Praha Dlouhodobě narůstající stavy zvěře a potřeba je regulovat odlovem na straně jedné. A na straně druhé stagnující odbyt zvěřiny, letos ještě umocněný zavřenými restauracemi a omezeným provozem zpracovatelských závodů. Jednou z cest, jak nepříznivou bilanci zvrátit, je podle předsedy Českomoravské myslivecké jednoty Jiřího Janoty zvýšení prodeje masa napřímo domácnostem.
Pomoci tomu má i nedávno vzniklý web Prozvěřinu.cz, kde si lidé mohou vyhledat nejbližšího myslivce, který maso nabízí.
Ve spolupráci s veterináři a ministerstvem zemědělství také myslivci plánují kampaň, která by lidem připomněla, o jak zdravé maso jde. „Zvěřinu by měla každá domácnost zařadit do svého jídelníčku, je to velmi dietní a zdravé maso. Divočák nebo daněk má dokonce lepší nutriční hodnoty než maso kuřecí,“ uvedla pro server Lidovky.cz lékařka a nutriční terapeutka Hana Mojžíšová.
  |
Za divočáka (celý vyvržený kus v kůži) koupeného u myslivce zákazník zaplatí zhruba 30 korun za kilo, srnčí stojí asi o 50 korun více. Tento přímý prodej myslivcům od 1. května umožnila novela zákona.
Přimět Čechy, aby si více oblíbili zvěřinu, by podpořilo myslivce v jejich lovu a zároveň napomohlo předejít problému, který s vysokými počty černé zvěře, jak myslivci říkají divokým prasatům, neodvratně přichází: návratu afrického prasečího moru na české území.
Vedle poškozování lesů a polí či ničení úrody je právě tato choroba největší potíží související s vyšším výskytem divočáků. Nemoc, na kterou neexistuje vakcína, Česká republika oficiálně vymýtila v březnu 2019.
Podle informací Státní veterinární správy se však mor dál vyskytuje ve 14 evropských zemích, z toho 11 je členských států Evropské unie. Týká se to i sousedních či blízkých států, jako je Polsko, Slovensko, Maďarsko nebo Ukrajina. Pro Česko je největším rizikem šíření infekce v západní části Polska – ze všech zasažených lokalit leží k českým hranicím nejblíže.
Domácí prasata v ohrožení
„Africký prasečí mor se u nás určitě objeví znovu. Ze všech pobaltských států jde jako vlna, která se šíří napříč Evropou. Nedá se čekat, že se na hranicích s Českem zastaví a vyšší koncentrace prasat tomuto trendu jen napomůže.
Mor putuje jako obrovská lavina, otázkou zůstává jen to, kdy zasáhne nás a jestli budeme připraveni,“ uvedl předseda myslivecké jednoty Janota. Nemoc není přenosná na člověka, ale může postihnout domácí chovy prasat a třeba je celé zahubit.
Státní veterinární správa potvrzuje, že z nákazového hlediska představuje přemnožená populace divokých prasat velký problém. Nadále proto platí zákaz přikrmování divočáků a omezeno je i jejich vnadění (kladení potravy kvůli nalákání do míst vybraných pro odstřel).
V platnosti zůstává i požadavek celoročního odlovu všech věkových kategorií divokých prasat, a to i s využitím některých, jinak nepovolených, způsobů a technik.
Karanténa vše zhoršila
Paradoxní situace, kdy jsou myslivci pobízeni k odstřelu zvěře a přitom pro takové množství masa není zužitkování, není nic nového.
Podle myslivců se jedná o dlouhodobější trend, jen byl letos ještě umocněn karanténními opatřeními.
Provoz musely omezit nejen zpracovatelské závody, které maso z velké části vyvážely i do zahraničí, zavřené byly také restaurace, které jsou rovněž významným odběratelem.
„Uzavření restaurace se rozhodně promítlo do poptávky směrem k dodavatelům. Ani po otevření a rozvolnění situace není restaurace v takovém vytížení, jako bývala. Náš odběr je nyní téměř poloviční než před uzavřením.
Ohledně celkového ročního zpracování se pohybujeme v číslech o 40 % nižších než v minulých letech,“ řekl serveru Lidovky.
cz Petr Bauer, výkonný ředitel tuzemské skupiny Bauer Hotel Group, pod kterou spadá i restaurace Deer zaměřující se především na zvěřinu.
