Tržby obchodníků, kromě prodejů motorových vozidel, v dubnu meziročně klesly po očištění o kalendářní vlivy o 10,9 procenta. Pokles se dotkl všech druhů prodejen. Důvodem jsou vládní opatření proti koronaviru.
Výrazně se naopak zvýšil prodej přes internet, jeho růst byl nejvyšší za 15 let. Informoval o tom v pátek Český statistický úřad (ČSÚ).
Statistici zároveň upozornili, že vzhledem k mimořádným opatřením mohou být dubnová data později výrazně revidovaná.
Neočištěné maloobchodní tržby byly v dubnu meziročně nižší o 10,6 procenta. ČSÚ ovšem v tomto roce začal preferovat očištěné údaje. Meziměsíčně tržby obchodníků reálně klesly o 4,8 procenta.
Tržby se snížily zejména kvůli úplnému nebo částečnému uzavření prodejen, které se týkalo obchodů s potravinami i nepotravinářským zbožím. Nejvýraznější pokles zaznamenaly prodejny s oděvy a obuví, v nichž se tržby snížily proti loňskému dubnu o více než 80 procent. Prodejny sportovních potřeb zaznamenaly propad o 55 procent.
Ve specializovaných prodejnách s potravinami byly tržby o nižší o téměř 41 procent. Lépe na tom byly nespecializované prodejny s převahou potravin, kde tržby klesly pouze nepatrně o 0,4 procenta.
„Naopak tržby v internetových a zásilkových obchodech výrazně posílily, meziroční růst o 47,5 procenta byl nejvyšší za posledních 15 let,“ uvedla ředitelka odboru statistiky služeb ČSÚ Marie Boušková.
Pokles tržeb obchodníků s motorovými vozidly v dubnu opět výrazně zrychlil. Meziroční prodeje byly nižší o 43,4 procenta, v březnu byl pokles 27,8 procenta. Tržby za opravy aut se snížily o 32,2 procenta, za prodej motorových vozidel včetně náhradních dílů pak o 46,4 procenta.
Podle statistiků mohou dubnová data později projít výraznější revizí. Stalo se tak i v případě březnových čísel, kdy ČSÚ původně uváděl pokles maloobchodních tržeb o 9,3 procenta, po revizi tento údaj opravil na šest procent.
„Možnost revize je dána faktem, že část dat, která je běžně modelovaná na základě daňových přiznání k DPH z předchozích období, musela být odhadnuta,“ uvedli statistici.
ČSÚ zároveň poděkoval podnikům, které data v současné situaci poskytly a umožnily tak zpracovat výsledky.
Podle analytiků se maloobchod propadl méně, než se čekalo
Maloobchodní tržby v dubnu zaznamenaly slabší pokles, než analytici předpovídali. Mohou za to především revidovaná data ČSÚ za březen, kdy původně uváděný propad o zhruba devět procent statistici upravili na přibližně šest procent.
V květnu již polevily vládní restrikce proti koronaviru – analytici předpokládají, že tržby budou vyšší. Návrat na předkrizovou úroveň bude především kvůli zpomalení růstu mezd a vyšší nezaměstnanosti spíše dlouhodobý.
Vyplývá to z pátečních vyjádření analytiků.
„Samotný statistický úřad zmiňuje, že část dat je jen odhadována z daňových přiznání a může tak docházet k větším revizím.
Pokud by však dubnové hodnoty nebyly revidovány citelně směrem dolů, byl by dopad restriktivních opatření výrazně slabší, než analytici předpokládali.
V tuto chvíli ale je potřeba brát čísla s určitou rezervou, protože budoucí revize dat – jak naznačila čísla za březen – mohou být poměrně citelné,“ uvedl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Seidler upozornil na pokles tržby u potravin. „Domácnosti patrně začaly využívat více potraviny, kterými se předzásobily v předchozím měsíci. Také velikonoční svátky byly letos z titulu karantény střídmější, a tak se oproti minulému roku utrácelo za potraviny méně,“ řekl. Poukázal také na to, že po silném březnu klesly prodeje farmaceutického a zdravotnického zboží.
