdu uvádět.

Jsme šlechtitelská velmoc, v obchodech to nepoznáme

To je docela škoda, k základní orientaci spotřebitele by uvádění odrůd nepochybně přispělo. A ČR navíc patří, mimo jiné zásluhou šlechtitele česneku Jana Kozáka, k předním evropským i světovým šlechtitelským zemím.

Jen zmiňovaný šlechtitel vyšlechtil celkem 21 odrůd, z nichž 15 je stále v prodeji a další ve vývoji. To v praxi znamená, že vyšlechtil nejvíce česnekových odrůd v Evropě. (Přečtěte si rozhovor s Janem Kozákem.)

Galerie: České odrůdy česneku vyšlechtěné Janem Kozákem

Více o tuzemských odrůdách česneku lze zjistit na webu česnek.cz, mezi nejznámější a nejvíce pěstované a prodávané patří přitom Bjetin, Lukan a Slavin II. Naopak mezi tuzemské odrůdy nepatří Dukát, který je ale v ČR registrovaný a do naší země se dováží desítky let.

Hanácký paličák pochází z Ruska. České odrůdy mají jinou chuť

Stejně tak nepatří mezi naše odrůdy Hanácký paličák, což je česnek původem z Ruska, a není to jediná odrůda ruského původu. Přesto tento název údajně zavádějící není.

Vyznat se v česneku, původu odrůd a původu česneku vůbec je tak docela oříšek. Pokud chce spotřebitel kupovat skutečně český česnek vyšlechtěný v naší zemi, měl by se podle Jana Kozáka řídit heslem „najdi si svého česnekáře“. Především z řad menších pěstitelů v rámci prodejů ze dvora, u nichž je záruka tuzemského původu vyšší než ve velkých prodejních sítích.

V ČR vyšlechtěný česnek má speciální chuť, na kterou je, jak uvedený pěstitel konstatuje, člověk „zvyklý a očekává ji“. Neplatí ale úplně stoprocentně, že je tuzemský česnek vždy palčivější a chuťově výraznější.

Například odrůda Blanin II tak palčivá není, přesto je to česnek vyšlechtěný v naší zemi.

Výraznost chuti česneku také není měřítkem kvality, a do jisté míry jsou tak zavádějící senzorická (smyslová) hodnocení, podle nichž se občas také kvalita česneku poměřuje.

Budete mít zájem:  Jak si jídelníčkem a sportem snížit hladinu cholesterolu

Galerie: Jan Kozák, náš největší náš šlechtitel česneku

Chcete český česnek? Musíte si počkat

Česnek se v naší zemi, na rozdíl od jiných druhů zeleniny, prakticky vůbec nepěstuje ve sklenících.

Při vhodných klimatických a teplotních podmínkách jej lze sice uchovávat téměř po celý rok, to lze ale jen ve speciálních skladech, kterých je v ČR nedostatek.

Pokud není možné česnek dlouhodobě skladovat při teplotách kolem −2 stupňů Celsia, hrozí mimo jiné jeho napadení roztoči a dalšími škůdci.

To v praxi znamená, že skutečně český česnek vypěstovaný v ČR z českých odrůd je možné do tržní sítě dodávat zhruba od dubna. To ale realitě moc neodpovídá, v obchodech lze česnek označený jako „český“ nakupovat i v současné době. Jaký je ale jeho skutečný původ, lze dokázat jen velmi obtížně.

Zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů – § 2

§ 2

(1) Rezervami podle § 1 se rozumí bankovní rezervy, rezervy v pojišťovnictví, rezerva na opravy hmotného majetku, rezerva na pěstební činnost, rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů a ostatní rezervy v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(2) Opravnými položkami podle § 1 se rozumí opravné položky vymezené v tomto zákoně, vytvořené k rozvahové hodnotě nepromlčených pohledávek splatných po 31. prosinci 1994 a zaúčtované podle zvláštního právního předpisu1a) nebo pohledávek vedených v prokazatelné evidenci podle § 3 odst. 3.

Pro účely tohoto zákona se rozvahovou hodnotou pohledávky rozumí jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena pohledávky zaúčtovaná na rozvahových účtech poplatníka bez vlivu změny reálné hodnoty (oceňovacího rozdílu)1a) nebo vedená v prokazatelné evidenci podle § 3 odst. 3.