Limity na zvěřinu by měly padnout
Českomoravská myslivecká jednota se snaží situaci zlepšit ve spolupráci se Státní veterinární správou i ministerstvem zemědělství také rozvolněním limitů pro zpracování zvěřiny.
Podle předsedy jednoty se připravuje vyhláška navyšující maximální množství zvěřiny, které můžou zpracovny týdně prodat.
„V současnosti je to 150 kilogramů, my to chceme navýšit na mnohem víc,“ uvedl pro server Lidovky.cz Janota.
Ministerstvo také plánuje poskytovat dotace, za které si budou moci od září jednotlivé spolky nakoupit chladicí boxy pro uskladnění masa. Zároveň jim vypsala i finanční motivaci: dostanou dva tisíce korun za každé odstřelené prase, které překoná tříletý průměr spolku.
Odstřelem mohou myslivci peníze vydělat i ušetřit. Zvěří zničený majetek totiž musí jeho vlastníkům proplatit. Čím víc černé zvěře, tím vyšší škody. I menší revíry tak mohou ročně přijít až o 200 tisíc korun. Jen ty větší – nad 500 hektarů – mají zákonem stanovené normy pro maximální počet prasat v jejich hájemství. Vše nad to mají povinnost odstřelit.
Vysoké počty zvěře, s nimiž se myslivci potýkají, jsou podle předsedy Janoty zaviněné především současným způsobem zemědělského hospodaření, které vytváří vhodné podmínky pro rozmnožování. „Tím, že pěstujeme energeticky bohaté plodiny, jako je kukuřice, řepka nebo obilí, vytváříme pro zvěř obrovskou potravní nabídku,“ uvedl Jiří Janota.
zvěřina Venison
Zvěřina má v české kuchyni velkou tradici, v minulosti byla vyhledávanou pochoutkou
a nemohla chybět na žádné slavnostně prostřené tabuli.
Bohužel zde pro většinu z nás povědomí o zvěřině končí a jistě bude nemálo těch, kdo v dnešní době pořádně neví, jak zvěřina chutná. Je to škoda, neboť zvěřina je pro běžného konzumenta velmi atraktivní potravina, která díky svým vynikajícím chuťovým vlastnostem znamená příjemné zpestření jídelníčku.
Nejen chuť, ale i dietetické vlastnosti řadí zvěřinu mezi vynikající potraviny, které
splňují i dnešní nároky na moderní a zdravou součást lidské stravy.
Příznivé dietetické vlastnosti masa zvěře
Zvěřina se vyznačuje vysokým podílem bílkovin a svalovými vlákny, které jsou
podstatně jemnější, než u masa běžně chovaných hospodářských zvířat. Její další
významnou předností je nízký obsah tuku s příznivým nutričním indexem, tzn.
s vysokým podílem nenasycených mastných kyselin, které spolu s nízkým
zastoupením cholesterolu mají prokazatelně kladný vliv na činnost srdce a funkci
oběhové soustavy. Mimo to má vysoký obsah thianinu, riboflavinu a kyseliny
pantotenové. Tyto vynikající vlastnosti zvěřiny jsou podtrženy i podmínkami, za jakých je získávána.
Předně je to kvalita života zvěře, která je nesrovnatelná se životními podmínkami, které mají běžná hospodářská zvířata (vysoká koncentrace zvířat, stres, výživa…). Zvěřina má původ ve volné přírodě a tyto podmínky nemůžeme sebelepší péčí u domácího chovu nahradit.
Taktéž lov, pokud je proveden v souladu s mysliveckými tradicemi a pravidly, je samozřejmě humánnější, než porážka zvířat na jatkách. Při dobrém zásahu zvěř netrpí a smrt nastává prakticky okamžitě. Toto všechno znamená, že zvěřinu můžeme směle označit za biopotravinu, která nemá v sortimentu potravin živočišného původu obdoby.
Důležitým aspektem u zvěřiny je podobně jako u jiných masných produktů její původ
a hygiena zpracování. Pro zpracování zvěřiny platí stejná hygienická a veterinární
pravidla jako pro ostatní potraviny živočišného původu.