„Zatímco například u prodejů oděvu, obuvi či výrobků pro rekreaci a sport lze čekat poměrně svižné oživení s tím, jak se prodejny opět otevřely, tak prodeje motorových vozidel budou narážet na horší situaci a nejistoty v ekonomice i v dalších měsících,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Návrat obchodu ke svižnému růstu ze začátku roku v dalších měsících nepředpokládá ani analytik ČSOB Petr Dufek. Obavy spotřebitelů z budoucnosti by se podle něj mohly projevit nejen na nižším prodeji aut, ale i dalšího zboží dlouhodobé spotřeby, jakým je nábytek.
Květen by mohl podle ekonoma Davida Marka z Deloitte skončit s lepšími výsledky díky postupnému návratu lidí do práce a dětí do škol. Není však podle něj jasné, jak moc budou lidé šetřit. „Po finanční krizi v roce 2008 to nebylo nijak dramatické, maloobchodní tržby klesaly o jednotky procent, ale špatná nálada trvala zhruba dva roky,“ uvedl.
Trvalý dopad na maloobchodní tržby předpokládá hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Bez náhrady podle něj zůstanou neuskutečněné nahodilé nákupy. Spotřebitelskou poptávku začne brzdit také obava z výpadku příjmů.
Ekonom Komerční banky Michal Brožka odhaduje, že za celé druhé čtvrtletí bude meziroční pokles maloobchodních tržeb o 6,2 procenta. „Za celý letošní rok čekáme pokles maloobchodních tržeb bez prodeje aut o 6,5 procenta,“ upřesnil.
Související
S ústupem obav z následků pandemie koronaviru lidé začali zase více nakupovat. Zatímco v některých oblastech, jako je třeba pohostinství, se…
Češi si během pandemie zvykli na nákupy on-line, využívají je stabilně
Češi si za rok s pandemií koronaviru a vládními restrikcemi zvykli na on-line nákupy a internetové obchody využívají stabilně.
Zatímco však s vyhlášením první uzávěry ekonomiky loni na jaře e-shopy evidovaly mezitýdenní skokový nárůst tržeb, na podzim už nebyl růst tak silný a v prosinci po uzávěře obchodů po Vánocích tržby e-shopů v mezitýdenním srovnání dokonce výrazně klesly. Důvodem byly silné vánoční nákupy v týdnu před uzavřením obchodů.
Lidé již také nečekají na samotný začátek platnosti omezení a reagují už ve chvíli, kdy se o nich začne mluvit. Vyplývá to z aktuálních dat společnosti Shopsys, která největším prodejcům pomáhá digitalizovat prodeje.
V důsledku pandemie vláda nařídila uzavření většiny obchodů poprvé od loňského 14. března. Průměrný nárůst tržeb e-shopů činil tehdy ve srovnání s předchozím týdnem zhruba 50 procent.
Při první uzávěře bylo možné podle obchodního a marketingového ředitele Shopsys Matěje Kapošváryho pozorovat největším zájem o krmivo pro domácí zvířata, zdravotnický materiál nebo elektroniku.
„Tržby elektronických obchodů se zbytným sortimentem také rostly skokově, ale v porovnání s nezbytným zbožím rostly asi o polovinu pomaleji,“ uvedl.
Další zákaz maloobchodního prodeje v souvislosti s druhou vlnou koronaviru nastal od 22. října. Tržby e-shopů vzrostly mezitýdenně o 36 procent. Poslední uzavření obchodů, které stále trvá, začalo po Vánocích.
Tržby internetových obchodů však tehdy ve srovnání s předchozím týdnem, kdy obchody byly ještě otevřené, spadly o 50 procent. Tato data ale nejsou podle Shopsys zcela vypovídající.
V týdnu před uzavřením totiž lidé ještě dělali poslední vánoční nákupy a v týdnu, na který připadla uzávěra, Češi obvykle na internetu příliš nenakupují, dodala firma.
Z výše uvedených dat lze podle Kapošváryho usuzovat, že případný další přesun spotřeby na internet bude spíše kontinuální než skokový. „Zároveň ale neočekáváme, že při rozvolnění a otevření obchodů bude on-line segment slábnout,“ dodal.