Není-li tímto zákonem výslovně stanoveno jinak, opravné položky lze tvořit pouze k pohledávkám, o kterých bylo při jejich vzniku účtováno ve výnosech a takto vzniklý příjem nebyl podle zvláštního právního předpisu1d) příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů nebo zahrnovaným do samostatného základu daně z příjmů anebo základu daně pro zvláštní sazbu daně. Není-li tímto zákonem výslovně stanoveno jinak, opravné položky se netvoří k pohledávkám vzniklým z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů,1b) úvěrů, zápůjček, ručení, záloh, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty obchodní korporace, smluvních pokut a úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů, k pohledávkám nabytým bezúplatně a k souboru pohledávek.

(3) V případě nabytí pohledávky postoupením může postupník tvořit opravné položky k rozvahové hodnotě pohledávky, pokud uhradil její pořizovací cenu.

(4) Nepostupuje-li věřitel podle § 5 a 8, nesmí tvořit opravné položky k pohledávkám, jestliže má k dlužníkovi současně splatné dluhy a neprovede vzájemný zápočet pohledávek.

(5) V případě zpochybnění pohledávky právním jednáním dlužníka se ustanovení odstavce 4 u věřitele nepoužije na tu část hodnoty pohledávek, která převyšuje hodnotu dluhů dlužníkem zpochybněných, pokud věřitel postupuje podle § 8a a zápočet provede ke dni pravomocného ukončení řízení.

(6) Opravné položky mohou tvořit poplatníci daně z příjmů právnických osob také u pohledávek, o kterých

a) bylo při jejich vzniku účtováno v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví snížením zaúčtovaných nákladů a takto vzniklý příjem nebyl podle zvláštního právního předpisu příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů nebo zahrnovaným do samostatného základu daně z příjmů anebo základu daně pro zvláštní sazbu daně, nebo

b) bylo v důsledku oprav minulých období v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví účtováno rozvahově a pro účely zjištění základu daně bylo nutné o celou jejich hodnotu zvýšit výsledek hospodaření.

(7) Podle odstavce 6 postupují také poplatníci daně z příjmů fyzických osob u pohledávek, které byly při jejich vzniku zaúčtovány podle právních předpisů upravujících účetnictví.

Pěstování česneku

Předplodiny by neměly být stejné čeledi jako česnek. Nevhodnou předplodinou je tedy cibule, pór, pažitka atd. 

Ozimé obiloviny česnek zaplevelují. Naopak nejvhodnější předplodinou se nám jeví brambory, po kterých je půda dobře prohnojená a kvalitně hluboko zpracovaná. Po jahodách lze česnek pěstovat pouze za předpokladu, že nebyly napadeny háďátkem zhoubným.

Výběr pozemku

Není vhodné na jednom pozemku pěstovat česnek opakovaně každý rok. Hrozí nejen únava půdy a postupné snížení výnosů, ale především zamoření půdy chorobami a škůdci. Optimální odstup mezi pěstováním česneku na stejném pozemku je 4 roky.

Pozemek pro česnek by neměl být přemokřený a měl by být na slunném místě. Lze jej úspěšně pěstovat jak na písčitých, tak i na těžkých půdách.

Zelené hnojení

Nejlepší zkušenosti máme s vikví huňatou, jejíž osivo je však špatně k sehnání. Výborným zeleným hnojením je také svazenka. Naopak nevhodný je hrách nebo směsi s hrachem. Zelené hnojení je vhodné posekat a zaorává se asi 2 měsíce před výsadbou česneku.

Úprava louky na pole s česnekem

Jestliže se rozhodneme česnek vysadit na pozemek, kde byla předtím louka nebo trávník, je zapotřebí provést orbu už 4 měsíce před výsadbou česneku. Pokud se na louce vyskytují těžko zničitelné vytrvalé plevele jako pýr, pcháč nebo kopřivy, je vhodné před orbou pozemek postříkat totálním herbicidem.

Organické hnojení

Česnek nemá rád přímé hnojení čerstvým hnojem, zároveň je však poměrně náročný na obsah živin v půdě, proto se řadí do druhé tratě. Před výsadbou lze na pozemek aplikovat rozleželý hnůj za předpokladu, že bude dobře rovnoměrně promísen s ornicí. Dále je možné hnojit kompostem, močůvkou nebo použít zelené hnojení.

Průmyslová hnojiva

Z průmyslových hnojiv je možné použít kombinovaná hnojiva s obsahem síry. Česnek nemá rád chlór, proto je zapotřebí vybírat hnojiva s jeho nízkým obsahem. Přednost mají hnojiva s draslíkem ve formě síranu draselného (síru potřebuje česnek pro tvorbu silic). Doporučit tedy můžeme Cererit, naopak méně vhodné je NPK, které obsahuje draslík ve formě chloridu draselného.