Jsme specializovaný provoz na zpracování zvěřiny, které ze zákona podléhá stálému
veterinárnímu dozoru, garantujeme hygienickou nezávadnost své produkce a
vzhledem k přesné evidenci ulovených kusů je u nás možno zpětně dohledat původ
zvěře, včetně dodavatele a místa lovu. Toto je obdobná praxe jako u hospodářských
zvířat.
Námi zpracovaná zvěřina je na velmi vysoké úrovni, téměř veškerá naše produkce končí v zahraničí, zejména v Rakousku, Itálii, Belgii a Scandinávii.
Dopřejme si občas zvěřinu
Konzumace dobře připravené zvěřiny je gastronomický zážitek. Zejména milovníci
dobrého vína by neměli na zvěřinu zapomínat. Vždyť zvěřina a víno patří od pradávna k sobě.
Někdo může namítnout, že příprava zvěřiny je složitá. Dnes už to naštěstí tak docela neplatí. Díky internetu si můžeme vyhledat i jednoduché, na ingredience nenáročné recepty.
Zvěřina se také dobře hodí k rožnění a taková zahradní párty s jelením steakem doplněná srnčím gulášem bude určitě u všech zúčastněných slavit úspěch.
Skutečné delikatesy ze zvěřiny, jejichž příprava je časově náročná a netroufáme si na ni, je nejlepší ochutnat v dobré restauraci.
Dobrou chuť!
Česká zvěřina dobývá Evropu. Jak to bude u nás?
Vzhledem k exportu zvěřiny není divu, že součástí české expozice na prestižním mezinárodním potravinářsko-zemědělském veletrhu „Grüne Woche“ v Berlíně byla společnost Bidvest, v současné době největší zpracovatel tuzemské zvěřiny v ČR.
Zájem o českou zvěřinu v zahraničí přitom podle představitelů firmy roste.
V současné době společnost vyváží své produkty do Litvy, Lotyšska, Estonska, Slovenska, Slovinska, Maďarska i Polska, další perspektivu vidí ale právě i na trzích v Německu nebo Švýcarsku.
V Česku oficiální zvěřině konkuruje černota
Pod značkou Petron dodává Bidvest již nějakou dobu zvěřinu do tuzemských restaurací a v poslední době také do maloobchodních sítí. Jak ovšem zareaguje český spotřebitel, je otázka.
Průměrná spotřeba zvěřiny činí podle oficiálních statistik v ČR zhruba jeden kilogram na osobu a rok, otázkou ovšem je, kolik zvěřiny se spotřebuje neoficiálně. Značná část konzumentů si totiž zvěřinu nekupuje v obchodech, ale získává jí prostřednictvím různých známých přímo od myslivců. Tak je možné zvěřinu získat levněji, jenže – s větším rizikem.
Stejně jako u jiných potravin živočišného původu je třeba i v případě zvěřiny dodržovat po jejím ulovení legislativně stanovené zásady zpracování a skladování, což ovšem u načerno ulovené, prodávané, skladované a doma připravované zvěřiny často zaručit nelze.
Konzumace nevyšetřené zvěřiny pak může způsobit lidskému organismu řadu závažných chorob, jako je trichinelóza, brucelóza a tularémie.
Přečtěte si: Veřejné tajemství: Zvěřina v restauracích má pochybný původ
Maso pod kontrolou
Nic z toho by ale nemělo hrozit v případě průmyslově vyráběné a do obchodů a restaurací dodávané zvěřiny.
Specielně zvěřina Petron pochází od českých mysliveckých sdružení a je zpracovávána v jedné z největších zpracoven zvěřiny ve střední a východní Evropě, konkrétně v jatkách v Kralupech nad Vltavou. Do jatek sváží společnost Bidvest čerstvě ulovenou zvěř z českých lesů pětkrát týdně.
Každý ulovený kus zvěře je přitom hned po dohledání označen nesnímatelnou plombou, která ho provází až do jatek, a právě tak je možné evidovat a zpětně dohledat údaje o zvířeti a způsobu jeho ulovení.