Češi v internetových obchodech v loňském roce podle dat Asociace pro elektronickou komerci (APEK) a nákupního rádce Heureka.cz utratili 196 miliard korun, meziročně o 26,5 procenta více. Podle výkonného ředitele APEK Jana Vetyšky letos obraty on-line obchodů překonají hranici 200 miliard korun.
Autor: ČTK
Tržby obchodníků v březnu kvůli koronaviru klesly, dařilo se potravinám a e-shopům
V Česku se prodej nových osobních aut v dubnu kvůli opatřením proti koronaviru i celkově nižší poptávce propadl o 53 procent na 10 679 vozů. Za celkem čtyři měsíce tak trh klesl o 26,3 procenta na 60 873 prodaných automobilů, jak vyplývá z nejnovějších údajů Svazu dovozců automobilů.
Pokles se dotkl všech segmentů a provedení vozidel s výjimkou osobních aut s elektrickým a hybridním pohonem, jejichž registrace kvůli tlaku na automobilky prostřednictvím zpřísněných emisních limitů meziročně vzrostly.
Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka lidé přestávají utrácet a odkládají dražší nákupy. „Situace se zlepší až ve chvíli, kdy lidé získají víru v lepší budoucnost. K tomu napomáhá rozvolňování restriktivních opatření,“ říká Křeček.
S tím souhlasí i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Také podle něho lze čekat, že maloobchodní tržby zůstanou meziročně v záporu i v dalších měsících právě i kvůli tomu, že spotřebitelé budou teď při svých výdajích opatrnější kvůli nejistotám ohledně své finanční situace.
Analytici se shodují, že to nejhorší teprve přijde v dubnových statistikách a květen pak ukáže, zda se ekonomika začíná znova stavět na nohy. Březen odráží totiž pouze propady tržeb způsobené restrikcemi v druhé polovině měsíce, duben byl však ovlivněn téměř celý, a meziroční propad tržeb tak bude o to citelnější a zhruba dvojnásobný.
„Ačkoli dnešní čísla odkrývají intenzitu ekonomického zpomalení z titulu restriktivních opatření proti šíření covidu-19, výrazné propady tržeb v případě uzavřených prodejen bylo možné očekávat a nejsou z tohoto pohledu až tak velkým překvapením. Podstatnější však nakonec budou čísla květnová, která ukáží, jak rychle se ekonomika vrací k normálu,“ dodává Seidler.
Návrat do „normálu“ nebude hned po skončení restrikcí, říkají analytici
Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy je potřeba počítat také s tím, že při plném otevření ekonomiky nastane částečný kompenzační efekt, kdy lidé budou nakupovat zboží, které nemohli pořídit kvůli zavření obchodů.
„Takto však budou maloobchodníkům kompenzovat jen část ušlých tržeb, neboť například v případě zboží netrvanlivé povahy, třeba obědu v restauraci, není taková kompenzace příliš možná.
Za celý letošní rok se pak tržby maloobchodu bez zahrnutí motoristického segmentu a za předpokladu, že nenastane další závažná vlna šíření nákazy, budou pohybovat meziročně kolem úrovně minus jednoho procenta,“ dodává Kovanda.
Celkově však v červených číslech zůstane zřejmě maloobchod tak nejen v dubnu, ale zřejmě i v květnu, protože zákazníci s návratem do znovuotevřených prodejen nebudou pospíchat, míní analytik ČSOB Petr Dufek.
„Navíc část z nich už může zůstat u virtuálního nakupování, které má svoje nepochybné výhody,“ dodává.
Zákazníci v březnu a dubnu totiž dle očekávání přešli na internet, což potvrzují čísla i samotní prodejci a svědčí o tom i nárůst počtu e-shopů. Ten začal hned v druhé polovině března, spolu se zaváděním opatření proti šírení koronaviru, jak vyplynulo už dříve z dat společnosti Shoptet. Navíc podle ní prodejci, kteří si zařídili e-shop kvůli současnému stavu, už na internetu zůstanou.