V našem sortimentu jsou odrůdy velmi rané, polorané i pozdní. Nejranější odrůdou v českém sortimentu je Bjetin, která se sklízí už začátkem července. Z nepaličáků je to pak odrůda Anton, která se sklízí jen o pár dní později než Bjetin. Naopak nejpozdnější jsou odrůdy Benátčan, Japo II a Mirka, které se sklízí až koncem července nebo začátkem srpna.

Paličák, nebo nepaličák?

Paličáky vytvářejí květní stvol zakončený palicí, což je květenství vytvořené ze sterilních kvítků a pacibulek, nepaličáky stvol nemají. Vyšší pracnost při pěstování paličáků je dána nutností ručně tyto palice během pěstování odstraňovat a větší námahou při odřezávání tvrdé natě při posklizňovém zpracování. Paličáky není možné nebo jen velmi obtížné vázat do věnců.

Obecně platí, že nepaličáky tvoří více stroužků a mají lepší skladovatelnost než paličáky. Samozřejmě jsou tu odrůdové rozdíly.

Všechny odrůdy paličáku jsou ozimé, výjimkou je odrůda Mirka, která je určena pro podzimní i jarní výsadbu.

Mezi nepaličáky jsou odrůdy jak ozimé (Lukan, Anton, Záhorský II) – skupina raných širokolistých nepaličáků, tak jarní (Japo II, Benátčan) – skupina pozdních úzkolistých nepaličáků, které lze vysazovat jak na podzim, tak i na jaře.

Odrůdy do vyšších poloh

Do poloh s nadmořskou výškou nad 400 m. n. m. jsou z nepaličáků vhodné odrůdy Japo II a Benátčan, z paličáků lze v těchto oblastech spolehlivě pěstovat odrůdu Bjetin.

Odrůdy na pozemky s vysokou hladinou spodní vody

Česnek obecně nemá rád vysokou hladinu spodní vody (cca 30 cm pod povrchem). Tyto podmínky nejlépe snáší odrůda Vekan a Lukan.

Originální kvalitní sadbový česnek lze nakoupit například v zahrádkářských potřebách nebo i v našem e-shopu. Prodej a produkce sadby se řídí zákonem č. 219/2003 Sb., zákonem o oběhu osiva a sadby.

Při nákupu kvalitní sadby má pěstitel jistotu, že si na pozemek nezavleče žádné nebezpečné choroby a škůdce, protože množitelské porosty jsou velmi přísně kontrolovány producentem sadby, který za kvalitu prodávaného materiálu nese veškerou zodpovědnost.

V žádném případě není vhodné sázet konzumní česnek nakoupený na tržištích nebo v marketech, ani česnek nabízený jako „vhodný k sadbě“.

Vysázením tohoto materiálu pěstitel riskuje nejen zklamání ze špatných výnosů, ale především zamoření pozemku nebezpečnými chorobami a škůdci, jako je např. háďátko zhoubné nebo sklerocium.

Nabízením česneku s označením „vhodný k sadbě“ se navíc prodejce dopouští klamání zákazníka, za což mu hrozí pokuta ve výši až 1 000 000 Kč.

Velikost stroužků

Při výsadbě je možné použít stroužky všech velikostí. V dobrých podmínkách mohou i z malých stroužků narůst cibule srovnatelné velikosti s cibulemi rostlin ze stroužků velkých. V sušších oblastech je lepší používat stroužky větší, které mají rychlejší start a rostlina tak může na jaře lépe využít zásoby zimní vláhy.

Příprava sadby

Před výsadbou je zapotřebí cibule rozdružit na stroužky. Při této činnosti může docházet k odstranění krycí šupiny stroužku (oloupání stroužku), což však není na závadu. I oloupané stroužky je možné bez problémů vysazovat. Úmyslné loupání stroužků před výsadbou nemá žádný smysl.

Moření

Z přípravkům moření sadby doporučujeme Sulku, která sice téměř neúčinkuje na háďátko zhoubné (proti kterému byla Sulka původně registrována), ale velmi dobře působí proti velmi rozšířenému roztoči vlnovníku česnekovému (Aceria tulipe), který způsobuje tzv. vyšeptávání česneku.