V samotných jatkách pak probíhá dvojí prohlídka přijatých zvířat. Nejprve se posuzuje stav zvěře v kůži a po jeho stažení probíhá znovu kontrola nezávadnosti přijatých kusů. Mražené maso je mraženo šokově na –40 °C, což umožňuje optimální promrznutí, při kterém nedochází k poškození svalových vláken.
Ošetřená a řádně vychlazená zvěřina se očišťuje do kuchyňské úpravy a vakuově balí. K zákazníkům pak míří zvěřina Petron celoročně ve stálé kvalitě mražená a v lovecké sezóně také chlazená.
Výrobky ze zvěřiny značky Petron také získaly v srpnu loňského roku oprávnění používat logo „Český výrobek – Garantováno Potravinářskou komorou ČR“.
K tématu: Kde se bere jedovaté olovo ve zvěřině? Z olověných střel
Bonusy zvěřiny
Konzumace zvěřiny přitom představuje žádoucí doplněk standardní struktury našich jídelníčků v kategorii masných výrobků. V našich zemích pak patří i historicky k přirozeným pokrmům. Z nutričního hlediska je maso volně žijící zvěře velmi vhodné, mimo jiné proto, že zvěř konzumuje převážně rostlinnou potravu, nepřijímá uměle připravovaná krmiva a má dostatek pohybu.
Maso z divoké zvěře obsahuje jemnější svalová vlákna než maso jatečních zvířat, navíc zde můžeme nalézt i nižší podíl vaziva, což jsou faktory, které mají pozitivní vliv na stravitelnost masa. Zvěřina má kromě toho nízký podíl tuku, který také obsahuje méně cholesterolu a naopak má vyšší obsah vysoce hodnotných bílkovin.
Maso zvěřiny obsahuje také vysoký podíl esenciálních aminokyselin, které si tělo není schopné samo vytvořit. Oproti jiným druhům mas vyšší podíl nenasycených mastných kyselin (omega-3 a omega-6) je dalším nutričním i zdravotním bonusem zvěřiny. Reálně je tak zvěřina potravina splňující požadavky zdravého životního stylu.
Oficiálně se v ČR uloví ročně zhruba 13 000 tun zvěřiny, nejvyšší zájem je o černou zvěř a jelení a srnčí maso.
Nejvyšší spotřeba zvěřiny v ČR dosáhla v roce 2008, v průměru 1,1 kilogramu na osobu a rok, následně, zřejmě na základě neustále opakovaných informací o ekonomické krizi mírně poklesla.
Skutečnost, že se tuzemská zvěřina začíná pravidelně objevovat v tuzemských maloobchodních sítích, by ale mohla zájem spotřebitele opět povzbudit. V zahraničí se tak již děje.
Čtěte dále: Co přesně je maso? Nový zákon se neshodne s EU
Pro srnce či divočáka k nejbližšímu myslivci. Labužníkům pomůže nový web
Na webu www.prozverinu.cz je interaktivní mapka, na které lze vyhledat myslivce v okolí svého bydliště včetně jeho nabídky. Při čtvrtečním startu zde bylo registrováno osm mysliveckých spolků nabízejících především srnčí a černou zvěř, někteří i dančí nebo jelení maso. Registrace je zdarma. Kilo nezpracovaného srnčího se nabízí za 60 až 100 korun, podle velikosti kusu a lokality.
„Výkupny zvěřiny v regionu fungují omezeně, vidím to jako možnost jak se zvěřiny zbavit a zároveň ji nabídnout veřejnosti,“ říká Michal Ficek, myslivecký hospodář Czerníské správy majetku, která obhospodařuje mezi Třeboní a Českými Budějovicemi 850 hektarů lesa a 150 hektarů zemědělských pozemků a celoroční loveckou povolenku v ní má devět myslivců.
„Byli jsme zvyklí prodávat zvěřinu do výkupen, které ji přeprodávaly dál. Snažíme se ulovenou zvěř dál využít, aby mělo smysl ji lovit,“ vysvětluje Jiří Hujo, myslivecký hospodář mysliveckého spolku Kamčatka Slatiny na Jičínsku, proč se na web registrovali.
Myslivci inzerovanou zvěřinu nemají „na skladě“. „V současné době se loví srnčí zvěř, uspokojení je možné do 14 dní, do týdne. Divočáci také. Pochopitelně nejsme schopni zajistit konkrétní velikost – třeba divočáka kolem 70 kilogramů – šlo by o vodicí matky a ty teď nelovíme,“ vysvětluje Ficek.