„Rostla jak návštěvnost našich webů napříč celou Evropou, tak i prodeje. V obecné rovině lze říci, že stále zažíváme druhou vánoční sezonu, byť jsou země, které vykazují růst ve stovkách procent, například Belgie, Řecko či Švédsko, takže výrazně překonávají i tu vánoční sezonu,“ potvrzuje například Radek Ondrášik, marketingový ředitel českého on-line prodejce parfémů firmy Notino.
Podle něho se ale také změnilo složení nákupního košíku. „Roste poptávka po produktech pro každodenní hygienu, tedy šampony, sprchové gely, mýdla, pleťovou kosmetiku. K nejvyššímu nárůstu dochází právě v této kategorii produktů, zde se bavíme mnohdy i o stovkách procent. U dalších produktů se v závislosti na kategorii růst pohybuje v rozmezí mezi třiceti až osmdesáti procenty,“ dodává.
Návrat k dřívějšímu standardu v obchodě se zřejmě ani po odeznění současné vlny koronaviru a konci všech restrikcí zřejmě hned neodehraje, míní analytici.
„V mezičase se totiž změní podmínky na trhu práce natolik, že ovlivní i kupní sílu tuzemských domácností. Doba rychle rostoucí spotřeby prozatím skončila.
Jak rychle se vrátí, rozhodnou čísla z trhu práce v následujících měsících,“ říká Dufek.
Nezaměstnanost už růst začala, a očekávání budoucího růstu mezd naopak kleslo, připomíná ekonom Komerční banky Michal Brožka. „Takové prostředí bude rychlejší růst tržeb maloobchodu brzdit. Za celý letošní rok tak čekáme pokles maloobchodních tržeb o 5,3 procenta a v příštím roce růst o 3,8 procenta,“ konstatuje.
Slábnoucí spotřeba domácností je podle něho také argumentem pro další snížení úrokových sazeb. Bankovní rada České národní banky bude o jejich nastavení jednat už ve čtvrtek a zveřejní také novou makroekonomickou prognózu.
Stát nakoupí do hmotných rezerv sušené mléko
Stát bude kupovat sušené mléko. Vláda jeho nákup už schválila. První dodávky by měly do skladů státních hmotných rezerv putovat během léta.
„V tuto chvíli je na evropském trhu přetlak mléka, protože jsou zavřené restaurace, gastroprovozy, všechny hotely, takže ten odbyt mléka poklesl. Stát si tak doplní rezervy v době, kdy cena mléka klesá,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).
Vypsali jsme tendr na celkem 3 900 tun sušeného mléka, uvedl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. První tendr vypíšeme na konec května, druhý pak na červen, dodal.
Madeta se tendru zúčastní se sušeným odstředěným mlékem, a to zhruba v objemu 800 tun. Naopak například skupina Agrofert nechtěla případný zájem svých mlékáren komentovat.
V posledních letech spotřeba mléka klesá. Nejvíc právě u sušeného a konzervovaného – asi o desetinu ročně. Loni tak průměrný Čech spotřeboval zhruba jeden a půl kilogramu.
Trh očekává, že ČNB sníží sazby
Jak už v pondělí zmínil ekonom Seidler, očekává, že ČNB patrně úrokové sazby sníží o půl procentního bodu. „To je nejen náš předpoklad, ale i konsensuální očekávání trhu,“ uvedl.
Dodal, že přestože se tržní panika v posledních týdnech do jisté míry zmírnila a světové akciové trhy v průběhu dubna skončily opět v plusu o zhruba deset procent, ekonomická situace zůstává složitá a ČNB tak patrně bude pokračovat ve snižování sazeb.
„Ty by mohly ve čtvrtek poklesnout o dalších 50 bazických bodů a dostat se na úroveň půl procenta. Poté by ČNB mohla chvíli vyčkávat a ponechat sazby na této úrovni, nicméně v současné situaci je stále obtížnější si představit, že ČNB se sazbami dříve či později nedojde až na technickou nulu,“ dodal Seidler.
Obecně však podle něho platí, že rozhodnutí bankovní rady bude opět spíše o obecném pohledu na to, jak by měla centrální banka na současnou mimořádnou situaci reagovat, než o pohledu na budoucí inflaci. „Nejistota ohledně budoucího ekonomického vývoje, stejně tak vývoje inflace v měnovém horizontu, zůstává velmi vysoká a tradiční cílování inflace jde tak nyní stranou,“ upozoronil ekonom.