Budete mít zájem:  Návrat ke kuchyňským pomocníkům našich babiček

V případě moření Sulkou doporučujeme sadbu rozdružit na stroužky už začátkem září a namočit je na 2–3 hodiny v 5% roztoku Sulky. Poté musí sadba co nejrychleji (cca do 12 hodin) vyschnout. Takto připravená sadba se následně uskladní na suchém větraném místě až do doby výsadby (konec listopadu až začátek prosince). Roztok Sulky nelze používat opakovaně.

Dále doporučujeme před výsadbou stroužky na 1–2 hodiny namočit do studené vody. Tím stroužek rychleji aktivuje své obranné mechanismy. Po oschnutí stroužků je nutné ihned začít s výsadbou.

Ozimé odrůdy by se měly sázet co nejpozději, tj. koncem listopadu nebo v prosinci v závislosti na počasí a na poloze pěstitelského pozemku. Teplota půdy by v době výsadby měla trvale klesnout pod 9 °C. Je to především kvůli prevenci proti fuzáriu, které při této teplotě není v půdě aktivní.

Jarní odrůdy lze vysazovat od podzimu až do jara. Z podzimní výsadby však obvykle bývá vyšší výnos, aniž by byla snížena skladovatelnost sklizeného česneku. Prevencí proti napadení houbomilkou je výsadba až začátkem března. Pozdější výsadba už může negativně ovlivnit výnos.

Pro jarní výsadbu jsou vhodné odrůdy Japo II, Benátčan, Matin a Mirka. Jestliže jsou na jaře vysazeny ozimé odrůdy, většinou je nutné počítat s opožděnou sklizní, u paličáků navíc často dochází k tomu, že se vytvoří pouze nedělená (jednostroužková) cibule s horší skladovatelností. Není ani výjimkou, že ozimé paličáky po jarní výsadbě vůbec nevytvoří květní stvol.

Spon a hloubka výsadby

Vzdálenost řádků se volí podle způsobu následného obdělávání tak, aby mohl pozemek udržován v bezplevelném stavu a aby mohl být prostor mezi řádky snadno v případě potřeby prokypřován. Obvykle se volí vzdálenost 25–50 (ale i 60) cm. Vzdálenost rostlin mezi řádky postačí 8–15 cm v závislosti na odrůdě a zvolené vzdálenosti řádků.

Stroužek by měl být zasazen dostatečně hluboko. Ideálně by měla zůstat nad zasazeným stroužkem 6–10cm vrstva půdy. Čím je česnek vysazen hlouběji, tím je během následné vegetace méně rostlina stresována výkyvy teplot a vlhkosti. Při volbě hloubky výsadby se však musí brát v úvahu způsob dobývání rostlin ze země při sklizni.

Způsob výsadby

Nejvhodnější je ruční výsadba, při níž se zachovává správná orientace podpučí (směrem dolů) a vrcholu stroužku v půdě a udržuje se i podobná vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami.

Na lehčích a dobře zpracovaných půdách lze pouze naznačit řádky a poté stroužky do země co nejhlouběji zapichovat. U těžších nebo hůře zpracovaných půd je dobré nejprve vyhloubit rýhy, na jejichž dno se následně stroužky zapichují. Poté se rýhy zahrnou a půda se utuží. Nevhodná je výsadba sázecím kolíkem, při které podpučí zůstává bez přímého kontaktu s půdou, což brání rychlému zakořenění.

Na větších plochách při nedostatku pracovní síly lze využít speciální sázecí stroje. Při tomto způsobu výsadby však většinou zůstávají stroužky ležet na boku, čímž dochází nejen k pomalejšímu zakořeňování, ale především je následně sklizený česnek deformovaný, především paličáky vytvářejí nevzhledné tzv. fajfky. Všechny tyto skutečnosti vedou k poměrně výraznému snížení výnosů.

Orientovaná výsadba

Orientovanou výsadbou se myslí způsob výsadby, při kterém je nejen orientováno podpučí směrem dolů, ale jedním směrem jsou i orientována „bříška“ stroužků. Tím jsou následně jedním směrem orientovány i listy rostliny. Porosty z orientované výsadby jsou velmi vzhledné a bývá usnadněna kultivace prostoru mezi řádky. Tento způsob výsadby je však pracný a má uplatnění pouze u zahrádkářů.

Houbomilka je moucha, která v předjaří nalétává na pozemek s česnekem, kde klade vajíčka nejen ke vzešlému česneku, ale i k rostlinám dosud nevyrašeným. Larvy houbomilky následně rostliny poškozují. Velmi spolehlivou ochranou česneku proti houbomilce je přikrytí pozemku bílou netkanou textilií ještě před náletem této mouchy, nejlépe už v průběhu zimy.