Zvěřinu musejí myslivci ze zákona nabízet v kůži a to celé kusy, zbavené hlavy a běhů. Někteří jsou však ochotni zájemcům na požádání se zpracováním zvěřiny pomoci.
„Jsme schopni pomoci se stažením a rozdělit zvěřinu na díly. Potřebujeme prodat celý kus – některé díly jsou cennější – kýta a hřbet, některé méně.
Pokud lidé chtějí jen část, musejí se domluvit s někým dalším, aby si to rozdělili,“ vysvětluje Hujo.
V době uzavřených výkupen myslivci omezili lov a spoléhali se jen na své kontakty z minulosti – pokud něco ulovili, zavolali zájemcům a nabídli. „Srnčí zvěř jsme vůbec nelovili, výkupy jsem tak neřešili, divoká prasata jsme prodávali lidem, co o to měli zájem,“ vysvětluje Hujo.
Podle něj o zvěřinu stojí běžní konzumenti, kteří si maso stáhnou a vykostí, něco sní a ze zbytku si udělají balíčky do mrazáku. „U lidí na venkově to není nic neobvyklého.
U člověka z města si neumím představit, že by si s tím poradil, je zvyklý, že se maso prodává v krámě v balíčkách,“ dodává Hujo.
ČMMJ v příštích týdnech chystá kampaň pod heslem „Pro zvěřinu k myslivcům“, ve které chce o webu dát vědět široké veřejnosti. Češi mají zvěřinu rádi, ale moc jí nekupují – v obchodě je málokdy k dostání, většinou jen zamražená a navíc je výrazně dražší než vepřové nebo hovězí maso.
Stát otvírá prodejny masa divoké zvěře. Bude v celku a s kůží
Foto: Michaela Rambousková, Seznam Zprávy
Jedním ze škůdců českých lesů je třeba nepůvodní jelen sika. I toho je možné dostat od lesníků na talíř.
Prodej ulovené zvěře má chránit přírodu. Naučí se národ zpracovat kance nebo srnu?
Až sedm miliard korun dosáhly loni škody, které na českých lesích způsobí přemnožená spárkatá zvěř. Ambici vyřešit dlouhodobě nepříznivou situaci má novela mysliveckého zákona, kterou však řada lesníků a aktivistů kritizuje jako bezzubou.
A tak lesníci sázejí na rychlejší pomoc českých domácností – chtějí, aby lidé více vařili z masa divoké zvěře. „Spotřeba zvěřiny je v tuzemsku v porovnání s jinými evropskými státy mimořádně nízká. Zatímco průměrný Čech za rok zkonzumuje přes 80 kilogramů masa hospodářských zvířat, zvěřiny jen asi kilogram,“ říká mluvčí státních lesů Eva Jouklová.
Správci lesů patřících státu proto od srpna přišli s novou iniciativou, kterou chtějí na české stoly dostat víc masa divokých lesních zvířat. Místo kuřecího plátku srnčí hřbet, vepřový řízek nahradit kančím a do guláše místo hovězího dančí maso. Tak by se podle lesníků mohly proměnit české stoly.
Lesy České republiky společně s Vojenskými lesy a statky od srpna spustily prodej zvěřiny veřejnosti na 65 místech po celé České republice. Slibují i dostupné ceny.
„Že je maso ze zvěře ulovené ve volné přírodě nedostupné a drahé, je mýtus, který státní lesníci právě vyvracejí. Dodáme lidem z lesa na stůl maso v bio kvalitě, s jasným původem a cenou srovnatelnou s produkcí masa hospodářských zvířat,“ slibuje generální ředitel státního podniku Lesy ČR Josef Vojáček.
K dostání má být srnčí, jelení, dančí, mufloní nebo maso ze siky i divočáků, ale i z drobné lesní zvěře – zajíců, koroptví a bažantů. Regionálně se mohou ceny i nabídka lišit. Vojenské lesy a statky nabízejí například kilogram jeleního masa za 69 až 86 korun, divoké prase za 23 až 46 korun.