Maloobchodní trh má vítěze i poražené
Jak se změnilo nákupní chování spotřebitelů a jejich preference prodejních kanálů během jarní vlny pandemie koronaviru? Jak moc se stabilizoval trh po prvotních panických nákupech a které kategorie byly nejvíce dotčeny? A konečně: do jaké míry ovlivnila jarní vlna koronaviru tradiční trh a co lze čekat dál? O tom na kongresu Samoška mluvili zástupci společnosti Nielsen: Kristýna Garreisová, která má na starost klíčové zákazníky, a Lubomír Mechura, ředitel pro vztahy s mezinárodními i lokálními řetězci CZ & SK / CEE.
„Zažíváme zvláštní rok,“ shrnuje na úvod Lubomír Mechura. A pokračuje přehledem toho, jak se za prvních sedm měsíců v roce vyvíjela domácí ekonomika, optimismus spotřebitelů a maloobchodní trh.
ČEŠI ZMĚNILI SVÉ NÁVYKY
Domácí ekonomika celkově zpomaluje. Podstatnější ale je, jak reaguje spotřebitel, nakolik a případně jakým způsobem se proměňují jeho nákupní zvyklosti. Optimismus Čechů sice ve druhém čtvrtletí letošního roku podle průzkumů klesl, je však stále poměrně vysoký, a to jak v globálním srovnání, tak i v evropském měřítku.
Mezi pět největších obav Čechů patří zvyšující se ceny potravin (37 %), obava o ekonomiku (35 %) a zdraví (31 %), jistota zaměstnání (13 %) a konečně i migrace (12 %), která se dříve umísťovala na výrazně vyšších příčkách. Změny v nákupním chování přinášejí například rozsáhlejší nákupní koš (deklaruje to 38 % respondentů) nebo koupi větších balení.
Čtvrtina z nich říká, že upřednostňuje nákup privátních značek a téměř třetina (30 %) obecně přechází na levnější produkty a značky.
„Češi každopádně změnili své návyky, více dbají na hygienu a čistotu domácnosti, při praní používají dezinfekční prací prostředky a 45 % respondentů se stará o své zdraví, třeba zvýšenou konzumací vitaminů,“ přibližuje závěry průzkumů Kristýna Garreisová.
PŘED KARANTÉNOU, V NÍ A PO NÍ
V průběhu nouzového stavu v březnu a dubnu 2020 rostly meziročně jak tržby za nákupy v hypermarketech (o 10‚9 %), tak i v supermarketech a diskontech (o 10‚8 %).
Tradiční trh si vedl o něco hůře, nicméně růst 5‚2 % je rovněž obstojný, zvlášť když jej porovnáme s poklesem 0‚3 % před karanténou a 2‚1 % po karanténě. „Covid byl pro tradiční trh pozitivním katalyzátorem změny,“ poznamenává Lubomír Mechura.
K růstu tržeb došlo zejména díky tomu, že před karanténou a na jejím začátku zákazníci zvětšili své nákupy, i když omezili jejich počet. Takzvaný new normal ale zatím ukazuje na to, že změna nákupního chování má trvalejší charakter.
„Lidé se sice vrátili zpět do obchodů, pořád ale dělají méně nákupních transakcí a nákupní košík zůstává větší a situace se stále nevrátila na původní stav. Očekávám, že nůžky mezi transakcemi a košem se s příchodem další vlny ještě více rozevřou,“ míní Lubomír Mechura.
ZTRÁCELY DROGERIE A ČERPACÍ STANICE
Mezi prodejní kanály, které bychom mohli označit jako ty „poražené“, patřily drogerie a čerpací stanice. „Drogerie rostly před karanténou o 9‚5 procenta, v karanténě to bylo jen 1‚3 procenta,“ informuje Lubomír Mechura.
Hlavním důvodem byla podle něj téměř mizivá návštěvnost tohoto kanálu v době počátečního omezení nákupních center a rovněž rozvoj home office. „Lidé omezili spotřebu takových kategorií, jako jsou parfémy nebo dekorativní kosmetika, tedy kategorie, které kanálu drogerií dominují.