Z chemických přípravků lze proti houbomilce použít Karate se Zeon technologií 5 CS (0,6 l/ha, 0,1 %),

Reldan 50 EC (0,6 l/ha, 0,1 %) nebo Reldan 22 (1,2 l/ha, 0,2 %). Tyto přípravky se poprvé aplikují ihned, jakmile teplota vzduchu dosáhne po tři dny 10 stupňů Celsia (většinou v březnu), podruhé za 14 dní po prvním ošetření.

Odplevelování a kypření půdy

Na povrchu půdy by měl být od jara rozrušován půdní škraloup a pozemek by měl být držen v bezplevelném stavu.

Na jaře je velmi prospěšné větší pozemek opakovaně vláčet lehkými bránami až do výšky porostu 15 cm. Na malých pozemcích stejný význam použití vidlí. Později se prostor mezi řádky udržuje v bezplevelném stavu pomocí plečky, odplevelování řádků se pak provádí ručně.

Použití herbicidů

Z herbicidů se dá do česneku použít např. Stomp. Je však nutné brát v úvahu, že herbicidy snižují výnosy česneku.

Přihnojování

Žloutnoucí špičky nejstarších listů česneku poukazují na nedostatečný příjem dusíku. Jestliže je půda chudá na dusík, lze porost přihnojit ve třech dávkách ledkem vápenatým (15,5 % N) v množství 100 kg/ha (10 g/m2). Žloutnutí špiček však nemusí znamenat, že dusík v půdě není, často se stává, že jej jen není schopna rostlina přijímat.

To je způsobeno např. velkými výkyvy teplot, nedostatkem nebo nadbytkem vody, příliš nízkými nebo vysokými teplotami. Pak pomůže přihnojení na list. K tomuto účelu je vhodný 5% roztok rozpuštěné granulované močoviny nebo i obyčejný Kristalon. Hnojení na list je nutné provádět vždy večer, na světle totiž aplikovaný dusík uniká do vzduchu.

Závlaha

Potřebu vody u česneku přirovnáváme k potřebě vody kořenové zeleniny, jako je mrkev či petržel. Zvýšenou potřebu vody má pak česnek v období od poloviny května do začátku června. Za nedostatku vody v půdě je vhodné zavlažování.

Hlávkování

Paličáky vytváří květní stvol s květy pacibulkami. Pro jeho růst potřebuje rostlina velké množství energie, což vede k tvorbě menších cibulí a snížení výnosu. Proto je zapotřebí paličáky hlávkovat (odstraňovat květenství).

Vrcholy květního stvolu s pacibulkami je potřeba odstranit co nejdříve, jakmile se objeví mezi listy, tedy nečekat, až vyroste a začne se kroutit. Květenství by se mělo odlamovat, odřezávat nebo odstřihávat, nikoliv vytahovat i se stvoly, protože tím by rostlina ztratila oporu a začala by poléhat.

U bezvirózních odrůd by se měla květenství odlamovat, aby se na použitém nářadí nepřenášely viry.

Termín sklizně je dán především odrůdou a aktuálními podmínkami v daném roce. Předčasná sklizeň může způsobit problémy při sušení, naopak při opožděné sklizni se cibule v zemi začnou rozevírat a sklizený česnek je špatně prodejný. Výjimkou je paličák Slavin a nepaličáky Benátčan a Japo II, které mírně opožděnou sklizeň snášejí obstojně.

Sklizeň nazeleno

Sklizeň nazeleno je vlastně předčasná sklizeň česneku, který není určen k dlouhodobému skladování. K tomuto účelu je z českého sortimentu nejvhodnější odrůda Bjetin, která je nejranější a sklízet a prodávat nazeleno se dá už v první polovině června. Z nepaličáků se pro sklizeň nazeleno hodí např. odrůda Anton.

Sklizeň paličáků

Paličáky se sklízejí v době, kdy mají ještě 5 dužnatých listů (mohou být i žluté, ale dužnaté, nikoliv suché). Počet dužnatých listů totiž přímo souvisí s počtem dužnatých suknic cibule.