Nakolik bude projekt pojmenovaný Z lesa na stůl úspěšný, ještě není jisté. Lesníci totiž ulovené zvíře se všemi certifikáty, a například u kanců s potvrzením z veterinární prohlídky, chtějí veřejnosti prodávat sice vyvržené, ale v celku. Kupující si zvíře musí sám stáhnout a naporcovat.
„Chceme také lidem ukázat, že se přípravy zvěřiny v kuchyni nemusí bát. Doporučíme řadu receptů od našich lesníků, ale i kuchařů z podnikových restaurací, kteří rozptýlí všechny obavy,“ dodává šéf vojenských lesů Petr Král.
Sexuolog Jaroslav Zvěřina: Pohádky o proměnlivém pohlaví
Různí dušezpytci a sociologové diskutují v posledních letech o tom, že dvě pohlaví jsou tak nějak málo. Foto: Profimedia.cz
Se střídáním pohlaví podle toho, jak to vyžaduje situace, se můžeme vzácně setkat u některých ryb. Samci si u nich brání velmi agresivně své teritorium. Mladé ryby by se proti nim nedokázaly prosadit nebo by riskovaly život. Proto mají nejprve samičí pohlaví. Teprve až vyrostou, vyvine se u nich pohlaví samčí.
Zvláštním případem rozmnožování hermafroditů je oplození sebe sama. Vyskytuje se vzácně u organismů, pro které je obtížné sehnat partnera k páření kvůli neobvyklému způsobu života. Příkladem mohou být někteří parazité, třeba tasemnice bezbranná.
Člověk však ničeho takového není schopný. Pravda, občas se i příroda splete a u některých lidí se pak objeví základy ženských i mužských orgánů současně. Většinou však funguje jenom jeden z nich nebo žádný. Že tyto lidi čeká složitý osud, to snad není třeba rozvádět. Jednoznačně jde ale o případy raritní, rozhodně ne běžné.
Lékaři shromáždili spoustu poznatků o tom, proč u některých lidí dochází k těmto a dalším podobným poruchám. I když jde o vzácné případy, dodnes je studují a snaží se těmto pacientům pomoci v rámci svých možností. Část z těchto lidí trpí poruchami vývoje pohlavních orgánů. Jejich problémy obvykle způsobí genetické nebo jiné biologické příčiny.
Existuje také malá skupina lidí, kterou trápí duševní nesoulad se svým biologickým pohlavím. Cítí se být ženami v mužském těle nebo naopak. Pokud se tento nesoulad vyvine v průběhu dospívání v jednoznačný pocit, že přísluší k opačnému pohlaví, mluvíme o transsexualitě.
Lékaři tuto sexuální poruchu zkoumají už několik desetiletí. V praxi se prosadil poměrně složitý, ale slušně fungující systém diagnostiky a terapeutické podpory jedinců, kteří vyžadují zásadní změnu pohlaví.
Pokud se pro ni postižený člověk rozhodne, je potřeba ho upozornit na řadu věcí. Třeba na to, že zatím neumíme dosáhnout ideální změny tělesných vlastností ženy na tělesné vlastnosti muže, nebo naopak.
I nejmodernější hormonální a chirurgické postupy dokážou zvolené pohlaví jen více či méně napodobit. Koneckonců většina z nás ví, že pohladit muže je podstatně jiný pocit než pohladit ženu. Vlastnosti pokožky jsou totiž u obou pohlaví rozdílné.
Změna pohlaví je složitá i z řady dalších důvodů. Tím spíš se zdá být nepochopitelné, s jakou lehkostí prosadily lobbistické skupiny v některých státech to, aby si kdokoliv mohl změnit své pohlaví bez zásadního terapeutického postupu. Prostě jen tak, v úředních dokladech, kdy se mu zachce.
Biologický muž se jednoho dne rozhodne, že se necítí být mužem a stane se ženou. Nebo biologickou ženu přestane bavit být ženou a stane se mužem.
Právní úprava, která něco takového umožňuje, existuje už v celé řadě zemí Evropy a Ameriky. Ale nejen tam. Jedním z průkopnických států byla třeba Austrálie.
Český parlament se má přijetím takového zákona o změně pohlaví brzy zabývat. Je klidně možné, že ho schválí. Když zasedají naši zákonodárci, nemůžeme si být ničím jisti.