Režim práce z domova tak výrazně zasáhl do nákupního chování,“ vysvětluje Lubomír Mechura. A dodává, že těžkou drogerii, jako jsou třeba prací prášky, pak zákazníci řešili nákupem v hyper- a supermarketech.
Propad zažily také čerpací stanice, které rostly před karanténou o téměř šest procent, v karanténě spadly na téměř minus čtrnáct procent a po karanténě minus 11‚5 %. Největším poraženým je ale jednoznačně segment horeca, který zaznamenal pokles o 77 %.
Není příliš překvapivé, že hlavním vítězem v období karantény byla e-commerce. Tento segment vzrostl za březen a duben meziročně o 104‚9 %. „On-line zažil největší akceleraci, rostl v ‚triple digit‘ číslech a bořil bariéry.
Zákazníci jej vyzkoušeli a značné procento lidí u on-line zůstalo, i po karanténě zůstává růst on-line kanálu na 54 procentech,“ přibližuje čísla vítězného prodejního kanálu Lubomír Mechura.
Pokud by on-line hráči byli lépe připraveni, odhad pro růst mohl podle Nielsenu překonat i 200procentní hranici.
NA MODERNÍM TRHU TĚSTOVINY, NA TRADIČNÍM BALENÝ CHLÉB
Jak dál uvedla Kristýna Garreisová, pro tradiční trh byl nejúspěšnějším letošním měsícem březen s osmiprocentním růstem.
Naproti tomu v období po skončení karantény, tedy v květnu až červenci, zaznamenal tento prodejní kanál meziroční pokles o 2‚1 %. Celkově je ale tradiční trh „na svých číslech“.
Pokud se na něj podíváme optikou tržeb, za stejné období v porovnání s rokem předešlým generoval růst 0‚4 procenta.
Mezi top pěti rostoucími kategoriemi v rámci tradičního trhu je balený chléb (+31 %), dále mražená zelenina (+26 %), pivo (+20 %), konzervovaná zelenina (+18 %) a překvapivě vodka (+17 %). Extrémní růst zaznamenala kategorie dezinfekce, která narostla o 5431 procent především díky tomu, že předtím byl růst kategorie minimální.
Na moderním trhu rostly nejvíce těstoviny (+37 %), tvrdé sýry (+30 %), balený chléb (+29 %), vodka (+26 %) a pivo (+25 %). Nedařilo se naopak máslům a margarínům, minerálním vodám, oplatkům, instantní kávě a čokoládovým dezertům.
Na druhé straně tradiční trh zažil propad u bramborových chipsů, tabulkových čokolád, instantní kávy, sušenek a minerálních vod.
TRADIČNÍ OBCHOD MÁ PŘÍLEŽITOST HLAVNĚ V REGIONECH
Obecnějším trendem je především raketový růst on-line prodeje. „Prodejní kanál e-commerce již pár let neustále roste, avšak i díky pandemii se dočkal až trojciferného růstu tržeb. Kdo nebyl on-line během karantény, jako by nebyl,“ poznamenává Lubomír Mechura.
Digitální transformace rezonovala napříč celým trhem a objevila se i nová zajímavá partnerství, třeba spolupráce Kauflandu s Košík.cz či sítě Žabka se společností Bolt, nově také Tesco Express a Dámejídlo.cz. Do prodeje trvanlivých potravin se pustili velcí hráči – Mall.cz a Alza.cz.
„Dá se předpokládat, že on-line kanál bude nadále akcelerovat, a zatímco velcí hráči se soustředí hlavně na velká města, pro tradiční obchod vidím příležitost zejména v regionech,“ predikuje Lubomír Mechura.
PROMOČNÍ PODÍL KLESL, ZNOVU ALE POROSTE
Procento promočních prodejů kleslo během karantény o pět procentních bodů (z 55 % na 50 %), po karanténě ale promoce opět vzrostly na 54 %.
„Jsou to největší čísla v rámci Evropy a předpokládám, že cenová válka bude stoupat, protože to je jeden z nástrojů do reálně se zhoršující ekonomické situace,“ odhaduje Lubomír Mechura.