Je také možné nechat několik rostlin neodhlávkovaných a řídit se podle tvaru květního stvolu. Ten totiž nejprve roste vzpřímeně, poté se zakroutí a v době dozrávání česneku se opět vzpřímí. V době, kdy je stvol znovu vzpřímený (není úplně vzpřímený, zůstává mírně šikmo), je čas ideální pro sklizeň

Sklizeň nepaličáků

Nepaličáky se sklízejí v době, kdy nať česneku ze zhruba poloviny rostlin lehne na zem. Přibližný termín sklizně uvádíme u popisu jednotlivých odrůd, ovšem termín sklizně se může každý rok mírně lišit podle průběhu počasí v daném roce v dané lokalitě.

Způsob sklizně

Menší plochy se dají nejlépe sklízet za pomoci rycích vidlí, na velmi kyprých půdách se dají paličáky poměrně snadno vytahovat ze země bez jakéhokoliv nářadí. Na větších plochách se využívají různé druhy podorávačů.

Při sklizni nelze cibulemi o sebe otloukat, neboť velmi snadno dochází k jejich poškození.

Sklizený česnek není možné nechávat delší dobu na poli, zvláště za slunných dní, kdy už po jedné hodině může docházet k úžehu, čímž je česnek znehodnocen.

Sušení

Ideální je sušení česneku i s natí, kdy se celé rostliny zavěsí na zastíněném dobře větraném místě, např. v kůlně nebo na půdě.

Česnek lze sušit i bez natě v tenké vrstvě v bednách nebo na dřevěné či hliněné podlaze. Vhodné jsou i různé druhy roštů. Důležité je především dobré proudění vzduchu.

Nesmí se sušit česnek těsně pod hřebenem střechy, kde by v horkých letních dnech mohlo dojít k jeho uvaření.

Skladování

Místo skladování česneku by mělo být hodně vzdušné – nejlépe v průvanu. Škodí mu příliš vysoká teplota, přímé sluneční záření, naopak mu neublíží mírný mráz.

Uskladnění česneku před konzumací je v současnosti velkým problémem. Pokud není napadený vlnovníkem česnekovým, vyhovuje mu pokojová teplota a sucho. Tyto podmínky však vyhovují zmíněnému roztoči, který se v teple rychle množí a způsobuje vysychání stroužků. Proto by byla lepší teplota okolo nuly při nízké vlhkosti, tedy určitě ne v ledničce.

Bramboráky milujeme a rodinný recept je jistě úžasný. Možná ale existují ještě lepší

Recept na klasický bramborák asi známe všichni. Nastrouhané brambory ochucené česnekem, majoránkou, dostatkem soli a pepře, spojené moukou a osmažené na dostatečné vrstvě oleje zvládne asi každý. Jenže pak právě mohou přijít ony popisované potíže – těžký žaludek nebo u citlivějších lidí dokonce žlučníkový záchvat. Ale nemusí to tak být. Stačí dodržet pár pravidel.

Budete mít zájem:  Každé dítě má mít zubní průkaz

Může za to česnek

Pokud bychom se měli nejprve věnovat problémům se žlučníkem, které po vydatném bramboráku trápí nejednoho strávníka, můžeme jako obranu proti této nepříjemnosti využít zkušenosti mnohých kuchařek. Ty doporučují jako velmi účinnou metodu použít do bramboráku místo klasického čerstvého raději sušený česnek.

Když se podaří koupit skutečně kvalitní, není v bramboráku od toho „opravdového“ k rozeznání, až na to, že se žlučník nebude tolik bouřit. Jestliže ale kuchařka trvá na použití čerstvého česneku, je nutné zbavit stroužky vnitřní nazelenalé části, která podle zkušenosti žlučníkářů může za většinu následných problémů. Není to ani tak složité a určitě to stojí za vyzkoušení.

Bramborák trochu jinak

Máme tedy téměř bezpečný bramborák, teď je čas ho ještě ozvláštnit, i když je možné, že se stejně nakonec vrátíme ke staré osvědčené klasice. Není ale určitě na škodu zjistit, jestli není jiná úprava ještě o maličko lepší než ta, kterou známe v rodině již mnoho let.

Sýrem nic nezkazíme

Třeba takový bramborák se sýrem – není složitý a určitě si každý pochutná. Jeho příprava se od té základní liší jen v posledním kroku. Po osmažení z jedné strany bramborák na pánvi otočíme a horní, tedy již hotovou stanu posypeme nastrouhaným sýrem, který se po chvíli rozteče a je hotovo.

Jen je potřeba dát pozor na použitý druh sýru, hlavně na jeho přirozenou slanost. Pokud se rozhodneme použít například nivu, je potřeba se solí, která je v ní obsažena, počítat už při solení nastrouhaných brambor do těsta.