Vím, co trápí lidi, kteří mají problémy se svou sexuální rolí. Tím, že jim úředně změníme pohlaví v oficiálních dokumentech, nic nevyřešíme.
Nemyslím, že je to krok správným směrem. Podobné modernistické výstřelky bychom měli vnímat s odstupem, ostražitě a domýšlet jejich praktické důsledky.
Snažím se pomáhat ženám a mužům, kterým ztrpčují život nejrůznější sexuální potíže, několik desítek let.
Vím, co trápí lidi, kteří mají problémy se svou sexuální rolí. Tím, že jim úředně změníme pohlaví v oficiálních dokumentech, nic nevyřešíme. Spíš naopak.
Co si třeba počne v praktickém životě žena, která před lékařem odhalí na gynekologickém stole svůj pohlavní úd? A co bude dělat muž, kterému bude urolog marně hledat penis, varlata nebo prostatu?
Proto bychom si vážně měli položit otázku, jestli si opravdu přejeme, aby si lidé mohli libovolně volit svou sexuální příslušnost. A to třeba už v dětství. Nezpůsobí nám to spoustu bláznivých a zbytečných potíží? Nepotřebovali bychom řešit spíš jiné, důležitější problémy?
Jedna z nejnovějších studií o sexuálních rolích popisuje 35 sexuálních identit, tedy totožností.
Nepřekvapilo by mě, kdyby někteří biologičtí muži vážně uvažovali o tom, že budou úspěšně působit v ženských sportech. A to nemluvím o případech, ke kterým už došlo.
Muži, kteří si úředně zvolili ženské pohlaví, úspěšně znásilnili ženy třeba ve vězení nebo v jiných kolektivech. O spoustě dalších problémů, které může vyvolat přijetí podobného zákona, ani nemluvě.
Nejde spíš o dekadenci připomínající tu, která provázela agónii Římské říše? Je to další rána lidské sexuální přirozenosti, která má jasný cíl: zpochybnit základní rozdíly mezi mužem i ženou a narušit normální fungování lidských společností.
Různí dušezpytci a sociologové diskutují v posledních letech také o tom, že dvě pohlaví jsou tak nějak málo. Jedna z nejnovějších studií o sexuálních rolích popisuje 35 sexuálních identit, tedy totožností. Nechybějí mezi nimi ani asexuálové a jiné podobné menšiny.
V nejrůznější literatuře, která nepracuje vždycky s vědecky ověřenými daty, prý můžeme nalézt i víc než stovku takových „sexuálních identit“. A významný americký sexuolog nás nedávno poučil o tom, že máme být připraveni na život ve společnosti, kde pohlaví bude fluidní, tedy proměnlivou vlastností. Už se těším na „fluidní“ nemocnice, věznice i toalety.
Souhlasíte s navrhovanou změnou §29 občanského zákoníku, jež by umožnila změnu pohlaví bez podmínky chirurgických zákroků?Celkem hlasovalo 531 čtenářů.
Hlavní zprávy
Z lesa na stůl. Státní a vojenské lesy nabízí prodej zvěřiny přes internet
Lesy České republiky chtějí podpořit zájem veřejnosti o zvěřinu. Společně s Vojenskými lesy a statky spustily proto speciální webové stránky s názvem Z lesa na stůl.
Na stránkách lesů si mohou lidé objednat různé druhy zvířecího masa a vyzvednout si je pak na některém z více než šedesáti míst po celé republice.
„Tohle jsou dva srnci, jeden má osmnáct kilogramů, druhý kolem čtrnácti,“ ukazuje revírník Jiří Hronek na dva kusy zvěřiny umístěné v chladícím zařízení v Damníkově na Orlickoústecku. „Jak se spustil web, je zájem veliký, nejvíc asi o prase a o srnčí,“ doplňuje s tím, že na kančí maso si ale lidé musí počkat.
„Je teplo, lidé chtějí dělat prase na rožni, ale prasata jsou teď zalezlá v kukuřici. Víc jich bude, až se vrátí z polí zpátky do lesů,“ dodává revírník.
Kusy k prodeji jsou sice po vyvrhnutí, ale pořád s kůží, ale bez hlavy a bez běhů. Zákazník tak musí počítat s tím, že si zvíře musí stáhnout sám a maso naporcovat.