Největší pokles promočních prodejů zaznamenala rýže, která klesla ze 42 % před karanténou na devět procent v karanténě, poloviční pokles zaznamenaly také těstoviny (ze 46 na 24 procent).
CO NÁS ČEKÁ DÁL
Kristýna Garreisová upozorňuje na to, že v budoucnu bude hrát stále výraznější roli on-line, respektive omnichannel, rozvoj očekává také u samoobslužných pokladen. „Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o trend, který už je na trhu řadu let.
Pro zákazníky ale stále nabývá na významu, protože se jedná o rychlé, praktické a bezpečné odbavení v obchodě. Zákazník se tu nesetkává s personálem prodejny, což z hlediska bezpečnosti hraje roli pro velkou řadu z nich,“ vysvětluje Kristýna Garreisová.
Prodejny se samoobslužnými pokladnami či přímo jen samoobslužné prodejny plánuje řada hráčů na trhu. Samoobslužné pokladny například pilotuje ve dvou prodejnách i společnost Rossmann.
Z hlediska kategorií pravděpodobně navýší zákazníci spotřebu v těch, které souvisí s hygienou, pokles se naopak očekává třeba u dekorativní kosmetiky či parfémů.
Stabilní by měla být ta skupina potravin, které před karanténou výrazně rostly (například produkty na vaření, ale i čerstvé maso, zelenina a ovoce), ale vrátily se již na svou běžnou úroveň.
A čtvrtou skupinu tvoří trvanlivé potraviny, kterými se zákazníci předzásobili, a bude tak nějaký čas trvat, než je spotřebují a pustí se do jejich dalších nákupů.
Posílit bude také třeba komunikaci se zákazníky. „Jejím hlavním aspektem bude ještě víc než dřív bezpečnost. Musíte je ujistit o tom, že právě vy pečujete o hygienu tak, aby se cítili bezpečně. Lidé budou stále bojovat se strachem, buďte na to připraveni,“ apeluje Lubomír Mechura.
Jitka Hemolová
V listopadu poklesly tržby sportovišť o sedmdesát sedm procent. Zavřít museli divadla i „kulturáky“
Za normálních okolností na našem území funguje dvacet tři tisíc sportovních klubů a 1 083 sokolských jednot. V případě kultury lze podle informací portálu Česko v datech vyrazit do 278 divadel, 483 muzeí či 664 kulturních domů.
Všechny tyto organizace a prostory ale musely vlivem říjnových opatření omezit či dokonce úplně zastavit svůj provoz. Sport se musel s nižšími příjmy vypořádat už na jaře, v listopadu pak útraty ve sportovních zařízeních meziročně poklesly o sedmdesát sedm procent, vyplývá z údajů České spořitelny o karetních transakcích.
Protiepidemická opatření z letošního podzimu se znatelně promítla v útratách za sportovní vybavení či za využívání sportovišť. Epidemie Covid-19 zasáhla sport už v březnu, kdy útraty kartou v těchto kategoriích meziročně poklesly o více než 50 %.
Vyplývá to z dat České spořitelny o transakcích jejích klientů. V létě se situace vrátila do běžného stavu a až do září lidé utráceli za sport více než o rok dříve. V polovině října se sportoviště znovu uzavřela, což se opět projevilo i na útratách.
„V říjnu klesly celkové útraty za sport oproti loňskému roku o čtrnáct procent a v listopadu přišel čtyřicet šest procentní meziroční propad. Nejvíce se dotkl sportovišť, kde objemy transakcí klesly v průběhu listopadu o sedmdesát sedm procent a jejich počet až o osmdesát dva procent,” uvádí analytička Tereza Hrtúsová z České spořitelny.
Sportoviště tak nadále mohla prodávat pouze předplatné či sportovní vybavení. Ani v této oblasti se ale podle údajů České spořitelny nepodařilo obchodníkům dostat na úroveň předchozího roku.
„Zájem o koupi sportovního vybavení z hlediska počtu provedených transakcí klesl mezi listopady 2019 a 2020 o více než padesát procent a objem transakcí byl oproti loňsku nižší o čtyřicet pět procent,“ doplňuje Hrtúsová.