Uzenina je také dobrá

Stejně jako sýrem můžeme bramborák ozvláštnit například uzeninou nebo dokonce uzeným masem. Maso, nakrájené na malé kostičky, je ale vždy lepší zamíchat přímo do těsta, protože by se jinak s bramborákem nespojilo.

K uzenině můžeme přidat také nakrájenou jarní cibulku. K takovému bramboráku lze s úspěchem využít i dresing, vyrobený z bílého jogurtu s trochou česneku, najemno nakrájené cibulky a trochy soli. Jen je potřeba s kořením šetřit, protože samotný bramborák bývá dost kořeněný sám o sobě. Teplý bramborák, namočený do chladného dresingu, je jistě zajímavým zpestřením jinak obvyklého jídla.

Bramborák nemusí být mastný

Ať do bramboráku přidáme cokoliv, pořád bude pro někoho zkrátka moc mastný. Ale i tady je pomoc lehká. Stačí použít troubu, plech jen mašlovačkou potřít, aby se těsto nepřilepilo, a nechat vše svému osudu až do chvíle, než bude hotovo. Jen je potřeba dát pozor na teplotu trouby, která by neměla překročit 200 °C.

Pečení sice trvá trochu déle (přibližně 25 minut pro normálně silnou vrstvu těsta), ale propeče se rovnoměrně bez připálených kousků nastrouhaných brambor, které vyčnívají z těsta.

Takový bramborák potom voní stejně jako ten smažený, chutná (téměř) stejně a ještě dává pocit, že jsme udělali něco pro své zdraví a štíhlou linii.

I když bramborák občas za nějakou tu kalorii navíc určitě stojí.    

KAM DÁL: Pro Češku, kterou obdivoval svět, si smrt přišla příliš brzy. Tlak okolí a dřina ji dohnaly k pokusu o sebevraždu.

Dělení odrůd česneku

Český česnek se řadí mezi nejlepší na světěDíky své ostré chuti a neustálému ozdravování se české odrůdy česneku řadí ve světě mezi nejkvalitnější. Přesto je tento produkt těžko k dostání.

Odrůdy česneku můžeme rozdělit podle několika hledisek. Nejzákladnějším asi je dělení na česnek paličák a nepaličák.

Paličák a nepaličák

Česnek paličák vytváří kulovité květenství s pacibulkami. Tento květní stvol se musí odstranit, jakmile se objeví, neboť jinak se snižuje výnos rostliny. U některých odrůd může být rozdíl opravdu výrazný.

Paličáky dříve vysychají a mají velké stroužky, což je výhoda v kuchyni. Vzhledově bývají atraktivnější než nepaličáky, mají totiž symetričtější cibuli a fialovější zbarvení.

V České republice jsou kupodivu paličáky oblíbenější, v ostatních zemích preferují nepaličáky.

Česnek nepaličák květní stvol nevytváří, proto se v tomto smyslu snáze pěstuje a je mimo Českou republiku oblíbenějším typem. Obecně mají nepaličáky spolehlivější výnos a lépe se přizpůsobují prostředí, v průměru mají vyšší skladovatelnost a bývají ostřejší.

Stroužky paličáků směřují ke středu cibule, u nepaličáků jsou orientovány ve spirále okolo středu.

Ozimé a jarní česneky

Ozimý česnek se sází na podzim (či na začátku zimy) a sklízí v létě následujícího roku. Mívá kratší skladovatelnost než jarní česnek, vyskytuje se však ve větším spektru odrůd a je také snáze k dostání.

Jarní odrůdy česneku se mohou sázet jak na jaře, tak už na podzim. Jeho výhodou je lepší skladovatelnost a také to, že v případě jarní výsadby se snižuje riziko napadení některými chorobami a škůdci.

Česnek konzumní a sadbový

Konzumní česnek je určen k okamžité spotřebě v kuchyni. (Slovo „okamžité“ neberte doslova, např. odrůda Benátčan má trvanlivost až 2 roky, u ostatních odrůd je tato doba kratší.

) Sázet konzumní česnek je velice riskantní, existuje velká pravděpodobnost, že jeho cibule mají nějaké zdravotní problémy, které jsou pro člověka naprosto neškodné, v úrodě však za rok mohou způsobit velké škody.

Sadbový česnek musí dosahovat daleko vyšší kvality, bývá několikrát během vegetace i při sklízení a sušení kontrolován. Kupují jej pěstitelé, aby ho mohli sázet. Vinou důsledně kontrolované produkce je sadbový česnek dražší než konzumní.