Není to jako v obchodě, kde člověk dostane malý kus zabaleného masa. Tady dostane celé zvíře, které je jen základně opracované.
Neloví se na objednávku
Podle lesní správkyně Jany Trejtnarové systém odběru zvěřiny nefunguje jako samoobsluha, ale zájemce se eviduje do pořadníku, pokud zvolený druh masa není momentálně k prodeji.
„Pokud je zvěřina k dispozici, tak se se zájemcem domluvíme a pokud není, tak si kolega píše pořadník. Zvěře nelovíme zase tolik, není to obora, je to zvěř, která je z volné honitby.
Nefunguje to tak, že si zákazník řekne a my jdeme a ulovíme. Takhle se to brát nedá.“
O úplnou novinku podle Trejtnarové ale nejde. „Není to zcela nové, zájemců ale bylo méně a široká veřejnost to neznala. Takže pokud nebyl zájemce, tak jsme zvěřinu odváželi do specializovaných firem, které se zabývají výkupem zvěřiny.“
Její slova potvrzuje i mluvčí státních lesů Eva Jouklová. Zvěřina prý byla k dispozici vždy. „Chceme zbořit mýtus, že je zvěřina nedostupná a dražší než maso v obchodech, tak to není.
“ Zároveň upozorňuje, že ne každá lesní správa v republice odkup zvěřiny nabízí: „přesný seznam míst je uvedený na webových stránkách. Jsou tam jak naše odběrová místa, tak i místa Vojenských lesů a statků.
“ V Pardubickém kraji je tak možné maso objednat u lesních správ v Chocni, Lanškrouně a Svitavách.
Všechny potřebné informace, jako je seznam výdejních míst, ceník nebo třeba objednávkový formulář jsou dostupné na webových stránkách státních lesů i Vojenských lesů a statků.
Úvodní stránka
Hradec Králové/Praha, 11. srpna 2020 – Zvýšit zájem českých spotřebitelů o konzumaci zvěřiny má společný projekt Lesů České republiky a Vojenských lesů a statků ČR – Z lesa na stůl. Oba podniky představují síť 65 prodejních míst po celé republice, kde si mohou maloodběratelé prvotřídní zvěřinu od 6. srpna koupit. Více na www.zlesanastul.cz.
Spotřeba zvěřiny je v tuzemsku v porovnání s jinými evropskými státy mimořádně nízká. Zatímco průměrný Čech za rok zkonzumuje přes 80 kilogramů masa hospodářských zvířat, zvěřiny jen asi kilogram.
„Že je maso ze zvěře ulovené ve volné přírodě nedostupné a drahé, je mýtus, který státní lesníci právě vyvracejí.
Dodáme lidem z lesa na stůl maso v bio kvalitě, s jasným původem a cenou srovnatelnou s produkcí masa hospodářských zvířat,“ uvedl generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.
Maso bude k dostání na 65 lesních správách a zvěřinových závodech obou podniků, místa a kontakty jsou zveřejněné na www.zlesanastul.cz a na sociálních sítích Lesů ČR i VLS. Lidé se o nabídce státních lesů dozvědí také na všech terénních akcích pro veřejnost, které oba podniky pořádají, či jsou jejich partnery, například Běhej lesy.
K dostání bude srnčí, jelení, dančí, mufloní nebo maso ze siky i divočáků, ale i z drobné lesní zvěře – zajíců a bažantů. Regionálně se mohou ceny i nabídka lišit. Nejvíc lidé zaplatí za srnčí maso a dále za jelena či daňka. Nejlevněji nakoupí kančí.
„Chceme také lidem ukázat, že se přípravy zvěřiny v kuchyni nemusí bát. Doporučíme řadu receptů od našich lesníků, ale i kuchařů z podnikových restaurací, kteří rozptýlí všechny obavy. Zvěřina má méně tuku i specifickou chuť a její příprava rozhodně není komplikovaná. I to je mýtus,“ dodal ředitel VLS Petr Král.
Kontakty:
Eva Jouklová – tisková mluvčí; Lesy ČR, s.p.; +420 725 257 900; [email protected]
Jan Sotona – tiskový mluvčí VLS,s.p., +420 777 723 593; [email protected]