Fotbal a atletika jako nejoblíbenější sporty
O sportovní vyžití se v českých obcích za běžných okolností stará bezmála dvacet tři tisíc sportovních klubů. Nejvyšší počet podle Národní sportovní agentury najdeme v Praze, na jejímž území se jich nachází přes 1 800. Na druhém místě je okres Brno-město s necelými šesti stovkami klubů.
Při přepočtu na kraje se Praha posouvá až na páté místo. První pozici zaujímá Středočeský kraj, který nabízí sportovní vyžití v téměř 3 tisících klubů a na druhou jižní Moravu má náskok o více než 830 organizací.
Nejřidší je zastoupení těchto spolků na Karlovarsku, kde zhruba 300 tisícům obyvatel slouží jen 517 sportovních klubů.
„Češi hrají nejčastěji fotbal. Organizovaně se mu věnuje 330 tisíc Čechů a devatenáct tisíc Češek.
Následuje tenis s celkem padesát tisíci organizovanými jednotlivci a atletika s čtyřicet dva tisíci, kde je poměr mužů a žen vyrovnaný. Ženy dominují nad muži ve volejbale, gymnastice či jezdectví.
Naopak lednímu hokeji se závodně věnuje třicet šest tisíc Čechů a necelé tři tisíce Češek,“ říká Tereza Hrtúsová, která vychází z čísel Českého statistického úřadu.
Nejméně sokolských jednot má Karlovarsko
Vedle zmíněné statistiky o sportovních klubech pak stojí český fenomén – Česká obec sokolská – jejíchž 1 083 jednot spadá do čtyřicet dva zastřešujících žup.
„V současnosti nese nejpočetnější župa název Východočeská — Pippichova, která se nachází na území Pardubického kraje a zahrnuje šedesát sedm jednot.
Nejmenší možnosti sportovního vyžití v rámci sokolských tělovýchovných jednot mají obyvatelé Karlovarska, pod jehož župu spadá pouze šestice jednot.
Praha je jediným českým městem, na jehož území se rozprostírá více žup zároveň – konkrétně tři, které dohromady zahrnují padesát tři individuálních jednot,“ uvádí Tomáš Odstrčil z analytického projektu Česko v datech. V současnosti má Sokol na 160 tisíc členů. Pro jeho rekordní období bychom se museli vrátit k první republice, kdy se počet aktivních sokolů podle oficiálních stránek organizace blížil až k milionu.
Kultura na každém rohu
Ne každý ve své obci vyhledává sportovní aktivity a mnozí dávají přednost kultuře. Podle Centra informací a statistik kultury se v České republice nachází 664 různých kulturních domů, ve kterých se mohou obyvatelé obcí scházet v rámci společenských akcí a večírků.
Nejmenší zastoupení mají kulturní domy na Vysočině, kde jich je na ploše zhruba 6 800 kilometrů čtverečných pouze dvacet šest. Naopak více než sedminu všech českých „kulturáků“ najdeme na jižní Moravě.
Kromě kulturních domů se Česká republika může chlubit například i 278 divadly a 483 muzei a galeriemi.
Existuje však ještě jedno kulturní zařízení, které se nachází téměř v každé obci a které je zastoupeno téměř čtyřikrát více než ty výše zmíněné. „Městské, obecní či místní knihovny fungují v českých obcích buď samostatně, nebo v rámci základní školy, galerie či obecního úřadu.
Na českém území je takových zařízení 5 327. Počet obcí v České republice je pro lepší představu 6 258. Podle výzkumu vedeného nadací manželů Gatesových v roce 2016 má Česko nejhustší síť knihoven na světě. Jedna knihovna tak připadá na 1 971 obyvatel, což je čtyřnásobek evropského průměru,“ doplňuje Odstrčil.
Zatímco například divadla mají největší koncentraci ve velkých městech (v různých částech Prahy jich je 145), knihovny jsou rovnoměrně rozmístěné po celém Česku.
Kromě vojenských újezdů najdeme jediná „hluchá místa“ bez vlastních knihoven na východě Karlovarského kraje, v jižních Čechách u hranic s Rakouskem, na jihu Plzeňska a v Jeseníkách.
Foto: pixabay.com
Zdroj: Dark Side