Při jeho výsadbě jsou rizika, že si na pole zatáhnete chorobu, výrazně nižší než u česneku konzumního. Bohužel často na tržnicích i při prodejích na internetu (výjimku však netvoří ani kamenné obchody) jsou za sadbový česnek označovány i materiály, které zdaleka nesplňují podmínky sadby.

Sadbový česnek se prodává nemořený (to by totiž musel být rozdružen na jednotlivé stroužky). Při jeho manipulaci či konzumaci tedy není třeba se obávat zdravotních problémů. Česnek, který vypěstujete ze zakoupené sadby, nesmí být prodáván ani inzerován jako sadba.

Za splnění určitých podmínek smí být prodáván výhradně jako česnek konzumní.

Rozdělení na odrůdy

Dále se česneky dělí na odrůdy. Jejich seznam i podrobný popis najdete na stránce Odrůdy.

Podvod s českým česnekem! »Domácí« často není domácí. Ničí ho sucho

Fakt, že českému česneku se nedaří, pocítí jeho milovníci nejen na svých peněženkách. Ceny rostou zejména na farmářských trzích a u soukromníků. To ale není jediné zklamání. Ani při vyšší investici nemáme jistotu, že jsme si koupili skutečně českou odrůdu. Mnozí pěstitelé totiž zasadí česnek dovezený, ale vzhledem k tomu, že další generaci vypěstují již u nás, prodávají ho jako český. „Český česnek je však nejen u nás, ale i v zahraničí kladně hodnocen nikoliv díky tomu, kde je pěstován, ale díky vlastnostem, které naše odrůdy mají,“ vysvětluje šlechtitel Václav Kozák.

Na jaro nezbyl

Milovníci česneku se budou muset smířit s tím, že nejen v jejich kuchyních, ale i na zahrádkách povládne česnek dovezený, nejčastěji z Číny, Španělska či Francie, v posledních letech i z Ukrajiny. „U sadby je kvůli suchu výnos asi čtvrtinový oproti dobrým rokům. Přesněji řečeno, do sadby se ideálně hodí česnek o velikosti od čtyř centimetrů.

Drobnější by byl neprodejný,“ vysvětluje Kozák. Vše, co se loni v Česku urodilo, je již v zemi a šlechtitelé už nyní přijímají objednávky na podzim. Zklamání prožívá v těchto dnech také zahrádkářka Dana (57) z Prahy. „Na podzim jsem česnek zasadit nestačila. Teď mi všude hlásili, že není a nebude. Je zázrak, že jsem vůbec sehnala španělský,“ říká.

Nemáme sklady

Soběstační v pěstování česneku nejsme ani podle agronoma Václava Mikuly z družstva Bramko Semice, jednoho z našich největších pěstitelů zeleniny. „V tuto chvíli je český česnek ojedinělý.

Dostatek je španělského,“ připouští.

Podle něj není problém jen v suchu, ale také v tom, že například na rozdíl od Španělska v Česku nemáme dostatek skladů, v nichž by bylo možné zmražený česnek přechovávat.

Letošní cena? Záleží hlavně ba počasí..

Obvyklá cena českého česneku, pokud je příznivý rok, se pohybuje kolem 120 Kč/kg, je-li suchý rok, jako byl loňský a předchozí, vystoupají ceny i nad 200 Kč/kg.

Oproti tomu zůstává v podstatě neměnná cena dovezeného česneku, a to asi 100 až 150 Kč/kg, v akcích klesá i na cca 80 Kč/ kg. Kolik bude stát letošní, je otázka spíše pro meteoroložku Dagmar Honsovou.

Na to nikdo zatím neodpoví, bude záležet na úrodě, a tedy na přízni počasí. Ceny se stanoví až v létě na základě výnosů.

Čím se český liší

Český česnek je podle Václava Kozáka nejen výrazně ostrý, ale především má ušlechtilou chuť, je bez dalších pachutí. „I některé zahraniční odrůdy jsou ostré, ale chutnají spíše zemitě,“ vysvětluje šlechtitel.

Proč ho jíst

Česnek prospívá lidskému organismu díky svým antibakteriálním a antiseptickým účinkům. Snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi. Posiluje imunitu a má i protinádorový efekt. Je přirozeným zdrojem fosforu, síry, draslíku, selenu, zinku a vitaminů, především skupiny B.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector